zákon č. 179/2006 Sb.

K části první

K § 1

Předkládaný návrh zákona upravuje problematiku uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. Neupravuje problematiku vzdělávání, hodnocení a ověřování výsledků vzdělávání a profesní přípravy, která je obsažena v již platných právních předpisech, ale pouze tyto předpisy doplňuje. Návrh zákona rovněž neupravuje podmínky hodnocení a uznávání způsobilosti pro výkon regulovaných povolání a činností.

Návrh zákona je zaměřen zejména na uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání a na popis mechanismů a procesů, které jsou pro toto nezbytné.

K § 2

Ustanovení vymezuje některé základní pojmy z oblasti uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Především se zavádí nový pojem počáteční vzdělávání (který je však často používán v běžné komunikaci), tj. vzdělávání popsané školským a vysokoškolským zákonem a uskutečňované ve školách a školských zařízeních.

K definici pojmu další vzdělávání bylo využito negativního vymezení v porovnání s pojmem počáteční vzdělávání. Další vzdělávání pro svoji rozmanitost z hlediska obsahu i formy není možné jednoduše vymezit, například reprezentativním výčtem. Do oblasti dalšího vzdělávání spadají veškeré vzdělávací aktivity mimo školský systém (tedy mimo systém počátečního vzdělávání).

Nově se tímto zákonem také vymezují pojmy úplná kvalifikace a dílčí kvalifikace. Za úplnou kvalifikaci lze považovat způsobilost kvalifikovaně vykonávat všechny potřebné činnosti v daném povolání a za dílčí kvalifikaci vykonávání určité pracovní činnosti v daném povolání. Úplné kvalifikace je zpravidla možné dosáhnout v příslušném oboru vzdělání, neplatí to však v některých povoláních, v nichž je profesní složka přípravy například příliš specificky orientovaná a není obsahem vzdělávání ve školách.

Úplné a dílčí kvalifikace budou uvedeny v Národní soustavě kvalifikací (viz § 6), která bude průběžně naplňována a bude fakticky vycházet z Národní soustavy povolání. Národní soustava povolání je zpracovávána Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Předpokládané zveřejnění Národní soustavy povolání je plánováno do konce roku 2005. Národní soustava kvalifikací definuje kvalifikace, rozlišované a uznávané na území České republiky. Jejím obsahem budou též kvalifikační standardy a hodnotící standardy.

Kvalifikačními standardy jsou označovány podrobné popisy způsobilostí, jejichž dosažení kvalifikuje fyzické osoby k řádnému výkonu určité pracovní činnosti. Z kvalifikačních standardů jsou odvozeny hodnotící standardy, tedy soubory kritérií pro ověření těchto způsobilostí.

Dosažení způsobilosti (dílčích kvalifikací) budou ověřovat na základě tohoto zákona autorizované osoby (k tomu oprávněné fyzické nebo právnické osoby). Dále je zákonem vymezen pojem autorizovaný zástupce. Tím je fyzická osoba oprávněná autorizovanou právnickou osobou přezkušovat jejím jménem zájemce o ověření dosažení dílčí kvalifikace.

Oprávnění udělovat pověření autorizujícím osobám je svěřeno ústředním správním úřadům, tedypřevážně ministerstvům, která budou vykonávat funkci autorizujícího orgánu pro povolání v oblasti působnosti vymezené v příloze navrhovaného zákona.

K § 3

V § 3 je uvedeno rozlišení kvalifikací na úplné a dílčí a vymezen jejich vzájemný vztah. Předpokládá se, že až na řídké výjimky, které jsou důsledkem buď charakterem povolání nebo značné specializace povolání, bude možné rozkládat úplné kvalifikace do částí – dílčích kvalifikací.

K § 4

Úplné kvalifikace jsou vymezené v Národní soustavě kvalifikací, která stanovuje nezbytné odborné způsobilosti pro získání úplné kvalifikace.

Úplnou kvalifikaci je možné získat několikerým způsobem:

• v počátečním vzdělávání úspěšným absolvováním vzdělávání v příslušném oboru vzdělání, resp. studia ve studijním programu, podle školského zákona nebo zákona o vysokých školách, nebo

• úspěšným vykonáním zkoušek ověřujících dosažení všech způsobilostí, resp.všech dílčích kvalifikací, které jsou součástí dané úplné kvalifikace a vykonáním zkoušek požadovaných podle školského zákona v odpovídajícím oboru vzdělání. Dílčí kvalifikace získává uchazeč v průběhu dalšího vzdělávání (například kursy, praxe, pracovní zkušenosti v domácí firmě, vlastním studiem apod.), nebo

• v případě povolání, pro které není stanoven v  národní soustavě povolání obor vzdělání (pro povolání, která nevyžadují systematickou školní přípravu - školník, potápěč, hrázný/jezný, apod.) získáním odpovídajícího stupně vzdělání a požadované dílčí kvalifikace nebo více dílčích kvalifikací pro dané povolání.

Kvalifikaci lze získat na základě prokázání odborné způsobilosti (teoretických znalostí nebo praktických dovedností). V systému dalšího vzdělávání bude kvalifikace potvrzována formou osvědčení, vydávaných autorizovanými osobami účastníkům dalšího vzdělávání (zájemcům o absolvování zkoušky) po ověření (zhodnocení) jejich dosažené odborné způsobilosti (provedeném na základě zkoušky).

K § 5

Dílčí kvalifikace jsou vymezené v Národní soustavě kvalifikací, která stanovuje nezbytné odborné způsobilosti pro získání dílčí kvalifikace.

