zákon č. 180/2005 Sb.

II, část 12-Energetika) dohodla, že do Směrnice 2001/77/ES budou doplněny referenční hodnoty pro stanovení národního indikativní cíle pro ČR v této výši (OZE = obnovitelné zdroje energie):

Stát	Výroba elektřiny z OZE v TWh v roce 1997*	Podíl výroby elektřiny z OZE v % v roce 1997**	Podíl výroby elektřiny z OZE v % v roce 2010**
Česká republika	2,36	3,8	8***

Dále se dohodlo, že v Příloze ke Směrnici se poznámky pod čarou doplní takto:

^* Údaje pro Českou republiku se vztahují k roku 1999.

^** Procentní příspěvek se zakládá na vnitrostátní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vydělené hrubou národní spotřebou energie. Vnitrostátní spotřeba se zakládá na údajích roku 2000.

^*** Při přihlížení k orientačním referenčním hodnotám stanoveným v této příloze Česká republika poznamenává, že možnost dosažení uvedeného orientačního cíle vysoce závisí na klimatických faktorech, jež významně ovlivňují úroveň využití vodní, sluneční a větrné energie. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů byl schválen vládou v říjnu roku 2001 a uvádí jako cíl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 3,0 % hrubé spotřeby elektřiny (vyjma velké vodní elektrárny s výkonem nad 10 MW) a 5,1 % (včetně velkých vodních elektráren s výkonem nad 10 MW) do roku 2005. V případě nedostatku přírodních zdrojů je dodatečné významné rozšiřování výkonu u velkých i malých vodních elektráren vyloučeno.“

S respektováním národních indikativních cílů dohodnutých ve Smlouvě o přistoupení pro jednotlivé členské země se v Příloze ke Směrnici 2001/77/ES mění indikativní cíl pro Společenství z 22 na 21 %.

Česká republika nemá vhodné přírodní podmínky pro rozvoj využití všech druhů obnovitelných zdrojů energie. Podle expertního ocenění lze do doku 2010 naplnit národní indikativní cíl zejména vyšším využitím malých vodních elektráren, větrných elektráren a především využitím biomasy. Orientační propočet naplnění indikativního cíle výroby elektřiny je v následující tabulce:

Druh	Výroba v roce 2001 GWh	Výroba v roce 2010 GWh
Větrné elektrárny	0,6	930
Malé vodní elektrárny (do 10 MW)	826	1 120
Velké vodní elektrárny	1 165	1 165
Elektrárny spalující biomasu	5,9	2 200
Elektrárny využívající geotermální energii	0	15
Fotovoltaické elektrárny	0	15
Celkem	1 998	5 445

K naplnění indikativního cíle je nutné vytvořit systém podpory, který při známých vysokých investičních nákladech vytvoří pro investory potřebné klima s dlouhodobou zárukou návratnosti vložených investic. To je i principem Směrnice 2001/77/ES.

V Plánu legislativních prací vlády byl návrh zákona formulován takto: „Zákon na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie“, tj., že se bude vztahovat i na podporu výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. V průběhu přípravy návrhu zákona byly předkládány návrhy, aby návrh zákona byl dále rozšířen na podporu kombinované výroby elektřiny a tepelné energie a konečně na podporu výroby elektřiny a tepelné energie z druhotných zdrojů. V navrhovaných oblastech však dosud v rámci Evropské unie neexistuje jednotná právní úprava.

Proto byl návrh zákona omezen pouze na podporu výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a v souvislosti s tím i upraven název zákona. V současné době byla ponechána podpora kombinované výroby elektřiny a tepelné energie a využití druhotných zdrojů energie podle současného právního stavu, tj. podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon o hospodaření energií“). K případným úpravám českého práva lze přistoupit po zpracování nových průchozích způsobů podpory, nejpozději však v souvislosti s případným přijetím příslušných právních úprav v rámci Evropské unie.

V roce 2010 se v ČR předpokládají následující objemy výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie:

ze slunce	2,2 PJ
tepelná čerpadla	7,2 PJ
teplo z biomasy	55,3 PJ
Teplo z OZE celkem	64,7 PJ

Poznámka:

• 64,7 PJ tepla, vyrobeného z OZE představuje 77 % celkové výroby energie z OZE.

