zákon č. 183/2024 Sb.

K Čl. I – Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZOZPF“)

K bodu 1 [§ 1 odst. 1 ZOZPF]

Jedná se úpravu základní definice zemědělského půdního fondu, která přesněji reflektuje přístup k zemědělskému půdnímu fondu, jakožto základní a nenahraditelné složce životního prostředí. Jako takový je v zájmu celé společnosti hoden mimořádné ochrany a péče.

K bodu 2 [§ 1 odst. 2 ZOZPF]

Změna definice zemědělské půdy je klíčová pro dosažení jednoho z hlavních účelů novely – podpory větší diverzity zemědělské krajiny a zvýšení její ekologické stability, a to prostřednictvím umožnění existence krajinných prvků na zemědělské půdě. Tyto prvky plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní (ochrana před vodní i větrnou erozí) a hydrologickou (ochrana před suchem, zadržování vody v krajině). Současně krajinné prvky přispějí k ochraně biodiverzity krajiny, neboť tyto krajinné prvky budou sloužit jako stanoviště pro rozličné druhy rostlin a živočichů. Krajinné prvky jako meze či remízky jsou faktickou i historickou součástí zemědělské krajiny.

Krajinné prvky definované v nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů na zemědělské půdě jsou považovány za součást zemědělské půdy. Z tohoto důvodu nebude nezbytné pro jejich realizaci půdu odnímat či měnit její druh. Jedná se o následující prvky v krajině, pokud se nachází na zemědělské půdě: 1. meze, 2. terasy, 3. travnaté údolnice, 4. skupiny dřevin, 5. stromořadí, 6. solitérní dřeviny, 7. příkopy a 8. mokřady.

Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití, limituje krajinný prvek „skupina dřevin“ nejvyšší možnou výměru 3 000 m. S ohledem na tento limit nedojde k situaci, kdy by se fakticky vytvářely rozsáhlé lesní porosty pod záminkou krajinného prvku.

Evidované ekologicky významné prvky jsou zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů osvobozeny od daně z nemovitých věcí (srov. § 4 písm. k)). Krajinný prvek je druhem ekologicky významného prvku. Navíc, jelikož všechny krajinné prvky ve smyslu nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů budou přímo součástí zemědělské půdy, nebude nutné odnímat tuto půdu ze ZPF a platit odvody za odnětí. Jedná se tedy o významnou finanční motivaci pro vlastníka nebo jiné osoby, které jsou oprávněné tuto zemědělskou půdu užívat, která přispěje k realizaci těchto prvků v krajině.

K bodu 3 [§ 1 odst. 5 ZOZPF]

V současné právní úpravě nemá orgán ochrany ZPF možnost rozhodnout o zařazení pozemku do zemědělského půdního fondu, fakticky tak zákon obsahuje pouze nástroje k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, nikoliv k jeho rozšiřování. Navrhované ustanovení tento nový nástroj zavádí, čímž současně dochází k systémovému sjednocení v přístupu k ZPF ve srovnáním s přístupem k pozemkům určeným k plnění funkce lesa (dále jen „PUPFL“), neboť právě zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) v ustanovení § 3 odst. 4 obsahuje obdobný nástroj k prohlášení pozemku za PUPFL.

Rozhodnutím se pozemek dostává do režimu ochrany podle zákona o ochraně ZPF – podstatou je v tomto ohledu posouzení faktické charakteristiky pozemku. Orgán ochrany ZPF bude rozhodovat na základě skutečného stavu pozemků, který zjistí prostřednictvím terénního šetření. Podstatou tohoto terénního šetření bude zjištění, zda je daný pozemek zemědělsky obhospodařován nebo zda je s ohledem na svůj charakter vhodný pro zemědělské obhospodařování podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona, popřípadě zda se na něm nachází krajinný prvek vymezený v § 1 odst. 2 (tyto krajinné prvky jsou podle návrhu na změnu § 1 odst. 2 součástí zemědělské půdy). V případě, že žadatel požádá pouze o změnu části pozemku, tak bude muset spolu se samotnou žádosti předložit též geometrický plán, který objektivně zachytí požadovanou část pozemku.

Pro vlastníka může být motivací pro změnu ostatní plochy na zemědělskou půdu výrazně nižší daňové zatížení. Z pohledu veřejných zájmů je žádoucí, že dojde k zahrnutí pozemků naplňujících definici druhu pozemku zemědělského půdního fondu pod ochranu zákona.

Ustanovení jiných právních předpisů (například lesního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, popř. stavebního zákona) nejsou tímto nástrojem dotčena. Například orgány ochrany přírody jsou v řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, vždy dotčenými orgány (srov. § 90 odst. 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Ke změně druhu pozemku může být požadováno také rozhodnutí podle stavebního zákona.

K bodu 4 [§ 3 odst. 1 ZOZPF]

Jedná se o stanovení nové zásady ochrany zemědělské půdy ve vztahu ke stanovení povinnosti zajištění ochrany zemědělské půdy a taktéž stanovení povinnosti předcházet znehodnocování zemědělské půdy. Smyslem stanovení nové zásady je faktické rozdělení zásad na dva stupně, kdy první stupeň v odstavci 1 stanovuje povinnost ochrany a taktéž povinnost předcházení znehodnocování zemědělské půdy, a to v rámci prevence, na kterou nebudou navázány sankce – jedná se tedy o vyjádření zásady ochrany zemědělské půdy, jakožto naplnění veřejného zájmu na ochraně zemědělského půdního fondu. Samotné zákazy, na které jsou navázány sankce, jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto ustanovení.

V dané věci se jedná o přístup, který je taktéž aplikován v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

K bodu 5 a 13 [§ 3 odst. 2 písm. a) a § 3 odst. 4 ZOZPF]

Z legislativně-technických důvodů došlo k přesunutí definice indikačních hodnot z původního § 3 odst. 2 písm. a) do samostatného § 3 odst. 4 ZOZPF. Současně dochází také k upřesnění právní úpravy tak, aby se vztahovala nejen na zvířata, ale i na volně žijící živočichy (např. hmyz).

K bodu 6 [Poznámka pod čarou č. 28]

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která reflektuje změny v právních předpisech uvedených v poznámce pod čarou.

K bodu 7 a 13 [§ 3 odst. 2 písm. b) a § 3 odst. 5 ZOZPF]

Z legislativně-technických důvodů došlo k vyčlenění podrobnější úpravy týkající se protierozní ochrany do samostatného § 3 odst. 5 ZOZPF. Navrhovaná úprava zpřesňuje definici přípustné míry erozního ohrožení, zejména zakotvuje využití aplikace protierozní kalkulačka k jejímu zjišťování. Přípustná míra erozního ohrožení a způsob jejího výpočtu, se kterým pracuje aplikace protierozní kalkulačka, jsou stanoveny vyhláškou č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí.

V současné právní úpravě je míra erozního ohrožení zemědělské půdy stanovena na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na hektar a rok. Tento postup stanovení se však týká pouze vodní eroze zemědělské půdy. Ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí se stanovuje syntézou relevantních faktorů v podobě mapových vrstev, které zahrnují potenciální ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí (vliv půdních a klimatických faktorů), náchylnost zemědělské půdy k větrné erozi (vliv délky a uspořádání zemědělských pozemků) a účinnosti ochranných vegetačních bariér (vliv ochranných barier, jejich kvality a prostorové struktury).

Navrhovanou úpravou dochází pouze k technickému zpřesnění ustanovení § 3 odst. 5 zákona tak, aby reflektovalo odlišné postupy pro stanovení míry erozního ohrožení zemědělské půdy vodní a větrnou erozí. Tuto úpravu Ministerstvo životního prostředí již dříve avizovalo při vypořádání připomínek, které byly vzneseny v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí. Připomínky zaměřené na problematiku větrné eroze pocházely například od Nejvyššího kontrolního úřadu, Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR či Akademie věd České republiky.

K bodu 8 [§ 3 odst. 2 písm. c) ZOZPF]

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 9 [§ 3 odst. 2 písm. d) ZOZPF]

Vypuštění textu „narušováním erozí“ představuje legislativně-technickou úpravu reflektující skutečnost, že zákaz ohrožování půdy erozí je obsažen již v § 3 odst. 2 písm. b) ZOZPF

K bodům 10 a 11 [§ 3 odst. 2 písm. e) a f) ZOZPF] a [zrušen § 3 odst. 3 a 4 ZOPF]

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Materie, zákazy upravené v dosavadním znění § 3 odst. 3 a 4, je nově obsažena v § 3 odst. 2 písm. e) a f).

K bodu 12 [§ 3 odst. 3 písm. b) ZOZPF]

Jedná se o zpřesnění právní úpravy v návaznosti na terminologii zákona o zemědělství. Navrhovanou změnou dochází ke sjednocení s terminologií používanou v ustanovení § 3a odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, na který je v tomto ustanovení odkazováno

K bodu 14 [§ 3 odst. 6 ZOZPF]

Navrhovanou úpravou se umožňuje umisťovat plantáže dřevin na nejkvalitnější půdu zařazenou do I. či II. třídy ochrany dle BPEJ, což doposud zákon neumožňoval.

Rozloha výmladkových plantáží v ČR je dle evidence LPIS velmi nízká – podle SZIF (2021) 2605 ha, což je 0,07% zemědělské půdy. Rozloha plantáží založených bez evidence v LPIS se odhaduje na cca 200 ha. Ani trend pěstebních ploch neukazuje na možnost velkoplošného pěstování, protože pro jejich pěstování nejsou a ani se naplánují podpůrné ekonomické a odběratelské podmínky jako jsou u některých plodin – vzhledem k absenci nástrojů pozitivní ekonomické stimulace je pravděpodobnost velkoplošného zavádění plantáží dřevin na půdách I. a II. třídy ochrany dle BPEJ omezená. Podobně jako v jiných evropských zemích nedosahují plantáže dřevin rozlohy, která by mohla ohrožovat produkci potravin v ČR. Plantáže dřevin je také možno kombinovat s produkcí potravin v agrolesnických systémech.

V zahraniční praxi i domácí bylo ověřeno, že navracení půdy původnímu nebo jinému zemědělskému využití je možné v případě potřeby v zásadě okamžitě standardně dostupnými prostředky. Náklady na odstranění pařezů a navracení půdy k dalšímu zemědělskému využití jsou v praxi cca 20-30 tis Kč/ha a jsou pokryty z prodeje sklizené biomasy, tzn. nevznikají nadbytečné náklady. Plantáže dřevin (rychle rostoucí dřeviny, agrolesnické systémy) současně neznamenají riziko pro půdní úrodnost. Naopak mají významné ekosystémové a současně produkční funkce, které mohou významně přispívat k řešení problémů současného zemědělství v ČR – snižovat dopady klimatické změny a velkoplošného, intenzifikovaného zemědělství a současně diverzifikovat zemědělskou produkci o strategickou energetickou a ekonomickou surovinu (biomasu).

Plantáže dřevin mohou přispět také k vyšší odolnosti zemědělské půdy vůči erozní události. Plantáže dřevin na zemědělské půdě představují přínos, např. pro chlazení krajiny, zadržování srážek a vody v krajině, zvyšování biodiverzity krajiny a celkovou mozaikovitost zemědělské krajiny, zvyšování odolnosti půdy před vodní i větrnou erozí a kvality půdy včetně zvyšování obsahu (sekvestraci) uhlíku a humusu v půdě, což lze považovat za velmi zásadní přínos z pohledu půdní biochemie či kvality půdy. Eroze je přitom dlouhodobě rostoucí problém, přičemž v současné době je 60 % zemědělské půdy potenciálně ohroženo vodní erozí.

