zákon č. 179/2014 Sb.

K části první

K čl. I

K bodu 1 (§ 2 písm e):

Navrhuje se zpřesnění textu ustanovení § 2 písm. e) ve vazbě na aktuální termíny Společné zemědělské politiky Evropské unie.

K bodům 2 (§ 2 písm. e), 3 (§ 2 písm. f), 7, 8, 11 a 13 (§ 2c):

Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstva a nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestorem je ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným.

K bodům 4 (§ 2a odst. 1), 5 (§ 2a odst. 2) a 9:

Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie označování předpisů Evropské unie.

K bodu 6 (§ 2a odst. 3):

Návrh zpřesňuje definici přímých podpor podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky.

K bodu 10 (§ 2c odst. 2):

Původní znění zahrnovalo jen vybrané oblasti podpor bez logického rámce. I v souvislosti s budoucím programovým obdobím bylo znění vypuštěno, protože definitivně o tom bude rozhodovat Evropský parlament a Rada při schvalování nového návrhu nařízení Evropské unie o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

K bodům 12 a 14 (§ 2c odst. 3 a 5):

Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstva a nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestorem je ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným. Zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy, která stanoví poskytovatele dotací v oblasti programu rozvoje venkova, a s tím související legislativně technické přesunutí legislativní zkratky pro ministerstvo. Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 7 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1260/1999 nařízením Komise (ES) č. 1290/2005.

K bodu 15 (§ 2ca) a bodu 57 (§ 3 odst. 9):

Vzhledem ke změně názvu evropského fondu pro nové programové období 2014 – 2020 podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu, ze kterého bude poskytována podpora rybářství v České republice, je nutné v § 2ca doplnit „Evropský námořní a rybářský fond“ a zároveň zachovat v textu „Evropský rybářský fond“ tak, aby bylo možné proplácet již realizované projekty žadatelů v dobíhajícím programovacím období 2007 – 2013.

K bodu 16 (§ 2d):

Doplnění ustanovení o nový odstavec 3 má umožnit, aby Fond mohl administrovat podpory financované výhradně z národních zdrojů (např. povodňové škody apod.). Důvodem je redukce pobočkové sítě Ministerstva zemědělství – Agentur pro zemědělství a venkov.

K bodu 17 (§ 2da odst. 3):

Úprava odstavce 3 umožní připravit podporu nákupu zemědělské půdy, přičemž rozhodnutí, zda bude tak jako doposud podporován pouze nákup půdy, která není ve vlastnictví státu je ponecháno vždy na ministerstvu respektive na rozhodnutí vlády (§ 2da odst. 6 zákona o zemědělství).

K bodům 18 a 19 (§ 2e odst. 1):

S ohledem na nový občanský zákoník účinný od 1.1.2014 je nezbytné zesouladit terminologii a to konkrétně podle § 33 nového občanského zákoníku, pokud jde o termín svéprávnost místo současného termínu způsobilost k právním úkonům.

K bodu 20 (Poznámka pod čarou č. 11):

Pro nadbytečnost se zrušuje poznámka pod čarou č. 11, včetně odkazu na ní.

K bodu 21 (§ 2e odst. 3 písm. a):

Pěstování konopí je upraveno zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (novelizován zákonem č. 50/2013 Sb.), který je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Podle § 5 odst. 5 uvedeného zákona se povolení k zacházení nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování konopí, které obsahuje nejvýše 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabiolů, a to pouze k účelům průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým, jakož i k obchodu s konopím za těmito účely. Pěstování konopí pro léčebné použití upravuje § 24 zákona o návykových látkách. Tento zákon určuje pravomoci pro kontrolní orgán, kterým je v případě konopí pro léčebné použití Státní ústav pro kontrolu léčiv, zařazený do struktury Ministerstva zdravotnictví. Státní ústav pro kontrolu léčiv je také institucí, která uděluje licence k pěstování konopí pro léčebné použití.

K bodu 22 (§ 2e odst. 3):

Původní znění neupřesňovalo, o jaký stupeň zpracování se může jednat, a v nesouladu např. se živnostenským zákonem umožňovalo pouze z titulu evidence zemědělského podnikatele podnikat v řadě odvětví spadajících pod živnostenský zákon (např. výroba nábytku z vlastního dříví). Proto bylo upřesněno, že se může jednat pouze o zemědělské produkty definované v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie.

K bodu 23 (§ 2e odst. 3):

Pro účely zpřesnění definice zemědělské výroby byl doplněn odkaz na předpis Evropské unie. Definice zemědělské výroby bude pouze pro určení, kdo může podnikat jako zemědělský podnikatel podle zákona o zemědělství. Zemědělský podnikatel nebude muset uvádět konkrétní zemědělskou činnost v žádosti o zápis a rovněž nebude muset být uváděna na vydaném osvědčení.

K bodu 24 (§ 2f odst. 1):

Dochází k legislativně technickému zpřesnění stávajícího obecného odkazu v poznámce pod čarou č. 13 přímo na normativní odkaz na Smlouvu o Evropské unii. Poznámka pod čarou č. se pro nadbytečnost zrušuje.

K bodům 25 až 31 (§ 2f):

Navrhuje se zrušení místní příslušnosti. Napříště se bude moci zemědělský podnikatel zaevidovat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území České republiky bez ohledu na to, jedná-li se o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu. Tím dojde k výraznému usnadnění jak vstupu do podnikání, tak i k usnadnění možnosti rozšířit nebo změnit osvědčení; zemědělský podnikatel již nebude vázán na jediný místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa bydliště, sídla apod. Příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností k provedení zápisu či změny v evidenci bude ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, kterému bude žádost o zápis nebo o změnu doručena jako prvnímu (§ 2f odst. 2). Dále se náležitosti žádosti, kterou podává fyzická osoba, upravují v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údaje nad rámec správního řádu. Doplňuje se sídlo a číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu jako jednoho z možných identifikátorů pro účely identifikace fyzické osoby (viz § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Ostatní údaje, jako např. prohlášení o tom, zda soud nebo správní orgán fyzické osobě neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, zůstávají nezměněny oproti stávající úpravě. Nezbytnost prohlášení je stanovena v návaznosti na ustanovení § 2g odst. 1 písm. e); v případě nepravdivého údaje v souvislosti s tímto prohlášením lze takovou fyzickou osobu podnikající sankcionovat podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b). Správní orgán či soud v případě, že uloží zákaz činnosti zemědělskému podnikateli, zasílá rozhodnutí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Tento údaj není zveřejňován (§ 2f odst. 3).

Náležitosti žádosti, kterou podává právnická osoba, se upravují rovněž v souladu

s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údaje nad rámec správního řádu. V žádosti se bude uvádět osoba nebo osoby, které jsou členem statutárního orgánu, bez ohledu na jeho státní občanství. Ostatní údaje, jako např. prohlášení o tom, zda soud nebo správní orgán fyzické osobě neuložil zákaz činnost týkající se zemědělské výroby, zůstávají nezměněny oproti stávající úpravě. Nezbytnost prohlášení je stanovena v návaznosti na ustanovení § 2g odst. 1 písm. e); v případě nepravdivého údaje v souvislosti s tímto prohlášením lze takovou podnikající fyzickou osobu sankcionovat podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b). Správní orgán či soud v případě, že uloží zákaz činnosti zemědělskému podnikateli, zasílá rozhodnutí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Tento údaj není zveřejňován. (§ 2f odst. 4). V souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, byl vložen text, který opravňuje žadatele neuvádět své osobní údaje, kromě čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo identifikačního čísla v případě, že je veden v základních registrech.

