Předkládanou novelou zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje transpozice ustanovení vztažných směrnic Evropského parlamentu a Rady do českého právního řádu.
Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Provozování dráhy a drážní dopravy je v českém právním řádu upraveno zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu své platnosti byl tento zákon již desetkrát novelizován. Poslední „velká“ novela provedená zákonem č. 103/2004 Sb. měla za cíl transponovat do zákona o dráhách ustanovení směrnic Evropských společenství vztahujících se na oblast provozování dráhy a drážní dopravy, a to především směrnic vydaných v rámci tzv. „prvního železničního balíčku“.
V roce 2004 byly Evropským parlamentem a Radou přijaty směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic), směrnice 2004/50/ES, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému, které společně se směrnicí 2004/51/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, a nařízením ES č. 881/2004 o zřízení Evropské železniční agentury (nařízení o Agentuře) tvoří tzv. „druhý železniční balíček“. Transpoziční lhůta těchto směrnic uplyne ke dni 30. dubna 2006, resp. 31. prosince 2005.
S ohledem na své závazky plynoucí z přistoupení k Evropské unii je Česká republika povinna provést transpozici platných směrnic Společenství, jestliže právní úprava v těchto aktech obsažená je odlišná od právního řádu České republiky. Pro splnění této povinnosti předkládá Ministerstvo dopravy novelu zákona o dráhách, jejímž prostřednictvím budou do zákona o dráhách implementována ustanovení vztažných směrnic Evropského parlamentu a Rady vydaných v rámci tzv. „druhého železničního balíčku“. V rámci předkládané novely bude provedena či dokončena transpozice těchto konkrétních aktů Evropských společenství:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic),
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury,
- Směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES,
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES,
- Směrnice 1991/440/EHS o rozvoji železničních podniků Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/51/ES.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES o bezpečnosti železnic společenství ukládá provozovatelům drah a dopravcům na dráhách tvořících evropský železniční systém zavést systém kontroly zajišťování bezpečnosti při provozování dráhy a drážní dopravy, zajistit jeho dodržování a provozovat dráhu a drážní dopravu též na základě platného schválení z hlediska bezpečnosti, resp. osvědčení o bezpečnosti.
Na uvedené požadavky komunitárního práva je v předloženém návrhu novely zákona o dráhách reagováno zavedením nového institutu „osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální“ a podstatnými úpravami již existujícího „osvědčení dopravce“. Platnost obou druhů osvědčení bude stanovena na období pěti let. Nově je stanovena povinnost provozovatele dráhy nebo dopravce na dráze celostátní a regionální zavést a dodržovat systém kontroly zajišťování bezpečnosti při provozování dráhy a drážní dopravy. Splnění tohoto požadavku bude jedním z podmínek pro udělení příslušného osvědčení. V důsledku pokračujícího otevírání společného trhu v železniční dopravě bude nově osvědčení dopravce tvořeno dvěma částmi, z nichž první bude uznávanou ve všech členských státech ES a druhá bude získávaná od bezpečnostního úřadu ve státě, ve kterém dopravce hodlá provozovat drážní dopravu.
Provozovateli dráhy celostátní a regionální a dopravci na této dráze se také nově ukládá povinnost předkládat každoročně Drážnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy.
V souladu s dalšími ustanoveními práva Evropských společenství se v návrhu novely zákona upravují další instituty, a to označování drážních vozidel používaných v evropském železničním systému alfanumerickým kódem, pravidla pro přidělování tohoto kódu a pravidla pro schvalování typu drážního vozidla a vydávání průkazu způsobilosti pro drážní vozidlo, jehož uvedení do provozu bylo schváleno v jiném členském státu Evropských společenství a na které se plně nevztahují technické specifikace propojenosti. O pravomoci v těchto oblastech budou rozšířeny či upraveny kompetence Drážního úřadu.
Směrnice 2004/49/ES Evropských společenství dále ukládá členským státům zřídit státní orgán plnící funkci bezpečnostního orgánu pro provozování drah a drážní dopravy. Z důvodu hospodárnosti výkonu státní správy v oblasti železniční dopravy bude tuto úlohu vykonávat Drážní úřad, který již plní funkci nezávislého regulačního úřadu pro rozhodování ve sporech o přístupu na dopravní cestu dráhy, vztahujících se k problematice prohlášení o dráze, přidělování kapacity železniční dopravní cesty a jejího zpoplatnění podle směrnice 2001/14/ES. V souladu s tímto přístupem tak bude rozšířena působnost Drážního úřadu, aby mohl vykonávat všechny funkce v souladu se směrnicí 2004/49/ES.
