zákon č. 174/2025 Sb.

K bodu 1 (§ 35)

Jedná se o sladění terminologie, kdy pojem vojenský bezpilotní prostředek byl nahrazen pojmem vojenské bezpilotní letadlo.

K bodu 2 (§ 35a)

Vojenská letecká technika se dělí na tři základní kategorie, kterými jsou výrobky vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení (viz § 2 odst. 9 písm. d) zákona o ozbrojených silách České republiky). Zákon tyto kategorie dále konkretizuje a stanovuje proces schvalování jejich způsobilosti. Proces schvalování typu a následného posuzování a osvědčování způsobilosti se u jednotlivých kategorií vojenské letecké techniky liší (viz § 35e a § 35g zákona o ozbrojených silách České republiky). Rozdílné jsou i názvy jednotlivých certifikátů, které jsou vydávány ministerstvem obrany, kdy se jedná o různé typy osvědčení, pouze u vojenských letadlových částí nebo zařízení se o schválení typu vydává souhlas s použitím ve vojenském letectví. Konkrétně jsou certifikáty vydávány takto: Pro výrobky vojenské letecké techniky (letadlo, motor nebo vrtule určené pro vojenské letadlo) se o schválení typu vydává typové osvědčení a o způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky se vydává osvědčení o letové způsobilosti. Pro vojenské letadlové části nebo zařízení se o schválení typu vydává souhlas s použitím ve vojenském letectví a o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení se vydává osvědčení o uvolnění do provozu. Pro vojenská letecká pozemní zařízení se o schválení typu vydává osvědčení typové způsobilosti a o způsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení se vydává osvědčení o provozní způsobilosti. Proces schvalování, posuzování a osvědčování (včetně názvů konkrétních certifikátů) pro jednotlivé kategorie vojenské letecké techniky je naznačen v následující tabulce:

Schválení typu Osvědčení způsobilosti

Výrobek vojenské letecké techniky Typové osvědčení Osvědčení o letové způsobilosti Vojenská letadlová část nebo zařízení Souhlas s použitím Uvolnění do provozu Vojenské letecké pozemní zařízení Osvědčení typové způsobilosti Osvědčení o provozní způsobilosti

Schválení nebo uznání typu vojenské letecké techniky je primárním krokem, který předchází posuzování a ověřování její způsobilosti. Je tedy nezbytnou podmínkou pro schválení (finální osvědčení) letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, jak je uvedeno v § 35g odst. 2 zákona o ozbrojených silách České republiky. Vzhledem k tomu, že k uznání typu vojenské letecké techniky dochází v praxi poměrně často, je žádoucí, aby ve znění zákona bylo uvedeno nejen schválení, ale i uznání typu. A to zejména s ohledem na ustanovení § 35e odst. 3 zákona o ozbrojených silách České republiky, kde zákon jistou dvojkolejnost v procesu schvalování a uznávání sám předjímá. Jak vyplývá z výše uvedeného, souhlas s použitím ve vojenském letectví se vydává pouze pro vojenské letadlové části nebo zařízení, a to v souvislosti se schvalováním typu této kategorie vojenské letecké techniky. Proto se navrhuje úprava ustanovení § 35a, která spočívá zejména ve vypuštění slov „a ministerstvem byl vydán souhlas s jejím použitím ve vojenském letectví“. Takto upravené ustanovení se bude vztahovat na všechny kategorie vojenské letecké techniky a jeho text bude jednoznačně vyprecizován. Návrh respektuje logickou a časovou posloupnost jednotlivých kroků při schvalování, posuzování a osvědčování vojenské letecké techniky, včetně zavedené praxe, kdy stejný způsob certifikace je aplikován i v letectví civilním. Navrhovaná úprava tedy pouze narovnává a přesněji konkretizuje celý proces schvalování způsobilosti vojenské letecké techniky. Schvalování vojenské letecké techniky je proces, který se skládá z několika kroků, jejichž naplnění je nezbytnou podmínkou pro finální osvědčení způsobilosti konkrétního výrobního čísla (kusu) vojenské letecké techniky. Tento mechanismus spočívající v důsledném naplňování všech požadavků a podmínek včetně zachování posloupnosti jednotlivých kroků a ověřování všech jednotlivých fází odpovídá důrazu, který je v letectví kladen na bezpečnost leteckého provozu. Navrhovaná úprava také přispěje k bezproblémové implementaci letounu F-35 do prostředí vojenského letectví České republiky. V souvislosti s navrhovanou úpravou bude upraveno také zmocňovací ustanovení, konkrétně §35p písm. a) zákona o ozbrojených silách České republiky. Na tuto úpravu navazuje také nově navrhované ustanovení zákona, které se vztahuje k vojenským bezpilotním letadlům a jejich kategorizaci. V návaznosti na úpravu první věty se upravuje i věta druhá. Veškeré náklady spojené s certifikací vojenské letecké techniky jsou už v současné době hrazeny žadatelem. Zahrnují jak náklady spojené se schválením nebo uznáním typu vojenské letecké techniky, tak i náklady spojené s posuzováním a osvědčováním způsobilosti konkrétního kusu vojenské letecké techniky. Vzhledem k tomu, že tento proces je v letectví obecně zaveden a náklady hradí žadatel, nejedná se ve vztahu k žadateli o žádnou změnu. Navrhovaná změna tedy nebude mít žádné finanční dopady do podnikatelského prostředí a nepřinese žádné zvýšené náklady pro podnikatelské subjekty, které se vývojem a výrobou vojenské letecké techniky zabývají. Věta druhá je pouze upravována v návaznosti na úpravu věty první tak, aby nedocházelo k nejednoznačnému výkladu.

