zákon č. 178/2016 Sb.

I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Předkládaný návrh novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se týká především těchto oblastí:

- Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky

- Úprava systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou

- Úprava modelu a hodnocení maturitní zkoušky a některých náležitostí přezkumného řízení výsledků maturitní zkoušky

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2015.

Obsah závěrečné zprávy SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA – DEFINICE PROBLÉMU, POPIS VARIANT ŘEŠENÍ A VOLBA VHODNÉ VARIANTY

1 ZAVEDENÍ POVINNÉHO ROKU PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘED ZAHÁJENÍM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

1.1 Definice problému 1.2 Popis existujícího právního stavu 1.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant 1.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

2 ÚPRAVA SYSTÉMU PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO OBORŮ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ UKONČENÝCH MATURITNÍ ZKOUŠKOU

2.1 Definice problému 2.2 Popis existujícího právního stavu 2.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant 2.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

3 ÚPRAVA MODELU A HODNOCENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY A NĚKTERÝCH NÁLEŽITOSTÍ PŘEZKUMNÉHO ŘÍZENÍ VÝSLEDKŮ MATURITNÍ ZKOUŠKY

3.1 Definice problému 3.2 Popis existujícího právního stavu 3.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant 3.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

4 DALŠÍ TÉMATA NOVELY

5 IMPLEMENTACE, VYNUCOVÁNÍ A PŘEZKUM ÚČINNOSTI

6 DOTČENÉ SUBJEKTY

7 KONZULTACE

8 ZDROJE DAT

9 KONTAKTY NA ZPRACOVATELE RIA

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Název právního předpisu, pro jehož účely se RIA předkládá

Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)

Předpokládaný termín nabytí účinnosti: Novela školského zákona by jako celek měla být

účinná od 1. září 2016 s tím, že některá opatření budou do praxe zavedena později:

- zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky od 1. září 2017 a s tím související změny účinné od 1. ledna 2017;

- změna ve způsobu hodnocení dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „SČ MZ“) konaných formou písemné práce z českého jazyka a literatury a dílčí změny v přezkumném řízení společné části a profilové části maturitní zkoušky od 1. ledna 2017, tj. od jarního zkušebního období 2017;

- stanovení tří povinných zkoušek SČ MZ u většiny oborů vzdělání s maturitní zkouškou od jarního zkušebního období 2021.

Implementace práva EU: NE

2. Cíl návrhu zákona

Cílem návrhu zákona je zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky; úprava systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou tak, aby jedním z povinných kritérií přijímacího řízení byl výsledek uchazeče v jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury a z matematiky. Dalším cílem je úprava modelu a hodnocení maturitní zkoušky (změna způsobu hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury ve smyslu sjednocení s hodnocením písemných prací z cizího jazyka, konání tří povinných zkoušek SČ MZ od jarního zkušebního období 2021) a některých náležitostí přezkumného řízení výsledků maturitní zkoušky. Návrhem zákona se rovněž zřizuje Národní rada pro vzdělávání jako stálý poradní orgán ministra.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO

Všechny dopady na státní rozpočet budou zabezpečeny v rámci schválených rozpočtů kapitoly resortu školství.

Náklady na zavedení povinného předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní

docházky si vyžádají v roce 2017 odhadem 149,5 mil. Kč, v každém dalším roce pak 448,5 mil. Kč. Zvýšené náklady na tvorbu zadání, administraci a vyhodnocení jednotné přijímací

zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky, kterou bude muset ředitel školy stanovit jako součást přijímacího řízení v naprosté většině oborů středního vzdělání

s maturitní zkouškou, lze vyčíslit na 21,3 mil. Kč ročně. V případě schválení úprav modelu

a hodnocení maturitní zkoušky roční zvýšení nákladů maturitní zkoušky na straně resortu

školství (rozpočet CZVV) dosáhne v roce 2016 3,7 mil. Kč, od roku 2017 každoročně 13,4 mil. Kč (bez částek na navýšení rozvojového programu na podporu zajištění konání

písemných zkoušek ve spádových školách v podzimním zkušebním období).

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE

3.3 Dopady na územní samosprávné celky: ANO

- Zákon uloží obecním úřadům obcí, na jejichž území je školský obvod mateřské školy, poskytovat údaje o dětech s trvalým pobytem, popř. o dětech-cizincích s místem pobytu, ve školském obvodu a s povinností předškolního vzdělávání pro účely přijetí do mateřské školy. Obce budou mít povinnost stanovit školské obvody spádových mateřských škol obdobně jako v případě základních škol zřizovaných obcí.

- V souvislosti s dopady na obce je nutné konstatovat i dopady a zvýšené administrativní nároky na ředitele mateřských škol, zejména těch spádových. Ředitelé MŠ budou muset organizovat zápisy k předškolnímu vzdělávání v přesně vymezeném časovém období (15. květen až 31. květen), budou muset účinně spolupracovat s obecními úřady při evidenci dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, v některých případech budou muset registrovat oznámení o individuálním vzdělávání dítěte a organizovat ověřování pokroků dítěte v roce před zahájením PŠD v souladu s RVP PV a vlastním školním vzdělávacím programem (v případě individuálního vzdělávání půjde každoročně v konkrétní mateřské škole však jen o jedince). U ředitelů spádových MŠ také bude nutná aktivnější spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ředitelé MŠ, která je pro příslušné dítě podléhající povinnému předškolnímu vzdělávání nespádová, budou mít zase povinnost oznámit řediteli spádové MŠ přijetí takového dítěte.

- Zákon nově uloží krajským úřadům vydávat v případech, kdy je ohrožena realizace povinného předškolního vzdělávání, opatření obecné povahy, jímž se stanoví školský obvod spádové mateřské školy.

- Kraje budou povinné zajistit dopravu dětí, které se účastní povinného předškolního vzdělávání, do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy obdobně jako u žáků, kteří plní povinnou školní docházku. Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2011 celkem 96,6 tisíce žáků ve věku 6–14 let dojíždí do základní školy v rámci plnění povinné školní docházky. Tento počet představuje cca 10 % všech žáků základních škol. Lze tedy odhadnout, že zvýšení potřeby dopravní obslužnosti pro děti v posledním ročníku předškolního vzdělávání ve spádové mateřské škole nepřevýší 10 % současného stavu. Tento odhad potvrzuje i oprávněný předpoklad, že v mnoha případech do dané obce či lokality je již dopravní obslužnost zajištěna pro žáky základních škol. Podrobnější finanční vyčíslení dopadů na rozpočty územních samosprávních celků bude možné, až budou stanoveny školské obvody spádových mateřských škol, což je kompetence obcí.

3.4 Sociální dopady: ANO

- Opatření navrhovaná tímto zákonem by měla napomoci odstranit nežádoucí stav, kdy se zhruba 10 procent 5letých dětí z populačního ročníku neúčastní předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky. Statistická šetření a poznatky ředitelů ZŠ a pracovníků školských poradenských zařízení ukazují, že z nemalé části jde o děti ze sociálně znevýhodněných rodin, které jsou při začátku povinné školní docházky hendikepovány (úroveň rozvoje myšlení, komunikace a sociální kooperace v třídním kolektivu apod.) oproti svým vrstevníkům.

- V dlouhodobějším horizontu by zavedení povinného předškolního vzdělávání mělo vést také ke snížení vysokého počtu odkladů povinné školní docházky v ČR.

- Současně je nutné konstatovat, že plošné zavedení povinného předškolního vzdělávání 5letých dětí (v případě odkladu povinné školní docházky i starších) může být negativně vnímáno tou částí veřejnosti, pro niž zajištění péče o děti vlastními silami v rodinném prostředí až do té doby, než dítě zahájí plnění povinné školní docházky, představuje prioritu v žebříčku životních hodnot. Pro tyto rodiny je sice připravena zákonná alternativa jiného způsobu plnění povinného předškolního vzdělávání, nicméně ta je podmíněna administrativními úkony spojenými s povinností dítě přihlásit k zápisu do spádové či jiné mateřské školy, s oznamovací povinností, že dítě bude individuálně vzděláváno, a s nutností absolvovat v mateřské škole ověření, zda dítě v rámci individuálního vzdělávání dělá pokroky odpovídající očekávaným výstupům RVP PV.

3.5 Dopady na životní prostředí: NE 1 Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky

1.1 Definice problému

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, není

povinné a jeho cílem je všestranný rozvoj osobnosti dítěte v předškolním věku, přispívající k jeho zdravému citovému, rozumovému a tělesnému vývoji a k osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Tento typ vzdělávání aktuálně poskytují mateřské školy (včetně mateřských škol pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a mateřských škol při zdravotnickém zařízení), přípravné třídy v základních školách a přípravné stupně základních škol speciálních. Předškolní vzdělávání v mateřských školách, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení, se uskutečňuje podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) – viz: http://www.nuv.cz/file/445 a podle Konkretizovaných očekávaných výstupů pro předškolní vzdělávání. Konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškolního období za žádoucí. Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat. V současnosti je výrazný podíl dětí, které žádají a posléze dostávají odklad povinné školní docházky PŠD, kterou má dítě zahájit v září školního roku, který následuje po datu, kdy dítě dosáhlo šesti let věku. Podíl dětí s odloženou PŠD je v České republice poměrně vysoký, přibližuje se stále – zejména v některých lokalitách – téměř k 20 % populačního ročníku. V minulých letech byl tento podíl ještě vyšší (23–26 %). Jsme tím atypickou zemí – ve většině zemí OECD a EU odklad PŠD není možný a děti v určitém věku nastupují do školy.

Většina dětí s odkladem PŠD navštěvuje mateřskou školu (cca 17 % šestiletých), ale stále ještě existuje skupina dětí ve věku šesti let, které nenavštěvují ani základní školu (přípravné třídy ZŠ), ani mateřskou školu. V současné době jde o zhruba 10 % populačního ročníku.

Připravenost dětí na plnění PŠD je zjišťována při zápisu do 1. ročníku základní školy, v případě žádostí o odklad PŠD také prostřednictvím testů školní zralosti, které zpracovává školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna). Významná skupina dětí, která podle zpráv pedagogicko-psychologických poraden nesplňuje z různých příčin podmínky připravenosti k zahájení PŠD, pochází z rodin ze sociálně vyloučených lokalit; současně jde o ty děti, které nenavštěvovaly ani mateřskou školu, ani přípravnou třídu základní školy.

Cílem navrhované úpravy je zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, a tím zajištění adekvátní přípravy 5letých dětí na zahájení povinné školní docházky. Podle řady odborných názorůmá zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí kvalifikované a pravidelné vzdělávání dětí od raného věku velký potenciál eliminovat některá znevýhodnění, která si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance.

Povinné předškolní vzdělávání v zemích Evropské unie – shrnutí:

Tématu předškolního vzdělávání je v současnosti věnována velká pozornost v celoevropské debatě o vzdělávání. Účast na předškolním vzdělávání zůstává nicméně v jednotlivých evropských státech značně rozdílná. Nejnižší zaznamenaná míra účasti dětí ve věku od 4 let až do věku začátku povinné školní docházky na předškolním vzdělávání byla zaznamenána v Chorvatsku, Finsku a Řecku, v jiných je prakticky stoprocentní (Francie, Malta, Irsko, Itálie, Belgie). Cílem Evropské unie definovaným ve strategii Education and Training 2020 je, aby účast čtyřletých a starších dětí na předškolním vzdělávání v průměru EU do roku 2020 dosáhla 95 %. Česká republika dosáhla míry účasti 86,1 % (2012), trend je však oproti minulosti mírně klesající.

Ve většině evropských zemí existuje zákonný nárok na umístění dítěte do předškolního

vzdělávání, v devíti členských státech EU (a rovněž ve Švýcarsku) je dokonce účast v předškolním vzdělávání pro děti povinná (Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko). V několika dalších zemích, v nichž

povinnost předškolního vzdělávání de iure neexistuje, začíná už ve věku 4 nebo 5 let dítěte povinná školní docházka (Lucembursko, Nizozemsko, Velká Británie). V téměř všech zemích se povinná docházka v předškolním vzdělávání organizuje ve státních nebo soukromých zařízeních, která musí splňovat podmínky dané zákonem. Jen v menšině zemí se povinná předškolní výchova může vykonávat rovněž ve skupinách vedených rodiči nebo vyškolenými osobami.

Povinná účast na předškolním vzdělávání v zemích EU

Následující tabulka shrnuje základní údaje týkající se povinné účasti na předškolním vzdělávání a dává je do souvislosti s mírou účasti na předškolním vzdělávání ve věkové skupině od 4 let a s údaji o začátku povinné školní docházky. Hodnoty označené * značí speciální úpravu, která je podrobněji popsána u jednotlivých zemích níže.

Např. Hana Hašková – Steven Saxonberg – Jiří Mudrák, Péče o nejmenší. Boření mýtů (Praha, 2012).

Země PovinnostVěkVěk začátkuÚčast na předškolním

předškolníhovznikupovinnévzdělávání vzdělávánípovinnostiškolní(% dětí 4+ v roce docházky2012)

Česká republika ne - 6 86,1 Belgiene - 6 98 vlámská část Belgiene - 6 98 francouzská část Bulharsko ano* 5 7 87,1 Chorvatsko ano 5 6 71,7 Dánsko ano 5 6 98,3 Estonsko ne - 7 90 Finsko ne - 7 75,1 Francie ne - 6 100 Irsko ne - 6 99,1 Itálie ne - 6 99,2 Island ne - 6 97,2 Kypr ano 4 6 83,8 Litva ne - 7 84,8 Lotyšsko ano 5 7 93,3 Lucembursko ne* - 4 97,8 Maďarsko ano 3 6 94,5 Malta ne - 5 100 Německo ne - 6 96,5 Nizozemí ne* - 4 99,6 Polsko ano 5 6 84,3 Portugalsko ne - 6 95 Rakousko ano* 5* 6 93,8 Rumunsko ne - 6 85,5 Řecko ano 5 6 75,2 Slovensko ne - 6 77,1 Slovinsko ne - 6 93,4 Spojené království –ne* - 5 97,3 Anglie Spojené království – Wales ne* - 5 97,3 Spojené království –ne* - 5 97,3 Skotsko Spojené království –ne* - 4 97,3 Severní Irsko Španělsko ne - 6 97,4 Švédsko ne - 7 95,9 Švýcarsko ano* 4–5* 6 78,4

Ukazatel vychází z evropské strategie Evropa 2020, která stanovila cílovou hodnotu na 95 %.

Hodnota jen za celý stát.

Belgie – vlámská část i francouzská část: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Bulharsko: od roku 2003 byla zavedena povinná docházka do předškolního vzdělávání pro děti ve věku 6-7 let. V roce 2010 byl věk povinného nástupu do předškolního vzdělávání snížen na 5 let, ale není striktně dodržován.

Chorvatsko: ve školním roce 2014/2015 se začala realizovat povinná docházka v posledním roce předškolního vzdělávání.

Dánsko: od roku 2009 je zaveden povinný poslední ročník předškolního vzdělávání před vstupem do vzdělávání základního.

Estonsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Finsko: předškolní vzdělávání je dobrovolné a poslední ročník před vstupem do základního vzdělávání je zdarma. Účast v posledním ročníku vykazuje hodnotu 98 % šestiletých.

Francie: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, ale téměř všechny děti je absolvují.

Irsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Itálie: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Island: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Kypr: od roku 2004 je povinná docházka do předškolní výchovy pro všechny děti ve věku 4 až 5 let.

Litva: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Lotyšsko: předškolní vzdělávání je povinné pro děti ve věku 5 a 6 let.

Lucembursko: je zavedena povinná školní docházka pro všechny děti/žáky od 4 let do 16 let.

Maďarsko: předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku 3–6 let a od pátého roku věku je povinné. Od září 2015 je povinné již od 3 let.