Drážní úřad se současně pověřuje působností orgánu dozoru nad součástmi provozní a technické propojenosti a strukturálními subsystémy evropského železničního systému v souladu s ustanoveními zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a je mu v této souvislosti stanovena pravomoc přijímat ochranná opatření, která předpokládají směrnice 96/48/ES a 2001/16/ES.
V novele zákona se dále upravuje systém vedení registrů součástí dopravní cesty dráhy zařazené do evropského železničního systému a registrů drážních vozidel používaných dopravci a určených k pohybu na dráze celostátní a regionální. V platném a účinném znění zákona o dráhách je již vedení zmíněných registrů upraveno, na základě předložené novely ovšem dojde k převedení kompetencí týkajících se registrů z provozovatelů dráhy a dopravců na Drážní úřad, čímž bude dosaženo plného souladu se změněnou právní úpravou Evropských společenství.
Směrnice 2004/49/ES stanoví též požadavek na vytvoření nezávislého inspekčního orgánu při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí. Úkoly a pravomocemi tohoto orgánu se navrhuje pověřit Drážní inspekce, zřízená za tímto účelem již od 1. 1. 2003. V této souvislosti je navrhována též úprava postupu při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, projednání výsledků šetření, vyhotovení zprávy o výsledcích šetření a její poskytnutí příslušným subjektům a přijímání bezpečnostních doporučení. Ve stanovených případech je upravena ohlašovací povinnost Drážní inspekce vůči Evropské železniční agentuře při zahájení zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí. Nově je Drážní inspekci ukládána povinnost vyhotovit výroční zprávu o šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí a poskytnout ji Evropské železniční agentuře.
Předložená novela zákona o dráhách obsahuje další změny a doplnění, jejichž nezbytnost vyplynula z vyhodnocení aplikace právní úpravy ve věcech drah v praxi a zejména z nutnosti zajistit soulad české úpravy procesu přidělování kapacity železniční dopravní cesty s obdobnou úpravou v sousedních zemích. Z tohoto důvodu dochází ke zkrácení všech lhůt spojených s přidělováním kapacity tak, aby byla umožněna větší operativnost železniční dopravy a zajištěna větší flexibilita železničních dopravců. Další dílčí změnou je nová definice prioritních pravidel pro přidělení kapacity v případě jejího nedostatku, která vychází z veřejného zájmu na vyjmenovaných přepravách a jejich důležitosti pro společnost. Úprava přidělování kapacity vychází z principu, že za převod přidělené kapacity se ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice 2001/14/ES nepovažuje, pokud na jméno a účet žadatele, který není železničním podnikem, užije přidělenou kapacitu dopravní cesty určitý železniční podnik.
Právní úprava novely se naopak z časových i věcných důvodů a v souladu s jejím deklarovaným úzce vymezeným transpozičním účelem nedotýká formulačních a aktualizačních změn stávajícího textu zákona o dráhách v částech, které nejsou dotčeny nutnou transpozicí směrnic. To se týká i ustanovení o prokazování odborné způsobilosti u žadatelů o úřední povolení provozovat dráhu nebo o licenci k provozování drážní dopravy. Výše uvedená problematika, jakož i doplnění citací některých nově přijatých právních předpisů, bude řešena při nejbližší novele zákona.
Předložený návrh novely zákona o dráhách směřuje v celkovém kontextu pokračující liberalizace společného trhu v oblasti železniční dopravy především k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování drah a drážní dopravy na dráhách zařazených do evropského železničního systému, což jsou dráhy celostátní a dráhy regionální, a to z hlediska činnosti příslušných úřadů státní správy, činnosti technického zařízení, provozovatelů drah, a dopravců.
Vyhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s ustanovením souvisejících právních předpisů.
Vyhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a je plně slučitelná s věcně příslušnými právními akty ES, ze kterých ve vymezeném rozsahu transponuje příslušnou právní úpravu do českého právního řádu.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Realizace návrhu nevyvolá požadavky na státní rozpočet. Rozšíření působnosti Drážního úřadu o plnění funkcí bezpečnostního a regulačního orgánu a další funkce bude řešeno úpravou jeho činnosti tak, aby tyto činnosti mohly být vykonávány stávajícími zaměstnanci bez nutnosti rozšířit fond jejich pracovní doby. V návaznosti na novelizaci stavebního zákona se sníží zatížení Drážního úřadu jako speciálního stavebního úřadu a přerozdělením zaměstnanců bude posílena činnost na úseku bezpečnostního orgánu. Funkci nezávislého inspekčního orgánu ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí již ze zákona vykonává Drážní inspekce, která byla zřízena k 1. lednu 2003, a dojde tedy v tomto směru pouze k dílčím úpravám v oblasti působnosti případně v oblasti organizačního uspořádání Drážní inspekce, nikoli k jejímu personálnímu navýšení. Požadavky na elektronické vedení databáze registrů součástí infrastruktury drah zařazených do evropského železničního systému a drážních vozidel provozovaných na dráze celostátní a dráhách regionálních lze řešit rozšířením počítačového vybavení Drážního úřadu jako úřadu státní správy v rámci jednorázových investičních nákladů v programu ISPROFIN.
