zákon č. 178/2023 Sb.

I. Důvod předložení návrhu

Návrh zákona je předkládán v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí spočívající v:

a) agresivním chování Ruska, které vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022 a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti České republiky;

b) bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie (EU);

c) nárůstu počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě;

d) masivním nepřátelském působení ze strany státních nebo státem podporovaných aktérů tzv. hybridními prostředky, jako jsou dezinformace, kybernetické útoky, vytváření ekonomického, energetického či migračního tlaku aj.;

e) ohrožení mezinárodního řádu založeného na pravidlech v globálním měřítku.

Strategická koncepce NATO 2022 schválená na summitu NATO v Madridu konaném ve dnech 29.-30. 6. 2022 konstatuje, že v euroatlantickém prostoru nepanuje mír. Ruská federace představuje nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru. Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Na základě analýzy průběhu konfliktu a v návaznosti na zvýšenou potřebu zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se předkládá návrh na změnu právních předpisů, která umožní vládě realizovat nová opatření a občanům využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu. Navrhovaná právní úprava představuje částečný ústup od principu tzv. odložené potřeby. Současné znění zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění zákona č. 294/2017 Sb., zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, neumožňuje státu včas a efektivně se připravovat na obranu státu již mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

II. Odůvodnění navrhovaných změn

1. Zhodnocení platného právního stavu

Branný zákon

Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let. Současná právní úprava však s tímto okamžikem nespojuje zvláštní práva státu ani povinnosti občana. Tato práva a povinnosti jsou spojena až s okamžikem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Po jejich vyhlášení je teprve možné nařídit odvodní řízení a nařídit vykonání vojenské činné služby formou mimořádné služby (případně pracovní povinnost v případě jejího odmítnutí).

V době mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav může občan dobrovolně převzít výkon branné povinnosti a vykonat vojenskou činnou službu ve služebním poměru vojáka z povolání, pravidelným vojenským cvičením vojáka v aktivní záloze, nebo dobrovolným vojenským cvičením vojáka v záloze. Záloha ozbrojených sil České republiky je v současnosti tvořena vojáky, kteří vykonali základní nebo náhradní vojenskou službu do konce roku 2004 nebo byli do té doby odvedeni a je doplňována občany, kteří se stali vojákem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu a tuto vojenskou činnou službu nevykonávají (bývalý voják z povolání, kterému zanikl služební poměr, voják v aktivní záloze, občan - voják v záloze, který požádal o vykonání dobrovolného vojenského cvičení). Nemožnost využívat údaje o občanech mající brannou povinnost mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav vede k následujícím rizikům: 1. Stát nemá k dispozici důležité údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. Stát tedy dostatečně nezná své zdroje pro stav ohrožení státu a válečný stav a ani nemá informace o jejich vůli bránit stát. 2. Stát nemůže pro účely plánování výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu a jejich mobilizace za válečného stavu vyhodnocovat údaje o občanech, které jsou nezbytně nutné a to již v době příprav. Zahájit efektivní shromažďování a zpracování řádově desítek údajů o milionech občanů až v době stavu ohrožení státu a válečného stavu není technicky proveditelné a s ohledem na rychlost soudobého vedení bojových operací je to i pozdě a neproduktivní. 3. Občané nemají obecné povědomí a informaci o existenci jejich branné povinnosti a jejím obsahu a možnostech převzetí jejího dobrovolného výkonu v době mimo stav ohrožení státu a válečný stav. Dokonce i občané, kteří by byli ochotni dobrovolně vykonat brannou povinnost, ať formou služebního poměru vojáka z povolání nebo dobrovolné přípravy, často nedisponují takovou přímou informací. Uvedeným rizikům se navrhuje čelit právními instituty, které odrážejí to, že s ohledem na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po téměř 20 letech nastává potřeba přijetí opatření ke zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně a plnění základní povinnosti státu zajistit svrchovanost a územní celistvost České republiky, ochranu jejích demokratických základů a ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot. Nejedná se o nové právní instituty, jež by byly za doby existence samostatné České republiky v právním řádu neznámé, a to i po přijetí ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. (dále jen „ústavní zákon č. 110/1998 Sb.“).

Zákon o službě vojáků v záloze

Mimo služného, které je ekvivalentem služebního platu po dobu vojenské činné služby, jsou vojákům v záloze ve službě poskytována další peněžitá plnění, která mají především motivační charakter. Jde o odměnu, jejímž cílem je ohodnocení udržování, resp. zvyšování vojensko- odborné připravenosti formou pravidelných vojenských cvičení, zvýšení odměny, jejímž cílem je po dobu výkonu vojenské činné služby eliminace poklesu příjmů dosahovaných v civilním zaměstnání po dobu výkonu vojenské činné služby, motivační odměnu, která cílí na nábor občanů, kteří studují vysokou školu, a o odměnu poskytovanou po dobu výkonu dobrovolného vojenského cvičení vojákům v záloze, kteří nejsou vojáky v aktivní záloze. Lze konstatovat, že tyto peněžité benefity mají svůj smysl a cílí na konkrétní potřeby Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“). Ovšem po jejich vyhodnocení s odstupem několika let ministerstvo konstatuje, že by bylo účelné některé parametry těchto benefitů přehodnotit. Jednak nejsou spojeny s kvalitou výkonu služby, jednak alikvotace motivační odměny v závislosti na době zařazení do aktivní zálohy nemá opodstatnění, což výrazně eliminuje její motivační charakter. Odměna vojákům v záloze, kteří nejsou vojáky v aktivní záloze, je postavena na úroveň kapesného.

U některých se tak projevilo, že nemají motivační charakter a některé jsou neodůvodněně administrativně zatěžující. Přenastavením parametrů nároku na tuto odměnu a v některých případech zvýšením její výše očekává ministerstvo posílení role těchto finančních pobídkových benefitů. Současně je registrována dlouhodobá stagnace náboru nových občanů do aktivní zálohy, byť v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je zaznamenán zvýšený zájem. Nicméně z dlouhodobého hlediska nelze s tímto efektem počítat. I přes posílení propagace a cílených náborových akcí se nedaří dosahovat požadovaného počtu vojáků v aktivní záloze. Pro posílení zájmu občanů o službu v aktivní záloze se navrhuje založit možnost poskytnout náborový a stabilizační příspěvek.

Zákon o ozbrojených silách České republiky

Návrhy reagují na aktuální poznatky z konfliktu na Ukrajině ať přímou reakcí na nové možnosti a hrozby („drony“) nebo posílení či rozšíření právního rámce činnosti, které jsou již v současnosti vykonávány a odstraňují případné nejasnosti bránící jejich zavedení do vojenských předpisů a postupů. Aktuální poznatky je nutné zapracovat do právního rámce činnosti ozbrojených sil České republiky již pro období mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav a mimo bojové situace. Významný nedostatek současné právní úpravy spočíval v absenci úpravy vojenské drážní přepravy. Právě tato schopnost, která je klíčová pro efektivní vojenskou dopravu, a navíc významně souvisí s aktuální nanejvýš potřebnou spoluprací v rámci NATO a činností „host nation support“, nebyla právními předpisy regulována. V souvislosti s rozvojem bezpilotních letadel, ať jako průzkumných nebo bojových, a v souvislosti s jejich právní regulací na úrovni EU je nutné vyřešit obranu proti nim i jejich zavádění do ozbrojených sil České republiky. Využití majetku státu, mimo vojenské újezdy, k výcviku ozbrojených sil je nesystémově omezeno, proto je třeba tento stav napravit.

Zákon o zajišťování obrany České republiky

Návrhy reagují na aktuální úpravu právní oblasti elektronizace agend a zpřesňují dosavadní ustanovení upravující možnost využívat údaje v základních registrech a agendových informačních systémech veřejné správy pro účely zajišťování obrany státu. Úkoly při zajišťování obrany státu již mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav, jsou uloženy orgánům veřejné moci (státní správy i samosprávy) a právnickým i fyzickým osobám. Všechny tyto subjekty shromažďují, zpracovávají a dále sdílejí řadu informací, které jsou ministerstvu již nyní povinny poskytovat. Dosavadní formy výměny údajů a informací (listiny, soubory atd.), však nejsou efektivní jak při jejich sběru tak následném zpracování a sdílení v rámci plánování opatření obrany státu.

Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

V souladu s programovým prohlášením vlády se navrhuje zřídit pozice „Poradce pro národní bezpečnost“ jako nadresortní koordinátor hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadrezortních bezpečnostních problematik. Na Úřadu vlády České republiky vznikne platforma pro koordinaci a komunikaci mezi subjekty bezpečnostní politiky s cílem zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., ve svém čl. 4 odst. 1 stanoví, že ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti a v odstavci 2, že rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil. Základním cílem návrhu zákona jako celku je umožnit zahájení přípravných prací a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. Předmětem zákona je konstituování nových právních nástrojů, resp. úprava stávajích, a stanovení nových úkolů a oprávnění orgánům veřejné moci v oblasti obrany, které jsou sto naplnit základní cíl návrhu zákona.