Malta: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, přesto byla v roce 2013 dosažena 100% účast na předškolním vzdělávání čtyřletých a starších.

Německo: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno. Děti, které dosáhly tří let, mají zákonné právo nastoupit do předškolní výchovy. Od 1. srpna 2013 je právní nárok na podporu pro děti od jednoho roku, které jsou umístěny do jeslí.

Nizozemsko: je zavedeno povinné základní vzdělávání od věku 4 let (oficiálně však ani do 6 let věku není nazýváno předškolním vzděláváním).

Polsko: je zavedena povinná docházka v posledním ročníku předškolního vzdělávání a od září 2015 má každé dítě ve věku 4 let právo na umístění v předškolním vzdělávání.

Portugalsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Rakousko: v roce 2010 byla zavedena povinná docházka pro pětileté děti, tedy v posledním roce před začátkem základního vzdělávání. Dítě musí být v MŠ 16 až 20 hodin týdně minimálně 4 dny v týdnu. Federální vláda podepsala dohodu s regiony o snížení finanční tíhy rodičů, kteří za půlden v MŠ nemusí nic platit. Federální vláda dotuje tento poslední rok v MŠ.

Rumunsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Řecko: děti mohou do předškolního vzdělávání nastupovat od 4 let věku, od 5 let je docházka povinná.

Slovensko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, ale poslední rok před začátkem povinné školní docházky je zdarma.

Slovinsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Velká Británie – Anglie, Skotsko, Wales: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, povinná školní docházka však začíná už ve věku 5 let dítěte.

Velká Británie – Severní Irsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno, povinná školní docházka však začíná už ve věku 4 let dítěte.

Španělsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno.

Švédsko: povinné předškolní vzdělávání není zavedeno. Povinností obce je zajistit místo pro všechny 6leté děti v předškolním vzdělávání (základní vzdělávání je až od 7 let dítěte), ale účast je dobrovolná.

Švýcarsko: systém předškolního vzdělávání se v jednotlivých kantonech liší. V 18 z nich je povinná docházka v posledním roce nebo v posledních dvou letech před vstupem do základního vzdělávání.

Zdroj: MŠMT

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Významným faktorem, který ovlivňuje účinnost změn souvisejících se zavedením povinného předškolního vzdělávání v Česku, je nutnost zajistit dostatečné kapacity veřejných mateřských škol. Má-li být povinnost předškolního vzdělávání standardně zajištěna prostřednictvím docházky do mateřské školy, musí být pro každé dítě vytvořeny podmínky pro její naplnění. Za tímto účelem MŠMT zřizuje Fond na rozvoj kapacit mateřských a základních škol, z něhož mohou žádat o dotaci obce a svazky obcí zřizující mateřské a základní školy.

MŠMT dále předkládá tento kvalifikovaný odhad potřebných kapacit mateřských škol v okresním členění. Odhad byl zpracován pro školní roky 2016/2017 a 2017/2018 a je

založen na maximalistické variantě, tedy že kapacity mateřských škol v okresech musí být takové, aby umožnily umístit v mateřských školách děti ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky (s tím, že nárok umístění dítěte do mateřské školy nastává ve školním roce následujícím po dovršení tří let).

Z analýz, které zpracovalo Ministerstvo, vyplývá, že odhadovaná populace dětí ve věku 3–5 let bude v roce 2017 téměř skoro o 30 tis. dětí (cca o 8 %) slabší než v roce 2014. Při výpočtech byly rovněž započítány děti starší pěti let, které mají odklad nástupu povinné školní docházky a jsou umístěny v mateřských školách. Součtem populace 3–5letých a části populace 6letých a starších byl potom získán celkový maximální počet dětí, které by mohly mateřské školy v daném roce navštěvovat. Kapacity jednotlivých mateřských škol jsou známé k 1. 9. 2015, to je tedy údaj, ze kterého lze pro analýzu vyjít.

Maximalistická varianta

Porovnáním kapacit deklarovaných k 1. 9. 2015 a maximalistické varianty počtu dětí docházejících do mateřských škol v jednotlivých okresech v roce 2016 a 2017 lze konstatovat, že výrazná většina okresů by neměla mít s potřebnými kapacitami problém, a to ani v jednom z analyzovaných období. V roce 2016 by v ČR mělo přebývat cca 48 tis. míst v mateřských školách. Kapacity mateřských škol deklarované k 1. 9. 2015 by nepostačovaly pouze ve čtyřech okresech, a to

v okresech Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Most. V dalších 19 okresech lze předpokládat problémy v některých městech nebo obcích – jsou to okresy Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Plzeň-město, Cheb, Děčín, Teplice, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Pardubice, Blansko, Brno-město, Brno- venkov a Karviná, a pak samozřejmě Praha. V ostatních 54 okresech by měla být situace

relativně bezproblémová, i když lokální problémy se vyloučit nedají. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let. V roce 2017 by v ČR mělo přebývat již téměř 60 tis. míst v mateřských školách. Okresy

s nepostačující kapacitou zůstaly stejné jako v roce 2016 (Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Most) a přibyl k nim okres Brno-město. Počet okresů, kde lze očekávat lokální problémy, se snížil na 11 – kromě Prahy jde o okresy Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Plzeň-město, Teplice, Ústí nad Labem, Liberec, Blansko a Brno-venkov.

V ostatních 61 okresech by situace měla být relativně bezproblémová, s omezenou možností lokálních problémů. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

Reálná varianta

V analýze reálné varianty se počítá s plnou účastí 5letých a příslušné části 6letých (podle podílů v jednotlivých okresech v roce 2014, stejně jako v maximalistické variantě) a s účastí 3- a 4letých ve výši 92 %. Tento podíl byl odhadnut na základě vývoje podílu 5letých v mateřských školách v ČR, který od doby, kdy byl zaveden v mateřských školách bezplatný poslední ročník před zahájením povinné školní docházky, nepřesáhl 91 %. Pro rezervu byl tento podíl ještě o jeden procentní bod navýšen pro věkové skupiny 3- i 4letých. V této variantě odhadujeme, že v roce 2016 by v ČR mělo přebývat cca 65 000 míst v mateřských školách. Kapacity mateřských škol deklarované k 1. 9. 2015 by v tomto případě

nepostačovaly pouze ve třech okresech, a to Praha-východ, Praha-západ a Most. V dalších

sedmi okresech lze oprávněně předpokládat problémy v některých městech nebo obcích –

jsou to okresy Praha, Kladno, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Teplice, Liberec a Brno- město. V ostatních 67 okresech lze předpokládat dostačující kapacity mateřských škol.

Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let. V roce 2017 by v celé ČR mělo přebývat téměř 76 000 míst v mateřských školách. Okres

s nepostačující kapacitou již zůstal pouze jeden – Praha-západ. Počet okresů, kde lze oprávněně očekávat lokální problémy, zůstal na sedmi – Praha, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ, Most, Liberec a Brno-město. V ostatních 69 okresech lze předpokládat

dostačující kapacity mateřských škol. Kapacity, které přebývají, by stejně jako v současnosti mohly být doplňovány dětmi mladšími tří let.

Závěr kvalifikovaného odhadu

Porovnáním deklarovaných kapacit mateřských škol k 1. 9. 2015 s očekávanými počty dětí docházejících do mateřských škol v obou výše popsaných variantách lze dospět k závěru, že v naprosté většině okresů České republiky budou kapacity mateřských škol ve školním roce 2016/2017 a 2017/2018 dostačující pro docházku dětí ve věku tří let až do věku zahájení povinné školní docházky. Volné kapacity by se stejně jako v současnosti měly doplňovat dětmi mladšími než tři roky. Podpora rozšiřování kapacit by rozhodně neměla být plošná, ale cílená. Problematickými oblastmi jsou zejména Praha, většina okresů Středočeského kraje (zejména okresy Praha-východ a Praha-západ) a aglomerace, ve kterých došlo k živelné výstavbě satelitních městeček bez potřebného sociálního zázemí.

Doplňující informace

Jako podklad při rozhodování doporučujeme i tři studie proveditelnosti,které vznikly v rámci projektu Kudy vede cesta,který byl realizován společností Tady a Teď a Demografickým informačním centrem v letech 2013–2015. Tyto studie zmapovaly situaci mateřských škol z různých perspektiv a podle zadání rozpracovaly varianty možných řešení.

Pro úplnost je třeba uvést, že problematikou předškolního vzdělávání se v minulosti zabývaly jak resortní, tak i národní dokumenty. Ze všech níže uvedených materiálů vyplývá, že problematika nárokovosti umístění dítěte v mateřské školce či zavedení povinného předškolního vzdělávání je vnímána jako aktuální a důležitá pro další vývoj dítěte.

Z dokumentů, které se danou oblastí zabývaly, lze jmenovat kupříkladu Programové prohlášení vlády, které v kapitole 3.6 uvádí: „Vláda zajistí systémovou podporu

předškolního vzdělávání. S využitím evropských fondů a nově vzniklého národního fondu poskytne obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a základních

škol. Zavede poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný.“ Obdobně pak Národní program reforem pro rok 2015 jako jednu z priorit stanoví, že „Další plánovaná opatření

vlády míří do oblasti dostupnosti veřejných mateřských škol a jde kupříkladu o podporu zvýšení kapacit předškolních zařízení, návrhy legislativních úprav pro zařazování dětí mladších 3 let do mateřských škol či zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy.“

V dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, je obsažena

i kapitola 3.1.1 Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče, v níž se konstatuje: „Již v Bílé knize z roku 2001 bylo postulováno několik cílů ve vztahu k předškolnímu vzdělávání, zejména záměr zajistit dětem v předškolním věku zákonný nárok na předškolní vzdělávání neomezené jen na pečovatelskou funkci. Nepodařilo se dosáhnout zákonného nároku na předškolní vzdělávání nad rámec práva na docházku v posledním

Studie 1 – Zavedení povinného předškolního vzdělávání formou docházky do mateřské školky pro všechny

Studie 2 – Zavedení zákonného nároku na místo ve školce pro všechny děti od 3 let

Studie 3 – Povinná docházka do mateřské školy nařízena pouze indikovaným, znevýhodněným dětem

www.kudyvedecesta.cz/node/1 ročníku ani zvýšení kvalifikačních požadavků pedagogů. Míra účasti na předškolním vzdělávání je v posledním ročníku přes 88 % dětí v populačním ročníku, přičemž v posledních letech mírně klesá (v roce 2005 činila přes 96 %). Obdobná je účast čtyřletých dětí, která je dlouhodobě stabilní. U mladších dětí je však účast dramaticky nižší, a to u věkové kategorie tříletých 77 %, u dětí mladších tří let 27 %.“

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 si pak sama klade za cíl v následujících letech rozvíjet následující opatření:

 systematickým posilováním sítě mateřských škol a jejich kapacit vytvářet podmínky pro to, aby každé dítě, jehož zákonní zástupci o to požádají, mohlo být přijato do předškolního vzdělávání,  specificky a cíleně zvyšovat účast na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožené sociálním vyloučením,

Konečně Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 jako jedno z témat rozebírá i problematiku předškolního vzdělávání,

kdy z níže uvedeného grafu je zřejmé, že mateřské školky nenavštěvuje 100% dětí. Podíly dětí navštěvujících MŠ z dané věkové skupiny (2004/05–2014/15)

Zdroj dat: MŠMT

„Je již obecně uznávaným názorem, který je mj. obsažen ve Strategii 2020, že „zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí má kvalifikovaná výchova a vzdělávání dětí od velmi raného věku velký potenciál eliminovat hendikepy, které si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance“. Předškolní vzdělávání má pro zlepšení vyhlídek dítěte uspět v následném vzdělávacím procesu mimořádný význam. Povinné vzdělávání v posledním ročníku předškolního vzdělávání je důležité zejména pro osobnostní a sociální vývoj dětí, pro vyrovnání nerovnoměrností v jejich vývoji a usnadnění jejich vstupu do základního vzdělávání. Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání zajistí téměř 100% docházku 5letých dětí přednostně do mateřských škol, případně do přípravných tříd základních škol.

Mezi hlavní úkoly v oblasti předškolního vzdělávání pro následující období patří především zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání a podpora mateřských škol při začleňování dětí ze znevýhodněných skupin, v místech zvýšeného zájmu o předškolní vzdělávání navýšení nedostatečných kapacit mateřských škol a zvyšování kvality předškolního vzdělávání.“

1.2 Popis existujícího právního stavu

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje předškolní vzdělávání v celé délce jeho trvání (zpravidla děti ve věku tří až šesti let) pouze jako dobrovolné, kdy je účast dětí na tomto vzdělávání ponechána na svobodné vůli jejich rodičů/zákonných zástupců.

Docházka dětí do mateřských škol je většinou zpoplatněna, pouze vzdělávání v posledním roce před zahájením PŠD je v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí po dobu 12 měsíců bezplatné (§ 123 odst. 2 školského zákona). Pokud je však dítěti udělen odklad školní docházky, je pro něj již tento rok zpoplatněn.

Předškolní vzdělávání poskytovalo ve školním roce 2013/2014 celkem 5085 mateřských škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. V mateřských školách se vzdělávalo cca 364 tis. dětí, tj. o 9 tis. více než v roce předchozím. Přitom mateřské školy nevyhověly 60 tis. žádostí o přijetí (počet žádostí na jedno dítě však není omezen). Ve školním roce 2013/2014 se v mateřských školách vzdělávalo 111 tis. 5letých dětí (90,4 % populačního ročníku) a 20 tis. 6letých dětí (17,1 % populačního ročníku).

Děti v posledním roce před zahájením PŠD jsou ze zákona přednostně přijímány k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 4 školského zákona), aby se ještě před vstupem do

základní školy vyrovnaly případné rozdíly mezi dětmi v komunikativních dovednostech a úrovni rozvoje myšlení, a zamezilo se tak případných problémům s jejich úspěšnou integrací do třídního kolektivu; rodiče zhruba 10 % dětí však této možnosti přednostního přijetí nevyužívají.

Děti mohou před zahájením PŠD navštěvovat přípravné třídy, které mohou zřizovat obce (či svazky obcí) nebo kraje se souhlasem krajského úřadu. Tyto přípravné třídy jsou zřizovány při základních školách a jsou určeny pro děti v posledním roce před zahájením PŠD (zejména ty, jimž byl povolen odklad), u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývojový hendikep.

1.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant

VARIANTA NULOVÁ

Zachování existujícího právního stavu.

VARIANTA 1

Navrhovaná úprava školského zákona předpokládá zavést od 1. září 2017 povinné vzdělávání v posledním roce předškolního vzdělávání, tj. pro děti ve věku 5 let či starší bezprostředně před tím, než mají zahájit plnění povinné školní docházky. Tento povinný

poslední rok před zahájením PŠD (dále jen „povinné předškolní vzdělávání“) bude v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí bezúplatný (vždy od 1. září do 31. srpna), a to i v případě odkladu povinné školní docházky (opět v období od 1. září do 31. srpna).

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v ČR v roce 2013 Povinnost povinného předškolního vzdělávání je vztažena na všechny občany ČR, občany dalších států Evropské unie a ostatní cizince, kteří splňují podmínky podle § 20 odst. 2 písm.

d) školského zákona, a to kromě dětí, které v průběhu povinného předškolního vzdělávání žijí se svými zákonnými zástupci mimo území České republiky, a kromě dětí s hlubokým mentálním postižením.

Docházka dítěte po dobu povinného předškolního vzdělávání se bude primárně realizovat v mateřských školách, které jsou zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Vzhledem k tomu, že půjde o uložení povinnosti docházet do mateřské školy, musí být pro každé dítě vytvořeny podmínky pro její naplnění. Zejména jde u veřejných mateřských škol o to, že zřizovatelé (obce) mají povinnost stanovit (obdobně jako v případě PŠD) školský obvod mateřské školy. Každé dítě, na které se vztahuje povinnost předškolního vzdělávání, tedy musí mít zabezpečeno v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí bezplatné umístění ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, dítě-cizinec místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“). V tomto ohledu bude třeba doplnit kapacity mateřských škol v lokalitách, kde je v současné době nedostatek míst s ohledem na demografický vývoj v dané oblasti. Povinnost zajistit místa v mateřských školách je nově upravena v § 179 školského zákona (podobně jako dosud pro PŠD v § 178 školského zákona).