Dílčí způsobilosti bude možné potvrzovat jako dílčí kvalifikace, i když samy o sobě nemusí vždy potvrzovat odbornou způsobilost k výkonu povolání, nicméně tuto odbornou způsobilost zvyšují, prohlubují, rozšiřují, obnovují, udržují nebo částečně naplňují.

Dílčí kvalifikace budou vymezeny v Národní soustavě kvalifikací jako součásti kvalifikací úplných, ve výjimečných případech i samostatně.

K § 6

Národní soustava kvalifikací je systémovým nástrojem, jehož cílem je mj. propojení požadavků stanovených v počátečním vzdělávání (obory vzdělání) a požadavků ze světa trhu práce.

Národní soustava kvalifikací bude představovat základní systémový rámec pro oblast dalšího vzdělávání a pro oblast uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Její součástí bude i soustava oborů vzdělání dle školského zákona. Národní soustava kvalifikací tak vytvoří předpoklad pro propojování počátečního a dalšího vzdělávání, stanoví vztahy mezi dílčími kvalifikacemi i vztahy mezi dílčími a úplnými kvalifikacemi, rovněž vymezí pravidla pro skládání dílčích kvalifikací pro získání kvalifikace úplné. Prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací a hodnotících standardů budou tak moci být posuzovány a hodnoceny výsledky dalšího vzdělávání.

Národní soustava kvalifikací bude obsahovat i kvalifikace upravené zvláštními právními předpisy. Postup ověřování dosaženého kvalifikačního standardu pro tyto kvalifikace však nebude upraven zákonem o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a bude se i nadále řídit zvláštními právními předpisy.

Národní soustava kvalifikací bude naplňována průběžně s ohledem na aktuální problémy zaměstnanosti a na podporu podnikání. Tvorba Národní soustavy kvalifikací bude přednostně zaměřena na ty kvalifikace, které jsou významné pro zaměstnatelnost dospělých a konkurenceschopnost podnikatelů. Jde o kvalifikace, které vyplývají z nárůstu technologických a informačních nároků na výkon jednotlivých profesí, jazykové vybavení občanů, ale i profese potřebné pro rozvoj podnikatelské činnosti v odvětvích, kteráse v České republice ukazují jako perspektivní.

Databázi Národní soustavy kvalifikací bude spravovat již existujícístátní příspěvková organizace Národní ústav odborného vzdělávání v Praze.

K § 7

Aby bylo možné posoudit dosažené odborné způsobilosti těch, kteří o to projeví zájem, zavádí zákon pojmy kvalifikační a hodnotící standard. Kvalifikační standard je strukturovaným popisem odborných způsobilostí nezbytných pro výkon pracovních činností v určitém povolání.

Kvalifikační standard je základem hodnotícího standardu – viz následující § 8.

K § 8

Hodnotící standard je souborem postupů a způsobů, kterými bude ověřováno dosažení daných odborných způsobilostí.Aby bylo možné vydat osvědčení potvrzující získání odpovídající dílčí kvalifikace, vymezené kvalifikačním standardem, je nutné prokázat odborné způsobilosti v rozsahu hodnotícího standardu.

Hodnotící standardy jsou odvozovány od kvalifikačních standardů dílčích kvalifikací a zveřejňovány jako součást Národní soustavy kvalifikací.

Návrh hodnotícího standardu nebo jeho změny bude Národní ústav odborného vzdělávání v Praze připravovat ve spolupráci s Národní radou pro kvalifikace, Ministerstvem práce a sociálních věcí a ústředním správním úřadem, do jehož působnosti náleží povolání, jehož výkonu se příslušná kvalifikace týká, nebo jehož působnost je danému povolání nejbližší. Národní ústav odborného vzdělávání v Praze bude při přípravě spolupracovat rovněž s profesními komorami, zájmovými a profesními sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů, odbornými společnostmi, školami zapsanými do rejstříku škol a školských zařízení, vysokými školami a s dalšími subjekty.

Hodnotící standardy budou klíčové při přípravě na zkoušku i při samotné zkoušce. Popisují, jaké způsobilosti je nezbytné ověřit a jakým způsobem. Pro autorizovanou osobu bude povinnostíhodnotit podle hodnotících standardů. Nedodržení této povinnosti je důvodem pro odnětí autorizace.

K § 9

Ověřování odborných způsobilostí budou provádět autorizované osoby. Zákon za tímto účelem vymezuje v § 2 pojem autorizace jakožto oprávnění fyzické nebo právnické osoby ověřovat dosažení určité dílčí kvalifikace.

Autorizaci – oprávnění fyzické nebo právnické osoby ověřovat dosažení určité dílčí kvalifikace uděluje příslušný autorizující orgán.

Navrhuje se, aby funkci autorizujícího orgánu vykonávala podle rozdělení v příloze zákona jednotlivá ministerstva podle své věcné příslušnosti dotýkající se jednotlivých povolání.

K § 10

Autorizovanými osobami mohou mj. být i fyzické osoby. Získají-li fyzické osoby autorizaci, nemohoubýt pro danou dílčí kvalifikaci zároveň autorizovanými zástupci autorizovaných právnických osob a provádět pro ně zkušební (ověřovací) činnost. Žadatel musí doložit skutečnosti, které jsou stanoveny v ustanovení § 10, k prokázání své způsobilosti ověřovat způsobilost uchazečů o získání dílčí kvalifikace. Udělení autorizace je nárokové, tzn., žesplní-li fyzická osobaveškeré požadavky stanovené zákonem, bude jí autorizace udělena.

