I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
I. 1. Zhodnocení platného právního stavu
I. 1.1 Vztah důvodové zprávy k Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace Zhodnocení platného právního stavu jako východiska pro přípravu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“), je provedeno Závěrečnou zprávou z hodnocení dopadů regulace, která je součástí návrhu zákona.
I. 1.2 Stručné shrnutí zhodnocení platného právního stavu Současná právní úprava působnosti a podmínek jejího výkonu Vojenskou policií je obsažena především v již zmíněném zákoně o Vojenské policii. Úpravu některých souvisejících dílčích problematik obsahuje vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, ve znění vyhlášky č. 286/2016 Sb. a vyhlášky č. 140/2019 Sb., vydaná k provedení zákona o Vojenské policii. Právní úpravu schvalování technické způsobilosti vojenských vozidel a provádění jejich technických prohlídek obsahuje vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel, ve znění vyhlášky č. 82/2022 Sb.
Některé okruhy právních vztahů vznikajících při činnosti Vojenské policie jsou upraveny také v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, nebo v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
Trestním řádem je upraveno postavení Vojenské policie pro účely trestního řízení, a to v rozsahu stanovení pověřeného orgánu Vojenské police jako orgánu činného v trestním řízení.
Zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou v současné době upraveny ve prospěch Vojenské policie podmínky poskytování údajů z registru silničních vozidel a informací z informačního systému technických prohlídek, a to standardním, předvídatelným způsobem, který v praxi nevyvolává žádné překážky.
Ve vztahu k Vojenské policii je pak trestním řádem také stanoveno, že vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Vojenské policie koná státní zástupce.
I. 2 Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákon o Vojenské policii, ale i ostatní uvedené právní předpisy, kromě jiného také vzhledem k předmětu jimi prováděné právní úpravy, nezakládají jakýkoliv prostor, který by byl způsobilý při aplikaci jednotlivých ustanovení vyvolávat diskriminaci v jakékoliv oblasti, stejně jako porušení principu garance právní rovnosti mužů a žen.
II. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
II. 1 Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Základním cílem předkládaného návrhu zákona je zefektivnit činnost Vojenské policie, zajistit jí skutečně účelné a účinné podmínky pro plnění jí svěřených úkolů.
Návrh zákona se proto věnuje normativní úpravě oblastí, kde dosavadní praxe dlouhodobě pociťuje absenci zákonné úpravy jako překážku pro výkon nezbytných, zásadních a zejména logicky očekávatelných činností. Provedená analýza právního a skutkového stavu pak potvrdila, že situaci není možné řešit mimonormativní cestou, natož pak zvykovým výkonem specifických odborných činností.
Návrh zákona si klade za cíl rozšíření působnosti Vojenské policie na ozbrojené síly jiných států, především členských států NATO, a to při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky při jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky. Navrhovaná úprava v této oblasti je reakcí na závazky České republiky přijaté Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, se kterou vyslovil souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2002 Sbírky mezinárodních smluv, a to v oblasti poskytování ochrany ozbrojeným silám jiného státu na území České republiky. V článku VII odst. 11. Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil je stanoveno: „Každá smluvní strana bude usilovat o přijetí takových legislativních ustanovení, která považuje za nezbytné k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu“. Od doby, kdy vstoupila výše uvedená dohoda v platnost (pro Českou republiku 30. listopadu 2000), uplynula poměrně dlouhá doba, která kromě jiného umožnila vyhodnotit účinnost přijatých „legislativních opatření“ v praxi a detekovat jejich slabiny nebo identifikovat chybějící jednoznačnou právní úpravu pro plnění předpokládaných úkolů. Praktické zkušenosti jednoznačně prokázaly, že v celé řadě případů by bylo nutné se pro zajištění bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku ozbrojených sil jiného státu opírat pouze o přiměřený výklad dosavadní právní úpravy nebo se dokonce vzdát organizačních opatření nebo činností, které by bylo v dané situaci nanejvýš vhodné uplatnit. Při přípravě návrhu zákona bylo proto vyhodnocováno, jaké jsou obecné zákonné podmínky pro ochranu pobytu ozbrojených sil jiného státu na území České republiky.