K bodům 32 až 41 (§ 2fa):

Náležitosti osvědčení o zápisu fyzické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly dány do souladu s požadovanými údaji ze žádosti, nebo získanými údaji ze základních registrů. Byly vypuštěny nadbytečné údaje týkající se místa narození a rodného příjmení u fyzické osoby. U zahraniční fyzické osoby byla upravena terminologie a byly doplněny údaje týkající se zřizované organizační složky tak, aby odpovídaly údajům získaným ze žádosti. Byl vypuštěn údaj týkající se prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby a údaje o zaměření zemědělské výroby z důvodu nadbytečnosti v osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (§ 2fa odst. 1). Pojem místo podnikání byl upraven v souladu s terminologií nového občanského zákoníku na „sídlo“. Údaje o vedoucím organizačním složky závodu (zahraniční fyzické osoby) je nezbytné získat, neboť evidence zemědělského podnikatele je prostřednictvím informačního systému evidence zemědělského podnikatele editorem údajů o fyzické osobě podnikatele v základním registru osob, ze kterého získávají referenční údaje ostatní orgány veřejné moci. Náležitosti osvědčení o zápisu právnické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly upraveny terminologicky a u identifikačního čísla byla doplněna možnost, že žadatel jako právnická osoba nemusí mít před zápisem do evidence zemědělského podnikatele přiděleno identifikační číslo. U vedoucího organizační složky pak byl doplněn odkaz na údaje, které uvádí fyzická osoba. I zde byl vypuštěn údaj o zaměření zemědělské výroby (§ 2fa odst. 2). Byla zrušena povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vyrozumět příslušné orgány o vydání osvědčení (§ 2fa odst. 3), což přinese obecním úřadům obcí s rozšířenou působností úsporu finančních nákladů. Orgány vyjmenované pod původními písmeny b) až e), jako orgány veřejné moci, by měly využívat systém základních registrů. V § 2fa odst. 5 byla, v souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, upravena terminologie tak, aby odpovídala příslušným právním předpisům. První věta byla upravena s ohledem na zrušení místní příslušnosti. Dále bylo ustanovení upraveno tak, aby hlásit změny, které lze získat z příslušných registrů a informačních systémů, nemusel podnikatel cizinec. Ze základních registrů se budou získávat změny referenčních údajů; v případě ostatních agendových informačních systémů se budou získávat nereferenční a historické údaje. Nově se bude změnové osvědčení vydávat zemědělskému podnikateli na základě jeho vyžádání, což přinese úsporu finančních nákladů jednotlivým obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. V souvislosti s institutem přerušení provozování zemědělské výroby byl doplněn institut navazující a to institut pokračování v provozování zemědělské výroby (§ 2fa odst. 6).

K bodu 42 (§ 2fb odst. 2):

V souvislosti s novým významem pojmu veřejný seznam byl tento vypuštěn a odst. 2 byl upraven. Na základě požadavku veřejnosti byla evidence zemědělského podnikatele ve veřejné části rozšířena o údaj týkající se data zápisu do evidence zemědělského podnikatele jak u fyzické osoby, tak i právnické osoby a s ohledem na předchozí úpravy byl vypuštěn údaj zaměření zemědělské výroby. Pojem místo podnikání byl upraven v souladu s terminologií nového občanského zákoníku na „sídlo“. V souvislosti s výpisem z neveřejné části evidence zemědělského podnikatele bylo upřesněno, že se jedná o výpis s údaji o osobě evidované v evidenci zemědělského podnikatele, který lze vydat i zmocněnci této osoby. Dále bylo doplněno, že výpis z neveřejné části lze vydat soudům a dalším správním orgánům, včetně Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 2fb odst. 2).

K bodu 43 (§ 2fb odst. 4 až 6):

Terminologická úprava původního pojmu „jméno“ související se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

K bodu 44 (§ 2fb odst. 5 a 6):

Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhuje v § 2e odst. 1 písm. a) zákona o zemědělství, po vzoru živnostenského zákona doplnit pravidlo o svéprávnosti, je provedena úprava terminologie zákona o zemědělství tak, že se pojmy „omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují pojmy „omezení ve svéprávnosti“ (§ 2fb odst. 5 písm. f) a odst. 6 písm. h).

K bodu 45 (§ 2g odst. 1):

Vzhledem k praxi týkající se přerušení provozování zemědělské výroby, kdy zemědělský podnikatel si přerušil činnost na dobu přesahující 24 měsíců, která zakládá oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností vyřadit takového zemědělského podnikatele z evidence, bylo upřesněno, že zemědělský podnikatel musí oznámit přerušení, jinak bude po 24 měsících vyřazen (§ 2g odst. 1 písm. a).

K bodu 46 (§ 2g odst. 4):

Ustanovení § 2g odst. 4 ukládá povinnost vyrozumět o vyřazení zemědělského podnikatele orgány uvedené v odst. 2fa odst. 3. Orgány veřejné moci by měly využívat základní registry, a proto se toto ustanovení vypouští jako nadbytečné.

K bodu 47 (§ 2ha):

V návaznosti na zrušení místní příslušnosti bylo nezbytné upravit působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pokud jde o řízení o zápis do evidence zemědělského podnikatele, žádost o vyřazení z této evidence a žádost o provedení změn v této evidenci.

K bodu 48 (§ 2i odst. 2, § 3n odst. 1 a 2 a § 3o odst. 2 a 3):

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.

K bodům 49 a 50 (§ 3 odst. 2):

Zrušuje se podmínka žádosti o poskytnutí dotace spočívající v uvádění údajů o předmětu činnosti nebo předmětu podnikání žadatele, protože značná část dotačních prostředků Evropské unie v oblasti Společné zemědělské politiky nevyžaduje jako podmínku pro poskytnutí dotace podnikání žadatele. Toto ustanovení bylo upraveno v souladu s požadavky příslušných nařízení Evropské unie, které toto omezení neumožňují. Pokud jde o národní dotace, bude tato podmínka součástí podmínek jednotlivých dotačních opatření.

K bodu 51 (§ 3 odst. 3):

Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 3 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči příslušnému orgánu poskytujícímu dotace (snížení počtu listinných podání). Požádání o přístup do zabezpečeného systému bude mít formu odpovídající § 37 správního řádu (písemně, elektronicky s elektronickým podpisem, apod.). Navrženou úpravou se reaguje na dlouhodobě limitující stav možnosti podávání žádostí (dalších podání) elektronickou cestou pro většinu zemědělců, kteří nedisponují uznávanými elektronickými podpisy (ani datovou schránkou). Zároveň jsou tito žadatelé již zvyklí dlouhodobě pracovat s elektronickou aplikací. Pro správu žadatelů a zajištění přístupových oprávnění je definovaný jednoznačný metodický postup, který je k dispozici na webových stránkách – Portálu farmáře. V rámci zajištění přístupu do této elektronické aplikace musejí žadatelé prokazatelně doložit svou totožnost a je zajištěno předání přihlašovacích údajů do této aplikace tak, aby bylo garantováno potvrzení identity žadatele. Díky tomuto postupu je tedy prokazatelně zajištěno, že podání uskuteční oprávněný žadatel. Požádání o přístup do zabezpečeného systému (Portál farmáře) bude mít formu odpovídající § 37 správního řádu (písemně, elektronicky s elektronickým podpisem, apod.). Zároveň je žadatelům, kteří elektronickým podpisem disponují, umožněno podání s elektronickým podpisem při využití jiných nástrojů podání. S ohledem na výše uvedené je plně garantována identita žadatele, který danou žádost podává. Žádost o přístup do elektronického systému musí být písemná nebo s elektronickým podpisem. Poté na základě přidělených vstupních kódů a hesel již může žadatel žádost o dotaci podávat jen elektronicky přes Portál farmáře. Vedle toho může samozřejmě podávat i v písemné podobě nebo s elektronickým podpisem přes datovou schránku.

K bodu 52 (§ 3 odst. 5, § 3a odst. 3 a 6):

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3 odst. 5, § 3a odst. 3 a 6 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie.

K bodu 53 (§ 3 odst. 5):

S ohledem na legislativní zkratku evidence využití půdy uvedené v ustanovení § 2i odst. 5 se zpřesňuje znění ustanovení § 3 odst. 6.