Branný zákon a zákon o službě vojáků v záloze

Branná povinnost podle § 2 odst. 1 branného zákona vzniká ze zákona každému občanovi dosažením věku 18 let. Branná povinnost občanů v právním řádu České republiky nikdy nebyla zrušena. Branný zákon navazuje na tuto zákonnou skutečnost a stanovuje tento okamžik jako výchozí pro zahájení využívání údajů o občanech majících brannou povinnost a zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru již mimo stav ohrožení státu a válečný stav při zachování principu dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti mimo tyto stavy. V navrhovaných ustanoveních branného zákona se reaguje na novou legislativní koncepci využívání údajů z informačních systémů veřejné správy pro účely agendy branné povinnosti. Právo státu shromažďovat a zpracovávat údaje o občanovi za účelem branné povinnosti a povinnost občana tyto údaje poskytnout před vznikem branné povinnosti, byly obsaženy již v § 7 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), v rámci povinností občana před vznikem branné povinnosti. Nejedná se tedy o nové právo a povinnost. Navrhovaná právní úprava představuje částečný ústup od principu tzv. odložené potřeby, který selhal a který byl vtělen do dosavadní právní úpravy. Tento přístup k plnění branné povinnosti byl možný v situaci, kdy neexistovalo reálné riziko, které může být příčinnou ozbrojeného konfliktu v Evropě. Umožnit zahájení přípravných prací evidenčního charakteru a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je základním cílem navrhované úpravy. Dalším cílem je umožnit občanům realizovat své právo připravovat se na obranu státu využitím nového institutu předurčení pro doplnění ozbrojených sil i mimo dobrovolný výkon vojenské činné služby a být v této aktivitě podporován. Pro ministerstvo to znamená možnost získat již v míru povědomí o občanech ochotných bránit stát a možnost naplánovat jejich efektivní vojenskou přípravu v době zvýšeného zájmu při omezených kapacitách. Na dobrovolně převzatý výkon branné povinnosti mimo stav ohrožení státu a válečný stav navazuje posílení motivačních prvků v zákoně o službě vojáků v záloze a podpora občanů dobrovolně se připravujících k obraně.

Zákon o ozbrojených silách České republiky

Dochází k navýšení schopností ozbrojených sil plnit zákonem stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit, ať formou výjimky (např. vojenské vlaky), nebo nového oprávnění (např. zamezení letu bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je k jejich výkonu ozbrojenými silami dán zákonný základ.

Zákon o zajišťování obrany České republiky

Navrhuje se upřesnění stávajících ustanovení, jež navazuje na digitalizaci výkonu veřejné moci. Agendy obrany státu jsou v řadě případů založené na výměně informací v listinné podobě nebo off line podobě (flash disky apod.). Tento systém je pro plánování a přípravu na obranu státu neefektivní (rychlost a shromažďování a zpracování údajů a informací a na ně navazující rozhodovací proces obrany státu). Klíčové orgány veřejné moci (vláda, Parlament ČR, ministerstva) musí mít k dispozici aktuální a validní údaje v okamžiku přijímání rozhodnutí. To lze zajistit pouze digitalizací příslušných agend.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Konflikt na Ukrajině představuje riziko, které může být příčinnou ozbrojeného konfliktu, do kterého bude přímo zapojena i Česká republika. Důvodem je, že probíhá na území, které je bezprostředně u hranic členských států NATO. Na základě prvotní analýzy průběhu konfliktu a v návaznosti na zvýšenou potřebu zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se předkládá návrh na změnu právních předpisů, který umožní vládě realizovat nová opatření a občanům více využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu.

Novela branného zákona

1) oznámení o vzniku branné povinnosti Změna zákona by již v době před provedením

odvodního řízení a před rozhodnutím o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu měla umožnit informovat občany mající brannou povinnost, o obsahu branné povinnosti, možnost jejího dobrovolného převzetí a o dalších důležitých informacích, které se vznikem branné povinnosti souvisí (např. § 371 trestního zákoníku). Jedná se o náhradu institutu, který existoval již za účinnosti zákona č. 218/1999 Sb. (§ 7 povinnosti před vznikem branné povinnosti nebo § 9 zápisy k pravidelnému odvodu) Oproti předchozí právní úpravě se navrhuje digitalizace procesu, a to až v návaznosti na vznik branné povinnosti; nikoliv jako za dřívější úpravy před jejím vznikem.

K tomuto institutu se vztahují: Do § 2 doplněný nový odstavec 3 a novelizovaný § 31 a 31a

branného zákona.

2) Elektronizace vojenské evidence (využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(ISVS) bez zatěžování občanů dotazníky apod.). Dosavadní agenda je vůči občanovi komunikována listinnou podobou (dotazníky, hlášení, písemné doručování) a nejsou dostatečně využívané možnosti využívat údaje o občanech podléhajících branné povinnosti a komunikovat s nimi elektronicky. Vytváří se prostor pro elektronizaci agend branné povinnosti, agend zajišťování obrany státu a snižování administrativní zátěže občana. V případě potřeby toto velmi urychlí i odvodní řízení za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Dosavadní „Registr výkonu branné povinnosti“ se s ohledem na legislativní koncepci využívání údajů z informačních systémů veřejné správy navrhuje zrušit. K 31. prosinci 2021 bylo v České republice vedeno podle Českého statistického úřadu v evidenci obyvatel z celkového počtu obyvatel 10 516 707 celkem 5 745 131 mužů a žen ve věku od 18 do 60 let, což činí cca 55 %. Z toho mužů je 2 951 542 a žen 2 793 589. Ve vojenské evidenci je vedeno cca 800 000 vojáků v záloze, přičemž cca 86 % je starších 40 let a každoročně je a bude po dovršení věku 60 let ze zálohy vyřazeno podle velikosti ročníku cca 10 000 až 50 000 vojáků v záloze. Vojáků v aktivní záloze je nyní 3 737. Aktuální informace např. o kvalifikaci, vzdělání a vojensko-odborné připravenosti však ministerstvo má jen o vojácích v aktivní záloze, vojácích v záloze, kteří vykonali dobrovolné vojenské cvičení a vojácích z povolání, tedy občanech, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav, což je jen zlomek z počtu občanů povinných brannou povinností. Z porovnání uvedených počtů vyplývá, že o záloze nemáme aktuální informace. Je nepřipravená a její tvorba je minimální. V horizontu cca 20 let dojde ke snížení její velikosti na cca 40 000 vojáků v záloze. Z toho vyplývá nezbytnost aktivní komunikace s občany směrem k dobrovolnému převzetí výkonu branné povinnosti, aby nebylo nutné zavádět povinnou vojenskou přípravu v nejbližším období. Řada údajů, které by měl uvést občan v dotazníku podle § 19 branného zákona, je obsažena v informačních systémech veřejné správy, např. údaje o zbrojním průkazu, řidičském či pilotním průkazu, o sportovcích či trenérech. Je tedy zdlouhavé a nadbytečné a v rozporu s principem digitálně přívětivé veřejné správy vyžadovat tyto údaje od občana. Využívání údajů o občanovi po vzniku branné povinnosti v souladu s § 7 zákona o právu na digitální služby by mělo výrazně zrychlit a také zjednodušit administrativní zátěž agendy branné povinnosti na občana i orgány veřejné moci. Tím dojde k výraznému zrychlení odvodního řízení, kvalifikovanému rozhodování o schopnosti k vojenské činné službě a případnému povolání do vojenské činné služby na konkrétní zařazení dle schopností občana a potřeb ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V odvodním řízení budou doplněny pouze informace, které nejsou v informačních systémech veřejné správy vedeny. Průběžná aktualizace údajů a informací bude probíhat až do dosažení věku 45 let u občanů, kteří nejsou vojáky v záloze, tj. těch, kteří nepřevzali dobrovolně výkon branné povinnosti, resp. nevykonali žádný druh vojenské činné služby. Tato věková hranice tvoří určitý předěl, z hlediska fyzických schopností fyzické osoby a použitelnosti pro potřeby ozbrojených sil, neboť se jedná o občany, kteří nevykonali žádný druh vojenské činné služby. Systém informování obsažený v § 2 odst. 3 branného zákona by měl umožňovat a navýšit možnosti náboru a přípravy občanů k obraně státu.