• 5455 GWh elektřiny, vyrobené z OZE představuje 19,6 PJ, tj. 23 % celkové výroby energie z OZE

Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodující potenciál využívání energie z obnovitelných zdrojů energie je v podmínkách ČR v oblasti tepla. Pro dosažení předpokládaných objemů využívání tepla z obnovitelných zdrojů energie je však nutné vytvořit odpovídající podmínky. To především znamená vytvoření vhodného podpůrného systému pro využívání tepla z obnovitelných zdrojů energie. Avšak vytvoření vhodného podpůrného systému pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie je výrazně složitější než v oblasti využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Důvodem je, že výroba a využívání tepla obecně je lokální záležitost se silnou vazbou na domácnosti, nejsou zde celostátní rozvodné sítě, není zde centrální či zastřešující subjekt jako je tomu v oblasti elektřiny (operátor trhu s elektřinou atd.). Mimo to každý zdroj tepla je individuální a jednotlivé zdroje se proto dosti výrazně liší svými ekonomickými parametry. Problémem je i evidence výroby tepla. Z těchto důvodů nelze pro podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie použít podpůrné systémy preferované v oblasti elektřiny, tj. pevné výkupní ceny či osvědčení o množství s regulovanou cenou. Jedinou reálnou možností jsou proto v oblasti tepla z obnovitelných zdrojů energie systémy založené na investiční podpoře, což potvrzují i zahraniční zkušenosti.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů tepla formou podpory investic však není v této fázi v ČR reálná nad rámec dosud poskytované podpory v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. V návrhu zákona jsou proto obsažena pouze některá dílčí opatření. Jde konkrétně o povinnost za stanovených podmínek a ve stanoveném rozsahu využívat obnovitelné zdroje v zařízeních na výrobu tepelné energie a o povinnost za stanovených podmínek a ve stanoveném rozsahu využívat v nové výstavbě obnovitelné zdroje pro zajištění dodávek tepelné energie.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Problematiku podpory využívání obnovitelných zdrojů energie dosud upravuje v českém právu:

1. Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (zejména § 24 odst. 10 písm. c), § 25 odst. 11 písm. d), § 25 odst. 12, § 31 a § 80 odst.1 písm. a) bod 1). Podpora obnovitelných zdrojů energie je podle uvedených ustanovení uskutečňována takto:

• výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie mají právo na přednostní připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám;

• elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie má právo na přednostní přenos a distribuci;

• provozovatel distribuční soustavy je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů energie způsobem stanoveným prováděcím předpisem;

• držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat tepelnou energii získanou z obnovitelných zdrojů a z tepelných čerpadel; povinnost však nevzniká pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky.

K provedení uvedených ustanovení zákona byly vydány následující prováděcí předpisy:

• Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, ve znění pozdějších úprav,

• Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě;

• Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2003 ze dne 28. listopadu 2002, kterým se mimo jiné stanovují minimální výkupní ceny pro elektřinu dodanou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů do distribuční nebo přenosové soustavy platné od 1. 1. 2003.

2. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (zejména § 4 odst. 5 písm. c), § 5 odst. 4 písm. e)). Podpora obnovitelných zdrojů energie je podle uvedených ustanovení uskutečňována takto:

• územní energetická koncepce musí obsahovat hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie;

• na čtyřleté období schvaluje vláda „Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů“;

• k uskutečnění Národního programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu mimo jiné i na „rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů“;

• podrobné vymezení podporovaných projektů, forma podpory a výše podpory z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu a ze Státního fondu životního prostředí ČR je stanovena ve Státním programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, každoročně schvalovaného vládou a administrovaném Českou energetickou agenturou.

K provedení uvedených ustanovení zákona byly vydány následující prováděcí předpisy:

• Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce;

• Nařízení vlády 63/2002 Sb., o pravidlech na poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se podle § 4 odst. 1 písm. e) a § 19 odst. 1 písm. d) od daně osvobozují příjmy: „z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití biomasy a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení nebo oprav a udržování“.

4. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, kterým se podle § 9 odst. 1 písm. r) osvobozují od daně ze staveb: „stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení“.

5. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, kterým se podle § 16 odst. 1 u vybraného zboží uplatňuje snížená sazba daně (pouze 5 % oproti 22 %) a to podle Přílohy 1 k zákonu, kde jsou uvedeny „vodní turbiny o výkonu nepřesahujícím 100 kW, tepelná čerpadla, solární zařízení pro ohřev teplé vody, větrné turbiny pevně spojené s generátorem elektrické energie s výkonem nepřesahujícím 75 kVA“.

Dosud platná právní úprava nezaručuje splnění národního indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010, ke kterému se ČR zavázala podpisem Smlouvy o přistoupení k Evropské unii a není harmonizována se Směrnicí 2001/77/ES. Nová právní úprava je nezbytná.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

1. Předmět úpravy

Nová právní úprava stanoví způsob a rozsah podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který by měl zajistit dosažení národního indikativního cíle. Stanoví dále způsob podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Vymezí výkon státní správy v této oblasti, včetně rychlých a nediskriminačních správních postupů. Stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob s touto problematikou spojených. Problematika bude řešena komplexně v jednom právním předpisu, který bude kompatibilní se Směrnicí 2001/77/ES (v části týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie) a zároveň s energetickým zákonem a zákonem o hospodaření energií.

Návrh zákona upravuje i podporu výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie.

Pokud navrhovaný zákon nestanoví jinak, použijí se obecné právní předpisy upravující hospodaření energií (zákon o hospodaření energií a prováděcí předpisy k němu) a podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon a prováděcí předpisy k němu).

2. Cílem navrhovaného zákona je:

• Zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energetických na hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby ČR splnila národní indikativní cíl ve výši 8 % v roce 2010;

• Zvýšit podíl výroby tepla v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů;

• Přispět odpovídajícím snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu;

• Přispět odpovídajícím snížením emisí ostatních škodlivin do prostředí k ochraně životního prostředí;

• Přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin;

• Přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie;

• Přispět ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdrojů energie;

• Podpořit vytvoření institucionálních podmínek pro zavádění nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak v zahraničí;

• Využíváním biomasy přispět k péči o krajinu;

• Podporou využívání obnovitelných zdrojů energie přispět k vyšší zaměstnanosti v regionech.

3. Předmět podpory

Podpora se vztahuje na výrobu elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů, jejichž výčet je uveden v návrhu zákona.

Vzhledem k tomu, že velké vodní elektrárny, s instalovaným výkonem výrobny nad 10 MW, dosahují na trhu s elektřinou dostatečné výnosy, jsou vyjmuty z podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (do plnění indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny se však výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách započítává). Zvláštní pozornost vyžadují ty druhy a způsoby využití biomasy, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí nevhodné a proto se navrhuje nezařadit je mezi podporované zdroje. Vymezení podporovaných druhů a způsobů využití biomasy je provedeno v prováděcím právním předpisu.

4. Odůvodnění principů a vysvětlení návrhu nové právní úpravy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

Směrnice 2001/77/ES nestanovila jednotný či doporučený systém podpory, ale pouze to, že národní systémy podpory musí umožnit dosažení stanovených národních indikativních cílů. Komise EU je však Směrnicí zavázána vyhodnotit do 27. 10. 2005 zkušenosti, získané členskými státy s používáním různých systémů podpory, a případně předložit návrh na sjednocení postupu v rámci EU.

Systém podpory v České republice musí respektovat skutečnost, že trh s elektřinou je postupně liberalizován. Dnem úplného otevření trhu s elektřinou, respektive dnem, kdy dojde k oddělení činnosti provozovatele distribuční soustavy od činnosti obchodní (dodavatelské), nelze zajistit některé způsoby podpory (např. obecně platný povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů). V návrhu zákona je proto navržena rozdílná forma podpory podle období před a po úplném otevření trhu s elektřinou.

Systém podpory je založen na:

• Zachování práva výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů na přednostní připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám podle návrhu zákona a na přednostní přenos a distribuci elektřiny podle energetického zákona, a to bez ohledu na stav otevření trhu s elektřinou;

• Zachování daňových úlev v rozsahu stanoveném v zákonech o dani z příjmu, o dani z nemovitostí a o dani z přidané hodnoty, a to bez ohledu na stav otevření trhu s elektřinou;

• Zachování dosavadního systému pevných cen (odstupňovaných podle výše ztrát v sítích na jednotlivých napěťových stupních) placených výrobcům provozovateli distribučních soustav za úsporu nákladů vzniklou připojením do sítí distribuční soustavy (tzv. decentralizovaná výroba), a to bez ohledu na stav otevření trhu s elektřinou;

