K čl. I bodu 1 [§ 2 odst. 2 písm. b)]
Jedná se o legislativně technickou úpravu reagující na novelu zákona o střetu zájmů zákonem č. 350/2009 Sb., která do písmene c) tohoto ustanovení doplnila slova „s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení“. Zákonodárce nicméně opomněl tutéž výjimku včlenit také do písmene b), jakkoliv v odůvodnění jednoznačně vyjádřil záměr, aby ředitelé škol a školských zařízení zákonu o střetu zájmů nepodléhali. V současnosti je diskrepance překlenována systematickým výkladem společně s výkladem upřednostňujícím cíl sledovaný zákonodárcem.
K čl. I bodu 2 [§ 2 odst. 1 písm. q)]
Jde o zúžení osobní působnosti zákona o střetu zájmů o vybrané skupiny neuvolněných volených veřejných funkcionářů obcí. Motivací pro tuto změnu jsou zejm. některé praktické problémy v oblasti řádné správy obcí, kde se vysoká administrativní zátěž kladená na dotčené skupiny veřejných funkcionářů nejenom zákonem o střetu zájmů negativně promítá do jejich ochoty kandidovat do volených orgánů obce a podílet se na správě věcí místního významu. Navrhovaná úprava by měla přispět k odstranění tohoto nežádoucího stavu a lepšímu vyvážení práva na soukromí nositelů veřejných funkcí obecně na straně jedné a práva veřejnosti na informace na straně druhé.
K čl. I bodu 3 (§ 13 odst. 3)
S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17 bude přístup k údajům z oznámení všech veřejných funkcionářů v rozsahu § 14b zákona o střetu zájmů umožněn pouze na základě předchozí žádosti. Odstraňuje se tedy dvojkolejnost právní úpravy, kdy pro veřejné funkcionáře podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů platilo, že zákonem stanovené údaje o nich byly zpřístupňovány (prostřednictvím veřejné datové sítě) bez dalšího. Konkrétní rozsah údajů poskytovaných z oznámení zůstane i nadále specifikován v § 14b odst. 1 písm. a) až d), a to shodně, jako je tomu podle současné právní úpravy. Z důvodu sjednocení podmínek pro zveřejňování údajů evidovaných v registru oznámení pro všechny kategorie veřejných funkcionářů ve výše uvedeném směru novela vypouští bez náhrady ze stávajícího textu ustanovení § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů větu druhou a třetí, které tím ztratí svůj smysl a účel.
K čl. I bodu 4 až 6 [§ 13 odst. 4 písm. a) až c)]
K posílení ochrany soukromí veřejných funkcionářů před možným zneužitím práva veřejnosti nahlížet bezplatně do Centrálního registru oznámení navrhuje novela v § 13 odst. 4 oproti stávající úpravě zakotvit zvýšenou míru identifikace (autentizace) žadatelů o přístup do registru oznámení. Navrhované znění je formulováno v duchu požadavku Ústavního soudu plynoucího z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/17, totiž chránit v maximální možné míře soukromou sféru veřejných funkcionářů dotčenou oprávněním veřejnosti do této vstupovat, avšak výhradně za účelem kontroly integrity veřejného zájmu. Jedná se tak o formu ochrany veřejných funkcionářů před nebezpečím zneužití tohoto oprávnění ve smyslu zjednání přístupu pod fiktivní identitou a následného volného nakládání se zpřístupněnými údaji bez rizika (myšleno de facto) veřejnoprávního postihu.
Požadavek na zvýšenou míru identifikace (autentizace) žadatelů z řad veřejnosti o nahlížení do Centrálního registru oznámení tak představuje jisté „vyvážení“ povinnosti veřejných funkcionářů strpět zásah do svého soukromí. Míra požadované identifikace (autentizace) pro jednotlivé způsoby podávání žádosti je přitom stanovena tak, aby poskytovala v zásadě shodné (ve vzájemném srovnání) záruky proti zneužití získaných údajů.
K čl. I bodu 7 (§ 13 odst. 8)
Navrhované znění v první řadě reaguje na sjednocení podmínek stanovených pro nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů pro všechny kategorie veřejných funkcionářů. Limity nakládání s takto získanými údaji stanovené v tomto ustanovení by se nově neměly týkat pouze veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2, ale všech veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů. Navrhované znění současně specifikuje, že údaje získané z Centrálního registru oznámení mohou být použity nejenom v případě, že na jejich základě má být zjištěno porušení povinnosti při výkonu funkce podle zákona o střetu zájmů, ale taktéž v případě, že má být zjištěno porušení povinností stanovených jinými právními předpisy, např. z oblasti trestního, pracovního nebo daňového práva. Dosavadní pojetí se jeví z hlediska účelu sledovaného právní úpravou příliš zužujícím a ne příliš smysluplným.
K čl. I bodu 8 (§ 14a odst. 1)
Novela zavádí u veřejného funkcionáře zapisovaného do registru oznámení povinný zápis jeho adresy pro doručování elektronické pošty. Dosavadní rozsah skutečností zapisovaných tzv. podpůrnými orgány do registru zůstává novelou nedotčen. Požadavek na uvedení e-mailové adresy má za cíl primárně zjednodušit a zefektivnit komunikaci mezi veřejným funkcionářem na straně jedné a podpůrným orgánem či správcem Centrálního registru oznámení na straně druhé, včetně zasílání notifikací o existující oznamovací povinnosti a lhůtě pro její splnění s cílem minimalizovat počet případů porušení této povinnosti jednotlivými veřejnými funkcionáři.
