zákon č. 185/2016 Sb.

Shrnutí Závěrečné zprávy RIA

Název návrhu zákona:

Zákon č. … /…. Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony

Předpokládaný termín nabytí účinnosti,

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

v případě dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo zemědělství

1. 12. 2015

Implementace práva EU: NE

- uveďte termín stanovený pro implementaci: -

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: NE

2. Cíl návrhu zákona

Cílem návrhu zákona je zajistit řádné a hospodárné nakládání s pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Navrhuje se zavedení nové kompetence Státního pozemkového úřadu jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státních pozemků.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na státní rozpočet.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE

Nepředpokládají se negativní dopady na podnikatelské prostředí.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE

Nepředpokládají se negativní dopady na samosprávné celky. Územní samosprávné celky mohou i nadále nabývat státní pozemky. Pouze dochází k omezení možností bezúplatných převodů, a to z důvodu, že stát nedisponuje dostatečnou výměrou zemědělských pozemků. Dosavadní případy žádostí o bezúplatný převod se dokončí podle dosavadní právní úpravy, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny zákonem stanovené podmínky.

3.4 Sociální dopady: NE

Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry.

3.5 Dopady na životní prostředí: NE

Nepředpokládají se negativní dopady na životní prostředí.

1. Důvod předložení

1.1. Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

1.2. Definice problémů, popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Ke dni 1. ledna 2013 byl zákonem č. 503/2012 Sb. zřízen Státní pozemkový úřad (dále také jen „SPÚ“), který se stal správním úřadem s celostátní působností, organizační složkou státu a účetní jednotkou. Přešla na něj agenda Pozemkového fondu ČR (dále jen „PF ČR“) a pozemkových úřadů. Dnem nabytí účinnosti zákona vstoupila Česká republika do všech práv a povinností PF ČR. SPÚ vykonává působnost podle

- zákona č. 503/2012 Sb.,

- zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o půdě“),

- zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“),

- zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a

- zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.

- Pokud výše uvedené zákony nestanoví jinak, postupuje SPÚ jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o majetku státu“).

1.2.1. Historický exkurz do činností SPÚ a jeho předchůdců

a) Pozemkový fond České republiky PF ČR byl zřízen k 1. 1. 1992 zákonem České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PF ČR“), a byl právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. Jeho působnost byla vymezena

- zákonem o PF ČR,

- zákonem o půdě,

- zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prodeji půdy“),

- zákonem č. 92/1991 Sb. a v úseku správy nemovitostí rovněž některými ustanoveními zákona č. 219/2000 Sb., zákona o majetku státu. PF ČR měl ve své správě státní zemědělské nemovitosti (budovy, jiné stavby a pozemky), které sloužily ke dni účinnosti zákona o půdě (tj. k 24. 6. 1991) zemědělské, popřípadě lesní výrobě, vyjma nemovitostí zákonem výslovně ze správy vyloučených (tj. pozemků, na nichž se nacházely hřbitovy, pozemků určených pro obranu státu, pozemků určených rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů a pozemků chráněných podle zvláštních předpisů). Spravoval rovněž pozemky, které přešly do jeho správy podle § 11 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a to z okresních úřadů k datu 1. 7. 2002 a od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k datu 1. 7. 2003. Podle původního ustanovení § 29 zákona o půdě majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nebylo možné převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona č. 428/2012 Sb. Na základě tohoto ustanovení nebylo možné převádět celkem 48 508 ha zemědělské půdy ve správě PF ČR. Zákonem č. 299/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon o PF ČR, byla PF ČR uložena povinnost vytvořit rezervu státních pozemků vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. Rezerva státních pozemků byla následně vymezena nařízením vlády č. 237/2011 Sb. Vedle souboru nemovitostí, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, tak rezerva státních pozemků vytvářela další soubor nemovitostí nepřevoditelných na jiné osoby, resp. převoditelných až v příštích letech ke splnění daného záměru. Od 1. 1. 2010 došlo přijetím zákona č. 299/2009 Sb., kterým se měnil zákon o PF ČR, k přeměně systému řízení PF ČR z modelu kolektivního (výkonný výbor, presidium) na model manažerský (ředitel, náměstkové). Od 1. 5. 2010 bylo zřízeno 14 krajských pracovišť, která převzala vymezené části agendy dosavadních územních pracovišť, zastřešovala odloučená (bývalá územní) pracoviště v příslušném kraji a koordinovala proces snižování jejich počtu.