K tomuto institutu se vztahují: Novelizovaný § 2 odst. 3, § 31 a 31a branného zákona

a novelizovaný § 6 zákona o zajišťování obrany. Právní rámec digitalizace agend je dán zvláštními zákony: zákonem o právu na digitální služby, zákonem o základních registrech, zákonem o informačních systémech veřejné správy, zákonem o zpracování osobních údajů, obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

3) Předurčení pro doplnění ozbrojených sil mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný

stav. Navrhuje se rozšířit možnost výkonu branné povinnosti o další dobrovolný institut. Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o „předurčení pro doplnění ozbrojených sil“ a na to navazující povinnost vykonat cvičení na základě mimořádného opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Odlišnost od předurčení vojáka v záloze podle § 1 odst. 8 branného zákona spočívá v tom, že v tomto případě se jedná o faktický úkon, a takový voják v záloze je povinen činnou službou vykonat pouze ve formě mimořádné služby za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Mimořádné opatření vlády se předpokládá vydat za zhoršující se bezpečnostní situace, která nedosahuje intenzity stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, avšak je nutné zvýšit intenzitu přípravy státu a jeho občanů na tyto stavy. Schválení mimořádného opatření vládou je tak prakticky nástroj ke splnění zákonné povinnosti vlády podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o zajišťování obrany České republiky, podle kterého vláda v míru vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik. Povolání předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které případnému protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika vojenského ohrožení státu. Toto mimořádné opatření vlády by podléhalo kontrole Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna by mohla toto opatření zrušit ve stanovené lhůtě, po kterou by nebylo možné vojáka v záloze k výkonu činné služby povolat. V době účinnosti mimořádného opatření lze předpokládat předkládání dalších exekutivních i legislativních opatření s ohledem na vývoj konkrétní bezpečnostní situace. Předurčený voják v záloze by mohl být v rámci dobrovolné přípravy na obranu státu podporován podle zákona o službě vojáků v záloze. Úmyslně není u předurčených vojáků v záloze pro vykonání vojenského cvičení stanovena lhůta, jak je to stanoveno v případě žádosti o vykonání dobrovolného vojenského cvičení. Povinnost výkonu vojenského cvičení se váže na konkrétní rozhodnutí vlády, resp. Poslanecké sněmovny. Je tedy svázána až s obdobím zhoršené bezpečnostní situace. Pokud nebude platné a účinné mimořádné opatření vlády, nemusí k povolání vůbec dojít. Předurčený voják v záloze by však mohl kdykoliv vykonat na základě své žádosti dobrovolné vojenské cvičení.

K tomuto institutu se vztahují: nový § 5b a novelizované § 2 a 12 branného zákona a nový

§ 26, 35 a § 45a zákona o službě vojáků v záloze

4) Prodloužení doby zařazení v aktivní záloze (na 5 let) a v operačním nasazení (na 9 měsíců).

Prodloužení dosavadní 3leté doby zařazení vojáka do aktivní zálohy nově na dobu nejdéle 5 let jednak zohledňuje délku výcvikového cyklu vojáka v aktivní záloze, která činí 4 roky, a také následný specializovaný vojenský výcvik dle potřeb ozbrojených sil. Prodloužením dojde také ke stabilizaci aktivní zálohy jako celku a ke snížení administrativní a správní zátěže (nábor, udržení vojáků v aktivní záloze, úkony vojenského správního orgánu atd.), což se projeví i ve snížení financí vynakládaných na tyto administrativně-správní úkony a na počet zatížení personálu, který je zajišťuje. Služba vojáka v záloze v operačním nasazení se prodlužuje na dobu do 9 měsíců vzhledem k dosavadní zkušenosti z operačního nasazení v zahraničí (působení jednotky AČR delší než 7 měsíců oproti původnímu plánu 6 měsíců při společném působení s vojáky z povolání) a s poukazem na nutnost reagovat na změněné bezpečnostní prostředí (válka na Ukrajině).

K tomuto institutu se vztahují: novelizované § 5, 12a

5) Jednotná délka vojenského cvičení do 12 týdnů v kalendářním roce (u aktivní zálohy).

Sjednocuje se délka vojenského cvičení u vojáků v záloze (tedy včetně vojáků v aktivní záloze, předurčených vojáků v záloze i bývalých vojáků z povolání zařazených do aktivní zálohy), které trvá do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti vojáka v záloze. Dojde ke zjednodušení systému z hlediska délky vojenského cvičení a umožní se individuální posouzení připravenosti vojáka a potřeba jeho povolávání na vojenské cvičení. Do těchto 12 týdnů se nezapočítává příprava vojáka v aktivní záloze na operační nasazení. Délka vojenského cvičení k přípravě na operační nasazení je rovněž stanovena v délce do 12 týdnů. V současnosti je dobrovolný výcvik realizován pro desítky vojáků v záloze. Proto s využitím institutu předurčení pro doplnění ozbrojených sil a zvýšené podpory účasti na dobrovolném cvičení se otevírá možnost navýšení počtu připravených vojáků v záloze. Samozřejmě vojáci v záloze předurčení pro doplnění ozbrojených sil mohou požádat jako vojáci v záloze i o dobrovolné vojenské cvičení. Posun při řešení připravenosti a tvorby zálohy je v tom, že vojáci v záloze předurčení pro doplnění ozbrojených sil jsou povinni vojenské cvičení vykonat na základě mimořádného opatření vlády.

K tomuto institutu se vztahují: novelizovaný § 12

Záloha ozbrojených sil stárne a klesá její kvalita, co se týká její vycvičenosti (doba od ukončení vojenské činné služby). Zároveň dochází k výraznému každoročnímu snižování početního stavu zálohy, a to z důvodů zániku branné povinnosti. Doplňování zálohy ozbrojených sil mimo stav ohrožení státu nebo válečného stavu, se tak stává jedním ze zásadních úkolů státu. Bez průběžného a početně dostatečného doplňování použitelné zálohy (připravených vojáků v záloze) mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav bude obtížné zajistit doplňování ozbrojených sil vycvičenými vojáky v záloze v dostatečném množství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Tyto trendy dokládají níže uvedené přehledy. Zdrojem dat jsou vojenské evidence a jsou z června 2022.

Vývoj počtu vojáků v záloze s predikcí – základní scénář

Vývoj počtu vojáků v záloze s predikcí do roku

850 000 800 000 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

20222023202420252026202720282029203020312032203320342035203620372038203920402041204220432044

Jelikož o vojácích v záloze (kromě vybraných kategorií) nemáme informace o úmrtí či zdravotním stavu, předpokládáme 35% úbytek navíc – scénář 35%

Vývoj počtu vojáků v záloze s predikcí do roku

(s úbytkem 35%)

550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

20222023202420252026202720282029203020312032203320342035203620372038203920402041204220432044

Jelikož o vojácích v záloze (kromě vybraných kategorií) nemáme informace o úmrtí či zdravotním stavu, předpokládáme 40% úbytek navíc – scénář 40%

Vývoj počtu vojáků v záloze s predikcí do roku

(s úbytkem 40%)

550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

20222023202420252026202720282029203020312032203320342035203620372038203920402041204220432044

Kategorie „celkem použitelní“ vykazuje všechny vojáky v záloze, kteří vykonali vojenskou činnou službu.

PŘEHLED - Celkem použitelní Celkem použitelní do 45 let věku Celkem použitelní nad 45 let věku

 doba od ukončení voj. činné služby doba od ukončení voj. činné služby  

do 5 let 5 až 10 let nad 10 let do 5 let 5 až 10 let nad 10 let

Celkem 2 758 2 358 191 465 196 581 1 969 1 457 619 487 622 913 819 494

Kategorie „celkem použitelní“ vykazuje vojáky v záloze, kteří vykonali vojenskou činnou službu formou služby vojáky z povolání.

PŘEHLED - Bývalý VzP Bývalý VzP do 45 let věku Bývalý VzP nad 45 let věku

 doba od ukončení voj. činné službydoba od ukončení voj. činné služby 

do 5 let 5 až 10 let nad 10 let do 5 let 5 až 10 let nad 10 let

Celkem 1881 2295 4327 8 503 1057 1445 20159 22 661 31 164

Kategorie „celkem použitelní“ vykazuje vojáky v záloze, kteří vykonali vojenskou činnou službu formou základní služby, náhradní služby, aktivní zálohy, dobrovolného vojenského cvičení.

PŘEHLED – ostatní vojáci v záloze Ostatní vojáci v záloze do 45 let věku Ostatní vojáci v záloze nad 45 let věku

 doba od ukončení voj. činné službydoba od ukončení voj. činné služby 

do 5 let 5 až 10 let nad 10 let do 5 let 5 až 10 let nad 10 let

Celkem 877 63 187138 188 078 912 12 599328 600 252 788 330

Ve vojenské evidenci je dále vedeno 173 287 vojáků v záloze, kteří k 31. 12. 2004 nevykonali vojenskou činnou službu (z důvodu zrušení základní a náhradní služby) a 7 095 vojáků, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti a čekají na povolání do vojenské činné služby nebo po povolání vojenskou činnou službu nedokončili.

V rámci zpracování navrhovaného řešení byly posuzovány následující varianty věcného řešení.