• Na povinném výkupu veškeré elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů provozovateli distribučních soustav, a to způsobem (podle § 5) a za ceny (podle § 8) podle návrhu zákona, avšak jen do dne úplného otevření trhu s elektřinou a dále za předpokladu, že výrobce elektřinu k výkupu nabídne;

• Po úplném otevření trhu s elektřinou na zavedení systému obchodovatelných zelených certifikátů a stanovování závazných ročních kvót podílu hodnoty zelených certifikátů na množství dodané elektřiny, které jsou v návrhu zákona stanovení dodavatelé (účastnící trhu s elektřinou se závazkem odebrat z elektrizační soustavy elektřinu, kterou dodává odběratelům, pro které operátor trhu s elektřinou provádí na základě smlouvy o zúčtování vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek) povinni splnit nákupem zelených certifikátů za regulované ceny stanovené podle návrhu zákona. V případě nesplnění roční kvóty bude dodavatel postižen podle zákona. Systém podpory podle tohoto systému spočívá v tom, že výrobce obdrží za dodanou elektřinu z obnovitelných zdrojů jednak cenu za elektřinu dosaženou na trhu s elektřinou, jednak regulovanou cenu za zelené certifikáty;

• Po úplném otevření trhu s elektřinou na náhradní možnosti systému povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, avšak pouze pro malé výrobce (s instalovaným výkonem pod 200 kWe a pokud je to technicky možné i pro zařízení s vyšším instalovaným výkonem), kteří se nehodlají zapojit do systému zelených certifikátů a kvót (především z obavy z toho, že se svou elektřinou na trhu neuplatní a dále proto, že pro velmi malé výrobce může být tento proces administrativně náročný). a dále pro elektřinu vyrobenou ze sluneční energie. Tento systém bude uplatněn i u zařízení vyrábějících elektřinu ze sluneční energie, neboť se vesměs bude jednat o malá zařízení a podpora formou zelených certifikátů by, vzhledem k jejich dosud velmi nízké ekonomické návratnosti, narušila tento systém;

• Na stanovení výkupních cen za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů a cen zelených certifikátů odlišně pro jednotlivé druhy zařízení tak, aby z toho vyplývající podpora byla dostatečně motivující pro investory a všechny druhy obnovitelných zdrojů energie byly více využívány pro výrobu elektřiny (s respektováním odlišných nákladů na investici, na připojení do elektrizační soustavy, na provoz a dále ke zvýšené míře rizika uplatnění elektřiny z některých druhů obnovitelných zdrojů energie na trhu s elektřinou);

• Na poskytnutí záruky investorům a majitelům zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje podpora podle návrhu zákona, že výše výnosů za jednotku vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů, plynoucí výrobcům z podpory, bude zachována po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu (respektive na dobu 15 let pro zařízení uvedená do provozu před nabytím účinnosti zákona);

• Na krytí zvýšených nákladů spojených s povinným výkupem elektřiny distribučními společnostmi regulovaným příplatkem k cenám distribuce pro konečné zákazníky;

• Na možnosti dodavatelů uplatnit zvýšené náklady spojené s nabytím zelených certifikátů v cenách konečných zákazníků.

Poznámka:

Podle předběžných expertních propočtů je v následující tabulce vidět odlišnost podpůrného systému podle druhů obnovitelných zdrojů energie a modelový přístup k tvorbě ceny zelených certifikátů. Je uveden i odhad cen, za kterou se pravděpodobně bude nakupovat na liberalizovaném trhu elektřina vyrobená z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie. Ceny jsou uvedeny v Kč/MWh a porovnání je provedeno pro modelový rok 2004 (u výkupní ceny v roce 2004 jde pouze o předběžný odhad, přesnější kalkulace bude teprve zpracována; u cen zelených certifikátů jde pouze o hypotetický odhad, protože v roce 2004 nebude ještě tento systém zaveden):

	Výkupní cena 2003	Výkupní cena 2004	Cena osvědčení o množství	Cena elektřiny na trhu
Malé vodní elektrárny	1500	1950	1350	600
Větrné elektrárny	3000	3000	2800	200
Elektrárny na biomasu	2500	3000	2300	700
Elektrárny na bioplyn	2500	3500	2800	700
Elektrárny na skládkový plyn a plyn z ČOV	2500	2000	1300	700
Geotermální elektrárny	3000	6000	5300	700
Fotovoltaické elektrárny	6000	15000	-	-