K bodu 15 [§ 3 odst. 7 a 8 ZOZPF]

Z legislativně-technických důvodů dochází k přesunu právní úpravy týkající se plantáží na zemědělské půdě do samostatného ustanovení § 8c ZOZPF (v navrhovaném znění).

K bodu 16 [§ 3a odst. 1, § 3a odst. 2 a § 3a odst. 4 ZOZPF]

Dochází k zpřesnění terminologie, kdy pojem „vodní tok“ je nahrazen s ohledem na kontext ustanovení přesnějším termínem „koryto vodního toku“. Vodní tok je definován v § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jako povrchová voda. To znamená, že sedimenty nemohou být ve vodním toku, ale jen v jeho korytě.

Nově by mělo být umožněno také využití sedimentů z melioračních kanálů, které slouží k odvodnění neúrodných nebo mokřinových oblastí za účelem zlepšení kvality zemědělské půdy. Tyto kanály jsou navrhovány a vytvářeny tak, aby odtékala nadbytečná voda z krajiny a zajistila optimální vlhkost pro rostliny, což vede k zvýšení výnosů zemědělských plodin. Tyto kanály mohou být zaneseny splavem kulturních vrstev půdy z okolních zemědělských pozemků, jeví se proto jako vhodné umožnit použití sedimentů z melioračních kanálů na zemědělské půdě.

K bodu 17 [§ 3a odst. 1, § 3a odst. 2 písm. c) a § 3a odst. 2 písm. f) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“.

K bodu 18 [Poznámka pod čarou č. 29 - § 3a odst. 2 písm. f) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu týkající se pouze poznámky pod čarou č. 29, která v důsledku pozdějších změn zákona obsahovala nesprávný odkaz na zákon č. 159/2009 Sb. Ponechán je pouze správný odkaz na vyhlášku o používání sedimentů na zemědělské půdě.

K bodu 19 [§ 3a odst. 2 písm. a) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, jejímž účelem je zvýšení srozumitelnosti textu ustanovení. Dále došlo k úpravě, kdy napříště bude sloužit pro identifikaci pozemku zařazeného v evidenci půdy identifikační číslo dílu půdního bloku. Dle ustanovení § 3a odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, je právě díl půdního bloku evidenční jednotkou evidence půdy.

K bodu 20 [§ 3a odst. 3 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“.

K bodu 21 [§ 3c ZOZPF]

K odstavcům 1 a 2

Nové ustanovení odstavce 1 je preventivního charakteru a zakotvuje základní preventivní povinnosti osoby, která na půdě hospodaří, tj. vlastníka nebo jiné osoby (zpravidla nájemce, pachtýře, ale také osoby oprávněné z věcného břemene apod.) předcházet ohrožování, poškozování a znečišťování půdy.

Odstavec 2 navazuje na odstavec 1. Pokud dojde k závadnému stavu, tedy zejména k ohrožení, poškození nebo znečištění půdy, je oprávněný uživatel půdy povinen zjednat nápravu. Toto ustanovení důsledně promítá princip odpovědnosti původce, a to v návaznosti na princip prevence zakotvený v odstavci 1. Zároveň směřuje ke snížení byrokratické zátěže, neboť v situaci, kdy subjekt sám příjme taková opatření, orgán ochrany zemědělského půdního fondu nebude muset stanovovat nápravná opatření prostřednictvím rozhodnutí o opatření k nápravě. Podobný mechanismus je zakotven v řadě předpisů práva životního prostředí (např. v ustanovení § 32 lesního zákona).

K odstavcům 3 a 4

Navazující třetí odstavec se uplatní v případě, kdy došlo ke vzniku závadného stavu a zároveň nedošlo ke zjednání nápravy podle odstavce 2. Jedná se o úpravu dosavadního ustanovení § 3c odstavec 1, které umožňuje přijetí nápravných opatření. Souhlasem ve smyslu odstavce 3 se rozumí kterýkoliv souhlas vydávaný orgánem ochrany ZPF podle ZOZPF, pokud to smysl a účel ustanovení § 3c dovolí. Zásadně půjde o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF podle § 9 odst. 8, ale lze si představit též souhlas s použitím sedimentů podle § 3a odst. 2 nebo souhlas podle § 8a odst. 4.

Navrhované ustanovení odstavce 4 vychází z dosavadního ustanovení § 3c odst. 2, které upravuje jednotlivá opatření k nápravě. Navíc oproti stávající právní úpravě je nově upraveno opatření k nápravě, které směřuje k nápravě erozního ohrožení půdy. Dosavadní právní úprava (zákon i vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí) v případě ohrožení zemědělské půdy erozí neumožňovala uložení nápravného opatření, nápravné opatření si podle dosavadní úpravy volil původce závadného stavu sám. Tuto možnost má samozřejmě nadále (viz výše ustanovení § 3d odst. 2), nicméně v případě jeho nečinnosti, resp. přijetí nedostatečných opatření, ukládá nápravná opatření orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Podle písmene a) může původci přímo uložit, aby vypracoval plán opatření ke snížení erozního ohrožení, předložil jej a poté podle něj postupoval (podrobnosti stanoví vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí).

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží povinnost vypracovat plán opatření ke snížení erozního ohrožení formou opatření k nápravě až v případě, kdy zemědělský subjekt bude podle protierozní vyhlášky povinen vytvořit plán opatření ke snížení erozního ohrožení a hospodařit podle něj, ale v rozporu s touto povinností tento plán nevytvoří. Mělo by se jednat o ojedinělé případy. Nápravné opatření bude uloženo formou rozhodnutí o stanovení opatření k nápravě vydaném ve správním řízení. Obsahem rozhodnutí bude povinnost předložit plán opatření ve stanoveném termínu včetně povinnosti následně podle tohoto plánu hospodařit. Plán opatření sestaví samotný zemědělský subjekt na základě svých hospodářských potřeb. Lhůty pro splnění povinnosti se stanoví přímo v rozhodnutí, kterým bude nápravné opatření uloženo. Délka lhůty bude určena podle povahy ukládaného opatření.

K odstavcům 5 až 7

Navrhovaná právní úprava přebírá dosavadní právní úpravu obsaženou v ustanovení § 3c odst. 3 až 6. V § 3c odst. 6 došlo k doplnění orgánů státní správy myslivosti mezi okruh orgánů, které by měly být vyrozuměny o překročení indikačních hodnot ve vztahu k ohrožení zdraví zvířat, a to s ohledem na to, že překročení indikačních hodnot některých látek se může týkat i následné intoxikace zvěře.

K bodu 22 [§ 4 odst. 1 a 2 ZOZPF]

K odstavci 1

Dochází k upřesnění terminologie prvního odstavce ustanovení tak, aby bylo zcela zjevné, že zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu je nutno aplikovat jak ve fází pořizování územně plánovací dokumentace, tak ve fází posuzování konkrétního záměru na zemědělské půdě. Danou úpravou dochází k odstranění výkladové nejasnosti. Navrhovaná právní úprava je v souladu s dosavadní judikaturou k této problematice.

K odstavci 1 písm. a)

Cílem daného ustanovení je preferovat pro nezemědělské využití zemědělské půdy pozemky, které již dříve byly posouzeny k nezemědělskému využití s kladným stanoviskem, a to za účelem maximálního využití stávajících již existujících ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci oproti vymezování dalšího rozvoje na zemědělské půdě.

Termín plocha je definován v ust. § 12 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, jako „část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam“. Koridory jsou definovány v ust. § 12 písm. e) tohoto zákona č. 283/2021 Sb., jako „území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy“.

Toto pravidlo se použije při uplatňování stanovisek k územně plánovací dokumentaci, stejně jako při posuzování odnětí půdy ze ZPF. Dané znění se nově vztahuje na veškeré plochy a koridory vymezitelné v územně plánovací dokumentaci, tedy na zastavitelné plochy (např. pro bydlení), jakož i na plochy nezastavitelné (např. plochy lesa), které byly dosud nesystémově opomíjeny. Navrhovaná úprava tedy upřesňuje dané ustanovení tak, aby bylo zjevné, že se řešené ustanovení vztahuje na plný rozsah potencionálně vymezitelného nezemědělského využití zemědělské půdy v územně plánovací dokumentaci.

K odstavci 1 písm. b)

Navrhované ustanovení cílí na omezení nežádoucího rozšiřování zástavby do volné krajiny a na co největší kompaktnost zástavby. Navrhované ustanovení představuje samostatnou zásadu bez přímé vazby (či vztahu subsidiarity) k zásadě podle písm. a). Bez ohledu na to, zda se v řešeném území nachází potenciálně využitelné zastavitelné plochy podle písmene a), musí být v konkrétním případě sledováno i to, zda odnímaná zemědělská půda navazuje na zastavěné území. Navrhovaná úprava si klade za cíl minimalizovat narušení přírodních ekosystémů ve volné krajině realizací záměru takzvaně na „zelené louce“ prostřednictvím preferovaného rozvoje ve vazbě na stávající zástavbu.

K odstavci 1 písm. f)

Podle daného ustanovení je nutné po ukončení nezemědělské činnosti neprodleně provést terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla schopna plnit další funkce v krajině podle schváleného plánu rekultivace. Pro zamezení nejednoznačné interpretace daného ustanovení je třeba uvést, že za terénní úpravu ve smyslu tohoto zákona se považují takové činnosti na zemědělské půdě dotčené daným záměrem, které umožní následnou realizaci podle schváleného plánu rekultivace.

K odstavci 1 písm. g)

Zákon v současné podobě reflektuje ochranu mimoprodukčních funkcí půdy pouze v rámci ochrany hydrologických a odtokových poměrů v území. V reakci na dopady probíhající klimatické změny je nutno zvýšit ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, a to přímo v plošných zásadách ochrany zemědělské půdy, neboť právě tyto zásady jsou základem posuzování při návrhu záboru zemědělské půdy v procesu územního plánování dle § 5 odst. 2 zákona či samotného odnětí půdy ve smyslu ustanovení § 9 odst. 8 zákona. Při posuzování dopadů záměru na mimoprodukční funkce půdy v území se bude postupovat analogicky se současným posuzováním dopadů záměru na hydrologické a odtokové poměry v území. Předmětem vyhodnocení dopadů realizace záměru na mimoprodukční funkce půdy v krajině tedy bude individuální posouzení navrženého záměru založené na dostupných podkladech, přičemž orgán ochrany zemědělského půdního fondu do svého stanoviska uvede úvahy, které ho vedly k vyslovení daného závěru posouzení, aby byla zajištěna přezkoumatelnost postupu orgánu.