PF ČR se podílel vedle agend vyplývajících ze zákona také na spolufinancování řady oborů zemědělství a péče o krajinu na základě rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V minulých letech byly příjmy PF ČR, které byly získány realizací zákona o prodeji půdy, resp. z prodeje státní zemědělské půdy, použity například na

- zmírnění následků povodní ve výši 750 mil. Kč v roce 1997 a 500 mil. Kč v roce 2002,

- realizaci programu obnovy venkova ve výši 250 mil. Kč v roce 1997 a 1998, 200 mil. Kč v roce 2000, 100 mil. Kč v roce 2001 a 100 mil. Kč v roce 2002,

- podporu obnovení včelstev, která uhynula následkem nepříznivého zimního období, ve výši 80 mil. Kč v roce 2003,

- podporu chovu krav bez tržní produkce mléka a k podpoře chovu ovcí ve výši cca 220 mil. Kč v roce 2000,

- podporu vývozu výrobků z kravského mléka ve výši 200 mil. Kč v roce 2004 Státním zemědělským intervenčním fondem,

- podporu vodního hospodářství a pozemkových úprav ve výši 700 mil. Kč v roce 2005,

- podporu pozemkových úprav ve výši cca 2 000 mil. Kč od roku 2000,

- národní doplňkové platby k přímým podporám pro rok 2009 ve výši 1 300 mil. Kč a pro rok 2010 ve výši 1 500 mil. Kč,

- podporu značky kvality „KLASA“ ve výši 150 mil. Kč v roce 2010, nebo

- zalesnění a příspěvky obcím na převedený majetek. V souvislosti s agendou danou zákonem o PF ČR, zákonem o půdě a zákonem o prodeji půdy vedl PF ČR řadu soudních sporů jak na straně žalující, tak i žalované. Jednalo se převážně o spory o určení vlastnického práva, u nichž je obtížné vyčíslit jejich hodnotu. Vedle těchto sporů byl PF ČR žalován řadou oprávněných osob na náhradu škody v souvislosti s uplatňováním restitučních nároků, a to v celkové výši 399 797 tis. Kč.

b) Pozemkové úřady Existenci pozemkových úřadů stanovil zákon o půdě, když v řadě svých ustanovení tyto úřady uvádí, a to v souvislosti s výkonem zásadních aktivit v řízení restitučním a v řízení o pozemkových úpravách. V roce 1991 byla soustava pozemkových úřadů založena zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úřady se staly součástmi okresních úřadů, přičemž v čele stál Ústřední pozemkový úřad jako součást Ministerstva zemědělství. Pozemkové úřady ovšem nikdy nevznikly jako samostatná organizační složka státu, která by byla účetní jednotkou. Správní řízení byla v oblasti restitucí a pozemkových úprav vedena pozemkovými úřady, které byly jedním z referátů okresních úřadů. Státní správa, kterou vykonávaly okresní úřady, byla od 1. 1. 2003 přenesena na samosprávné celky a jiné správní úřady. V důsledku toho došlo k začlenění soustavy pozemkových úřadů do organizační struktury Ministerstva zemědělství, které do této doby pozemkové úřady řídilo prostřednictvím Ústředního pozemkového úřadu pouze metodicky a bylo v případech stanovených zákonem odvolacím orgánem. Soustava pozemkových úřadů byla založena v rámci Ministerstva zemědělství zákonem o pozemkových úpravách. Soustavu tvořily pozemkové úřady, zřízené jako správní úřady pro výkon činností v tomto zákoně uvedených. V kompetenci těchto úřadů byla zejména rozhodovací činnost na úseku restitucí, rozhodování v řízení o pozemkových úpravách, organizace pozemkových úprav, zajišťování vytyčování pozemků, koordinace pozemkových úprav ve vztahu k územnímu plánování a ve vztahu ke katastru nemovitostí, zajišťování aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a zajišťování lustrace nemovitostí ve vlastnictví státu. V čele soustavy byl Ústřední pozemkový úřad, který měl rozhodovací pravomoc v otázkách, zda se na majetek vztahuje zákon o půdě a kromě řízení pozemkových úřadů, zajišťování výzkumu, vzdělávání a osvěty v oboru pozemkových úprav zabezpečoval činnost na úseku aktualizace BPEJ a uděloval úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav. Současně byl odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů. V rámci řízení o komplexních pozemkových úpravách bylo k 31. 12. 2014 vydáno 6 099 rozhodnutí.