K bodu 3 až 5 (§ 35e – nadpis paragrafu, § 35e odst. 1 a 2)

Navrhovaná úprava nadpisu koresponduje s vložením nového odstavce do § 35e, kde je samostatně specifikován proces uznání typu vojenské letecké techniky. Vzhledem k tomu, že proces schválení a proces uznání typu vojenské letecké techniky jsou odlišné instituty, navrhujeme oba uvést i v nadpisu § 35e. Současně dochází k legislativně technické úpravě paragrafu. Proces uznání typu vojenské letecké techniky se navrhuje řešit samostatně vložením nového odstavce 2 do § 35e. Proto je navrhováno vypuštění druhé věty z odstavce 1 a podrobnější úprava uznání typu vojenské letecké techniky v nově vkládaném odstavci 2. Navrhovaná změna vychází z požadavků praxe. V praxi nejčastějším případem uznávání je uznání typu vojenské letecké techniky schválené autoritou jiného státu, a to zejména při nákupu vojenské letecké techniky pro potřeby AČR. Proces uznání vojenské letecké techniky je časově podstatně méně náročný než proces jejího schválení. Nezbytným předpokladem pro rychlý a efektivní průběh uznání typu je s ohledem na bezpečnost letového provozu a s ohledem na co nejefektivnější provoz konkrétní vojenské letecké techniky znalost procesů, požadavků a postupů, na jejichž základě byl konkrétní typ vojenské letecké techniky v daném státě schválen. Tyto požadavky a postupy musí být srovnatelné s požadavky a postupy, které jsou vyžadovány naším právním řádem a musí zaručovat bezpečnost létání. Schválený typ vojenské letecké techniky prakticky nelze uznat bez znalosti příslušného prostředí (struktur, procesů a produktů včetně požadavků na ně kladených), ve kterém ke schválení daného typu došlo. Znalost příslušného prostředí a autority (leteckého úřadu), která schválení prováděla, je nezbytná zejména s ohledem na úspěšné zavedení letecké techniky do národního prostředí vojenského letectví, tj. do provozu v podmínkách AČR, a to zejména z pohledu identifikace rizikových oblastí letové způsobilosti a jejich případných řešení. Navrhovaná úprava vychází i ze zkušeností z některých projektů, kdy rizika jsou řešena až v okamžiku, kdy má být letecká technika zaváděna a užívána v našem národním prostředí, což může mít negativní vliv na rychlost a efektivnost celého procesu. Tato otázka je významná zejména u států, ve kterých je zaveden jiný než „evropský systém“ schvalování technické způsobilosti letecké techniky. K uznání typu vojenské letecké techniky je tedy nezbytné znát nejen autoritu, která schválení v jiném státě prováděla, ale i její strukturu a podmínky, ve kterých schvalování provádí. Jedná se o nezbytnou znalost požadavků, které jsou na techniku kladeny, znalost postupů, které musí být při schvalování letecké techniky dodrženy, znalost dokumentace, která je nezbytná jak pro schválení typu, tak i pro následný provoz a údržbu letecké techniky. Navrhovaná změna umožní a zakotví nutnost provedení tzv. „Recognition“ (Rozpoznání) národní vojenské letecké autority, která techniku schvalovala. „Recognition“ (Rozpoznání) autority usnadní nejen proces uznání schváleného typu vojenské letecké techniky, ale má význam také pro uznání organizací, které provádějí projektování, výrobu, údržbu nebo výcvik mimo Českou republiku v rámci daného projektu. Zavedení tohoto procesu má pozitivní vliv zejména na časovou a finanční náročnost daných projektů. Navrhovaná úprava umožní včasnou identifikaci a minimalizaci rizik pro bezproblémovou implementaci letounu F-35 do prostředí vojenského letectví České republiky. V civilním letectví jsou veškeré procesy ve vztahu ke schvalování způsobilosti letecké techniky harmonizovány prostřednictvím přímo použitelného práva Evropské Unie. V rámci Evropské Unie je schvalování a uznávání nových typů letecké techniky vyhrazeno pouze Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (European Aviation Safety agency - EASA) a národní autority mohou do leteckého rejstříku zapsat pouze letadla schváleného typu. Ve vojenském letectví jsou zavedené harmonizované procesy pro „Recognition“ zpravidla využívány na bilaterální bázi napříč Evropskou unií, a to na základě politického prohlášení ministrů obrany, které se týká včasného rozvoje a implementace evropských požadavků na vojenskou letovou způsobilost ze dne 17. listopadu 2009 (dokument Evropské obranné agentury (European Defence Agency - EDA) č. 2009/36). Takto nastavené a popsané procesy jsou přejímány i v rámci NATO (Airworthiness Policy).

K bodu 6 (§ 35e odst. 6)

Navrhovaná úprava dosavadního odstavce 5 koresponduje s vložením nového odstavce 2 do § 35e, na který se navrhovaný odstavec 6 ve větě druhé odkazuje.