Filtrační funkce půdy umožňuje vstup a průchod vody půdním prostředím a ovlivňuje zásobu a kvalitu podzemních vod. Akumulační a retenční funkce bývá nejčastěji spojována též s vodou, jedná se však o trvalé či dočasné zadržování řady dalších látek v půdním prostředí – živin, solí, kontaminantů apod. Objem vody zadržované ve všech vodních tocích a nádržích v ČR je jen zlomkem objemu, který je na našem území schopna zadržet půda. Pufrační schopnost půdy představuje tlumení změn v půdním prostředí, např. teploty nebo půdní reakce. Transformační funkce umožňuje látkovou přeměnu, zejména dekompozici a mineralizaci organické hmoty. Schopnost půdy zajišťovat rozpad látek a syntézu nových látek je nejen základem výživy rostlin, ale také hygieny prostředí. V takovém případě lze hovořit o funkci asanační. Transport látek v půdě a krajině je výsledkem transportní funkce. K transportu dochází pomocí transportního média, kterým je nejčastěji voda. Dále je zásadní ochrana funkce půdy jakožto základní složky životního prostředí, neboť půda slouží jako biotop pro rozličné druhy rostlin a živočichů a dále zachování zemědělské půdy podporuje environmentální stabilitu krajiny. Tato funkce půdy je velmi důležitá, neboť v České krajině je možné pozorovat dlouhodobý úbytek počtu druhů rostlin a živočichů, přestože je ochrana biologické diverzity jedním ze strategických cílů České republiky (kromě jiného je ČR i smluvní stranou Úmluvy o biologické rozmanitosti). Zemědělská půda pozitivně působí ke stabilizaci místního mikroklimatu, podporuje biodiverzitu, ale slouží i k potlačování některých nežádoucích jevů, především důsledků klimatických změn (extrémní sucha, povodně apod.). Ochrana vyjmenovaných mimoprodukčních funkcí půdy přispěje nejen ke zlepšení ekologického stavu zemědělské půdy, ale také ke zlepšení stavu krajiny jako celku.

K odstavci 2

Navrhované ustanovení reaguje na výkladové problémy, které se objevují v praxi. Dosavadní právní úprava definuje nezbytnost pouze prostřednictvím demonstrativního výčtu, absentuje základní vymezení kritérií posuzovaní nezbytnosti. Navrhovaná právní úprava proto zpřesňuje kritéria nezbytnosti, která musí vždy zohlednit a individuálně posoudit charakter záměru a taktéž navrhovanou výši záboru zemědělské půdy. Nové vymezení nezbytnosti zohledňuje skutečnost, že součástí posuzování záměru bude též vyhodnocení, zda se jedná o záměr, který svým dopadem vyžaduje vyhodnocení na širším administrativním území, a to s ohledem na předpokládané dopady při jeho realizaci. V takovém případě bude muset právě orgán ochrany ZPF odůvodnit, na jakém základě došel k takovému záměru, důkazní břemeno je tedy na jeho straně.

Doplněním požadavku na posouzení nezbytnosti určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu také s ohledem na „případnou nepřemístitelnost“ záměru je sledováno zdůraznění potřeby zohlednění k této specifické charakteristiky u některých záměrů. Jedná se zejména o záměry těžby a o tzv. zvláštní zásahy do zemské kůry, které jsou zpravidla vázány na existenci ložiska nerostů a na konkrétní vlastnosti horninového prostředí. Požadavek na veřejnou prospěšnost záměru vychází ze stávajícího znění ZOZPF.

K bodu 23 [§ 4 odst. 3 ZOZPF]

Dochází k upřesnění terminologie prvního odstavce daného ustanovení tak, aby bylo zcela zjevné, že zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu je nutno aplikovat jak ve fázi pořizování územně plánovací dokumentace, tak ve fázi posuzování konkrétního záměru na zemědělské půdě.

K bodu 24 [§ 4 odst. 4 ZOZPF]

Stávající ochrana půd nejvyšší kvality zajišťovaná doposud zejména prostřednictvím mechanismu stanoveného v § 4 odst. 3 zákona se v praxi jeví jako nedostatečná. S ohledem na to je navrhován zákaz odnímání zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany pro záměry pro obchod nebo skladování přesahující svým rozsahem výměru 1 ha.. Uvedené záměry by měly být umisťovány mimo pozemky zemědělského půdního fondu, popřípadě na půdách méně kvalitních (tj. v souladu se zásadami plošné ochrany zemědělského půdního fondu uvedenými v § 4 odst. 1 zákona).

Cílem navrhovaného ustanovení je primárně zvýšit ochranu nejkvalitnější půdy zařazené do I. či II. třídy ochrany dle BPEJ (představují produkčně nejkvalitnější půdu na území České republiky) prostřednictvím omezení možnosti realizovat plošně rozsáhlé komerční záměry obchodu či skladování na nejkvalitnější půdě. Záměrem pro obchod nebo skladování ve smyslu navrhovaného ustanovení jsou také záměry, které současně slouží k jiné činnosti doplňkového charakteru (např. pro výrobu). Nelze připustit obcházení účelu navrhované právní úpravy tím, že by byl pro realizaci na půdě I. nebo II. třídy ochrany navržen například záměr pro výrobu, jehož zásadní (primární) součástí by však byl plošně rozsáhlý sklad. V pochybnostech lze přihlédnout k účelu, ke kterému by měl záměr převážně sloužit. Pro aplikaci navrhované úpravy je dále zásadní, že ony záměry obchodu a skladování svým charakterem představují typicky obchodní centra či logistické areály. V případě navrhování ploch se smíšeným využitím, kde přípustným využitím je obchod nebo skladování, je nezbytné reflektovat limity plynoucí ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tedy neumožnit využití takových ploch pro obchod nebo skladování na půdách I. a II. třídy ochrany v rozsahu větším než 1 ha.

Ustanovení je navrženo tak, aby neznemožnilo rozvoj obcí, které se nachází zcela či převážně na nejkvalitnější půdě, neboť neznemožňuje realizaci záměrů pro obchod a skladování na plochách zemědělské půdy v rozsahu do 1 ha (bude-li takové využití půdy shledáno jako přípustné z hlediska podmínek stanovených v § 4 odst. 3 ZOZPF). Na ustanovení navazuje také přechodné ustanovení, které stanuje lhůtu 5 let od nabytí účinnosti zákona pro využití ploch, které jsou k datu účinnosti zákona již vymezeny v platné územně plánovací dokumentaci pro výše uvedené záměry. Po tuto přechodnou dobu bude stále možné odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu pro tyto v územně plánovací dokumentaci již vymezené záměry, bude-li to v souladu s § 4 odst. 3 (tj. zákaz odnětí se na ně po tuto přechodnou dobu neaplikuje). Po uplynutí této lhůty však již v souladu s navrhovaným ustanovením nebude možno odejmout nekvalitnější půdu pro záměry obchodu a skladování v rozsahu nad 1 ha, a to i kdyby se nacházely na ploše vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci.

Zákaz odnímání zemědělské půdy I. a II. třídy se vztáhne taktéž na záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření, a to bez ohledu na plošný rozsah záměru. Poptávka po realizaci těchto záměrů i na půdě I. a II. třídy ochrany dle BPEJ dlouhodobě roste, nicméně vzhledem k přijatým vnitrostátním koncepčním dokumentům by tyto záměry měly být realizovány především na nezemědělské půdě či ploše brownfieldů. Takto zpřísněná ochrana produkčně nejvýznamnější zemědělské půdy je rovněž odůvodněna podstatným nárůstem cen zemědělských komodit v letech 2021 a 2022, neboť platí, že realizace konvenční fotovoltaické elektrárny vylučuje další zemědělské využívání daných pozemků. Naopak ze zákazu podle § 4 odst. 4 jsou vyňaty záměry agrovoltaických výroben elektřiny podle § 8a, jejichž realizace nevyžaduje odnětí zemědělské půdy ze ZPF a které umožňují souběžné zemědělské obhospodařování dotčené zemědělské půdy.

K bodu 25 [§ 5 odst. 1 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“. V poznámce pod čarou dochází k aktualizaci právního předpisu na zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

K bodu 26 [§ 6 odst. 1 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“. V poznámce pod čarou je opravena chyba vzniklá v důsledku pozdějších změn zákona, v jejímž důsledku poznámka obsahovala současně také odkaz na zákon o předcházení ekologické újmě. Poznámka má správně obsahovat pouze odkaz na zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně nerostného bohatství (horní zákon).

K bodu 27 [§ 6 odst. 3 ZOZPF]

Doplněním ustanovení je postaveno najisto, že pro účely stanovení dobývacího prostoru ve smyslu § 24 a násl. zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) není vyžadováno odnětí zemědělské půdy ze ZPF. Návrh na stanovení dobývacího prostoru musí být opatřen pouze souhlasem orgánu ochrany ZPF ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o ochraně ZPF – v rámci tohoto souhlasu orgán ochrany ZPF posoudí, zda jsou splněny stanovené podmínky (návrh je v souladu se zásadami ochrany ZPF, byl připraven návrh studie rekultivace atd.). Není však důvodné přistoupit již v této fázi k odnímání zemědělské půdy ze ZPF. Pozemky, kterých se stanovení dobývacího prostoru týká, zůstanou součástí ZPF, tj. nadále se na ně bude vztahovat režim ochrany vyplývající ze zákona o ochraně ZPF. Odnětí půdy ze ZPF bude požadováno až následně pro účely povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru. Jelikož je těžba povolována zpravidla pouze v části stanoveného dobývacího prostoru, případně po etapách, odpovídá tento postup zásadě vyjádřené v § 4 odst. 1 zákona o ochraně ZPF, podle které je třeba odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu.

K bodu 28 [§ 7 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu v nadpisu ustanovení, která reaguje na potřebu uvést použitou terminologii do souladu se zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

K bodu 29 [§ 7 odst. 1 ZOZPF]

Legislativně-technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na právní úpravu obsaženou v § 8a, 8b a 9návrhu (souhlas s realizací záměru, pro který není vyžadováno odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu).

K bodu 30 [§ 7 odst. 2 ZOZPF]

K úpravě ustanovení dochází z důvodu zpřesnění, tak, aby nedocházelo k rozdílům v jeho aplikaci, resp. k jeho různým výkladům. Navrhovanou úpravou dochází k jazykovému upřesnění daného ustanovení takovým způsobem, aby bylo zjevné, že v případě umístění záměru v nezastavěném území, které není vymezené jako plocha nebo koridor v územně plánovací dokumentaci, tedy v území, které dosud nebylo posuzování (a řešeno) při v rámci pořizování územně plánovací dokumentace, je nezbytné připravit alternativu umístění.

Termín plocha je definován v ustanovení § 12 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, jako „část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam“. Koridory jsou definovány v ustanovení § 12 písm. e) zákona č. 283/2021 Sb. jako „území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy“.

K bodu 31 [§ 8 odst. 1 ZOZPF]

Úprava reaguje na změnu definice zemědělské půdy v § 1 odst. 2 ZOZPF. Krajinné prvky jsou součástí zemědělské půdy, z tohoto důvodu realizace krajinného prvku nevyžaduje souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, nicméně i realizace krajinných prvků vyžaduje šetrnost, proto se na tuto činnost musí vztahovat povinnosti upravené v § 8.

Při tvorbě některých krajinných prvků (například mokřad) vyvstává potřeba provedení skrývky kulturních vrstev a zajištění jejich hospodárného využití. S ohledem na to vyvstala potřeba úpravy daného ustanovení takovým způsobem, aby reflektoval nové mechanismy zákona.