Účinnost systému podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude každoročně vyhodnocována Energetickým regulačním úřadem a regulované ceny a kvóty nastaveny na další rok tak, aby se vytvářely podmínky pro dosažení indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na její hrubé spotřebě. Energetický regulační úřad při každém zvýšení výkupních cen a cen zelených certifikátů zveřejní informaci o kvantifikaci dopadů podpory do cen elektřiny pro konečné zákazníky. O pokroku a dopadech do cen elektřiny bude každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci Energetickým regulačním úřadem informovat vládu.

Navrhovaný systém podpory předpokládá, že výše výkupních cen a cen zelených certifikátů zohlední zvýšené náklady na výstavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, a že dosavadní podpora těchto investic ze státního rozpočtu přes Ministerstvo průmyslu a obchodu (Českou energetickou agenturu) a ze Státního fondu životního prostředí ČR nebude dále poskytována (pouze výjimečně např. osvětový program Slunce do škol, výzkumné projekty a demonstrační projekty).

V právních předpisech, které upraví obchodování s emisemi v ČR, bude nutno ustanovit, že bude omezeno obchodování s emisemi ze zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které získají podporu podle tohoto zákona. Jinak by došlo v těchto případech k neoprávněnému zvýhodnění těchto výrobců.

5. Odůvodnění principů a vysvětlení návrhu nové právní úpravy podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů

Podstata podpory využívání obnovitelných zdrojů energie v zařízeních na výrobu tepelné energie spočívá v tom, že při výstavbě nových zařízení na výrobu tepelné energie a při rekonstrukci stávajících zařízení, při splnění podmínek stanovených v návrhu zákona, bude stanovena povinnost, aby část dodávané tepelné energie pocházela z obnovitelných zdrojů.

Podstata podpory využívání obnovitelných zdrojů energie spočívá dále v tom, že u nových staveb a změn staveb, jejichž stavba byla ve stanoveném rozsahu financována z veřejných rozpočtů, při splnění podmínek stanovených v návrhu zákona, bude v návrhu zákona stanovena povinnost zajišťovat část spotřeby tepelné energie v těchto budovách z obnovitelných zdrojů.

Tato opatření jsou obdobou povinností stanovených zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve vztahu k úsporám energie (zajištění stanovené minimální účinnosti užití energie u zdrojů energie a spotřebičů, zajištění stanovených maximálních ztrát energie v rozvodech, dodržení maximální měrné spotřeby energie v budovách) a ve vztahu k povinnosti uplatnění kombinované výroby elektřiny a tepla.

6. Výkon státní správy

Výkon státní správy bude zajištěn v rámci stávající působnosti ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí, Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce.

Návrh zákona stanoví upřesnění a rozšíření působnosti Energetického regulačního úřadu (stanovování výkupních cen za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, cen zelených certifikátů, stanovování ročních kvót podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkové dodávce elektřiny pro návrhem zákona stanovené dodavatele) s tím, že v návrhu zákona jsou stanoveny podmínky a způsob výkonu této působnosti, pokud již nejsou upraveny zvláštním zákonem (energetický zákon).

Návrh zákona rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce o kontrolu dodržování ustanovení návrhu zákona a o ukládání pokut za jejich porušení v rozsahu stanoveném v zákoně a o předepisování a vymáhání nezaplacených poplatků za nesplnění roční kvóty.

3. Zhodnocení stavu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Nezakládá zřízení žádného nového správního úřadu. Rozšiřuje pouze působnost stávajících správních úřadů i na navrhovaný zákon.

Navrhovaná úprava je v souladu s Listinou základních práv a svobod. Povinnosti jsou subjektům ukládány navrhovanou zákonnou úpravou.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v části týkající se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou.

Pro tu část návrhu zákona, která se týká podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů, neexistuje v legislativě EU platný právní akt.