K bodu 7 (§ 35e odst. 7)

Do § 35e se navrhuje doplnit nový odstavec 7, který řeší schvalování významných změn typu vojenské letecké techniky. Schvalování významných změn typu se provádí obdobně jako schvalování typu vojenské letecké techniky, tj. na základě žádosti je stanovena předpisová základna a posuzuje se a ověřuje shoda vlastností vojenské letecké techniky vůči stanovené předpisové základně. Proces schvalování změn je ale podstatně jednodušší než proces schvalování celého typu vojenské letecké techniky, protože při schvalování významné změny typu je posuzována pouze konkrétní změna a její případný vliv na již schválený nebo uznaný typ samostatně, a není tedy schvalován typ vojenské letecké techniky jako celek. Schvalování změny typu je řešeno pouze u výrobků vojenské letecké techniky a u vojenských leteckých pozemních zařízení. V praxi se jedná u výrobků vojenské letecké techniky zpravidla o letadla, v některých případech o motor určený pro vojenské letadlo. U vojenských leteckých pozemních zařízení se bude jednat o nejsložitější zařízení např. radionavigační nebo radiolokační zařízení. Procesu schvalování změn typu podléhají pouze významné změny, které mohou mít podstatný vliv na fungování daného typu vojenské letecké techniky. U výrobků vojenské letecké techniky se za významnou změnu považuje změna, která má podstatný vliv na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiky nebo jiné charakteristiky ovlivňující letovou způsobilost výrobku, a kde je to použitelné, na charakteristiky působící na životní prostředí jako jsou hluk, únik paliva a emise zplodin. Po posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými z hlediska významné změny bude Ministerstvem obrany pro výrobky vojenské letecké techniky vydáváno doplňkové typové osvědčení a pro vojenská letecká pozemní zařízení vydáváno doplňkové osvědčení o způsobilosti typu. Navrhovaná úprava umožní správné zavedení případných významných změn vojenské letecké techniky včetně platformy F-35 do prostředí vojenského letectví České republiky. Schvalování významných změn typu vojenské letecké techniky je v civilním letectví běžně prováděno zejména s ohledem na stále se zvyšující požadavky na bezpečnost létání. Daná oblast je v civilním letectví řešena prostřednictvím přímo použitelného práva Evropské Unie. Konkrétně je tato oblast upravena v Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací. Významné a nevýznamné změny jsou vymezeny v příloze 1 části 21 tohoto nařízení, a to takto. Změny v typovém návrhu jsou klasifikovány jako významné a nevýznamné. „Nevýznamná změna“ je taková změna, která nemá podstatný účinek na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiky, hluk, únik paliva, výfukové emise nebo jiné charakteristiky ovlivňující letovou způsobilost výrobku. Všechny ostatní změny jsou „významné změny“. Obdobným způsobem je klasifikace změn vojenské letecké techniky řešena i v rámci harmonizovaných standardů (European Military Airworthiness Requirements - EMAR) vydaných Evropskou obrannou agenturou. V daném případě se konkrétně jedná o EMAR 21, který byl do vojenského letectví v České republice implementován prostřednictvím Českého obranného standardu ČOS 174005 Certifikace vojenské letecké techniky a požadavky na organizace pro vývoj a výrobu vojenské letecké techniky. Tyto dokumenty vycházejí z výše uvedeného nařízení Komise (EU) č. 748/2012.

K bodu 8 (nový § 35ea)