Počet rozhodnutí pozemkových úřadů, která byla napadena odvoláním a předána odvolacímu orgánu:

Řízení o pozemkových úpravách předaná odvolacímu orgánu rok Počet předanýchCelkový počet vydaných prvoinstančních

rozhodnutírozhodnutí

2010 34 360 2011 35 395 2012 30 425 2013 34 459 2014 36 495

Vydaná rozhodnutí o udělení úředního oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav:

Vydaná úřední oprávnění

rok počet celkem

2010 8 823

2011 21 844

2012 0 844

2013 7 851

2014 9 860

1.2.2 Výsledky činnosti SPÚ v klíčových agendách

a) Převody pozemků podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. v letech 1999 až 2014

Rok Počet pozemků Výměra (v ha) Kupní cena (v tis. Kč)

1999 18 12,83 8 648,50 2000 1 270 667,68 63 639,90 2001 10 959 8 928,54 490 228,05 2002 40 105 39 125,92 1 858 006,17 2003 79 754 71 232,29 3 202 489,27 2004 116 019 77 374,86 3 117 964,60 2005 119 282 81 191,27 3 277 503,79 2006 92 592 67 427,88 3 045 842,04 2007 98 214 59 737,12 3 064 422,92 2008 87 006 53 054,54 2 913 106,60 2009 64 177 42 238,28 2 451 814,69 2010 50 301 31 571,37 2 073 003,07 2011 37 661 22 817,11 1 442 545,90 2012 36 674 20 356,01 1 411 791,29 2013 3 681 1 590,94 160 029,90 2014 7 171 3 430,44 435 060,44

Celkem 844 884 580 757,08 29 016 097,13

Výše uvedená tabulka a graf dokládají celkový rozsah převedených pozemků podle shora uvedených zákonů. Při přijetí zákona o prodeji pozemků v roce 1999 byl předpoklad odstátnění cca 500 000 ha zemědělské půdy. Převedeno celkem 580 757 ha, tedy předpoklad byl naplněn.

b) Převody pozemků, budov a staveb k vypořádání restitučního nároku podle zákona o půdě v letech 1993 až 2014

Níže jsou uváděny přehledy převedených náhradních pozemků podle zákona o půdě (tj. za nevydané pozemky a v rámci ostatních náhrad) a rozsah nabídek pozemků podle zákona o půdě podle jednotlivých let. Těchto veřejných nabídek pozemků bylo celkem 73.

Hodnota Hodnota pozemkůbudov aVýměra pozemků

Rok Počet pozemků

v mil. Kčstaveb v mil.v ha Kč

1993 45,424 603,257 280,756 2 554 1994 140,205 1 646,05 1 733,74 7 682 1995 301,694 1 705,81 4 888,46 14 448 1996 223,77 989,447 3 416,07 9 872 1997 429,667 589,131 7 340,89 16 500 1998 483,202 346,576 8 431,19 16 750 1999 440,634 161,272 8 129,23 14 994 2000 273,045 111,466 5 386,37 9 939 2001 522,104 119,821 11 184,36 15 678 2002 393,515 100,549 6 965,25 12 818 2003 278,827 52,893 4 667,98 10 465 2004 279,846 35,954 4 469,86 10 891 2005 650,325 30,704 9 134,55 24 192 2006 83,548 21,64 732,14 3 155 2007 68,217 11,774 593,564 3 102 2008 83,465 14,218 680,469 3 108 2009 72,171 8,159 615,947 2 947 2010 48,752 2,829 588,679 2 191 2011 33,96 1,912 556,303 1 579 2012 83,202 5,504 610,525 1 931 2013 54,498 0,113 595,817 1 348 2014 28,97 1,013 763,256 1 360

Celkem 5 019,04 6 560,09 81 765,40 187 504

Přehled veřejné nabídky pozemků podleNabídnutá výměra pozemků podle

zákona o půdě v rocezákona o půdě v ha

1998 5 549,70 1999 22 446,84 2000 17 733,53 2001 22 987,91 2002 7 224,06 2003 9 801,20 2004 8 442,77 2005 10 292,20 2006 4 591,73 2007 3 024,65 2008 2 048,18 2009 2 366,56 2010 2 202,19 2011 1 646,81 2012 2 147,67 2013 2 440,16 2014 2 751,70

Celkem 127 697,85

Grafické znázornění porovnává výši nabídek pozemků se skutečně převedenými pozemky z těchto nabídek, kdy oprávněné osoby tyto nabídky zcela nevyužily. Z grafu je zřejmé, že od roku 2006 se objem nabídek zmenšil a přesto je oprávněné osoby zcela nevyužily.