K čl. I bodu 9 [§ 14b odst. 1]
Novela (znovu)zavádí znění ustanovení, která byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17. Jde o stratifikaci rozsahu údajů, které lze u jednotlivých kategorií veřejných funkcionářů na základě žádosti podle § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů z Centrálního registru oznámení získat. Stratifikace odráží význam zastávané veřejné funkce, resp. „politickou (veřejnou) expozici“ skupin dotčených veřejných funkcionářů, a vychází z premisy, že je nutné zachovat nejvyšší míru ochrany soukromí pro nepolitické veřejné funkcionáře podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů a volené veřejné funkcionáře obcí a krajů, kteří nebyli pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a naopak více akcentovat právo veřejnosti na informace v případě více exponovaných veřejných funkcionářů (zejm. poslanců, senátorů a členů vlády). Je nutné na tomto místě opakovaně zdůraznit, že Ústavní soud předmětná ustanovení nezrušil proto, že by je samotná shledal v rozporu s ústavním pořádkem, nýbrž proto, že ustanovení, které protiústavním shledal (§ 13 odst. 3), zrušit nemohl, neboť nebylo příslušnými návrhy napadeno (Ústavní soud je vázán petitem návrhu). Zrušením § 14b odst. 1 písm. a) až c) tak chtěl Ústavní soud primárně dosáhnout stejného následku, jaký by mělo zrušení § 13 odst. 3, a sice znepřístupnění všech oznámení evidovaných v Centrálním registru oznámení veřejnosti (to by platilo v situaci, pokud by zákonodárce byl nečinný a k datu vykonatelnosti daného nálezu nestanovil nový, ústavně souladný model zpřístupňování informací z registru, jak to činí předkládaný návrh).
Ústavní soud tedy v odkazovaném nálezu nikterak nerozporoval stanovení rozsahu zveřejňovaných údajů v závislosti na „politické (veřejné) expozici“ jednotlivých kategorií veřejných funkcionářů (spíše naopak, k tomu srov. bod 112 nálezu či bod 7 odlišného stanoviska soudkyně Milady Tomkové). Navrhované znění proto vychází ze současně platné a účinné právní úpravy, která byla do zákona o střetu zájmů vložena zákonem č. 112/2018 Sb.
K čl. II (přechodné ustanovení)
Navrhuje se přechodné ustanovení související se zúžením osobní působnosti zákona o střetu zájmů o vybrané skupiny neuvolněných volených veřejných funkcionářů obcí. Tyto skupiny veřejných funkcionářů je namístě z Centrálního registru oznámení po nabytí účinnosti tohoto zákona vymazat společně s evidovanými oznámeními, s výjimkou případů, kdy veřejný funkcionář paralelně vykonává další veřejnou funkci, podléhající evidenci podle zákona o střetu zájmů. Stanovená lhůta 60 dnů pro provedení výmazu Ministerstvem spravedlnosti se zdá s ohledem na množství položek, jichž se bude výmaz týkat, přiměřenou.
K čl. III (účinnost)
Účinnost navrhované právní úpravy je stanovena tak, aby zajišťovala minimální potřebnou vacatio legis na straně jedné a co možná rychlé odstranění současných aplikačních problémů, na něž novela cílí, na straně druhé.
V Praze dne 5. dubna 2022
Překladatelé: Radek Vondráček, v. r. Petr Sadovský, v. r. Martin Kukla, v .r. Margita Balaštíková, v. r. Taťána Malá, v. r. Berenika Peštová, v. r. Robert Stržínek, v. r. Jan Kubík, v. r. Eva Fialová, v. r. Jaroslava Pokorná Jermanová, v. r. Martin Kolovratník, v. r. Igor Hendrych, v. r. David Pražák, v. r. Karel Havlíček, v. r. Věra Adámková, v. r. David Štolpa, v. r. Ladislav Okleštěk. v. r. Marek Novák, v. r.
Lubomír Wenzl, v. r. Drahoslav Ryba, v. r. Karel Tureček, v. r. Ondřej Babka, v. r. Richard Brabec, v. r. Milan Brázdil, v. r. Petr Vrána, v. r. Karel Rais, v. r. Jiří Mašek, v. r. Alena Schillerová, v. r. Roman Kubíček, v. r. Kamal Farhan, v. r. Miloslav Janulík, v. r. Hubert Lang, v. r. Ivana Mádlová, v. r. Josef Kott, v. r. Lenka Dražilová, v. r. Renata Oulehlová, v. r. Jana Berkovcová, v. r. Lubomír Brož, v. r. Jan Volný, v. r. Lubomír Metnar, v. r. Jana Pastuchová, v. r. Klára Dostálová, v. r. Jiří Strýček, v. r. Tomáš Helebrant, v. r. Julius Špičák, v. r. Ivo Vondrák, v. r. Stanislav Fridrich, v. r. Aleš Juchelka, v. r. Jaroslav Bžoch, v. r. Michal Ratiborský, v. r. František Petrtýl, v. r. Josef Bělica, v. r. Jana Hanzlíková, v. r.