K bodu 54 (Poznámka pod čarou č. 20):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 20 v návaznosti na nahrazení vyhlášky č. 134/2001 Sb. vyhláškou č. 136/2004 Sb.

K bodu 55 (§ 3 odst. 6):

Stávající úprava byla upravena v souladu s obecnými předpisy Evropské unie zaručujícími volný pohyb osob na území Evropské unie.

K bodům 56 a 58 (§ 3 odst. 7, 11 až 14):

Legislativně technická úprava vnitřní vazby v ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn (vložení nového odstavce 3).

K bodu 59 (§ 3a odst. 1):

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.

K bodu 60 (Poznámka pod čarou č. 27):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 27 v návaznosti na změny provedené ve vodním zákoně (zákon č. 254/2001 Sb.).

K bodu 61 (§ 3a odst. 2):

Vymezuje se působnost ministerstva a Fondu ve vztahu k informačnímu systému evidence využití půdy podle uživatelských vztahů v návaznosti na realizované organizační změny v resortu ministerstva od 1.1.2013. V této souvislosti se zpřesňuje vymezení jednotlivých stávajících částí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která se dělí na evidenci půdy, evidenci krajinných prvků a další evidenci - evidenci hospodářství. Ministerstvo bude správcem informačního systému veřejné správy - evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. Fond bude provozovatelem systému veřejné správy podle § 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje. Podle nařízení Komise č. 1122/2009 mají členské státy povinnost každoročně zhodnotit kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků. Součástí je test kvality softwaru a test kvality evidence využití půdy. Obě tyto činnosti jsou v souladu s povinnostmi správce informačního systému podle zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy (§ 5a odst. 1). Pro ministerstvo, které nese celkovou odpovědnost za správné fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), je nezávislá kontrola kvality tohoto systému nezbytná. Kromě povinných testů kvality pro Evropskou komisi se jedná o průběžnou kontrolu výkonného článku provozovatele systému prostřednictvím tzv. supervizí (vizuální kontrola zákresů evidence využití půdy).

K bodu 62 (§ 3a odst. 3):

S ohledem na změnu v ustanovení odstavce 4 je nutné zpřesnit a přesunout legislativní zkratku „uživatel“ do odstavce 3 a doplňuje se odkaz na čl. 2 odst. 27 nařízení Komise č. 1122/2009 – referenční pozemek.

K bodům 63 a 67 (§ 3a odst. 3 a 6) a bodu 69 (§ 3aa odst. 4):

Upřesnění pojmů půdní blok a díl půdního bloku, včetně upřesnění podmínek, za kterých je krajinný prvek součástí výměry půdního bloku, popř. dílu půdního bloku, a to z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace těchto ustanovení.

K bodu 64 (Poznámka pod čarou č. 29):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 29 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 65 (§ 3a odst. 4):

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 4 vzhledem k tomu, že se stávající způsoby dělení půdního bloku na díly půdního bloku navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie. Současně se zrušují nadbytečné poznámky pod čarou č. 31 až 36.

K bodům 66 (§ 3a odst. 5):

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 5 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie.

K bodům 69 až 72 (§ 3aa odst. 5 a 6):

Upřesnění okruhu údajů evidovaných u krajinných prvků je reakcí na požadavky aplikační praxe. Požadavky na některé další údaje se navrhují řešit formou prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie. Požadavek prokázání právního důvodu se navrhuje systémově přesunout přímo do návrhu ustanovení § 3p odst. 4 písm. e).

K bodu 73 až 75 (§ 3ab odst. 2):

Ustanovení písmene a) se sjednocuje v souladu s evidencí zemědělského podnikatele právní úprava zveřejňování identifikačních údajů o uživateli půdního bloku nebo jeho dílu.

V ustanovení písmene e) se zpřesňuje odkaz na zvláštní právní předpis s ohledem na zrušení poznámky pod čarou č. 32 v ustanovení § 3a odst. 4. Dále se navrhuje doplnit nové písmeno l) v souvislosti se zavedením povinnosti pro Fond zveřejňovat v elektronické podobě ohlášení změny z důvodu zajištění transparentnosti aktualizace evidence půdy v ustanovení § 3g odst. 2.

K bodu 76 (§ 3b až 3e):

Zrušují se ustanovení, která jsou v současné době již neaplikovatelná vzhledem k tomu, že sloužila pouze v období prvního půl roku při zavedení evidence půdy podle uživatelských vztahů v roce 2003. Po uplynutí tohoto období se již aplikuje pouze ustanovení § 3g, které řeší aktualizace evidence půdy.

K bodu 77 (§ 3g):

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem. Současně se v této souvislosti provedla celková revize ustanovení § 3g, reagující na požadavky aplikační praxe při plném zachování stávajících principů a postupů a z důvodu větší přehlednosti je uváděna v plném znění ustanovení § 3g. Dále se zpřesňují a zjednodušují postupy při aktualizaci údajů vedených v evidenci půdy, a to z důvodu snížení byrokratické zátěže uživatelů zemědělské půdy, zvýšení efektivnosti stávajících procesů při aktualizaci evidence půdy, zamezení nejednotné interpretace některých ustanovení zákona a snížení nároků na veřejné rozpočty (na administraci činností souvisejících s vedením a aktualizací evidence využití půdy a s rozvojem softwarových aplikací). V ustanovení § 3g se zejména:  zpřesňuje okruh ohlašovaných změn uživateli půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, a s tím související zrušení institutu „ohlášení zařazení“,  zavádí nová ohlašovaná změna - změna průběhu hranice osázené plochy vinice na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice, vyvolaná požadavkem Fondu v souvislosti se zajištěním řádné administrace a kontroly dotací,  zpřesňuje ohlášení nového půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován, z důvodu sjednocení postupu při provádění změn v evidenci půdy na základě ohlášení uživatelů půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, a zjednodušení celého procesu aktualizace evidence půdy,  zavádí povinnosti pro ministerstvo zveřejňovat v elektronické podobě ohlášení změny z důvodu zajištění transparentnosti aktualizace evidence půdy,  upravuje jednotná forma oznámení o provedení aktualizace evidence půdy a doplňuje možnost podat námitku proti oznámení, kterým byla provedena aktualizace evidence půdy podle ohlášení změny, a to z důvodu zajištění právní jistoty účastníků právních vztahů,  zdůrazňuje povinnost zahájit řízení vedoucí k aktualizaci evidence půdy na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém se nachází půdní blok, popř. díl půdního bloku, z důvodu zabezpečení ochrany oprávněných práv vlastníků zemědělské půdy,  upřesňuje terminologie vztahující se k právní úpravě řízení o aktualizaci evidence půdy, které se týká půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, u kterého před tímto řízením o aktualizaci evidence půdy bylo evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství, a to v souvislosti s přijatou změnou právní úpravy v oblasti ekologického zemědělství,  upřesňují podmínky, za kterých nastávají právní účinky provedené aktualizace evidence půdy, a to s ohledem na zkušenosti dosavadní praxe, zejména pokud jde o skutečný stav obhospodařování zemědělské půdy nebo podmínek evidence veškeré půdy užívané uživatelem s ohledem na povinnosti vyplývající z příslušných nařízení Evropské unie v oblasti podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu,  zavádí možnost podat ohlášení změny v elektronické podobě z důvodu snížení byrokratické zátěže uživatelů půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, Při aktualizaci evidence půdy podle odstavců 1 až 13 se postupuje podle části čtvrté správního řádu. Rozhodování o námitce podle odstavce 6 v rámci aktualizace evidence půdy je na jedné straně samostatným řízením (posuzují se právní důvody užívání), na druhé straně výsledek tohoto posouzení je zcela zásadní pro následné řízení o dotaci, kde je ministerstvo odvolacím orgánem proti rozhodnutí Fondu. Jednou ze základních a obligatorních podmínek pro poskytnutí dotace je, aby uživatel byl zapsán v evidenci půdy k půdním blokům (popř. jejich dílům), na které žádá dotaci. Právní důvody se však již v tomto řízení neposuzují. Ministerstvo, jakožto odvolací orgán v řízení o dotacích, proto musí mít možnost nápravy (revize) vadných oznámení nebo rozhodnutí Fondu (dříve ministerstvo) vydaných v řízení o aktualizaci evidence půdy. Stávající procesní úprava je z hlediska soudního přezkumu ve správním soudnictví považována za dostatečnou (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 7 A 15/2010 ze dne 30. 1. 2013). V novém znění odstavce 8 z důvodu zejména ochrany vlastnických práv, je třeba explicitně vyjádřit povinnost Fondu přezkoumat z moci úřední právní důvody užívání stávajícího uživatele za situace, kdy tyto pochybnosti vznáší přímo vlastník pozemku. Slovo „požádá-li“ se nahrazuje slovy “na základě podnětu“. Jedná se o jiný případ, než jak je presumováno v odstavcích 1 až 7 (spor 2 uživatelů); zde vlastník pozemku nemá zájem na zaevidování svého jména jako uživatele, pouze zpochybňuje právní důvod užívání ze strany stávajícího uživatele. Jedná se v praxi zejména o případy nových vlastníků, kteří neznají závazky původního vlastníka pozemku, resp. do těchto závazků vstoupili - viz § 680 odst. 2 občanského zákoníku. Nastavení právních účinků v odstavcích 8 a 11 je takto navrhováno z důvodu jejich vazby na následné řízení o dotaci, kde jednou z podmínek je, aby žadatel o dotaci byl ke dni podání žádosti o dotaci a dále po určitou rozhodnou dobu v evidenci půdy. Rozhodné datum pro podání žádosti o dotaci je zpravidla 15. května kalendářního roku. Za situace, kdy by řízení o aktualizaci evidence půdy nebylo skončeno k tomuto datu, respektive k datu podání žádosti, žadatel by nesplnil jednu z obligatorních podmínek a dotaci by nezískal. Z tohoto důvodu je nezbytné nastavit účinky aktualizace tak, aby budoucí žadatel o dotaci nebyl poškozen. Pozdější účinky aktualizace (než předvídá zákon) mohou nastat jen tehdy, když by platný právní důvod měl pozdější účinky (např. nájemní smlouva měla odloženou účinnost). Ustanovení odstavce 12 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání. Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů (např. převod z otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé. Pokud jde o odstavec 13, je u dotací, u kterých se poskytnutí dotace vztahuje na zemědělskou půdu, nutné, aby žadatel měl v evidenci vedenou veškerou jím obhospodařovanou výměru zemědělské půdy z důvodu kontroly splnění podmínek cross- compliance (lze předpokládat, že stávající čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 bude transponován do prováděcího nařízení k přímým platbám) a je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2011.