K bodu 32 [§ 8a až § 8c ZOZPF]

K § 8a odst. 1 a 2

Ustanovení definuje tzv. agrovoltaickou výrobnu elektřiny. Definičním znakem agrovoltaické výrobny elektřiny je především skutečnost, že technické řešení fotovoltaické elektrárny současně umožňuje zemědělskou produkci. Z věcného hlediska má agrovoltaická výrobna elektřiny představovat doplňkovou činnost zemědělské produkce směřující zejména ke snížení nákladů na energie včetně možnosti pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin na ploše (např. zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením, ochrana před fyzickým poškozením kroupami či vliv na evapotranspiraci), zároveň tímto přístupem dochází k podpoře decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie. Z důvodu zatím velmi malých zkušeností s tímto pojetím výroby elektřiny ve světě se navrhuje užší pojetí agrovoltaické výrobny elektřiny. O agrovoltaickou výrobnu elektřiny se jedná pouze, je-li umístěna na pozemcích s vybranými trvalými kulturami ve smyslu nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů – tyto vybrané kultury budou uvedeny v prováděcím právním předpise, přičemž současný návrh předpokládá využití vinic, chmelnic a ovocných sadů.

Věta druhá cílí na situace, kdy zařízení nezbytné k provozování agrovoltaické výrobny elektřiny (zejména transformátory) nemůže být s ohledem na svůj plošný rozsah součástí dílu půdního bloku. Pro takové případy se stanoví, že pokud takové zařízení splňuje podmínky, které budou stanoveny v prováděcím právním předpise (např. takový způsob umístění zařízení, který minimalizuje zásah do zemědělské půdy), pak je součástí agrovoltaické výrobny elektřiny. Pro umístění takového zařízení proto nebude vyžadováno odnětí zemědělské půdy ze ZPF – bude povoleno na základě souhlasu s realizací agrovoltaické výrobny elektřiny.

Pro realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny není vyžadováno odnětí půdy ze ZPF. Důvodem tohoto specifického režimu je zvláštní povaha výrobny, neboť jedním z jejích definičních znaků je, že na pozemcích současně zůstane zachována zemědělská produkce. Toto pojetí směřuje k naplnění základní zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu obsažené v § 4 ZOZPF, podle které je nutno odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. Současně je však třeba zachovat kontrolu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu nad realizací záměrů agrovoltaických výroben elektřiny, k čemuž bude sloužit souhlas s realizací podle tohoto ustanovení. Souhlas s realizací záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se uděluje pouze z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

Úprava podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, není ustanovením § 8a odst. 1 dotčena a uplatní se též na záměry agrovoltaických výroben elektřiny.

K § 8a odst. 3 a 4

Souhlas s realizací záměru podle odstavce 1 (agrovoltaická výrobna elektřiny) vydá orgán ochrany zemědělského půdního fondu na základě žádosti. Povinné náležitosti žádosti jsou uvedeny v odstavci 3, přičemž tyto náležitosti musí zejména umožnit objektivní identifikaci záměru a jeho parametrů (specifikace záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informace, zda má být souhlas podkladem pro jiné správní řízení atd.). Je nezbytné zohledňovat charakter záměru – plán rekultivace je nutné předložit pouze v případě dočasných záměrů (v případě agrovoltaické výrobny elektřiny se vždy jedná o záměr dočasný) a předběžná bilance skrývky kulturních vrstev půdy se týká pouze půdy, kterou je s ohledem na povahu záměru nezbytné skrýt (v případě agrovoltaické výrobny elektřiny se nejedná o celou plochu záměru, ale pouze o drobné plochy, na kterých budou umístěna nezbytná zařízení).

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá souhlas ve formě podle § 21 ZOZPF (zpravidla se bude jednat o závazné stanovisko, které bude podkladem pro rozhodnutí podle stavebního zákona). V souhlasu může stanovit podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud záměr bude vyžadovat povolení podle stavebního zákona, souhlas se nevydává, bude součástí jednotného environmentálního stanoviska (srov. bod 82).

K § 8a odst. 5

S ohledem na potřebu uvedení informace o existenci agrovoltaické výrobny elektřiny do LPIS a zajištění navazující kontroly je stanovena oznamovací povinnost vůči orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a vůči Ministerstvu zemědělství. Pojem „zahájení realizace“ je třeba vykládat shodně s § 11 odst. 2 ZOZPF (ukládání odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu).

K § 8a odst. 6 a 7

S ohledem na potřebu výmazu informace o existenci agrovoltaické výrobny elektřiny z LPIS a související kontroly týkající se provedení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace je stanovena oznamovací povinnost vůči orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a vůči Ministerstvu zemědělství.

Pokud agrovoltaická výrobna elektřiny přestane splňovat stanovené podmínky (na půdě se přestane hospodařit, změní se způsob využití půdy v rozporu s podmínkami stanovenými v prováděcím právním předpise apod.), musí dojít k ukončení jejího provozu a bezprostředně poté také k zahájení rekultivace zemědělské půdy podle schváleného plánu rekultivace. Alternativně lze požádat o dočasné odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 ZOZPF pro záměr (konvenční) fotovoltaické výrobny elektřiny. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlas s odnětím vydá, pokud budou splněny podmínky pro odnětí (včetně zásad uvedených v § 4 ZOZPF apod.). Nevydá-li jej, popř. nedojde-li k vydání povolení podle stavebního zákona, pro který je souhlas s odnětím zemědělské půdy podkladem, pak platí povinnost ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny a rekultivace zemědělské půdy podle schváleného plánu rekultivace.

K § 8b

Podle ustanovení § 1 odst. 3 ZOZPF do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod. Není tedy vhodné, aby pro realizaci těchto záměrů bylo vyžadováno odnětí půdy ze ZPF. Současně je však třeba zachovat kontrolu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu nad realizací těchto záměrů, a to zejména ve vazbě na zajištění plnění povinností uvedených v § 8 ZOZPF, k čemuž bude sloužit souhlas s realizací podle tohoto ustanovení.

Souhlas s realizací rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže a záměrů potřebných k zajišťování zemědělské výroby vydá orgán ochrany zemědělského půdního fondu na základě žádosti. Povinné náležitosti žádosti jsou uvedeny v odstavci 2. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá souhlas ve formě podle § 21 ZOZPF (zpravidla se bude jednat o závazné stanovisko, které bude podkladem pro rozhodnutí podle stavebního zákona). V souhlasu může stanovit podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud záměr bude vyžadovat povolení podle stavebního zákona, souhlas se nevydává, bude součástí jednotného environmentálního stanoviska (srov. bod 82).

K § 8c

Z legislativně-technických důvodů došlo k vyčlenění právní úpravy týkající se využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin do zvláštního ustanovení § 8c. Svou povahou se jedná o jednu z „jiných činností“, pro které není vyžadováno odnětí půdy ze ZPF (srov. také záměry uvedené v § 8a a 8b). Text ustanovení vychází z textu, který je v současnosti obsažen v § 3 odst. 6 a 7 ZOZPF.

K bodu 33 [§ 9 odst. 1 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“. V poznámce pod čarou dochází k aktualizaci prvního z jmenovaných právních předpisů na zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

K bodu 34 [§ 9 odst. 2 písm. b) bod 3 ZOZPF]

Provádí se úprava ustanovení tak, aby v budoucnu existovala výjimka z povinnosti odnětí půdy ze ZPF pouze pro účely rodinného bydlení. Zahrnutí záměrů rodinné rekreace v současném znění se jeví jako nežádoucí vzhledem k hlavnímu cíli novely ZOZPF, kterým je zvýšení ochrany zemědělské půdy.

K bodu 35 [§ 9 odst. 2 písm. e) ZOZPF]

Jedná se o vhodnější jazykovou úpravu ustanovení a dále o legislativně technickou úpravu související s bodem 37.

K bodu 36 [§ 9 odst. 2 písm. e) ZOZPF, k poznámce pod čarou č. 38]

V poznámce pod čarou je opravena chyba vzniklá v důsledku pozdějších změn zákona, v jejímž důsledku poznámka obsahovala současně také odkaz na unijní nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro rozvoj transevropské energetické sítě. Poznámka má správně obsahovat pouze odkaz na § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

K bodu 37 [§ 9 odst. 2 písm. f) ZOZPF]

Vypuštění stávajícího textu souvisí se změnou definice zemědělské půdy v § 1 odst. 2. Krajinné prvky jsou součástí zemědělské půdy, proto jejich realizace nevyžaduje souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, není tedy ani potřebné upravit výjimku ze souhlasu s odnětím. Namísto toho byla na základě poznatků z praxe do zákona promítnuta výjimka nová, která se uplatní v případě plnění krizových opatření uložených na základě krizového zákona, pokud je do 6 měsíců ode dne ukončení příslušné krizové situace zahájena rekultivace půdy.

K bodu 38 [§ 9 odst. 2 písm. g) – h) ZOZPF]

Vzhledem k aktuálnímu zhoršení bezpečnostní situace v České republice, zejména s ohledem na válečný konflikt na Ukrajině, je zjevné, že je třeba přijmout mimořádná opatření pro zajištění bezpečnosti a obrany země. V této souvislosti se jeví jako zásadní, že Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky potřebují modernizovat a posílit svou infrastrukturu, včetně realizace nových vojenských objektů, aby mohli efektivněji reagovat na aktuální hrozby a výzvy. S ohledem na to se upravuje nová výjimka z povinnosti souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Prostřednictvím této výjimky bude umožněno Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky podpořit rozvoj vojenských objektů, které jsou klíčové pro posílení obranných kapacit země.

Z důvodu veřejného zájmu na vnitřní bezpečnosti ČR a ochraně obyvatelstva se zavádí výjimka z povinnosti souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

K bodu 39 [§ 9 odst. 5 písm. a) a c) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kterou dochází k aktualizaci právního předpisu na zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon a současně ke sjednocení odkazu s jinými částmi zákona.

K bodu 40 [§ 9 odst. 5 písm. e), f), g) ZOZPF]

K písm. e)

Úprava spočívá zejména ve vypuštění územní rezervy z tohoto ustanovení. Územní rezerva je vymezena § 56 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, jako plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. V územní rezervě však nemůže být umístěn záměr, pro nějž je územní rezerva vymezena – pro využití územní rezervy je třeba změnit plochu územní rezervy v příslušné územně plánovací dokumentaci na plochu s příslušným funkčním využitím území. Územní rezerva slouží pouze jako nástroj pro záměry, u nichž nejsou dosud zřejmé jejich plošné nároky (zřejmá není dokonce ani jejich potřeba), a je tedy nutné je dále prověřit. Účelem ustanovení § 9 odst. 5 je stanovení výjimky z povinnosti prokazovat jiný veřejný zájem podle § 4 odst. 3 ZOZPF na plochách, na kterých již byl jiný veřejný zájem prokázán např. ve fází přípravy územně plánovací dokumentace. V případě územních rezerv k takovému posouzení však dosud nedošlo, výjimka proto v tomto případě postrádá opodstatnění.

Zároveň bylo spojení „na zastavitelné ploše“ bylo nahrazeno spojením „v plochách vymezených k nezemědělskému využití“, čímže dojde k zahrnutí též ploch změn v krajině. Tyto plochy mohou rovněž představovat nezemědělské využití zemědělské půdy (např. zalesnění). Dojde tak ke sjednocení režimů posuzování záměrů předpokládajících odnětí zemědělské půdy ze ZPF, neboť pohledem environmentálních hodnot se jeví jako nedůvodné, aby právě záměr zalesnění byl při posuzování žádosti o odnětí půdy zatížen vyššími požadavky (soulad s § 4 odst. 3) než například stavba logistické haly.