Úspěšnost restituční nabídky vyjádřená převodem

Z toho převedeno po

RokNabídnuto Úspěšnost vyjádřená

nabídce

nabídky

2 2 Počet Výměra v mPočet Výměra v mPočtem Výměrou

1998 7 010 5 549 6992 165 144 1118 2% 3% 1999 30 822 22 446 8381 1 675 1 439 5805 5% 6% 2000 23 377 17 733 5315 6 102 4 791 1867 26% 27% 2001 28 711 22 987 9077 7 592 6 463 2853 26% 28% 2002 12 970 7 224 0609 2 813 964 6878 22% 13% 2003 18 981 9 801 1984 3 171 1 715 4626 17% 18% 2004 19 728 8 442 7681 3 876 1 884 7321 20% 22% 2005 22 527 10 292 2044 7 502 3 488 4195 33% 34% 2006 14 069 4 591 7303 1 246 322 8549 9% 7% 2007 10 364 3 024 6511 1 243 318 7949 12% 11% 2008 8 042 2 048 1762 1 384 449 1984 17% 22% 2009 10 048 2 366 5600 1 295 392 3272 13% 17% 2010 8 913 2 202 1946 1 051 394 5953 12% 18% 2011 5 868 1 646 8053 741 392 7050 13% 24% 2012 7 685 2 147 6683 1 020 396 0767 13% 18% 2013 4 218 2 440 1568 832 455 7019 20% 19% 2014 4 018 2 751 6960 791 606 7374 20% 22%

Celkem 237 351 127 697 8469 42 499 24 620 4580 18% 19%

c) Nájemní a pachtovní smlouvy v letech 2010 až 2014 a příjmy z nich

Rok Počet smluv Příjmy [mil. Kč]

2010 57 916 328,3 2011 57 400 292,4 2012 58 185 271,9 2013 56 466 238,8 2014 56 692 258,0

Celkem 286 659 1389,4

d) Aktuální stav státní rezervy zemědělské půdy

Rezerva státní půdy byla dříve řešena zákonem o PF ČR, resp. ustanovením § 2 odst. 4 tohoto zákona za účelem zablokování pozemků pro potřeby státu. Důvodem bylo, že PF ČR byl právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku a nebylo možné použít zákon č. 219/2000 Sb. PF ČR podle zákona o prodeji půdy realizoval zejména prodej půdy a nárokové převody pozemků v jeho správě (např. restituční převody na oprávněné osoby, na obce, zahrádkáře a jiné oprávněné osoby). Docházelo tak k prodejům pozemků využitelných pro stát, a proto bylo nutné ošetřit potřeby státu, resp. jednotlivých ústředních orgánů státní správy, a zejména potřeby pro pozemkové úpravy, aby stát nemusel pozemky vykupovat. Nařízením vlády č. 237/2011 Sb. byly zablokovány konkrétní, jednotlivými ústředními orgány státní správy vybrané pozemky definované jako potřebné pro stát a zamezilo se tím jejich prodeji. Z důvodu změn katastru, potřeb jednotlivých ústředních orgánů státní správy, provedených pozemkových úprav apod. mělo být nařízení vlády průběžně jedenkrát ročně aktualizováno. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády Ministerstvo životního prostředí žádalo o zařazení pozemků do nařízení vlády, avšak požadovaná výměra přesahovala celou výměru pozemků ve správě PF ČR. Vzhledem k těmto skutečnostem nebylo možné definovat pozemky potřebné pro Ministerstvo životního prostředí, které by bylo možné v nařízení vlády zablokovat, a nedošlo tak k žádné aktualizaci nařízení vlády, přestože Ministerstvo zemědělství dvakrát aktualizaci iniciovalo. PF ČR se zavázal převést mimo rezervu státní půdy na Ministerstvo životního prostředí 7 500 ha pozemků potřebných pro jeho činnost (např. zvláště chráněná krajinná území), přičemž převody těchto pozemků stále probíhají.

Podle nařízení vlády č. 218/2014 Sb. je v rezervě státní půdy aktuálně blokováno pro účely uskutečnění rozvojových programů státu celkem 550 pozemků o výměře 244,6 ha.

Ústřední správní úřad Počet pozemků Výměra [m]

A) Ministerstvo dopravy 375 1 882 920

B) Ministerstvo kultury 6 20 044

C) Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 45 975

D) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 77

E) Ministerstvo vnitra 3 17 991

F) Ministerstvo zemědělství – úsek vodního hospodářství 164 478 803

Celkem 550 2 445 810

SPÚ eviduje další požadavky ministerstev, včetně požadavku Ministerstva životního prostředí o zařazení vybraných pozemků do rezervy státních pozemků pro uskutečnění rozvojových programů státu.

e) Stav pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ vhodných pro výkon působnosti SPÚ

Jedná se o výčet pozemků, které nejsou dotčeny žádnou restitucí nebo jinou blokací bránící převodu či přechodu pozemku. Aktuální výše tohoto výčtu pozemků se mění, neboť je závislá zejména na stavu církevních restitucí, průběhu pozemkových úprav, probíhajících soudních sporech a správních řízeních ohledně vydání pozemků odňatých oprávněným osobám, ale také na výsledcích nakládání s majetkem.