K § 11

Kromě fyzických osob mohou být autorizovanými osobami i právnické osoby. Ty však mohou provádět svou činnost pouze prostřednictvím autorizovaných zástupců dle § 12. K udělení autorizace jsou požadovány obdobné požadavky jako pro fyzickou osobu, pouze s odchylkami, které vyplývají z charakteru obou subjektů.

K § 12

Právnická osoba hodnotí odborné způsobilosti a vydává osvědčení jen prostřednictvím svých autorizovaných zástupců. Ustanovení vymezuje rozsah jejich práv a povinností. Autorizovaný zástupce může působit pouze v jedné právnické osobě, toto omezení bylo přijato na základě připomínek sociálních partnerů po zkušenostech s obdobnými ustanoveními živnostenského zákona.

K § 13

Autorizace může být udělena pouze pro ty dílčí kvalifikace, které jsou vymezeny v Národní soustavě kvalifikací. Platnost autorizace je 5 let a autorizovaná osoba může být autorizována i pro více dílčích kvalifikací. Nepřenositelnost autorizace je uvedena z důvodu možných odlišností v naplňování podmínek pro udělení autorizace jiným subjektem.

K § 14

Ustanovení upravuje oznamovací povinnost autorizovaných osob informovat o změnách v plnění podmínek podmiňujících udělení autorizace z několika důvodů; zejména pro aktualizaci informací o autorizované osobě v Národní soustavě kvalifikací, dále s ohledem na svoji případnou způsobilost vykonávat řádně činnost autorizované osoby a plnění podmínek, které jsou požadovány pro tuto činnost.

K § 15

Evidence autorizovaných osob je nezbytná pro zájemce o zkoušku, aby se mohli zorientovat v autorizovaných osobách a přihlásit se ke zkoušce. Proto bude seznam autorizovaných osob pravidelně aktualizován, pro lepší přehlednost budou veškeré údaje o autorizovaných osobách uvedeny v Národní soustavě kvalifikací. Autorizované osoby mají povinnost hlásit podstatné změny autorizujícímu orgánu a ten je bude následně předávat NÚOVu, aby byla zajištěna aktualizace dat v Národní soustavě kvalifikací.

K § 16

V případě, že se zásadně změní podmínky, za kterých byla autorizace udělena, je možné autorizaci odejmout. Klíčovým prvkem je odnětí autorizace v případě hrubého porušení požadavkuobjektivního hodnocení podle hodnotícího standardu. Hodnotit na základě hodnotícího standardu je pro autorizovanou osobu závazné.

K § 17

Hodnocení dosažené dílčí kvalifikace bude spočívat v ověření, zda si žadatel osvojil příslušné znalosti nebo dovednosti. Toto ověření se provede zkouškou, při které dojde k posouzení, zda jsou odborné způsobilosti žadatele srovnatelné s požadavky stanovenými v hodnotícím standardu.

Odborné způsobilosti si může nechat zhodnotit každý, tzn.,že zdenení předpokladem účast na formálním vzdělávání, požadované způsobilosti nemusí být dosaženo ve škole, nebo v kursech dalšího vzdělávání, ale také praxí nebo vlastním studiem apod. Zkoušku lze skládat pouze v rámci těch kvalifikací, které jsou vymezeny v Národní soustavě kvalifikací, tzn. v těch případech, kdy je pro danou kvalifikaci stanoven kvalifikační a hodnotící standard a jmenována 1 autorizovaná osoba (nebo příslušný počet odpovídající počtu členů zkušební komise).

Za provedení zkoušky náleží autorizované osobě úhrada. Výši úhrady stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou (dle § 25 odst. 5).

K § 18

Zkouška bude probíhat před autorizovanou osobou nebo v případě vybraných náročnějších kvalifikací, stanovených v Národní soustavě kvalifikací, před zkušební komisí složenou ze dvou nebo tří autorizovaných osob.

Zkoušky jsou veřejné (obdobně jako například závěrečné nebo maturitní zkoušky), může při nich být tedy přítomen každý, kdo má zájem (vyjma případů uvedených v odstavci 5); tuto možnost mohou zejména využít zástupci autorizujících orgánů ke kontrole průběhu zkoušek a ke zvýšení objektivity zkoušek.

K § 19

Osvědčení je dokladem potvrzujícím úspěšné vykonání zkoušky a získání dílčí kvalifikace. Náležitostmi osvědčení budou takové podrobnosti, aby byla zejména zřejmá dosažená dílčí kvalifikace, jejíž obsah je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup v Národní soustavě kvalifikací. Toto je zejména klíčové pro zaměstnavatele, kteří budou chtít uznávat tento typ osvědčení. Mohou si snadným způsobem projít odborné způsobilosti, které získal držitel osvědčení. Údaje na osvědčení budou také klíčové pro posouzení dosažené dílčí kvalifikace ředitelem školy v systému počátečního vzdělávání.