K písm. f)

Jedná se o terminologické upřesnění ve vztahu k zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Požadavek na posouzení existence jiného veřejné zájmu, který výrazně převažuje nad zájmem na ochraně ZPF, který je obsažen v § 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF, se uplatní již ve fázi stanovení dobývacího prostoru (§ 6 zákona o ochraně ZPF). Návrh na stanovení dobývacího prostoru musí být zpracován s přihlédnutím k tomuto požadavku a jeho naplnění je následně kontrolováno orgánem ochrany ZPF, který k návrhu na stanovení dobývacího prostoru uplatňuje své stanovisko podle § 6 odst. 2 zákona o ochraně ZPF. Není proto důvodné posuzovat tuto otázku opětovně při povolování hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech.

Kromě toho se výjimka z požadavku na posouzení existence jiného veřejné zájmu, který výrazně převažuje nad zájmem na ochraně ZPF, uplatní také v případě hornické činnosti ve chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry (s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech). Zvláštní zásahy do zemské kůry jsou vymezeny v § 34 horního zákona. Rozumí se jimi zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech (na ukládání odpadů se výjimka v § 9 odst. 5 písm. f) vztahovat nebude), c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch, a d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.

K písm. g) Jedná se o terminologické upřesnění ve vztahu k zákonu č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Spojení „vyhledávání a průzkum nerostů ve stanovených průzkumných územích“ je nahrazen spojením „geologické práce podle zákona o geologických pracích [zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů]“. Geologickými pracemi se rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který spočívá v činnostech vymezených v § 2 odst. 1 zákona o geologických pracích (mimo jiné i vyhledávání a průzkum ložisek nerostů).

K bodu 41 [§ 9 odst. 6 ZOZPF]

Pro posouzení navrhovaného záměru je důležité identifikovat cílový záměr, neboť to umožňuje posoudit dopad záměru na životní prostředí a určit, jaký rozsah zemědělské půdy je nezbytný pro realizaci daného záměru a jaké budou celkové environmentální dopady záměru. Cílový záměr rovněž definuje konkrétní cíle a související akce, které má tento záměr splnit. Identifikace cílového záměru je také důležitá pro stanovení požadavků na vyhodnocení dopadů realizace záměrů na zemědělskou krajinu.

K bodu 42 [§ 9 odst. 6 písm. a) ZOZPF]

Úprava souvisí se změnou definice zemědělské půdy v § 1 odst. 2. Krajinné prvky jsou součástí zemědělské půdy, k posouzení žádosti o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je informace o existenci krajinných prvků pozemku, který je předmětem žádosti podstatná. Výše uvedená informace je zásadní ve vztahu k posouzení žádosti o odnětí půdy z hlediska minimalizace negativních dopadů na mimoprodukční funkce půdy.

K bodu 43 [§ 9 odst. 6 písm. b) ZOZPF]

Podle § 184 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona je obligatorní součástí žádosti o povolení souhlas vlastníka pozemků, na kterých má být záměr realizován. Z důvodu procesní ekonomie je vhodné, aby stejné požadavky byly uplatňovány již ve fázi vydávání souhlasu s odnětím ze ZPF. Vedle toho obecně platí, že orgán ochrany ZPF není oprávněn řešit majetkoprávní nebo uživatelské vztahy mezi žadatelem o souhlas s odnětím půdy a vlastníkem pozemků, a tedy ani neshody mezi těmito dvěma subjekty.

K bodu 44 [§ 9 odst. 6 písm. c) ZOZPF]

Dochází úpravě daného ustanovení, na jehož základě bude v rámci podkladů žádosti o odnětí půdy žadatel přímo uvádět informaci, zda došlo či naopak nedošlo k aplikaci faktoru ekologické váhy vlivu při výpočtu odvodů. Navrhovaná úprava přispěje k větší přehlednosti, kdy z podkladů žádosti o odnětí půdy bude zcela zjevné, zda ve výpočtu odvodů žadatel aplikoval faktor ekologické váhy vlivu.

K bodu 45 [§ 9 odst. 6 písm. d) ZOZPF]

Pro vyloučení všech pochybností se stanoví, že plán rekultivace je povinnou přílohou žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměry „konvenční“ fotovoltaiky, tj. záměrů energetického zařízení pro výrobu elektřiny z energie slunečního záření, které nesplňují podmínky stanovené v návrhu ustanovení § 8a (agrovoltaická výrobna elektřiny). Všechny typy fotovoltaických elektráren umisťované na zemědělské půdě jsou dočasným záměrem, počítá se tedy s tím, že po ukončení jejich provozu dojde k rekultivaci půdy zpět do zemědělského půdního fondu, a to v souladu se schváleným plánem rekultivace. Záměry konvenční fotovoltaiky vyžadují souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu – trvalé odnětí není v tomto případě přípustné.

K bodu 46 [§ 9 odst. 6 písm. g) ZOZPF]

Výsledky pedologického průzkumu jsou zcela zásadní součástí žádosti o odnětí půdy, neboť umožňují kvantifikovat rozsah skrývky kulturních vrstev půdy, a to zpravidla za účelem zajištění jejich hospodárného využití. Náležitosti pedologického průzkumu nicméně doposud nebyly blíže specifikovány legislativou. Za účelem sjednocení praxe budou tyto podrobnosti blíže upraveny v prováděcím právním předpise.

K bodu 47 [§ 9 odst. 6 písm. k) ZOZPF]

Dochází k doplnění povinné součásti žádosti o odnětí půdy v případě záměrů vymezených v § 9 odst. 4 (tj. stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci) o část dokumentace potřebné k povolení záměru podle stavebního zákona, ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby. Tato část dokumentace je nezbytná k věcnému posouzení žádosti a zejména pak k odstranění pochybností ohledně identity záměru v řízení podle stavebního zákona.

Povinnost doložit orgánu ochrany ZPF informace v podrobnosti odpovídající dokumentaci vyplývá již dnes z vyhlášky č. 271/2019 Sb., nejedná se tedy o novou povinnost. V rámci plánovaných změn v oblasti stavebního práva se počítá s elektronizací dokumentací. Očekává se také možnost přijetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku, podle kterého by byl ve většině případů souhlas s odnětím půdy ze ZPF nahrazen jednotným environmentálním stanoviskem. K žádosti o jednotné environmentální stanovisko bude také nezbytné doložit dokumentaci pro povolení záměru.

Současně se jedná o legislativně-technickou úpravu ustanovení, která nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“.

K bodu 48 [§ 9 odst. 6 písm. l) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu ustanovení zákona, neboť zákon v platném znění (ve znění zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona) již neobsahuje vyjádření podle ustanovení § 7 odst. 4.

K bodu 49 [§ 9 odst. 8 písm. d) ZOZPF]

Z legislativně-technických důvodů dochází k přesunu dosavadního textu ustanovení § 9 odst. 9 do § 9 odst. 8 písm. d) ZOZPF. Ustanovení se po věcné stránce nemění.

K bodu 50 [§ 9 odst. 9 ZOZPF]

V případech, kdy souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydává Ministerstvo životního prostředí (tj. zvláště rozsáhlé či strategické záměry), bude jako podklad pro vydání tohoto souhlasu vyžadováno zvláštní vyjádření Ministerstva zemědělství, ve kterém se vyjádří k otázce vhodnosti odnětí s ohledem na některé cíle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (konkrétně s ohledem na vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny).

Po marném uplynutí lhůty k vyjádření Ministerstva zemědělství může Ministerstvo životního prostředí vydat souhlas i bez tohoto vyjádření. Vyjádření Ministerstva zemědělství je vydáváno podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Výše uvedené vyjádření tvoří doplňující informací umožňující komplexní vyhodnocení předpokládaných dopadů realizace záměru.

K bodu 51 [§ 10 ZOZPF]

Dochází k úpravě ustanovení § 10 zákona. Vedle věcných změn popsaných níže dochází z legislativně-technických důvodů k novému členění ustanovení tak, aby bylo logicky strukturované a přehledné, a ke změnám textu ve vazbě na navrhované změny v označení dosavadních ustanovení.

K odstavci 1

Jednoznačně se stanoví možnost změny souhlasu s odnětím, ke které může docházet z různých důvodů a v různých časových okamžicích. V mnoha případech je změna souhlasu nezbytná ještě před podáním žádosti o rozhodnutí ve věci.

K odstavcům 2 až 3

Právní úprava změny souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody a krajiny je ve vztahu speciality k právní úpravě změny souhlasu s odnětím.

V současné právní úpravě zákon umožňuje změnu souhlasu pro těžbu nerostných surovin ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody pouze pro registrovaný významný krajinný prvek či přechodně chráněnou plochu, což lze považovat za nesystémové řešení, neboť opomíjí celé spektrum nástrojů zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrhovaná změna rozšiřuje možnou aplikaci na plné spektrum zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. Ve vztahu k zákonu č. 114/1992 Sb. se může jednat například o registrovaný krajinný prvek, přechodně chráněnou plochu, vyhlášení zvláště chráněného území, ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, nebo o obecnou ochranu populací druhů zvláště nechráněných, ale např. obsažených v červených seznamech, včetně ochrany jejich stanovišť, neboť prostory po těžbě jsou vzácné nízkou mírou eutrofizace, na rozdíl od velké části krajiny v ČR.

Mnohé ohrožené druhy organismů, které se dříve vyskytovaly ve volné krajině, dnes přežívají převážně v činných nebo nerekultivovaných těžebních prostorech a deponiích z těžby odvozených (druhy obnažených skal, strmých vodních břehů, vátých písků, osluněných tůní apod.). Pro jejich zachování často stačí lokalitu ponechat přirozenému vývoji nebo zhruba udržovat stav, jaký na místě byl při ukončení těžby. S ohledem na výše uvedené je tedy nelogické a nesystémové, aby se daná výjimka vztahovala pouze na několik vybraných nástrojů zákona č. 114/1992 Sb. a opomíjela ostatní nástroje zákona.

Změnu souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru či prostoru územního rozhodnutí pro těžbu z důvodu ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je možné provést pouze v odůvodněném případě, přičemž je právě na straně posouzení orgánu ochrany ZPF, zda se v daném případě bude jednat o odůvodněný případ. Důkazní břemeno je na straně žadatele.

K odstavci 4

Z důvodu právní jistoty se výslovně stanoví, že na náležitosti žádosti o změnu souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se přiměřeně použijí ustanovení o náležitosti žádosti o souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

K odstavcům 5 až 6

Nedochází k věcné změně. Navrhovaná právní úprava přebírá dosavadní text ustanovení § 10 odst. 3 a 4.

K bodu 52 a 53 [§ 11 odst. 3 ZOZPF, § 11 odst. 4]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kterou dochází k odstranění výslovného odkazu na § 21, který upravuje formy, ve kterých lze vydat souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF. Uplatnění tohoto ustanovení vyplývá ze systematiky zákona i bez výslovného odkazu. Odkaz přitom není vhodný s ohledem na již proběhlé i očekávané změny v § 21. Po obsahové stránce však nedochází k žádné změně. Hovoří-li se v zákoně o rozhodnutí o souhlasu s odnětím půdy, pak se tím rozumí souhlas vydaný orgánem ochrany zemědělského půdního fondu ve formě správního rozhodnutí (§ 21 odst. 1). Hovoří-li se o souhlasu s odnětím půdy, pak se tím rozumí souhlas v obecném smyslu dle § 9 odst. 8 ZOZPF, který může být vydán podle okolností v některé z forem uvedených v § 21. Adjektivum „pravomocné“ se vypouští z legislativně technických důvodů, jeho použití je nadbytečné a matoucí. Stejně tak se z legislativně-technických důvodů nahrazuje dříve používaný výraz „zvláštní právní předpis“ výrazem „jiný právní předpis“.