Návrh zákona nezakládá žádnou novou státní pomoc, je nediskriminační, transparentní a je slučitelný s právem Evropské unie v oblasti veřejné podpory. Ve vazbě na principy, na kterých spočívá definice v EU, lze konstatovat, že v předkládané právní úpravě nedochází k naplnění těchto základních pojmů, a tedy k narušení principů, na kterých je veřejná podpora založena. Zákon je založen na systému, který nepředpokládá čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů, ani nezvýhodňuje jednotlivé subjekty, kterých se týká. Ve své podstatě jsou hráči energetického trhu povinni naplnit roční kvótu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (nebo tuto elektřinu vykoupit), kterou pak promítnou do cen svých služeb.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

a) Dopad na státní rozpočet

Působnost dotčených státních orgánů, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Státní energetické inspekce se významně nerozšiřuje a činnosti je možno zabezpečit v rámci stávajícího stavu pracovníků a bez dopadů na státní rozpočet.

Plné zabezpečení činností Energetického regulačního úřadu, která vyplývají z návrhu zákona, si vyžádá přijetí patnácti nových pracovníků. Jedná se o činnosti monitorování plnění závazků na straně dodavatelů při plnění kvót, zpracování podkladů pro nastavování kvót, vypracování průběžných zpráv, komunikace se subjekty začleněnými v systému kvót a zelených certifikátů, návrhy a zpracování změn legislativy týkající se systému kvót a zelených certifikátů. Při současných nákladech na jednoho pracovníka přes 1 mil. korun ročně je potřebné navýšit rozpočet Energetického regulačního úřadu přibližně o 15 mil. Kč.

Návrh zákona nepředpokládá státní dotace na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Systém podpory předpokládá promítnutí zvýšených nákladů, vyvolaných vyššími výkupními cenami a cenami zelených certifikátů, do cen elektřiny konečných zákazníků. Dosavadní dotace, poskytované v souladu s ustanovením zákona o hospodaření energií v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR, budou účelně využity na podporu jiných dotačních titulů v tomto programu.

Navrhovaný systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie povede ve svém důsledku k postupnému zvyšování cen elektřiny pro konečné zákazníky, tedy i pro státní orgány a instituce, jejichž náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Propočty ukazují, že tento nárůst cen elektřiny by se mohl pohybovat kolem 1% ročně, což je jistě možno pokrýt úsporami v objemu spotřeby elektřiny, či v jiných částech rozpočtu každé organizace. Navíc, po úplném otevření trhu s elektřinou, i státní orgány a instituce budou mít možnost volby dodavatele elektřiny a tím i případně dosáhnout snížení nákladů za elektřinu. Na druhé straně by státní orgány měly jít příkladem v podpoře užití obnovitelných zdrojů energie a spíše volit dodavatele elektřiny, který ve svém portfoliu nabízí největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i za cenu hledání a zajištění větších úspor energie a nákladů ve svém rozpočtu.

Navrhovaný systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bude mít dopad na státní rozpočet pouze ve výši 15 mil. Kč. ročně pro zajištění nových činností Energetického regulačního úřadu.

Další dopady na státní rozpočet vyplývají z ustanovení § 11. Maximální dopady zákonem navrženého systému podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů na státní rozpočet mohou teoreticky činit 365 mil Kč ročně. Jelikož však budou investice do výroby tepla z obnovitelných zdrojů z podstatné části financovány prostřednictvím podpor ze SFŽP (podíl podpor ze SFŽP lze odhadnout na minimálně 60 %, lze skutečné roční dopady navrženého systému podpory výroby tepla na státní rozpočet odhadnout na 150 mil Kč. Ustanovení § 11 se projeví i v oblasti místních rozpočtů. Maximální dopady navrženého systému na místní rozpočty lze odhadnout teoreticky až na 140 mil Kč ročně. Jelikož však stejně jako v případě státního rozpočtu budou investice do výroby tepla z obnovitelných zdrojů z podstatné části financovány prostřednictvím podpor ze SFŽP (podíl podpor ze SFŽP lze opět odhadnout na minimálně 60 %, lze skutečné roční dopady navrženého systému podpory výroby tepla na místní rozpočty odhadnout na cca 55 mil Kč.

b) Předpokládané dopady do podnikatelské sféry

V elektroenergetice se návrh zákona, v části týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, dotkne činnosti operátora trhu s elektřinou, provozovatele přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy a obchodníků/dodavatelů elektřiny.