Navrhuje se vložení nového ustanovení § 35ea, které upravuje způsob posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel a jejich kategorizaci. Novela zákona o ozbrojených silách České republiky (konkrétně zákon č. 178/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti obrany) odstranila minimální vzletovou hmotnost 20 kg jako pojmový znak vojenského bezpilotního letadla. Vojenskými letadly jsou tedy všechna bezpilotní letadla bez ohledu na svou hmotnost. Na všechna vojenská bezpilotní letadla však, vzhledem k jejich rozmanitosti a různým druhům provozu, nelze aplikovat stejný proces posuzování a schvalování způsobilosti jako na letadla s posádkou na palubě. Navrhované ustanovení tedy dále rozpracovává proces posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel, kdy při určení kategorií vojenských bezpilotních letadel jsou zohledňována specifika jejich provozu a úkolů, které mají plnit. Základním kritériem pro posouzení a schvalování vojenských bezpilotních letadel je posouzení možných rizik, které jejich používání představuje pro všeobecný letový provoz a v něm zapojené i nezapojené osoby a majetek včetně osob a majetku na zemi, to vše s ohledem na jejich parametry a úkoly, pro které jsou určeny. Tento koncept se uplatňuje nejen v rámci civilního letectví, ale i v mnoha členských státech NATO, kde se tento koncept uplatňuje v rámci letectví vojenského. Základním přístupem pro posuzování bezpilotních letadel, včetně jejich kategorizace, je vždy posouzení rizika, které konkrétní typ bezpilotního letadla vzhledem k jeho parametrům a provoznímu konceptu představuje pro okolní letový provoz a pro osoby i majetek na zemi. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel zavádí pro bezpilotní letadla jednotlivé kategorie provozu, a to kategorie „OPEN“, „SPECIFIC“ a „CERTIFIED“, a to z hlediska posouzení možných rizik spojených s provozem jednotlivých typů bezpilotních letadel. Podobný proces bude aplikován i v resortu Ministerstva obrany, kdy navrhovaná úprava se vztahuje nejen na bezpilotní letadla provozovaná v rámci ozbrojených sil České republiky, ale i na vojenská bezpilotní letadla, která mohou být provozovaná civilními provozovateli vojenské letecké techniky, jako například LOM PRAHA, s.p., který se podílí na výcviku vojenského leteckého personálu. Posouzení a schvalování vojenského bezpilotního letadla se skládá z několika fází. Každé bezpilotní letadlo bude podrobeno posouzení rizik. Prvotním krokem je žádost provozovatele, případně výrobce vojenského bezpilotního letadla, na jejímž základě Ministerstvo obrany stanoví, do jaké kategorie provozu bude daný typ vojenského bezpilotního letadla zařazen. Náležitosti žádosti a doklady, které bude nezbytné k žádosti doložit, budou stanoveny prováděcím právním předpisem. Součástí žádosti bude posouzení rizik závisející na předpokládaném druhu provozu, které zpracuje žadatel zpravidla prostřednictvím stanoveného elektronického nástroje (SORA – Specific Operational Risk Assessment, MUSRAT – Military UAS Specific Risk Assessment Tool), který na základě vložených parametrů vyhodnotí rizika předpokládaného provozu daného bezpilotního letadla. Ministerstvo obrany, konkrétně odbor dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce následně posoudí a vyhodnotí předložené hodnocení rizik a stanoví, do jaké kategorie provozu bude dané vojenské bezpilotní letadlo zařazeno. Míra rizika je posuzována a stanovena na základě celé řady parametrů, jejichž základní oblasti jsou uvedeny v návrhu odstavce 3 a které budou dále konkretizovány v prováděcím právním předpise. Součástí takového posouzení musí být všechny pro provedení letu nezbytné prvky celého bezpilotního systému, který tvoří především řídicí stanice, vypouštěcí a záchytné/přistávací zařízení a ostatní součásti bezpilotního systému. Ministerstvo obrany posoudí všechna nezbytná takticko-technická data bezpilotního letadla, jako je jeho maximální vzletová hmotnost, rozměry letadla, rychlost letu, maximální a taktický dolet, dostup, maximální dobu letu atd. Předmětem posouzení jsou i schopnosti, resp. vlastnosti bezpilotního letadla a komplexnost možného použití celého systému, jako je schopnost samostatné navigace a automatického letu po naprogramované trati i v případě vysazení datového spojení, vybavení zbraňovými systémy, které umožňují použití raket, pum atd., schopnost přepravy jiného nebezpečného materiálu, zaměřování cílů, přenos datového spojení, možné způsoby ukončení letu. Součástí je i posouzení charakteru provozu na zemi a ve vzduchu bez použití zmírňujících opatření, a to zejména s ohledem na povahu plněného úkolu v přímém dohledu pilota či za jeho hranicí, posouzení scénáře a typu zamýšlených úkolů s ohledem na schopnosti systému, jako je přímá podpora bojové činnosti, průzkum, předávání souřadnic vyhledaných cílů, převoz materiálu atd. A to vše s ohledem na to, zda let bude probíhat ve dne či v noci, dle pravidel pro let podle přístrojů či pouze za viditelnost (IFR/VFR), a za jakých meteorologických podmínek (VMC - Meteorologické podmínky pro let za viditelnosti /IMC - Meteorologické podmínky pro let podle přístrojů). Stěžejním faktorem je i prostředí, ve kterém bude let bezpilotního letadla probíhat, jako je třída vzdušného prostoru, reliéf krajiny a hustota jejího osídlení, kdy třída vzdušného prostoru ICAO klade požadavky na vybavení a schopnosti letadla, určuje míru poskytovaných letových provozních služeb, jako je zajišťování rozstupů od okolního letového provozu, atd., reliéf krajiny určuje, zda jde o let v industriální krajině, nad horami s nebezpečím úplavu či turbulentních vzdušných proudů, atd., faktor hustoty osídlení zohledňuje jeho hustotu celkově, místa shlukování osob, míru jejich ochrany při pobytu v budovách s ohledem na denní dobu, atd. Pro posouzení způsobilosti a dosažené úrovně výcviku obsluhy se hodnotí splnění požadavků na vzdělání, výcvik na daný typ, dovednosti a znalosti prováděných činností a dosažení stupně bojové připravenosti atd. Při posouzení komplexnosti, míry náročnosti provozu a údržby bezpilotního letadla je hodnocena také zátěž pilota během letové činnosti, ergonomie systému, dále také náročnost údržby bezpilotního letadla, časové limity a nároky na související vybavení atd. Výsledkem vyhodnocení předchozích faktorů pomocí k tomu určených nástrojů je míra možného ohrožení osob a majetku ve vzduchu i na zemi, ze které vyplývají nutná opatření k částečné či úplné eliminaci těchto rizik, např. ohrožení ostatního letového provozu lze eliminovat stanovením povinnosti provedení konkrétního letu bezpilotního letadla pouze v za tímto účelem aktivovaném vzdušném prostoru. Na základě vyhodnocené míry rizika budou vojenská bezpilotní letadla zařazena do jednotlivých kategorií. Jsou to vojenská bezpilotní letadla, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky, kdy v této podmnožině je pouze jedna kategorie vojenských bezpilotních letadel – vojenská bezpilotní letadla s certifikovaným druhem provozu. Nebo jsou to vojenská bezpilotní letadla, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky, kam se budou řadit jednak vojenská bezpilotní letadla se specifickým druhem provozu a jednak vojenská bezpilotní letadla s otevřeným (volným) druhem provozu. V závislosti na zařazení do konkrétní kategorie pak probíhá proces povolování provozu vojenského bezpilotního letadla. U vojenských bezpilotních letadel s certifikovaným druhem provozu bude požadován nejsložitější proces ověřování způsobilosti, a to schválení nebo uznání typu vojenského bezpilotního letadla dle § 35e a následné vydání osvědčení letové způsobilosti dle §35h. Po vydání osvědčení o letové způsobilosti bude následně vydáváno ještě povolení k provozu pro dané bezpilotní letadlo, ve kterém budou stanoveny podmínky jeho provozu. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 35b zákona o ozbrojených silách České republiky stanoví, že ve vojenském leteckém rejstříku České republiky se eviduje vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán, budou tato bezpilotní letadla zapsána do vojenského leteckého rejstříku České republiky. Obsluha této kategorie vojenských bezpilotních letadel musí být držitelem průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu a z hlediska složitosti procesů je s takovým bezpilotním letadlem nakládáno stejně, jako s ostatními letadly, např. ve vztahu k projektování, výrobě, údržbě, obsluze, řízení zachování letové způsobilosti atd. U ostatních kategorií vojenských bezpilotních letadel (letadla se specifickým druhem provozu a letadla s otevřeným druhem provozu), které nepodléhají schválení způsobilosti typu, bude proces ověřování způsobilosti probíhat ve zjednodušené formě. Tyto kategorie se z hlediska ověřování mírně liší. U kategorie s otevřeným druhem provozu (nízké riziko) se posuzuje soulad konceptu provozu s předem definovanými parametry (kritérii), které budou stanoveny v prováděcím právním předpise. Veškerá vojenská bezpilotní letadla, jejichž předpokládaný provoz bude vyhovovat těmto parametrům, budou zařazena do této kategorie. Vojenských bezpilotních letadel v této kategorii druhu provozu bude minimum, vzhledem k charakteru převážné většiny úkolů plněných v rámci ozbrojených sil České republiky. Ministerstvo obrany posoudí, zda vojenské bezpilotní letadlo spadá do navrhované kategorie a v případě, že tomu tak bude, vydá povolení k provozu pro dané bezpilotní letadlo. Vojenská bezpilotní letadla, která přesahují stanovená kritéria, budou zařazena vždy do jedné z vyšších kategorií provozu na základě žadatelem provedené podrobné analýze rizik za pomoci předepsaného nástroje. Sem spadají vojenská bezpilotní letadla se specifickým druhem provozu (střední riziko) a také vojenská bezpilotní letadla s certifikovaným druhem provozu (vysoké riziko), jejichž režim byl popsán výše. U vojenských bezpilotních letadel se specifickým druhem provozu bude Ministerstvem obrany posuzována analýza rizik a její vyhodnocení. V závislosti na míře rizik budou stanoveny podmínky provozu daného vojenského bezpilotního letadla včetně zmírňujících opatření tak, aby rizika provozu byla co nejnižší a byla v souladu s požadavky kladenými na tuto kategorii provozu bezpilotních letadel, tedy odpovídala střednímu riziku. Podmínky provozu včetně případných zmírňujících opatření budou zahrnuty ve vydávaném povolení k provozu. Pokud míru rizika provozu bezpilotního letadla nelze snížit ani zmírňujícími opatřeními, vojenské bezpilotní letadlo s vysokým rizikem provozu bude zařazeno do kategorie s certifikovaným druhem provozu. Vzhledem k tomu, že vojenská bezpilotní letadla se specifickým druhem provozu a s otevřeným druhem provozu nepodléhají schválení typu, nebudou zapisována do vojenského leteckého rejstříku České republiky. Vojenská bezpilotní letadla provozovaná v rámci ozbrojených sil České republiky budou evidována Ministerstvem obrany, a to konkrétně sekcí zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany. Personál, který bude tyto kategorie vojenských bezpilotních letadel obsluhovat, nebude vojenským leteckým personálem. I tento personál však bude podléhat požadavkům na odbornou způsobilost. Obsluha bude držitelem osvědčení o způsobilosti k provádění letové činnosti vydávaného Ministerstvem obrany, konkrétně odborem dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce. Předpokladem pro vydání tohoto osvědčení je absolvování základního teoretického kurzu, typového výcviku a závěrečného semináře. Tyto požadavky budou stanoveny v prováděcím právním předpise. Nižší požadavky budou kladeny i na způsobilost organizací z hlediska výroby, údržby apod. Povolení k provozu pro všechna vojenská bezpilotní letadla bude vydávat odbor dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany. Součástí povolení k provozu bude i vymezení podmínek, za kterých lze dané bezpilotní letadlo provozovat. Tyto podmínky budou stanoveny v návaznosti na předpokládaný provoz a vyhodnocení míry rizika tohoto provozu. V rámci podmínek mohou být nadefinována i zmírňující (mitigační) opatření, která snižují identifikovaná rizika.

