zákon č. 177/2006 Sb.

1. Obecná část

a) Zhodnocení platného právního stavu

V současné době platí zákon č. 406/2000 Sb., ve znění zákonů č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb. a č. 180/2005 Sb. Zákon reflektoval směrnici Rady č. 93/73/EHS o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Obě novely se zabývaly prodloužením termínů plnění některých povinností ze zákona, zejména u provádění energetických auditů u organizačních složek státu, krajů a obcí a příspěvkových organizací a u termoregulačních ventilů. Ostatní úpravy původního zákona pouze upřesňovaly rozsah povinností zpracovávat energetický audit. Předmět zákona se dotýká řady problematik, které jsou nebo budou v právu EU odděleně řešeny samostatnými směrnicemi nebo nařízeními. Jejich implementace vyžaduje a bude vyžadovat příslušné novelizace tohoto zákona popř. jen navazujících vyhlášek. Jde např. o směrnice ES týkající se označování energetických spotřebičů, které byly v roce 2004 implementovány novelou vyhlášky č. 215/2001 Sb., která byla vydána na základě tohoto zákona.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavním principem navrhované právní úpravy je docílení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Tato směrnice zavádí k datu 4. ledna 2006 pro všechny členské státy Evropské unie některé další povinnosti. Z tohoto důvodu jsou doplněny základní pojmy používané v zákoně. Dále se jedná o směrnici Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků.

U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti. Směrnice č. 2002/91/ES zavádí, že u kotlů se jmenovitým výkonem od 20 kW do 200 kW se kontrola opakuje každé 2 roky, u kotlů na plynná paliva s výkonem nad 100 kW po 4 letech. V návrhu novely je vzata v úvahu skutečnost, že zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je u těchto kotlů již zaveden systém kontroly emisí, přičemž kontrola se provádí porovnáním s hodnotami stanovenými přílohou č. 7 nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Povinnost pravidelné kontroly účinnosti se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům nebo provozovatelům kotlů a vnitřních rozvodů tepla, umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci, se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství v rámci Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva s jmenovitým výkonem nad 200 kW je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle vyhlášky č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. V případě zdroje tepla a zařízení sloužícího pro vytápění staršího 15 let od data uvedení do provozu zajistí vlastník nebo provozovatel jednorázovou kontrolu celého zařízení, jejíž součástí bude posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. Kontrolu kotlů mohou provádět pouze osoby s autorizací na měření emisí znečišťujících látek podlezákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, přezkoušené Ministerstvem průmyslu a obchodu z problematiky účinností užití energie a návrhů opatření.

U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Kontrola zahrnuje stanovení účinnosti užití energie v klimatizačním systému a posouzení dimenzování chladícího výkonu klimatizačního systému v poměru k požadavkům na chlazení budovy. Kontrolu klimatizačních jednotek mohou provádět pouze energetičtí auditoři a autorizovaní inženýři a technici s autorizací pro technologická zařízení staveb a techniku prostředí staveb podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Do zákona je vložen nový paragraf, který se zabývá energetickou náročností budov. Do tohoto paragrafu jsou přesunuta z původního paragrafu všechna ustanovení týkající se budov. Původní paragraf se nyní zabývá účinností užití energie ve zdrojích a rozvodech energie.

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí splnit požadavky na energetickou náročnost budov stanovené prováděcím právním předpisem, který bude obsahovat vztah na platné technické normy a porovnávací ukazatele a stanovení energetické náročnosti budovy a určí metodu hodnocení. Splnění těchto požadavků dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budovy, který musí být k dispozici při prokazování v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz energetické náročnosti budovy je zcela nový dokument, který nesmí být starší 10 let a který je součástí dokumentacenových budov, při změnách dokončené stavby podle stavebního zákona, pokud mají vliv na energetickou náročnost budovy. Rovněž je součástí dokumentace při jejím prodeji nebo pronájmu. Při změnách dokončených budov jsou požadavky na energetickou náročnost budov plněny pro celek nebo modernizovaný konstrukční prvek. Průkaz energetické náročnosti budovy může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. Při zpracování průkazu se bude využívat již zpracovaných energetických auditů, což zřejmě přispěje k jejich výraznému zlevnění.