K bodům 78 až 80 (§ 3h):

Zpřesňují se formulace v nadpisu a v ustanovení o ověřování údajů ortofotomap a rozšiřuje se působnost ověřování i na evidenci krajinných prvků, dále dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současně se s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů doplňuje působnost Fondu.

K bodu 81 (§ 3i):

V navrhovaném znění ustanovení § 3i se stávající definice druhů zemědělských kultur přesouvají do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie. Současně v návrhu nařízení vlády dojde k jejich zpřesnění a uvedení do souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie – zejména s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

K bodům 82 a 83 (§ 3j odst. 1):

Změna pojmu „travní porost“ na „trvalý travní porost“ v souvislosti s připravovanou změnou Společné zemědělské politiky a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky. Dále se upřesňují podmínky pro zajištění trvalého travního porostu a pro zajištění sklizení plodiny na půdním bloku, popř. dílu půdního bloku, z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace tohoto ustanovení. Podle čl. 31 odst. 3 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, se nejedná o obnovu trvalého porostu ve smyslu § 3j zákona o zemědělství (ve výše uvedeném článku se jedná o zachování poměru trvalých travních porostů na individuální nebo národní úrovni). Ve stávající unijní úpravě jde o čl. 34 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 84 (§ 3j odst. 2):

Dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současně se s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů upravuje působnost Fondu.

K bodům 85 a 86 (§ 3k):

Legislativně technické změny související se zpřesněním ustanovení § 3j a úprava související s tím, že stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i se navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie. V § 3k je definována liberační podmínka, která umožňuje v důsledku realizovaných pozemkových úprav změnit kulturu travní porost na ornou půdu, aniž by žadatel (zemědělec) byl sankcionován z titulu porušení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Pozemkové úpravy mají za důsledek zánik nájemních vztahů, nastolují nové hranice užívání, avšak na druhé straně posuzování změny kultury z travního porostu na ornou půdu se doposud v řízení o poskytnutí dotace provádí bez ohledu na to, co bylo příčinou změny. Zákaz rozorání travního porostu v mnoha případech blokuje realizaci pozemkových úprav, neboť se dotčené subjekty z důvodů zamezení ztráty dotací brání změně v užívání tak, aby nedošlo k faktickému rozorání travních porostů, aby nová situace rozdělení pozemků v příslušném katastrálním území vedla k tomu, že orná půda bude na místě původních travních porostů. Stávající podoba pozemků s travními porosty je tak konzervována a blokuje efektivní řešení konsolidace vlastnických a uživatelských vztahů.

K bodu 87 (§ 3l):

V navrhovaném znění ustanovení § 3l se stávající definice druhů objektů přesouvají do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie.

K bodu 88 (§ 3m):

Formulační zpřesnění ustanovení § 3m doplněním přesného názvu evidence krajinných prvků.

K bodu 89 až 91 a 93 (§ 3n a § 3o):

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem. Dále se doplňuje povinnost vydat chovateli potvrzení při zaevidování umístění objektu, a to s ohledem na požadavky vznesené jednotlivými chovateli, a legislativně technicky se upravuje vazba na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn.

K bodu 92 (Poznámka pod čarou č. 47):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 47.

K bodu 94 (§ 3p):

Zpřesnění a doplnění stávající evidence krajinných prvků a způsobů její aktualizace na základě zkušeností aplikační praxe. Navrhované řešení vychází ze stávající právní úpravy § 3p a obsahuje postupy obsažené v obdobné evidenční úpravě – evidence půdy s cílem maximálně sjednotit procesní postupy pro uživatele v obdobných situacích. Úprava ustanovení § 3p tak rozšiřuje právní úpravu o:  možnost provádět změny v evidenci krajinných prvků, včetně vymezení předmětu a obsahových náležitostí žádosti o provedení změny,  povinnost dosavadního uživatele podat při změně průběhu hranice krajinného prvku, změně druhu krajinného prvku, ukončení užívání krajinného prvku a ukončení evidování krajinného prvku z důvodu jeho zániku, žádost nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala,  podmínky týkající se prokazování právního důvodu užívání krajinného prvku,  postup Fondu při provádění změn v evidenci krajinných prvků, včetně povinnosti Fondu vydat o provedení nebo neprovedení změny oznámení a sdělit oznámení osobám dotčeným v řízení,  možnost osob dotčených v řízení o aktualizaci evidence krajinných prvků podat námitku proti oznámení vydanému Fondem,  podmínky, za kterých nastávají právní účinky provedené aktualizace evidence krajinných prvků,  možnost zahájit řízení vedoucí k aktualizaci evidence krajinných prvků na základě vlastního zjištění Fondu nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy s tím, že na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém se nachází krajinný prvek, takové řízení Fond zahájí vždy,  podmínky, za jakých se uplatní postup podle § 3g obdobně, a to z důvodu sjednocení postupu při aktualizaci evidence krajinných prvků s postupem při aktualizaci evidence půdy. Ustanovení odstavce 8 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání. Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů (např. převod z otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé.