Zákonný zástupce dítěte může zvolit pro dítě jinou mateřskou školu, zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení a vzdělávající podle RVP PV, než spádovou mateřskou školu, a to ať už s veřejným zřizovatelem nebo jiným zřizovatelem. V takovém případě je nutno oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy.

Nově se zavádí institut zápisu k předškolnímu vzdělávání, a to na období 15. až 31. května předcházejícího školnímu roku, v němž má dítě k předškolnímu vzdělávání nastoupit. Zápis se týká jak dětí, pro něž je předškolní vzdělávání povinné, tak i dětí mladších. Období zápisu k předškolnímu vzdělávání přímo navazuje na období zápisu k plnění povinné školní docházky, které je nově stanoveno na 1. duben až 30. duben (za současného právního stavu 15. leden až 15. únor). Hlavním důvodem tohoto časového posunu je vhodný čas k ověřování školní zralosti dítěte, kdy příliš brzký termín může vést k neopodstatněným odkladům plnění PŠD.

Záměr úpravy školského zákona je koncipován jako povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, nikoli jako povinná docházka do mateřské školy; bude proto možný i jiný způsob realizace povinného předškolního vzdělávání než formou pravidelné docházky do mateřské školy vzdělávající v souladu s RVP PV a zapsané ve školském rejstříku. Jsou to tyto způsoby vyjmenované v novém § 34a:

a) individuální vzdělávání dítěte, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí zejména „domácí“ vzdělávání, kdy vzdělavatelem dítěte bude jeden z rodičů či jiná fyzická osoba splňující stanovené předpoklady,

b) vzdělávání v rámci přípravných tříd ZŠ a tříd přípravného stupně ZŠ speciálních;

c) vzdělávání v zahraničních školách působících na území ČR.

Zákon dále vymezuje další podrobnosti a podmínky související se zavedením povinného předškolního vzdělávání do praxe:

o stanovení formy povinného předškolního vzdělávání v pracovním týdnu; stanovení, že v době školních (hlavních i vedlejších) prázdnin podle platné organizace školního roku je docházka dítěte do mateřské školy dobrovolná, a to zejména s ohledem na nutnost sladit rytmus života v rodinách, kde jsou děti-předškoláci a současně žáci základních či středních škol; o stanovení podmínek pro omlouvání dítěte při neúčasti ve škole, sankce při dlouhodobé absenci, které jsou nově stanoveny jak pro plnění PŠD, tak pro povinné předškolní vzdělávání přímo ve školském zákoně (novelou vypuštěno ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích); o stanovení podrobností pro náležitosti oznámení individuálního vzdělávání dítěte ze strany zákonného zástupce dítěte a výčet podmínek, které je nutné pro jeho realizaci splnit (nový § 34b); o zmocnění pro stanovení minimálního denního rozsahu povinného předškolního vzdělávání v prováděcím právním předpisu; o vymezení školského obvodu spádové mateřské školy.

MŠMT jako předkladatel novely školského zákona navrhuje, aby zůstala zachována povinnost stanovená zákonem § 50 č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů tj. povinnost očkování dětí, které mají být přijaty k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole („Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“).

Značná rizika, která by mohla nastat v případě, že dítě, jehož rodiče odmítají, aby absolvovalo určená pravidelná očkování, bude přijato k povinnému předškolnímu vzdělávání a ohrozí zdraví jiných dětí v kolektivu, podle našeho názoru jednoznačně převažují nad výhodami, jež by znamenalo zmírnění tohoto ustanovení, např. ve smyslu, že děti, které se účastní povinného předškolního vzdělávání, se nemusí očkování podrobit. Nezpochybnitelné zdravotní hledisko zde považujeme za důležitější než dosažení vzdělávacího cíle zapojit všechny 5leté děti do systému předškolního vzdělávání formou docházky do mateřské školy.

V případě, že zákonný zástupce nenechá dítě očkovat, bude muset zajistit, aby dítě absolvovalo povinné předškolní vzdělávání jiným způsobem. Dítě, které nemůže být k předškolnímu vzdělávání přijato z důvodu nesplnění podmínek povinného očkování, bude tedy automaticky plnit povinnost předškolního vzdělávání jiným způsobem (např. individuálním vzděláváním s domácím vzdělavatelem nebo vzděláváním v přípravných třídách ZŠ, kde není povinné očkování vyžadováno). Zvolí-li zákonný zástupce neočkovaného dítěte, že bude individuálně vzděláváno, oznámí tuto skutečnost v době zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání řediteli spádové mateřské školy. Spádová mateřská škola v takovém případě dítě nepřijímá k předškolnímu vzdělávání, pouze ho eviduje; současně ale má kompetenci zjišťovat úroveň osvojování očekávaných výstupů podle RVP PV a školního vzdělávacího programu v souladu se svým školním řádem.

VARIANTA 2

Varianta 2 předpokládá, že povinnost předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky se na rozdíl od plnění PŠD netýká občanů jiných států EU a obecně všech cizinců, kteří dlouhodobě oprávněně pobývají na území Česka. Zákonní zástupci těchto dětí-cizinců sice mají právo na bezplatné přijetí dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání, ale nemají povinnost tohoto práva využít, pokud zvolí (zejména z jazykových a osobních důvodů) pro své dítě vzdělávání jiného typu, zejména v soukromých předškolních zařízeních s jiným vyučovacím jazykem než českým, která nejsou součástí školského rejstříku, popř. pokud zákonní zástupci upřednostňují přípravu dítěte na plnění PŠD v rodinném prostředí.

Tato varianta by byla jistým pozitivem (zejména z administrativního hlediska) například pro rodiny cizinců, kteří jsou do ČR vysláni na dlouhodobý služební/pracovní pobyt (diplomaté, pracovníci poboček mezinárodních institucí, manažeři obchodních společností či firem apod.). Tyto rodiny většinou preferují výuku svých děti v zahraničních školách, které poskytují vzdělávání na českém území v anglickém (popř. jiném) jazyce, a to kontinuálně od předškolního přes základní až po střední vzdělávání. Povinnost stanovit dětem-cizincům roční předškolní vzdělávání v mateřské škole s českým vyučovacím jazykem, jestliže se v rodině čeština příliš nepoužívá a dítě bude v budoucnu plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole s jiným vyučovacím jazykem, není zcela optimální. Nakonec se však MŠMT z důvodu hlediska usnadnění integrace dětí-cizinců do společnosti a českého školského systému rozhodlo (i na základě požadavků Kanceláře veřejného ochránce práv a ministra pro lidská práva a rovné příležitosti) prosazovat Variantu 1.

VARIANTA 3

Varianta 3 spočívá v zavedení plnění PŠD již od 5 let věku dítěte, tj. fakticky v prodloužení povinné školní docházky z 9 na 10 let. Týkala by se stejně jako nejen občanů ČR po dovršení pátého roku věku, ale i všech cizinců, kteří dlouhodobě pobývají na území Česka. I když tato varianta působí na prvním pohled kompaktně a vyvolala by pravděpodobně menší legislativní změny než předchozí varianty, znamenala by velké změny v tradičním pojetí základního vzdělávání, na které není česká společnost připravena a jež nejsou v tuto chvíli dostatečně analyzovány a prodiskutovány s odborníky. Varianta 3 by znamenala obrovské změny v kurikulárních dokumentech, a to jak v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), tak ve školních vzdělávacích programech všech základních škol.

Současné prostorové, kapacitní a personální zajištění základních škol a jejich celkové materiální vybavení (včetně obsahu a formy učebnic, didaktických pomůcek apod.) nepočítá se vzděláváním všech dětí ve věku pěti let, zatímco mateřské školy jsou v tomto smyslu připraveny. Akreditované vysokoškolské studijní programy pro získání odborné kvalifikace učitele mateřské, základní či střední školy také v současnosti odpovídají věkovému rozdělení dětí do šesti let a žáků nad šest let věku.

Z hlediska finančního by byly celkové náklady na realizaci této varianty výrazně vyšší, než u předchozích variant. Je totiž nutno uvažovat nejen náklady na úpravu kurikulárních dokumentů, na platy pedagogických pracovníků, ale i náklady na úpravu prostorového a materiálního vybavení základních škol, vzdělávání učitelů, budování chybějících kapacit. Nezanedbatelným aspektem je i pravděpodobná nechuť škol k přepracování školních vzdělávacích programů. Vzhledem k uvedeným zásadním problémům považuje MŠMT tuto variantu za nereálnou a dále nebyla rozpracovávána.

Dopady povinného předškolního vzdělávání na rozpočtovou kapitolu resortu školství

Vzhledem k nemožnosti jednoznačně stanovit demografický vývoj v následujících letech lze i zvýšení potřebných finančních nákladů ze státního rozpočtu při zavedení povinného předškolního vzdělávání pouze odhadovat na základě dnes známých skutečností a predikcí.

Podle aktuálních údajů z konce roku 2014 se v mateřských školách vzdělávalo 110,0 tis. 5letých dětí a 20,3 tis. 6letých dětí. Dále se 1530 5letých dětí vzdělávalo v přípravných třídách ZŠ. Celkem bylo v roce 2014 v populaci 122 960 pětiletých dětí. Při povinnosti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky by se tedy mělo povinné předškolní vzdělávání nově týkat 11430 pětiletých dětí. 122 960 – (110 000 + 1530) = 11 430

V roce 2015 je normativ NIV na dítě ve věku pěti let stanoven ve výši 39 235 Kč. Pokud by se ve školním roce 2014/2015 povinně účastnilo posledního roku předškolního vzdělávání dalších 11430 dětí, bylo by třeba navýšit rozpočet o 448,5 mil. Kč. 11 430 dětí x 39 235 Kč = 448 456 050 Kč

Zdroj: databáze MŠMT a ČSÚ

1.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

Téma VybranéNávrh řešení

varianty

1.1 Zavedení1 Povinný rok předškolního vzdělávání je stanoven

povinného rokupro 5leté děti – občany ČR i cizince, kteří předškolníhooprávněně pobývají na území ČR po dobu delší než vzdělávání před90 dnů, s výjimkou dětí s hlubokým mentálním zahájením PŠDpostižením a dětí pobývajících v zahraničí. Zápis

k předškolnímu vzdělávání se realizuje v období 15. až 31. května. Předškolní vzdělávání od 1. září roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhlo 5 let, až do zahájení PŠD je v mateřských školách s veřejným zřizovatelem bezplatné. Pro mateřské školy budou stanoveny školské obvody stejně jako v případě základních škol.

2 Úprava systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou

2.1 Definice problému

Školský zákon nechává stanovení kritérií pro jednotlivá kola přijímacího řízení do 1. ročníku vzdělávání ve střední škole z velké části v kompetenci ředitele školy, včetně rozhodnutí, zda bude, či ne jako standardní součást přijímacího řízení stanovena přijímací zkouška (ověřující učivo a dovednosti stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání – RVP ZV – většinou zkouška českého jazyka a literatury a z matematiky, popř. ze všeobecně studijních předpokladů). Tato praxe je jak při přijímání do oborů vzdělání ukončených závěrečnou zkouškou, tak i u oborů ukončených maturitní zkouškou. O konání přijímací zkoušky a její náročnosti rozhoduje výhradně ředitel střední školy.

Velká část středních škol se 4letými obory vzdělání s maturitní zkouškou (vztaženo k denní formě vzdělávání) přijímací zkoušku vůbec nekoná, k maturitnímu vzdělávání jsou tak přijímáni pouze na základě hodnocení z posledních dvou ročníků základního vzdělávání i ti uchazeči, kteří nemají potřebné předpoklady zvolený obor úspěšně zvládnout a ukončit. Při přijímacích zkouškách do oborů víceletých gymnázií, kde je značný převis poptávky nad nabídkou podle kapacity oboru vzdělání a školy, jsou nejčastěji jako forma přijímací zkoušky využívány testy komerčních vzdělávacích společností poskytované za úplatu.

Mj. výsledky pilotního ověřování jednotné, centrálně zadávané zkoušky konané jako součást přijímacího řízení, které bylo vyhlášeno ve školním roce 2014/2015, zřetelně ukazují, jak málo věrohodným a srovnávajícím kritériem je hodnocení žáka z posledního ročníku základního vzdělávání. Rozdíly mezi průměrem známek z jednotného testu a průměrem známek z klasifikace v posledním ročníku základního vzdělávání jsou v ČJL u žáků hodnocených školou stupněm prospěchu „jedna“ 1,32 klasifikačního stupně, u žáků s „dvojkou“ 1,16, u žáků s „trojkou“ 0,88 a u žáků s prospěchem „čtyři“ 0,32. Porovnání výsledků v matematice vykazuje ještě výraznější odchylky.

Špatnou srovnatelnost hodnocení v jednotlivých základních školách ukazují vysoké hodnoty směrodatné odchylky a rozptylu uvedené v následujících grafech, přičemž situace v Ma je o málo horší než v ČJL. Zejména u žáků devátých tříd je zjevné, že vypovídací hodnota hodnocení ze ZŠ je minimální.

2.2 Popis existujícího právního stavu

Školský zákon upravuje podmínky přijímacího řízení do oborů vzdělání středního vzdělávání v § 59 až 64, dále pak do nástavbového a zkráceného studia v § 83 až 85 a do oborů vzdělání konzervatoří v § 88. Stanovení kritérií přijímacího řízení je v současnosti v kompetenci ředitele školy, přičemž povinným kritériem pro přijímání do oborů bez stanovené talentové zkoušky v současnosti jsou:

a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,

b) další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče (např. umístění či účast v předmětových olympiádách, soutěžích apod.)

V oborech vzdělání, v nichž rámcový vzdělávací program stanoví konání talentové zkoušky (obory středního vzdělávání a konzervatoří skupiny 82 Umění a užité umění, obor vzdělání 79-41-K/xx Gymnázium se sportovní přípravou), je pak hlavním určujícím kritériem výsledek hodnocení talentové zkoušky. Úspěšné vykonání talentové zkoušky je nezbytným předpokladem pro přijetí.

Povinnost ředitele stanovit přijímací zkoušku, která by u uchazeče ověřovala míru zvládnutí učiva všeobecně vzdělávacích předmětů a dovedností, jež jsou charakterizovány v RVP ZV, však u oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou neexistuje. Pokud ředitel školy stanoví v kritériích přijímací zkoušku, vyhlásí pro první kolo přijímacího řízení nejméně dva termíny pro její konání. Stejně tak uchazeč může v prvním kole přijímacího řízení do denní formy vzdělávání podat až dvě přihlášky.

Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se v oborech středního vzdělání bez talentové zkoušky konají v období od 22. do 30. dubna. Talentové zkoušky v prvním kole přijímacího řízení v oborech vzdělání s talentovou zkouškou se konají v období od 2. do 15. ledna (obory středního vzdělávání) nebo v období od 15. do 31. ledna (obory konzervatoří).

Ve školním roce 2013/2014 bylo do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou (bez nástavbového a zkráceného studia) přijato téměř 71 tisíc uchazečů, z toho cca 69 tisíc uchazečů do denní formy vzdělávání. V uvedeném roce dosáhl počet podaných přihlášek do oborů vzdělání s maturitní zkouškou v denní formě vzdělávání (bez nástavbového a zkráceného studia) v prvním kole přijímacího řízení 133,8 tis. kusů, přijímací zkoušky se však konaly jen v 88,5 tis. případů. Počet přijatých po prvním kole byl pak 92,8 tisíc uchazečů (úspěšnost při přijímacím řízení v 1. kole tak činila 69,4 %).

