Předkládá se návrh novely právní úpravy činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Návrhem zákona se provádí transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (dále jen „Směrnice“). Předmětem úpravy Směrnice je regulace podpory mobility pracovníků tím, že odstraňuje překážky vytvářené některými pravidly doplňkových důchodových systémů vázaných na zaměstnání. Směrnice se vztahuje pouze na ty doplňkové penzijní systémy, v nichž práva vznikají v důsledku zaměstnání a jsou spojeny s dosažením důchodového věku nebo splněním jiných požadavků, jak stanoví tento systém nebo vnitrostátní právní předpisy.
1. Zhodnoce ní platné právní úpravy
Oblast upravovaná navrhovaným zákonem se dotýká zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, a to s ohledem na požadavek implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv v systémech vázaných na zaměstnání.
Zákonem č. 340/2006 Sb. je do českého právního řádu implementována právní úprava EU, jejímž předmětem je regulace přístupu činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a provozování této činnosti tak, aby tyto instituce mohly působit podle zásad jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění patří obecně z hlediska systematiky organizace soustav důchodového zabezpečení do tzv. druhého pilíře (první pilíř tvoří systémy základní, povinné, na úrovni EU spadající pod tzv. koordinační nařízení; třetí pilíř pak tvoří systémy soukromé, dobrovolné, na základě individuálně sjednaných smluv, regulované na úrovni EU v rámci regulace činností finančních institucí). Je nezpochybnitelné, že organizace soustav důchodového zabezpečení je věcí členských států a že právo EU vstupuje do této oblasti v té míře, která je nezbytná pro cíle, které EU sleduje. Těmito jsou zejména zajištění volného pohybu pracovníků, na jednotném vnitřním trhu EU a jejich sociální ochrana. V oblasti důchodů je sociální ochrana pracovníků zajištěna zákonnými systémy sociálního zabezpečení, v mnoha zemích pak v kombinaci s doplňkovými důchodovými systémy vázanými na pracovní smlouvu. Cílem Směrnice je usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv účastníků doplňkových důchodových systémů, odstraněním překážek této mobility vytvářené některými pravidly doplňkových důchodových systémů vázaných na zaměstnání.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Hlavní principy navrhované úpravy:
- usnadnění výkonu práva na volný pohyb pracovníků v oblasti zaměstnaneckých doplňkových důchodových systémů mezi členskými státy;
- omezení překážek vytvářených některými pravidly, která se týkají doplňkových důchodových systémů vázaných na zaměstnání;
- zajištění, aby aktivní účastníci systému a čekatelé na důchod, kteří vykonávají, nebo mají v úmyslu vykonávat své právo volného pohybu, byli na požádání vhodně informováni o svých doplňkových důchodových právech.
3. Vysvětlenínezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava je transpozicí směrniceEvropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv. Účelem Směrnice je usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv účastníků doplňkových důchodových systémů vázaných na zaměstnání, odstraněním překážek této mobility vytvářené některými pravidly doplňkových důchodových systémů vázaných na zaměstnání. Jejím nepřijetím by se Česká republika vystavovala riziku zahájení řízení pro porušení smlouvy podle čl. 258, příp. 260 SFEU.
Předkladatel při návrhu zařazení předpisu do Legislativního plánu vlády na rok 2017 zpracoval přehled dopadů návrhu právního předpisu, ve kterém nenavrhuje zpracování hodnocení dopadů regulace, a to z následujících důvodů. Návrhem zákona se transponuje Směrnice, přičemž změny zákona se nenavrhují nad rámec transpozice a v tomto případě nejsou varianty k posuzování. Jedná se pouze o doplnění požadavků na podmínky nabývání a zachování práv ze zaměstnaneckých penzijních systémů a doplnění povinnosti informací ohledně těchto podmínek, které má plnit instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění zcela v souladu se Směrnicí. V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, a tudíž zde neexistuje zákonná úprava, která by tyto penze komplexně upravovala a kterou by tak bylo možné změnit. I přesto je Česká republika povinna ustanovení Směrnice do právního řádu provést. Doplněna tedy budou stávající ustanovení zákona č. 340/2006 Sb.