K § 20

Každý, kdo konal zkoušku a má zato, že došlo k pochybení v průběhu zkoušky, nebylo postupováno podle hodnotícího standardu nebo nebylo provedeno správné hodnocení má možnost požádat o přezkoumání zkoušky. V případě nařízení opakované zkoušky provede zkoušku stejná autorizovaná osoba (nebo komise). V takovém případě je však nezbytné, aby při opakované zkoušce byl přítomen minimálně jeden zástupce autorizujícího orgánu. Náklady na zkoušku však v tomto případě bude hradit autorizující orgán. V případě, kdy by náklady na zkoušku hradila autorizovaná osoba, existuje závažná obava, že by autorizované osoby nechaly zkoušené u zkoušek vždy prospět bez ohledu na jejich znalosti a dovednosti, což by, což by mohlo vést ke snižování nároků na hodnocení uchazečů. Není ani možné, aby v případě oprávněného přezkoušení hradila náklady spojené se zkouškou zkoušená osoba.

K § 21

Základním principem navrhovaného zákona je (kromě možností zhodnotit dosažené dílčí kvalifikace na trhu práce) dosáhnout srovnatelného vzdělání využitím výsledků dílčích kvalifikací. Dosažené dílčí kvalifikace podle tohoto zákona budou uznatelné ředitelem školy za podmínek stanovených školským zákonem. Dílčí kvalifikace bude možné skládat do úplné kvalifikace.

K § 22

Autorizující orgány - ústřední správní úřady - jsou významnou součástí celého systému. Budou rozhodovat o udělení, prodloužení platnosti nebo odnětí autorizace, kontrolovat správnost provádění zkoušekv rámci své působnosti.

Jak již bylo zmíněno, ústřední správní úřady budou rozhodovat na základě skutečnosti, že do jejich působnosti, uvedené v příloze k tomuto zákonu, náleží povolání, popřípadě pracovní činnosti, jejichž výkonu se příslušná dílčí kvalifikace týká. Budou se rovněž spolupodílet na přípravě kvalifikačních a hodnotících standardů a jejich změn. V případě, že autorizovaná osoba nebude hodnotit v souladu s hodnotícím standardem, je to důvod pro odejmutí autorizace.

K § 23

Vzhledem k nezbytnosti zajistit srovnatelnost úrovně počátečního a dalšího vzdělávání bude zodpovědným orgánem působícím v oblasti kvalifikací Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ministerstvo bude také koordinovat činnost ústředních správních úřadů vykonávanou podle tohoto zákona a vydávat seznam úplných a dílčích kvalifikací členěný podle příslušnosti ústředních správních úřadů.

K § 24

Koordinačním orgánem působícím v oblasti kvalifikací je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pro naplnění zákona bude potřebné, aby k řešení některých témat uvedených v zákoně (a k dosažení společenské dohody o těchto tématech) byl vytvořen poradní orgán, který bude plnit úkoly týkající se projednávání záležitostí v souvislosti s přípravou Národní soustavy kvalifikací a jejího uplatnění v praxi, při posuzování dalších záležitostí týkajících se kvalifikací nebo dalšího vzdělávání. Pro tento účel vymezuje zákon Národní radu pro kvalifikace (Rada), která bude ustavena jako poradní orgán MŠMT.

Členové Rady budou ministrem školství, mládeže a tělovýchovy jmenováni s přihlédnutím k jejich odborné způsobilosti z osob navrhovaných ústředními správními úřady a jinými organizačními složkami České republiky, profesními komorami, zájmovými a profesními sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů, odbornými společnostmi, sdruženími škol zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a vysokými školami, z odborníků z oblasti vzdělávání, kvalifikací, pracovně právních vztahů nebo financování dalšího vzdělávání.

K § 25

Na rozhodování podle tohoto zákona se, s určitými výjimkami vztahujícími se např. k přezkoumávání průběhu a výsledků zkoušek ověřujících získání dílčí kvalifikace, vztahuje správní řád.

K části druhé (změna zákona č. 2/1969 Sb.)

K § 26

Vzhledem k rozsahu, v jakém by bylo nutné měnit kompetenční zákon, byla zvolena varianta pouze drobné úpravy tohoto právního předpisu s tím, že věcná příslušnost autorizujících orgánů k rozhodování týkajícímu se jednotlivých kvalifikací bude stanovena v Národní soustavě kvalifikací; příslušnost bude stanovena v příloze zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

K části třetí (změna školského zákona)

K § 27

Aby mohly být dílčí kvalifikace uznatelné v systému počátečního vzdělávání, navrhuje se doplnit školský zákon o vazbu na zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání – byla mimo jiné zapracována i pro uchazeče, kteří nejsou žáky školy, možnost vykonat závěrečnou zkoušku nebo maturitní zkoušku nebo absolutoriumv případě získání všech dílčích kvalifikací dané úplné kvalifikace tvořící obsah příslušného oboru vzdělání. Přičemž se však tato úprava bude týkat pouze případů, kdy se nebude jednat o uznání pro účely vzdělávání regulovaného (např. z hlediska obsahu a rozsahu) zvláštními právními předpisy pro výkon regulovaných povolání. Uváděný postup se nebude vztahovat na zdravotnické obory vzdělání.

K části čtvrté (změna živnostenského zákona)

K § 28

Činnost autorizovaných osobse vylučuje z působnostiživnostenského zákona, jde o činnost osob samostatně výdělečně činných nebo o předmět podnikání právnických osob.

K části páté (změna zákona o správních poplatcích)

K § 29

Do výčtu úkonů uvedených v sazebníku, které podléhají zpoplatnění, bude doplněno udělení i prodloužení platnosti autorizace (oprávnění ověřovat dosažení dílčí kvalifikace nebo dílčích kvalifikací). Udělení autorizace je zpoplatněno s ohledem na zpřístupnění autorizace i fyzickým osobám poplatkem ve výši 1500 Kč za autorizaci pro každou dílčí kvalifikaci, nejvýše však 10 tis. Kč za rozhodnutí.

