zákon č. 177/2023 Sb.

K části první - financování obrany České republiky

K § 1

Preambule Programového prohlášení vlády České republiky ze dne 6. ledna 2022 k části týkající se oblasti obrany země, jako základní úlohy státu, zdůrazňuje nutnost investic do obranyschopnosti naší země a silné armády, potřebné zároveň i pro kolektivní obranu vyplývající z členství České republiky v NATO. Aliančním závazkem v oblasti financování obrany potvrzeným na summitu ve Walesu v roce 2014 je navýšení obranných rozpočtů členských zemí NATO a usilování o jejich roční výši na úrovni 2 % HDP.

Tento programový závazek vlády a politický závazek České republiky je, jako minimální, do navrženého ustanovení promítnut, přičemž výdaji na financování obrany státu se rozumí jak financování vlastních obranných potřeb České republiky, tak i financování jejích mezinárodních závazků o společné obraně proti napadení. Pro efektivní a smysluplný rozvoj obranných schopností České republiky je nezbytné právě adekvátní financování při dlouhodobé stabilitě a předvídatelnosti výdajových rámců v čase.

Dlouhodobá stabilita a předvídatelnost výdajových rámců v čase je, vedle stanovení výdajů na obranu státu jako výdajů mandatorních, zaručena též vazbou ustanovení § 1 na související novelu rozpočtových pravidel. Vzhledem k důležitosti výdajů na obranu České republiky se navrhuje, aby o nároky vzniklé z výdajů na strategické projekty Armády České republiky nemohla vláda snížit celkový objem nároků Ministerstva obrany. S ohledem na specifičnost strategických obranných zakázek je tím umožněna kumulace této části výdajů na obranu státu přes rozpočtové roky k jejich použití v době, kdy to bude aktuální. Zároveň je ustanovením § 47a umožněno, aby takto vzniklé nároky z nespotřebovaných výdajů mohly být použity, z důvodu flexibility využívání finančních zdrojů, na schválené strategické projekty armády napříč strukturou programů Ministerstva obrany, tj. oproti stávající úpravě i na jiné programy podle § 13 odst. 3 rozpočtových pravidel než na programy, ze kterých vznikly.

K § 2

Každoroční rámec výdajů na obranu státu odpovídající podílu nejméně 2 % nominálního HDP stanovený vládou v návrhu zákona o státním rozpočtu představuje celkové výdaje státu na obranu. Jde o výdaje kapitoly Ministerstva obrany a dále o výdaje uplatňované případně jinými kapitolami, spadají-li tyto výdaje pod definici obranných výdajů (rozumí se výdajů na obranu státu) stanovenou v dokumentech Aliance. Vychází se přitom z aliančního dokumentu PO(2018)0048 NATO Defence Expenditure Definition ze dne 2. února 2018. Text definice schválili všichni spojenci, včetně České republiky. Tento dokument však není veřejně přístupný. Nicméně na internetových stránkách NATO je zkrácená verze [např. v závěru dokumentu PR/CP(2022)105 „Defence Expenditure of NATO Countries (2014- 2022)“ ze dne 27. června 2022].

Výdaje na obranu státu jsou z pohledu NATO definovány jako platby prováděné na vládní úrovni (s výjimkou regionálních, místních a obecních úřadů), kterými mají být konkrétně uhrazeny potřeby ozbrojených sil spojence, spojenců nebo Aliance. Ozbrojené síly zahrnují pozemní, námořní a vzdušné síly a také společné formace; mohou zde být zahrnuty i podíly jednotek jiných ministerstev (např. národní policejní síly, pobřežní hlídky), které jsou vycvičeny ve vojenské taktice a reálně mohou být nasazeny mimo území státu na podporu vojenských sil. Do výdajů na obranu státu lze započítat vojenskou část smíšených civilně- vojenských aktivit, pokud tato vojenská část může být specificky účtována či odhadnuta (lze si i představit, že by se výdaje na některé aktivity mohly při splnění podmínek jednoznačné využitelnosti pro obranu státu a nákladové oddělitelnosti od výdajů sloužících k jiným účelům do výdajů na obranu státu i nově zařadit; mohlo by se jednat např. o výdaje podle zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, nebo výdaje na kybernetickou bezpečnost). Potřeby Aliance zahrnují výdaje v rámci společného financování NATO a způsobilé svěřenecké fondy spravované NATO. Aby tak národní výdaje mohly být v rámci Aliance vykázány jako výdaje na obranu státu, musí mít vazbu na potřeby ozbrojených sil, či být příspěvkem do aliančního rozpočtu/programu, svěřeneckého fondu NATO nebo na operace a mise.