Varianta 0: Tato varianta předpokládá, že by rezort Ministerstva obrany o občanech, kteří podléhají branné povinnosti, neměl žádné informace, resp. měl jen informace o občanech, kteří již sami dobrovolně převzali výkon branné povinnosti. Po vyhodnocení zkušeností s agresí Ruska vůči Ukrajině je tato varianta hodnocena jako maximálně riziková. V zásadě by znamenala nemožnost připravovat se na doplnění ozbrojených sil a náhradu ztrát v počátečních fázích konfliktu a zachování udržitelné obrany území České republiky nebo jejích spojenců. Údaje o občanech by stát začal shromažďovat a zpracovávat až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Podle § 18 odst. 2 branného zákona vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení. Aktuální informace pro zpracování takového nařízení vlády by mělo ministerstvo až po zahájení shromažďování informací. Celý proces odvodního řízení, který předchází vlastnímu povolání do vojenské činné služby, by byl zároveň zatížen listinnou podobou zasílání dotazníku, jeho vracení, zpracování. To s sebou nese potřebu zajistit významné administrativní kapacity (dostatečný počet připravených pracovníků KVV a součinnost s územními samosprávnými celky) v kritické době a časový aspekt odvodního řízení. Bez rozšíření možností dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti a zapojení občanů do přípravy na obranu státu i mimo vojenskou činnou službu se nepodaří alespoň zmírnit úbytek záloh pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Varianta 1: Tato varianta předpokládá na rozdíl od varianty 0 přistoupit k realizaci odvodních řízení a povinné vojenské přípravy občanů, kteří podléhají branné povinnosti již mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Rezort Ministerstva obrany by v tomto případě měl všechny informace o občanech s brannou povinností, všichni občané s brannou povinností by měli ohlašovací povinnost a zároveň by byl zaveden institut povinné přípravy. Touto variantou by byl posílen princip povinnosti na úkor principu dobrovolnosti. Současně by to znamenalo náklady na administrativní kapacity, výdaje na vybudování a údržbu výcvikové infrastruktury, pořízení výstroje a výzbroje pro povinně povolané občany, dopady do národního hospodářství v důsledku výpadku ekonomicky aktivních občanů a řešení dalších dopadů. Tato varianta by znamenala eliminaci rizika uvedeného ve variantě 0 nicméně její celospolečenské dopady (ekonomické, sociální) i za současné mezinárodně bezpečnostní situace by byly natolik zásadní, že k ní bez hluboké celospolečenské a politické diskuse a následného konsensu nelze v této etapě legislativních opatření ke zvýšení obranyschopnosti České republiky přistoupit. Varianta 2: V této variantě se počítá s využíváním údajů o občanech majících brannou povinnost podle legislativní koncepce využívání údajů informačních systémů veřejné správy, což přispěje ke skutečnosti, že stát bude mít k dispozici alespoň základní údaje o občanech České republiky, kteří brannou povinnost mají a o cizincích, kteří se rozhodnou převzít brannou povinnost. Skutečnost, že ministerstvo bude mít základní údaje o občanech, kteří podléhají branné povinnosti již v době mimo stav ohrožení státu a válečný stav, umožní opatřeními evidenčního charakteru zrychlit a zefektivnit činnosti, které se budou provádět za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Návrh novely zákona v této variantě předpokládá oprávnění státu informovat občany o skutečnosti, že jim v okamžiku dovršení věku 18 let vznikla branná povinnost, a to i přesto, že tento fakt by měl být každému občanovi znám. Informovat občany budou moci krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. Pro tyto to bude znamenat zvýšení administrativní zátěže, na kterou je bude nutné připravit materiálně a personálně. Bude tedy bezpodmínečně nutné jejich posílení, a to v brzké budoucnosti, ke dni účinnosti navrhované úpravy, aby bylo možné dodržet časové lhůty stanovené v návrhu novely zákona. V této souvislosti je nutné předpokládat, že ze strany občanů budou následovat zpětné dotazy, žádosti, apod. Návrh novely zákona předpokládá, že v rámci informovanosti občanů o skutečnosti, že mají brannou povinnost a podrobnostech o tom co jim z této povinnosti vyplývá, zároveň občané dostanou informaci o tom, že mohou aktivně přispět k obraně České republiky tím, že dobrovolně převezmou brannou povinnost (služba vojáka z povolání, zařazení do aktivní zálohy, vykonání dobrovolného vojenského cvičení, dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil). Zůstává a naopak je posilován princip dobrovolnosti mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Tato varianta je variantou, která je po vyhodnocení varianty 0 a varianty 1 předkládána jako preferovaná.

Výhody navrhovaného řešení: Posiluje uvědomění občanů o branné povinnosti a jejím obsahu. Umožňuje přímo oslovovat občany s možností dobrovolného převzetí některé z forem výkonu branné povinnosti a zapojení se do dobrovolné přípravy k obraně státu. Digitalizuje agendu branné povinnosti a komunikaci s občany. Posiluje prvek dobrovolnosti výkonu branné povinnosti zavedením institutu „předurčení pro doplnění ozbrojených sil“, a tedy i podchycení potenciálních zájemců, kterým přes jejich zájem podílet se na obraně vlasti, buď nevyhovuje žádná z dosavadních možností dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti, nebo nemohou být povoláni z důvodu nedostatečných kapacit pro jejich zařazení do aktivní zálohy nebo na dobrovolné vojenské cvičení (stát je nemusí odmítat). Umožní předurčené vojáky v záloze povolat na vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády za mimořádných okolností jednorázově (vždy však na základě žádosti o předurčení, tedy na základě žádosti občana s vědomím možnosti, že může být povolán na vojenské cvičení mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav). Umožní efektivní využívání údajů pro zajišťování obrany státu v souladu s digitalizací agend státu bez enormní administrativní zátěže pro vojenské správní úřady (krajská vojenská velitelství).

Nevýhody navrhovaného řešení: Pokud dobrovolně nepřevezme výkon branné povinnosti dostatečné množství občanů, nedojde tak k tvorbě zálohy a navýšení potřebného počtu připravených vojáků v záloze pro doplnění ozbrojených sil České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Výběrové doplnění a mobilizaci ozbrojených sil České republiky nejde kvůli těmto omezením provést včas v potřebné době tak, aby doplněné a vytvořené útvary mohly být nasazeny k plnění bojových úkolů v požadovaném čase. Další nevýhodou je dosud omezená digitalizace komunikace občanů s orgány veřejné moci (prostřednictvím datových schránek, elektronických systémů, apod.) tak, jak umožňuje zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů nebo zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Situace se v této oblasti stále vyvíjí. Přesto však bude část komunikace probíhat v listinné podobě a prostřednictvím poštovních služeb. Po mnoha letech, kdy občané nebyli povinni strpět úkony související s jejich brannou povinností, může ve společnosti docházet k určitým projevům nevole s nově vyžadovanými povinnostmi.

Novela zákona o službě vojáků v záloze

1) Posiluje motivační prvky. Zavádí náborový a stabilizační příspěvek, zvyšuje odměnu.

Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce, motivace zájemců o zařazení do aktivní zálohy a celkové zatraktivnění služby vojáků v záloze zařazených do aktivní zálohy se nově navrhuje možnost (nikoli obligatorní zákonná povinnost) vyplatit tomuto vojákovi v záloze při

jeho prvním zařazení do aktivní zálohy tzv. náborový příspěvek jakožto jednorázové peněžité

plnění. Stanoví se nejvyšší možná výše tohoto náborového příspěvku, jež se násobí počtem let zařazení do aktivní zálohy.

Nově se upravuje možnost vyplacení tzv. stabilizačního příspěvku, a sice vojákům v záloze,

kteří jsou rozhodnutím znovu zařazeni do aktivní zálohy. Tímto dochází k postupnému sbližování finančních nároků vojáků z povolání a vojáků v záloze zařazených do aktivní zálohy, a tedy k dalšímu zatraktivnění služby vojáků v aktivní záloze. Rovněž dochází k úpravě zákonného ustanovení, na základě něhož mají vojáci v aktivní záloze nárok na odměnu. Změnou je jednak délka doby trvání konání vojenské činné služby rozhodné

pro vznik nároku na odměnu, jednak systematika způsobu navýšení odměny v závislosti na

délce zařazení vojáka v aktivní záloze.

Dochází i k navýšení odměny za vykonání vojenského cvičení podle branného zákona, jakož

i k rozšíření okruhu adresátů tohoto finančního nároku na vojáky v záloze, kteří požádali o předurčení pro doplnění ozbrojených sil a byli povoláni na vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády.

K tomuto institutu se vztahují: nový § 25a novelizovaný § 26

2) Další motivační složku, kterou je sledováno zvýšení atraktivity a zájmu osob o činnosti směřující k jejich přípravě k obraně vlasti, představuje poskytování zdravotních služeb vojákům v záloze, kteří jsou předurčeni podle branného zákona nebo kteří se dobrovolně

připravují k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky, jakož

i vytváření podmínek pro jejich soustavné vzdělávání, udržování nebo prohlubování kvalifikace v zájmu služby, a dále vytváření podmínek pro uspokojování kulturních,

rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti.