4. Zhodnoce ní souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnoce nísouladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie
Návrh zákona se nedotýká platných mezinárodních smluv mimo akty Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie. Navrhovanou úpravou se implementuje Směrnice, která se vztahuje na zaměstnanecké penzijní systémy. V České republice jsou podmínky přeshraničního nabízení těchto penzijních plánů upraveny v zákoně o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, do kterého se nyní navrhuje promítnout pravidla stanovená Směrnicí, která se vztahuje právě na tyto zaměstnanecké penzijní systémy. Lhůta pro implementaci Směrnice uplyne 21. května 2018.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veře jné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, ze jména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Zákon nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Jedná se pouze o doplnění požadavků na podmínky nabývání a zachování práv ze zaměstnaneckých penzijních systémů a doplnění povinnosti informací ohledně těchto podmínek, které má plnit instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, proto ani ostatní dopady např. na podnikatelské prostředí se nepředpokládají. Z tohoto důvodu nebyly využity některé možnosti dané Směrnicí pro členské státy stanovit jiná pravidla, např. nezachovat nabytá práva, ale stanovit práh pro vyplacení kapitálové hodnoty (čl. 5 odst. 3 Směrnice) nebo možnost zachovat či přijmout vhodnější ustanovení pro nabývání a zachování práv (čl. 7 odst. 1 Směrnice). Dopady na životní prostředí tato navrhovaná právní úprava nemá.
7. Zhodnoce ní dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh právní úpravy nezasahuje do soukromí občanů ani se netýká osobních údajů, neboť pouze doplňuje právo na informace poskytované účastníkům zaměstnaneckých penzijních plánů a zajišťuje zachování a nabývání práv v rámci těchto penzijních plánů.
8. Zhodnoce ní korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika. Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by mohla ve vztahu k rozhodování či jinému posuzování umožňovat korupční jednání. Nestanovují se žádné nové rozhodovací či posuzovací postupy. Návrh obsahuje pouze v souladu se Směrnicí podmínky pro penzijní plány v zaměstnaneckém penzijním systému a poskytování informací jejich účastníkům.
9. Zhodnoce ní dopadů na be zpečnost nebo obranu státu
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojeny dopady na bezpečnost nebo obranu státu. Návrh zákona se této oblasti netýká.
K Čl. I:
K bodu 1: Změna poznámky pod čarou č. 1 odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a
Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv. Jde o úpravu, kterou se plní povinnost stanovená právem EU i legislativními pravidly uvést v právním předpisu výčet právních aktů Evropské unie, které jsou implementovány daným zákonem.
K bodu 2: Vzhledem k účelu výčtu je nutné doplnit nově zavedené doplňkové penzijní
spoření, které v ustanovení chybí.
K bodu 3: Definují se pojmy, které jsou nové na základě transpozice Směrnice a které
používá při stanovení nových povinností a podmínek zaměstnaneckého penzijního pojištění pro případy odchodu zaměstnanců a ostatních účastníků penzijních plánů podle jeho podmínek v případě využití jejich práva na volný pohyb mezi členskými státy.
Doplňovaná právní úprava se tak soustředí na situaci, kdy končí stávající aktivita pracovníka v jednom členském státě a ten bude následně pracovat v jiném členském státě. Aktivní účastí na zaměstnaneckém penzijním pojištění je období, kdy na základě stávajícího zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti vzniká nebo po splnění podmínek pro nabytí důchodových práv vznikne právo na důchodovou dávku v rámci podmínek daného penzijního plánu. Po skončení aktivní účasti na penzijním plánu se jeho účastník stává bývalým aktivním účastníkem a plyne mu v případě odložených důchodových práv právo na spravedlivé zacházení s nabytými právy a právo na informace. Právo na informace, jak by případné skončení aktivní účasti na penzijním plánu ovlivnilo důchodová práva má i aktivní účastník.
K bodu 4, 7 a 9: Upravují se podmínky nabytí práv v rámci doplňkových důchodových
systémů, vázaných na zaměstnání (dále jen „zaměstnanecké penzijní pojištění“) a podmínky jejich zachování pro případ, že zaměstnanec odchází pracovat do jiného členského státu. Jedná se o nastavení pravidel, která mají vliv na usnadnění výkonu práva pracovníků na volný pohyb mezi členskými státy. Skutečnost, že v některých systémech mohou důchodová práva propadnout, jestliže zaměstnání skončí dříve, než uplynula minimální doba účasti zaměstnance v systému, nebo dříve, než dosáhl minimálního věku, může lidem pohybujícím se mezi členskými státy bránit v nabytí odpovídajících důchodových práv. Obdobný účinek má i požadavek dlouhé čekací doby před zařazením zaměstnance do systému. Tyto podmínky tudíž představují překážky bránící volnému pohybu pracovníků. Tato pravidla mají zmírnit dopad případného propadnutí důchodových práv ve vazbě na skončení zaměstnání zaměstnance dříve, než uplyne určitá doba jeho účasti v systému, nebo dříve než pracovník dosáhl minimálního věku pro účast v systému tím, že tyto podmínky omezují.