Plnění těchto podmínek a požadavků kladených na provozovatele vojenských bezpilotních letadel bude průběžně kontrolováno z úrovně odboru dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany. Nutnost kategorizace vojenských bezpilotních letadel vyplývá zejména ze skutečnosti, že většina bezpilotních letadel nepotřebuje tak složitý systém posuzování, schvalování a osvědčování, který fakticky odpovídá systému aplikovanému na velká letadla. Složitosti systému posuzování vojenských bezpilotních letadel odpovídají také požadavky kladené na personál, který dané bezpilotní letadlo obsluhuje. Složitý systém posuzování všech bezpilotních letadel by znamenal nepřiměřenou administrativní zátěž nejen pro Ministerstvo obrany, ale také pro podnikatelské subjekty, které se zabývají vývojem a výrobou vojenských bezpilotních letadel, a jsou tedy potencionálními žadateli v daných řízeních, kdy lze konstatovat, že čím složitější je řízení, tím je vyšší jeho finanční náročnost.

K bodu 9 (přesun označení § 35f, 35g, 35h, 35i, 35j, 35k, 35l, 35m, 35n, 35o a 35p)

Jedná se o legislativně technickou úpravu označení příslušných paragrafů.

K bodu 10 (§ 35g odst. 2)

Navrhovaná změna navazuje na navrhovanou úpravu § 35a. Podmínkou pro schválení způsobilosti letecké techniky (letová způsobilost, provozní způsobilost nebo uvolnění do provozu v závislosti na kategorii vojenské letecké techniky) je shoda vojenské letecké techniky se schváleným typem. Jak bylo uvedeno výše, typ vojenské letecké techniky může být nejen schválen, ale i uznán. Uznání typu vojenské letecké techniky nabývá na důležitosti zejména v souvislosti s nákupy nové vojenské letecké techniky. Zákon sám proces schvalování a uznávání typu vojenské letecké techniky v některých ustanoveních odlišuje (viz § 35e odst. 3 zákona o ozbrojených silách České republiky.). Odlišení je patrné i z ustanovení § 35g odst. 1 písm. a). V návaznosti na toto ustanovení považujeme za nezbytné provést navrhovanou úpravu zákona tak, aby byly jednoznačně konkretizovány podmínky nezbytné pro schválení způsobilosti vojenské letecké techniky. Tedy že se jedná o shodu se schváleným nebo uznaným typem vojenské letecké techniky, bez níž nelze způsobilost vojenské letecké techniky osvědčit.