K tomuto institutu se vztahuje: nový § 45a odst. 1

3) Za účelem zkvalitňování služby vojáků v aktivní záloze se odstraňuje, ze strany

příslušníků aktivní zálohy dlouhodobě kritizovaný nedostatek současné právní úpravy, podle které jim v době mimo výkon vojenské činné služby v zájmu výkonu služby nebylo možné

ponechat vojenskou výstroj a komunikační prostředky. K tomuto institutu se vztahuje: zrušený § 19 a nový § 45a odst. 2

Novela zákona o ozbrojených silách České republiky

Návrhy reagují na aktuální poznatky z konfliktu na Ukrajině ať přímou reakcí na nové možnosti a hrozby („drony“), nebo posílení či rozšíření právního rámce činnosti, které jsou již v současnosti vykonávány a odstraňují případné nejasnosti bránící jejich zavedení do vojenských předpisů a postupů. Významnou změnu představuje oblast vojenské dopravy, zejména zavedení vojenských vlaků.

1) operační nasazení ozbrojených sil v zahraničí

Navrhuje se doplnit text, který definuje operační nasazení v zahraničí nad rámec současné definice. Operační nasazení mimo území České republiky je vždy možné pouze na základě souhlasu Parlamentu ČR nebo vlády podle čl. 43 Ústavy, resp. čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Oproti dosavadní právní úpravě dochází k rozšíření působnosti ozbrojených sil České republiky, které spočívá v možnosti použití ozbrojených sil České republiky při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky i mimo území České republiky. Předkládaný návrh novely zákona o ozbrojených silách České republiky a legislativní ukotvení operačního nasazení ozbrojených sil České republiky i mimo území České republiky je předkládán zejména v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí spočívající především v:

a) bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb včetně terorismu, který zasáhl řadu nejen spojeneckých zemí, akcí státních i nestátních subjektů, které porušují mezinárodní právo, nelegální migrace a nestability;

b) nárůstu počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě;

c) návratu k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně nazývaná jako hybridní válečnictví, návratem k méně rozlišitelnému užívání všech efektivních nástrojů k prosazení zájmů státu. Vytvoření legálního prostředí pro provádění operačního nasazení ozbrojených sil České republiky i mimo území České republiky bude sloužit k prosazování a ochraně zájmů České republiky a bezpečnosti jejich občanů v zájmových oblastech. Samotná definice operačního nasazení mimo území České republiky však nestanoví nový úkol ozbrojeným sílám a nenahrazuje jinými zákony stanovené působnosti bezpečnostních složek působících v zahraničí. Pro použití ozbrojených sil v zahraničí bude nutná úzká koordinace s ostatními bezpečnostmi službami tak, aby nedocházelo k zasahování do jejich činnosti. Předpokládá se významná role poradce pro národní bezpečnost. Použití ozbrojených sil v rámci ochrany bezpečnosti České republiky má být subsidiární, a to s ohledem na specifické schopnosti a možnosti ozbrojených sil. Bude tak ve své podstatě reglementován dílčí úkol ozbrojených sil České republiky ve vztahu k zajištění bezpečnosti České republiky, jak je tento v obecné rovině upraven v čl. 3 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Změna je v souladu s navrhovanou změnou čl. 43 Ústavy (sněmovní tisk č. 252), je však využitelná i bez této změny v případě, že o vyslání mimo území České republiky rozhoduje přímo Parlament ČR.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 2 odst. 13

2) změny použití vojenské zbraně a zvláštních prostředků k zamezení letu bezpilotních letadel nad vymezeným územím

Doplňuje se možnost použít vojenské zbraně a zvláštní prostředky k zamezení letu bezpilotních letadel („dronů“) nad vymezenými oblastmi. Doplňují se zvláštní prostředky k zamezení letu bezpilotních letadel. Použití vojenské zbraně je vždy subsidiární k použití zvláštních prostředkům a to na základě principu přiměřenosti. Prostory se zákazem létání nad vymezenými oblastmi stanoví z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy Úřad pro civilní letectví. Území se zakázanými lety bude stanoveno opatřením obecné povahy Úřadu pro civilní letectví (v Poslanecké sněmovně projednávaný sněmovní tisk č. 207, zveřejněný ve Sbírce zákonů jako zákon č. 431/2022 Sb.) v dohodě s Ministerstvem obrany. Použití vojenské zbraně a zvláštních prostředků bude řídit standardními operačními postupy. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se jedná o vyhodnocení významu této letecké techniky a nutnosti zákonného zmocnění pro zamezení jejich letu za použití vojenské zbraně nebo zvláštního prostředku nad objekty důležitými pro obranu státu střeženými ozbrojenými silami České republiky.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 42 a 42a

3) úprava vojenského leteckého rejstříku – schvalování vojenských bezpilotních systémů

Ministerstvo obrany bude moci schvalovat bezpilotní letadla pro vojenské použití v ozbrojených silách České republiky i pod maximální vzletovou hmotnost 20 kg. Dopadem je nižší administrativní zátěž ministerstva při zavádění těchto bezpilotních letadel. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se jedná o vyhodnocení významu této techniky a nutnosti jejího urychleného zavádění. Dojde ke zrychlení navyšování schopností ozbrojených sil České republiky.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 35 a 35b

4) zabezpečování vojenské dopravy pro bezpečnostní sbory

Armáda ČR bude moci zabezpečovat leteckou dopravu dalším osobám pro zabezpečení činnosti bezpečnostních sborů České republiky nejenom jejich příslušníkům. Dále se rozšíří okruh členů vlády, kteří mohou požádat ministra obrany o zabezpečení letecké dopravy. Nově to budou vedle ministra zahraničních věcí a ministra vnitra i ministr financí a ministr spravedlnosti. Jedná se o členy vlády, kteří mají v působnosti ozbrojené bezpečnostní sbory, které mohou řešit různé situace, ale nemají operativně k dispozici vlastní leteckou dopravu (například přeprava příslušníků URNA k zásahu, příslušníků Vězeňské služby eskortující vězně).

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 24a

5) vojenské vlaky a vojenská doprava

Zavádí se pojem vojenská drážní vozidla, vojenský vlak, mimořádný vojenský vlak. Jedná se o dlouhodobě připravovanou novelu, která byla projednána na pracovní úrovni s Ministerstvem dopravy, a došlo ke shodě nad touto úpravou. Význam vojenských vlaků pro přepravu vojenského personálu a materiálu je zásadní pro logistické schopnosti ozbrojených sil České republiky. V souvislosti s hrozbou ozbrojeného konfliktu na východní hranici NATO, je nutné posílit zákonná oprávnění v oblasti vojenské přepravy. Železniční přeprava je využívána i pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, pro plnění úkolů při účasti ozbrojených sil na operacích na podporu a udržení míru, při záchranných a humanitárních akcích a pro plnění dalších úkolů armády.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 2 odst. 9, § 15 a 16, § 14, § 22, § 22b odst. 1

písm. g), § 24

6) výcvik mimo vojenské objekty a prostory

Doplňuje se možnost využívat pozemky, stavby a prostory, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvkové organizace nebo státní podniky, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Tímto způsobem bude možné, aby ozbrojené síly České republiky využívaly majetek státu ke svému výcviku, aniž by bylo nutné zřizovat nové vojenské újezdy nebo uzavírat dohody s příslušnými správními úřady, územními samosprávnými celky, nebo s vlastníky pozemků. Prostory užívané příspěvkovými organizacemi nebo státními podniky budou z režimu uzavření dohody zákonem vyjmuty. Možnost využívat dalších prostor posílí intenzitu a kvalitu výcviku ozbrojených sil České republiky pro případ jejich operačního nasazení. Nutnost intenzivního výcviku a zvýšení jeho kvality je dalším poučením z konfliktu na Ukrajině.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 29 odst. 2

Novela zákona o zajišťování obrany České republiky

Návrh reaguje na novou legislativní koncepci využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a zpřesňuje dosavadní ustanovení upravující možnost využívat údaje v základních registrech a agendových informačních systémech veřejné správy pro účely zajišťování obrany státu.

K tomuto institutu se vztahuje: novelizovaný § 6 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Potřeba navrhované úpravy vyplývá ze skutečností uvedených v kapitole 3., když je zřejmé, že návrh zákona je zákonem vydávaným za účelem sledovaným v čl. 3 a 4 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., a formálně sleduje i zmocnění pro naplnění tohoto účelu stanoveného týmž ustanovením.