K § 6a: Stanovují se podmínky pro případ, že nabytí práv ze zaměstnaneckého penzijního
pojištění je podmíněno stanovenou dobou pro nabytí práv nebo čekací dobou pro zařazení do penzijního plánu nebo dosažením minimálního věku a dále se upravují podmínky, za kterých vzniká odcházejícímu zaměstnanci právo na náhradu výše zaplacených příspěvků. Pokud podmínky zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoví nutnost určité doby zaměstnání u přispívajícího zaměstnavatele pro započetí účasti v systému (tj. čekací dobu) nebo určitou nutnou dobu aktivní účasti v systému (lhůtu pro nabytí práv) nesmí tyto doby celkově u odcházejícího zaměstnance přesáhnout 3 roky. Pokud podmínky obsahují minimální věk nutný pro nabytí důchodových práv, nesmí být u odcházejícího zaměstnance vyšší než 21 let. Podmínky pro nabytí práv tak, jak jsou upraveny pro odcházející zaměstnance, nezasahují do podmínek penzijních plánů, co se týká výplatní fáze, tj. podmínek pro vyplácení důchodových dávek, např. podmínky dosažení důchodového věku.
K § 6b: Pro odložená důchodová práva se upravuje pravidlo, že počáteční hodnota
důchodových práv odcházejícího zaměstnance se vypočítá ke dni skončení zaměstnání. Dále se stanovuje povinnost rovného zacházení s odloženými důchodovými právy odcházejícího zaměstnance a jeho pozůstalých a s hodnotou těchto práv jako s hodnotou práv aktivních účastníků systému nebo s vývojem vyplácených důchodových dávek. Postup výpočtu hodnoty odložených důchodových práv musí stanovit penzijní plán.
K § 6c: Umožňuje se, aby ve smlouvách kolektivního vyjednávání byla vymezena odlišná
pravidla pro stanovení podmínek nabytí práv v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění a zachování odložených důchodových práv, a to za předpokladu, že tato ujednání nevytvářejí překážku volného pohybu osob a nejsou pro odcházející zaměstnance méně příznivá, než stanoví tento zákon.
K bodu 5, 6, 10, 12, 15 a 16: Vzhledem k nově doplňovaným pojmům je nutné upravit
stávající ustanovení.
K bodu 8: V souladu se Směrnicí se ustanovení o podmínkách nabývání a zachování práv
nemají vztahovat na invalidní a pozůstalostní dávky, kromě podmínek pro pozůstalé čekatele ohledně poskytování informací a zacházení s odloženými právy. Povinnosti ohledně nabývání a zachování důchodových práv podle Směrnice se neuplatní po dobu, kdy dohledové orgány uplatňují na instituce opatření s cílem obnovit nebo zachovat jejich finanční stabilitu a také pokud instituce vstoupí do likvidace.
K bodu 11 a 13: Nové ustanovení reaguje na požadavek čl. 6 Směrnice. Institucím se
stanovuje povinnost poskytnout aktivním účastníkům a čekatelům na důchod, kteří vykonávají nebo mají v úmyslu využít své právo volného pohybu mezi členskými státy, na požádání stanovené informace o jejich důchodových právech. Stejné právo na informace jako čekatelům na důchod se přiznává i pozůstalým čekatelům na důchod v případech výplaty pozůstalostních důchodů.
Tyto informace je instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povinna poskytnout písemně tak, aby obsahovaly všechny údaje relevantní pro konkrétní případ s vysvětlením případných odborných aspektů a bez zbytečného odkladu. Tímto musí instituce zohlednit individuální situaci žadatele a interní administrativní postupy bez neodůvodněného prodlení. Pokud tak stanoví penzijní plán, nemusí instituce tyto informace poskytovat vícekrát jak jednou ročně.
K bodu 14: V návaznosti na nové povinnosti se upravují i ustanovení o přestupku.
K Čl. II:
V souladu s ustanovením Směrnice se nová právní úprava má vztahovat jen na doby zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti po účinnosti nové právní úpravy.
K Čl. III:
Účinnost navrhovaného zákona je v souladu se Směrnicí navrhována na 21. května 2018.
V Praze dne 17. ledna 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.