Součástí energetického průkazu nové budovy nad 1000 m² celkové podlahové plochy bytů, nebytových prostor a společných prostor jsou výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou:

1. decentralizované systémy dodávky energie založené na obnovitelné energii,

2. kombinovaná výroba elektřiny a tepla,

3. dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,

4. tepelná čerpadla.

Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace nebo fyzické či právnické osoby, které provozují budovy pro účely školství, zdravotnictví, kultury, státní a místní správy o celkové podlahové ploše bytů, nebytových prostor a společných prostor nad 1000 m², jsou povinny umístit průkaz energetické náročnosti na veřejně přístupném místě. Tuto povinnost musí splnit do 4 let od nabytí účinnosti zákona. Průkaz energetické náročnosti může zpracovávat osoba oprávněná podle § 10 tohoto zákona, tzn. energetický auditor a autorizovaní inženýři a technici s autorizací pro technologická zařízení staveb a techniku prostředí staveb podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, přezkoušení ministerstvem ze znalostí metody zpracování průkazu. Energetický audit může rovněž provést osoba z jiného členského státu EU za podmínek uvedených v § 9 odst. 10.

Požadavky na energetickou náročnost budov nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zákona o státní památkové péči. Požadavky nemusí být dále splněny u staveb dočasných s plánovanou dobou užívání do dvou let, budov experimentálních, budov s občasným používáním zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše bytů, nebytových prostor a společných prostor menší než 50 m² a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Dále nemusí být tyto požadavky splněny u budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění. Rozsah splnění požadavků a podrobnosti stanoví vyhláška.

U štítkování spotřebičů jsou stávající povinnosti pro výrobce a dovozce hromadně vyráběných spotřebičů rozšířeny i na prodejce.

Vzhledem ke zkušenostem se zpracováním energetických auditů jsou do zákona zahrnuta upřesňující ustanovení jak pro energetické audity, tak i pro energetické auditory. Energetický audit se neprovádí, jestliže stávající technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos a distribuci elektrické energie a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným vyhláškami č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, vyhláškou č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a vyhláškou č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie. Energetický audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným vyhláškou č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách a vyhlášce č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, a u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Pokud povinnost zpracování energetického auditu plní vlastník, nájemce má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost.

Pro energetické auditory je přesněji stanoven postup podání přihlášky ke zkoušce a zápisu do seznamu energetických auditorů. Po zkušenostech s kvalitou a způsobem provádění energetických auditů je dále zavedeno, že energetický auditor opatřuje zprávu o energetickém auditu vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo energetického auditora nesmí být auditorem používáno na jiných dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy nebo inspekce kotle a klimatizačního zařízení. Energetický auditor je povinen vést chronologický seznam energetických auditů opatřených číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento seznam energetických auditů za uplynulý rok je povinen předložit na vyžádání nebo každoročně vždy do 31. března ministerstvu, a to i když energetické audity neprováděl. Seznam energetických auditů, který předkládá energetický auditor ministerstvu, obsahuje název zadavatele energetického auditu, název zařízení, jeho roční spotřebu energie v GJ, navržené úspory v GJ a datum, kdy byl energetický audit objednán a vyhotoven. Dokumenty označené uchazečem o zápis do seznamu energetických auditorů nebo energetickým auditorem jsou veřejnými listinami.