Vzdělávání v SŠ – školy, žáci/dívky, nově přijatí – podle druhu vzdělávání

Školy Žáci Nově přijatí do 1. ročníku z toho formaz celku formaz celku forma

Druh vzděláváníz tohoz toho

celkemvzdělávání celkem vzdělávání celkem vzdělávání dívkydívky denní ostatní Denní ostatní denní Ostatní

Střední školy –

1331 1323 383 448792 220830 423863 24929 120053 57299 110402 9651

celkem střední 124 123 1 1965 938 1933 32 993 479 971 22 střední s výučním523 519 32 97491 32847 95555 1936 33129 11697 32433 696 listem z toho

37 31 7 1174 251 917 257 1058 239 867 191

zkrácené v střední s tom maturitní1131 1123 162 322853 175073 313413 9440 72888 39670 69962 2926 zkouškou

víceleté 315 315 0 80793 43906 80793 0 11264 6055 11264 0

v

4leté 1077 1067 148 240098 129567 232337 7761 60477 32639 58423 2054

tom

zkrácené 38 14 25 1962 1600 283 1679 1147 976 275 872

nástavbové 381 296 245 26483 11972 12962 13521 13043 5453 7036 6007

Zdroj: Statistická ročenka školství – databáze MŠMT

Vzdělávání v SŠ, denní forma vzdělávání – počet přihlášení a přijetí (1. kolo přijímacího řízení) – podle druhu vzdělávání

Počet přihlášení (1. kolo) Počet přijetí – přijímací řízení (1. kolo) z tohoz toho

Druh vzdělávání

konanéz 5.–8. celkemz 5.–8.z 9. roč.celkemz 9. dívky odjinudpřijímacídívkyroč.Odjinud roč. ZŠZŠ roč. ZŠ zkouškyZŠ

Celkem

188093 92408 31294 142721 14078 92075 140661 66284 15816 112898 11947

Střední vzdělávání 798 387 37 362 399 208 744 352 33 327 384 Střední vzdělávání

45166 16117 4005 37886 3275 886 39985 13917 3284 33742 2959

s výučním listem Střední vzdělávání s maturitní

133756 72413 27252 104473 2031 88486 92771 48985 12499 78829 1443

zkouškou

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v ČR v roce 2013 Zkrácené studium střední s výučním657 197 0 0 657 0 533 147 0 0 533 listem Zkrácené studium střední s maturitní51 31 0 0 51 1 49 29 0 0 49 zkouškou Nástavbové

7665 3263 0 0 7665 2494 6579 2854 0 0 6579

studium

Zdroj: Statistická ročenka školství – databáze MŠMT

2.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant

VARIANTA NULOVÁ

Zachování existujícího právního stavu.

VARIANTA 1

Předkládaná novela navrhuje, aby v prvním kole přijímacího řízení do 1. ročníku oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou uchazeči povinně konali jednotnou písemnou zkoušku sestávající z českého jazyka a literatury (ČJL) a z matematiky (Ma), která bude zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná centrálně Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen CZVV). Navrhuje se, aby opatření bylo účinné od 1. září 2016, aby

podle něj mohly být konány přijímací zkoušky vyhlášené a konané ve školním roce 2016/2017.

Návrh předpokládá konání povinné jednotné zkoušky při přijímacím řízení do všech forem vzdělávání oborů vzdělání s maturitní zkouškou (tedy kategorie dosaženého stupně vzdělání K, M, L0, L5), které nemají stanovenu talentovou zkoušku. Z povinnosti

konat v rámci prvního kola přijímacího řízení jednotnou zkoušku budou vyňaty pouze:

o obory vzdělání s talentovou zkouškou (obory skupiny 82 Umění a užité umění včetně konzervatoří a obor vzdělání 79-41-K/xx Gymnázium se sportovní přípravou – § 62 a § 88),

o zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85.

Jednotná zkouška je složena ze dvou písemných testů obsahujících jak otevřené, tak uzavřené úlohy. Testy budou ověřovat učivo a očekávané výstupy podle RVP ZV ze vzdělávacích oborů Český jazyk a literatura (ČJL) a Matematika a její aplikace (Ma). Jednotná zkouška předpokládá tři verze podle věku uchazečů a spektra ověřovaného učiva a dovedností podle RVP ZV: pro uchazeče o 8leté gymnázium, uchazeče o 6leté gymnázium a pro uchazeče o všechny ostatní obory vzdělání s maturitní zkouškou. Každý uchazeč může konat jednotnou zkoušku v řádném termínu dvakrát, a to ve dvou středních školách, popř. v rámci jedné střední školy do dvou různých oborů vzdělání.

Účel jednotné zkoušky lze charakterizovat takto: o zjistit u uchazečů o vybrané obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium; o poskytnout ředitelům SŠ objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů; o poskytnout ředitelům SŠ škol srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení;

o snížit administrativní náročnost přijímacího řízení.

I při konání jednotné zkoušky, kterou zadává, administruje a vyhodnocuje CZVV, může ředitel školy jako dosud stanovit školní přijímací zkoušku (v souladu s RVP ZV a profilem ŠVP střední školy, kam se uchazeč hlásí). Termín školní přijímací zkoušky v prvním kole je stanoven na pracovní dny v období od 12. do 28. dubna (obory se stanovenou jednotnou zkouškou), resp. od 22. do 30. dubna (obory bez jednotné zkoušky). Stanoví-li ředitel školy v rámci přijímacího řízení školní přijímací zkoušku, pak pro první kolo přijímacího řízení – stejně jako dosud – vyhlásí nejméně dva termíny konání školní přijímací zkoušky.

Podíl jednotné zkoušky na celkovém hodnocení uchazeče musí ředitel školy stanovit nejméně na jednu polovinu; stanovení dalších jednotných kritérií a jejich podílu na

hodnocení zůstává v kompetenci ředitele školy. Pro konání jednotné zkoušky MŠMT každoročně s dostatečným časovým předstihem (do 30. září) stanoví a zveřejní dva závazné řádné termíny (v období od 12. do 28. dubna) a jeden termín pro náhradní zkoušku (květen). V řádném termínu se jednotná zkouška bude konat ve dvou dnech pro uchazeče o vzdělávání v 6letých a 8letých gymnáziích a ve dvou dnech pro ostatní uchazeče.

Při přijímacím řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou bude moci uchazeč – stejně jako

dosud – podat pro první kolo přijímacího řízení nejvýše dvě přihlášky (na dvě střední školy nebo na dva různé obory vzdělání v jedné střední škole) a bude konat dvakrát jednotnou zkoušku v termínu stanoveném MŠMT. Pokud uchazeč podává přihlášku na dvě

různé školy, na formuláři přihlášky budou uvedeny obě tyto školy a každý ze dvou formulářů se odevzdá na jednu školu. Uchazeč fyzicky koná jednotnou zkoušku poprvé v té škole, která je uvedena na přihlášce v pořadí jako první, podruhé ve škole, která je uvedena v přihlášce v pořadí druhá.

Uchazeč o studium ve střední škole podává přihlášku ke vzdělávání do 1. března, nově je

tento termín závazný pro všechny formy vzdělávání. V oborech vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou ředitel školy údaje z přihlášky předává CZVV, způsob stanoví prováděcí vyhláška.

Období 12. až 28. dubna, určené v oborech vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou pro konání obou přijímacích zkoušek (tj. školní zkoušky i jednotné zkoušky), umožňuje ředitelům středních škol rozhodnout se podle místních podmínek, zda se jednotná zkouška i školní přijímací zkoušku budou konat v jeden den, či nikoli.

Výsledky jednotné zkoušky konkrétního uchazeče, a to vždy z termínu, v němž uchazeč dosáhl lepšího hodnocení, zpřístupní CZVV škole / oběma školám uvedeným v přihlášce

uchazeče.

Ředitel školy stanoví podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům/zákonným zástupcům odešle rozhodnutí o nepřijetí ve stanoveném termínu.

Pro potvrzení úmyslu vzdělávat se v konkrétní střední škole uplatní uchazeč / zákonný zástupce uchazeče zápisový lístek ve lhůtě 10 pracovních dnů od vyhlášení výsledků přijímacího řízení ředitelem školy.

Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení jednotné zkoušky; je správcem registru uchazečů o vzdělávání v oborech vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou a výsledků hodnocení jednotné zkoušky. V zákoně a zmocněním v prováděcí vyhlášce jsou dále vymezeny kompetence CZVV, které se týkají zpracování, distribuce zadání jednotné zkoušky, administrace, centrálního vyhodnocení a zpřístupnění výsledků jednotné zkoušky.

CZVV: o připravuje zadání a zajišťuje výrobu testových zadání jednotné zkoušky; o zajišťuje distribuci zadání jednotné zkoušky do určených distribučních míst v příslušném kraji; o je zpracovatelem registru uchazečů o studium v oborech vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou a výsledků hodnocení jednotné zkoušky; o stanoví podmínky organizace a metodiky jednotné zkoušky; o zajišťuje zpracování a centrální vyhodnocení výsledků jednotné zkoušky a jejich zpřístupnění středním školám.

Dopady zavedení jednotné zkoušky jako povinného kritéria přijímacího řízení do 1. ročníku středního vzdělávání na rozpočtovou kapitolu resortu školství

Následující tabulka obsahuje odhad nákladů realizace centrálně zadávaných jednotných přijímacích zkoušek pro dva termíny. Kalkulace vychází z předpokládaného počtu uchazečů 94 tisíc. Hodnota „Celkem“ je uvedena ve dvou variantách. Hodnota označená „Celkem s centrální distribucí“ zahrnuje náklady distribuce zkušební dokumentace na adresu zkušebního místa, hodnota označená v tabulce „Celkem bez centrální distribuce“ zahrnuje pouze náklady distribuce zkušební dokumentace na adresu krajského úřadu. Varianta bez centrální distribuce předpokládá vyzvednutí dokumentace řediteli škol na adrese příslušného krajského úřadu, v případě středních škol se sídlem na území Středočeského kraje a Hlavního města Prahy na adrese CZVV. Náklady spojené s převzetím dokumentace řediteli, náklady krajských úřadů s uskladněním a výdejem, cestovní náklady ředitelů a náklady spojené se ztrátou času ředitelů jdou při této variantě na vrub škol a krajských úřadů.

Položka nákladů Náklady na dva termíny

jednotné zkoušky (v tis. Kč)

Příprava zadání 4 574,3 Výroba 6 393,6 Distribuce 2 700,0 Rating (hodnocení úloh) 5 057,8 Externí služby 2 611,2 Celkem s centrální distribucí 21 336,9 Celkem bez centrální distribuce 18 865,4

Zdroj: CZVV

Následující tabulka obsahuje odhad potřeby navýšení limitu pracovních sil CZVV na realizaci centrálně zadávaných jednotných přijímacích zkoušek konaných ve dvou termínech (odhadované náklady na navýšení limitu počtu pracovníků jsou zahrnuty v položce „Příprava zadání“)

Potřeba pracovních sil (předmětových koordinátorů)

a mzdových prostředků při konání jednotné zkoušky ve dvou termínech Přepočtený počet3 pracovníků (Fte) Platy (ročně) 1 260 000 Odvody 428 400 FKSP 12 600 Celkem náklady 1 701 000

Pozn.: Finanční údaje jsou uvedeny v Kč Zdroj: CZVV

Zavedení jednotné přijímací zkoušky s centrálně zadávanými a vyhodnocovanými testy z matematiky a z českého jazyka a literatury od CZVV tedy znamená od roku 2017 každoroční náklady cca 21,3 mil. Kč (při variantě s centrální distribucí).

Rekapitulace: Model přijímacího řízení Přijímací řízení – obory vzdělání bez talentové zkoušky

DENNÍ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ JINÉ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ – obory Obory vzděláníObory vzdělání s maturitní zkouškou vzdělání s maturitní bez maturitní4leté, 6leté, 8leténástavbové studium zkouškou zkouškyvzdělávání (kat. K, M, L0)(kat. L5)

Termín vyhlášení kritérií a dalšíchdo 31. ledna do 31. ledna do 31. ledna do 31. ledna náležitostí přij. řízení ředitelem školy, Možnost konání školní přijímací zkouškyANO ANO ANO ANO na základě rozhodnutí ředitele školy

Povinná jednotná zkouška z ČJL a MaNE ANO ANO ANO

v rámci 1. kola přijímacího řízení

Povinná jednotná zkouška z ČJL a MaNE NE NE NE

v dalších kolech přijímacího řízení

Termín odevzdání přihlášky1. března 1. března 1. března 1. března

ke vzdělávání v SŠ pro 1. kolo

Max. počet přihlášek pro 1. kolonejvýše 2 nejvýše 2 nejvýše 2 nejvýše dvě

přijímacího řízení Termín konání 1. kola přijímacího řízenípracovní dnypracovní dny v obdobípracovní dny v obdobípracovní dny v období

(resp. školní přijímací zkoušky, je-liv obdobíod 12. do 28. dubnaod 12. do 28. dubnaod 12. do 28. dubna

stanovena)od 22. do 30. dubna

Termín konání jednotné zkoušky v rámciX období od 12. do 28. dubnaobdobí od 12. do 28. dubnaobdobí od 12. do 28. 1. kola přijímacího řízení– konkrétní den a čas– konkrétní den a časdubna – konkrétní den a

(2 řádné termíny)stanoví sdělení MŠMT nastanoví sdělení MŠMT načas stanoví sdělení

základě zmocnění v zákonězákladě zmocnění v zákoněMŠMT na základě (2 dny – všechny obory(2 dny – všechny oboryzmocnění v zákoně kromě víceletých G,kromě víceletých G,(2 dny – všechny obory 2 dny – 8letá a 6letá G)2 dny – 8letá a 6letá G)kromě víceletých G, 2 dny – 8letá a 6letá G)

Zveřejnění výsledků 1. kolado 2 prac. dnůdo 2 prac. dnů podo 2 prac. dnů podo 2 prac. dnů po

přijímacího řízenípo termínu konánízpřístupnění výsledkůzpřístupnění výsledkůzpřístupnění výsledků

1. kola přij. řízeníhodnocení jednotné zkouškyhodnocení jednotné zkouškyhodnocení jednotné CZVVCZVVzkoušky CZVV

Přijímací řízení – obory vzdělání s talentovou zkouškou (stanoví RVP)

– platí pro všechny formy vzdělávání, pokud není uvedeno jinak

Obory středního vzděláváníKonzervatoř (obory skupiny 82 Umění a užité umění; obor(§ 88 školského zákona) Gymnázium se sport. přípravou 79-42-K/xx)

– § 62 školského zákona

Termín vyhlášení kritérií a dalších náležitostí přij.do 31. října do 31. října řízení ředitelem školy

Možnost konání přijímací zkoušky na základěANO NE rozhodnutí ředitele školy

Termín odevzdání přihláškydo 30. listopadu do 30. listopadu ke vzdělávání v SŠ pro 1. kolo

Max. počet přihlášek pro 1. kolonejvýše 2 nejvýše 2

přijímacího řízení pro denní formu vzdělávání

(u jiných forem počet nestanoven)

Termín konání 1. kola talentové zkoušky pracovní dny v období od 2. do 15. ledna pracovní dny v období od 15. do 31. ledna

Termín konání 1. kola přijímací zkoušky,po úspěšně zvládnuté talentové zkoušce,nekoná se je-li stanovenanejpozději do 15. února

Zveřejnění výsledků 1. kolanejpozději do 20. ledna nejpozději do 15. února talentové zkoušky

Zveřejnění celkových výsledků 1. kolav období od 5. do 15. února v období od 5. do 15. února přijímacího řízení

2.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

Téma VybranéNávrh řešení

varianty

2.1 Úprava modelu1 Jednotná přijímací zkouška z ČJL a Ma přijímacího řízení do(zadávaná a vyhodnocovaná CZVV) jako oborů středního vzdělánípovinné kritérium v prvním kole přijímacího s maturitní zkouškouřízení do 1. ročníku všech forem vzdělávání

– zavedení povinnéoborů středního vzdělání s maturitní přijímací zkouškyzkouškou, vyjma oborů se stanovenou

talentovou zkouškou a zkráceného studia k získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

3 Úprava modelu a hodnocení maturitní zkoušky a některých náležitostí přezkumného řízení výsledků maturitní zkoušky

3.1 Definice problému

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje základní podmínky konání, strukturu modelu a základní pravidla hodnocení zkoušek maturitní zkoušky a vymezení povinností a pravomocí orgánů zajišťujících průběh maturitní zkoušky v § 78 až 81; přezkumné řízení výsledků zkoušek maturitní zkoušky je pak specifikováno v § 82 školského zákona.