Započítávat naopak nelze výdaje na civilní obranu a civilní připravenost.

Oprávněnost zahrnutí výdajů jako výdajů na obranu státu je ověřována na základě dotazníku obranného plánování na příslušný rok [např. NATO Defence Planning Process Defence Planning Capability Survey (AC/281-N(2021)0015-FINAL (R)], který je zpracován na základě zadání Výboru pro obrannou politiku a plánování (Deefence Policy and Planning Commitee (REINFORCED).

Zavedení závazného průřezového ukazatele „Výdaje na obranu státu“ v odstavci 2 umožní plánování, sledování a vykazování výdajů na obranu státu napříč kapitolami státního rozpočtu. Z hlediska jednotného třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu stanoveného vyhláškou č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, bude průřezový ukazatel zahrnovat veškeré výdaje kapitoly 307 - Ministerstvo obrany (třídění z hlediska odpovědnostního) a v ostatních kapitolách státního rozpočtu výdaje s odvětvovým zatříděním na oddílu 51 – Obrana. V souladu s tímto algoritmem tak bude v ostatních kapitolách státního rozpočtu na oddíl 51 – Obrana možné zatřídit pouze výdaje na obranu státu definované tímto zákonem.

K § 3 a 4

Při přípravě návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu tvoří výdaje na obranu státu primárně celkové výdaje kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo obrany. Ostatní kapitoly státního rozpočtu se podílí na výdajích na obranu státu ve výši, která je rozpočtována na jejich závazném ukazateli „Výdaje na obranu státu“. Předpokládá se, že se bude jednat např. o kapitolu Správa státních hmotných rezerv, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo dopravy. Tyto kapitoly doposud samostatně stanovovaly své případné výdaje na obranu státu v rámci návrhů rozpočtů svých kapitol. Avšak podle navrhované právní úpravy se s požadavky na pokrytí jejich výdajů na obranu státu obracejí na Ministerstvo obrany, a to ve lhůtě 36 měsíců před začátkem roku, ve kterém mají být požadované výdaje na obranu státu v návrhu zákona o státním rozpočtu zahrnuty. Tato lhůta je stanovena ve vazbě na případné zařazení velkých infrastrukturních staveb, které musí být, s ohledem na délku jejich přípravy, plánovány s dostatečným předstihem. V případě „operačních“ finančních prostředků (např. navigační poplatky za Letové provozní služby vojenským letům členských států NATO) lze dát s tříletým předstihem samozřejmě pouze odhad, který bude dále zpřesňován, neboť typově tyto výdaje jsou proměnlivé v závislosti na operačním úsilí. Při stanovení lhůty pro předložení neodkladných požadavků, které nemohly být ostatními správci kapitol předvídány, se vychází z procesních lhůt stanovených rozpočtovými pravidly pro zpracování návrhu státního rozpočtu a nutnosti vytvořit časový prostor pro posouzení věcnosti a oprávněnosti požadavku a jeho priority z hlediska zajišťování obrany České republiky. Proto byla zvolena lhůta 12 měsíců, tj. tak, aby mohl být požadavek posouzen a případně, v rámci procesu přípravy, zahrnut do návrhu zákona o státním rozpočtu. Zákon předpokládá (§ 4) též zrychlený proces v případě neodkladného požadavku, kdy výdaje na obranu státu mohou být Ministerstvem financí převedeny rozpočtovým opatřením v průběhu fiskálního roku. Do výdajů na obranu státu spadají (při podmínce vazby na potřeby ozbrojených sil, či příspěvku do aliančního rozpočtu/programu, svěřenského fondu NATO nebo na operace a mise) zásoby na přímé použití ozbrojenými silami, výdaje na hromadění válečných zásob hotové vojenské techniky, na skladování průmyslových surovin a polotovarů, na vojenskou složku smíšených civilně-vojenských činností (např. letiště, meteorologické služby), na vědu a výzkum, na společnou infrastrukturu do výše čistého příspěvku spojence a na vojenskou a finanční pomoc jednoho spojence druhému na podporu obranného úsilí, příspěvky zaměstnavatelů do důchodového fondu u aktivního personálu a starobní důchody vysloužilým zaměstnancům vojenských útvarů. Do výdajů na obranu státu podle zmíněné defince NATO naopak nejsou zahrnuty platy za válečné škody a výhody a platby veteránům, výdaje na civilní obranu a civilní připravenost.