Účely sledované uvedenými články ústavního zákona č. 110/1998 Sb. jsou již realizovány zákony, které jsou předmětem předkládaných změn. Jedná se o ústavní zásadu, podle které státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Dále o ústavní zásadu, podle které ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. A v neposlední řadě ústavní zásadu civilní kontroly ozbrojených sil. Při zpracování návrhu byla rovněž důsledně respektována zásada, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je nicméně nezbytné, aby výkon státní moci byl regulován zákonem, a to zejména v případech, kdy by při výkonu státní moci bylo zasahováno do základních lidských práv a svobod. Ústava České republiky vyžaduje, aby působnost správních úřadů, a obecně vzato i jiných státních orgánů, byla stanovena zákonem. Z tohoto důvodu jsou návrhem zákona ministerstvu a krajským vojenským velitelstvím pro činnosti vykonávané při zajišťování obrany stanovovány meze, které garantují vyloučení svévole při užití svěřených pravomocí. I v tomto případě je úprava provedena tak, aby respektovala ústavní zásady, v daném případě zásadu, „že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Proto je zákonem upraveno, jaké povinnosti budou právnickým a fyzickým osobám v souvislosti s plněním úkolů zajišťování obrany a plnění branné povinnosti nově uloženy a podmínky, za kterých budou povinny činnost ministerstva, resp. krajského vojenského velitelství, strpět. Formálně mají povinnosti uložené zákonem nebo na základě zákona a v jeho mezích podobu 1. strpění využívání a zpracování údajů a informací z informačních systémů veřejné správy, registrů a agendových systémů, 2. mimořádného opatření vlády, na jehož základě lze realizovat dobrovolně převzatou povinnost vojáka v záloze vykonat vojenské cvičení a 3. rozhodnutí vydaného ve správním řízení, jímž občan na základě své žádosti dobrovolně přebírá výkon branné povinnosti. Navrhovaný zákon nemá umožnit vládě a ministerstvu zasáhnout do základních práv a svobod a soukromé sféry osob ve větší míře, než je to nezbytné pro plnění funkce státu zajistit jeho obranu. Vláda nově vystupuje v roli státního orgánu, který vyhlašuje mimořádné opatření, na jehož základě posléze lze povolávacím rozkazem povolat občany, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, na vojenské cvičení. S ohledem na závažnost takového zásahu do práv občanů je zavedena kontrola Poslaneckou sněmovnou jako vyjádření ústavní zásady civilní kontroly ozbrojených sil. Pro každý zásah do základních práv a svobod platí obecná zásada, že k němu může dojít pouze za podmínky, že ochrany tohoto jiného zájmu nelze dosáhnout šetrnějším způsobem. Omezení, resp. zásah do těchto práv může být připuštěn pouze za účelem ochrany jiného zájmu, který bude shledán v konkrétní věci důležitějším. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (209/1992 Sb.) dovoluje zásahy do práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence v případech, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Vztah souladnosti s ústavním pořádkem se týká zejména branného zákona. Ústavní soud České republiky používá k poměření těchto zájmů tzv. test proporcionality (viz např. nález Ústavního soudu České republiky Pl. ÚS 24/10 ze dne 23. března 2011 nebo Pl. ÚS

45/17 ze dne 22. května 2019). Při něm jsou postupně posuzována tři kritéria. Prvním je kritérium vhodnosti, tj. odpověď na otázku, zdali institut, omezující určité základní právo,

umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (ochranu jiného základního práva). Zde je potřeba si uvědomit, že návrh zákona tak, jak je formulován, nepochybně povede ke zvýšení míry bezpečnosti České republiky a jejích občanů, a to při deklarování jednoznačných, předvídatelných a vymahatelných pravidel v souvislosti s tím vytvářeného systému ochrany základních lidských práv a svobod, včetně stanovených mantinelů pro případy, kdy tato

1)

nedistributivnípráva a mezinárodní závazky České republiky mohou být omezeny. Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině ukazují, že se mezinárodní ozbrojený konflikt v Evropě stává reálnou hrozbou. Je nezbytné, aby stát byl pokud možno připraven ozbrojenému útoku čelit, což lze zajistit jen včasným budováním (personálních, věcných, informačních) kapacit schopných se s takovým útokem vypořádat. Návrh zákona vybírá ty nejefektivnější nástroje při zachování minimální zátěže směrem k osobám soukromého práva. Nejedná se o nové povinnosti, ale o takové povinnosti, které již testem ústavnosti v době existence samostatné České republiky prošly. Dochází však k jejich modifikaci s ohledem na elektronizaci agend veřejné správy. Lze proto konstatovat, že vybavení ministerstva, jako orgánu odpovědného za zajišťování obrany, nezbytnými prostředky pro plnění tohoto úkolu, při poměrně malém

omezení základních práv a svobod výměnou za ochranu jiných, významných práv a svobod, je vhodné řešení. Druhým kritériem poměřování základních práv a svobod je kritérium potřebnosti,

spočívající v porovnávání legislativního prostředku, omezujícího základní právo resp. svobodu, s jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod. Návrh zákona bude nutit občany strpět využívání údajů a informací, které jsou obsaženy v informačních systémech veřejné správy, registrech, v agendových systémech, či jiných evidencích, a to v zájmu zajištění obrany státu a branné povinnosti. V tomto případě má návrh zákona jasně vymezený účel, který spočívá v zabezpečení obrany státu a přípravy na ni. Právě prostřednictvím využitých údajů lze včas a efektivně nařídit a realizovat za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu odvodní řízení k výkonu mimořádné služby tak, aby to pro obranu státu ještě mělo význam. Obecným cílem zákona pak je zajistit prostřednictvím branné povinnosti dobrovolné zapojení občanů do obrany státu a v přípravě státu na jejich zapojení v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Jelikož je nezpochybnitelné, že mezinárodní

ozbrojený konflikt se stává reálnou hrozbou, je potřebnost opatření k doplňování ozbrojených

sil a jejich schopnosti zajistit obranu České republiky proti vnějšímu napadení a zajistit její existenci jako demokratického a právního státu založeného na úctě k lidským právům

a hodnotám, zřejmá. Třetím kritériem je porovnání závažnosti v kolizi stojících základních práv.

V posuzovaném případě jedním z nich je právo na soukromí, na druhé straně pak právo na bezpečnost a tomu odpovídající základní povinnost státu vtělená do čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Jedná se o povinnost státu k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot, tedy ochrana jedněch ze základních veřejných statků. Ke střetu obdobných práv se vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 takto: „Ústavní soud zastává názor, že při střetu uvedených dvou hodnot nelze přirozeně abstrahovat

1) Srov. oponentní posudek Pavla Holländera k nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 3.4.1996, č.j. Pl.ÚS 32/95, 112/1996 Sb., N 26/5 SbNU 215, dostupný z: www.nalus.usoud.cz: „Ústavní úprava postavení jedince ve společnosti obsahuje ochranu individuálních práv a svobod, jakož i ochranu veřejných statků (public goods, kolektive Gütter). Rozdíl mezi nimi spočívá v jejich distributivnosti. Pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho požívání. Příklady veřejných statků jsou národní bezpečnost, veřejný pořádek, zdravé životní prostředí. Veřejným statkem se tudíž určitý aspekt lidské existence stává za podmínky, kdy není možno jej pojmově, věcně i právně rozložit na části a tyto přiřadit jednotlivcům jako podíly. (-) Pro základní práva a svobody je, na rozdíl od veřejných statků, typická jejich distributivnost. Aspekty lidské existence, jakými jsou např. osobní svoboda, svoboda projevu, účast v politickém dění a s tím spjaté volební právo, právo zastávat veřejné funkce, právo sdružovat se v politických stranách atd., lze pojmově, věcně i právně členit na části a tyto přiřadit jednotlivcům.“.

od bezpečnostních zájmů státu, které je třeba respektovat. Je totiž zřejmé, že výše definovaný státní zájem představuje zájem existenční, který legitimizuje určité omezení privátní sféry jedince; ostatně ve svém důsledku je to stát, jenž postavení jedince chrání. Jestliže Ústavní soud judikoval, že ústava moderního demokratického právního státu představuje společenskou smlouvu, založenou na minimálním hodnotovém a institucionálním konsensu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97, in: Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, str. 407), lze pod tímto pojmem mimo jiné chápat jak zájem státu, tak i jím chráněných osob na jeho vlastní bezpečné existenci; k ochraně tohoto zájmu musí stát disponovat příslušnými nástroji. Jedním z nich je i oblast ochrany utajovaných skutečností.“. Nález se týkal ochrany utajovaných informací, ale lze jej použít i při obdobném střetu v předmětné oblasti branné povinnosti. I zde může docházet k obdobnému střetu práva jedince s právem státu a jeho občanů. Stát musí mít možnost disponovat též nástroji k zajištění své obrany. Navrhovaná úprava bezprostředně nezakládá přímé pravomoci státu direktivně zasahovat do běžného života. Zákon naopak rozšiřuje práva občanů tím, že budou konkrétně individuálně informováni o své branné povinnosti a údajích, které o nich stát za účelem zajišťování obrany je oprávněn zpracovávat. Pokud jde o potřebnost, provedenými analýzami nebylo zjištěno alternativní řešení, které by mohlo naplnit základní cíl záměru, tj. včasnou a efektivní přípravu na obranu již mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