3.1.1 Model maturitní zkoušky – počet povinných zkoušek

Čeští žáci všech oborů vzdělání konají ve společné části maturitní zkoušky pouze 2 povinné zkoušky: všichni z českého jazyka a literatury, druhou povinnou zkoušku pak volí mezi cizím jazykem, který je ve škole vyučován, a matematikou. Ve společné části tak část žáků koná pouze zkoušku z cizího jazyka, další část pouze z matematiky. Tento stav mj. znamená, že někteří žáci (a někdy i samotné školy formou priorit vytyčených ve školním vzdělávacím programu a ve vlastní výuce) se v průběhu středního vzdělávání programově zaměřují na dosažení kvalitních výsledků pouze v jednom z těchto vzdělávacích oborů. Přitom z hlediska co nejširšího a bezproblémového uplatnění člověka v dalším studiu na vysoké škole a v profesním životě je nutné za optimální považovat stav, kdy absolvent oboru vzdělání s maturitní zkouškou má dobré výsledky jak ve znalostech cizího jazyka, tak v matematických dovednostech. Oboje zvyšuje jeho šanci na uplatnění na trhu práce.

Nedostatečný důraz na matematické vzdělávání v průběhu plnění povinné školní docházky i v rámci výuky ve středních školách, jeho nízká efektivita a zároveň velmi kolísavá úroveň matematické gramotnosti absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou jsou v posledních letech předmětem kritiky jak pedagogů vysokých škol (zejména technického, přírodovědného a ekonomického zaměření), tak zástupců podnikatelských a zaměstnavatelských svazů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora atd.).

Čeští žáci dosahují pouze průměrných výsledků v mezinárodních šetřeních matematické gramotnosti (PISA), matematika také patří k nejméně oblíbeným vyučovacím předmětům v základních a středních školách. Přitom kvalitní matematické dovednosti a schopnost řešit různé situace v běžném osobním i profesním životě s pomocí základních matematických operací a postupů jsou důležitým předpokladem pro bezproblémové zvládnutí návazných dovedností v širokém spektru oborů lidské činnosti, nejen v náročných přírodovědných a technických oborech (informační technologie, energetika a elektrotechnika, biotechnologie, dopravní a stavební inženýrství apod.), jejichž vyspělost v evropském i světovém měřítku má důležitou vypovídací hodnotu o stavu a konkurenceschopnosti národní ekonomiky.

Proto MŠMT ve spolupráci se svými přímo řízenými organizacemi připravilo a pro následující období připravuje různé vzdělávací aktivity a programové výzvy, kdy učitelům matematiky v základních a středních školách je poskytována cílená podpora zavádění aktivizujících forem výuky, které mají zvýšit motivaci žáků při vzdělávání v předmětu matematika a odstranit jejich obavy z matematiky (např. programy Předmatematická a matematická gramotnost, Rozvoj logického myšlení, konzultační semináře k didaktickému testu z matematiky pro učitele SŠ, využití programu GeoGebra ve výuce matematiky, v rámci stávajícího Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost byly realizovány výzvy zaměřené na podporu přírodovědného a technického vzdělávání či na popularizaci vědy, dále je např. plánována podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách v souvislosti s vyhlášením roku 2015 Rokem průmyslu a technického vzdělávání).

Dalším návazným krokem je pak postupné zavedení matematiky (první skupina oborů vzdělání od roku 2021, následně pak případně další, u nichž bude v RVP dostatečný počet hodin matematiky) jako povinného zkušebního předmětu společné části maturitní zkoušky pro žáky většiny oborů vzdělání (výjimkou jsou např. obory skupiny 82 Umění a užité umění).

Od školního roku 2012/2013 je v souladu s platnými a zveřejněnými katalogy požadavků model společné části maturitní zkoušky důsledně koncipován jako jednotný a jednoúrovňový ve všech zkušebních předmětech a pro žáky všech oborů vzdělání, a to jak u povinných, tak i nepovinných zkoušek. Maturita je vnímána jako certifikační zkouška ověřující požadovanou minimální úroveň znalostí a dovedností ve všeobecně vzdělávacích předmětech.

Mezinárodní komparace maturitní zkoušky v zemích Evropské unie

Závěrečná zkouška ve vyšším sekundárním vzdělávání, v České republice nazývaná jako

maturitní, je zavedena ve 22 zemích Evropské unie. Žáci/studenti v ostatních státech obdrží

po ukončení střední školy certifikát, jež je opravňuje ke vstupu do terciárního vzdělávání. V některých případech je vstup do tohoto stupně podmíněn také složením přijímací zkoušky.

Z 28 členských států Evropské unie je závěrečná zkouška z matematiky povinná pouze v 8 z nich – jedná se o Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko.

Praxe jednotlivých zemí se liší nejen v počtu povinných či nepovinných maturitních

předmětů, ale také v charakteru samotné zkoušky – maturitní zkouška v podobě, jak ji známe u nás, v několika zemích vůbec neexistuje. Zároveň je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že jednotlivé země se velmi liší v hodinových dotacích i samotném způsobu výuky matematiky.

Níže uvedené informace se vztahují ke všeobecnému vzdělávání, resp. ke vzdělávání, jehož úspěšné dokončení podmiňuje vstup do terciárního vzdělávání. Požadavky k ukončení vzdělávání odborného se v jednotlivých zemích natolik liší, že je není možné vzájemně porovnat.

Povinná maturitní zkouška z matematiky v zemích EU

Následující tabulka ukazuje, jakým způsobem je ukončováno vyšší sekundární vzdělávání v jednotlivých zemích (závěrečné zkouška nebo certifikát o ukončení střední školy). Pokud je v dané zemi zavedena závěrečná zkouška, lze v tabulce nalézt informace o tom, zda je povinné skládat zkoušku z některého ze tří nejobvyklejších předmětů (rodný jazyk, cizí jazyk, matematika). Tento výčet však nemusí být vždy úplný – například v Maďarsku je kromě rodného jazyka a matematiky povinná také maturita z dějepisu.

země závěrečnácertifikát rodný jazyk cizí jazyk matematika

zkouška

Belgie x Bulharsko x x Dánsko x Estonsko x x x x Finsko x x Francie x x Chorvatsko x x x x Irsko x x Itálie x x Kypr x x x Litva x x Lotyšsko x Lucembursko x Maďarsko x x x Malta x Německo x Nizozemsko x Polsko x x x x Portugalsko x Rakousko x x x x Rumunsko x x Řecko x x x Slovensko x x x Slovinsko x x x x Španělsko x Švédsko x Velkáx Británie

Belgie V Belgii se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žáci na konci svého studia obdrží certifikát o jeho absolvování, jež jim umožňuje pokračovat ve studiu na vysoké škole.

Bulharsko V případě Bulharska je jediným povinným maturitním předmětem bulharský jazyk a literatura.

Dánsko V Dánsku se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žák při absolvování sekundárního stupně vzdělávání obdrží výstupní certifikát na základě průběhu celého studia, v jehož průběhu musí skládat předepsané zkoušky. Zkoušky jsou z různých předmětů, po třetím ročníku skládají všichni žáci písemnou zkoušku z dánštiny.

Estonsko Maturita se v Estonsku dělí na státní a školní část. Od školního roku 2013/2014 musí žák k ukončení sekundárního vzdělávání složit státní maturitu z estonského jazyka a literatury, matematiky a cizího jazyka.

Finsko Zkouška uzavírající sekundární vzdělávání ve Finsku se skládá ze čtyř předmětů – od roku 2005 je jediným povinným předmětem mateřský jazyk (nemusí jít ve všech případech o finštinu). Další tři předměty si volí žáci sami.

Francie Ve Francii je pro závěrečnou zkoušku používán termín – baccalauréat – ten může být trojího druhu (všeobecný, profesní, technický). Všeobecný baccalauréat se dále dělí na tři druhy. Závěrečné zkoušky se skládají z několika předmětů, přičemž jediný společný předmět pro všechny tři druhy všeobecného baccalauréatu je francouzský jazyk a literatura.

Chorvatsko V Chorvatsku je povinnost skládat závěrečnou zkoušku ze tří předmětů – chorvatštiny, matematiky a cizího jazyka.

Irsko Jediným povinným předmětem, z nějž musí irští žáci skládat na závěr sekundárního vzdělávání zkoušku, je irština.

Itálie V Itálii je závěrečná zkouška rozdělena na dvě části – písemnou a ústní. Písemnou zkoušku musí všichni studenti skládat ze tří předmětů, přičemž jediným povinným předmětem je italština. Druhý předmět je závislý na typu školy, kterou žák navštěvuje a je určován italským ministerstvem školství několik měsíců před konáním závěrečné zkoušky. Pro některé typy škol je tento předmět téměř vždy stejný – jedná se například o matematiku v případě „vědeckého lycea“ (liceo scientifico – typ školy, jež umožňuje žákům pokračovat ve studiu na vysoké škole).

Kypr Na Kypru mají žáci na výběr ze tří druhů zkoušek – A, B, C. Zkouška A je z moderní řečtiny, matematiky, historie a fyziky. Zkoušky B a C jsou z moderní řečtiny, matematiky a dvou vybraných předmětů. Zkoušky A a B jsou organizovány a kontrolovány jednotlivými školami, zkouška C je organizována a kontrolována Ministerstvem školství a slouží nejen jako závěrečná zkouška, ale zároveň jako přijímací řízení pro řecké a kyperské university.

Litva Maturitní zkouška se v Litvě skládá ze dvou předmětů – povinná je litevština, druhý předmět je volitelný.

Lotyšsko Sekundární vzdělání je v Lotyšsku ukončováno zkouškou skládající se z pěti předmětů – jeden předmět určuje ministerstvo školství, jeden závisí na profilu vzdělávacího programu žáka, jeden je vybrán školou a dva předměty si vybírá každý žák sám.

Lucembursko V Lucembursku se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žáci po ukončení střední školy obdrží diplom, jež jim umožňuje vstup do terciárního vzdělávání.

Maďarsko Maturitní zkouška v maďarsku se skládá ze čtyř předmětů – maďarského jazyka a literatury, matematiky, dějepisu a jednoho předmětu dle volby každého žáka.

Malta Na Maltě se závěrečná zkouška sekundárního vzdělávání skládá z pěti předmětů, přičemž matematika povinná není.

Německo Němečtí žáci končí sekundární vzdělávání zkouškou ze čtyř nebo pěti předmětů, přičemž alespoň jedna z těchto zkoušek probíhá ústně. Žák musí skládat zkoušku z alespoň dvou předmětů na pokročilé úrovni a zároveň alespoň ze dvou z následujících tří předmětů: němčina, cizí jazyk a matematika. Závěrečná zkouška musí u všech žáků pokrývat všechny tři základní kategorie: (a) jazyky, literatura a umění; (b) společenské vědy; (c) matematika, přírodní vědy a technika.

Nizozemsko V Nizozemsku se závěrečná zkouška skládá ze dvou částí – školní a státní. Matematika není povinným předmětem.

Polsko Od roku 2015 každý žák ukončující sekundární vzdělávání musí složit zkoušku ze tří předmětů na tzv. základní úrovni – jedná se o polštinu, cizí jazyk a matematiku – a z minimálně jednoho předmětu na tzv. rozšířené úrovni.

Portugalsko V Portugalsku se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žáci na konci studia obdrží diplom dokládající ukončení střední školy, když ukončí všechny vyučované předměty.

Rakousko Sekundární všeobecné vzdělání je v Rakousku ukončeno písemnou zkouškou ze tří až čtyř předmětů, přičemž každý žák je povinen složit zkoušku z němčiny, matematiky a cizího jazyka. Školy zaměřené na přírodní vědy mohou po studentech dále požadovat závěrečnou zkoušku z biologie či fyziky.

Rumunsko Předměty, z nichž žák skládá závěrečné zkoušky v Rumunsku, závisí na profilaci každého studenta. Jediným předmětem, jež je povinný pro všechny studenty je rumunština.

Řecko V Řecku se povinná závěrečná zkouška skládá ze šesti až sedmi předmětů – povinná je zkouška z moderní řečtiny a matematiky.

Slovensko Na Slovensku všichni žáci povinně maturují ze slovenského jazyka a literatury a cizího jazyka. Žáci gymnázií si musí dále vybrat další dva předměty, z nichž chtějí maturitní zkoušku skládat.

Slovinsko K ukončení sekundárního vzdělání, jež umožňuje vstup do vzdělávání terciárního, musí slovinští žáci skládat zkoušky z celkem pěti předmětů. Povinné jsou slovinština, matematika a cizí jazyk, další dva předměty jsou volitelné.

Španělsko Ve Španělsku se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žákům musí pouze uzavřít všechny předměty, aby obdržel certifikát o ukončení střední školy, následně obdrží certifikát, který je opravňuje ke vstupu do terciárního vzdělávání (pokud složí přijímací zkoušky).

Švédsko Ve Švédsku se maturita, tak jak ji známe u nás, neskládá. Žáci na konci svého studia obdrží certifikát o jeho absolvování, jež jim umožňuje pokračovat ve studiu na vysoké škole.

Velká Británie Ve Velké Británii se podmínky pro ukončování sekundárního vzdělávání liší dle jednotlivých zemí. V Anglii studenti mohou během studia kombinovat větší množství kurzů k získání kvalifikace. Tyto kurzy jsou převážně dvouleté. Na konci studia hodnocení není realizováno školou, ale externí organizací pro hodnocení. Hlavní certifikát je jmenuje GCE (general certificate of education) a nahradil v roce 1951 maturitní zkoušku. V převážné míře si studenti vybírají tři až čtyři předměty.

3.1.2 Hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky

Od školního roku 2012/2013 došlo na základě doporučení expertní komise pro úpravu modelu maturitní zkoušky k uzákonění rozdílných podmínek při hodnocení u písemných prací z českého jazyka literatury (hodnotí je ve školách učitelé-češtináři maturujících žáků podle jednotné metodiky stanovené CZVV) a u písemných prací z cizího jazyka (hodnotí anonymizovaně externí hodnotitelé – učitelé cizích jazyků na základě smlouvy uzavřené s CZVV a podle jednotné metodiky stanovené CZVV).

Praxe ze čtyř zkušebních období v letech 2013 a 2014 však ukázala, že rozhodnutí o přesunu hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (ČJL) do kompetence učitelů- češtinářů kmenových škol nebylo z didaktického hlediska správné a neprospívá dosažení maximální objektivity hodnocení prací. Svědčí o tom nárůst počtu písemných prací maturujících žáků, které byly učiteli z kmenových škol hodnoceny takovým nejnižším možným bodovým hodnocením, aby žák ještě u této dílčí zkoušky uspěl a nemusel zkoušku opakovat. Kontrolní komparační hodnocení vybraného vzorku písemných prací z ČJL hodnotiteli CZVV také ukazuje, že určitá část učitelů českého jazyka a literatury stále není při hodnocení prací schopna správně aplikovat jednotnou metodiku. Proto MŠMT chce nastavit u obou komplexních zkoušek (cizí jazyky a ČJL) stejný princip hodnocení dílčí zkoušky konané formou písemné práce, tj. v obou případech je budou hodnotit externí hodnotitelé, kteří nejsou vyučujícími konkrétních maturujících žáků.