V kompetenci Ministerstva obrany je posoudit, zda v požadavku správce kapitoly státního rozpočtu jde o výdaj odpovídající definici obranných výdajů stanovené v dokumentech Aliance [PO(2018)0048 NATO Defence Expenditure Definition ze dne 2. února 2018] a zda jej tedy v daném čase a podle priorit stanovených ministrem obrany lze do výdajů na obranu státu zahrnout. Text definice schválili všichni spojenci, včetně České republiky. Tento dokument však není veřejně přístupný. Nicméně na internetových stránkách NATO je zkrácená verze [např. v závěru dokumentu PR/CP(2022)105 „Defence Expenditure of NATO Countries (2014- 2022)“ ze dne 27. června 2022].

Priority jsou podle cílů v oblasti zajišťování obrany státu stanoveny ministrem obrany v dokumentu týkajícím se plánování rozvoje rezortu Ministerstva obrany a vycházejícím z příslušných usnesení vlády, vydaných např. na základě § 5 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V návaznosti na navrhovanou procesně právní úpravu posuzování požadavků správců kapitol na zahrnutí jejich výdajů na obranu státu do návrhu zákona o státním rozpočtu zakotví pravidla předkládání těchto požadavků a jejich posuzování podrobněji vnitřní normativní úprava a metodické pokyny Ministerstva obrany, se kterými budou příslušní správci kapitol seznámeni.

Požadavek na zahrnutí věcně odpovídajících výdajů ostatních kapitol do návrhu zákona o státním rozpočtu by měl samozřejmě především obsahovat informace o subjektu, který požaduje daný výdaj zahrnout do výdajů na obranu státu, dále pak účel, ke kterému by měly být finanční prostředky využity a jejich rozložení v čase. Vhodné je uvést, zda se jedná o investiční nebo neinvestiční výdaj a pokud by se jednalo o smíšené civilně-vojenské aktivity, musí daný požadavek ostatních kapitol vojenskou část smíšených aktivit přesně identifikovat.

Doposud upravují interní postup plánování „Metodické pokyny pro zpracování Střednědobého plánu činnosti a rozvoje rezortu MO na roky 2026 až 2030 s upřesněním pro oblast programového financování v letech 2024 a 2025“. Postup schvalování požadavků ostatních kapitol státního rozpočtu, může spočívat v prvotním posouzení jejich požadavků sekcemi Ministerstva obrany zaměřenými na obranné plánování a na financování a po konzultaci s předkladateli posuzovaných požadavků může být návrh následně projednán v obdobném procesu, jako u strategických projektů armády (viz níže k § 5). Priority stanovuje nyní Směrnice ministryně obrany na roky 2023-2030 s výhledem do roku 2035.

K § 5

Strategické projekty armády jsou jako právní institut zaváděny do právního řádu nově, nicméně pro Ministerstvo obrany se o nový pojem a nové postupy s ním spojené nejedná, neboť problematika „strategických a zvlášť významných projektů“ je pro proces tvorby střednědobého i ročního plánování Ministerstva obrany příznačná a je předmětem vnitřní normativní úpravy a aktů řízení (doposud rozkaz ministra obrany č. 66/2012 Věstníku Ministerstva obrany „Plánování činnosti a rozvoje v rezortu Ministerstva obrany“ a směrnice ministra obrany pro plánování činnosti a rozvoje rezortu Ministerstva obrany).

Návrh seznamu strategických projektů armády bude plně v odpovědnosti Ministerstva obrany, přičemž pravidla jeho vytváření budou v závislosti na právní úpravě zákona o financování obrany podrobněji upraveny interním normativním aktem.