K bodu 54 [§ 11 odst. 5 ZOZPF]

Legislativně-technická úprava ve vazbě na přečíslování v ustanovení § 11a.

K bodu 55 [§ 11 odst. 6 ZOZPF]

Toto ustanovení se týká situace, kdy dojde ke změně v osobě povinného k platbě odvodů (např. změna vlastníka pozemku). Navrhovaná právní úprava směřuje k zajištění lepší vymahatelnosti povinnosti platby odvodů. V takovém případě jsou jak nový, tak i původní povinný k platbě odvodů povinni oznámit tuto změnu a doložit ji orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím. V současné době v praxi opakovaně dochází k situaci, kdy nedojde k nahlášení změny osoby povinného k platbě odvodů. Cílem navrhované úpravy je skrze rozšíření okruhu povinných subjektů zajistit, že k ohlášení změny osoby povinného k platbě odvodů skutečně dojde. Za přestupek podle § 20 odst. 1 písm. o), resp. podle § 20a odst. 1 písm. o), bude odpovídat ten subjekt, který měl vědomost o změně osoby povinného k platbě odvodů, či s ohledem na objektivní okolnosti o této změně vědět měl a mohl, a tuto změnu neoznámil příslušnému orgánu ochrany ZPF ve stanovené lhůtě.

Ustanovení dále definuje, že při změně povinného k platbě odvodů orgán vydá rozhodnutí o odvodech, kterým zruší původní rozhodnutí o odvodech a uloží povinnost k platbě odvodů novému povinnému. Tímto dojde k legislativnímu sjednocení postupu při stanovení povinností k platbě odvodů novému povinnému.

K bodu 56 [§ 11 odst. 7 ZOZPF]

Legislativně technická úprava spočívající doplnění slova „neprodleně“.

K bodu 57 [§ 11a odst. 1 písm. b) ZOZPF]

Dochází k opravě poznámek pod čarou, ve kterých byl v důsledku pozdějších změn zákona duplicitně obsažen odkaz a zákon o pozemních komunikacích. Ponechána má být pouze poznámka pod čarou č. 10, která je zavedena na jiném místě zákona.

K bodu 58 [§ 11a odst. 1 písm. h) ZOZPF]

Je navrhováno rozšíření výjimky z odvodu za trvalé odnětí půdy ze ZPF pro zalesnění i na pozemky ve III. třídě ochrany. Mezi půdami zařazenými do III. třídy ochrany se nachází řada BPEJ, u nichž by zalesnění mohlo napomoci udržení nebo zlepšení půdních vlastností, ale povinnost odvodu za odnětí této zemědělské půdy její vlastníky od zalesnění odrazuje. Zalesněním zemědělské půdy dochází k posílení mimoprodukčních funkcí půdy i k posílení ochrany půdy před vodní a větrnou erozí. Zalesnění přispívá ke zvýšení druhové pestrosti přírody a posílení environmentální stability krajiny, tedy sleduje pozitivní posílení ekosystémových služeb, které dané území poskytuje životnímu prostředí.

Výsadba lesních dřevin na půdách méně vhodných pro zemědělské obhospodařování má pozitivní vliv i na probíhající změnu klimatu. Zalesňování respektující ekologické principy je aktuálně chápáno jako jeden z nástrojů uhlíkového zemědělství, které má mít přímý podíl na snižování emisí CO2 ukládáním uhlíku v půdě nebo biomase. Je řešena problematika monitorování, verifikace a reportingu v této oblasti, a to především ve vztahu k dosažení cíle klimatické neutrality. Česká republika je vyzývána Evropskou komisí ke zvýšení ambic v oblasti sekvestrace uhlíku včetně zalesňování zemědělských půd. Ministerstvo zemědělství v rámci současných dotačních opatření financovaných z evropských fondů poskytuje podporu na zalesnění zemědělské půdy.

K bodu 59 a 60 [§ 11a odst. 1 písm. j) a k) ZOZPF]

Úprava § 11a odst. 1 písm. j) je legislativně-technické povahy. Slovo rybník se v § 11a odst. 1 písm. k) bod 2 vypouští z důvodu odstranění duplicity. Výjimka z platby odvodu za trvale odňatou půdu, je-li odňato pro realizaci rybníka, je upravena v § 11a odst. 1 písm. n).

K bodu 61 [§ 11a odst. 1 písm. l) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu v návaznosti na změnu v § 10 (konkrétně § 10 odst. 2).

K bodu 62 [§ 11a odst. 1 písm. m) ZOZPF]

Úprava výjimky z odvodů reaguje na současné problémy z praxe, kdy se na pozemcích, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zemědělské, fakticky nachází les. Takové nelesní porosty lze velice často pozorovat v pohraničních oblastech, ačkoliv nejen tam. Tyto nelesní porosty vzniklé obvykle sukcesí listnatých stromů a keřů na zemědělské půdě jsou často ekologicky cennější než běžné hospodářské lesy. S ohledem na ekologickou hodnotu, kterou představují takové nelesní ekosystémy, je nutné upravit výjimku z povinnosti platby odvodů tak, aby reflektovala současný stav.

Nad to je potřeba poukázat na fakt, že navrhovaná právní úprava umožňuje řešení dnes jen těžko řešitelné situace, kdy na jedné straně je povinnost udržovat pozemek v souladu s jeho druhem, což by samozřejmě znamenalo pozemek za vysoké náklady rekultivovat (čímž by zanikl cenný lesní ekosystém), nebo pozemek odejmout ze ZPF, ovšem s povinností platby odvodu.

Pojem „zajištěný porost“ je definován v § 2 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů.

K bodu 63 [§ 11a odst. 1 písm. n) ZOZPF]

Navrhuje se doplnění výjimky z povinnosti platby odvodů za odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro tůně. Tůně nemusí být vždy vodním dílem ani retenční nádrží. Nemusí naplnit ani dikci písm. k). S ohledem na současný trend tvorby tůní za účelem posílení biodiverzity a adaptace na změnu klimatu se jeví jako žádoucí tuto oblast v zákoně jednoznačně a srozumitelně upravit.

Současně je však třeba doplnit, že v případě, kdy by tůně splnila definiční znaky mokřadu a nacházela se přitom na zemědělské půdě, pak by se podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOZPF považovala za součást zemědělské půdy a nebylo by pro ni požadováno odnětí ze ZPF ani odvody.

K bodu 64 [§ 11a odst. 1 písm. o) ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, kterou má být postaveno na jisto, že se musí jednat o zemědělské pozemky (nikoli tedy o nezemědělskou půdu potřebnou k zajišťování zemědělské výroby nebo jakékoli jiné pozemky). Meliorace, zavlažování a odvodňování jiných než zemědělských pozemků nemá evidentní ekologickou či zemědělsko-produkční prospěšnost, a z toho důvodu není důvodné, aby záměry staveb umístěných na zemědělského půdního fondu sloužících k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování jiných než zemědělských pozemků měly být vyňaty z povinnosti platit odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

K bodu 65 [§ 11a odst. 1 písm. q) a r) ZOZPF]

V souvislosti s rostoucí důležitostí udržitelného nakládání s odpady a potřebou podporovat kompostárenská zařízení v naší zemi se nabízí nutnost zavést novou výjimku z povinnosti platby odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Kompostárny hrají klíčovou roli v procesu recyklace organického odpadu, což přispívá k ochraně životního prostředí snižováním množství odpadu, který končí na skládkách. Kromě toho kompostárny vytvářejí kvalitní kompost, který lze použít jako přírodní hnojivo, čímž se podporuje trvale udržitelné zemědělství.

Zavedení této výjimky podnítí investice do moderních kompostárenských technologií a podpoří by inovace v oblasti odpadového hospodářství. Tím se vytvoří podmínky pro efektivní zpracování odpadů a současně podpoří rozvoj ekologických zemědělských metod. Tato výjimka také podporuje snahu o snižování emisí skleníkových plynů, neboť správně zpracovaný organický odpad produkuje méně methanu, který je jedním z hlavních plynů způsobujících globální oteplování.

Celkově lze tedy konstatovat, že zavedení nové výjimky z povinnosti platby odvodů za odnětí zemědělské půdy ve prospěch kompostárenských zařízení nejen podpoří udržitelnost nakládání s odpady, ale také posílí úsilí o ochranu životního prostředí a podporu udržitelného zemědělství.

Výjimka z povinnosti platby odvodů pro „objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení“ zdánlivě navazuje na výjimku z povinnosti souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Jedná se však o čistě formální ustanovení, neboť povinnost platby odvodů je navázána na vydání souhlasu s odnětím (srov. § 11 odst. 1 zákona).

K bodu 66 [§ 11a odst. 2 ZOZPF]

Návrh právní úpravy souvisí s návrhem změn přílohy zákona, konkrétně s novelizačním bodem 106. Výjimky z povinnosti platit odvody za odnětí půdy nelze aplikovat na záměry, které byly realizovány bez příslušného povolení podle stavebního zákona, tedy pro tzv. „černé stavby“, v opačném případě by se násobení celkové výše odvodů hodnotou dvacet podle bodu 8 části D přílohy ZOZPF minulo účinkem. Není současně vhodné osvobozovat od povinnosti platby odvodů záměry realizované protiprávně, takové řešení by popíralo základní principy právního státu. Navrhovaná úprava představuje systémové narovnání současného nerovného přístupu, kdy není rozlišováno v platbě odvodů, zda se jedná o záměr realizovaný v souladu se zákonem, či o jeho následnou legalizaci.

K bodu 67 [§ 11a odst. 4 ZOZPF]

S ohledem na zkušenosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu se současná lhůta nastavená na dobu 5 let nejeví jako dostatečná. Vyjmenované výjimky z odnětí představují faktickou podporu realizaci vyjmenovaných typů záměrů a s ohledem na to je žádoucí, aby tyto záměry plnily svou předvídanou funkci v delším časovém horizontu. S ohledem na to dochází k prodloužení lhůty na 7 let.

K bodu 68 [§ 11b odst. 1 ZOZPF]

V návaznosti na nové znění ustanovení § 10 zákona, konkrétně odstavce 4 je z legislativně- technických důvodů nezbytná úprava § 11b odst. 1.

K bodu 69 [§ 11b odst. 4 ZOZPF]

Dochází k úpravě ustanovení zákona ve vazbě na komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 70 a 71 [§ 12 odst. 1 a 2 ZOZPF]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu směřující ke sjednocení terminologie s textací použitou v daňovém řádu. Odvod má být splatný právě až třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu, nikoli v kterýkoli den ve stanoveném 30 denním intervalu.

K bodu 72 [§ 15 ZOZPF]

Dochází k úpravě kompetencí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve vazbě na navrhované hmotněprávní změny. Jedná se o stanovení nové kompetence na prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu podle ustanovení § 1 odst. 5 zákona, kompetence na kontrolu povinností uvedených v ustanovení § 8 a o nové kompetence vyplývající z ustanovení § 8a, § 8b a § 8c. Jednotlivé hmotněprávní změny jsou samostatně odůvodněny v rámci jednotlivých bodů této novelizace.

Z důvodu právní jistoty se výslovně upravuje, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je dotčeným správním orgánem podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Nejedná se o věcnou změnu, tato skutečnost již v současné době plyne ze zákona o pozemkových úpravách ve spojení se „zbytkovou“ působností obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Dále dochází též k legislativně-technickým změnám v daném ustanovení ve vazbě na navrhované změny v označení dosavadních ustanovení.

