zákon č. 18/2022 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2022 na základě rozhodnutí vlády ze dne 29. prosince 2021. Výše platu představitelů státní moci, soudců i státních zástupců se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Na souhrnnou výši platů představitelů státní moci má tak vliv především platová základna, na jejímž základě se platy určují a představuje zároveň veličinu, jejíž výše může být měněna, aniž by byly narušeny relace odpovědnosti a náročnosti vykonávaných funkcí navzájem. Od 1. ledna 2021 byla výše platových základen představitelů, soudců a státních zástupců stanovena ve výši platné pro rok 2020. Tímto opatřením se sledovalo především zajištění úspor státního rozpočtu ve světle probíhající epidemie COVID-19. Od 1. ledna 2022 dochází k reaktivaci automatického určování výše platové základny. Oproti dřívější době se však platová základna nevypočítá z průměrné mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, ale z průměrné mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. V zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, jakož i v zákoně č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se za dobu jejich účinnosti a, především, v posledních letech vyskytlo několik jednorázových přechodných ustanovení, která jsou však v současnosti již vyhaslá a nezpůsobilá vyvolat právní účinky. Současná právní úprava je konformní s principem zákazu diskriminace i zásadou rovnosti mužů a žen.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Vzhledem k tomu, že vývoj průměrné mzdy a její výše v roce 2020 by při ponechání automatického mechanismu pro stanovení výše platové základny v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, vedl k významnému navýšení platových základen představitelů, soudců a státních zástupců a s ohledem na nepříznivou hospodářskou situaci umocněnou důsledky epidemie COVID-19 a trvajícího rozpočtového provizoria, je nezbytné růst platových základen dočasně pozastavit. Dočasné snížení platových základen na úroveň platnou před 1. lednem 2022, a to pouze na dobu od data účinnosti zákona do konce roku 2022, lze s ohledem na uvedené okolnosti považovat za spravedlivé řešení. Platová základna představitelů by tak činila 84 060 Kč, platová základna soudců 100 872 Kč a platová základna státních zástupců 90 784,80 Kč. Za účelem odstranění možných pochybností se také skrze příslušná přechodná ustanovení stanovuje, že se sdělení o platových základnách představitelů státní moci, soudců a státních zástupců vydaná pro rok 2022 ode dne účinnosti zákona nepoužijí. V důsledku historických změn, mj. i z důvodu rozpočtových úspor, došlo v první části zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, k vložení několika zvláštních ustanovení přechodného charakteru, která jsou v současnosti již obsoletní a znepřehledňují text zákona. Proto se navrhuje jejich zrušení, čímž také budou z uvedené části zákona odstraněny tzv. dělené paragrafy. Obdobně bylo vloženo do zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení upravující plat státních zástupců v roce 2010, které je rovněž již zkonzumováno. Navrhuje se jeho zrušení spolu s úpravou názvu zákona tak, aby byl odstraněn odkaz na již zrušený zákon č. 143/1992 Sb. Navrhovaná právní úprava je konformní s principem zákazu diskriminace i zásadou rovnosti mužů a žen.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s Ústavou České republiky

Navrhované změny jsou v souladu s Ústavou České republiky. Platová restrikce dopadá stejně na představitele všech pilířů státní moci. Zároveň se jedná o úpravu striktně časově omezenou, a to v situaci, kdy se realizují úsporná opatření i ve vztahu k dalším skupinám osob odměňovaným z veřejných rozpočtů.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

V obecné rovině je namístě zmínit článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování ve státní správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby nebyly zakládány neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Navrhovaná změna dopadá na všechny představitele státní moci na úseku zákonodárném, výkonném i soudním stejným způsobem. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, neboť se jinak týká otázek spadajících do kompetence členských států. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh na zmrazení platových základen představitelů státní moci, soudců a státních zástupců nemá vliv na zvýšení výdajů státního rozpočtu; měl by naopak v roce 2022 představovat úsporu výdajů ve srovnání se současnou úpravou, protože se navrhuje fixace výše platových základen představitelů státní moci, soudců a státních zástupců na úrovni roku 2021, což představuje 6 % úsporu finančních prostředků na platy a náhrady oproti situaci, kdy by platové základny byly stanoveny podle aktuálně platné právní úpravy. Odhadované úspory vlivem zmrazení platových základen (a z nich vypočtených platů a náhrad) budou závislé na počtu měsíců v roce 2022, po které nebude navržená úprava účinná. Pokud by účinnost zákona nastala od února 2022, odhadované úspory by tak za 11 měsíců představovaly u představitelů státní moci cca 56,7 mil. Kč, u soudců cca 403,7 mil. Kč a u státních zástupců cca 138,3 mil. Kč, celkem tedy cca 0,6 mld. Kč.

