Poskytnutí státní záruky umožňuje § 73 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, pouze zvláštním zákonem. V současné době jsou státní zárukou zajištěny úvěry, které slouží zejména k financování silniční a železniční infrastruktury. Dvě půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond z let 2010 a 2013, jež byly zajištěny státní zárukou poskytnutou zákonem č. 216/2013 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond, již jsou ukončeny, přičemž jejich zůstatek je od září 2016 nulový. Stávající státní záruka poskytnutá na tyto dvě půjčky proto zanikla. Celkový objem všech dosud nesplacených poskytnutých státních záruk je ve výši 3,2 mld. Kč se splatností do roku 2022.
Poskytnutí zápůjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 mld. EUR je zahraničněpolitickou prioritou České republiky. Vláda se s ČNB dohodla na poskytnutí zápůjčky z devizových rezerv ČNB s tím, že stát vydá záruku a uzavře s ČNB Dohodu o kompenzaci nákladů a výnosů vzniklých České národní bance v souvislosti s uzavřením a plněním dohody o poskytnutí bilaterální půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu zajišťující rovné sdílení nákladů a výnosů s půjčkou spojených.
Samotné vystavení nové státní záruky nemá zásadní přímý dopad na veřejné rozpočty, není však rozpočtově neutrální. K výraznému zatížení výdajové stránky rozpočtu by došlo v případě, že MMF zápůjčku ČNB nesplatí a záruka bude ve prospěch ČNB realizována z prostředků státního rozpočtu. Je nutno připomenout, že taková skutečnost v celé historii MMF dosud nenastala. Riziko negativního dopadu na státní rozpočet v případě realizace státní záruky tak považujeme za nízké.
Návrh nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí a z hlediska rovnosti žen a mužů je indiferentní.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace - RIA se nevypracovává s ohledem na věcnou stránku zákona, kde variantní řešení není možné. Bez státní záruky Česká národní banka zápůjčku neposkytne a Česká republika by tak nedostála svým zahraničním závazkům.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu. Záruka, kterou by Česká republika poskytla České národní bance (ČNB) za její pohledávku vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) vzniklou tím, že ČNB poskytne tomuto fondu zápůjčku a fond bude mít povinnost ji splatit, není podporou podle ustanovení čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. Účelem tohoto ustanovení je nepřipustit, aby některé ekonomické subjekty v Evropské unii byly zvýhodňovány tím, že obdrží dotaci, záruku nebo jinou podporu z veřejných zdrojů a budou tak moci své výstupy (výrobky, služby, práce, výkony) prodávat za nižší ceny a nekale tak konkurovat jiným ekonomickým subjektům.
Zápůjčku poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu na základě usnesení vlády ČR ze dne 21. srpna 2017 č. 577 Česká národní banka. Státní záruka za zajištění zápůjčky poskytnuté Českou národní bankou Mezinárodnímu měnovému fondu neznevýhodní jinou banku ani nikoho jiného. Z toho důvodu zákon o poskytnutí státní záruky České národní bance není v rozporu s právem Evropské unie.
K § 1
Vláda České republiky na svém zasedání dne 21. srpna 2017 přijala usnesení č. 577, k návrhu na poskytnutí bilaterální půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, kterým souhlasila s poskytnutím státní záruky za půjčku poskytnutou Mezinárodnímu měnovému fondu.
Státní záruka se poskytuje na jistinu ve výši 1,5 mld. EUR a úroky spojené s poskytnutím zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce mezi Českou národní bankou a Mezinárodním měnovým fondem ze dne 13. 10. 2017. Smlouva o zápůjčce má platnost do 31. 12. 2019 s možností prodloužení o 1 rok, tj. do 31. 12. 2020. Konečná splatnost zápůjčky je pak omezena na 10 let od data čerpání poslední tranše, nejdéle tedy do 31. 12. 2030.
V ustanovení § 73 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění je také uvedeno: „za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta“. Vzhledem k výjimečné situaci není politicky únosné od Mezinárodního měnového fondu jako dlužníka tuto platbu vyžadovat. Tuto skutečnost je nutné v přijímaném zákoně ošetřit. Navrhuje se, aby úplata za poskytnutí státní záruky v tomto případě nebyla požadována.
K § 2 Nabytí účinnosti zákona se navrhuje ke dni jeho vyhlášení z důvodu naléhavosti právní úpravy.
V Praze dne 3. ledna 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.