U operátora trhu s elektřinou dojde k rozšíření počtu účastníků na trzích s elektřinou a navazujícími službami. Činnost operátora trhu s elektřinou je hrazena regulovanými cenami, které hradí účastnící trhu s elektřinou (subjekty zúčtování). Podle předběžných propočtů však dosud stanovená výše (je stanovena ve vazbě na množství obchodovatelné elektřiny) bude stačit i na pokrytí zvýšených nákladů. Náklady operátora trhu s elektřinou tak budou pravděpodobně pokryty bez dalších dopadů do cen elektřiny pro konečné zákazníky.

U provozovatele přenosové soustavy se nepředpokládá zvýšení provozních nákladů.

Provozovatelé distribučních soustav budou mít hrazeny náklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů za regulované ceny (v období do úplného otevření trhu s elektřinou) regulovaným příplatkem k cenám za distribuci, což se pochopitelně promítne do cen elektřiny pro konečné zákazníky. Po úplném otevření trhu s elektřinou budou provozovatelé distribučních soustav vykupovat elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů pouze pro vlastní spotřebu a ke krytí ztrát v soustavě a to za tržní ceny, které se předpokládají vesměs nižší než průměrné ceny na trhu s elektřinou. Zároveň však budou provozovatelé distribučních soustav nabývat zelené certifikáty (v rozsahu povinně vykopené elektřiny z obnovitelných zdrojů), které pak budou moci dále prodávat. V této souvislosti je nutné upozornit, že ERÚ při kalkulaci poplatku za distribuci bude muset do poplatků za distribuci i po úplném otevření trhu započítávat náklady na výkup elektřiny ze solárních systémů v plné výši (výkupní cena elektřiny ze slunce bude podstatně vyšší než jsou běžné ceny elektřiny nakupované provozovatelem distribuční soustavy). Bude tedy nutné, aby byla upravena příslušná vyhláška ERÚ.

Všichni dodavatelé, kteří jsou povinni podle návrhu zákona splnit roční kvótu nabytím zelených certifikátů, budou své zvýšené náklady spojené s nabytím osvědčení o množství promítat do cen elektřiny pro konečné zákazníky.

V ostatních odvětvích národního hospodářství se navrhovaná právní úprava dotkne podnikatelské sféry v důsledku vlivu poskytované podpory na ceny elektřiny pro konečné zákazníky. Expertní ocenění je provedeno v následující kapitole. Propočty ukazují, že tento nárůst cen elektřiny by mohl být kolem 1% ročně, což je jistě možno pokrýt úsporami v objemu spotřeby elektřiny, či v jiných nákladech každé organizace. Navíc, velcí podnikatelé již mají právo volby dodavatele, a od 1. 1. 2005 budou mít toto právo všechny podnikatelské subjekty. Vhodnou volbou obchodníka s elektřinou mohou docílit i případné snížení nákladů za elektřinu. Lze se oprávněně domnívat, že vliv návrhu nového zákona, který je rozložen v čase a relativně malý, bude vesměs kompenzován obecným úsilím podnikatelských subjektů o snížení výrobních nákladů a nepovede tak ke vzrůstu cen jejich výrobků a poskytovaných služeb.

Systém podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie by neměl významně zatížit vlastníky tepelných zdrojů a stavebníky budov sloužících veřejnému zájmu. V celkových investičních nákladech může jít v jednotlivých případech maximálně o několik málo procent. Stejně tak, by nemělo docházet k významnému zvýšení provozních nákladů.

Ustanovení § 10 se dotýkají vlastníků tepelných zdrojů. Povinný podíl tepla z obnovitelných zdrojů je však pro velké zdroje tepla velmi nízký. Lze jej proto dosáhnout s minimálními vícenáklady (ve srovnání s výrobou tepla z klasických zdrojů) – například formou spoluspalování biomasy u zdrojů na pevná paliva. U zdrojů na plynná paliva budou sice investiční náklady na zajištění povinností dle § 10 vyšší, na podpoře těchto investic se však bude podílet Státní fond životního prostředí. Zároveň budou investiční vícenáklady kompenzovány úsporou provozních nákladů. Celkové dopady ustanovení § 10 na podnikovou sféru proto budou zanedbatelné.