K této problematice je nutné konstatovat, že Vojenské policii není na základě existujících právních předpisů umožněno podílet se na realizaci shora uvedeného závazku České republiky, jakkoliv by to bylo logické a odpovídalo by to obdobné praxi států, které jsou smluvními stranami citované dohody. Podle § 1 zákona č. 300/2013 Sb. totiž Vojenská policie plní v rozsahu vymezeném uvedeným zákonem úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany, ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany. Z tohoto základního ustanovení je zřejmé, že zákonodárce vnímá působnost Vojenské policie jako výkon směřující k ochraně majetku České republiky, který je určený k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky a současně také k plnění policejní ochrany ozbrojených sil České republiky a Ministerstva obrany. V této souvislosti je nutné uvést, že pokud zákonodárce v zákoně č. 300/2013 Sb. používá pojem „ozbrojené síly“, má na mysli ozbrojené síly České republiky ve smyslu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, což jednak vyznívá ze samotného kontextu zákona, jednak je tato skutečnost uvedena v důvodové zprávě k návrhu předmětného zákona.
Tomuto pohledu odpovídá také současné stanovení územní působnosti Vojenské policie v § 2 zákona o Vojenské policii, podle kterého Vojenská policie „působí na území České republiky a při plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil na území jiných států, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak“. Zákonodárce zde do jisté míry odlišuje „standardní plnění úkolů“ Vojenské policie prováděné na území České republiky, avšak pokud se týká zajišťování policejní ochrany ozbrojených sil České republiky, připouští její výkon také mimo toto území.
Vzhledem k uvedenému je nutné provést v zákoně o Vojenské policii změny, resp. doplnění jednotlivých konkrétních ustanovení zákona o Vojenské policii tak, aby Vojenská policie byla schopna řádně a efektivně plnit zákonem uložené úkoly.
Na základě provedení analýzy právního a skutkového stavu oblastí, jimiž mají být právně zajištěny řádné podmínky plnění úkolů Vojenské policie, byly stanoveny tyto oblasti vyžadující provedení legislativních úprav v zákoně o Vojenské policii:
Působnost Vojenské policie
Působnost Vojenské policie by se tak nově měla věcně vztahovat také na ozbrojené síly jiného státu při jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky. Osobní působnost by se nově měla vztahovat také na příslušníky ozbrojených sil jiného státu a je doprovázející civilní personál.
Působení vojenského policisty na území jiného státu
Vojenští policisté jsou vysíláni k plnění úkolů na území jiného státu. Je přitom potřebné zachovat jejich status vojenského policisty a jejich kontinuální odborné řízení, a to i přes dočasné zařazení do podřízenosti jiného služebního orgánu.
Úkoly Vojenské policie
Stanovené úkoly, které Vojenská policie plní, je potřebné v návaznosti na rozšíření její působnosti zpřesnit a doplnit.
Dohled nad bezpečností provozu vozidel
Detekování nedostatečnosti existence právní úpravy v této oblasti souvisí s výše uvedeným doplněním působnosti Vojenské policie v oblasti zajišťování bezpečnosti ozbrojených sil jiného státu v případech, že pobývají nebo projíždějí územím České republiky. V těchto případech je nutné do zákona o Vojenské policii doplnit oprávnění Vojenské policie vůči vozidlům ozbrojených sil jiného státu a jejich řidičům.
II. 2 Dopady návrhu zákona ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava v oblastech podle subkapitoly II. 1 neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení nebo vedla k diskriminaci.
Navrhovaná právní úprava nepřipouští diskriminační přístup. Povinnosti jsou stanoveny pro všechny občany (fyzické osoby) bez rozdílu pohlaví, náboženské či politické příslušnosti. Návrh je v souladu zejména s čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.), neboť zaručuje stejná práva a povinnosti bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.
II. 3 Dopady návrhu zákona ve vztahu k zásadě zachování principu rovnosti žen a mužů
Z hlediska principu rovnosti žen a mužů je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava v oblastech podle subkapitoly II. 1 nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
III. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Nezbytnost předložení návrhu zákona vyplývá v obecných mezích již ze skutečností uvedených v kapitolách I. a II. obecné části důvodové zprávy. Provedená analýza věcného a skutkového stavu pak přesněji vymezila oblasti provedení nutné normativní úpravy, resp. okruhy v praxi velmi pociťované absence jednoznačně předvídatelné úpravy okruhů právních vztahů, umožňujících výkon působnosti Vojenské policie komplexně, profesionálně a na srovnatelné úrovni s bezpečnostními sbory, jimž byly svěřeny srovnatelné úkoly prováděné za shodným účelem.