K bodům 73 a 74 [§ 16a ZOZPF]

Dochází k legislativně-technickým úpravám kompetencí České inspekce životního prostředí ve vazbě na navrhované změny v označení dosavadních ustanovení.

K bodu 75 [§ 17 písm. k) ZOZPF]

Protierozní kalkulačka (dále jen „PEK“) je internetová aplikace pro podporu rozhodování v oblasti protierozní ochrany půdy při návrhu a hodnocení účinnosti agrotechnických a organizačních protierozních opatření.

V současné době spravuje PEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany v.v.i., který je zároveň i tvůrcem informačního systému. Tento systém byl vytvořen pro potřeby zemědělských subjektů či poradců zemědělských subjektů, neboť v aplikaci mohli vyhodnotit protierozní efekt navrženého sledu plodin na konkrétních dílech půdních bloků nebo zemědělských parcelách. S ohledem na procesní ergonomii státní správy byl pro potřeby protierozní vyhlášky využit již existující informační systém. S ohledem na jeho využití v rámci právních předpisů v působnosti Ministerstva životního prostředí je nezbytné, aby byl systém spravován tímto ministerstvem.

Uživatelé mohou pomocí PEK vyhodnotit erozní ohroženost na daném pozemku a mohou navrhnout účinná protierozní opatření nejen v rámci plnění standardu DZES 5 (hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí, dříve GAEC 2), ale i nad jeho rámec s ohledem na ochranu přírody a krajiny.

Aplikace poskytuje uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost a vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy.

Pro zajištění řádného fungování protierozní kalkulačky je nutné zajistit náležité personální zastoupení, které se bude věnovat jednak správně a rozvoji aplikace a jednak bude zajišťovat metodické vedení orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v dané problematice, což bude zajišťovat jak vědomostní zázemí pro znalost uživatelského rozhraní aplikace, tak procesních postupů spojených s ochranou půdy před erozí.

K bodu 76 [§ 17c ZOZPF]

V návaznosti na úpravu navrhovanou v § 9 odst. 9 je upravena nová kompetence Ministerstva zemědělství k vydání vyjádření k otázce vhodnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu s ohledem na vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny (blíže srov. odůvodnění k § 9 odst. 9 ZOZPF).

K bodu 77 [§ 18 odst. 2 ZOZPF]

Nachází-li se zemědělská půda, ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany ZPF téhož stupně, pak by měl být k vydání rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle ZOZPF příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělské půdy. Pravidlo je upraveno obecně, tj. vztahuje se na souhlasy s odnětím půdy ze ZPF, na souhlasy se záměry podle § 8a, na rozhodnutí o odvodech atd.

K bodu 78 [§ 18 odst. 5 ZOZPF]

Legislativně-technická úprava, kterou je rušena poznámka pod čarou odkazující na ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., který bude s účinností k 1. 7. 2023 nahrazen zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Odkaz formou poznámky pod čarou v tomto případě není potřebný.

K bodu 79 [§ 19 odst. 2 ZOZPF]

S ohledem na poznatky z praxe je navrhováno zavedení zjednodušeného procesního režimu, ve kterém bude možné napravit nesrovnalosti evidenčního stavu v katastru nemovitostí. Tento zjednodušený režim nelze využít v případech, kdy by pro danou změnu bylo vyžadováno vydání správního aktu podle ZOZPF (například souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 odst. 8, souhlasu s realizací záměru podle § 8a odst. 4, souhlasu s přeměnou trvalého travního porostu na ornou půdu podle § 2 ZOZPF, rozhodnutí v pochybnostech dle § 1 odst. 4 či nápravném opatření dle § 3c odst. 3). Navrhované úpravy evidenčního stavu je nezbytné předem projednat s vlastníky dotčených pozemků i s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu v tomto případě vydá pouze vyjádření.

K bodu 80 [§ 19a ZOZPF]

Navrhovaná právní úprava z důvodu větší přehlednosti propojuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu se zákonem o pozemkových úpravách, z něhož plyne, že rozhodnutí o pozemkových úpravách v části týkající se společných zařízení plně nahrazuje souhlas s odnětím půd ze zemědělského půdního fondu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 8.

K bodu 81 [§ 20 a § 20a ZOZPF]

Navrhované změny v právní úpravě skutkových podstat přestupků fyzických osob a identicky přestupků právnických osob a fyzických osob podnikajících zahrnují tři základní typy změn:

- ve vazbě na změny hmotně právní úpravy se zakotvuje nová skutková podstata některých přestupků (porušení povinnosti plynoucí z § 3c odst. 2 nebo povinností plynoucích z § 8a nebo 8b),

- upravují se skutkové podstaty spočívající v již existujících povinnostech, které doposud postrádaly deliktní koncovku (porušení povinností plynoucích z ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) a § 8 odst. 1 a 2),

- ve vazbě na změnu hmotněprávní úpravy se vypouští skutková podstata využívání zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany jako plantáže dřevin.

Současně se upravují také výše pokut za nově upravené přestupky.

Rovněž došlo k novému uspořádání skutkových podstat přestupků tak, že přestupky spočívající ve „způsobování ohrožení zemědělské půdy erozí“ (bývalý § 20 odst. 1 písm. b) a § 20a odst. 1 písm. b)) a „užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím“ (bývalý § 20 odst. 1 písm. c) a § 20a odst. 1 písm. c)) byly přesunuty mezi přestupky, kterých se může dopustit pouze vlastník nebo jiný uživatel zemědělské půdy (§ 20 odst. 2 a § 20a odst. 2). K této změně dochází za účelem odstranění výkladových pochybností o (již stávající) možnosti postihnout také vlastníka zemědělské půdy za jednání vymezené v dosavadních ustanoveních § 20 odst. 1 písm. b) a c) a v § 20a odst. 1 písm. b) a c). Změna reflektuje logiku stávajících dvou základních skupin přestupků, kdy jak u přestupků fyzických osob, tak u přestupků právnických osob a fyzických osob podnikajících jsou v odstavci prvním zahrnuty skutkové podstaty, kterých se může dopustiti kdokoli a zpravidla se jich lze dopustit jednorázovým jednáním, zatímco odstavce druhé zahrnují skutkové podstaty, kterých se může dopustit pouze osoba v postavení vlastníka nebo vykonávající jeho oprávnění. Tyto jsou imanentně spjaty s výkonem vlastnického práva, popř. s výkonem užívacího oprávnění, které vlastník přenechal třetí osobě, a s jeho ústavními limity (vlastnictví zavazuje). Vlastník užívá svoji zemědělskou půdu i tím způsobem, že ji přenechá k užívání jiné osobě. Jedná se o projev podstaty vlastnického práva se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat.

Dále ustanovení obsahuje také legislativně-technické úpravy týkající se přečíslování některých hmotněprávních ustanovení, jejichž porušení naplňuje skutkovou podstatu přestupků.

K bodu 82 [§ 21 ZOZPF]

K odstavům 1 a 2: Ustanovení § 21 řeší varianty forem souhlasů vydávaných podle zákona o ochraně ZPF, tak aby forma těchto souhlasů byla sjednocena. Vedle souhlasu s odnětím půdy ze ZPF se právní úprava týká např. souhlasů s realizací záměru podle návrhu § 8a nebo 8b. Vydávané souhlasy jsou samostatným rozhodnutím, pokud záměr nevyžaduje žádné další povolení nebo závazným stanoviskem, pokud jsou závazným podkladem pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu.

K odstavci 3: Odstavec 3 výslovně řeší formu změny souhlasu s odnětím. Rozšiřuje možnost změny souhlasu s odnětím půdy uděleného formou závazného stanoviska v případě, že změna je nezbytná v té části souhlasu, která nevyžaduje žádné navazující řízení (typicky se jedná o případy nutnosti změny rekultivačního plánu). Tato úprava reaguje na četné, v současné době v podstatě neřešitelné problémy z praxe. Rekultivace upravená v souhlasu s dočasným odnětím se může s ohledem na změny v území stát obtížně realizovatelnou, popř. nežádoucí. Rozhodnutí ve věci míří na povolení dávno realizovaného záměru, který v mnoha případech na souhlas s odnětím pouze odkazuje. Neexistuje tedy navazující rozhodnutí, které by v sobě mohlo takzvaně „zkonzumovat“ závazné stanovisko. Osoba, v jejíž prospěch byl udělen souhlas s odnětím půdy, se proto může dostat do bezvýchodné situace, neboť například původní plán rekultivace nelze splnit a zároveň již není očekáváno vydání navazujícího rozhodnutí podle jiného právního předpisu. Nemůže tedy nemůže ukončit rekultivaci a za plochu dočasného odnětí proto musí dál platit odvody za odnětí, ale zároveň tento plán rekultivace nemůže změnit. Navrhovaná právní úprava je tedy vztažena primárně k řešení převážně historických problematických případů.

K odstavci 4: Ustanovení reaguje na přijetí zákona č. 148/2023 o jednotné environmentálním stanovisku a zákona 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Ustanovení obsahuje taxativní výčet souhlasů, které se integrují do jednotného environmentálního stanoviska („JES“) a které se tedy nevydávají samostatně, pokud záměr vyžaduje jednotné environmentální stanovisko (srov. § 2 odst. 2 zákona č. 148/2023 Sb.). Jedná se o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, souhlas s realizací agrovoltaické výrobny elektřiny na zemědělské půdě, souhlas s realizací chovných rybníků a dalších opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby na ZPF a souhlas se změnou kultury (druhu pozemku) ze trvalého travního porostu na ornou půdu. K integraci těchto souhlasů do JES dochází pouze jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí.

K bodu 83 [§ 22 odst. 1 písm. d) ZOZPF]

V návaznosti na návrhy změn právní úpravy ochrany zemědělské půdy proti erozi dochází k relevantní právní úpravě zmocňovacího ustanovení.

K bodu 84 [§ 22 odst. 1 písm. h) ZOZPF]

V současné době nedefinuje zákon či prováděcí právní předpis jakékoliv nároky na pedologický průzkum, přestože se jedná o zásadní podklad žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, na jehož základě je stanoven rozsah skrývky kulturních vrstev půdy, jakožto jedna ze základních podmínek souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. S ohledem na to dojde k rozšíření zmocňujícího ustanovení a v návaznosti na to k novelizaci vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.

K bodu 85 [§ 22 odst. 3 ZOZPF]

V návaznosti na právní úpravu, jejíž návrh je obsažen v § 8a ZOZPF (souhlas s realizací záměru agrovoltaické výrobny elektřiny), je navrhováno zmocnění pro vydání příslušného prováděcího právního předpisu. S ohledem na obsah prováděcího právního předpisu by se mělo jednat o společnou vyhlášku Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Upraveny by v ní měly být tyto hlavní okruhy záležitostí:

1. výčet druhů zemědělské kultury podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na půdě, kde by mělo dojít k umístění záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, 2. požadavky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny (zejména transformátorů, budou-li na daném pozemku umístěny), 3. požadavky týkající se maximálního výkonu a technického provedení agrovoltaické výrobny elektřiny, popř. referenčního výnosu, 4. požadavky týkající se následné rekultivace, protierozní ochrany a zachování drenáží a 5. případné další požadavky nezbytné pro zajištění souladu záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.

K bodu 86 [Příloha část A]

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která pouze aktualizuje poznámku pod čarou.