Systém podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie dle § 11 podnikatelskou sféru prakticky nezatíží, protože na výstavbě budov v podnikatelském sektoru se veřejné rozpočty podstatněji podílejí jen v ojedinělých případech (například investiční pobídky).

c) Sociální dopady

Podpora výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se promítá do ceny elektřiny konečných zákazníků. Vliv na cenu postupně poroste, jednak s nutným zvýšením podpory pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie a zejména s rostoucím objemem podporované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Expertní propočty ukazují na to, že vliv na cenu konečných zákazníků vzroste z částky 12,3 Kč/MWh v roce 2003 na 162 Kč/MWh v roce 2010 (za předpokladu splnění národního indikativního cíle). Uvedené zvýšení cen nezahrnuje zvýšené nároky na řízení elektrizační soustavy. Podle provedených expertních analýz si např. nárůst instalované kapacity větrných elektráren o 500 MW vyžádá dodatečné náklady na podpůrné služby ve výši 2 mld. Kč. Nárůst nákladů na podpůrné služby by se mohl projevit v cenách konečných zákazníků další částkou ve výši cca 40 Kč/MWh. Výsledné zvýšení cen dodávek elektřiny pro konečné zákazníky se tak pohybuje v úrovni 200 Kč/MWh. Vyjdeme-li, ze současné průměrné ceny pro bytové zákazníky ve výši cca 3 Kč/kWh, pak by byl nárůst ceny elektřiny v roce 2010 proti současnému stavu o cca 6 %. (pro průměrnou cenu elektřiny na trhu ve výši 2,2 Kč/kWh by nárůst byl vyšší, a to cca 9 %). Meziroční nárůsty cen elektřiny pro konečné zákazníky z titulu zvyšování podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie budou z počátku menší a v druhé polovině posuzovaného období větší, neboť zde se očekávají větší přírůstky objemů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podporované podle zákona.

Vypočtené zvýšení nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se nemusí promítnout do zvýšení cen elektřiny plně. Po úplném otevření trhu s elektřinou lze předpokládat soutěž všech subjektů na trhu s elektřinou, v rámci které dojde i k očekávanému snížení nákladů v celém procesu od výroby, přes přenos a distribuci, což povede ke snížení cen elektřiny pro konečné zákazníky. Vliv podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na ceny elektřiny pro spotřebitele může být v tomto procesu částečně utlumen.

Systém podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, ustanovení § 10 bude mít na ceny tepla pro konečné zákazníky pouze zanedbatelné dopady.

Ustanovení § 11 bude mít na obyvatelstvo dvojí dopad – pozitivní a negativní. Pozitivní dopad spočívá v tom, že využívání tepla z obnovitelných zdrojů snižuje provozní náklady na vytápění domácností. V průměru lze očekávat, že roční snížení provozních nákladů na jeden byt vybavený systémem dodávajícím minimálně 20 % spotřeby tepla z obnovitelných zdrojů bude činit 1800 Kč, což v přepočtu pro ČR znamená při dvacetileté životnosti systému vyrábějícího teplo z obnovitelných zdroj úsporu asi 350 mil Kč. Zároveň však ustanovení § 11 bude znamenat zvýšení investičních nákladů stavebníků bytů o cca 280 mil Kč. Navíc stavebníci budou moci na investice do využívání tepla z obnovitelných zdrojů získat podporu ze Státního fondu životního prostředí. Celkový ekonomický dopad ustanovení § 11 na domácnosti tedy bude jednoznačně pozitivní.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují na to, že správně vedená informační kampaň, která ukáže na mimořádný přínos obnovitelných zdrojů energie, jak pro řešení energetických problémů, tak zejména k řešení ochrany životního prostředí, může positivně ovlivnit veřejné mínění o nutnosti podpory vyššího využití obnovitelných zdrojů energie.

d) Dopady na životní prostředí

Návrh zákona má jednoznačně pozitivní dopady na životní prostředí. Při splnění národního indikativního cíle a struktury výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2010, uvedenou v úvodu důvodové zprávy, by podle expertních propočtů došlo v ČR oproti roku 2000 ke snížení emisí CO₂ o 2 200 tisíc tun, emisí SO₂ o 1,8 tisíc tun a emisí NO_x o 1,24 tisíc tun.

I když nelze zpracovat věrohodné expertní ocenění dopadů systému podpory výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, lze oprávněně předpokládat, že dojde rovněž ke snížení emisí.