K části šesté (změna zákona o daních z příjmů)

K § 30

Zákon umožní, aby osoby samostatně výdělečné činné, zaměstnanci i zaměstnavatelé mohli zahrnout do odečitatelných položek daňového základu výdaje za vykonání zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Účelem tohoto opatření je podpořit přístup k dalšímu vzdělávání také cestou hmotné motivace, a to pro všechny zájemce.

K části sedmé

K § 31

S ohledem na dobu nezbytnou pro přípravu celého systému, zejména na naplňování Národní soustavy kvalifikací, přípravu kvalifikačních a hodnotících standardů ve spolupráci s uvedenými partnery, na přípravu činnosti autorizujících orgánů a následné jmenování autorizovaných osob se navrhuje účinnost zákona od 1. srpna 2007.

V Praze dne 31. srpna 2005

předseda vlády

ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

II.

Text částí novelizovaných zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění části zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 385/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

…

ČÁST DRUHÁ

Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele je člen vlády České republiky

…

§ 7

(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona¹⁾ a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního zákona^1a).

(3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce.

^{_______________________}

1)Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských

států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění

pozdějších předpisů.

1a) Zákon č. …../… Sb., o ověřování auznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých

zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

Platné znění části zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

…

ČÁST DEVÁTÁ

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH

§ 113

Jednotlivá zkouška

(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání, konat za podmínek stanovených v písmenech a) a b) ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, pokud tato zkouška odpovídá svým obsahem a rozsahem příslušnému předmětu či obsahu zkoušky uskutečňované v dané škole. Zkoušku lze konat na základě přihlášky podané

1. Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, pokud chce uchazeč konat jednotlivou

zkoušku maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem,

2. b) řediteli školy, pokud chce uchazeč konat jednotlivou zkoušku závěrečné zkoušky,

absolutoria nebo maturitní zkoušky zadávanou školou; ředitel školy sdělí uchazeči

písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou

zkoušku konat.

(2) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.

(3) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

(4) Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.

§ 113a

Uznávání dalšího vzdělání pro přijetí do vyššího ročníku vzdělávání

(1) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního zákona^26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.

(2) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního zákona^26a), se pro účely § 95 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.

§ 113b

Uznání částečného vzdělání v průběhu vzdělávání

(1) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního zákona^26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.

(2) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního zákona^26a), se pro účely § 100 považuje za doklad o částečném vzdělání studenta.

§ 113c

Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria

(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního zákona^26a) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí doporučovaných podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může i bez předchozího vzdělávání ve střední škole a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání.

(2) Osoba se středním vzděláním s maturitní zkouškou, která podle zvláštního zákona^26a) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí doporučovaných podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může i bez předchozího vzdělávání ve vyšší odborné škole a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním absolutoria v odpovídajícím oboru vzdělání.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium konat, i pokud není žákem nebo studentem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem nebo studentem školy.

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu^26b) .

^{--------------------------------------------------}

26a) Zákon č. …/… Sb., o ověřování auznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů

(zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

26b) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských

zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

§ 114

Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační kursy

(1) Právnické osoby, které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.

(2) Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.

(3) Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.

(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce 1 je osvědčení.

(5) Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.

(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů, ²⁷⁾ další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví. ²⁸⁾

____________________

27) Například zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a

zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb .

28) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

Platné znění části zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

…

§ 3

(1) Živností není:

a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,

b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory²⁾,

c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu^2a),

d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi^2b),

e) provádění archeologických výzkumů^2c).

(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků^2d), ortopedicko protetických techniků^2d),

b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat³⁾,

c) advokátů⁴⁾, notářů^5a) a patentových zástupců ⁶⁾ a soudních exekutorů^6a),

d) znalců a tlumočníků⁷⁾,

e) auditorů⁸⁾ a daňových poradců^8a),

f) burzovních dohodců a makléřů^8b),

g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů⁹⁾ a rozhodců při rozhodování majetkových sporů^9a),

h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů¹⁰⁾,

i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři^10a).

(3) Živností dále není:

a) činnost bank¹¹⁾, pojišťoven¹²⁾, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků¹²⁾, penzijních fondů^12a), spořitelních a úvěrních družstev^12b), burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry^8b) a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním¹³⁾ a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry^13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem^13b),

b) pořádání loterií a jiných podobných her¹⁴⁾,

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem¹⁵⁾,

d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾,

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov¹⁷⁾,

h) provozování dráhy a drážní dopravy¹⁸⁾,

i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu¹⁹⁾,

j) výzkum, výroba a distribuce léčiv²⁰⁾,

k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona²¹⁾,

l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví²²⁾,

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem^22a),

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení^22b),

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání²³⁾,

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání^23a),

s) provozování stanic technické kontroly^23c),

t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu^23d),

u) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami^23e),

v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb^23f),

x) projektování pozemkových úprav^23g),

y) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů^23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,

z) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu²³ⁱ⁾,

aa) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států^23j),

ab) provozování pohřebišť^23k),

ac) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu^23l),

ad) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem^23m),

ae) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí²³ⁿ⁾,

af) archivnictví^23o),

ag) činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona ^23p) .

____________________

1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950

Sb.

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č.

519/1991 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o

změně některých zákonů (autorský zákon). Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků,

ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

2a) Zákon č. 121/2000 Sb.