Východiskem pro výběr strategických projektů armády je již nyní koordinace plánů NATO tak, aby se financování veškerých schopností potřebných pro obranu států Aliance jako celku nepřekrývalo a zároveň aby bylo v Alianci vše potřebné a moderní. Proces výběru strategických projektů armády do návrhu jejich seznamu nebude v Ministerstvu obrany závislý na úzkém okruhu subjektů, stejně jako není ani doposud. Návrh směrnice obsahující výše zmíněné strategické a zvlášť významné projekty je připravován Stálou pracovní skupinou Rady ministryně obrany pro plánování, poté projednáván Radou ministryně pro plánování a poté ji schvaluje ministryně obrany. Podle navrhované právní úpravy bude návrh seznamu strategických projektů armády projednáván též Ministerstvem financí a ke schválení předkládán vládě.

Na základě schváleného seznamu strategických projektů armády je pak při zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu ve výlučné odpovědnosti Ministerstva obrany stanovení konkrétní finanční částky určené na průběžné financování těchto projektů z celkové výše výdajů na obranu státu navržené podle pravidel obsažených v § 1.

Lhůty stanovené v odstavcích 2 a 3 jsou navázány na období, na něž se státní rozpočet a střednědobý výhled zpracovává, a na termíny podle rozpočtových pravidel týkající se lhůt některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem či správci kapitol při vypracování návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu.

K naplnění požadavku, aby Ministerstvo obrany při zpracování návrhu zákona o státním rozpočtu každoročně stanovilo výši výdajů k zabezpečení průběžného financování strategických projektů v rámci výdajů na obranu státu, je nezbytné zabezpečit jednoznačnou identifikaci těchto výdajů, a to i ve vztahu k navrhované úpravě rozpočtových pravidel (nový § 47a). Pro sledování výdajů k zabezpečení průběžného financování strategických projektů bude využito strukturní třídění příjmů a výdajů státního rozpočtu v souladu s § 27 a 28 vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě. Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů státního rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle strukturovaných celků. Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty se příjmy a výdaje třídí na bloky, okruhy, množiny a výdaje též na podmnožiny, které se stanovují v rozpočtovém systému. V rozpočtovém systému tak pro třídění těchto výdajů stanoví Ministerstvo financí v součinnosti se správcem kapitoly Ministerstvo obrany specifický atribut příjmové a výdajové struktury (PVS).

K § 6

Přechodné ustanovení je v odstavci 1 vloženo za účelem adekvátní úpravy s ohledem na předpokládanou účinnost navržené úpravy (k 1. červenci 2023), neboť správci kapitol státního rozpočtu by při striktním dodržení lhůty 36 měsíců podle části první § 3 odst. 2 zákona tuto úpravu mohli poprvé využít až pro výdaje plánované na rok 2027. Zároveň ale nelze Ministerstvu obrany předložit požadavky na vyčlenění výdajů na obranu státu v případě, že tyto výdaje jsou již zahrnuty ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na rok 2024 a 2025 schváleném vládou usnesením č. 808/2022 v příslušné kapitole státního rozpočtu, a rovněž nelze předložit požadavek v případě, kdy se jedná o výdaj na obranu státu každoročně se v příslušné kapitole státního rozpočtu opakující, přičemž současně o částku těchto výdajů nebyly Ministerstvem financí kráceny výchozí limity výdajů pro vypracování návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu kapitoly státního rozpočtu na příslušný rok (tzv. trvalá změna). Výdaje na obranu státu vymezené podle předchozí věty budou označeny podle stanoveného algoritmu průřezového ukazatele „Výdaje na obranu státu“ přímo v příslušné kapitole státního rozpočtu. Ve všech ostatních případech správce kapitoly státního rozpočtu předloží Ministerstvu obrany požadavek postupem stanoveným v části první § 3 odst. 2 podle věty druhé (neodkladný požadavek, který nemohl být předvídán).

Cílem přechodného ustanovení v odstavci 2 je jednoznačně stanovit, že se jako strategický projekt armády posuzuje i takovýto projekt schválený vládou v roce 2023 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo v jiných lhůtách, než jak jsou stanoveny v § 5 odst. 3.

K části druhé - změna rozpočtových pravidel

K § 7

K bodu 1

Účty podřízené státní podkladně budou muset mít po uplynutí přechodného období také státní podniky. Ustanovení bodu 1 se analogicky použije na Budějovický Budvar, národní podnik.