Výsledky komparačního hodnocení vybraného vzorku písemných prací z ČJL hodnotiteli CZVV

Ostré hodnocení = hodnocení hodnotiteli ve školách Přehodnocení = nezávislé anonymní hodnocení centrálními hodnotiteli

Zdroj: CZVV

3.1.3 Přezkumné řízení výsledků maturitní zkoušky

Podle zákona má MŠMT kompetenci a povinnost rozhodovat o žádostech o přezkum didaktických testů, příslušné kraje podle sídla školy, v níž žák konal maturitní zkoušku, pak žádosti o přezkum písemných prací, ústních zkoušek a všech forem zkoušek profilové části maturitní zkoušky. Každoroční poznatky z praxe pracovníků MŠMT i krajů ukazují, že část žadatelů o přezkum výsledku zkoušky nemá schopnost sepsat a podat srozumitelnou žádost, která by obsahovala všechny potřebné náležitosti, z nichž je možné jednoznačně usuzovat, s čím žadatel při hodnocení své zkoušky nesouhlasí. Vyřizování neúplných či zmatečných žádostí je pak velmi náročné po stránce věcné, administrativní i časové. Proto MŠMT hodlá pro žadatele sestavit a v prováděcí vyhlášce zveřejnit výčet potřebných náležitostí, které musejí být uvedeny, aby žádost o přezkum výsledku maturitní zkoušky mohla být jednoznačně identifikována a bez administrativních průtahů vyřízena.

3.2 Popis existujícího právního stavu

3.2.1 Model maturitní zkoušky

Od školního roku 2012/2013 platí tento model maturitní zkoušky: všechny zkoušky společné části jsou stanoveny jen v jedné úrovni obtížnosti pro všechny obory vzdělání, výrazně se omezilo portfolio nepovinných zkoušek (pouze cizí jazyky a matematika). Žák skládá ve společné části 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura, 2. volba mezi cizím jazykem, jenž je ve škole vyučován, a matematikou; dále může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky, přičemž zkoušky vybírá ze stejné nabídky jako pro zkoušky povinné (další cizí jazyk, popř. matematika). Ve společné části tak část žáků koná pouze zkoušku z cizího jazyka, další část pouze z matematiky. (Např. pro řádný termín v jarním zkušebním období v roce 2013 si jako druhou povinnou zkoušku zvolilo cizí jazyk 61 procent maturantů, matematiku 39 procent; v roce 2014 si zvolilo cizí jazyk 64 procent maturantů, matematiku 36 procent).

Pro profilovou část mají jednotlivé obory vzdělání ve svém Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) stanoveny 2 nebo 3 povinné zkoušky; stanovení přesného počtu povinných zkoušek profilové části pro konkrétní školní rok (zkušební období) je v kompetenci ředitele školy. Zároveň žák může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky profilové části.

3.2.2 Hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky

Od školního roku 2012/2013 je nastaven systém hodnocení písemných prací takto: písemné práce z českého jazyka a literatury hodnotí přímo ve školách, kde žáci konají písemnou práci, učitelé-češtináři podle jednotné metodiky stanovené CZVV. Odměnu za hodnocení dostávají tito hodnotitelé na základě smlouvy uzavřené s ředitelem školy. Písemné práce z cizího jazyka (anglický, německý, ruský, španělský, francouzský jazyk) naproti tomu hodnotí anonymizovaně externí hodnotitelé – učitelé cizích jazyků, a to na základě smlouvy uzavřené s CZVV a podle jednotné metodiky stanovené CZVV. Hodnotitel písemné práce z cizího jazyka nesmí hodnotit písemné práce z cizího jazyka žáků školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.

3.2.3 Přezkumné řízení výsledků maturitní zkoušky

Náležitosti žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky nejsou ani zákonem, ani prováděcím právním předpisem nijak specifikovány.

3.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant

VARIANTA NULOVÁ

Zachování existujícího právního stavu.

VARIANTA 1 3.3.1 Model maturitní zkoušky

A. Povinné zkoušky

Cílem navrhované úpravy je stanovit žákům naprosté většiny oborů vzdělání tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky v jednotné úrovni obtížnosti, a to z těchto

zkušebních předmětů: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika

Současně v těchto oborech vzdělání bude v souladu s příslušným ustanovením v rámcovém vzdělávacím programu (RVP) zachován počet dvou nebo tří povinných zkoušek profilové části s tím, že rozhodnutí o počtu zkoušek je v pravomoci ředitele školy.

Navrhovaná novela školského zákona je koncipována tak, že obory vzdělání s třemi povinnými zkouškami (tj. s povinnou zkouškou z cizího jazyka i z matematiky), budou mít – po nabytí účinnosti novely – tuto povinnost výslovně zakotvenu. V nařízení vlády pak budou uvedeny ty obory, pro které bude matematika povinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.

Přechod jednotlivých oborů vzdělání na maturitní zkoušku s třemi povinnými zkouškami bude časově realizován takto:

a) od školního roku 2020/2021 (tedy poprvé od jarního zkušebního období 2021, tj. pro žáky, kteří úspěšně ukončí poslední rok středního vzdělávání po 30. září 2020) budou mít povinnost tří zkoušek společné části žáci vybraných oborů vzdělání,

v nichž je už nyní počet hodin matematiky dostačující a profil absolventa předpokládá přímou vazbu pro využití matematických dovedností v odborné praxi nebo v dalším studiu na VŠ.

b) dále bude ministerstvo průběžně vyhodnocovat situaci a upravovat RVP tak, aby vždy bylo naplněno, že žáci budou mít dostatek hodin matematiky před tím, než pro ně bude povinná zkouška. K tomuto systému je přistoupeno proto, že v dalších

oborech vzdělání si změny RVP vyžadují zpracování hlubší analýzy a pro dostatečnou přípravu žáků na povinnou zkoušku z matematiky je nutné také delší časové období.

Přehled oborů vzdělání zařazených do 1. fáze, které s účinností od 1. 9. 2015 splňují minimální dotaci 10 týdenních hodin výuky matematiky po dobu 4leté denní formy vzdělávání (66 oborů): 1601M01 Ekologie a životni prostředí* 1602M01 Průmyslová ekologie 1820M01 Informační technologie 2142M01 Geotechnika 2143M01 Hutnictví 2144M01 Strojírenská metalurgie 2341M01 Strojírenství 2345M01 Dopravní prostředky 2641M01 Elektrotechnika 2645M01 Telekomunikace 2841M01 Technologie celulózy a papíru 2844M01 Aplikovaná chemie* 2846M01 Technologie silikátů* 2941M01 Technologie potravin 2942M01 Analýza potravin 3342M01 Nábytkářská a dřevařská výroba* 3441M/01 Polygrafie* 3442M01 Obalová technika* 3643M01 Stavební materiály 3645M01 Technická zařízeni budov 3646M01 Geodézie a katastr nemovitostí 3647M01 Stavebnictví 3741M01 Provoz a ekonomika dopravy* 3742M01 Logistické a finanční služby* 3908M01 Požární ochrana 4141M01 Agropodnikání* 4145M01 Mechanizace a služby 4146M01 Lesnictví* 6341M01 Ekonomika a podnikání* 6341M02 Obchodní akademie* 6542M01 Hotelnictví* 6542M02 Cestovní ruch* 7842M01 Technické lyceum 7842M02 Ekonomické lyceum 7842M03 Pedagogické lyceum 7842M04 Zdravotnické lyceum 7842M05 Přírodovědné lyceum 7842M06 Kombinované lyceum 7842M07 Vojenské lyceum

7941Kxx Gymnázium 7942Kxx Gymnázium se sportovní přípravou 7943K61 Dvojjazyčné gymnázium (dobíhající obor 7941K/610 Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce)

2143L01 Hutník operátor 2144L01 Technik modelových zařízení 2344L01 Mechanik strojů a zařízeni 2345L01 Mechanik seřizovač 2345L02 Letecký mechanik 2362L01 Optik 2369L01 Technik-puškař 2641L01 Mechanik elektrotechnik 2842L01 Chemik-operátor* 3341L01 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby* 3941L01 Autotronik 3941L02 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení 2143L51 Hutník operátor 2144L51 Technik modelových zařízení 2343L51 Provozní technika 2344L51 Mechanik strojů a zařízení 2345L51 Mechanik seřizovač 2369L51 Technik-puškař 2641L51 Mechanik elektrotechnik 2641L52 Provozní elektrotechnika 2645L51 Telekomunikace 3645L52 Technik plynových zařízení a tepelných soustav 3742L51 Logistické a finanční služby 3941L51 Autotronik * obory vzdělání, jejichž RVP byly na základě odborné analýzy Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a rozhodnutí MŠMT upraveny opatřením ministra/ministryně školství, mládeže a tělovýchovy tak, aby od 1. 9. 2015 počínaje 1. ročníkem denní formy vzdělávání splňovaly požadovanou 10hodinovou týdenní dotaci výuky matematiky

Pro hrubou ilustraci, kolika procent maturujících žáků z populačního ročníku by se tři povinné zkoušky společné části týkaly a odkdy, uvádíme přehled žáků, kteří podali přihlášku k řádnému termínu společné části maturitní zkoušky pro jarní zkušební období 2015:

Celkem k společné části podalo přihlášku ……………………………...85 tis. žáků Počet žáků v oborech s plánovanými 3 zkouškami od r. 2019 …………58 tis. žáků (68,2 %) Počet žáků v oborech s plánovanými 3 zkouškami od r. 2022 ……… 24 tis. žáků (28,2 %) Počet žáků pouze s 2 zkouškami (ČJL + CJ) – obory skupiny 82 ……… 3 tis. žáků (3,6 %)

Zdroj: CZVV

Tři povinné zkoušky společné části by neměly být stanoveny například u oborů vzdělání skupiny Umění a užité umění (tj. výtvarné a uměleckořemeslné obory středního vzdělávání

a konzervatoře), kde bude platit tento model maturitní zkoušky: 2 povinné zkoušky společné části (český jazyk a literatura + cizí jazyk) + 3 povinné zkoušky profilové části (v souladu s požadavky RVP).

Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak specifičnost nároků na žáky uměleckých oborů vzdělání (nutnost uspět u talentové zkoušky v rámci přijímacího řízení), jednak rámcové rozvržení vzdělávacího obsahu v platných RVP těchto oborů, kde výuka matematiky má velmi nízkou hodinovou dotaci (výtvarné a uměleckořemeslné obory) či se nevyučuje vůbec (v konzervatořích).

Povinná zkouška z cizího jazyka je tzv. komplexní zkouškou (didaktický test + písemná

práce + ústní zkouška) a v souladu s katalogem požadavků jsou ověřovány jazykové kompetence žáků na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky SERRJ). Zůstává zachován výběr z 5 cizích jazyků (AJ, NJ, RJ, FJ, ŠJ).

Povinná zkouška z matematiky formou didaktického testu koresponduje se zveřejněným

katalogem požadavků pro tento zkušební předmět; náročnost požadovaných očekávaných výstupů a probíraného učiva bude nastavena na výuku minimálně 10 hodin matematiky v týdenním přepočtu po dobu 4leté denní formy vzdělávání (u nástavbových oborů jde o součet minimální týdenní hodinové dotace matematiky v RVP příslušného oboru kategorie dosaženého vzdělání H a minimální týdenní hodinové dotace matematiky v RVP příslušného navazujícího oboru kategorie dosaženého vzdělání L5). Z tohoto důvodu jsou nutné úpravy minimálního počtu hodin výuky matematiky, příp. i obsahové úpravy, v rámcových vzdělávacích programech oborů vzdělání, které této hodinové dotace matematiky v současnosti nedosahují. Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy budou RVP postupně upraveny tak, aby žáci absolvovali dostatečný počet hodin výuky matematiky a měli vytvořené podmínky pro to, aby byli schopni nároky maturitní zkoušky splnit. Úpravy RVP budou zveřejněny vždy s dostatečným časovým předstihem.

Po nabytí účinnosti novely školského zákona bude následovat novelizace nařízení vlády, která bude u příslušných oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou spočívat v doplnění explicitní povinnosti, že žáci konají v rámci společné části maturitní zkoušky zkoušku z matematiky, tj. de facto tři povinné zkoušky.

Možná rizika zavedení opatření do praxe:

Při povinnosti konat tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky je nutné počítat také se zvýšením celkové neúspěšnosti u (řádného termínu) maturitní zkoušky. V jarním zkušebním období 2013 byla v řádném termínu čistá neúspěšnost maturantů u didaktických testů povinných zkoušek společné části 10,8 %, v jarním zkušebním období 2014 pak 13,0 %. Odhadujeme, že při zavedení tří povinných zkoušek nutno počítat se zvýšením neúspěšnosti v řádném termínu maturitní zkoušky.

Odhad neúspěšnosti maturantů po zavedení 3 povinných zkoušek SČ MZ pro vybrané obory vzdělání od roku 2021:

Termínem „vybrané obory“ se rozumí soubor oborů vzdělání, u kterých se novelou školského zákona předpokládá zavedení 3 povinných zkoušek SČ MZ, tj. povinná zkouška z matematiky i z cizího jazyka, v 1. fázi od jarního zkušebního období roku 2021. Zbylé portfolio maturitní oborů vzdělání je označováno jako „ostatní obory“.

Veškeré analýzy, výpočty a prognózy jsou zpracovány pro tzv. prvomaturanty, tedy ty, kteří v jarním období skládají zkoušku v řádném zkušebním termínu, a to pouze za výsledky v povinných zkouškách. V cizích jazycích nejsou do výpočtů zahrnuty žáci kategorie sluchového postižení (SP) přiznaného uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky.

Základem pro odhad dopadu zavedení tří povinných zkoušek ve společné části jsou dvě případové studie založené na datech jarních zkušebních období roku 2014 a 2015 a vývoj neúspěšnosti u zkoušek po podzimním zkušebním období v roce 2014.

V roce 2014 skládalo zkoušku z matematiky zhruba 36 % maturantů z těch, kteří skládali druhou povinnou zkoušku společné části. Zbylých 64 % zvolilo některý z pěti cizích jazyků, převážně angličtinu. V roce 2015 významně poklesla preference matematiky, zvolilo ji zhruba 30 % maturantů, z těch, kteří skládali druhou povinnou zkoušku společné části. Zbylých 70 % zvolilo některý z pěti cizích jazyků, převážně angličtinu.

V roce 2014 se na uvedených počtech u matematiky podíleli ze 77,20 % maturanti vybraných oborů a z 28,80 % ostatní obory. Na počtu konajících zkoušku z cizího jazyka se maturanti vybraných oborů podíleli z 64,08 % a z ostatních oborů z 35,92 %. V roce 2015 se na uvedených počtech u matematiky podíleli z 83,32 % maturanti vybraných oborů a z 16,68 % ostatní obory. Na počtu konajících zkoušku z cizího jazyka se maturanti vybraných oborů podíleli z 67,87 % a z ostatních oborů z 32,13 %.

V roce 2014 dosáhli maturanti vybraných oborů v matematice neúspěšnosti 15,62 % a maturanti ostatních oborů 52,16 %. V cizích jazycích pak dosáhla neúspěšnost maturantů vybraných oborů 1,93 % a maturantů ostatních oborů 9,69 %. Celkově se neúspěšnost maturantů v matematice blížila 24 % a v cizích jazycích přesáhla 4,7 %. Celkově v roce 2014 neuspělo u druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky 11,59 % posuzované skupiny maturantů. V roce 2015 dosáhli maturanti vybraných oborů v matematice neúspěšnosti 17,27 % a maturanti ostatních oborů 56,65 %. V cizích jazycích pak dosáhla neúspěšnost maturantů vybraných oborů 3,26 % a maturantů ostatních oborů 15,07 %. Celkově se neúspěšnost maturantů v matematice blížila 24 % a v cizích jazycích přesáhla 7 %. Celkově v roce 2015 neuspělo u druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky 12,04 % posuzované skupiny maturantů.