K bodu 95 (§ 4 odst. 2):

Formální úprava názvu pověřené osoby v ustanovení § 4 odst. 2 s ohledem na změnu v názvu na Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

K bodům 96, 99 a 100 (§ 4 odst. 3, 7 a 8):

S ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů se doplňuje působnost Fondu a současně se reaguje na úpravu legislativní zkratky pro Ústav, která byla legislativně přesunuta již do ustanovení § 3g.

K bodu 97 (§ 4 odst. 3, § 4a odst. 9, § 5 odst. 1 a § 5a odst. 1):

Legislativně technická úprava související s úpravou ustanovení § 3a odst. 5 – vypuštění písmene l).

K bodu 98 (§ 4 odst. 5):

Úprava souvisí s tím, že již podle stávající právní úpravy ministerstvo nemusí požadovat stanovené údaje, protože je samo správcem a provozovatelem ústřední evidence, proto je možné zmíněnou činnost z textu odstavce vypustit.

K bodu 101 (§ 4 odst. 9 a 10):

V rámci kontrol podle nařízení Rady (ES) č. 485/2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu prováděné členskými státy tvoří jednu skupinu kontrolovaných opatření i podpora vývozu zemědělských produktů v rámci opatření Vývozní náhrady. Během těchto kontrol je mimo jiné ověřován původ výchozí suroviny a skutečnost, zda příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz dotované suroviny ze třetí země a neporušil tak podmínky vyplacení této podpory. Ověření skutečnosti, že příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz ze třetí země, je možné pouze v součinnosti s Generálním ředitelstvím cel, které musí ověřit tuto skutečnost ve své databázi. V současné době výměna informací mezi Generálním ředitelstvím cel a ministerstvem není možná s ohledem na znění § 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž se na tyto informace váže povinnost mlčenlivosti Generálního ředitelství cel. Ministerstvu mohou být Generálním ředitelstvím cel, v souladu s § 52 odst. 4 daňového řádu, poskytovány pouze zobecněné informace získané při správě daní, z nichž nevyplývá, kterých osob se týkají. Zobecněné informace jsou proto pro kontroly prováděné ministerstvem nedostatečné a tudíž je třeba uložit Generálnímu ředitelství cel povinnost předávat ministerstvu informace v takovém rozsahu, aby byla zabezpečena jeho kontrolní činnost.

K bodu 102 (§ 4a odst. 1):

V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nezbytné upravit rovněž ustanovení odstavce 1 v § 4a.

K bodu 103 (§ 4a odst. 3):

Ustanovení § 4a odst. 3 zákona o zemědělství zohledňuje skutečnost, že ministerstvu i Fondu je uložena předpisy Evropské unie povinnost kontrolovat třetí osoby, které nemají žádný vztah ke kontrolované osobě. Nelze tedy použít ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu ke kontrole této třetí osoby (nesplňuje definici tzv. povinné osoby). Jedná se konkrétně o případ, kdy produkt zemědělské farmy (kontrolovaná osoba) je prodán přes zprostředkovatele až výrobci a po zpracování dodán konečnému spotřebiteli. Cílem kontroly je dohledat cestu produktu až k finálnímu spotřebiteli, přičemž ve vztahu ke kontrolované osobě (zemědělskému producentovi) je pouze první nákupčí. Ostatní nejsou v žádném vztahu ke kontrolované osobě, nenaplňují tak pojem povinné osoby (ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu) a jejich kontrolu by nebylo možné provést. Dále jsou to např. kontroly v oblasti způsobilosti i cross-compliance (GAEC), kdy porušení na pozemku kontrolovaného zemědělce provede třetí osoba, která není v žádném vztahu ke kontrolované osobě. Tyto třetí osoby opět nejsou ve vztahu ke kontrolované osobě popsaném v ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu, nenaplňují tak pojem povinné osoby a jejich kontrolu by nebylo možné provést.

K bodu 104 (§ 4a odst. 8):

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 2ha v důsledku změn v evidenci zemědělského podnikatele. Je upřesněna místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve vztahu k prováděným kontrolám, kdy pověřená obec provádí kontrolu podle sídla podnikání u fyzické osoby a podle sídla u právnické osoby; v případě fyzické zahraniční osoby, která zřizuje na území České republiky organizační složku, pak v místě jejího umístění a v případě právnické zahraniční osoby v místě zřízené organizační složky na území České republiky.

K bodu 105 (§ 4a odst. 10):

V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nutné vložit do ustanovení § 4a nový odstavec 10, který upraví působnost Fondu v oblasti kontroly evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

K bodu 106 (poznámky pod čarou č. 55, 57, 59 a 60):

Aktualizace textu poznámek pod čarou č. 55, 57 a 59 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 107 (§ 4c odst. 5):

Legislativně formulační zpřesnění vazby na ustanovení § 3 odst. 10.

K bodu 108 (§ 4c odst. 5 a 6):

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.

K bodu 109 (poznámka pod čarou č. 61):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 61 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 110 (poznámka pod čarou č. 64):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 64 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1976/2006 nařízením Komise (EU) č. 65/2011.

K bodům 111 až 122 (§ 5 až 5b):

V souvislosti s úpravou aktualizace evidence krajinných prvků (§ 3p) je nutné legislativně technicky upravit ustanovení o přestupcích (§ 5), o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 5a) a společná ustanovení ke správním deliktům (§ 5b). Dále je nutné tato ustanovení přizpůsobit skutečnosti, že evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) bude místo ministerstva provozovat Fond. Pokuty mohou ukládat tři subjekty a z textu zákona není zcela zřejmé, kdo bude příjemcem výnosu z nich. Navržený nový odstavec 7 v § 5b stanovuje příjemce jednoznačně.

K bodu 123 (§ 6):

S ohledem na každoroční časový průběh projednávání Zprávy o stavu zemědělství ve vládě a následně v Poslanecké sněmovně se navrhuje upravit termín jejího předkládání (ze září na červen) a stanovit orgán, kterému se předkládá (z Poslanecké sněmovny na vládu). Z tohoto důvodu již není nutné, aby návrh zákona přímo obsahoval povinnost pro ministerstvo k předkládání této zprávy vládě, protože jde o záležitost exekutivní, kterou je možné upravit nelegislativním opatřením závazného charakteru (např. usnesením vlády).

K čl. II

Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy. V oblasti podnikání v zemědělství se stávající zemědělský podnikatel provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona zemědělskou výrobu v zaměření podle § 2e odst. 3 zákona o zemědělství, v platném znění, považuje za zemědělského podnikatele k provozování zemědělské výroby podle tohoto návrhu zákona. Osvědčení vydaná zemědělskému podnikateli před účinností tohoto návrhu zákona zůstávají v platnosti do doby první změny provedené v evidenci zemědělského podnikatele; v nově vydávaných osvědčeních a změnových osvědčeních po účinnosti návrhu tohoto zákona nebude zaměření zemědělské výroby uvedeno. V souvislosti se zpřesněním definice dílu půdního bloku se pro uživatele dílu půdního bloku evidence půdy stanoví roční lhůta od termínu nabytí účinnosti pro uvedení do souladu evidence půdy u dílu půdního bloku podle § 3a odst. 6 zákona o zemědělství formou aktualizace evidence půdy podle § 3g zákona o zemědělství.

K čl. III

Návrhem zákona se ruší prováděcí právní předpisy, které z věcných nebo časových důvodů pozbyly svoji platnosti, ale i nadále byly součástí právního řádu České republiky. Jedná se o 23 nařízení vlády, 3 části nařízení vlády a 1 vyhlášku, a tím dochází k částečnému zjednodušení našeho právního řádu.

K části druhé

K čl. IV

K bodům 1 a 49 (pojem „Evropská unie“):

Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie předpisů Evropské unie.

K bodu 2 (§ 1 odst. 2 písm. a):

Legislativně technická úprava kompetenčního ustanovení vzhledem k tomu, že Fond poskytuje dotace i mimo režim zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a tak se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 2.

