zákon č. 170/2024 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu“) ve své současné podobě nijak nepřipomíná členství České republiky (dále jen „ČR“) v Evropské unii (dále jen „EU“), ačkoli by to s ohledem na význam této organizace a členství ČR v ní bylo zcela namístě. Ostatně na den 12. března, kdy ČR vstoupila do Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“), výše uvedený zákon již pamatuje, když jej zařazuje mezi významné dny (§ 4). Členství v obou uvedených

organizacích – v EU a v NATO – symbolizuje polistopadové prozápadní směřování

Česka. Na den 1. května připadá také dle § 2 Svátek práce. V platném znění dochází k interpretačnímu rozporu, zda v případě souběhu významného dne a státního svátku nebo ostatního svátku připadá na daný den den pracovního klidu nebo den pracovní. Platná právní úprava nemá dopady na rovnost žen a mužů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná novela zákona zahrnuje do § 4 odst. 1 nový významný den „1. května – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“. Tento den by měl připomínat přistoupení České republiky k EU – 1. května 2004. Přistoupení Česka ke klíčovým mezinárodním organizacím jako EU a NATO jsou klíčovými okamžiky v zahraniční politice naší země. Zákonodárce již před přistoupením ČR k EU stanovil významný den na připomínku přístupu ČR k Severoatlantické smlouvě (NATO), a to 12. března. Tím vznikl současný stav, kdy v kalendáři není dostatečně zdůrazněno členství v EU. Návrh novely je v souladu s programovým prohlášením vlády, které zdůrazňuje význam obou těchto pilířů a jejich zásadní roli v současné politické orientaci naší země. Přijetí uvedeného návrhu zdůrazní významnou roli, kterou pro nás hraje evropské společenství. Zároveň to bude v roce 2024 20 let od přistoupení ČR k EU a je tak symbolické, aby právě v tomto roce byl podobný návrh předložen Parlamentu ČR. Pro vyjasnění, zda je při souběhu významného dne a státního svátku nebo ostatního svátku daný den dnem pracovního klidu nebo dnem pracovním, se na konci textu § 4 odst 2 doplňují slova „, nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem“, čímž dochází k vyjasnění úpravy. Navrhovaná legislativa nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen a je genderově neutrální.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

Předkladatel s návrhem zákona nespojuje žádné hmatatelné dopady do státního rozpočtu ani do ostatních veřejných rozpočtů.

7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

S navrhovanou právní úpravou se nepojí sociální dopady.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Vzhledem k technické povaze navrhované právní úpravy nevznikají žádná korupční rizika.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Právní úprava nezakládá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, žádné dopady v této souvislosti nepřináší.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojeny dopady na rodiny.

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

V souvislosti s návrhem právní úpravy nejsou územní dopady včetně dopadů na územně samosprávné celky.

13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Návrh nemá vliv na zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy.

14. Odůvodnění návrhu na schválení předloženého návrhu zákona již v 1. čtení

Navrhovaná právní úprava zavádí pouze jeden významný den a interpretační vyjasnění ustanovení. S ohledem na legislativně jednoduchou povahu návrhu je dán důvod pro její schválení již v prvém čtení dle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.