K jednotlivým oblastem identifikovaným jako nedostatek dosavadní právní úpravy působnosti a podmínek plnění úkolů Vojenské policie podle subkapitoly II. 1 obecné části důvodové zprávy:
III. 1 Problémem stávající právní úpravy je skutečnost, že působnost Vojenské policie se nevztahuje na ozbrojené síly jiných států, např. členských států NATO, a to jak při jejich průjezdu a pobytu na území České republiky, tak i v případě společných cvičení. Většina naznačených případů se děje v rámci uzavřených mezinárodních smluv nebo dohod, které však nepokrývají celou škálu potřeb policejní ochrany ozbrojených sil jiného státu nebo jejich příslušníků. S tímto problémem je přímo propojena taktéž chybějící osobní působnost Vojenské policie vůči příslušníkům ozbrojených sil jiného státu, kteří na území České republiky působí na základě smluvních závazků.
III. 2 V dosavadní právní úpravě chybí konkrétní možnost samostatného působení Vojenské policie v zahraničí, např. při plnění mise policejního výcviku národních vojensko-policejních jednotek na území jiného státu v rámci příslušných zahraničních operací (konkrétní zkušenost je z minulých období z působení Vojenské policie v Iráku) nebo možnost působení jednotky Vojenské policie v součinnosti s jednotkami spojenců bez účasti ozbrojených sil České republiky v místě plnění konkrétních úkolů. V souvislosti se zkušenostmi z dřívějšího působení Vojenské policie v zahraničí se tato chybějící možnost jeví jako nedostatek. Výslovně není stanovena ani možnost samostatného působení Vojenské policie mimo státní území České republiky.
Zcela nedostatečně je nyní upravena otázka možnosti působení vojenského policisty na území jiných států. Na základě potřeby působení vojenských policistů např. ve strukturách aliančních prvků velení a řízení jsou vojenští policisté zařazováni na konkrétní služební místa, kde je vyžadováno, aby úkoly plnil odborně připravený vojenský policista. Podle dosavadní platné úpravy však vojenský policista, který je přeložen na takové místo, ztrácí převelením mimo organizační strukturu Vojenské policie postavení, povinnosti a oprávnění vojenského policisty. Na tuto skutečnost navazuje potřeba zajištění odborného řízení, které by měl zabezpečit náčelník Vojenské policie.
III. 3 Dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel
Současná právní úprava dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel, a to jak provozu vozidel ozbrojených sil, tak i ostatních vozidel v souvislosti s provozem vozidel ozbrojených sil nebo při jejich pobytu v chráněných objektech je nedostatečně upravena právě vzhledem k pohybu vozidel ozbrojených sil jiného státu. Pokud bychom na tato vozidla pohlíželi jako na jakákoliv jiná vozidla, pak by se na ně vztahovala působnost Vojenské policie pouze v chráněných objektech. Z pohledu potřebnosti rozšíření působnosti Vojenské policie na policejní ochranu ozbrojených sil jiného státu při jejich pobytu nebo pohybu po území České republiky, je nezbytné upravit také ustanovení o dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel.
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky a ve všech aspektech svého provedení vychází ze zásad normotvorby vymezených především ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky.
Návrh zákona se v obecné rovině dotýká čl. 3 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (zákaz diskriminace), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví) a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (zásada přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod). Návrh zákona je s těmito ustanoveními v souladu, není v rozporu ani s jinými ustanoveními předpisů tvořícími ústavní pořádek České republiky.
Právní úprava je navrhována tak, aby byla v souladu se zásadami zákonnosti, legitimity cílů a přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod. Předkládaný návrh zákona směřuje k tomu, aby Vojenská policie disponovala potřebnými informacemi pro plnění svých úkolů a současně nástroji garantujícími jejich profesionální, účelné a účinné řešení, tedy aby byla schopna předcházet nebo odstraňovat negativní jevy, anebo alespoň minimalizovat následky.
Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva
Obecně problematika policejní činnosti vojenských policií není předmětem komunitární úpravy – práva Evropské unie.
Návrhem zákona jsou ve vztahu k nově doplňovanému ustanovení § 2 transponovány části Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (CELEX 32008D0615).