Zásah do práva na soukromí je tedy co do své intenzity ve zřejmém nepoměru s rizikem zásahu do distributivních i nedistributivních práv, k jejichž ochraně zákon vzniká. Povinnost strpět využívání údajů a informací zdaleka nedosahuje intenzity rizik

ekonomických ztrát nebo společenských otřesů, které by souviseli s nařízením povinných odvodů a povinné činné služby mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Povinnosti zamýšlené tímto zákonem jsou tedy plně odůvodněny chráněnými zájmy a omezují své adresáty jen v naprosto nezbytně nutné míře. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná úprava je vyvážená. Vzhledem k tomu, že návrh zákona, jak je uvedeno shora, přináší jen minimum povinností osobám soukromého práva, nezatěžuje jejich právo na soukromí nepřiměřeným způsobem (o využívání údajů o sobě budou informováni v souladu se zákonem o základních registrech) a naopak zvyšuje míru ochrany základních práv (včetně práva na informační sebeurčení) a nedistributivních veřejných statků (např. obrany státu před vnějším napadením), lze konstatovat, že vyhovuje požadavkům ústavní proporcionality, a je tedy ústavně konformní. Právní úprava je navrhována tak, aby byla v souladu se zásadami zákonnosti, legitimity cílů a přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod. Předkládaný návrh zákona směřuje k tomu, aby stát zajistil údaje a informace o občanech, kteří mají brannou povinnost, aby se mohl připravovat na stav ohrožení státu a válečný stav již mimo tyto stavy. Dále umožňuje povolat na vojenské cvičení občany, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti formou předurčení pro doplnění ozbrojených sil, na základě mimořádného opatření vlády, které bude odsouhlaseno Poslaneckou sněmovnou jako v demokratické společnosti nezbytné opatření k zajištění bezpečnosti České republiky. Vychází se z ústavního principu civilní kontroly ozbrojených sil ve smyslu čl. 4 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Ústavní pořádek České republiky není dotčen ani nově zřízenou pozicí poradce pro národní bezpečnost. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Předkládaný návrh ústavního zákona není v rozporu s právem EU ani nezapracovává do právního řádu ČR předpisy EU a není s nimi v rozporu.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Na oblast navrhované právní úpravy se vztahují mezinárodní smlouvy v oblasti kolektivní obrany, jimiž jsou Charta Spojených národů (publikovaná pod č. 30/1947 Sb.) a Severoatlantická smlouva (publikovaná pod č. 66/1999 Sb.). Navrhovaná úprava umožní, aby ČR efektivněji plnila své závazky vyplývající z těchto mezinárodních smluv tím, že bude možné operativněji rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR do operací prováděných na základě těchto smluv. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na předmět úpravy prováděný návrhem zákona nevztahuje.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Ministerstvo má v současné době 3875 vojáků v aktivní záloze, s predikcí zvýšení počtů

těchto vojáků cca o 500 lze kalkulovat průměrné roční náklady na náborový a stabilizační příspěvek ve výši cca 100,8 mil. Kč (4200 vojáků x 24.000 Kč za rok zařazení do aktivní

zálohy = 100,8 mil. Kč). Základní výše odměny se v porovnání se stávající právní úpravou nemění, proto rozpočtové dopady představuje jen její zvýšení ve vazbě na služební hodnocení. Lze

predikovat, že náklady na odměnu se zvýší ročně o 9,6 mil. Kč. Ročně úspěšně ukončí

dobrovolné vojenské cvičení přibližně 100 vojáků v záloze, proto jsou kalkulovány zvýšené

výdaje na tuto odměnu v roční výši 1,68 mil. Kč. V roce 2021 vynaložilo ministerstvo na motivační složky příjmů vojáků v záloze celkem 63,99 mil. Kč, při schválení navrhovaných změn v § 26 zákona č. 45/2016 Sb. dojde ke zvýšení výdajů cca o 9,60 mil. Kč (podrobnější kalkulace je uvedena ve zvláštní části

důvodové zprávy).

Dále se navrhuje možnost dodatečně přiznat stabilizační příspěvek všem vojákům, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v aktivní záloze zařazeni. Bylo by demotivující,

pokud by vojákům, kteří jsou v současné době zařazeni do aktivní zálohy a na stabilizační příspěvek by splnili podmínky nároku až při dalším případném zařazení do aktivní zálohy, nebyl tento příspěvek poskytnutý a vojákovi v záloze, který bude zařazen po účinnosti tohoto zákona, by byl vyplacen. Výše stabilizačního příspěvku se určí podle počtu celých kalendářních

měsíců od účinnosti tohoto zákona do konce doby zařazení do aktivní zálohy. Toto opatření představuje jednorázový výdaj ministerstva ve výši (3875 x 18 měsíců x 2000 Kč) 139,5 mil. Kč.

Pokud dojde v době, za kterou byl náborový nebo stabilizační příspěvek vojákovi v záloze vyplacen, k vyřazení vojáka v záloze z aktivní zálohy z důvodů na jeho straně (profesní nezpůsobilost k výkonu služby, odnětí hodnosti nebo propuštění z aktivní zálohy na vlastní žádost) stanovuje se povinnost vrátit ministerstvu poměrnou část tohoto příspěvku v závislosti na celých kalendářních měsících zařazení do aktivní zálohy po účinnosti tohoto zákona. K zajištění nové agendy podle návrhu novely branného zákona se předpokládá jeden voják z povolání v hodnosti praporčíka zařazený na každém KVV. Celkově se jedná o 14 nových systemizovaných míst, která představují objem platových prostředků bez pojistného a souvisejících nákladů ve výši cca 7 200 000 Kč a se souvisejícími náklady ve výši cca 9 800 000 Kč. Tato nová místa budou zahrnuta do celkového meziročního navýšení rozpočtově krytých míst počtů vojáků z povolání 2022/2023. Výdaje na obranu státu mají od roku 2024 činit nejméně 2% HDP. Tato úroveň je předmětem návrhu zvláštního zákona o financování obrany a politického závazku vlády. Zvýšené náklady na opatření podle tohoto zákona budou zahrnuty v kapitole rozpočtu Ministerstva obrany. Všechny uvedené rozpočtové dopady budou pokryty v rámci limitů kapitoly a nebudou znamenat dodatečný požadavek na navýšení rozpočtu Kapitoly 307 – Ministerstvo obrany. Co se týče zamýšleného zvýšení počtů zaměstnanců vojenských správních úřadů, budou všechny rozpočtové dopady v oblasti prostředků na platy a v oblasti počtů zaměstnanců učiněny výlučně v rámci ministerstvu stanovené mzdové regulace. Negativní dopady na podnikatelské prostředí se nepředpokládají. Naopak by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže v případech, že stát bude čerpat údaje potřebné pro zajišťování obrany státu z příslušných informačních systémů veřejné správy, registrů, agendových systémů apod. Synergickým efektem by mohla být podpora dobrovolně předurčených občanů, která bude směřovat k udržování nebo prohlubování profesní kvalifikace potřebné pro obranu státu, a jež je současně využitelná v civilním životě občana zaměstnance/živnostníka. Výdaje na pozici poradce pro národní bezpečnost budou hrazeny v rámci limitu počtu míst a objemu prostředků na platy z kapitoly rozpočtu Úřadu vlády České republiky.

8. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy

Negativní sociální dopady se nepředpokládají. Mimo stav ohrožení státu a válečný stav zůstává zachován princip dobrovolného výkonu branné povinnosti. Pozitivním dopadem by mohla být podpora předurčených občanů, která bude směřovat k udržování nebo prohlubování profesní kvalifikace potřebné pro obranu státu a jež je současně využitelná v civilním životě občana zaměstnance a podpoří jeho lepší postavení na trhu práce.

9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Navrhovaná úprava nemá dopady na životní prostředí.

10. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Branná povinnost je povinnost každého občana ve věku od 18 do 60 let. Brannou povinnost mají muži i ženy za rovných podmínek. Rozdíl v rozsahu vedení údajů u občanů do 45 let věku a nad tento věkový limit spočívá v potřebě ozbrojených sil odvést, povolat a vycvičit zejména mladší populační ročníky, u nichž lze předpokládat fyzické schopnosti a odolnost k vojenské přípravě, nežli u starších populačních ročníků. U občanů nad 45 let věku se předpokládá doplňování ozbrojených sil výběrově (dle potřeb), zejména s ohledem na kvalifikaci. Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti je umožněno každému občanovi. Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.