Rozšiřuje se působnost ministerstva o uplatňování stanovisek k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje v souladu s navrhovanou novelou stavebního zákona. Ministerstvo rovněž vyhodnocuje plnění závazků v úsporách energie, navrhuje opatření k jejich zajištění a informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

Nově se vkládá paragraf o řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů. Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů na základě porušení ustanovení tohoto zákona. O zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů rozhoduje ministerstvo v řízení, které se zahajuje na základě podání doručeného ministerstvu a jeho prošetření Státní energetickou inspekcí. Energetický auditor, jemuž byl zrušen zápis do seznamu energetických auditorů, se může znovu přihlásit ke složení zkoušky nejdříve po uplynutí 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů. Návrh na zahájení řízení o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se ministerstvo o provinění dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. Energetický auditor, proti kterému je řízení vedeno, má právo vyjádřit se k důvodům uvedeným v návrhu, ke způsobu jejich zjištění, navrhovat důkazy nebo jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání, které musí být vždy nařízeno. Energetický auditor je povinen do 14 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit ministerstvu originál osvědčení.Ministerstvo na návrh Státní energetické inspekce může v případě méně závažných provinění rozhodnout o přezkoušení energetického auditora. V případě neúspěšného přezkoušení je zrušen zápis v seznamu energetických auditorů. V tomto případě je konečným dokumentem protokol o neúspěšně vykonané zkoušce.

Pro zavedení souladu s novými principy správního trestání jsou doplněny nové paragrafy, týkající se přestupků fyzických osob a správních deliktů podnikajících fyzických osob a právnických osob. Původní ustanovení jsou zrušena.

Rozšiřuje se v souladu s navrhovanou novelou stavebního zákona ochrana zvláštních zájmů chráněných tímto zákonem.Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie,  distribuční soustavy určené k dopravě elektrické energie a plynu, nebo rozvody tepelné energie. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah energetických zařízení, k nimž vydávají ministerstvo a Státní energetická inspekce stanoviska.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Současně s tím jsou provedeny potřebné úpravy zákona, které jsou výsledkem zkušeností s aplikací tohoto zákona v posledních čtyřech letech.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Přejímá směrnici EU a v ostatních svých částech pouze upřesňuje stávající mechanismy.

e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek

Navrhovaná právní úprava je vyvolána právě za účelem docílení souladu s předpisy EU. Jedná se zejména o směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Touto navrhovanou právní úpravou bude dosaženo plné slučitelnosti s  platnými směrnicemi EU .

f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Na státní rozpočet nebude mít navrhovaná úprava žádný podstatný vliv. Směrnicí č. 2002/91/ES předepisované poradenství v oblasti energetické účinnosti kotlů a klimatizačních zařízení bude realizováno v rámci Energetických konzultačních a informačních středisek, financovaných v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, který je realizován již řadu let.

Do zákona se zavádí několik nových povinností, jako je kontrola energetické účinnosti kotlů a klimatizačních jednotek a povinnost zpracování energetického průkazu budovy, které budou mít určitý finanční dopad na majitele nebo provozovatele kotlů a budov. Dotčenými majiteli přitom mohou být jak stát, kraje a obce tak i subjekty soukromého práva, fyzické a právnické osoby. Výši tohoto dopadu a jeho časové rozložení (4 roky na zpracování průkazu) však nelze zodpovědně odhadnout vzhledem k tomu, že není možné zodpovědně odhadnout, jakého počtu budov se týká (v řádech tisíců). Výše nákladů, které přinese navrhovaná právní úprava, je přitom pozitivně ovlivněna skutečností, že

• povinnosti při kontrole kotlů jsou již upraveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a žádný nový úkon nebude zapotřebí,

• u klimatizačních jednotek, vzhledem k definici instalovaného výkonu jako jmenovitého výkonu poháněcí jednotky navíc stavebně pevně spojené s budovou, se bude jednat jen o největší zařízení,

• zpracování energetického průkazu budovy bude zjednodušeno a zlevněno tím, že bude vycházet z již provedených energetických auditů, které prakticky pro všechny budovy financované z veřejných rozpočtů měly být hotovy do konce roku 2004,

• organizace, které disponují kvalifikovanými osobami podle zákona, tj. energetickými auditory či autorizovanými inženýry, si mohou tyto povinnosti splnit vlastními silami.