K bodu 11 (§ 35i odst. 4)

Navrhovaná změna navazuje na úpravu nově vloženého § 35ea, kde je upravena kategorizace vojenských bezpilotních letadel na ta, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky a na ta, které tomuto schválení nepodléhají. Vojenská bezpilotní letadla, která nebudou podléhat schválení typu vojenské letecké techniky, nebudou tedy zapisována do vojenského leteckého rejstříku. I tato vojenská bezpilotní letadla budou ale provozována za podmínek stanovených Ministerstvem obrany ve vzdušném prostoru České republiky.

K bodu 12 (§ 35n odst. 1 písm. a))

Cílem navrhované úpravy je jednoznačně konkretizovat, jakými kontrolami může Ministerstvo obrany pověřit právnickou nebo fyzickou osobu. V případě vojenské letecké techniky se jedná o kontroly letové nebo provozní způsobilosti. Navrhovaná úprava koresponduje se zněním § 35j odst. 1 a § 35l odst. 2 písm. c) zákona o ozbrojených silách České republiky. Jedná se o precizaci znění zákona, kdy bude jednoznačně stanoveno, o jaké kontroly se ve vztahu k vojenské letecké technice jedná. Jejím smyslem je také konkretizování kontrol tak, aby nebyly zaměňovány s kontrolami právnických nebo fyzických osob prováděných z úrovně Ministerstva obrany v souvislosti s činnostmi uvedenými v § 35n zákona o ozbrojených silách České republiky. Ministerstvo obrany nemá záměr pověřovat kontrolou fyzických nebo právnických osob jiné fyzické nebo právnické osoby. Tyto osoby mohou být pověřeny pouze kontrolou letové nebo provozní způsobilosti, což navrhované znění jednoznačně akcentuje.

K bodu 13 (§ 35n odst. 1 písm. b))

Řízení zachování letové způsobilosti letadla je proces, jehož smyslem je zabezpečení bezpečného a zároveň dlouhého, efektivního a kontinuálního provozu letadel. V rámci zachování letové způsobilosti je nezbytné dodržovat veškeré standardy, a to jak pro letadlo jako celek, tak i pro jeho jednotlivé součásti. V rámci řízení zachování letové způsobilosti je nezbytné soustavně udržovat přehled o stavu letadla a jeho součástí tak, aby provoz letadla splňoval požadavky kladené na bezpečnost letového provozu. Řízení zachování letové způsobilosti zahrnuje procesy a činnosti, v jejichž rámci je mimo jiné kontrolováno dodržování programu údržby, včetně jejího efektivního načasování, zabezpečováno dodržování předepsaných limitů a životnosti jednotlivých součástí letadla, vedena požadovaná dokumentace, včetně kontroly jednotlivých záznamů, zabezpečováno naplnění příkazů jak organizací k projektování, resp. výrobců letecké techniky, tak i leteckých úřadů (autorit). Navrhovaná úprava umožní osvědčení organizací k řízení zachování letové způsobilosti vojenské letecké techniky, tak jak je vyžadováno u moderních zaváděných platforem včetně letounu F-35 a zároveň podpoří případné uvažované programy offsetů. Za řízení zachování letové způsobilosti odpovídá provozovatel letadla. V rámci civilního letectví, v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, ve smyslu Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, musí být zachování letové způsobilosti letadel řízeno pouze organizacemi k tomu oprávněnými. Vzhledem k tomu že vzdušný prostor je využíván jak vojenskými, tak i civilními letadly a s ohledem na stále se zvyšující požadavky na bezpečnost letového provozu, je nezbytné přejímat odpovídající standardy i do letectví vojenského. Proto je žádoucí v zákoně zakotvit i možnost osvědčení právnické nebo fyzické osoby k řízení zachování letové způsobilosti u vojenské letecké techniky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 zakotvuje nutnost schválení organizací odpovědných za řízení zachování letové způsobilosti (viz čl. 15 odst. 2 písm. a), čl. 17 odst. 1 písm. g), čl. 77 odst. 2 písm. b) a Příloha II bod 3 předmětného nařízení). Termín „řízení zachování letové způsobilosti“ vychází z oficiálního překladu termínu, který v angličtině zní „continuing airworthiness management“. Slovní spojení řízení zachování letové způsobilosti je v České republice běžně užíváno a užití jakéhokoliv jiného slovního spojení ve vztahu k vojenské letecké technice by proto bylo zavádějící. Vojenská letecká technika v České republice není provozována výhradně Armádou České republiky, resp. Ministerstvem obrany, ale i civilními provozovateli, mezi něž v současné době patří LOM PRAHA, s.p. a AERO Vodochody AEROSPACE, a.s. U některých typů vojenských letadel je oblast řízení zachování letové způsobilosti částečně zabezpečována prostřednictvím „outsourcingu“ a v budoucnosti se s outsourcingem počítá i pro nové typy letadel. S ohledem na tyto skutečnosti je navrhováno doplnění předmětného ustanovení tak, že Ministerstvo obrany může právnickou nebo fyzickou osobu při splnění stanovených podmínek osvědčit k řízení zachování letové způsobilosti.