Do modelu odhadu neúspěšnosti u druhé a třetí povinné zkoušky společné části jsou zahrnuty následující predikce: o neúspěšnost maturantů v roce 2021 ve zkušebním předmětu, který v roce 2014, resp. 2015 volili, bude bez podpůrných opatření a motivačních faktorů stejná jako ve výchozím roce modelu (2014 a 2015); o neúspěšnost maturantů v roce 2021 v předmětu, který v roce 2014, resp. 2015 nevolili, bude bez podpůrných opatření a motivačních faktorů u matematiky 30 % a u cizího jazyka 15 %; o motivační charakter povinné zkoušky a podpůrná opatření realizovaná v průběhu čtyřletého vzdělávání (vztaženo k denní formě vzdělávání) ovlivní neúspěšnost u matematiky tak, že se její standardně plánovaná hodnota sníží o 45 % a u cizích jazyků o 40 % (tyto odhady vycházejí také z porovnání dopadu motivačního účinku opravné zkoušky v podzimním zkušebním období na výsledek hodnocení žáka); o neúspěšnost maturantů ostatních oborů zůstane pro rok 2021 stejná, jako byla ve výchozím roce modelu (2014 a 2015).

Z výsledků výchozích let (2014, resp. 2015) a z výše zavedených premis vychází následující odhady: o neúspěšnost maturantů vybraných oborů, kteří by v případě stávajícího modelu druhé povinně volitelné zkoušky volili matematiku, dosáhne v modelu 2014 8,59 % v matematice a 9 % v cizím jazyce a u maturantů, kteří by volili cizí jazyk, dosáhne

neúspěšnost v matematice 16,50 % a v cizím jazyce 0,77 %; celkově tak v modelu 2014 dosáhne predikovaná neúspěšnost v roce 2021 v matematice 13,33 % a v cizích jazycích 4,08 %;

o neúspěšnost maturantů vybraných oborů, kteří by v případě stávajícího modelu druhé povinně volitelné zkoušky volili matematiku, dosáhne v modelu 2015 9,5 % v matematice a 9 % v cizím jazyce a u maturantů, kteří by volili cizí jazyk, dosáhne

neúspěšnost v matematice 16,50 % a v cizím jazyce 1,3 %; celkově tak v modelu 2015 dosáhne predikovaná neúspěšnost v roce 2021 v matematice 14,12 % a v cizích jazycích 3,93 %;

o u ostatních oborů, jejichž maturanti nebudou mít 3 povinné zkoušky SČ MZ, zůstane pro rok 2021 neúspěšnost zhruba stejná jako v modelu 2014, resp. 2015;

o celková neúspěšnost za jarní zkušební období zahrnující neúspěšnost maturantů vybraných oborů ve druhé a třetí povinné zkoušce a neúspěšnost maturantů ostatních oborů ve druhé povinné zkoušce z cizího jazyka dosáhne v roce 2021 v modelu 2014 hodnoty 18,45 % a v modelu 2015 hodnoty 19,29 %;

o za předpokladu, že bude i v roce 2021 platit stejný trend snížení úspěšnosti mezi jarním zkušebním obdobím a podzimním zkušebním obdobím, bude výsledná neúspěšnost po podzimním zkušebním období roku 2021 podle modelu 2014 na hodnotě 9,03 % a podle modelu 2015 na hodnotě 9,62 % (predikce snížení neúspěšnosti po podzimním období vychází z výsledků roku 2014, kdy v opravném termínu složilo zkoušku z matematiky 50 % neúspěšných maturantů z jarního řádného termínu, resp. z cizího jazyka 54 % neúspěšných maturantů z jarního termínu).

Zdroj: CZVV

U nepovinných zkoušek společné části a nepovinných zkoušek profilové části nedojde k žádné změně oproti současnému stavu: žák koná nejvýše dvě nepovinné zkoušky.

3.3.2 Hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky

Navrhovaná novela sjednocuje od školního roku 2016/2017 (poprvé od jarního zkušebního období 2017) podmínky pro hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (PP ČJL) a písemných prací z cizího jazyka (PP CJ) – v obou případech to budou certifikovaní externí hodnotitelé (pedagogičtí pracovníci), kteří hodnotí anonymizovaně práce žáků, jejichž identitu neznají a které neučili v průběhu středního vzdělávání. K dosažení tohoto cíle proto musí CZVV připravit na kalendářní rok 2016 systém školení a tutorského metodického vedení cca 500–600 učitelů českého jazyka a literatury. Zásady centrálního hodnocení PP ČJL lze shrnout takto: o písemnou práci žáka nebude hodnotit hodnotitel z téže školy; písemné práce bude k hodnocení hodnotitelům přidělovat centrálně Centrum, hodnotitel nebude znát jméno ani kmenovou školu žáka, jehož práci hodnotí; na druhé straně ani škola, ani žáci nebudou znát jméno „svého“ hodnotitele písemné práce; o po nabytí účinnosti ustanovení novely bude hodnotitel PP ČJL (stejně jako hodnotitel PP CJ) do funkce jmenován Centrem, smlouvu bude hodnotitel uzavírat s Centrem a odměňován za hodnocení bude Centrem.

Přehled souhrnu činností pro zajištění centrálního hodnocení PP ČJL

A. Zajistit a proškolit dostatečný počet centrálních hodnotitelů a managementu týmů: o na základě analýzy počtů maturitních písemných prací z předmětu český jazyk a literatura (PP ČJL) a termínů pro jejich vyhodnocení a předání výsledků školám stanovit potřebu centrálních hodnotitelů, týmů, vedoucích hodnotitelských týmů (VHT) a vedoucích hodnocení předmětu (VHP); o oslovit dříve certifikované centrální hodnotitele ČJL (CeHOPP ČJL) s nabídkou spolupráce při centrálním hodnocení PP ČJL (v databázi z roku 2012 máme 490 CeHOPP ČJL); o oslovit a vybrat další certifikované HOD PP ČJL s nabídkou spolupráce k zařazení do odborné přípravy (převis účastníků odborné přípravy nad skutečnou potřebou cca 10– 15 %); o oslovit CeHOPP, kteří v minulosti vykonávali funkci VHT a VHP s nabídkou spolupráce při řízení týmů a hodnocení předmětu; o podle potřeby doplnit VHT a VHP z kvalitních CeHOPP; o připravit a spustit systém odborné přípravy VHT a VHP ČJL; o připravit a spustit systém odborné přípravy certifikovaných HOD PP ČJL na funkce CeHOPP ČJL se závěrečnou certifikací.

B. Sestavení týmů a jejich sladění v konzistentním hodnocení PP ČJL: o výběr VHP a VHT; o odborná příprava VHT a VHP; o výběr CeHOPP z řad certifikovaných CeHOPP a jejich zařazení do jednotlivých týmů;

o doplnění týmů o nové hodnotitele dle požadovaných počtů; o odborná příprava hodnotitelů PP včetně průběžných vyhodnocování; o výběr hodnotitelů PUP MZ, aktualizační příprava; o závěrečné sestavení týmů.

Zajištění výše uvedených zásad si vyžádá organizační úpravy systému hodnocení PP ČJL (metodiky) a programovou úpravu informačního systému CERTIS. V dalších letech je třeba počítat s aktualizačním školením CeHOPP a týmů vždy před jarním termínem MZ. Pro zvýšení motivace centrálních hodnotitelů písemných prací je však nutné uvažovat o zvýšení jejich odměny za hodnocení (v současnosti stanovena vyhláškou č. 177/2009 Sb. beze změny od r. 2009 na 100 Kč / 1 opravená PP) a finančně odlišit mnohem náročnější hodnocení PP žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek PUP MZ.

Finanční kalkulace zajištění přípravy centrálního hodnocení PP ČJL – jednorázová příprava systému v roce 2016

Zajišťovaná činnost Počet KalkulovanéDruh nákladynákladové (v tis. Kč)položky

Programová úprava IS CERTIS 1 systém 120 OBV

Programová úprava vzdělávacího systému LMS1 systém 80 OON HOPP

Příprava technických, organizačních a výukových90 OON podkladů

Náklady na organizační zajištění prezenčních setkání 87 OON/OBV

Odborná příprava VHP a VHT ČJL 28 VHT a180 OON/OBV

VHP

Odborná příprava VHP a VHT ČJL 28 VHT a180 OON/OBV

VHP

Odborná příprava certifikovaných HOD PP ČJL500 HOD2300 OON/OBV na funkci CeHOPPPP

Správa systému přípravy centrálního hodnocení8 měsíců 200 OON PP ČJL

Příprava HOD PP pro žáky s PUP 20 HOD50 OON/OBV

PP

Celkem bez odvodů 3197

Z toho OON 1523

Odvody (34 %) 518

Celkem 3715

Zdroj: CZVV

3.3.3 Přezkumné řízení výsledků maturitní zkoušky

Navrhovaná novela zavádí v rámci zmocňovacích ustanovení v paragrafu 81 odst. 11 prvky formalizace žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky – je obecně stanoveno, že žádost musí splňovat určité formální náležitosti, které budou konkretizovány v prováděcím právním předpisu (jméno a příjmení žadatele, adresa, škola, ID, zkušební předmět a forma zkoušky, prohlášení, že žadatel se před odesláním žádosti o přezkum seznámil se všemi částmi své zkušební dokumentace, podpis). Pokud žádost tyto náležitosti nesplní, bude vrácena žadateli k doplnění.

Dále je navrhována změna úpravy při nařízení krajského úřadu o opakování maturitní zkoušky profilové části konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí, protože v praxi se ukazuje, že lhůta 15 dnů je u této formy nedostatečná, pokud by mělo dojít nejen k opakované obhajobě maturitní práce, ale také k jejímu novému vypracování.

Jiné varianty nebyly v této oblasti zvažovány.

Rekapitulace: Časová posloupnost úprav modelu maturitní zkoušky a hodnocení písemných prací společné části

Navrhovaná změna v modelu či hodnocení zkoušek maturitní zkoušky Společná část (SČ) Profilová část (PfČ)

Povinné zkoušky Nepovinné zkoušky (žák koná nejvýše 2)

Současný stav  2 povinné zkoušky v jedné úrovni stejná úroveň obtížnosti jako 2 až 3 povinné zkoušky podle

obtížnostiu povinných – volba z Ma,rozhodnutí ředitele školy 1. ČJLAJ, NJ, RJ, FJ, ŠJ 2. volba mezi Ma a cizím nejvýše 2 nepovinné zkoušky jazykem (AJ, NJ, RJ, ŠJ, FJ)

Od školního roku písemné práce z ČJL jsoužádná změna žádná změna 2016/2017hodnoceny externími hodnotiteli (jarní období 2017)(sjednocení

s cizím jazykem)

Od školního roku 3 povinné zkoušky (ČJL + CJ +žádná změna  2 až 3 povinné zkoušky podle 2020/2021Ma)rozhodnutí ředitele školy (jarní období 2021)u většiny oborů vzdělání

 u oborů s 2 povinnými  2 povinné zkoušky (ČJL + CJ)zkouškami v SČ (ČJL a cizí v některých oborech vzděláníjazyk) jsou zakotveny 3 (sk. 82 Umění a užité umění +povinné zkoušky v PfČ na přechodnou dobu i další obory

– zemědělské, sociální činnost, zdravotnické, služby atd.)

Od školního roku 3 povinné zkouškyžádná změna  2 až 3 povinné zkoušky 2023/2024(ČJL + CJ + Ma) ve všechve všech oborech vzdělání, (jarní období 2024)oborech vzdělání, vyjma oborů sk.vyjma oborů sk. 82 Umění a

82 Umění a užité umění, kde jsouužité umění, kde jsou 3 pouze 2

Rekapitulace ekonomických dopadů pro zajištění úprav modelu a hodnocení zkoušek maturitní zkoušky

Činnost Náklady v tis. Kč

Centrální hodnocení písemných prací z ČJL

Náklady jednorázové přípravy systému v roce 2016 3715,0 Zajištění pravidelného ročního doškolování hodnotitelů od r. 2017 380,0 Pravidelné hodnocení písemných prací z ČJL od r. 201713000,0 (DPP s hodnotiteli) – předpokl. počet hodnocených PP je 90 tis., potřeba je cca 500 hodnotitelů PP a 28 vedoucích týmů hodnotitelů

Zdroj: CZVV

Přehled navýšení finančních nákladů z rozpočtové kapitoly resortu školství po rocích

Rok Náklady v tis. Kč 2016 3715,0

2017 a dále 13380,0

Zdroj: CZVV

V případě schválení úprav modelu a hodnocení maturitní zkoušky tedy roční zvýšení nákladů maturitní zkoušky na straně CZVV dosáhne v roce 2016 3,7 mil. Kč, od roku 2017 každoročně 13,4 mil. Kč (bez odhadovaných částek na navýšení rozvojového programu

na podporu zajištění konání písemných zkoušek ve spádových školách v podzimním zkušebním období).

Při odhadech a kalkulaci nákladů nebyly v žádných položkách zohledněny ani vlivy inflace, ani případné legislativní úpravy mezd či odvodových povinností. Odvozené hodnoty je potřeba vnímat jen v rámci definovaných podmínek a vstupních parametrů.

3.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení

Téma VybranéNávrh řešení

varianty

3.1 Úprava modelu1 Zavedení tří povinných zkoušek společné a hodnocení maturitníčásti maturitní zkoušky ve dvou fázích zkoušky a některých(nejprve od roku 2021 a následně náležitostí přezkumnéhov návaznosti na úpravy RVP), sjednocení řízení výsledků maturitníhodnocení písemných prací z českého jazyka zkouškya literatury a z cizího jazyka na principu, že

je hodnotí vždy externí hodnotitel (od roku 2017), formalizace žádosti o přezkum výsledku MZ.

4 DALŠÍ TÉMATA NOVELY

4.1 Zřízení Národní rady pro vzdělávání jako poradního orgánu ministra školství,

mládeže a tělovýchovy pro oblast vzdělávání. Programové prohlášení vlády ČR ve svém bodě 3.6 za jednu z resortních priorit považuje zřízení Národní rady pro vzdělávání jako „platformy pro odbornou diskusi, formulování klíčových směrů rozvoje vzdělávací soustavy a řešení aktuálních otázek ve školství.“ Národní rada pro vzdělávání by měla být odborným poradním orgánem ministra školství a tento by s ní měl konzultovat koncepční materiály ve školství.

4.2 Kompetence a formy činnosti České školní inspekce

Česká školní inspekce (ČŠI) bude vybavena novými kompetencemi a rozšiřují se formy inspekční činnosti. ČŠI bude zjišťovat a hodnotit podmínky a průběh poskytování školských poradenských služeb (dosud ČŠI vykonává ve školských poradenských zařízeních pouze kontrolu). Je však třeba zajistit i hodnocení kvality činnosti, která vede k zásadním závěrům ohledně dalšího vzdělávání dětí, žáků a studentů. Zavádí se také nová forma inspekční činnosti: elektronické zjišťování údajů o vzdělávání a výsledcích vzdělávání.