Návrh zákona na základě provedeného vyhodnocení naplňuje požadavky kladené na zajištění souladu s právem EU, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a lze ho aplikovat ústavně konformním způsobem.
VI. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, naopak je jím realizován závazek České republiky zajistit ochranu ozbrojených sil členských států NATO při plnění jejich úkolů na území České republiky.
Návrhem zákona je rozšiřována působnost Vojenské policie na ozbrojené síly jiných států, např. NATO, a to při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky při jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky, ale i v případě společných cvičení. Navrhovaná úprava v této oblasti je reakcí na závazky České republiky přijaté Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, se kterou vyslovil souhlas Parlament České republiky a která byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2002 Sbírky mezinárodních smluv, a to v oblasti poskytování ochrany ozbrojeným silám jiného státu na území České republiky. V článku VII odst. 11. Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil je stanoveno: „Každá smluvní strana bude usilovat o přijetí takových legislativních ustanovení, která považuje za nezbytné k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu“.
Jak je již uvedeno v kapitole III obecné části důvodové zprávy, byly Ministerstvem obrany vyhodnoceny dosavadní zkušenosti se zajišťováním ochrany ozbrojených sil členských států Severoatlantické smlouvy při plnění jejich úkolů na území České republiky, a to zejména co do zákonné opory jejího provádění Vojenskou policií jako logickým a organizačně i věcně nejvhodnějším nositelem této povinnosti. Řešení zjištěné absence jejího provedení, a tedy nedostatečné promítnutí uvedené Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil do právního řádu České republiky, je promítnuto do tohoto návrhu zákona.
VII. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
VII. 1 Dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty
V souvislosti s přijetím navrhovaného zákona se nepředpokládá zásadní navýšení výdajů na činnost Vojenské policie. Úkoly, které Vojenská policie plní v rámci doprovázení konvojů ozbrojených sil jiného státu po území České republiky jsou plánované, a je s nimi počítáno v rozpočtu ministerstva. Pokud jde o náklady spojené s vysíláním Vojenské policie k ochraně ozbrojených sil České republiky nasazených v zahraničních operacích, jde rovněž o plánované výdaje hrazené z rozpočtu ministerstva.
Vysílání vojenských policistů k samostatnému plnění úkolů na území jiných států se předpokládá výjimečně a jeho rozsah nebude z hlediska nákladů zásadní. Stejně jako ostatní výdaje na plnění úkolů Vojenské policie budou takovéto náklady hrazen z rozpočtu ministerstva. Vzhledem k výjimečnosti plnění tohoto úkolu nelze v této fázi náklady dopředu kvantifikovat. V případě čelení hrozbám vysoké intenzity by pak náklady odpovídaly rozsahu takové hrozby.
VII. 2 Dopady na podnikatelské prostředí
Návrh zákona nevyvolává žádné nové dopady na podnikatelské prostředí jako takové.
VII. 3 Dopady do životního prostředí
V souvislosti s předkládaným návrhem zákona se vzhledem k jeho obsahu nepředpokládají dopady na životní prostředí.
VII. 4 Sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
S přihlédnutím k věcnému obsahu návrhu zákona, ale také jeho účelu, je zřejmé, že aplikace jednotlivých ustanovení nemůže mít žádné dopady do sociální oblasti jak v obecném rozsahu, tak vůči specifickým skupinám obyvatel. Návrh zákona předmětem regulovaných vztahů není způsobilý v krátkodobém nebo dokonce v dlouhodobém horizontu ovlivňovat postavení specifických skupin obyvatel, měnit jejich postavení sociální nebo ekonomické, a to ani co do příznivých účinků na tyto skupiny, zejména pak na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny.
VIII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro plnění povinností v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů a je jím respektována ochrana osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a jeho adaptační právní úpravou, tedy se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona se specificky nezabývá oblastí ochrany osobních údajů, neboť ta byla v zákoně o Vojenské policii kompletně nově upravena s účinností do 24. dubna 2019 v souvislosti s implementací nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), a to zákonem č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (část třicátá první).