K bodům 87 až 89 [Příloha část B faktor A ZOZPF]

Rozdělení zón národních parků bylo upraveno s ohledem na změny zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny provedené zákonem č. 123/2017 Sb. s účinností ke dni 1. 6. 2017. Rozdělení na I. – III. zónu národního parku bylo touto novelou upraveno na rozdělení na zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Tyto zóny byly poté i nově vymezeny. Mezi faktory životního prostředí v části B přílohy ZOZPF se nyní nachází pouze zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny, protože podle § 22b odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se na ostatní dvě zóny (zóna přírodní a zóna přírodě blízká) nevztahují ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Současně dochází k doplnění skupiny faktorů A životního prostředí negativně ovlivněných odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti, neboť to je v souladu s cíli ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Prostředí lokalit soustavy Natura 2000 tvoří integrální součást soustavy chráněných území v České republice (viz. mj. Státní program ochrany přírody a krajiny pro období 2020–2025, kde tato území sdílí společné cíle; pojetí územní ochrany v rámci Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030). Nezřídka se jedná o území, na kterých je ochrana biologické rozmanitosti zajišťována mj. udržitelným zemědělským hospodařením. Z tohoto důvodu je zaplněna mezera v právní úpravě a evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které nejsou současně zvláště chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou zahrnuty mezi faktory životního prostředí. S ohledem na jejich význam pro ochranu ekologicky stabilnějších částí přírody a krajiny je jim přiřazena odpovídající váha ekologického vlivu – 15.

K bodu 90 [Příloha část B faktor C ZOZPF]

Pojmy územní plán a regulační plán byly nahrazeny obecnějším pojmem územně plánovací dokumentace tak, aby mezi plochami zahrnutými ve faktoru C nezůstávaly plochy vymezené ve vyšších nástrojích územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní rozvojový plán), které nebyly promítnuty do územních či regulačních plánů. Na tyto plochy by se neměla použít ekologická váha vlivu podle tohoto faktoru.

K bodu 91 [Příloha část B faktor E ZOZPF]

Dochází k vytvoření nového faktoru životního prostředí, a to pro případy, kdy dochází k odnímání zemědělské půdy na pozemcích, které nenavazují na zastavěné území obce pro záměry obchodu, výroby nebo skladování. Tato ekologická váha vlivu primárně směřuje ke komerčním záměrům, nebude se tady vztahovat na jiné než vyjmenované stavební záměry. Tento nový faktor životního prostředí vytváří finanční motivaci směřující k tomu, aby se omezily případy, kdy docházelo k realizaci staveb takzvaně na zelené louce bez návaznosti na jinou zástavbu, což je v rozporu se zásadami plošné ochrany zemědělského půdního fondu, zejména se zásadou „co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu“. Nový faktor životního prostředí tedy představuje vazbu mezi zásadami plošné ochrany zemědělského půdního fondu ve smyslu § 4 zákona a výpočtem odvodů za odnětí půdy. Pro vyloučení případných pochybností je současně stanoveno, že se tento faktor nevztahuje na energetickou infrastrukturu (tj. výrobu a uskladňování podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích), ani na ukládání ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (tj. na zvláštní zásahy do zemské kůry).

K bodům 92 až 94 [Příloha část D bod 2 ZOZPF]

S ohledem na rostoucí hodnotu zemědělské půdy ve vztahu ke změně klimatu nelze považovat za akceptovatelné, aby v zákoně dále existovala výjimka pro uplatnění ekologické váhy vlivu pro komerční záměry umisťované na ploše výroby a skladování. Taková výjimka z použití ekologické váhy vlivu při výpočtu odvodů fakticky znamená, že se takové záměry považují za žádoucí, a to je zcela v rozporu se smyslem novelizace zákona a cílem zvýšení ochrany zemědělské půdy obecně. Naopak je zcela nezbytné, aby se pro takové komerční záměry plně aplikovala ekologická váha vlivu, neboť odvody za odnětí půdy mají sloužit jako kompenzace za ztrátu zemědělské půdy a z toho plynoucí újmu zemědělskému půdního fondu. Část příjmu z odvodů je určena Státnímu fondu životního prostředí, který následně financuje opatření směřující ke zlepšení stavu životního prostředí, zrušením dané výjimky tedy vzroste objem prostředků, které SFŽP bude moci takto využít.

Pokud jde o výjimku určenou pro záměry určené k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu podle zákona o investičních pobídkách, ta zůstává v zákoně zachována. S ohledem na poznatky z aplikační praxe však bylo doplněno vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, které má napomoci orgánům ochrany zemědělského půdního fondu při určování, zda se skutečně jedná o průmyslovou zónu ve smyslu § 1b zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a zda se v daném případě nejedná o případ porušení unijních pravidel týkajících se veřejné podpory.

Dále dochází k doplnění výjimky z povinnosti aplikovat ekologickou váhu vlivu pro rodinné domy takovým způsobem, aby ze znění bylo jasně patrné, že se jedná o podporu osobní bytové potřeby stavebníka, nikoli již rodinných příslušníku stavebníka nebo dalších osob majících ke stavebníkovi vztah. Dané zpřesnění má zamezit příliš širokému výkladu této výjimky.

K bodu 95 [Příloha část D bod 4 ZOZPF]

Je navrhováno navýšení koeficientu ve všech třídách ochrany, a to s ohledem na dlouhodobě rostoucí hodnou zemědělské půdy ve vztahu k dopadům změny klimatu. Zvýšený finanční tlak prostřednictvím navýšených odvodů za odnětí půdy přispěje jednak k tomu, aby docházelo k realizaci pouze u záměrů, kde to bude zcela nezbytné a dále se zvýší finanční odvod jakožto kompenzace za ztrátu zemědělské půdy. Tento finanční odvod je poté částečně směřován Státnímu fondu životního prostředí, který následně financuje opatření směřující ke zlepšení stavu životního prostředí.

Půda zařazená do I. či II. třídy ochrany je ta nejkvalitnější a nejhodnotnější část zemědělského půdního fondu, přičemž v posledních letech došlo k rozsáhlým záborům právě pro realizaci převážně soukromých záměrů. Nejkvalitnější půda by měla být odnímána především pro veřejně prospěšné záměry jako je dopravní či technická infrastruktura, či jiné záměry, pro které je stanovena výjimka z odvodů dle ustanovení § 11a ZOZPF. S ohledem na to dochází v případě půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany k vyššímu navýšení koeficientu než v případě ostatních tříd ochrany.

K bodu 96 [Příloha část D bod 8 ZOZPF]

Nově navrženým bodem 8 je řešena situace, kdy dochází k dodatečnému povolení tzv. „černé stavby“, tedy záměru ve smyslu zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, který byl realizován bez příslušného povolení podle stavebního zákona, a tedy i bez souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu (i kdyby byl souhlas v těchto případech vydán, jednalo by se o pouhé závazné stanovisko, které by nebylo promítnuto do žádného rozhodnutí).

Černé stavby realizované na zemědělské půdě mají velmi významný negativní vliv na zemědělský půdní fond, neboť byly realizovány bez posuzování nezbytnosti odnětí půdy pro daný záměr a stanovení podmínek pro minimalizaci negativních dopadů realizace záměru na zemědělský půdní fond (např. povinnost skrývky kulturních vrstev půdy a zajištění jejich hospodárného využití). Takový postup přestavuje zásadní rozpor se zákonem. S ohledem na to je navrhováno, že celková výše odvodů se v těchto případech bude násobit hodnotou dvacet. Tato hodnota je odůvodněna jednak v rámci hierarchie stávajících hodnot ekologických vah vlivu („černé stavby“ mají extrémně negativní dopad na zemědělský půdní fond) a jednak jako finanční kompenzace závažné újmy způsobené na zemědělském půdním fondu. Stanovení tohoto nového pravidla přispěje k omezení realizace „černých staveb“ na půdách v ZPF, což je bezpochyby ve veřejném zájmu, popř. mohou být tyto stavby spíše odstraněny (nebude žádáno o jejich dodatečné povolení).

K čl. II – Přechodná ustanovení

K bodům 1 až 3: Přechodná ustanovení vychází se zásady, podle které se řízení a postupy

zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadní právní úpravy. Podobný princip se uplatní také u změny příslušnosti, kdy kontrolu dokončí orgán, který ji zahájil. V případě rozhodování o odvodech podle nového bodu 8 části D přechodná ustanovení najisto staví časový okamžik, kdy se tento bod uplatní.

K bodu 4: Zvláštní přechodné ustanovení se týká právní úpravy navrhované v § 4 odst. 4

ZOZPF, podle které nelze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha. Přechodné ustanovení stanoví pětileté období, které stanoví časový prostor na přizpůsobení se tomuto zákazu. Stanoví lhůtu 5 let v rámci, které je možné zkonzumovat plochy v platné územně plánovací dokumentací vymezené k datu nabytí účinnosti tohoto zákona pro obchod nebo skladování. o rozsahu větším než 1 ha. Právní moc rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF (rozhodnutí ve smyslu § 21 odst. 1 ZOZPF), nebo právní moc rozhodnutí podle jiných právních předpisů, pro které je souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF (vydaný ve formě závazného stanoviska podle § 21 odst. 2 ZOZPF) závazným podkladem, musí nastat před uplynutím stanovené lhůty. To vyplývá z koncepce závazného stanoviska ve správním řádu (podle § 149 odst. 1 správního řádu je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu). Pokud je souhlas s odnětím závazným stanoviskem, k odnětí půdy dochází až právní moci rozhodnutí, pro které byl tento souhlas závazným podkladem.

K bodu 5: Po nabytí účinnosti tohoto zákona již nebude umožněn vznik nových konvenčních

FVE výroben elektřiny (záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu) na půdě I. a II. třídy ochrany. Zákaz odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany pro konvenční FVE znamená, že po nabytí účinnosti novely nelze vydat souhlas s odnětím formou rozhodnutí. Stejně tak nelze po nabytí účinnosti novely vydat rozhodnutí, pro které je již vydaný souhlas s odnětím (který má formu závazného stanoviska) závazným podkladem.

Smyslem tohoto přechodného ustanovení je umožnit existenci již realizovaných konvenčních FVE provozovaných ke dni účinnosti tohoto zákona na zemědělské půdě I. a II. třídy ochrany v případě, že uplyne doba, pro kterou bylo povoleno dočasné odnětí ochrany před ukončením provozu této elektrárny (resp. elektrárna bude nadále schopná provozu). Navrhované přechodné ustanovení umožní prodloužení doby, na kterou je zemědělská půda pro již existující konvenční FVE na půdě I. a II. třídy ochrany dočasně odňata. Současně je umožněna změna rekultivačního plánu, neboť plynutím času se může ukázat schválený rekultivační plán jako neodpovídající vývoji v území a jeho potřebám.

K bodu 6: Časově omezená platnost souhlasů s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského

půdního fondu byla zavedena novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu provedenou zákonem č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela nevyřešila otázku dosud vydaných časově neomezených souhlasů. Ustanovení tuto mezeru v právní úpravě, která v praxi způsobuje vážné potíže, odstraňuje. Neexistuje žádný věcný důvod pro časově neomezenou platnost souhlasů, které se nestaly podkladem pro správní rozhodnutí, popř. na jejichž základě nedošlo k realizaci záměru, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu.

K čl. III – Účinnost

Navrhuje se, aby předložený zákon nabyl účinnosti ode dne 1. ledna 2024.

V Praze dne 11. října 2023

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

Ministr životního prostředí: Mgr. Petr Hladík

podepsáno elektronicky