K bodu 3 (§ 1 odst. 2 písm. i):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 3 vzhledem k přijetí nového předpisu Evropské unie - prováděcího nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.

K bodu 4 (§ 1 odst. 2 písm. j):

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že odvod finančních dávek z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků je prováděn Fondem podle příslušných přímo aplikovatelných a bezprostředně účinných nařízení Evropské unie.

K bodu 5 (poznámka pod čarou č. 4):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 4 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).

K bodu 6 (§ 1 odst. 2 písm. k):

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2a zákona o zemědělství. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 5.

K bodu 7 (§ 1 odst. 2 písm. l):

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2c zákona o zemědělství. Vzhledem k tomu, že pro období 2007 – 2013 již není Program rozvoje venkova považován za strukturální podporu, kterou byl v letech 2004-2006, dochází k vypuštění nadbytečné části ustanovení písm. l). Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 6 až 8.

K bodu 8 (§ 1 odst. 2 písm. n), r) a u) a § 11 odst. 6), bodu 15 (§ 1 odst. 3), bodu 32 (§ 7 odst. 3), bodu 41 (§ 11d odst. 2) a bodu 57 (§ 12e odst. 2):

Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných formulací. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 28 a 40.

K bodu 9 (§ 1 odst. 2 písm. n):

Legislativně technické zpřesnění textu podle příslušných nařízení Evropské unie v oblasti rozvoje venkova.

K bodu 10 (Poznámka pod čarou č. 9):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 9 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 800/1999 nařízením Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty.

K bodu 11 (§ 1 odst. 2 písm. r):

Doplnění výčtu činností Fondu v oblasti výběru reprezentativních trhů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).

K bodu 12 (§ 1 odst. 2 písm. w):

Doplnění ustanovení písmene w) s ohledem na zřízení nového Evropského námořního a rybářského fondu pro nové programové období Evropské unie pro období 2014 - 2020. Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2ca zákona o zemědělství.

K bodu 13 (Poznámka pod čarou č. 11):

Zpřesnění odkazu v poznámce pod čarou č. 11 v oblasti rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu - nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění.

K bodu 14 (§ 1 odst. 2 písm. x):

Navržený text nového ustanovení písmene x) rozšiřuje zákonnou působnost Fondu k provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 3a a násl. zákona o zemědělství v návaznosti na změnu v provozování evidence využití půdy s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství. Správcem údajů evidence využití půdy bude ministerstvo a provozovatelem evidence využití půdy bude Fond v návaznosti na skutečnost, že od 1.1.2015 bude Fond vedle stávajících dotací administrovat i národní dotace.

K bodu 16 (§ 2), bodu 40 (§ 11b a 11c), bodu 42 až 44 (§ 11d odst 5 až 7), bodům 45 a 46 (§ 11f a 11g) a bodu 54 (§ 13b odst. 1):

Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných ustanovení, která již v současné době nejsou v souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie nebo jsou s nimi duplicitní, zejména s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. Vypouští se část ustanovení § 11f ohledně produkčních kvót cukru. Produkční kvóty na cukr sice nadále zůstávají v platnosti (minimálně do 30.9.2015), avšak celý jejich systém včetně způsobu jejich rozdělování a přerozdělování je stanoven přímo použitelnými předpisy Evropské unie. Je plně v pravomoci orgánů Evropské unie rozhodovat o existenci nebo neexistenci produkčních kvót na cukr a o metodě, jak se kvóty případně přerozdělují mezi jednotlivými výrobci cukru v členských státech Evropské unie. Převod kvóty cukru je umožněn pouze při změně vlastnických nebo uživatelských vztahů ve smyslu čl. 60 odst. 2 nařízení ES č. 1234/2007 a nařízení vlády č. 337/2006 Sb. Společná organizace trhu se škrobem skončila hospodářským rokem 2011/2012, tj. v červnu 2012, přičemž pro další období nejsou členským státům Evropské unie stanoveny žádné národní kvóty pro výrobu bramborového škrobu a pro další období s nimi není počítáno. Vzhledem k tomu ustanovení týkající se výrobní kvóty bramborového škrobu (§ 11g) pozbývá platnosti a aktuálnosti a je třeba ho vypustit. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 26 a 27.

K bodům 17 až 20 (§ 4 odst. 1 a 2):

Změna v ustanovení § 4 odst. 1 souvisí s tím, že účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřená auditorem, je předkládána Fondem prostřednictvím ministerstva do vlády společně s výroční zprávou o činnosti Fondu. Změna v § 4 odst. 1 písm. c) souvisí se změnou v § 4 odst. 1 písm. b). Tak jako u výročních zpráv o činnosti Fondu je jejich běžnou součástí čerpání finančních prostředků, tak i součástí dílčích zpráv o činnosti Fondu je čerpání finančních prostředků. Z tohoto důvodu již není třeba k těmto dokumentům uvádět „a čerpání finančních prostředků“ a zbytečně tak prodlužovat jejich název.

Úprava v § 4 odst. 2 zpřesňuje podle přímo použitelných nařízení Evropské unie (nařízení Komise ES č. 883/2006 a nařízení Komise ES č. 885/2006) postup při informování orgánů Evropské unie o činnosti Fondu.

K bodům 21 až 27 (§ 6a odst. 1 až 5):

Znění odst. 1 písm. a) a b) bylo upřesněno ve vazbě na § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy jsou ministerstvem jako poskytovatelem dotací podle zákona č. 218/2000 Sb. Fondu na jeho žádost a ke konkrétnímu účelu použití poskytovány dotace (peněžní prostředky) podle § 44 odst. 2 písm. h) – prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, a podle § 44 odst. 2 písm. j) – ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. Znění písmene h) bylo doplněno ve vazbě na připravovanou novelu zákona č. 218/2000 Sb., kdy byly doplněny jako finanční zdroj Fondu vedle úvěru na provádění činností podle § 1 odst. 2 i peněžní prostředky poskytnuté Ministerstvem financí. Následně byla v textu § 6a upravena možnost tyto prostředky Fondem využít a byly přečíslovány původní písmena a odstavce. Tyto úpravy jsou v souladu s ustanoveními čl. 32 a 33 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV a čl. 57 a 58 návrhu nařízení o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky.

K bodu 28 (Poznámka pod čarou č. 15):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 15 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce, nařízením Komise (ES) č. 885/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV.

K bodům 29 a 30 (§ 6c):

Navržená úprava ustanovení § 6c souvisí s tím, že správce kapitoly (ministerstvo) neoznamuje Fondu jednu částku, ale několik částek (veškeré dotace na Společnou zemědělskou politiku a dotace na činnost Fondu). V souladu s ustanovením § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. byla zrušena poslední věta § 6c a doplněna věta první. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 16.

K bodu 31 (Poznámka pod čarou č. 17):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 17 v návaznosti na nahrazení zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.).

K bodu 33 (§ 7 odst. 7):

Stávající znění ustanovení odstavce 7 pochází z roku 2000. V té době před přistoupením České republiky k Evropské unii zastával Fond odlišnou funkci v oblasti zemědělské politiky, a to funkci samostatného regulátora trhu, kdy o jednotlivých regulačních a intervenčních zásazích rozhodovalo tzv. Prezidium Fondu jako vrcholný orgán Fondu. Návrhy do Prezidia předkládal ředitel Fondu. V této situaci byla činnost komoditních odborných výborů uvedená v odstavci 7 opodstatněná a funkční. Od přistoupení České republiky k Evropské unii plní Fond odlišnou roli v oblasti společné zemědělské politiky Evropské unie, a to roli platební agentury, která se řídí nařízeními Evropské unie. V této situaci je využití komoditních odborných výborů již nadbytečné.

K bodu 34 (§ 9 odst. 5):

Návrh úpravy textu odstavce 5 upřesňuje rozsah pravomocí a odpovědnosti zástupce ředitele Fondu v době, kdy dojde k ukončení funkce ředitele Fondu do doby, než je jmenován nový ředitel Fondu. Zástupce ředitele Fondu v tomto období vystupuje jako statutární orgán Fondu, řídí činnost Fondu a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady. Veškeré tyto pravomoci končí jmenováním nového ředitele Fondu.