Integrace peněžních prostředků státních podniků do státní pokladny posílí likviditní pozici státu a přispěje k dalšímu zefektivnění řízení likvidity státu s pozitivními dopady na ratingové ohodnocení České republiky, úrokové výdaje státního rozpočtu a řízení státního dluhu. Tato integrace je důležitá obzvláště nyní v době energetické krize, vysokých deficitů státního rozpočtu a bezprecedentního nárůstu státního dluhu. Jedná se tak o další krok při budování systému optimalizovaného finančního řízení veřejných zdrojů. Tento krok je v souladu s dlouhodobou snahou Ministerstva financí o maximálně efektivní řízení likvidity státní pokladny a navazuje na integraci peněžních prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění a resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven a dalších subjektů do státní pokladny. Státní podniky provozují podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských a bezpečnostních nebo dalších zájmů státu, při těchto činnostech hospodaří s majetkem státu. Vlastní majetek nemají. Primární rolí státních podniků není investovat do finančních produktů. Zhodnocování majetku státu nebude tímto krokem nikterak dotčeno. Naopak bude konsolidováno, výrazněji zefektivněno a realizováno též pomocí nižších úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu a v neposlední řadě dojde ke snížení dynamiky růstu státního dluhu samotného. Vedením peněžních prostředků státních podniků na účtech u České národní banky dále významně poklesne kreditní riziko, kterému jsou státní podniky vystaveny, oproti situaci, kdy jsou tyto prostředky vedeny na účtech u bank. Peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně lze považovat za bezrizikové. Účty podřízené státní pokladně bez problémů využívají při realizaci svého platebního styku včetně platebního styku v cizích měnách při výkonu své činnosti organizační složky státu a právnické osoby uvedené v § 3 písm. h) rozpočtových pravidel, například zdravotní pojišťovny, EGAP, a.s., Česká exportní banka, a.s., státní organizace Správa železnic a státní příspěvkové organizace. Většina z organizačních složek státu a subjektů uvedených v § 3 písm. h) rozpočtových pravidel využívá též platební karty České národní banky. Česká národní banka vede i účty v cizích měnách. V případě odůvodněné technické potřeby vedení účtů mimo Českou národní banku může Ministerstvo financí udělit výjimku v souladu s § 3b novelizovaného zákona č. 218/2000 Sb. Integrace peněžních prostředků státních podniků do státní pokladny pro státní podniky znamená pouze vedení účtů u České národní banky a realizaci platebního styku přes Českou národní banku a dále obsluhu těchto účtů přes internetové bankovnictví České národní banky. K žádnému dalšímu napojování účetnictví a výkaznictví na státní pokladnu stejně jako na integrovaný systém státní pokladny zde nedochází.

K bodu 2

Státní fondy, státní organizace Správa železnic, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven vedou v zásadě všechny svoje účty jako účty podřízené souhrnnému účtu státní pokladny a vedou je tedy povinně v České národní bance. Navrhuje se, aby stejně jako subjekty uvedené ve větě první byly povinny postupovat i státní podniky. Navrhuje se všem výše uvedeným subjektům umožnit zřízení účtů mimo Českou národní banku za stejných podmínek jako je to umožněno státním příspěvkovým organizacím. To znamená po předchozím souhlasu Ministerstva financí uděleném na základě odůvodněné žádosti. Tyto subjekty budou mít také povinnost informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Pomine-li důvod, pro který byly účty mimo Českou národní banku výše uvedenými subjekty zřízeny, budou prostředky převedeny do České národní banky na účty podřízené státní pokladně. Vzhledem k tomu, že dotčené subjekty nemají hlavní činnost, nelze ve smyslu § 53 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb. požadovat, aby peníze byly převedeny na účet, na který jsou přijímány prostředky z hlavní činnosti.

K bodu 3

Od nabytí účinnosti navrhovaného zákona se navrhuje upravit zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky k programovému financování tak, že z důvodu zjednodušení administrativních postupů nebude pro vydání této vyhlášky nutná dohoda Ministerstva financí s Ministerstvem pro místní rozvoj.

K bodu 4

Navrhuje se legislativně technická úprava. Jejím cílem je uvést do souladu text § 14f odst. 2 s textem § 14f odst. 3.

K bodu 5

Navrhuje se legislativně technická změna, kterou se text odstavce 4 dává do souladu s Legislativními pravidly vlády.