2b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

2c) § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

2d) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o

České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č.

160/1992 Sb.

3) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění

pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.

6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.

8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1992 Sb., o

komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění

zákona č. 216/1994 Sb.

9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona

č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.

9a) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením.

10a) § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu

povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. Zákon č. 21/1992 Sb., o

bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a

o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných

událostí).

12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením.

12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o

doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

13b) Zákon č. 256/2004 Sb.

14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění

pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o

změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

17) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

19) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

elektronických komunikacích).

20) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

22) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb.,

trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.

23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o

zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

23d) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon),

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. § 45 až 47 a § 60 zákona č.

111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve

znění zákona č. 147/2001 Sb.

23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a

doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23g) § 18 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.

229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších

předpisů.

23h) § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

23i) § 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

23j) Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi

pravomocí států a o změně některých zákonů.

23k) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

23l) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).

23m) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a

toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona .

23n) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon

o zoologických zahradách).

23o) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

23p) Zákon č. …../… Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých

zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

Platné znění části zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

…

Po1. 22

a) Vydání rozhodnutí o uznání odborné

kvalifikace příslušníků členských

států Evropské unie ¹⁹⁾ Kč 2 000

b) Vydání²⁰⁾ osvědčení o způsobilosti

k provozování odborné činnosti, oprávnění

k provádění nebo provozování odborné

činnosti nebo opakovaně udělované

povolení nebo úřední oprávnění Kč 200

c) Udělení povolení k obnově kulturních

památek nebo jejich částí, které jsou

díly výtvarných umění nebo

uměleckořemeslnými pracemi ("povolení

k restaurování"),²¹⁾ udělení úředního

oprávnění pro ověřování výsledků

zeměměřických činností ²²⁾ nebo udělení

oprávnění k činnostem vybraných

pracovníků²³⁾ Kč 500

d) Prodloužení platnosti dokladů

uvedených v písmenu b) Kč 50

e) Přijetí žádosti o udělení státního

souhlasu právnické osobě působit jako

soukromá vysoká škola ²⁴⁾ Kč 25 000

f) Přijetí žádosti o udělení akreditace

k působení jako akreditovaný poskytovatel

certifikačních služeb ²⁵⁾ Kč 100 000

g) Přijetí žádosti o vyhodnocení shody

nástrojů elektronického podpisu ²⁵⁾ Kč 10 000

h) Oznámení o rozšíření služeb akreditovaného

poskytovatele certifikačních služeb Kč 25 000

i) Udělení pověření k výkonu atestací ²⁶⁾ Kč 100 000

j) Udělení autorizace ^26a) (oprávnění ověřovat dosažení

odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí

kvalifikace nebo dílčích kvalifikací)

za každou kvalifikaci Kč 1 500

nejvýše však Kč 10 000

k) Prodloužení platnosti autorizace^26a) uvedené v písmenu j) Kč 500

-----------------------------------------------------------------

19. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

20. Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a

tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

19. § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

19. § 39 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých

školách), ve znění pozdějších předpisů.

19. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o

elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 366/2001 Sb., o upřesnění podmínek stanovených v § 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu

a o upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu.

19. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve

znění zákona č. 517/2002 Sb.

26a) Zákon č. …../… Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých

zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

…

ČÁST PRVNÍ

Daň z příjmů fyzických osob

…

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Základ daně se sníží o částky

a) 38 040 Kč ročně na poplatníka,

b) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P"), zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, ^9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření ^4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

c) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění ⁴³⁾ nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

d) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, ⁴³⁾ u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

e) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

f) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů ^14d) pro účely státní sociální podpory.

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění ⁴³⁾ nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně (§ 8 odst. 4 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(4) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny.

(5) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, ^30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, ^14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, ^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

(6) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(7) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, ^4a) úrokům z hypotečního úvěru ⁵³⁾ poskytnutého bankou ¹⁰⁹⁾ nebo pobočkou zahraniční banky ¹⁰⁹⁾ anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, ⁵⁵⁾ jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,⁵⁶⁾ bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ⁶¹⁾ a změnu ³²⁾ stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu ⁶⁰⁾ prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výstavba bytového domu, ⁵⁸⁾ rodinného domu, ⁵⁹⁾ bytu podle zvláštního právního předpisu ⁶⁰⁾ nebo změna ³²⁾ stavby,

b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba ⁶¹⁾ a změna ³²⁾ stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(8) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, ⁶²⁾ uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby ³²⁾ nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. ⁶³⁾ V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(9) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem ^9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.

(10) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, ⁸⁹⁾ za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

(11) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.⁸²⁾ Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zvláštního zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 odst.2 písm. zu) poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

---------------------

82a) Zákon č. …../… Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů

(zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).