Právní úprava se dále vztahuje na činnosti provozovatele dráhy a dopravce na dráze, celostátní nebo regionální, kteří své náklady hradí z výnosů podnikatelské činnosti s provozovaným dopravním zařízením.
Předpokládaný vliv navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá negativní vliv na hospodářské subjekty provozující dráhu a drážní dopravu. Realizací tohoto návrhu nebude podnikatelská sféra zatížena ani žádnými administrativními bariérami pro podnikání. Navržené požadavky na stanovení bezpečnostních systémů provozovatelů drah a dopravců jsou snadno splnitelné a výroční zprávy o stavu bezpečnosti při podnikání v daných oborech jsou již zpravidla součástí výročních zpráv podnikatelských subjektů.
Hlavním předmětem navrhované právní úpravy není úprava postavení fyzických osob a navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Předložený návrh novely neobsahuje žádnou úpravu, která by mohla mít negativní vliv na životní prostředí či negativní sociální dopady.
K ČÁSTI PRVNÍ
K článku I
Bodem 1 se v souladu s Legislativními pravidly vlády doplňuje poznámka pod čarou, obsahující přehled směrnic Evropské unie, která zákon transponuje. Jedná se o směrnice 91/440/EHS, 95/18/ES, 96/48/ES, 2001/12/ES, 2001/13/ES, 2001/14/ES, 2001/16/ES, 2004/49/ES, 2004/50/ES a 2004/51/ES.
V bodech 2 a 3 se navrhuje doplnění § 11 odst. 1 zákona v návaznosti na zavedení institutu osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a dráhy regionální, který je obsahem nového § 23a. Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je zavedeno v důsledku převzetí ustanovení směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic do českého právního řádu. Na základě tohoto institutu může dráhu celostátní a dráhu regionální, na jejíž dopravní cestu je povolen přístup všem oprávněným železničním dopravcům, provozovat jen právnická nebo fyzická osoba, která má úřední povolení a osvědčení o bezpečnosti. Poznámka pod čarou č. 5a ztratila opodstatněnost po zrušení zákona č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách.
V bodu 4 se do § 22 odst. 2 doplňují dvě písmena d) a e), ve kterých se rozšiřují povinnosti pro provozovatele dráhy celostátní a dráhy regionální, vyplývající z převzetí směrnice 2001/49/ES o vytvoření systému zajišťování bezpečného provozování dráhy a vypracovávání výroční zprávy o stavu bezpečnosti provozování dráhy v daném podnikatelském subjektu. Systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy představuje nadstavbu nad provozním řízením železničního provozu a údržby infrastruktury a je obdobou systému řízení jakosti při výrobě nebo poskytování služeb, který je např. upraven technickými normami řady 9000. Pro konkrétní podmínky při provozování dráhy bude dále upravován jednotlivými právními předpisy Komise EU, které navrhne Evropská železniční agentura. Tyto předpisy budou pro Českou republiku přímo závazné.
Bodem 5 se v § 22 odst. 5 rozšiřuje zmocnění pro prováděcí předpis k podrobnější úpravě prvků systémů zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a obsahu výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy. Tato právní úprava bude převzata z ustanovení směrnice 2004/49/ES.
Bod 6 obsahuje významové zpřesnění v tom smyslu, že povinnosti uvedené v § 23 odst. 2 platí pro provozovatele dráhy regionální pouze v případě, že není současně jejím provozovatelem.
Body 7 a 8 se v § 23 odst. 2 v písm. a) upravují lhůty pro systém zpracování prohlášení o dráze, přidělování kapacity železniční dopravní cesty a následné zpracovávání jízdního řádu, a to tak, že po vyhodnocení poznatků používání stávajících lhůt v praxi je účelné tyto lhůty časově zkrátit o 2 až 4 měsíce pro dosažení lepší operativnosti a přizpůsobení podnikatelských plánů dopravců časovým lhůtám na přidělení požadované kapacity železniční dopravní cesty a zejména z nutnosti zajistit soulad české úpravy procesu přidělování kapacity železniční dopravní cesty s obdobnou úpravou v sousedních zemích. Propustnost dopravní cesty se odvozuje z největšího dovoleného počtu vlaků, které lze při použití dané technologie řízení dopravy na daném úseku dráhy bezpečně provozovat a nikoliv z počtu pravidelně provozovaných vlaků, který je odvozený z platného jízdního řádu a je vždy nižší, než maximální počet vlaků; proto je související ustanovení písm. a) v této části příslušně upraveno.
V bodu 9 se doplňuje nové ustanovení § 23a, kterým se transponuje do českého právního řádu institut osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální v souladu se směrnicí 2004/49/ES jako obdoba osvědčení dopravce a stanovují se podmínky pro vydání, změnu nebo odebrání tohoto osvědčení v souladu s právní úpravou Evropské unie. Osvědčení se kogentně vydává na dobu 5 let a stanovují se podmínky pro jeho vydání, které spočívají ve stanovení odpovědnosti provozovatele dráhy za zajišťování bezpečného a plynulého provozování dráhy po celou dobu platnosti osvědčení a dále ve stanovení nezbytné vnitřní organizační struktury provozovatele dráhy, určení odpovědnosti jednotlivých organizačních složek, zavedení pravidel stanovených právními předpisy a ověřených technologických postupů pro kontrolu stavu infrastruktury, pro řízení dráhy a organizaci drážní dopravy, vydání a kontrolu dodržování potřebných vnitřních předpisů, zajištění pravidelného školení zaměstnanců a ověřování jejich znalostí a jako nadstavbu zavedení systému řízení jakosti poskytovaných služeb při provozování dráhy včetně systému kontrol pro zajištění bezpečnosti provozování dráhy a vyhodnocování zjištěných nedostatků a mimořádných událostí včetně návrhů na zamezení jejich vzniku. Osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy se vydává ve správním řízení podle správního řádu, čímž jsou jednak zajištěny směrnicí ES požadované lhůty pro jeho vydání, tak i rovný přístup všech žadatelů a transparentnost schvalování žádosti o vydání osvědčení. Drážní úřad v případě potřeby rovněž může na svých webových stránkách zveřejnit podrobné pokyny pro získání osvědčení o bezpečnosti stejně jako odpovědět na nejčastěji kladené otázky v předmětné věci.
Ustanovení je doplněno o procesní povinnosti pro provozovatele dráhy při změnách ovlivňujících skutečnosti, za kterých bylo osvědčení vydáno, a právo drážního správního úřadu, kterým v daném případě je výhradně Drážní úřad se sídlem v Praze, na odejmutí osvědčení při porušení podmínek pro bezpečné provozování dráhy. Protože přístup oprávněným dopravcům, tedy i železničním dopravcům s licencí vydanou podle právního předpisu Evropských společenství, je v České republice povolen na celou síť dráhy celostátní a drah regionálních, je nezbytné oznamovat vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatelům těchto drah a příslušné změny i centrálnímu železničnímu úřadu Evropské unie, jehož úlohu plní Evropská železniční agentura, která zajistí formální zveřejnění vydaných osvědčení v rámci EU.
Ustanovení dále obsahuje zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, jímž budou upraveny vzory žádosti o vydání osvědčení a osvědčení.
Bodem 10 se v § 34c odst. 1 změnou čísla 16 na 12 zkracují lhůty pro vypracování prohlášení o dráze v souladu s vyhodnocením užívání příslušné právní úpravy v praxi.
V bodu 11 se v § 34d odst. 1 písm. b) transponují ustanovení směrnice 2004/51/ES, na základě kterých se železničním dopravcům s evropskou licencí v České republice povoluje přístup na celou síť dráhy celostátní a drah regionálních. Česká republika je povinna umožnit přístup k železniční dopravní cestě všem dopravcům od 1.1.2006 pro mezinárodní železniční nákladní dopravu a od 1.1.2007 pro jakoukoliv železniční nákladní dopravu včetně tzv. kabotáže.
V bodu 12 se v § 34d odst. 2 zkracuje lhůta pro podání žádosti o přidělení kapacity dráhy z 12 na 8 měsíců v souladu s vyhodnocením užívání příslušné právní úpravy v praxi.
V bodech 13 a 14 se v § 34e odstavcích 1 a 5 zrušují ustanovení o přednostním přidělování kapacity dopravní cesty dráhy z důvodu rozporu s právní úpravou Evropských společenství. Pravidla pro přednostní přidělování kapacity lze stanovit jen při nedostatku kapacity, což je provedeno v § 34f, nebo u speciálně vybudovaných tratí pro poskytování určitého druhu služeb, které v České republice zatím nejsou. Prioritní pravidla přidělení kapacity dopravní cesty jsou novelou zákona o dráhách taxativně vymezena, přičemž prioritu má veřejná železniční doprava ve veřejném zájmu.
V bodech 15 a 16 se realizují praktické zkušenosti ze zpracování a vydání prohlášení o dráze (§ 34c), které potvrdily, že podrobnosti procesu přidělování kapacity na dráze celostátní a dráhách regionálních ve vlastnictví státu postačí plně upravit v tomto prohlášení, proto jsou zmocnění upravit tento proces prováděcím předpisem, obsažená v § 34e odst. 7 a § 34f odst. 3 vypuštěna.
Bod 16 dále obsahuje úpravu ustanovení § 34f - opět podle zmocnění v příslušné právní úpravě Evropských společenství, obsažené ve směrnici 2001/14/ES. Stanovená kriteria jsou navržena s ohledem na význam poskytovaných dopravních služeb pro společnost a zohledňuje se i význam železniční kombinované dopravy zboží pro odlehčení přetíženým silničním sítím a vyjadřují pořadí, v jakém je přídělce kapacity uplatní při přidělování kapacity železniční dopravní cesty.
V bodu 17 se upravuje ustanovení § 34h podle právní úpravy Evropských společenství, obsažené ve směrnici 2004/49/ES. Platnost osvědčení se omezuje na 5 let z důvodu nutnosti periodicky prověřovat, zda dopravce podmínky v osvědčení stále plní. V osvědčení dopravce se dále uvádí základní podnikatelská činnost dopravce, kterou je druh a rozsah jím poskytovaných služeb. Podmínky pro vydání osvědčení se doplňují v písmenu d) o povinnost vydat potřebné vnitřní předpisy pro provádění podnikatelské činnosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, tedy zejména předpisy pro kontrolu a údržbu drážních vozidel a pro přepravní podmínky, rovněž jako pro zajištění odborné způsobilosti zaměstnanců dopravce a kontrolu jejího dosažení. Jako nadstavba se zavádí systém řízení jakosti poskytovaných služeb při provozování drážní dopravy včetně systému kontrol pro zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy a vyhodnocování zjištěných nedostatků a mimořádných událostí včetně návrhů na zamezení jejich vzniku. Pro vydání osvědčení dopravce se posuzuje splnění dvou oblastí požadavků na dopravce, provozující drážní dopravu, a to obecné organizační bezpečností opatření včetně systému kontroly bezpečnosti a splnění národních podmínek z hlediska odborné způsobilosti zaměstnanců, používaných drážních vozidel a vydání vnitřních předpisů.
V souladu s ustanovením směrnice 2004/49/ES se nově osvědčení dělí na dvě části – část evropskou a část vnitrostátní, vydávanou jen pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální v ČR; v souvislosti s tím se připouští dokladování splnění obecných podmínek osvědčením, vydaným v jiném členském státu EU, zatímco splnění národních podmínek bezpečnosti se musí dokladovat bezpečnostním osvědčením, vydaném v členském státu, kde dopravce provozuje drážní dopravu. Železniční dopravce z jiného evropského státu již má vydáno osvědčení v tomto členském státu. V takovém případě se pro provozování drážní dopravy na celostátní dráze a regionálních dráhách v České republice uznává licence vydaná dopravci jiným členským státem EU v souladu se směrnicí 95/18ES a vydané osvědčení dopravce podle směrnice 2001/14/ES v části, vztahující se k organizaci podnikatelské činnosti a systému zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy. Pro vydání národní části osvědčení dopravce postačí pouze splnění podmínek, obsažených v ustanovení odst. 2 písm. b) až d); tedy splnění povinností podle ustanovení odst. 2 písm. a) již dopravce neprokazuje.
Zajištění odborného vzdělávání a školení zaměstnanců dopravce je zajištěno ustanovením vyhlášky č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci, v § 3 písm. d) jako základní práva dopravce při přístupu na dopravní cestu dráhy.
Osvědčení dopravce se vydává ve správním řízení podle správního řádu, čímž jsou jednak zajištěny směrnicí ES požadované lhůty pro jeho vydání, tak i rovný přístup všech žadatelů a transparentnost schvalování žádosti o vydání osvědčení. Drážní úřad v případě potřeby rovněž může na svých webových stránkách zveřejnit podrobné pokyny pro získání osvědčení dopravce stejně jako odpovědět na nejčastěji kladené otázky v předmětné věci.
Ustanovení paragrafu 34h je dále doplněno o procesní povinnosti pro dopravce při změnách ovlivňujících skutečnosti, za kterých bylo osvědčení vydáno a právo drážního správního úřadu, kterým v daném případě je výhradně Drážní úřad se sídlem v Praze, na odejmutí osvědčení při porušení podmínek pro bezpečné provozování drážní dopravy, mezi něž patří i neprovozování drážní dopravy po dobu delší než 1 rok. Protože část osvědčení dopravce se po splnění podmínek podle odst. 2 písm. b) až d) vydává jen na národní úrovni, je nezbytné oznamovat vydání osvědčení dopravce a každé příslušné změny i centrálnímu železničnímu úřadu Evropské unie, jehož úlohu plní pro zajištění formálního zveřejnění vydaných osvědčení v rámci EU Evropská železniční agentura.
Ustanovení dále obsahuje zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, jímž budou upraveny vzory žádosti o vydání osvědčení a osvědčení.
V bodu 18 se upravuje ustanovení § 35 odst. 2 pro dopravce identicky jako v § 22 odst. 2 pro provozovatele dráhy a doplňují se požadavky pro dopravce na dráze celostátní nebo regionální na zavedení systému kontroly zajišťování bezpečnosti provozování drážní dopravy a jeho dodržování v souladu s ustanovením směrnice 2004/49/ES. Pro dopravce na této dráze se nově zavádí povinnost vypracovávat výroční zprávu o bezpečnosti jím provozované drážní dopravy a zasílání zprávy Drážnímu úřadu ve stanoveném termínu.
Bodem 19 se k vymezení podrobného obsahu systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy a náležitosti výroční zprávy o bezpečnosti provozování drážní dopravy zmocňuje prováděcí právní předpis.
V bodech 20 až 23 se v příslušných odstavcích § 40 zkracují lhůty pro zpracování a projednání jízdního řádu na dráze celostátní a dráhách regionálních v souladu s poznatky po vyhodnocení používání stávající právní úpravy v praxi. Z důvodu zapojení Ministerstva dopravy do procesu uzavírání závazků veřejné služby v dálkové osobní železniční dopravě je nezbytné, aby se účastnilo i projednávání o návrhu jízdního řádu a jeho změn.
Bodem 24 se navrhuje nový 43a, který přebírá právní úpravu podle článku 14 směrnice 2004/49/ES vztahující se na používání drážního vozidla schváleného v jednom členském státu EU v dalších státech. Tímto ustanovením se zjednodušují složité procedury schvalování drážních vozidel k provozování, která doposud nesplňují požadavky provozní a technické propojenosti v jednotlivých členských státech EU. Předpokládá se, že zjednodušení těchto procedur se projeví i v zlepšení podmínek podnikání v železniční dopravě a usnadní zapojení dalších podnikatelských subjektů ze zahraničí do podnikání na české železniční síti. Plnění ustanovení směrnice 2004/49/ES je přeneseno na žadatele o schválení vozidla s tím, že po vyhodnocení vlastností vozidla ve vztahu k národním podmínkám provozování žadatel sám stanoví podmínky použití drážního vozidla v provozu, aby nepřinášelo nepřiměřená rizika. Tyto podmínky poté zapracuje Drážní úřad do rozhodnutí o schválení typu vozidla nebo vydání průkazu způsobilosti. Drážní úřad bude při stanovení obsahu a rozsahu zkušebního provozu postupovat v souladu s ustanovením prováděcího předpisu k zákonu o dráhách, upravujícího technicko bezpečnostní zkoušku drážního vozidla, a to v souladu s ustanovením § 59 odst. 3 a § 60 a 61 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební provoz vozidla zajistí právnická osoba, pověřená k tomu Ministerstvem dopravy, za podmínky, že tato právnická osoba bude akreditovanou zkušebnou pro daný obor podle ustanovení § 14 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
Bodem 25 se v ustanovení § 44 odst. 3 doplňuje právní úprava, vyplývající ze směrnice 2004/50/ES, která ukládá členskému státu přidělovat každému drážnímu vozidlu provozovanému na dráze celostátní nebo regionální alfanumerický kód, toto vozidlo kódem označit a údaje o vozidle spolu s kódem evidovat ve vnitrostátním registru drážních vozidel.
V bodu 26 se upravuje znění § 49 a nově se kategorizují (v souladu s definicemi obsaženými ve směrnici 2004/49/ES) mimořádné události v drážní dopravě a to tak, že vedle stávající nehody a ohrožení se zavádí též závažná nehoda coby nejzávažnější mimořádná událost. U závažné nehody se zvyšuje kriterium výše škody, takže namísto značné škody, uvedené u nehody, musí být u tohoto druhu mimořádné události způsobena škoda velkého rozsahu.
Tato úprava je nezbytná pro racionalizaci práce Drážní inspekce i jednotlivých provozovatelů drah a dopravců a pro odstranění neúměrné byrokracie při zjišťování příčin mimořádných událostí a následných postupech. Návazně na stanovení kategorie závažné nehody je nutno ostatní mimořádné události s následky označit jako nehodu, která bude charakterizována následkem újmy na zdraví nebo značnou škodou podle trestního řádu. Mimořádné události s následkem škody do 50 tis. Kč nebo bez následků lze označit jako ohrožení v souladu se stávající právní úpravou. V § 43 odst. 3 písm. b) se doplňuje povinnost pro provozovatele dráhy na zajištění místa nehodové události za účelem zdokumentování stavu místa.
Pro zajištění potřebné koordinovanosti a urychlení obnovení provozování dráhy je doplněno ustanovení odstavce 3 písm. c), které zmocňuje Drážní inspekci, aby po oznámení vzniku mimořádné události podle odst. 3 písm. a) ihned rozhodla, zda zahájí odborné šetření příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, nebo vydá oznamovateli souhlas se zprovozněním dráhy a uvolněním místa mimořádné události pro obnovení provozování drážní dopravy.
Bodem 27 se v § 49d upravuje systém vedení registrů součástí subsystémů infrastruktury dráhy a registrů drážních vozidel podle požadavků směrnice Evropské unie s tím, že tyto registry nově povede Drážní úřad na základě podkladů, zasílaných provozovateli dráhy a vlastníky drážních vozidel. Požadavky na vedení registrů jsou jednak uvedeny v prováděcím předpisu (vyhláška č. 352/2004 Sb.) a dále jsou stanoveny Evropskou komisí jako právní předpis, přímo závazný pro členské státy.
V bodu 28 se v § 49e nově rozšiřuje působnost Drážního úřadu jako bezpečnostního orgánu pro provozování dráhy, celostátní nebo regionální a pro provozování drážní dopravy na této dráze. Tato úprava vyplývá z ustanovení směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic (úkoly a výroční zpráva) a směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES směrnice 2001/16/ES (vedení registrů součástí dráhy a registrů drážních vozidel). Současně bude Drážní úřad z hlediska zajištění technických specifikací propojenosti součástí dopravní cesty dráhy, používaných subsystémů a drážních vozidel na dráze zařazené do evropského železničního systému, naplňovat úlohu orgánu dozoru podle § 7 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a v případě zjištění rozhodovat o vydání tzv. ochranných opatření k dalšímu zamezení používání nebezpečné součásti nebo subsystému. Příslušná právní úprava je převzata ze směrnic o interoperabilitě 1996/48/ES a 2001/16/ES.
Bodem 29 novely se vkládají nové § 50 až 52a, které představují komplexní úpravu přestupků a správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti zákona o dráhách. Zvlášť jsou upraveny přestupky a správní delikty vlastníků drah a zvlášť správní delikty provozovatelů drah, provozovatelů drah celostátních a regionálních, dopravců, dopravců na dráhách celostátních a regionálních, dopravců na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové, subjektů podnikajících ve veřejné drážní osobní dopravě, přídělců kapacity dopravní cesty nebo účastníků přepravy nebezpečných věcí.
Navrhovaná právní úprava § 52a vylučuje odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za správní delikt, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení povinnosti.
Navržené ustanovení prodlužuje lhůty, ve kterých lze uložit pokuty podle zákona o dráhách o 1 rok a umožňuje u vybraných správních deliktů ukládání pokut v blokovém řízení a u vybraných skutkových podstat i uložení trestu zákazu činnosti. Dle navrhované právní úpravy jsou příjmy z pokut příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Při vybírání a vymáhání uložených pokut je výslovně stanoven postup podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
V bodu 30 se upravuje ustanovení § 53b a doplňuje se právní úprava pro činnost Drážní inspekce v souladu s požadavky ustanovení směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic na činnost tzv. Inspekčního orgánu. Navrhovaná právní úprava vyplývá z ustanovení směrnice o vedení a projednávání zjištěných příčin a okolností vzniku mimořádné události a termínech a obsahu zprávy o průběhu a výsledcích šetření příčin mimořádné události. Směrnice řeší tzv. teritoriální působnost Drážní inspekce v případech, vznikne-li mimořádná událost v pohraničním úseku dráhy nebo za účasti subjektu, který nemá sídlo na území České republiky. Navrhovaná úprava zavádí zmocnění k vydávání tzv. bezpečnostního doporučení pro bezpečnostní orgán, kterým je Drážní úřad a dále pro subjekty dotčené vznikem mimořádné události. Vydávání bezpečnostního doporučení je upraveno podle směrnice 2004/49/ES. Stanovení povinnosti informovat Evropskou železniční agenturu o zahájení zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události a vypracování a zasílání výroční zprávy je transpozicí dalších ustanovení této směrnice.