K bodu 35 (§ 9a písm. b):

Legislativně technická změna tohoto ustanovení souvisí s tím, že lhůta, na kterou je v § 9a písm. b) odkazováno, byla v § 6c zrušena.

K bodu 36 (Poznámka pod čarou č. 21):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 21 v návaznosti na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nezbytná legislativně technická úprava citací návrhu nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

K bodu 37 (§ 11 odst. 5 až 7):

Z důvodu akutní potřeby je nutné řešit situace evropských projektových dotací administrovaných Fondem a navrhuje se nové zpřesněné znění ustanovení § 11 odst. 5. V novém programovém období bude Program rozvoje venkova spadat do skupiny Evropských strukturálních a investičních fondů a pod Dohodu o partnerství, kterou bude Česká republika uzavírat s Evropskou komisí. Tato Dohoda zastřešuje všechny programy spolufinancované z Evropské unie v rámci České republiky. V této souvislosti byl usnesením vlády č. 345 z 15. května 2013 vzat vládou na vědomí Koncept jednotného metodického prostředí předložený ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Tímto usnesením byl rovněž ministr pro místní rozvoj pověřen metodicky zabezpečit oblast přípravy programů, řízení a monitorování těchto fondů. Smyslem konceptu jednotného metodického prostředí je vytvoření rámce, resp. prostředí, ve kterém budou probíhat řídící a administrativní úkony s tím, že tento rámec bude od samého počátku utvářen pravidly, která budou jednotná pro všechny zúčastněné subjekty implementace při zohlednění specifik jednotlivých fondů. Jedině tak lze zajistit jednotný výklad pravidel a shodné nastavení klíčových procesů v celém systému implementace. Právě to je smyslem vytvoření jednotného metodického prostředí. Jedním z těchto procesů je rovněž aplikace správního řádu a postup poskytovatelů dotace vůči žadatelům/příjemcům dotace. Programy spolufinancované z ostatních fondů se při poskytování dotace řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Tento zákon v § 14 vylučuje pro poskytnutí dotace použití obecných předpisů o správním řízení a vylučuje soudní přezkum. Vzhledem k tomu, že v rámci Programu rozvoje venkova je dotace poskytována podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a nikoli podle rozpočtových pravidel, měla by být pro zachování jednotného přístupu obdobná formulace aplikována i v rámci zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, kde v současné době úprava vztahu ke správnímu řádu pro oblast projektových dotací zcela chybí. Úprava ustanovení odstavce 6 stanoví způsob poskytování dotací Fondem při provádění programů podpory aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, v případě, že bude k této činnosti pověřen ministerstvem na základě § 2d zákona o zemědělství. V tomto případě bude Fond poskytovat finanční prostředky na národní dotace na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 159 a násl. správního řádu. Dosavadní ustanovení odst. 7 se z důvodu nadbytečnosti zrušuje.

K bodu 38 (§ 11 odst. 8):

Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 8 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči Fondu (snížení počtu listinných podání). Podání budou žadateli činěna bez použití zaručeného elektronického podpisu prostřednictvím elektronického nástroje - Portálu farmáře (jedná se o společnou aplikaci ministerstva a Fondu s oddělenou odpovědností za jednotlivé části, přičemž uživatelé této aplikace mohou využívat obě části aplikace na základě jedné registrace), který umožňuje jednoznačnou identifikaci žadatele. Věcně obdobná úprava je již obsažena v daňovém řádu. Požádání o přístup do zabezpečeného systému bude mít formu odpovídající § 37 správního řádu (písemně, elektronicky s elektronickým podpisem, apod.). Navrženou úpravou se reaguje na dlouhodobě limitující stav možnosti podávání žádostí (dalších podání) elektronickou cestou pro většinu zemědělců, kteří nedisponují uznávanými elektronickými podpisy (ani datovou schránkou). Zároveň jsou tito žadatelé již zvyklí dlouhodobě pracovat s elektronickou aplikací. Pro správu žadatelů a zajištění přístupových oprávnění je definovaný jednoznačný metodický postup, který je k dispozici na webových stránkách – Portálu farmáře. V rámci zajištění přístupu do této elektronické aplikace musejí žadatelé prokazatelně doložit svou totožnost a je zajištěno předání přihlašovacích údajů do této aplikace tak, aby bylo garantováno potvrzení identity žadatele. Díky tomuto postupu je tedy prokazatelně zajištěno, že podání uskuteční oprávněný žadatel. Požádání o přístup do zabezpečeného systému (Portál farmáře) bude mít formu odpovídající § 37 správního řádu (písemně, elektronicky s elektronickým podpisem, apod.). Zároveň je žadatelům, kteří elektronickým podpisem disponují, umožněno podání s elektronickým podpisem při využití jiných nástrojů podání. S ohledem na výše uvedené je plně garantována identita žadatele, který danou žádost podává. Žádost o přístup do elektronického systému musí být písemná nebo s elektronickým podpisem. Poté na základě přidělených vstupních kódů a hesel již může žadatel žádost o dotaci podávat jen elektronicky přes Portál farmáře. Vedle toho může samozřejmě podávat i v písemné podobě nebo s elektronickým podpisem přes datovou schránku.

K bodu 39 (§ 11a):