…

ČÁST DRUHÁ

Daň z příjmů právnických osob

…

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

§ 24

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. ⁵⁾ Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem ²⁰⁾ některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, ²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, ²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti) ⁸¹⁾ zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu ⁹⁶⁾ do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ²¹⁾ za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,²¹⁾ avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy. ²¹⁾ Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu 28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů, ²²⁾

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu;²⁰⁾ přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, podle zvláštního právního předpisu, ⁷⁰⁾ je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka, ^26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon ^22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou ⁷⁰⁾ s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy ²³⁾ a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, ^23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, ¹¹⁰⁾ maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu. ^23b) Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. ^23b) Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, ⁵⁾ pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem ^23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem ^23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. ⁵⁾ Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, ^23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného ^23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty ⁵⁾ lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla ^23d) ,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem ^23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ⁵⁾ u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany, ²⁴⁾

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu, ²⁵⁾

o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) hodnota cenného papíru zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem ²⁰⁾ ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),

s) u poplatníka, který vede účetnictví

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2. pořizovací cena ²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 až 3 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona ^22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu). ²⁰⁾ Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s výjimkou převodu směnky po lhůtě její splatnosti

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu, ²⁰⁾ jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou ⁷⁰⁾ , a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou ⁷⁰⁾ je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou ²⁰⁾, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy, ²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u

1. hmotného majetku, ²⁰⁾ který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou ⁷⁰⁾ , jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny ²⁰⁾ evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, ²⁰⁾ ,

2. nehmotného majetku ²⁰⁾, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny ²⁰⁾ prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny ²⁰⁾ evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, ²⁰⁾ a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku ²⁰⁾ vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, ⁷⁰⁾ nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),

w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem ²⁰⁾ reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti, 70) a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu ²⁶ⁱ⁾ nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení, ²⁶ⁱ⁾ na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, ^26j) a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, ^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, ^22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky, ^22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů, ²⁾ vypořádacího podílu na majetku družstva ^26f) nebo likvidačního zůstatku ^26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, ³²⁾ rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu ²⁰⁾ jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem ²⁰⁾ ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, ³⁰⁾ a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,

zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty, ⁹⁵⁾ a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění,

zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem, 5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem, ⁵⁾ a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,

zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z půjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2 , který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, ^9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ²¹⁾ za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu 20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu, ⁸⁰⁾

zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku ²⁰⁾ u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně ^34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, ⁸⁹⁾ maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,

zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 5 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,

zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu, ^6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů,

zs) náklady exekuce podle zvláštního právního předpisu ^26k) hrazené věřitelem,

zt) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu, ¹⁰⁶⁾ pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,

zu) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), které souvisí s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností poplatníka, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, 97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 1 500 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 1 500 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 1 500 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.

(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva,

b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, 20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, 20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací;26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,

2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty 20) ostatního vkládaného majetku,

3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,

c) pořizovací cena 20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací 26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. 70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva 94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu, 70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.

(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.

(9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti, 70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky 22b) nebo v tvorbě opravné položky, 22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající obchodní společnost nebo družstvo.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu ²⁰⁾ a byl nabyt při přeměně, ⁷⁰⁾ převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúzi společností a rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající nebo převádějící společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou ²⁰⁾ pro účely přeměny, ⁷⁰⁾ převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúze společností nebo rozdělení společnosti podle § 23c zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla u zanikající nebo převádějící společnosti pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně, ⁷⁰⁾ převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.

(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů

a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,

b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,

c) hodnota peněžních prostředků a cenin,

d) hodnota finančního majetku,

e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

f) pořizovací cena pozemku,

g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,

h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,

i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona ^22a) ve výši převyšující pořizovací cenu ²⁰⁾ pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.

--------

1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

1b) § 143a občanského zákoníku .

1c) Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č.

209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného

pod č. 243/1998 Sb.

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o

mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických

vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě

majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na

vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád),

vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním

zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií

studentům postgraduálního studia.

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a

zákona č. 254/2002 Sb. Sb. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

3a) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních

poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č.

586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.

4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu

pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.

4g) § 149 a násl. občanského zákoníku .

4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě),

ve znění zákona č 436/2004 Sb.

4i) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon

o zoologických zahradách).

4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce .

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce .

6) § 158 obchodního zákoníku .

6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

6a) Vyhláška č. 114/2002 Sb ., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

6b) § 139 zákona č. 361/2003 Sb.

6c)§ 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.

6c) § 66 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.

6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých

dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a

tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až

4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády

č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb., o

odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a

způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů

státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu

a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a

odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění

pozdějších předpisů.

7) § 2e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

9)Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením.

9b) § 82 obchodního zákoníku .

9c) § 100 obchodního zákoníku .

9d) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.

9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č.

6/1993 Sb., o České národní bance.

10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.

11) Např. § 842 občanského zákoníku .

12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku .

13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících

zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku .

17a) Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon

ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

17c) § 20f občanského zákoníku .

17d) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

17d*) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (

školský zákon).

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění

pozdějších předpisů.

17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

17g)§ 26 zákona č. 592/1992 Sb.

§ 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících

zákonů.

17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.

17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb.

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.

17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a

výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby,

užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost

zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu.

17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.

17o) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém

rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

17p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné

osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České

republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.

18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č.

546/1992 Sb.

18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o

doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a

předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a

individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších

předpisů.

18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření

Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku .

19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

19g) § 829 a násl. občanského zákoníku .

19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový

zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

20c) § 116 a násl. občanského zákoníku .

20d) § 657 a násl. občanského zákoníku .

20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v

družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

20i) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného

účetnictví.

Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními

institucemi.

Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími

látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb .

22c) § 69 obchodního zákoníku .

22d) § 59 obchodního zákoníku .

23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení

zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993

Sb. ).

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění

vyhlášky č. 155/1993 Sb.

23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na

pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. )

23e) § 659 občanského zákoníku .

24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.

25a)§ 17 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25a) Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č.

513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení).

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších

předpisů.

26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti.

26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti.

26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v

zahraničí.