Na základě uvedeného je zřejmé, že k návrhu zákona není objektivně možné provést zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť navrhovaná řešení se vztahují k odlišným okruhům právních vztahů, než je ochrana soukromí a osobních údajů; pro samotný zákon o Vojenské policii jsou požadavky kladené na zajištění souladu s právem EU regulující ochranu osobních údajů i se zákonem č. 110/2019 Sb., včetně čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, zajištěny tak, jak je uvedeno výše a zákon tedy i v tomto případě lze aplikovat ústavně konformním způsobem.
IX. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
V souvislosti s výkonem činností pověřeného orgánu Vojenské policie v oblasti dopravní a pořádkové služby a rovněž výkonem služby vojenských policistů při kontrolách provozu vojenské techniky, zejména vozidel ozbrojených sil nelze zcela vyloučit, že se tito vojenští policisté mohou stát „terčem“ korupčních nabídek. Tato rizika však nejsou nová a doposud byla eliminována vytvořeným systémem preventivních opatření, ale také důsledné následné kontroly. Tento systém podléhá průběžnému vyhodnocování, a tedy je schopen včas a dostatečným způsobem reagovat na případná vychýlení z normy a očekávaných postupů.
Z hlediska závěrů legislativních úkonů provedených při přípravě návrhu zákona je však nutné uvést, že vyhodnocení dosavadních zkušeností Vojenské policie v této oblasti prokázalo, že do současné doby se ve Vojenské policii tato forma trestného jednání neprojevila, a to ani ze strany příslušníka Vojenské policie, ani ze strany osoby, vůči které úkon Vojenské policie směřoval.
X. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona vyvolá přímé důsledky do oblasti obrany České republiky, neboť cílem a účelem jeho přijetí je zkvalitnění a zefektivnění podmínek pro výkon služby vojenských policistů při plnění úkolů Vojenské policie.
Rozšíření působnosti Vojenské policie v rozsahu návrhu umožní efektivně plnit úkol policejní ochrany ozbrojených sil jiného státu při jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky a jejich materiálu (k tomu také viz kapitola I. obecné části důvodové zprávy).
XI. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Vzhledem k tomu, že nejde o složitou právní úpravu, která zároveň vyžaduje ve vazbě na aktuální situaci na mezinárodním poli urychlenou účinnost, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. I
K bodu 1 (§ 1):
Vojenská policie podle současného znění § 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany, ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo.
Nově se navrhuje policejní ochranu Vojenské policie vztáhnout na ozbrojené síly jiného státu při průjezdu nebo pobytu na území České republiky a na ochranu jejich materiálu. Takto obecně stanovená působnost je následně promítnuta do konkrétních navrhovaných změn jednotlivých ustanovení zákona o Vojenské policii.
Podle stávající právní úpravy se působnost Vojenské policie nevztahuje na ozbrojené síly jiných států, např. NATO, a to jak při jejich průjezdu a pobytu na území České republiky, tak i v případě společných cvičení. Výrazně se tento nedostatek právní úpravy projevil například při zajišťování bezpečného průjezdu a nerušeného pobytu jednotek Armády Spojených států amerických na území České republiky v roce 2015 při akci DRAGOON RIDE. I nadále se tento nedostatek projevuje při řešení ochrany a doprovodů vojenských kolon jednotek ozbrojených sil jiného státu, které projíždějí územím našeho státu při přesunech na mezinárodní cvičení do dalších států, např. na Slovensko nebo do Polska, ale také v případě, že tyto jednotky cvičí ve vojenských újezdech na našem území.
Výše uvedené nedostatky právní úpravy se navrhuje řešit novelizací ustanovení o působnosti Vojenské policie, a to jak věcné, tak i místní.
K bodu 2 (§ 2 a 3):
Vojenská policie má dlouhodobé zkušenosti z působení vojenských policistů v zahraničí. Za současné právní úpravy jsou vojenští policisté k plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil České republiky v zahraničních operacích odveleni podle § 15 zákona o vojácích z povolání na tabulková místa v těchto operacích, a tedy zůstávají zařazeni na svých služebních místech v organizační struktuře Vojenské policie. Ve smyslu ustanovení § 5 zákona o Vojenské policii tak zůstávají vojenskými policisty. V souvislosti se zkušenostmi z dřívějšího působení Vojenské policie se jeví nedostatkem právní úpravy, že chybí konkrétní možnost samostatného působení jednotky Vojenské policie při operačním nasazení v zahraničí, např. při provádění policejního výcviku národních vojensko-policejních jednotek na území jiných států v rámci příslušných zahraničních operací nebo v součinnosti s jednotkami spojenců bez účasti ozbrojených sil České republiky v místě plnění konkrétních úkolů (konkrétní zkušenost je z minulých období ze samostatného působení Vojenské policie v Iráku v létech 2004 až 2007 nebo poslední zkušenost zahraniční operace - výcviková jednotka Vojenské policie v Bagdádu v roce 2017 až 2020).