Pokud by ke zmrazení výše platových základen nedošlo, byla by jejich výše následující:

Srovnání výše platových základen let 2020 a 2021 s výší pro rok 2022

Výše platové základny Rozdíl (Kč) Rozdíl (%) 2021 a 2022* 2022**

Představitelé státní moci 84 060 89 155 5 095 6,06

Soudci 100 872 106 986 6 114 6,06

Státní zástupci 90 784,80 96 287,40 5 502,60 6,06

Zdroj: ČSÚ a výpočet MPSV * Výše platové základny v roce 2022 zmražené na úrovni roku 2021 ** Výše platové základny v roce 2022 podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2022 S ohledem na charakter novelizovaného právního předpisu i navrhované změny nelze předpokládat jakýkoliv relevantní sociální dopad, dopad na rodiny, specifické skupiny obyvatel ani dopady na životní prostředí.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. S ohledem na paušální charakter úpravy tato nepředstavuje zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

G. Hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad

Dne 29. prosince 2021 ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády rozhodl na jednání vlády, že se k návrhu zákona hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad neprovede.

H. Návrh na projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání

Navrhuje se, aby předseda vlády požádal jejím jménem o vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst.1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a o projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení v jeho rámci. Možnost využít institutu stavu legislativní nouze v obdobném případě za předpokladu širšího konsensu zákonodárného sboru připustil i Ústavní soud (viz např. nález Pl. ÚS. 12/10). Podstatný pro daný případ je existující souhlas všech poslaneckých klubů na nutnosti restriktivního zásahu vůči platům ústavních činitelů, který, jak předkladatel předpokládá, bude zdrojem konsensu ve smyslu citovaného rozhodnutí Ústavního soudu. V případě, že by ke včasnému přijetí úpravy nedošlo, existuje riziko značných hospodářských škod plynoucích z narůstajícího zadlužení České republiky, které se zejména v posledních 2 letech prohloubilo vlivem dopadů opatření, která bylo nutné přijmout ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19. Česká republika se nachází v rozpočtovém provizoriu a také s ohledem na mimořádný nárůst cen zboží a služeb je výdajová situace státu krizová. Navíc je nutné aktuálně přijímat taková opatření státu na výdajové straně státního rozpočtu, která pomohou zmírnit negativní dopady enormního nárůstu cen energií na ohrožené skupiny obyvatel. Výsledek schodku státního rozpočtu k 30. listopadu 2021 byl 401 mld. Kč. V této mimořádně složité situaci je proto třeba hledat úspory na výdajové straně státního rozpočtu v maximální a nejširší možné míře, a to urychleně. Nezbytným úkolem vlády tak je hledat a přijímat taková opatření, která umožní připravit návrh rozpočtu na rok 2022, ve kterém bude schodek státního rozpočtu významně nižší, avšak současně budou finančně zajištěna opatření eliminující dopady covidové a energetické krize. Je třeba zdůraznit, že restrikce v oblasti platů ze státního rozpočtu jsou v roce 2022 plošné. Jako relevantní a ospravedlnitelné řešení z hlediska porovnání principů spravedlivého ocenění za práci a rozpočtově odpovědného hospodaření státu lze v současné situaci shledat toliko valorizaci platů osob, podílejících se tzv. „v první linii“ na boji s epidemií COVID - 19, tj. příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání, zdravotníků a zaměstnanců v sociálních službách. Kromě uvedených skupin lze v současné rozpočtové situaci považovat za odůvodnitelné již pouze zvýšení platových tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství.