A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
Již v současné době si současní i bývalí plátci pojistného na důchodové pojištění, pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na sociální zabezpečení“) mohou individuálně požádat o prominutí penále z pojistného na sociální zabezpečení v souladu s platnou právní úpravou zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 329/2007 Sb.
Prominutí penále je podmíněno úhradou dlužného pojistného na sociální zabezpečení a dalšími podmínkami (vůči plátci pojistného není podán návrh na zahájení insolvenčního řízení a plátce pojistného nevstoupil do likvidace). Prominutí penále podle uvedených předpisů je nenárokové, v rámci posouzení se přihlíží ke skutečnosti, zda existuje ospravedlnitelný důvod, proč v minulosti došlo k pozdní úhradě pojistného na sociální zabezpečení. Exekuční náklady nelze v souladu s platnou právní úpravou prominout, a to ani na žádost plátce pojistného.
Návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů je předkládán v návaznosti na projekt Milostivé léto, který byl, resp. je realizován ve dvou vlnách v letech 2021 a 2022 a spočívá v odpuštění některých příslušenství v případě dluhů vůči veřejnoprávním subjektům vymáhaných soudními exekutory, pokud došlo k uhrazení jistiny. Současně navazuje na návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů připravovaný Ministerstvem financí.
Vzhledem k tomu, že drtivá většina dluhů spojených s pojistným na sociální zabezpečení není vymáhána soudními exekutory, má projekt Milostivé léto pouze omezený dopad do oblasti sociálního zabezpečení. Předmětem návrhu zákona je proto aplikace filozofických východisek projektu Milostivé léto na dluhy na pojistném na sociální zabezpečení a svého druhu komplementární úprava týkající se významných veřejnoprávních pohledávek, na které projekt Milostivé léto nedopadal.
Vzhledem k mimořádnosti navrhované právní úpravy je stejně jako v oblasti daňové, zvolena jako vhodnější varianta návrhu samostatného nového zákona, nikoliv úprava zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ“), a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákon č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů.
Účinnost návrhu zákona je předpokládána dnem 1. července 2023.
Cílem navrhované právní úpravy je umožnit odpuštění i těm osobám, jejichž závazky vůči okresním správám sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) nebo České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu, a tyto osoby tak nemohly využít postupu v rámci projektu Milostivého léta. Vzhledem k tomu, že nedoplatky evidované u orgánů sociálního zabezpečení jsou v naprosté většině vymáhány bez využití soudních exekutorů, vyplňuje do jisté míry navrhovaný zákon asymetrii, která vznikla, a dává tak nejen fyzickým, ale i právnickým osobám šanci docílit odpuštění penále a exekučních nákladů.
Skutečnost, že odpuštění penále a exekučních nákladů v oblasti pojistného na sociální zabezpečení se bude týkat i právnických osob, tedy všech plátců pojistného, a to za stejných podmínek stanovených zákonem, znamená, že odpuštěný dluh není v takovém případě považován za veřejnou podporu. Skutečnost, že z tohoto opatření mohou mít prospěch pouze poplatníci pojistného, kteří splňují tyto podmínky, nemůže sama o sobě tomuto opatření dát selektivní povahu. Je totiž nutno konstatovat, že osoby, které jej nemohou využít, se nenacházejí ve skutkové a právní situaci srovnatelné se situací uvedených poplatníků s ohledem na sledovaný cíl.
Navrhovaná právní úprava je dostatečně obecné opatření s čistě obecnou platností ve smyslu bodů 118. a následujících Sdělení Komise o pojmu veřejná podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01) (dále jen „Sdělení EK“) a na ně navazující judikatury, nebude spadat do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy a splňuje podmínky podle bodu 5.4.3. Sdělení EK:
1. opatření je skutečně dostupné všem podnikům v jakémkoli odvětví či jakékoli velikosti, které mají nedoplatky na sociálním zabezpečení k datu stanovenému v opatření, aniž by zvýhodňovalo určitou předem stanovenou skupinu podniků,
2. opatření neznamená faktickou selektivitu ve prospěch určitých podniků nebo odvětví,
3. činnost ČSSZ a OSSZ je omezena na kontrolu uplatňování amnestie v oblasti sociálního zabezpečení bez jakékoli rozhodovací pravomoci s ohledem na provedení opatření nebo jeho intenzitu,
4. přijetí opatření neznamená, že je upuštěno od ověření,
5. platí pouze omezená doba platnosti amnestii v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, které se vztáhnou pouze krátkou dobu na závazky v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, jež byly splatné před předem stanoveným datem a jež nebyly v době zavedení daňové amnestie dosud uhrazeny.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
B. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů
Návrh zákona usiluje o vytvoření smysluplného nástroje motivující dlužníky pojistného na sociální zabezpečení k mimořádné úhradě dlužného pojistného na sociální zabezpečení (jistiny) a vytvoření jedinečné příležitosti pro jednorázové snížení objemu dluhů plátců pojistného, popř. bývalých plátců pojistného. V případě tohoto opatření se jedná o určitou formu amnestie v oblasti pojistného na sociální zabezpečení. S ohledem na podobnost s výběrem daní lze tuto amnestii připodobnit k daňové amnestii. Tento institut je znám jak z tuzemského, tak zahraničního práva a obecně je nepochybně legitimním věcným a politickým nástrojem. Současně nelze zastírat, že se jedná o do jisté míry nástroj kontroverzní a na efektivitu, praktičnost i morální obhajitelnost jeho konkrétního využití nepochybně bude existovat řada protichůdných názorů. Nejzákladnější premisou je však sama mimořádnost (jednorázovost) daného opatření, která brání jeho potencionálnímu zneužití k neplnění povinností v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a nežádoucím spekulacím na tomto poli. Uvedeným zmírňujícím opatřením se narovnává možnost vyrovnat dluhy na sociálním zabezpečení, vzhledem ke skutečnosti, že většina dluhů spojených se sociálním zabezpečení není vymáhána soudními exekutory. Současně, aby nebylo možné do budoucna kalkulovat s opětovným využitím mimořádného odpuštění, byl zvolen návrh samostatného nového zákona. Opatření upravená návrhem zákona se týkají oblasti dluhů na pojistném na sociální zabezpečení v působnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tj. v působnosti ČSSZ a OSSZ.
Mimořádným odpuštěním příslušenství pojistného na sociální zabezpečení se rozumí zánik neuhrazeného penále z pojistného na sociální zabezpečení a vyčíslených a neuhrazených exekučních nákladů předepsaných exekučním příkazem (dále jen „příslušenství“) při splnění určitých podmínek.
Navrhované odpuštění bude představovat srozumitelný, jednotný a relativně jednoduchý nástroj, který současně umožní jeho efektivní prezentaci ve vztahu k dlužníkům za účelem zvýšení motivace k jeho využití a získání dostatečných informací o něm.
Tímto způsobem současně dojde k odstranění určité disproporce, neboť projekt Milostivé léto se vztahuje též na určitý počet dluhů na pojistném na sociální zabezpečení (jakkoliv jde o počet velmi nízký), avšak na drtivou většinu nikoliv, přičemž rozhodnou skutečností zde byl pouze způsob provedení vymáhání v jednotlivých případech.
Smyslem navrženého řešení je podpora současných i bývalých plátců pojistného na sociální zabezpečení, aby pomocí eliminace části dluhů na sociálním zabezpečení došlo k narovnání vztahů ke státu na poli povinností při provádění sociálního zabezpečení. Současně je reflektována aktuální nepříznivá ekonomická situace.
Principy navrhovaného mimořádného odpuštění a zániku některých dluhů v případě sociálního zabezpečení jsou následující:
- navrhované odpuštění se bude týkat neuhrazeného příslušenství (penále a exekučních nákladů);
- odpuštění se bude týkat plátců pojistného na sociální zabezpečení (plátcem pojistného se rozumí fyzické a právnické osoby; fyzickou osobou se rozumí osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) a zaměstnavatel; za plátce pojistného se považuje i bývalý plátce pojistného;
- odpouští se dluh na penále ve výši vypočtené ke dni 30. 9. 2022 a penále plynoucí po 30. 9. 2022 z dluhu na pojistném na sociálním zabezpečení evidovaného OSSZ ke dni 30. 9. 2022;
- podmínkou pro odpuštění příslušenství je uhrazení dlužného pojistného na sociálním zabezpečení evidovaného OSSZ ke dni 30. 9. 2022, a to nejpozději ve lhůtě do 30. 11. 2023 nebo ve splátkovém režimu;
- rozhodne-li se dlužník využít odpuštění podle tohoto zákona, musí tuto skutečnost oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (oznámení, že uhradí dlužné pojistné do konce rozhodného období, dále jen „oznámení“) v elektronické podobě; to však neplatí, pokud dlužník ke dni účinnosti tohoto zákona nedluží pojistné na sociálním zabezpečení evidované OSSZ ke dni 30. 9. 2022, v tomto případě se neuhrazené příslušenství promíjí ex lege;
- na základě elektronického oznámení dlužníka podaného v období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023 může být dlužné pojistné na sociální zabezpečení uhrazeno ve splátkách;
- výše dlužného pojistného na sociální zabezpečení evidovaného k 30. 9. 2022 okresní správou sociálního zabezpečení bude pro účely splátkového kalendáře podle tohoto zákona posouzena ke dni podání oznámení dlužníka o úhradě dlužného pojistného ve splátkách;
- úhrada dlužného pojistného na sociální zabezpečení evidovaného ke dni 30. 9. 2022 bude při dluhu na pojistném nepřesahujícím 50 000 Kč rozložena do dvanácti měsíčních splátek, pokud je dluh na pojistném vyšší než 50 000 Kč, je rozložena do šedesáti měsíčních splátek, které jsou splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se splátka platí;
- ČSSZ po obdržení oznámení dlužníka informuje prostřednictvím ePortálu ČSSZ dlužníka o výši dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příslušenství za relevantní období, nebo mu sdělí, z jakého důvodu nelze postup podle tohoto zákona zvolit;
- neuhrazením některé ze splátek ve stanovené výši nebo ve stanovené lhůtě zaniká možnost uhradit dluh na pojistném na sociální zabezpečení ve splátkách podle návrhu tohoto zákona, současně zaniká i nárok na odpuštění dlužného příslušenství;
- dlužné pojistné na sociální zabezpečení nemůže být uhrazeno ve splátkách podle návrhu tohoto zákona pokud:
o je povoleno placení dlužného pojistného na sociální zabezpečení ve splátkách
podle § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;
o ke dni podání oznámení dlužníka o úhradě dlužného pojistného ve splátkách je
dlužné pojistné na sociální zabezpečení vymáháno exekucí podle daňového řádu;
o dlužné pojistné na sociální zabezpečení evidované ke dni 30. 9. 2022 je ke dni
podání tohoto oznámení nižší nebo rovno 5 000 Kč;
- za dluh na pojistném na sociálním zabezpečení evidovaný ke dni 30. 9. 2022 se považuje i dluh na pojistném stanovený ve výši pravděpodobné výše pojistného, pokud do dne vzniku nároku na odpuštění příslušenství nebyl podán přehled o výši pojistného (§ 9 odst. 2 ZPSZ) nebo přehled o příjmech a výdajích (§ 15 odst. 1 ZPSZ), za který byla stanovena pravděpodobná výše pojistného;
- pokud plátce pojistného do 31. 7. 2023 dodatečně splní svoji povinnost předložit OSSZ přehled o výši pojistného (zaměstnavatel) nebo přehled o příjmech a výdajích (OSVČ) za období před 1. 10. 2022, za které tak učinit měl, ale dosud tak neučinil, má se za to, že dluh na pojistném uvedený na takovém přehledu byl OSSZ evidován ke dni 30. 9. 2022;
- za dluh na pojistném na sociální zabezpečení se u OSVČ nepovažují neuhrazené zálohy za kalendářní měsíce roku 2022, penále z těchto záloh nebude předmětem odpuštění;
- ČSSZ umožní plátcům pojistného na sociální zabezpečení, aby si v elektronické podobě mohli ověřit aktuální výši dluhu na pojistném rozhodnou pro odpuštění příslušenství, stejně tak aktuální výši neuhrazeného příslušenství.
C. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádnou věcnou změnu, její význam spočívá v odpuštění a zániku některých dluhů na příslušenství pojistného na sociální zabezpečení. Navrhovaná právní úprava je z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice.
D. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení, se čl. 107 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie, a se Sdělením EK. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.
V širších souvislostech se návrhu dotýkají také právní předpisy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.
Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné.
E. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je v oblasti nemocenského a důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, nebo Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah tzv. prezidentských mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v čl. 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy tzv. prezidentská mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se tato mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvou musí být respektována tzv. prezidentská mezinárodní smlouva.
S ohledem na to, že návrh zákona respektuje výše uvedené požadavky, lze jej považovat za slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
F. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
S realizací návrhu zákona budou spojeny pozitivní dopady na státní rozpočet v rozsahu zvýšeného uhrazení dlužného pojistného na sociální zabezpečení, ke kterému budou dlužníci motivováni. Současně budou s realizací návrhu zákona spojeny negativní dopady na státní rozpočet v rozsahu zaniklých nedoplatků na příslušenství.
Reálné dopady nelze kvalifikovaně předem odhadnout, neboť jsou závislé na rozsahu využití mimořádného odpuštění.
Podle údajů ČSSZ k 31. 8. 2022 se počet fyzických a právnických osob, kterých by se mohlo mimořádné odpuštění týkat, odhaduje následně: • 715 tisíc fyzických osob (osob samostatně výdělečně činných a zaměstnavatelů), přičemž teoreticky maximálně možný doplacený dluh na pojistném by činil až 20,7 mld. Kč, prominuté penále by teoreticky činilo až 10,5 mld. Kč, jde však o penále, u něhož je velmi pravděpodobné, že nebude uhrazeno ani v rámci exekuce. Jedná se o počet fyzických osob, u kterých bylo vymáhání již zahájeno. Exekuční náklady jsou vyčísleny ve výši 2 % z vymáhané částky (nejméně však 500 Kč, nejvýše pak 500 000 Kč). • 262 tisíc právnických osob, přičemž teoretický maximálně možný doplacený dluh na pojistném by byl ve výši až 36 mld. Kč, prominuté penále by teoreticky mohlo činit až 7,5 mld. Kč, jde však o penále, u něhož je velmi pravděpodobné, že nebude uhrazeno ani v rámci exekuce. Jedná se o počet právnických osob, u kterých bylo vymáhání již zahájeno. Exekuční náklady jsou vyčísleny ve výši 2 % z vymáhané částky (nejméně však 500 Kč, nejvýše pak 500 000 Kč).
Výši pohledávek fyzických a právnických osob, u kterých dosud nebylo zahájeno vymáhání, nelze relevantně odhadnout, pohledávky ČSSZ průběžně vznikají a zanikají. Částky dlužného pojistného a penále, na které zamýšlená právní úprava dopadne, budou pravděpodobně vyšší. Lze předpokládat, že pouze menší část dlužníků využije možnost odpuštění vůči ČSSZ, protože řada subjektů s dluhy na pojistném již fakticky není schopna provádět podnikatelskou činnost a motivace a schopnost k doplacení dluhů bude u těchto subjektů nižší. Výše uvedené počty fyzických a právnických osob včetně vyčíslených částek jsou proto pouze orientační a skutečné částky budou výrazně, pravděpodobně řádově nižší. Konečný počet dlužníků, kteří postupu podle návrhu tohoto zákona využijí, včetně uhrazeného pojistného a odpuštěného příslušenství bude možné vyčíslit až po ukončení akce. Předpokládané náklady na úpravu agendových aplikací a úpravu ePortálu ČSSZ činí cca 30 mil. Kč. Úpravy agendových aplikací APV budou realizovány na základě zadání v rámci již uzavřených rámcových smluv, na které jsou alokovány přidělené finanční prostředky. Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Dopad na ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.
G. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh zákona bude mít pozitivní sociální dopady především na fyzické osoby, a to včetně dopadů na jejich rodiny a domácnosti a dopadů na specifické skupiny obyvatel (např. osoby sociálně slabé), neboť dojde k umenšení dluhů na sociálním zabezpečení a dojde k narovnání jejich vztahů ke státu na poli plnění povinností v sociálním zabezpečení.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
H. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je umožnění úhrady dlužného pojistného na sociální zabezpečení a odpuštění neuhrazeného příslušenství nijak nenarušuje právo na rovné zacházení a nevede k diskriminaci.
I. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Navržené řešení bude motivovat dlužníky (fyzické i právnické osoby) ke splnění jejich nejdůležitějších povinností v oblasti sociálního zabezpečení, tedy k úhradě pojistného na sociální zabezpečení a v konečném efektu k narovnání jejich vztahů ke státu na poli správy sociálního zabezpečení.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
J. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.
K. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemění parametry zacházení s osobními údaji a jejich ochrany. Jde o přiměřené a relevantní zpracování osobních údajů omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Právní úprava sebou nenese jiné dopady na soukromí dotčených ani jiných osob.
L. Zhodnocení korupčních rizik
Oblast vymáhání dlužného pojistného na sociální zabezpečení se pohybuje v procesním režimu daňového řádu, jenž obsahuje úpravu kontroly a přezkumu přijatých rozhodnutí.
ČSSZ a OSSZ disponují interním systémem kontroly v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízenosti včetně navazujícího systému personální odpovědnosti. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za níž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát.
Při správě sociálního zabezpečení se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech plátců pojistného jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti a nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Tím ovšem nemůže být dotčeno právo samotného plátce pojistného na informace o něm soustřeďované.
Navrhovanou právní úpravou nejsou zaváděny nové represivní nástroje zaměřené na eliminaci korupčních rizik.
Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Vedle obecného trestněprávního protikorupčního rámce lze blíže připomenout aspekty protikorupčního rámce spojené se státní službou. Při správě sociálního zabezpečení se uplatňuje zásada neveřejnosti a mlčenlivosti. Další represivní sankce jsou stanoveny trestním zákoníkem v případě, že jednání konkrétní úřední osoby nebo skupiny úředních osob naplní podstatu trestného činu, například trestný čin přijetí úplatku.
M. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
N. Zhodnocení souladu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. V navrhovaném zákoně je zakotvena povinnost plátce pojistného si ověřit výši dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příslušenství a podávat oznámení podle navrhovaného zákona elektronickou cestou prostřednictvím ePortálu ČSSZ, stejně tak i komunikace ČSSZ a OSSZ směrem k plátcům pojistného.
K § 1
V roce 2021 a následně i v roce 2022 proběhl projekt tzv. „Milostivé léto“ a „Milostivé léto II“, v rámci kterého bylo povinnému, pokud uhradil jistinu na pohledávce, odpuštěno příslušenství pohledávky. Podmínky pro uplatnění postupu v rámci obou projektů byly stanoveny poměrně striktně a Milostivé léto (I i II) se tak vztahovalo pouze na pohledávky vymáhané soudními exekutory. Cílem navrhované právní úpravy je umožnit odpuštění i těm osobám, jejichž pohledávky vůči OSSZ (ČSSZ) jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu a nemohou tak využít postupu v rámci „Milostivého léta II“. Tento zákon se nepoužije na pojistné, penále a exekuční náklady vymáhané prostřednictvím soudního exekutora.
K § 2
Navrhovaný zákon umožňuje odpuštění příslušenství pojistného, tj. penále a exekučních nákladů, za předpokladu, že pojistné bylo či bude uhrazeno do konce stanovené lhůty. Řada otázek a postupů je však shodná s „obecnou“ problematikou pojistného na sociální zabezpečení. Není proto třeba opakovat tato ustanovení v textu navrhovaného zákona (a to ani cestou konkrétních odkazů v jednotlivých ustanoveních), ale postačí „pouze“ odkázat na obecnou úpravu pojistného. Místní příslušnost se stanoví totožně jako v řízení o pojistném podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že se však jedná o mimořádné postupy podle tohoto mimořádného zákona, které zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nezná, je účelné místní příslušnost stanovit výslovně i v tomto zákoně, aby se předešlo případným výkladovým nejasnostem. Tento mimořádný zákon cílí především na motivaci dlužníků uhradit dlužné pojistné. Aby měl tento cíl dostatečný efekt, zavádí se v návrhu zákona po splnění podmínky uhradit dlužné pojistné odpuštění dlužného penále a exekučních nákladů. Odpuštění příslušenství k dluhu na pojistném je silným motivujícím prvkem pro dlužníka, který se tímto způsobem může zbavit veškerých dluhů ke dni úhrady dlužného pojistného, popř. ke dni 30. 9. 2022, bylo-li dlužné pojistné splaceno nejpozději k tomuto dni (tedy jak jistiny, tak příslušenství). Ke dluhům zaúčtovaným dodatečně po 30. 9. 2022, které vznikly před 1. 10. 2022, se nepřihlíží. Datum 30. 9. 2022 jako hranice pro odpuštění bylo stanoveno především proto, aby plátci pojistného nezneužili tohoto institutu. Neplacení pojistného by v tomto případě plnilo funkci bezúročné půjčky. Plátci pojistného by totiž věděli, že jim penále, případně exekuční náklady budou prominuty. Tato lhůta byla stanovena tak, aby plátci pojistného o této možnosti ještě nemohli vědět. Den 30. 9. 2022 je dnem, k němuž se bude zjišťovat výše nedoplatku na pojistném, která bude rozhodující pro stanovení výše penále plynoucího po 30. 9. 2022 a pro posouzení nároku na odpuštění penále a exekučních nákladů.
K § 3
V sociálním zabezpečení se jistinou rozumí pojistné a příslušenstvím penále a exekuční náklady.
Odpouští se penále z dluhu na pojistném účetně evidovaného OSSZ ke dni 30. 9. 2022 ve výši vypočtené ke dni 30. 9. 2022 a penále plynoucí po 30. 9. 2022 z dluhu na pojistném účetně evidovaného OSSZ ke dni 30. 9. 2022.
Z dluhu na pojistném účetně zaevidovaného po 30. 9. 2022 se penále neodpouští.
Za dluh na pojistném účetně evidovaný ke dni 30. 9. 2022 se považuje i dluh na pojistném stanovený ve výši pravděpodobné výše pojistného, pokud do dne vzniku nároku na odpuštění penále a exekučních nákladů nebyl podán přehled o výši pojistného (§ 9 odst. 2 ZPSZ) nebo přehled o příjmech a výdajích (§ 15 odst. 1 ZPSZ), za který byla stanovena pravděpodobná výše pojistného. Plátci pojistného, který nepředložil ani po opakovaných výzvách OSSZ předepsaný tiskopis s údajem o výši pojistného, kterou je povinen za příslušné období odvést, může OSSZ stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. Po dodatečném předložení údaje o výši pojistného, které mělo být za příslušné období odvedeno, zanikne dluh na pojistném stanovený v pravděpodobné výši a vznikne dluh na pojistném ve výši odpovídající vyměřovacímu základu. V případě, že k 30. 9. 2022 je evidován dluh na pojistném i v pravděpodobné výši, započte se k tomuto datu tato výše jako dluh na pojistném. Bude-li před uhrazením tohoto dluhu na pojistném předložen plátcem pojistného za dobu stanovené pravděpodobné výše pojistného přehled o výši pojistného nebo přehled o výši vyměřovacího základu a pojistného OSVČ, upraví se výše dluhu na pojistném k 30. 9. 2022 podle tohoto přehledu. Za dluh na pojistném se u OSVČ nepovažují neuhrazené zálohy za kalendářní měsíce roku 2022. Penále z těchto záloh nebude předmětem odpuštění. Penále ze záloh 2022 bude vždy dluhem vzniklým po 30. 9. 2022, protože ani pojistné za daný kalendářní rok, které bude stanoveno na základě podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2022 nelze považovat za dluh na pojistném (podání přehledu nejpozději do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání - § 15 odst. 1 ZPSZ).
K § 4
Upravuje se odpuštění penále a exekučních nákladů z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dlužníkovi, který má evidován dluh na pojistném ke dni 30. 9. 2022, nabíhá penále z tohoto dlužného pojistného i po datu 30. 9. 2022 až do uhrazení dlužného pojistného. Toto penále mu samozřejmě bude po splnění zákonem stanovených podmínek (po uhrazení dlužného pojistného) rovněž odpuštěno. Pokud dlužník ke dni 30. 9. 2022 včetně nemá u OSSZ evidovány žádné dluhy na pojistném, ale zbývá mu uhradit penále naběhlé z dlužného pojistného do 30. 9. 2022, bude mu odpuštěno penále ve výši evidované ke dni 30. 9. 2022, protože žádné další penále po tomto datu nenaběhne. Penále nabíhá z dlužného pojistného, po uhrazení dlužného pojistného nemůže další penále z tohoto dluhu nabíhat. Odpouští se rovněž neuhrazené exekuční náklady, které byly stanoveny exekučním příkazem vydaným nejdéle ke dni 30. 9. 2022 (tj. postačí, když je exekuční příkaz do rozhodného dne vydán, nemusí do tohoto dne nabýt právní moci – právní moc u exekučního příkazu dnem doručení). Na rozdíl od penále exekuční náklady nijak nevzrůstají v závislosti na době, do kdy dlužné pojistné není uhrazeno. Exekuční náklady jsou stanoveny vydáním exekučního příkazu pevnou částkou, která se bez ohledu na dluh na pojistném nemění.
K § 5
Odpuštění penále a exekučních nákladů se týká plátců pojistného. Za plátce pojistného se pro účely tohoto zákona považuje i bývalý plátce pojistného, který v současnosti sice již není plátcem pojistného, avšak nadále dluží penále nebo exekuční náklady. Za plátce pojistného se rovněž považuje i jeho právní nástupce. Plátcem pojistného jsou fyzické a právnické osoby. Plátcem pojistného jako fyzické osoby jsou osoby samostatně výdělečně činné z důvodu účasti na důchodovém pojištění nebo z důvodu, že jsou zaměstnavatelem, a zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance pro osobní potřebu (výpomoc v domácnosti, jako chůvu, správce domu apod.) a nikoliv pro podnikatelskou (výdělečnou) činnost. Skutečnost, že odpuštění penále a exekučních nákladů v sociálním zabezpečení se bude týkat i právnických osob, tedy všech plátců pojistného, a to za stejných podmínek stanovených zákonem, znamená, že odpuštěný dluh není v takovém případě považován za veřejnou podporu. Podmínkou odpuštění penále a exekučních nákladů je uhrazení dlužného pojistného účetně evidovaného OSSZ ke dni 30. 9. 2022, a to nejpozději ve lhůtě do 30. 11. 2023 (do konce rozhodného období) nebo ve splátkovém režimu. Pokud ke dni 30. 9. 2022 není OSSZ účetně evidováno žádné dlužné pojistné, nebo pokud bude dlužné pojistné uhrazeno před začátkem rozhodného období (do konce června 2023), odpouští se neuhrazené penále a neuhrazené exekuční náklady ex offo (tj. ze zákona). Dlužník nemusí směrem k ČSSZ nic oznamovat. Jedná se o případy obsažené v odst. 1 písm. a) a b). Pokud je v rozhodném období (od 1. 7. 2023) evidováno dlužné pojistné (z období ke dni 30. 9. 2022), musí dlužník projevit vůli, že má zájem využít institutu mimořádného odpuštění penále a exekučních nákladů. Dlužník buď ČSSZ oznámí, že uhradí dlužné pojistné v rozhodném období, anebo oznámí, že chce využít splátkový režim (odst. 2 písm. a) a b). Odpustit lze penále a exekuční náklady, které ke dni vzniku nároku na odpuštění nebyly uhrazeny. Nárok na odpuštění penále a exekučních nákladů vzniká nejdříve v období od 1. 7. 2023 (ode dne účinnosti zákona). Došlo-li k úhradě dlužného pojistného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká povinnost dlužníka uhradit nezaplacené penále a exekuční náklady ke dni 1. 7. 2023. V ostatních případech zaniká povinnost dlužníka uhradit nezaplacené penále a exekuční náklady ke dni splnění podmínek podle § 5 odst. 2 písm. a) a b). Dlužník záměr uhradit dlužné pojistné a využít odpuštění penále a exekučních nákladů podle tohoto zákona oznámí prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Toto oznámení dlužník nepodává, pokud u něj od počátku rozhodného období (tj. ode dne 1. 7. 2023) žádné dlužné pojistné ke dni 30. 9. 2022 již evidováno příslušnou OSSZ není. Oznámení dlužník podává výhradně elektronicky prostřednictvím elektronické aplikace ČSSZ. V individuálních případech, kdy dlužník nebude schopen elektronické komunikace s ČSSZ (resp. OSSZ), bude mít možnost na příslušnou OSSZ přijít a OSSZ s ním tuto situaci vyřeší přímo na místě prostřednictvím zaměstnaneckého uživatelského rozhraní pro ePortál ČSSZ, tedy způsobem, který by jinak využil sám dlužník. Dlužníkům, kteří nemohou komunikovat elektronicky tedy nebude odepřena možnost využít tohoto mimořádného odpuštění.
ČSSZ po obdržení oznámení dlužníka nevydá rozhodnutí, ale prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude informovat dlužníka o výši dluhů na pojistném, penále a exekučních nákladech za relevantní období podle tohoto zákona. ČSSZ zároveň sdělí dlužníkovi prostřednictvím ePortálu ČSSZ platební údaje pro uhrazení dlužného pojistného. V případě, že nelze postupovat v souladu s oznámením dlužníka, ČSSZ elektronicky sdělí dlužníkovi, z jakých důvodů tomu tak je. V individuálních případech bude ČSSZ (resp. příslušná OSSZ) činit tyto úkony v písemné formě.
K § 6
Nedoplatek pojistného dlužného ke dni 30. 9. 2022 může být uhrazen ve splátkách na základě elektronického oznámení dlužníka podaného v období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023. Po obdržení oznámení dlužníka o hrazení dluhu ve splátkovém režimu podle tohoto zákona ČSSZ sdělí dlužníkovi prostřednictvím ePortálu ČSSZ rozložení jednotlivých splátek a jejich výši a identifikační údaje potřebné pro řádné zaevidování plateb (platební údaje), nebo sdělí důvody, proč dluh nelze ve splátkovém režimu hradit. Lhůta pro splacení dluhu v období od 1. 7. 2023 (datum účinnosti zákona) do 30. 11. 2023 může být pro některé dlužníky, zejména s vysokým dluhem na pojistném, považována za příliš krátkou. Takovým dlužníkům se dává možnost splatit dluh ve splátkách za podmínek stanovených v tomto zákoně. Výše dluhu na pojistném ve splátkovém režimu se zjišťuje ke dni podání elektronického oznámení o uhrazení dlužného pojistného ve splátkách.
Úhrada dlužného pojistného evidovaného ke dni 30. 9. 2022 bude při dluhu na pojistném nepřesahujícím 50 000 Kč rozložena do dvanácti měsíčních splátek a při dluhu na pojistném vyšším než 50 000 Kč bude rozložena do šedesáti měsíčních splátek. Měsíční splátka je splatná do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Uhrazování splátek dopředu tak není vyloučeno. Pokud např. do konce února uhradí dlužník splátku za únor a za březen, v březnu nemusí žádnou splátku platit (splnil svou povinnost napřed již v měsíci únoru).
Placení dluhu ve splátkách může být povoleno pouze u dluhu, který byl účetně evidován ke dni 30. 9. 2022, a který nebyl dosud dlužníkem uhrazen. Předpokládá se, že o povolení splátek bude dlužník informován ihned po obdržení jeho oznámení ČSSZ.
Neuhrazením některé splátky ve stanovené výši nebo ve stanovené lhůtě zaniká možnost uhradit dluh na pojistném ve splátkách podle tohoto zákona. Současně zaniká i nárok na odpuštění penále a exekučních nákladů. OSSZ vyrozumí o této skutečnosti plátce ve splátkovém režimu. Částka pojistného neuhrazená podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nezaplacená v rámci úhrady dluhu na pojistném podle tohoto zákona, zůstává samozřejmě dluhem na pojistném, který je plátce pojistného povinen uhradit v plné výši této dlužné částky, a to již bez možnosti činit tak postupně formou splátek. Současně již nebude možno odpustit dluh na penále a exekučních nákladech. OSSZ je povinna o zániku možnosti platit dlužné pojistné ve splátkách a o zániku možnosti odpustit dluh na penále a na exekučních nákladech informovat dlužníka. Plátci pojistného nadále zůstává možnost i v takovém případě požádat orgán sociálního zabezpečení o prominutí penále podle § 104ch zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, popř. o povolení splátek dlužného pojistného a penále z něj podle § 20a zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Nedoplatek pojistného ke dni 30. 9. 2022 nemůže být uhrazen ve splátkách podle tohoto zákona v případě, že
- oznámení dlužníka o rozložení dlužného pojistného do splátek nebylo podáno
v rozhodném období,
- ke dni podání žádosti je u nedoplatku pojistného ke dni 30. 9. 2022 povoleno placení
ve splátkách (podle § 20a ZPSZ),
- ke dni podání žádosti je dlužné pojistné vymáháno exekucí podle daňového řádu,
- dlužné pojistné ke dni 30. 9. 2022 je ke dni podání žádosti nižší nebo rovno 5.000
Kč.
Pokud je již dlužné pojistné hrazeno formou splátkového režimu, není účelné zasahovat do již schválených a probíhajících splátek. Mohlo by tak docházet ke složitým kolizním situacím v praxi těžko řešitelným. Stejně tak, pokud se úhrada dlužného pojistného pohybuje již v režimu správní exekuce (podle daňového řádu), je nežádoucí vměstnávat do tohoto institutu splátkový režim, neboť platí obecně, že hrazené pojistné ve splátkovém režimu nelze exekučně vymáhat. Minimální výše dlužného pojistného pro možné využití splátkového režimu je stanovena zejména pro to, aby byly vyloučeny bagatelní postupy u nízkých částek dlužného pojistného.
K § 7
Pokud nebude dlužníkovi, ať již z jakéhokoliv důvodu, umožněno využít odpuštění penále nebo exekučních nákladů podle tohoto zákona, zajišťuje se procesní ochrana jeho práv. Pokud dlužník nebude souhlasit se sdělením OSSZ a bude se domnívat, že byl zkrácen na svých právech, bude mu vždy umožněno podat proti tomuto sdělení námitky. Přičemž zejména se má na mysli sdělení o nemožnosti postupovat v souladu s oznámením dlužníka, že hodlá uhradit dlužné pojistné, nebo sdělení o nemožnosti využít splátkového režimu. Po obdržení námitek je OSSZ povinna vydat rozhodnutí ve lhůtě do 30 dnů od doručení námitek a dále je postupováno v souladu se správním řádem.
K § 8
ČSSZ umožní plátcům pojistného, kteří dluží penále nebo exekuční náklady, aby si v elektronické podobě mohli ověřit aktuální výši dluhu na pojistném rozhodnou pro odpuštění penále a exekučních nákladů a stejně tak aktuální výši penále a exekučních nákladů. Podle ustanovení § 22d zákona o pojistném na sociální zabezpečení mj. platí, že příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému. Toto ustanovení zůstává samozřejmě zachováno, předpokládá se však, že v rámci opatření navrhovaných v tomto zákoně bude řada plátců pojistného, kteří nebudou požadovat vydání potvrzení podle § 22d zákona o pojistném na sociální zabezpečení, ale postačí jim prostá informace o současném stavu jejich závazků získaná nahlédnutím do příslušné evidence. Plátci pojistného, kteří dluží k 30. 9. 2022 penále nebo exekuční náklady, budou mít proto od účinnosti zákona přístup on-line k aktuálním údajům ČSSZ o výši dluhu na pojistném, penále a exekučních nákladech, které souvisejí s odpuštěním tohoto dluhu. Budou tedy informováni, jakou výši dluhu na pojistném musí splatit a jaká výše dluhu na příslušenství jim bude poté odpuštěna.
K § 9
Pokud plátce pojistného do 31. 7. 2023 dodatečně splní svoji povinnost předložit OSSZ přehled o výši pojistného (zaměstnavatel) nebo přehled o příjmech a výdajích (OSVČ) za období před 1. 10. 2022, za které tak již učinit měl, avšak dosud neučinil, má se za to, že dluh
na pojistném uvedený na takovém přehledu byl OSSZ účetně evidován ke dni 30. 9. 2022.
Navrhuje se zavést právní fikci, která by do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona umožňovala plátcům pojistného dodatečně splnit povinnost podat přehled, aniž by dluhy, k nimž se přehled váže, byly vyloučeny z odpuštění podle navrhované právní úpravy. Tato úprava by tak mohla motivovat plátce k dodatečnému splnění povinnosti předložit OSSZ přehled. V tomto ustanovení se řeší postup, kdy OSSZ nevydala rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného (na rozdíl od situace v § 3 odst. 2 tohoto zákona) a plátce pojistného dodatečně předkládá přehledy za dobu, za kterou je dluží.
K § 10
Navrhuje se účinnost zákona od 1. července 2023.
V Praze dne 25. ledna 2023
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Marian Jurečka v. r.