Bodem 31 se v § 55 doplňuje působnost Drážního úřadu o výkon státní správy jako orgán dozoru podle § 7 zákona č. 102/2001 Sb. nad výrobky určenými pro provozování dráhy a drážní dopravy, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízením a strukturálními a provozními subsystémy používanými na dráhách, zařazených do evropského železničního systému. Ustanovením se umožní, aby Drážní úřad vykonával dozor nad bezpečným provozováním a užíváním stanovených výrobků a zařízení a v případě zjištění nebezpečných závad na těchto výrobcích, které ohrožují jejich bezpečné užívání, rozhodl o zamezení jejich dalšímu používání a jejich stažení z trhu.
Bodem 32 se zavádí v ustanovení § 59a v souladu s koncepcí reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162/2002 institut pořádkové pokuty. Pořádkovou pokutou bude postiženo jednání, které ztěžuje výkon dozorové činnosti, např. neposkytnutí součinnosti při kontrole prováděné orgánem státního dozoru nebo nesplnění povinnosti uložené tímto orgánem, neuposlechnutí jeho příkazu, pokynu apod. V těchto případech nepůjde o jednání, které by mohlo být považováno za přestupek nebo správní delikt, bylo tedy vyňato ze skutkových podstat přestupků a správních deliktů a bude sankcionováno pořádkovou pokutou.
V bodu 33 dochází k aktualizaci výčtu prováděcích právních předpisů k zákonu o dráhách. Doplňuje se zmocnění pro Ministerstvo dopravy k vydání prováděcího právního předpisu, který bude upravovat:
základní prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a požadavky na tento systém podle směrnice 2004/49/ES,
strukturu a obsah výroční zprávy o bezpečnosti, vypracovávanou provozovatelem dráhy celostátní a drah regionálních a dopravci na těchto dráhách,
strukturu a obsah výroční zprávy o činnosti bezpečnostního úřadu podle směrnice 2004/49/ES,
strukturu a obsah závěrečné zprávy o průběhu a výsledcích odborného zjišťování příčin vzniku mimořádné události směrnice 2004/49/ES.
Požadovanou právní úpravu bude obsahovat nová vyhláška, která nahradí stávající vyhlášku č. 361/2001 Sb., o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě, ve znění vyhlášky č. 442/2002 Sb.
K článku II
Přechodné opatření stanovuje období, pro které budou poprvé zpracovávány výroční zprávy o hodnocení bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy na evropském železničním systému. Toto období v návaznosti na stanovenou účinnost zákona a na požadavky směrnic EU se stanovuje na rok 2006.
Dále se upravuje přechod do režimu vydávání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, jehož institut se upravuje nově a stanovuje se lhůta pro vydání nových osvědčení všem dopravcům na dráze celostátní a regionální, a to jak novým tak i dopravcům, kteří již jsou držiteli osvědčení podle stávající právní úpravy.
Protože novela zákona posouvá lhůty pro zpracování prohlášení o dráze, vypracovávání a projednávání jízdního řádu na dráze celostátní a dráhách regionálních, stanovuje se použití nových lhůt až pro období platnosti jízdního řádu 2008/2009.
K článku III
Navrhuje se zmocnění pro předsedu vlády vyhlásit úplné znění zákona o dráhách pro zajištění přehlednosti a dostupnosti komplexní právní úpravy ve věcech drah s přihlédnutím k jedenácti přijatým novelám tohoto zákona.
K ČÁSTI DRUHÉ
K článku IV
Navrhuje se novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterou se v souladu s koncepcí správního trestání vypouštějí skutkové podstaty vztahující se k věcné působnosti úpravy zákona o dráhách.
K ČÁSTI TŘETÍ
K článku V
Účinnost novely zákona se navrhuje pro zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/49/ES a s přihlédnutím k daným lhůtám legislativního procesu od 1. července 2006.
V Praze dne 17. srpna 2005
předseda vlády
místopředseda vlády a ministr dopravy