Dalším problémem je situace, kdy je třeba vojenského policistu zařadit na zahraniční pracoviště v souvislosti s plněním úkolů, např. ve prospěch NATO. Na tato pracoviště jsou vojáci překládáni podle § 16 zákona o vojácích z povolání. Podle výkladu zákona o Vojenské policii však nemůže být vojenským policistou voják, který není zařazen v organizační struktuře Vojenské policie. Pro plnění některých specifických úkolů je však vhodné, aby takové úkoly plnili vojenští policisté, kteří jsou k nim vycvičeni a připraveni; jako příklad může sloužit plnění úkolů vojenských policistů při zabezpečování ochrany a doprovodu určených osob v zahraničí. Tito vojenští policisté jsou podle současné právní úpravy přeloženi od Vojenské policie a zařazeni na tabulku počtů zahraničního pracoviště mimo organizační strukturu Vojenské policie a tím ztrácejí status vojenského policisty. Je třeba, aby byl tento nežádoucí stav napraven.
Vojenský policista rovněž může plnit úkoly na území jiného státu na základě mezinárodní smlouvy, současně je však v rámci přípravy nasazení do zahraniční operace např. připravována rota vojenských policistů nebo policejní výcvikové týmy k plnění úkolů v zahraniční operaci na základě rozhodnutí vyplývajícího z členství v NATO.
Nově navrhované ustanovení upravuje podmínky, za kterých vojenský policista může působit při plnění úkolů v zahraničí. Současně také stanovuje, že v rámci svého zařazení (i přes přeložení do jiného místa výkonu služby a podřízenosti jiného služebního orgánu mimo organizační strukturu Vojenské policie) bude vojenský policista nadále odborně řízen náčelníkem Vojenské policie.
V návaznosti na rozšíření působnosti Vojenské policie ve směru policejní ochrany ozbrojených sil jiného státu se navrhuje rozšířit odpovídajícím způsobem také osobní působnost Vojenské policie tak, aby zahrnovala personál ozbrojených sil jiného státu při jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky.
Navrhovaná úprava rozšiřuje a zpřesňuje dosavadní znění § 3 tak, aby vytvářelo funkční celek s úpravou provedenou v navrhovaném znění § 1. Rozšiřuje se okruh osob, vůči kterým je Vojenská policie oprávněna působit, a to o příslušníky ozbrojených sil jiného státu nebo jejich civilní personál. Pojem civilní personál je přitom chápán ve smyslu jeho definice uvedené v čl. I bod 1 písm. b) Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, vyhlášené pod č. 1/2002 Sb. m. s., kde se uvádí: „civilní složka znamená civilní personál doprovázející ozbrojené síly smluvní strany, který je zaměstnán u ozbrojených sil této smluvní strany a který není bez státní příslušnosti ani není občanem státu, který není smluvní stranou Severoatlantické smlouvy ani není občanem státu nebo osobou s trvalým pobytem ve státě, v němž jsou ozbrojené síly rozmístěny“.
Od obecně stanovené osobní působnosti Vojenské policie, která se má nově vztahovat také na příslušníky ozbrojených sil jiného státu a je doprovázející civilní personál, je třeba odlišit působnost pověřeného orgánu Vojenské policie podle § 12 odst. 2 písm. e) trestního řádu a § 161 odst. 7 trestního řádu. Navrženou změnou § 1 zákona o Vojenské policii se nezamýšlí měnit vymezení kompetencí Vojenské policie jakožto policejního orgánu, která vyplývá z § 12 odst. 2 písm. e) trestního řádu a § 161 odst. 7 trestního řádu, a která je dána pouze v řízení o trestných činech příslušníků (českých) ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům (českých) ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany.
Definice chráněného objektu vychází z dosavadní úpravy, která je nově doplněna, a to rozšířením o prostor, ve kterém ozbrojené síly jiného státu, Vojenské zpravodajství nebo Vojenská policie plní své úkoly.