5 IMPLEMENTACE, VYNUCOVÁNÍ A PŘEZKUM ÚČINNOSTI

Implementace a vynucování Přezkum účinnosti

1.1 Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky

Úprava počítá se zavedením povinného rokuVýstupy inspekční činnosti (mj. výroční předškolního vzdělávání od 1. září 2017, tj.zprávy ČŠI), školské statistiky, komunikace od školního roku 2017/2018. Zavedení dos představiteli obcí. praxe vyžaduje informační a metodickou podporu ministerstva směrem k mateřským a základním školám, obcím a zejména k rodičovské veřejnosti. Vynucování ve vztahu k zákonným zástupcům dítěte budou zajišťovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD); sledování a zjišťování na úrovni škol zajišťuje ČŠI, v případě zjištění nedostatků vyžaduje nápravu. 2.1 Úprava systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou

Zavedení jednotné přijímací zkouškyVýstupy inspekční činnosti, školské z českého jazyka a literatury a z matematikystatistiky, komunikace se zástupci krajů a jako povinného kritéria v rámci přijímacíhoškolských asociací. řízení do 1. ročníku oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou bude účinné od 1. září 2016. Implementace si vyžádá podrobnou informační kampaň MŠMT, a to jak směrem k učitelům a ředitelům základních a středních škol, tak zejména k žákům a jejich rodičům. Sledování a zjišťování na úrovni škol zajišťuje ČŠI, v případě zjištění nedostatků vyžaduje nápravu. 3.1.1 Model maturitní zkoušky – počet povinných zkoušek a portfolio nepovinných zkoušek

Kompetence MŠMT a CZVV (změny RVPSouhrnné hodnoticí zprávy CZVV, výstupy ve vztahu k výuce matematiky, stanoveníinspekční činnosti, školské statistiky, oborů, pro které bude povinná maturitníkomunikace se zástupci školských asociací a zkouška z matematiky v nařízení vlády.se zřizovateli středních škol. Cílená metodická podpora pro výuku matematiky v základních a středních školách (MŠMT + NÚV + CZVV). Sledování a zjišťování na úrovni škol zajišťuje ČŠI, v případě zjištění nedostatků vyžaduje nápravu. 3.1.2 Hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky

Kompetence MŠMT a CZVV (proškolení aSouhrnné hodnoticí zprávy CZVV, výstupy metodické vedení cca 500–600 učitelůinspekční činnosti, komunikace se zástupci českého jazyka a literatury, kteří budou plnitškolských asociací, profesními sdruženími funkci externích hodnotitelů PP ČJL, dáleučitelů českého jazyka a literatury, systematická informační a metodická podporas fakultami vzdělávajícími učitele českého pro vyučující češtiny na SŠ jako celku.jazyka a literatury. Sledování a zjišťování na úrovni škol zajišťuje ČŠI, v případě zjištění nedostatků vyžaduje nápravu. 3.1.3 Přezkumné řízení výsledků maturitní zkoušky

Implementační a donucovací nástroje jsouPřezkum účinnosti provádí ministerstvo v kompetenci MŠMT (didaktické testy) aškolství a jednotlivé kraje průběžně. krajů (písemné práce a ústní zkoušky SČ MZ, zkoušky profilové části), příp. ČŠI.

6 DOTČENÉ SUBJEKTY

1.1 Zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky

Dotčenými subjekty jsou 5- a 6leté děti před zahájením plnění povinné školní docházky, jejich zákonní zástupci, obce, ředitelé a učitelé mateřských škol, popř. kraje. 2.1 Úprava systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou Dotčenými subjekty jsou žáci – uchazeči o vzdělávání ve středních školách v oborech vzdělání se stanovenou přijímací zkouškou z ČJL a Ma, jejich zákonní zástupci, ředitelé středních a základních škol, ministerstvo, kraje. 3.1 Model a hodnocení maturitní zkoušky, přezkumné řízení výsledků maturitní zkoušky

Dotčenými subjekty jsou žáci – maturanti v oborech vzdělání se stanovenou povinnou zkouškou z matematiky, ředitelé a učitelé středních škol, ministerstvo, kraje, CZVV, popř. vysoké školy.

7 KONZULTACE

Návrh zavedení povinného předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením PŠD, který je součástí Programového prohlášení vlády ČR, byl konzultován s asociacemi pro předškolní vzdělávání a s poradním sborem pro předškolní vzdělávání (listopad a prosinec 2014, dále pak léto 2015).

Téma přijímací zkoušky jako povinného kritéria přijímacího řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou bylo průběžně diskutováno jak se zástupci středoškolských asociací (AŘG, CZESHA) a Asociace ředitelů základních škol a školských odborů, tak s radními pro oblast školství jednotlivých krajů a vedoucími krajských odborů školství (průběžně srpen až prosinec 2014, dále pak léto 2015). Určitou zpětnou vazbou jsou i výsledky pilotního ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů v roce 2015 (č. j. MSMT- 23913/2014).

Téma úpravy modelu a hodnocení maturitní zkoušky bylo konzultováno na jednotlivých národních kulatých stolech pro revizi maturitní zkoušky (září 2014 až leden 2015, dále pak léto 2015) za účasti zástupců středoškolských asociací, CZVV, krajů, NÚV, ČŠI, Jednoty českých matematiků a fyziků a přizvaných odborníků na hodnocení výsledků vzdělávání.

8 ZDROJE DAT

Zdroje dat vycházejí z vlastní činnosti ministerstva a jeho přímo řízených organizací (Statistické ročenky školství, výkonové ukazatele, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v ČR za rok 2013, informační systém CZVV, závěrečné hodnoticí zprávy o maturitní zkoušce za příslušný rok), popř. ČSÚ.

9 KONTAKTY NA ZPRACOVATELE RIA

Petra Pátková, oddělení koncepcepetra.patkova@msmt.cz vzdělávací soustavy, MŠMT

II. ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK (CIA)

Nová právní úprava nezakládá korupční rizika. Nová regulace vyplývající z návrhu novely § 34 a § 179 školského zákona není zdrojem nových korupčních rizik. V § 34 se pouze stanovuje technická povinnost obecního úřadu poskytnout obecní spádové mateřské škole údaje o 5letých dětech, které mají povinnost předškolního vzdělávání. Úprava kompetence krajského úřadu opatřením obecné povahy stanovit školský obvod mateřské školy rozšiřuje dosavadní povinnosti krajského úřadu podle § 178 odst. 3. Povinnost středních škol stanovit v rámci přijímacího řízení do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou jednotnou přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury a z matematiky, je zpřesněním podmínek konání přijímacího řízení do prvního ročníku středního vzdělávání. Pokud jde o osoby odpovědné za řádné uskutečnění zkoušky v jednotlivých středních školách a vyhodnocení výsledků přijímací zkoušky u jednotlivých uchazečů, nedochází k zásadním změnám, které by byly způsobilé k posouzení z hlediska korupčních rizik.

III. ZHODNOCENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ (DPIA)

Navrhované změny nebudou mít negativní dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů dětí, žáků a uchazečů o vzdělávání ve střední škole. K tématu Povinný rok předškolního vzdělávání dětí před zahájením povinné školní docházky: Obecní úřad bude mít nově povinnost poskytovat spádové mateřské škole seznamy dětí ve věku povinného předškolního vzdělávání s trvalým pobytem ve školském obvodu, v případě cizinců s místem pobytu, které mají povinnost dostavit se v příslušném období k zápisu do mateřské školy. Rozsah předávaných osobních údajů (jméno a příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu či pobytu) je velmi úzký a odpovídá významu této povinnosti pro dotčené subjekty. Dodržování nových informačních povinností bude na straně obcí podléhat dozorovým mechanismům podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Pro mateřské školy tento mechanismus neznamená zvýšení administrativní zátěže. K tématu Povinné přijímací zkoušky pro uchazeče o obory vzdělání s maturitní zkouškou: Navrhovaná úprava přináší některé změny ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů; přihláška ke střednímu vzdělávání bude u uchazečů o obory vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou nově obsahovat také rodné číslo uchazeče, dále údaje z přihlášky budou ředitelé středních škol předávat prostřednictvím informačního systému CZVV. Jiné mechanismy nakládání s osobními údaji uchazečů (zveřejnění seznamu přijatých a nepřijatých uchazečů, odevzdání zápisového lístku) nebudou odlišné od současného právního stavu. K tématu Úprava modelu a hodnocení společné části maturitní zkoušky: Navrhovaná úprava nepřináší žádné změny ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů maturujících žáků, žádné mechanismy nakládání s osobními údaji žáků (přihláška k maturitní zkoušce, vyhodnocení zkušební dokumentace žáků, vydání vysvědčení o maturitní zkoušce žákům, kteří úspěšně vykonali společnou část a profilovou část maturitní zkoušky) nebudou odlišné od současného právního stavu.

IV. ZHODNOCENÍ DOPADŮ Z HLEDISKA ZÁKAZU DISKRIMINACE

Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen ani jiné diskriminační dopady.

Všechny navrhované změny (povinné předškolní vzdělávání pro 5leté a starší děti, zavedení povinnosti přijímacích zkoušek do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou, postupné zavedení povinnosti konat tři zkoušky ve společné části maturitní zkoušky) respektují ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona, kdy vzdělávání je založeno „na zásadách rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana“. Z pohledu uplatnění genderového přístupu ve vzdělávání je možné uvést závěry některých dostupných šetření ukazujících odlišné vzdělávací výsledky a motivace ke vzdělávání dívek a chlapců, nicméně to nic nemění na skutečnosti, že z pohledu rovného přístupu při zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání v tzv. uzlových bodech vzdělávání (přechod ze základního vzdělávání do středního vzdělávání, ukončení vzdělávání maturitní zkouškou, jejíž úspěšné zvládnutí je jednou z podmínek přijetí uchazeče k vysokoškolskému studiu) musí být příslušníci obou pohlaví připraveni a nuceni splnit naprosto stejné požadavky. Mezinárodní šetření PISA z roku 2012, které hodnotí klíčové gramotnosti patnáctiletých žáků,např. ukázalo rozdílné výsledky dívek a chlapců. Ve schopnosti řešit problémy mají čeští chlapci sice poněkud lepší průměrný výsledek než dívky (o 8 bodů), tento rozdíl se ale neprokázal jako statisticky významný, zato na dvou nejvyšších úrovních schopnosti řešit problémy je dívek o 3,1 % méně než chlapců, přičemž druhé základní úrovně jich nedosáhlo o 1,3 % více. Zastoupení chlapců a dívek 6 středoevropských zemí, kteří dosáhli ve třech sledovaných oblastech funkční gramotnosti (matematická, čtenářská, přírodovědná) různých gramotnostních úrovní a různých úrovní schopnosti řešit problémy: Zatímco podíl chlapců i dívek pod druhou úrovní schopnosti řešit problémy nepřesáhl v Česku, Rakousku a v Německu 20 %, v Maďarsku je vyšší než jedna třetina. Přibližně stejný podíl byl ještě zaznamenán ve čtenářské gramotnosti u chlapců ze Slovenska. Všechny uvedené země mají vyšší zastoupení chlapců než dívek na páté a šesté úrovni schopnosti řešit problémy a matematické gramotnosti, a naopak na dvou nejvyšších úrovních ve čtenářské gramotnosti je ve všech šesti zemích větší podíl dívek než chlapců. Souhrn pro Českou republiku: Druhé úrovně schopnosti řešit problémy nedosáhlo 17,8 % chlapců a 19,1 % dívek, rozdíl v zastoupení obou pohlaví je tedy pouhých 1,3 %. Z ostatních oblastí je podobně vyrovnané zastoupení chlapců a dívek nedosahujících druhé základní úrovně pouze v přírodních vědách, kde chlapců je o 1,7 % více než dívek. Největší rozdíl v zastoupení slabých žáků v neprospěch chlapců nastal v oblasti čtenářské gramotnosti, kde druhé úrovně nedosáhlo 22,8 % chlapců a 10,3 % dívek. Nejvyšších úrovní schopnosti řešení problémů dosáhlo 13,4 % chlapců a 10,3 % dívek, což je podobné jako v matematice (14,4 % a 11,3 %).

V. SOULAD S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM, PRÁVEM EVROPSKÉ UNIE A MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI

1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona se dotýká následujících ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod

OECD. 2014. Are boys and girls equally prepared for life? Dostupné online na: http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/PIF-2014-gender-international-version.pdf (dále jen „Listina“):

Čl. 8, čl. 101 odst. 4 a čl. 105 Ústavy

Navrhovaná novela souvisí s ústavně zaručeným právem na obecní samosprávu, zásadou zákonnosti zásahů státu do územní samosprávy a zásadou, dle které lze výkon státní správy svěřit orgánům samosprávy pouze zákonem.

V § 34 odst. 4 zákon upravuje novou povinnost obecního úřadu poskytovat řediteli spádové mateřské školy seznamy dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné a pro které je mateřská škola spádová. V § 179 odst. 3 a 4 návrh novely svěřuje novou působnost při výkonu státní správy krajským úřadům: stanoví se kompetence zasahovat v odůvodněných případech do spádových obvodů mateřských škol, a to v návaznosti na obdobné řešení v případě spádových obvodů základních škol. Dále se stanoví povinnost kraje v rámci základní dopravní obslužnosti území kraje zajistit dopravu dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, do spádové mateřské školy a ze spádové mateřské školy.

Čl. 79 odst. 3 Ústavy

Novela rozšiřuje zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky ministerstva nebo k vydání nařízení vlády:

- v § 35 odst. 3 se ministerstvo zmocňuje k úpravě rozsahu povinného předškolního

vzdělávání,

- v § 64 se ministerstvo zmocňuje k úpravě obsahu a rozsahu učiva a dovedností

uchazečů ověřovaných při přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury a z matematiky a dalších podrobností souvisejících s přijímací zkouškou,

- v § 78 odst. 6 se vláda zmocňuje k stanovení oborů vzdělání, pro které bude

zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky matematika,

- v § 81 odst. 11 se ministerstvo zmocňuje k úpravě náležitostí žádosti o přezkoumání

maturitní zkoušky.

Čl. 10 odst. 3 Listiny

Zákon zavádí další způsob oprávněného nakládání s osobními údaji, a to v souladu se zásadou přiměřenosti zásahu do soukromí ke sledovanému cíli. Nově je upravena povinnost obecního úřadu poskytovat řediteli spádové mateřské školy seznam dětí s trvalým pobytem či dětí- cizinců s pobytem na jejím území, pro které je škola spádová a které mají povinnost dostavit se v příslušném období k zápisu. Rozsah předávání údajů (jméno a příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu či pobytu) je velmi úzký a odpovídá významu této povinnosti pro dotčené subjekty. Nově je také CZVV stanoveno jako správce registru uchazečů o vzdělávání v oborech středního vzdělání se stanovenou jednotnou zkouškou.

Čl. 33 a čl. 41 odst. 1 Listiny

Nově zaváděná povinnost předškolního vzdělávání je relevantní z hlediska práva na vzdělání, resp. stanovení doby, po kterou je školní docházka povinná. Novela rovněž rozšiřuje právo občana na bezplatné vzdělání i na bezplatný poslední rok předškolního vzdělávání dítěte v mateřských školách s veřejným zřizovatelem před nástupem dítěte k plnění povinné školní docházky. Právo na vzdělání (občanů i cizinců) není nově zaváděnou povinností předškolního vzdělávání dotčeno. Osoby, na něž se povinnost předškolního vzdělávání nevztahuje, mají zaručeno právo na vzdělání za dosavadních podmínek.

2. Soulad s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona do právního řádu České republiky nezapracovává právo EU a je s právem EU plně slučitelný. S návrhem nesouvisí konkrétní závěry jednání s orgány Evropské unie.

Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva Evropské unie (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie). Zakotvením povinnosti předškolního vzdělávání občanů České republiky, kteří pobývají na jejím území, není dotčeno právo ostatních osob – občanů Evropské unie a dále cizinců ze třetích zemí (u druhé kategorie za zákonem stanovených podmínek) – na přístup ke vzdělávání za stejných podmínek, jaké platí pro občany České republiky.