K bodu 14 (§ 35p písm. a))

V návaznosti na navrhovanou změnu §35a je nezbytné změnit i zmocňovací ustanovení vztahující se k § 35a. Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že „certifikace“ ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky je proces, který zahrnuje jednotlivé fáze od schválení typu vojenské letecké techniky až po vydání osvědčení o způsobilosti pro konkrétní kus vojenské letecké techniky. Vzhledem k tomu, že vojenská letecká technika je kategorizována podle jednotlivých typů, navrhuje se zmocňovací ustanovení, které se vztahuje ke stanovení určené vojenské letecké techniky, změnit tak, aby technika byla kategorizována nejen v návaznosti na způsobilost, ale i na typ. Vzor souhlasu s použitím vojenské letecké techniky byl přesunut do písmene d). Navrhovaná změna zmocňovacího ustanovení souvisí i s navrhovanou úpravou § 35ea, která umožňuje rozdělení jednotlivých typů vojenských bezpilotních letadel na jednotlivé kategorie v závislosti na tom, zda podléhají schválení typu nebo nikoliv.

K bodu 15 (§ 35p písm. d))

Do písm. d) se navrhuje doplnit vzor doplňkového typového osvědčení, které bude Ministerstvo obrany vydávat v případě schválení významné změny u výrobků vojenské letecké techniky (letadla, motory nebo vrtule), a vzor doplňkového osvědčení typové způsobilosti, které bude Ministerstvo obrany vydávat v případě schválení významné změny u vojenských leteckých pozemních zařízení. Do písmene d) byl také přesunut vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví, neboť jsou zde konkretizovány vzory jednotlivých osvědčení vztahujících se ke schválení typu vojenské letecké techniky.

K bodu 16 (§ 35p písm. e))

Navrhovaná právní úprava předpokládá další rozpracování ustanovení vztahujících se k vojenským bezpilotním letadlům v prováděcím právním předpise. Jak bylo uvedeno výše, vojenská bezpilotní letadla budou kategorizována na základě vyhodnocené míry rizika vyplývající z jejich předpokládaného provozu a tyto kategorie budou dále vymezeny. V prováděcím právním předpise budou tedy uvedeny tři kategorie bezpilotních letadel: vojenská bezpilotní letadla s certifikovaným druhem provozu, vojenská bezpilotní letadla se specifickým druhem provozu a vojenská bezpilotní letadla s otevřeným druhem provozu. Jednotlivým kategoriím bezpilotních letadel odpovídá stupeň rizika. U otevřeného druhu provozu nízké riziko, u specifického druhu provozu střední riziko a u certifikovaného druhu provozu vysoké riziko. Provoz vojenských bezpilotních letadel s otevřeným druhem provozu představuje nízké riziko. Provoz bezpilotního letadla je klasifikován jako otevřený, pokud jsou splněny následující požadavky: 1. maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla nepřekračuje 25 kg, 2. provoz bezpilotního letadla je obsluhou po celou dobu letu prováděn za přímé viditelnosti s výjimkou letu v režimu „Follow-me“, kdy letadlo sleduje jen okolní letový prostor ve směru pohybu, 3. bezpilotní letadlo s nižší vzletovou hmotností než 900 g a aktivním režimem Follow- me zůstává ve vzdálenosti maximálně 50 m od pilota a 50 m nad zemským povrchem, 4. pokud obsluha využívá k letu funkci “FPV” (First Person View), udržuje bezpilotní letadlo v přímé viditelnosti vizuálního pozorovatele, který asistuje při bezpečném provedením letu, 5. bezpilotní letadlo je během celého letu udržováno ve výšce maximálně 120 metrů nad zemským povrchem, s výjimkou přeletu nad překážkou, která je vyšší než 105 m. V takovém případě může výška letu překročit výšku překážky o maximálně 15 m v maximální horizontální vzdálenosti 50 m od překážky, 6. obsluha udržuje bezpilotní letadlo ve stanovené bezpečné vzdálenosti od nezúčastněných osob, prostředků a okolní zástavby a neprovádí přelety nad shromážděními osob, 7. bezpilotní letadlo není vybaveno zbraňovými systémy ani nepřepravuje nebezpečný materiál. Pokud bezpilotní letadlo nesplňuje požadavky pro zařazení do otevřené kategorie provozu, bude vždy zařazeno do jedné z vyšších kategorií. Provoz vojenských bezpilotních letadel se specifickým druhem provozu představuje střední riziko. Takové bezpilotní letadlo může létat i mimo přímý dohled obsluhy bezpilotního letadla. Pro tuto kategorii se zpracovává podrobné hodnocení rizik. Provoz vojenských bezpilotních letadel s certifikovaným druhem provozu představuje vysoké riziko. Pro tuto kategorii se také zpracovává podrobné hodnocení rizik. Takové bezpilotní letadlo podléhá schválení způsobilosti typu a jsou na něj kladeny nejvyšší požadavky. Ve vyhlášce budou vymezeny náležitosti žádosti o povolení k provozu a doklady, které je nutno k žádosti přiložit. Před zasláním žádosti o vydání povolení k provozu musí žadatel zpracovat záměr použití bezpilotního letadla, kde definuje, v jakém standardním scénáři a prostředí se bude vojenské bezpilotní letadlo pohybovat s popsáním charakteru plněných úkolů. Na základě záměru použití žadatel provede předběžné posouzení rizik a navrhne kategorii druhu provozu. Základní scénáře a typy úkolů budou vymezeny ve vyhlášce. Mezi základní scénáře patří provoz za přímé vizuální viditelnosti, za rozšířené vizuální viditelnosti, mimo přímou vizuální viditelnost, za přímé radiové viditelnosti, mimo přímou radiovou viditelnost. Mezi základní typy úkolů patří například zpravodajské úkoly (elektronický boj), střežení objektů, detekce nebo identifikace osob, vozidel apod., monitorování shromáždění osob, lokalizace a monitorování přírodních katastrof, havárií apod., transport materiálu, výcvik, ukázky na veřejnosti. Pokud je zřejmé, že nepůjde o kategorii vojenského bezpilotního letadla s otevřeným druhem provozu, tj. bezpilotní letadlo nesplňuje některý z výše uvedených požadavků, musí žadatel provést detailní posouzení rizik provozu bezpilotního letadla stanoveným nástrojem (SORA, MUSTRAT) a tím návrh na zařazení do příslušné kategorie použití zpřesnit. Rizika provozu bezpilotního letadla musí být posouzena ve všech oblastech dle § 35f odst. 2, kdy jednotlivé položky z těchto oblastí budou dále rozpracovány v příloze vyhlášky. Výsledky posouzení rizik provozu bezpilotního letadla a návrh na zařazení do příslušné kategorie žadatel předkládá Ministerstvu obrany spolu se žádostí o vydání povolení k provozu vojenského bezpilotního letadla. Ministerstvo posoudí, zda předložená analýza rizik byla provedena správně, a stanoví druh provozu vojenského bezpilotního letadla a jeho kategorii. Jak bylo uvedeno výše, při detailním posouzení rizik provozu bezpilotního letadla stanoveným nástrojem jsou jednotlivým parametrům nebo jejich skupinám přiděleny váhy a proveden výpočet hodnoticího čísla, které odpovídá riziku, které s sebou nese hodnocený druh provozu vojenského bezpilotního letadla, a na základě jeho hodnoty jsou pak voleny podmínky provozování, druh provozu a případná zmírňující opatření.