11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Zpracování osobních údajů v národní bezpečnosti se řídí, jak je uvedeno v části 6 – Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, úmluvou Rady Evropy č. 108, kterou Česká republika ratifikovala a která byla vyhlášena pod č. 115/2001 Sb. m. s., a dodatkovým protokolem č. 181 k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice, který Česká republika rovněž ratifikovalo a který byl vyhlášen pod č. 29/2005 Sb. m. s. Právo EU, tedy ani obecné nařízení o ochraně osobních údajů, ani směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, se na danou oblast nevztahuje. Základem ochrany osobních údajů v národní bezpečnosti je hlava IV zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ke které je navržená právní úprava speciální. Účelem zpracování osobních údajů o občanech, kteří mají brannou povinnost, je příprava České republiky na stav ohrožení státu nebo válečný stav před vyhlášením těchto stavů. Konkrétně je účelem využíváním údajů v branném zákoně jejich vyhodnocování pro rozhodování o schopnosti občanů k vojenské činné službě, pro jejich povolávání do ozbrojených sil a zařazování na služební místa v ozbrojených silách. Osnova zavádí individuální informaci občana o jeho o branné povinnosti. Novým účelem zpracování osobních údajů je nová forma tvorby zálohy –předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Jeho podstatou je povolání občanů, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, do vojenské činné služby (vojenské cvičení) na základě mimořádného opatření vlády po souhlasu Poslanecké sněmovny. Ačkoliv byl schválen zákon 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (DEPO), osnova pro jistotu v jednotlivých zákonech (zákon o ozbrojených silách České republiky, zákon o zajišťování obrany České republiky, branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze) zavádí kautelu – taxativní výčet využívaných údajů z jiných agendových informačních systémů (AIS). Posiluje se tím transparentnost vůči subjektu údajů. Veškeré přístupy do jiných AIS však projdou standardním schvalovacím procesem a vždy tak bude konkrétně posouzena legalita jejich využívání. Výsledkem je zrušení Registru výkonu branné povinnosti a jeho nahrazení standardním právem využívat údaje z AIS. Subjekt údajů bude informován o zpracování osobních údajů v souladu se zákonem o základních registrech o využívání údajů vedených v základních registrech a agendových informačních systémech veřejné správy ministerstvem, krajskými vojenskými velitelstvími, případně dalšími oprávněnými orgány veřejné moci. Přestože vojenská evidence je z důvodů zajišťování obrany neveřejný informační systém veřejné správy, umožňuje se subjektu údajů, resp. jeho pozůstalým žádat a obdržet zákonem vymezené údaje. Jak z hlediska obecné, tak zvláštní úpravy, je tak zachována kontrola subjektu údajů nad údaji, které jsou o něm využívány. Rodné číslo je z branného zákona v souladu s minimalizací jeho užívání v ustanoveních týkajících se žádosti o dobrovolné převzetí branné povinnosti nebo dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti s jednou výjimkou vypuštěno; nahrazuje ho AIFO. Ve výčtu využívaných údajů je zachováno pouze z důvodu provázanosti na § 52 zákona o zdravotních službách, dokud nebude nahrazeno identifikátorem pacienta podle zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví. Co se týká prvního účelu, rozhodování o schopnosti občanů k vojenské činné službě probíhá v odvodním řízení a rozhodují odvodní komise. Co se týká druhého účelu, v době mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav v rámci dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti rozhoduje krajské vojenské velitelství. Údaje o zdravotním stavu pro účely branné povinnosti budou vedeny v samostatné ucelené části vojenské evidence vojenskými poskytovateli zdravotních služeb na základě předpisů upravujícími vedení a uchovávání zdravotnické dokumentace. Pro rozhodování o schopnosti k vojenské činné službě bude vyhotoven lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. Doba uchování. Údaje budou využívány po dobu existence branné povinnosti, která je omezena věkovou hranicí 60 let. V omezeném rozsahu však od dosažení věku 45 let, pokud se nejedná o vojáka v záloze. Po zániku branné povinnosti budou údaje zpracovávány omezeně: Jedná se zejména o výslužbu (§ 26 až 28 branného zákona). Delší doba po zániku branné povinnosti se stanoví zejména z důvodů řešení vztahů vzniklých v době vojenské činné služby (základní služby, ale i případné mimořádné služby). Zhodnocení testu proporcionality. Zásah do práva na soukromí formou využívání údajů nepřevýší svou intenzitou riziko zásahu do distributivních i nedistributivních veřejných statků (zejména obrany státu před vnějším napadením), k jejichž ochraně zákon vzniká. Intensita povinnosti strpět využívání údajů nepřevýší intenzitu rizika nařízení povinných odvodů a povinné činné služby mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Navržená právní úprava tedy prošla testem proporcionality a je i zde ústavně konformní, jak se konstatuje v části 4 – Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.

12. Zhodnocení korupčních rizik

Navržená zákonná úprava je pojata tak, aby zásahy do pokojného stavu byly co nejmenší. Rozhodování o dobrovolném převzetí branné povinnosti mimo stav ohrožení státu a válečný stav je v režimu správního řádu a zásadně na žádost občana. Využívání údajů o subjektech údajů se řídí zákonem o základních registrech a zákonem informačních systémech veřejné správy. Tyto kroky jsou pak základní pojistkou vedoucí k minimalizaci korupčních rizik. Návrh zákona kompetence ministerstva rozšiřuje jen v nezbytné míře, která mu umožní plnit úkoly nově právně zakotvených činností v rámci zajišťování obrany České republiky, přičemž jeho korupční potenciál je velice nízký. Určité korupční riziko lze předpokládat až při získávání údajů a informací za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu při aktualizaci elektronicky získaných údajů formou listinného dotazníku, kdy občan vyplní nebo budou doplněny nepravdivé údaje. To by však již mohl být posuzováno i jako trestný čin dle § 369 a násl. trestního zákoníku. Toto riziko však vyplývá již ze současné právní úpravy a nesouvisí s navrhovanou úpravou.

13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona má přímý dopad na obranu a bezpečnost státu a je z těchto důvodů předkládán. Jeho cílem je zvýšit obranyschopnost České republiky a umožňuje včas a efektivně se připravovat na stav ohrožení státu nebo válečný stav. Zásadní dopad na efektivitu příprav má elektronizace agend branné povinnosti a dalších agend k zajišťování obrany České republiky. Cílem je připravit stát na efektivní a rychlé odvody za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, rozšířit možnosti dobrovolné přípravy občanů k obraně a umožnit pružnější tvorbu záloh pro doplňování ozbrojených sil mimo stav ohrožení státu a válečný stav. Riziko úbytku současné zálohy, které je popsáno výše, se předpokládá řešit bez zavedení povinných odvodů a povinné činné služby. Obrana České republiky je také posilována v oblasti zcela specifických hrozeb (drony), a to nejenom z pohledu technologického, ale také z pohledu prostorového umístění hrozeb, jejich vzniku, možností likvidace i případných účinků. Posilují se přepravní schopnosti ozbrojených sil. Železniční přeprava je využívána i pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, pro plnění úkolů při účasti ozbrojených sil na operacích na podporu a udržení míru, při záchranných a humanitárních akcích a pro plnění dalších úkolů armády. Zefektivnit nadrezortní koordinační roli vlády při rozhodování o otázkách v oblasti bezpečnosti a obrany by měla pozice poradce pro národní bezpečnost, jako odborníka zařazeného v Úřadu vlády a vládou jmenovaného. Poradce pro národní bezpečnost bude současně tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Detailně jsou dopady na obranu státu popsány v příslušných kapitolách důvodové zprávy.

14. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. „digitálně přívětivé legislativy“ – tedy takové legislativy, která umožní rozvoj digitální agendy a která zároveň ale nebude diskriminovat potřeby těch, kteří mají z jakéhokoliv důvodu s elektronickou komunikací problémy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří. Současný způsob výběru osob pro zařazení do aktivní zálohy a pro výkon dobrovolného vojenského cvičení vychází z procesu převzetí dobrovolného výkonu branné povinnosti upraveného v branném zákoně. Tento proces je postaven na sběru informací od žadatele a pouze částečně v aktivitě správního orgánu při sběru podkladů. Současná úprava neodpovídá principům digitalizace státní správy a snižování zátěže občanů v řízeních se státem. Změny navrhované v branném zákoně pozitivně ovlivní i procesy upravené v zákoně o službě vojáků v záloze. Elektronizace procesů, využívání dat uložených v informačních systémech veřejné správy zrychlí a zjednoduší celý proces zapojování občanů do obrany státu a ve svém důsledku tak zvýší obranný potenciál České republiky. Pokud budou úpravy v návrhu změnového zákona přijaty, bude stejně tak možné i zjednodušení postupů při výběru občanů pro povolání do služebního poměru vojáků z povolání. V tomto případě není nutná úprava zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, v platném znění, protože je stěžejní úprava pouze v prováděcím předpise, konkrétně vyhlášce č. 454/2002 Sb., kterou se stanoví doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání.

15. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení

Vzhledem k tomu, že se jedná o naléhavou právní úpravu, která v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí v Evropě vyvolanými invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, vyžaduje urychlenou účinnost, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.