K bodu 6

Podle ustanovení § 45 odst. 2 je organizační složka státu povinna plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. To platí i pro postupy upravené v § 33 až 36 rozpočtových pravidel. Tedy zhodnotit hospodárnost postupu při ukládání nebo investování přebytků prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny nebo při sjednávání přijetí nebo poskytnutí zápůjček a úvěrů je příslušná organizační složka státu povinna na základě ustanovení rozpočtových pravidel. Není tedy třeba, aby takto činila také podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

K bodu 7

Navrhuje se doplnění, které staví najisto postup při řešení porušení rozpočtové kázně předpokládané v § 44 odst. 1 písm. l). Jde o situace, kdy český subjekt obdrží dotaci od jiného státu Evropské unie v rámci přeshraniční spolupráce, přičemž český subjekt poruší podmínky pro nakládání s touto dotací. Následně je český subjekt vyzván jiným státem Evropské unie k vrácení dotace, český subjekt dotaci nevrátí a musí ji tedy za něj v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie vrátit Česká republika.

K bodu 8

Smyslem právní úpravy stanovení snížených odvodů za porušení rozpočtové kázně, které zakotví do rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatel je, aby finanční úřad byl těmito sníženými odvody při svém rozhodování vázán. Tento princip se navrhuje zakotvit do zákona výslovně.

K bodu 9

Navrhuje se legislativně-technická úprava § 47 odst. 5 a odstavce 6 písm. b). Jejím cílem je výslovně stanovit, že k nárokům vzniklým z nespotřebovaných výdajů k programům spolufinancovaným z finančních mechanismů se přistupuje stejně jako k programům a projektům spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie.

K bodu 10

Vzhledem k důležitosti strategických projektů armády financovaných v rámci výdajů na obranu státu v kapitole Ministerstvo obrany se navrhuje, aby o nároky vzniklé z těchto výdajů nemohla vláda snížit celkový objem nároků Ministerstva obrany.

Rovněž se navrhuje umožnit, aby nároky vzniklé ze strategického projektu armády v rámci jednoho programu podle § 13 odst. 3 mohly být použity na jiný strategický projekt armády v jiném programu, a to z důvodu flexibility využívání zdrojů na financování obrany České republiky a specifičnosti souvisejících akvizicí.

K bodu 11

Navrhuje se do rozpočtových pravidel výslovně stanovit, že v časovém úseku, ve kterém vzniká nárok na stravné podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady (zejména zákoník práce), nelze poskytnout plnění upravené v § 69 rozpočtových pravidel a v prováděcí vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 69 odst. 6 rozpočtových pravidel.

Je-li tedy zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace na pracovní nebo služební cestě např. celý kalendářní den, nemůže za tento kalendářní den dostat plnění upravené v § 69 rozpočtových pravidel a v prováděcí vyhlášce.

Pokud by však zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace odpracoval v místě výkonu práce alespoň 3 hodiny a teprve poté odjel nebo odešel na pracovní nebo služební cestu, plnění upravené v § 69 rozpočtových pravidel a v prováděcí vyhlášce dostat může.

K § 8

Hranice pro individuálně posuzované výdaje nebo dotace se v průběhu účinnosti rozpočtových pravidel navyšovaly. V období od 1. ledna 2001 do 29. prosince 2011 byly individuálně posuzované výdaje nebo dotace ohraničeny částkou zpravidla vyšší než 100 000 000 Kč. V období od 30. prosince 2011 do 31. prosince 2021 byla tato hranice stanovena částkou zpravidla vyšší než 200 000 000 Kč. Od 1. ledna 2022 je tato hranice formulována jako částka vyšší než 300 000 000 Kč. Cílem navrhovaného přechodného ustanovení v odstavci 1 je jednoznačně stanovit, že se jako k individuálně posuzovaným výdajům nebo dotacím přistupuje i v případě, že tak byly označeny od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2021.

K části třetí - účinnost

K § 9

Datum nabytí účinnosti zákona je dnem 1. července 2023, s výjimkou ustanovení části první § 2 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Účinnost byla stanovena s přihlédnutím k potřebě aplikovat novou právní úpravu už pro přípravu rozpočtu na r. 2024 a k potřebě urychleně stabilizovat financování obrany státu v reakci na aktuální krizi související s agresí Ruské federace vůči Ukrajině. Výjimka stanovená v § 2 odst. 2 se zavádí proto, aby průřezový ukazatel mohl být zahrnut do zákona o státním rozpočtu pro rok 2024.

V Praze dne 4. ledna 2023

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministryně obrany:

Mgr. Jana Černochová v. r.