Navrhovaná úprava odstavce 1 je reakcí na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 937/2012, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení Komise (EU) č. 65/2011, konkrétně se nahrazují v čl. 80 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a v čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 65/2011, jejich první pododstavce, které nově upravují období, za které je příjemci dotace počítáno penále. S ohledem na skutečnost, že penále se nově počítá za období od platební lhůty (resp. po jejím uplynutí) pro příjemce dotace uvedené v rozhodnutí o vratce, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů, do okamžiku vrácení nebo odečtení částky, stanovil Fond lhůtu od doručení rozhodnutí Fondu o vrácení dotace příjemci dotace. Výše uvedené se použije na rozhodnutí o vrácení dotace vydaná od 16. října 2012 (včetně). S ohledem na skutečnost, že platební lhůta pro vratku je stanovena Fondem ode dne doručení předmětného rozhodnutí, nikoli od právní moci rozhodnutí, vyloučil (a odůvodnil) Fond v rámci těchto rozhodnutí v případě podaných odvolání jejich odkladný účinek. V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů chybí právní úprava (odstavec 2). Navrhuje se lhůta pro zahájení řízení 10 let od jejího vyplacení odpovídající § 11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let. V odstavci 3 byla v souladu s předpisy vypuštěna 60-ti denní lhůta pro vrácení dotace kryté zcela nebo z části prostředky z Evropské unie; pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů je stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná, která vyplývá z předpisů Evropské unie pro dotace financované zcela či z části z rozpočtu Evropské unie a Fond ji uvádí do svých rozhodnutí; je tedy na místě použít shodnou úpravu. V ustanovení odstavce 4 je na místě omezit výši penále částkou dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu vrátit, neboť jiná úprava by byla pro příjemce dotace likvidační a z praxe lze konstatovat, že by tyto případy mohly nastat. Fond ve vazbě na nemožnost zastavit běh penále ani neuzavírá splátkové kalendáře na dlužnou částku dotace; omezením penále na 100 % částky požadované vrácené dotace, pak může Fond uložit tuto částku penále k úhradě příjemci dotace rozhodnutím, což by jinak učinit v řadě případů nemohl, a následně od příjemce dotace dobrovolným splněním, popř. prostřednictvím soudního exekutora získat zpět uloženou částku penále. Pouze pro úplnost lze uvést, že daná úprava je v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu zakotvena při shodném znění předpisů Evropské unie již od roku 2004. Stejný režim je upraven v zákoně o rozpočtových pravidlech. Daný postup plně odpovídá i čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/1995, v platném znění. Odstavec 5 - vymáhání částky nepřesahující 1.500,-Kč je neefektivní a nadměrně zatěžuje administrativní aparát Fondu, resp. vynaložené náklady na vymáhání částky nepřesahující 1.500,- Kč jsou zcela zjevně vyšší než částka, která má být získána zpět. Stanovení této hranice vychází z kalkulace nákladů na materiál, na mzdy zaměstnanců Fondu, jejichž vynaložení je nutné pro řádné procesní uplatnění nároku vůči dlužníkovi (jedná se zejména o založení spisu, vyhotovení oznámení o zahájení řízení, vypořádání námitek dlužníka, vyhotovení rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit úrok a související náklady na vypravení a doručení písemností). Z podrobného rozpisu nákladů vyplývá, že přímé personální náklady na administraci rozhodnutí o povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou dotaci do fáze vydání prvoinstančního rozhodnutí činí nejméně 1.890,- Kč (6,45 h práce právníka a 1 hodina práce sekretářky) a přímé materiální náklady činí 144,- Kč (cca 40 stran A4 a náklady na poštovné 2x 42 Kč). Pokud se jedná o analogii již v právní úpravě použité, tak podle § 35 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1.000 Kč a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1.000 Kč. Ke stanovení této částky došlo již v roce 2000, tj. před více než 12 lety. Z hlediska efektivity vynakládání prostředků ze státního rozpočtu České republiky je tak na místě, aby byla stanovena hranice konkrétní finanční částkou a v případě, že této částky nebude dosaženo, tak aby bylo Fondu zákonem uloženo takovouto bagatelní částku nevymáhat (resp. nezahajovat ani správní řízení vedoucí ke stanovení povinnosti takovou částku uhradit). V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů je nutné doplnit právní úpravu o stanovení lhůty pro zahájení řízení, a to na 10 let od jejího vyplacení. To odpovídá § 11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let. Ustanovení je tak pouze rozšířeno o shodnou hranici i pro penále. Navíc je pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná jako ta, která vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie pro dotace financované zcela nebo z části z rozpočtu Evropské unie. Odstavec 6 - s ohledem na skutečnost, že v souladu s nařízením Rady (ES) č.1290/2005, musí Fond neoprávněně vyplacené finanční prostředky získat vlastními postupy zpětného získávání, včetně penále, které je účelově vázaným příjmem Evropské unie, není možné, aby penále nebylo příjemcům dotace ukládáno, a to ani v případě, že k poskytnutí dotace došlo chybným postupem Fondu. Penále má sankční charakter a je ukládáno v případě, když příjemce dotace nevrátí neoprávněně mu poskytnuté finanční prostředky (dotaci) ve lhůtě stanovené rozhodnutím Fondu. Původní text § 11a odst. 2 je neaplikovatelný pro nesoulad s předpisy Evropské unie. Ustanovení odstavce 7 plně vychází ze stávajícího znění odstavce 6 a je nezbytné z hlediska administrace operačního programu Rybářství, která je v oblasti toku finančních prostředků a způsobů administrace podle nařízení Komise (ES) č. 885/2006 od Programu rozvoje venkova odlišná; Fond v případě operačního programu Rybářství funguje jako zprostředkující orgán pro ministerstvo a proto u tohoto operačního programu jako u jiných strukturálních fondů vymáhá porušení rozpočtové kázně finanční úřad.

V odstavci 8 se jedná o upřesnění textu zákona, aby bylo zcela zřejmé, že Fond má postavení orgánu veřejné moci nejen při rozhodování o poskytování dotací, ale i v rámci rozhodování o vrácení dotací a penále. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 23 a 24. S ohledem na počet změn ve stávajícím ustanovení § 11a byla zvolena legislativní úprava – návrhem nového znění ustanovení § 11a při částečném využití některých stávajících ustanovení.

K bodu 47 (§ 11h odst. 3):

Text odstavce 3 je nadbytečný, protože v § 9a písm. a) je právně zakotvena působnost ministerstva rozhodovat o veškerých odvoláních podaných proti rozhodnutím Fondu.

K bodu 48 (§ 11h odst. 4):

Výše uvedená úprava se navrhuje s cílem sjednocení s právní úpravou podle § 11a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

K bodu 50 (§ 12a odst. 1):

V rámci administrace projektových opatření Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 Fond uzavírá s příjemci dotace dohody, jejichž obsah vyplývá z Pravidel Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci opatření rozvoje venkova v České republice a která jsou vydávána v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005, na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005. Navrhovaná úprava má pouze upřesnit, že Fond je oprávněn provádět kontrolu plnění povinností a podmínek vyplývajících nejen z rozhodnutí a smluv, ale i z uzavřených dohod.

K bodu 51 (Poznámka pod čarou č. 34):

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 34 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1782/2003.

K bodu 52 (§ 12a odst. 3):

Ustanovení § 12a odst. 3 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu zohledňuje skutečnost, že ministerstvu i Fondu je uložena předpisy Evropské unie povinnost kontrolovat třetí osoby, které nemají žádný vztah ke kontrolované osobě. Nelze tedy použít ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu ke kontrole této třetí osoby (nesplňuje definici tzv. povinné osoby). Jedná se konkrétně o případ, kdy produkt zemědělské farmy (kontrolovaná osoba) je prodán přes zprostředkovatele až výrobci a po zpracování dodán konečnému spotřebiteli. Cílem kontroly je dohledat cestu produktu až k finálnímu spotřebiteli, přičemž ve vztahu ke kontrolované osobě (zemědělskému producentovi) je pouze první nákupčí. Ostatní nejsou v žádném vztahu ke kontrolované osobě, nenaplňují tak pojem povinné osoby (ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu) a jejich kontrolu by nebylo možné provést. Dále jsou to např. kontroly v oblasti způsobilosti i cross-compliance (GAEC), kdy porušení na pozemku kontrolovaného zemědělce provede třetí osoba, která není v žádném vztahu ke kontrolované osobě. Tyto třetí osoby opět nejsou ve vztahu ke kontrolované osobě popsaném v ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu, nenaplňují tak pojem povinné osoby a jejich kontrolu by nebylo možné provést.

K bodu 53 (Poznámky pod čarou č. 36):

Aktualizace textů poznámek pod čarou č. 36 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 54 (Poznámky pod čarou č. 37):

Aktualizace textů poznámek pod čarou č. 37 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

K bodu 55 (§ 12b odst. 2 a 4):

Terminologická úprava původního pojmu „jméno“ související se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

K bodu 56 (§ 12b odst. 3 a 4):

Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhuje v § 2e odst. 1 písm. a) zákona o zemědělství, po vzoru živnostenského zákona doplnit pravidlo o svéprávnosti, je provedena také úprava terminologie zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu tak, že se pojmy „omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují pojmy „omezení ve svéprávnosti“ (§ 12b odst. 3 písm. f) a odst. 4 písm. h).

K bodu 58 (§ 13a):

Stávající ustanovení § 13a již není v souladu s usnesením vlády ze dne 20. dubna 2009 č. 450, na jehož základě byla schválena Koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek. Usnesení vlády ukládá členům vlády mimo jiné „při novelizacích právních předpisů provádět průběžné odstraňování nadbytečných odchylek od správního řádu“. Z koncepce vyplývá, že odchylkami od správního řádu se rozumí také například ustanovení zvláštních zákonů, která obecně odkazují na použití správního řádu, není-li ve zvláštním zákoně stanoveno jinak. Z tohoto důvodu je navrhováno zrušit toto ustanovení.

K čl. V:

Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy.

K části třetí

V návaznosti na přijetí a nabytí účinnosti nových přímo použitelných a bezprostředně aplikovatelných nařízení Evropské unie, která se týkají změn Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2015.

V Praze dne 8. ledna 2014

předseda vlády Ing. Jiří R u s n o k, v. r.

ministr zemědělství Ing. Miroslav T o m a n, CSc., v. r.