K bodu 3 až 5 (§ 4 odst. 1 písm. c), d), g) a h)):
Úkoly Vojenské policie, uvedené v návrhu tohoto ustanovení, vycházejí z úkolů policejní ochrany stanovených v dosavadní právní úpravě ustanovení § 4. Tyto úkoly jsou zpřesněny a doplněny v návaznosti na změny provedené v předcházejících ustanoveních návrhu zákona.
Navrhovaná úprava § 4 odst. 1 písm. c) je legislativně technickým promítnutím změny provedené v § 1 odst. 1 písm. b) a § 3 návrhu zákona o Vojenské policii. Obdobně je tomu v navrhované úpravě § 4 odst. 1 písm. d), která vychází z potřeb, jež vyvstaly v návaznosti na řešení krizových situací. Od Vojenské policie byly požadovány doprovody vozidel přepravujících humanitární materiální pomoc pro oblasti zasažené povodněmi nebo v posledním období tornádem na Moravě. Rovněž se předpokládá, že Vojenská policie bude doprovázet humanitární pomoc určenou do zahraničí.
Navrhované doplnění ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) a nové znění písmene h) je rovněž legislativně technickým důsledkem změn provedených v § 1 odst. 1 písm. b) návrhu zákona o Vojenské policii.
K bodu 6 (§ 4 odst. 1 písm. l)):
Nově navrhované znění § 2 by mělo umožnit samostatné působení jednotky Vojenské policie v zahraničí, např. při plnění mise policejního výcviku národních vojensko-policejních jednotek na území jiných států v rámci příslušných zahraničních operací nebo v součinnosti s jednotkami spojenců bez účasti ozbrojených sil České republiky. V uvedené situaci lze uvažovat také o konkrétním podílu Vojenské policie na zajišťování ochrany delegací České republiky nebo jejích občanů v místě, kde Vojenská policie bude plnit konkrétní úkoly mimo území České republiky. Z tohoto důvodu je navrhována úprava znění § 4 odst. 1 písm. l) zákona o Vojenské policii, která doposud váže podíl na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky pouze k místu nasazení ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, nikoliv k místu nasazení Vojenské policie.
K bodu 7 (§ 4 odst. 2):
Vypuštění příslušného textu je navázáno na jeho zavedení nově už v § 2 odst. 2.
K bodu 8 a 9 (§ 9 a 35):
S rozšířením působnosti Vojenské policie vůči ozbrojeným silám jiného státu, které na území České republiky působí na základě smluvních závazků (navrhovaná změna ustanovení § 1 zákona o Vojenské policii), dojde také k faktickému rozšíření osobní působnosti Vojenské policie, která se bude nově vztahovat i na příslušníky ozbrojených sil jiného státu po dobu jejich průjezdu nebo pobytu na území České republiky. V návaznosti na uvedenou změnu se jako potřebná jeví také nová úprava § 9, která nově zahrnuje taktéž vozidla ozbrojených sil jiného státu a jejich řidiče. Navrhovaná úprava zpřesňuje oprávnění Vojenské policie při provádění dohledu nad bezpečností provozu vozidel s tím, že definuje konkrétní oprávnění vůči vozidlům ozbrojených sil a ozbrojených sil jiného státu a jejich řidičům, a v chráněných objektech vůči všem vozidlům a jejich řidičům.
Oprávnění vojenského policisty k zastavení a prohlídce dopravních prostředků se doplňuje o možnost provedení tohoto úkonu vůči řidičům a vozidlům ozbrojených sil jiného státu v návaznosti na rozšíření působnosti v ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a na úkoly Vojenské policie stanovené v ustanovení § 4 zákona.
K čl. II
Datum nabytí účinnosti zákona, patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, bylo stanoveno s přihlédnutím k důvodům vedoucím též k navrhovanému projednání návrhu zákona v prvním čtení. Navrhovaná právní úprava není rozsáhlá ani složitá, reaguje však mimo jiné na aktuální krizi v souvislosti s agresí Ruské federace vůči Ukrajině a s tím související nutnost zintenzivnění přesunů vojenské techniky i přes území ČR směrem na východ.
V Praze dne 7. září 2022
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.
Ministryně obrany: Mgr. Jana Černochová v.r.