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších

zákonů.

27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

28c) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé

vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění zákona č. 83/1998 Sb.

29) § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve

znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické

osoby,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

29c) § 553 občanského zákoníku .

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona

č. 492/2000 Sb.

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.

31a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

předpisů, a předpisy jej provádějící.

31b) § 13 vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění

pozdějších předpisů.

31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.

Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

31e) § 833 občanského zákoníku , ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

32) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č.

83/1998 Sb.

32a) § 445 obchodního zákoníku .

33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.

34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a

sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a

pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních

věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.

34) § 83 zákoníku práce.

34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

34d) § 46 zákona č. 337/1992 Sb ., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.

34c) § 35d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.

35a) § 4 odst. 4 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb.

Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

35b) § 786 a 787 občanského zákoníku.

35c) § 786 , 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku .

35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku.

35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35f) Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.

36) § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších

organizacích a orgánech.

36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

(rozpočtová pravidla).

36a) Opatření Ministerstva financí ČSR č.j. 153/7 409/1982 ze dne 27. 5. 1982.

37) Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění

vyhlášky č. 345/1991 Sb.

38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich

převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991.

38a) Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního

rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39c) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39i) § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb .

40a) § 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.

42)Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění

některých zákonů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších

předpisů.

52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku .

53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování

bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.

57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

(zákon o nadacích a nadačních fondech).

57a) § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících

právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.

59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické

vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění

pozdějších předpisů.

61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku , ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

64)Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

64a)Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon).

64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních

služeb (knihovní zákon).

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně

některých zákonů (autorský zákon).

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních

pobídkách).

67a) § 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

68) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.

69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících

zákonů (rozpočtová pravidla).

70) Obchodní zákoník.

70a) Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku , ve znění pozdějších předpisů.

71) § 8a odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů.

73a) § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

74) § 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol

(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

78) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu

silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

80) § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání

autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

83) § 84 a 85 zákoníku práce.

84) § 86 zákoníku práce.

85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o

změně některých zákonů (energetický zákon).

86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

88) § 585 a násl. občanského zákoníku.

89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví),

ve znění pozdějších předpisů.

92) § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných

společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému

zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne

3.6.2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.

94) § 163a odst. 3 obchodního zákoníku.

95) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

96) § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

97) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

99) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

100) § 128 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další

zákony, ve znění pozdějších předpisů.

101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.

102) § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

104) Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.

105) Zákon č. 253/2000 Sb ., o mezinárodní pomoci při správě daní.

106) § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o

změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

108) § 115 občanského zákoníku.

109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní

bance, ve znění pozdějších předpisů.

110) § 83 odst. 3 zákoníku práce.

111) § 111 zákoníku práce.

112) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.

…

§ 38h

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních předpisů 21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,

c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a), c) až f),

d) jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 7 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 8, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:

Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné mzdy přesahující

od Kč do Kč

0 9 100 15 %

9 100 18 200 1 365 Kč + 20 % 9 100 Kč

18 200 27 600 3 185 Kč + 25 % 18 200 Kč

27 600 a více 5 535 Kč + 32 % 27 600 Kč.

(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Tato záloha se sníží o částku odpovídající jedné dvanáctině daňového zvýhodnění podle § 35d, maximálně však do výše vypočtené zálohy (dále jen "záloha po slevě"). Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).

(4) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 12 přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a na daňové zvýhodnění, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 7 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2 a výši měsíčního daňového zvýhodnění s využitím § 38i odst. 5.

(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.

(14) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až e) a k daňovému zvýhodnění podle § 35d.

____________________

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

…

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh a splnění podmínek pro poskytnutí daňového zvýhodnění nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo na daňové zvýhodnění splněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a k daňovému zvýhodnění, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,

c) zda je poživatelem starobního důchodu,

d) že jsou placeny měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou,

e) zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem,

f) že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 8,

g) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 7 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč,

h) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c), popřípadě kdy a jak se změnily a jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá plný invalidní důchod,

i) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b) a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11 12 za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 Kč,

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 38 040 Kč,

e) v jaké hodnotě poskytl dar (dary) podle § 15 odst. 5,

f) v jaké výši zaplatil ve zdaňovacím období úroky z úvěru poskytnutého ze stavebního spoření anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření podle § 15 odst. 7 a 8,

g) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění podle § 15 odst. 9,

h) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 10,

i) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace ve zdaňovacím období členské příspěvky podle § 15 odst. 11,

j) v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle § 15 odst. 12,“.

j) k) zda ve zdaňovacím období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění postupně u dalších plátců.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo na daňové zvýhodnění podle § 35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo pro daňové zvýhodnění a podepíše-li současně prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro daňové zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l

Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění

(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně a na daňové zvýhodnění prokazuje poplatník plátci daně

a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na daňové zvýhodnění, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje manželka (manžel),

b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,

d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,

e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,

f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že

1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,

2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,

g) potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky 14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 5,

h)1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 7,

2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,

3. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, 60) anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 7 písm. e),

4. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 7 písm. d) a g),

5. výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, 60) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 7 písm. f),

6. k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 8 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,

ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,

i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou 101) a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období,

j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 11,

k) potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělání^82a).

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek, 55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) nebo pojistky 101) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na jeho soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.

(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.

____________________

14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování

bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.

60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické

vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění

pozdějších předpisů.

101) § 791 odst. 2 občanského zákoníku.