Hodnocení rizik je prováděno výše uvedeným nástrojem, který je společně vyvíjený v rámci projektu Evropské obranné agentury EDA za podpory mnoha členských států. Jedná se o software, který obsahuje algoritmus, na jehož základě je vypočteno hodnotící číslo. Tato aplikace bude neveřejná a bude přístupná v on-line prostředí pouze na základě Ministerstvem obrany přidělených přihlašovacích údajů. V rámci podmínek uvedených v povolení k provozu Ministerstvo obrany stanoví opatření ke zmírnění rizik, která jsou nezbytná pro splnění navrhované cílové úrovně bezpečnosti provozu, kterými jsou opatření k lokalizaci rizika pro osoby na zemi nebo provozní omezení pro provoz bezpilotních letadel. Jedná se například o omezení zeměpisného prostoru, ve kterém se provoz uskutečňuje, omezení trvání délky letu nebo časového plánu, ve kterém se provoz uskutečňuje atd. Dále se jedná o systémové zmírnění rizik například prostřednictvím zavedení obecných pravidel létání nebo společné struktury a služeb vzdušného prostoru. Dále také aplikací schopností samotného letadla vypořádat se s možnými nepříznivými provozními podmínkami, přizpůsobení vlastností konstrukce a výkonnosti bezpilotního letadla, zefektivněním organizačních faktorů (provozní postupy a postupy údržby), nastavením odpovídající úrovně odborné způsobilosti pracovníků podílejících se na bezpečnosti letu včetně minimalizace rizika lidské chyby. Jedná se například o dostupnost prostředků ke zmírnění rizika srážky, dostupnost systémů omezujících energii dopadu nebo křehkost bezpilotního letadla, konstrukce bezpilotního letadla podle uznávaných norem a bezpečnost při poruše. Robustnost navržených zmírňujících (mitigačních) opatření musí odpovídat bezpečnostním cílům a rizikům zamýšleného provozu, a to tak, aby každá fáze provozu byla bezpečná. V rámci podmínek provozu budou stanoveny také požadavky na odbornou způsobilost obsluhy vojenských bezpilotních letadel, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky. Tato obsluha nebude zařazena do vojenského leteckého personálu, neboť nebude držitelem průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu, ale přesto musí být držitelem osvědčení o způsobilosti k provádění letové činnosti. Toto osvědčení je vydáváno po absolvování základního teoretického kurzu, typového výcviku a závěrečného semináře, který je organizován odborem dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany. Vzhledem k tomu, že se nebude jednat o vojenský letecký personál, budou požadavky na tuto kategorii personálu upraveny ve vyhlášce č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice).

K bodu 17 (§ 40 odst. 4)

Úpravou zmocňovacího ustanovení obsaženém v § 40 odst. 4 zákona, kdy slovo vzor bude nahrazeno slovem obsah, dojde ke zjednodušení procesu případných změn prováděných v průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých kategorií tohoto personálu. Jeden vzor průkazu způsobilosti je velmi obtížné aplikovat na všechny kategorie vojenského leteckého personálu. Jednotlivé kategorie vojenského leteckého personálu mají odlišné požadavky ve vztahu k průkazu způsobilosti (zdravotní způsobilost, jazyková způsobilost, místní doložka atd.). Proto bude v rámci novelizace upravena také příloha č. 1 vyhlášky č. 279/1999 Sb., kde budou uvedeny minimální požadavky na obsah průkazu způsobilosti, tedy výčet povinných údajů v něm uvedených pro jednotlivé kategorie vojenského leteckého personálu.

K čl. II (Účinnost)

V souladu s § 9 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se navrhuje účinnost k 1. červenci 2025.

V Praze dne 30. října 2024

Předseda vlády: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministryně obrany: Mgr. Jana Černochová podepsáno elektronicky