Kultura Počet parcel Výměra [ha]

chmelnice 1 113 260

lesní pozemek 2 749 389

neurčeno 34 532 9 686 orná půda 77 871 37 407

ostatní plocha 113 590 12 063

ovocný sad 1 705 867

trvalý travní porost 66 002 21 619

vinice 1 833 577 vodní plocha 20 770 2 761 zahrada 22 301 1 223

zastavěná plocha a nádvoří 3 047 123

Celkem 345 513 86 974

f) Restituce podle zákona o půdě

Oprávněnými osobami byli zpočátku pouze státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří měli trvalý pobyt na jejím území (tuto podmínku zrušil nález Ústavního soudu ČR č. 29/1996 Sb. s účinnosti od 9. 2. 1996) a jejichž půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Právo na vydání nemovitosti mohla oprávněná osoba uplatnit do 31. 1. 1993, přičemž neuplatněním práva ve lhůtě toto právo zaniklo. Právo na vydání nemovitosti mohla ale po 31. 1. 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. 1. 1993 nebo do 1. 9. 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, a to do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniklo. Zákon č. 253/2003 Sb., účinný ode dne 6. 8. 2003, který novelizoval zákon o půdě, stanovil mimo jiné novou lhůtu spočívající v tom, že oprávněná osoba měla právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání pozemku, jinak její právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniklo. Klíčové však bylo, že zároveň byla tímto zákonem zakotvena tzv. restituční tečka ke dni 31. 12. 2005. Následně se v roce 2005 Ústavní soud vyjádřil k tzv. restituční tečce. Dne 20. 12. 2005 vyhlásil Ústavní soud nález Pl. ÚS 6/05, kterým zrušil výše uvedenou dvouletou lhůtu a restituční tečku, avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům. Naopak uvedená lhůta a restituční tečka k 31. 12. 2005 zůstaly zachovány a platí vůči osobám, které od oprávněných osob či jejich dědiců „odkoupily“ jejich nárok na vydání náhradních pozemků. Na základě tohoto nálezu byl zákon o půdě novelizován zákonem č. 131/2006 Sb. Postup poskytování náhradních pozemků podle zákona o půdě byl od počátku jeho účinnosti limitován tím, jak rychle bylo možno identifikovat pozemky ve vlastnictví státu a správě PF ČR do té míry, aby byly schopné ocenění a převodu. Značnou brzdou byla tzv. zjednodušená evidence zemědělské půdy, založená na užívacích vztazích zejména velkých zemědělských podniků (státních statků a zemědělských družstev). Zákon o půdě stanovil jako princip náhrad za původní nevydané pozemky poskytnutí jiných pozemků pokud možno v téže obci a přiměřené výměry a kvality. Současně však bylo nařízením vlády č. 504/1992 Sb. pro případy, kdy ke konsensu s oprávněnou osobou nedojde, stanoveno, že náhradu lze poskytnout též v hotovosti nebo v cenných papírech, které nebudou mít povahu státního dluhopisu, nebo ve věcech. Restituční nároky byly uspokojeny akciemi Restitučního investičního fondu a směnkami a současně oprávněné osoby zahájily proces postupování celých nebo částí svých nároků třetím osobám, přičemž nezřídka docházelo k řetězení postupů, takže v současné době není již možno spolehlivě zjistit, které osobě má být plněno. V penězích, směnkách a akciích byly vypořádány restituční nároky za nevydané pozemky v celkové výši 1 944,90 mil. Kč. S oprávněnými osobami (i postupníky) byly zpočátku podle jednotlivých katastrálních území obcí projednávány možnosti převodu identifikovaných státních pozemků a některé nároky tak byly uspokojeny alespoň zčásti. Řešení nároků oprávněných osob z jiných obcí však muselo být odsouváno na dobu pozdější, což se jevilo jako neúnosné a celý tento proces jako neprůhledný, ovlivnitelný ze strany zaměstnanců PF ČR. Téměř neřešitelné pak bylo uspokojení nároků ve větších a velkých městech, kde k odnímání půdy docházelo ve velkém měřítku za účelem výstavby sídlišť, dopravních sítí apod. Proto bylo zákonem č. 131/1994 Sb. zavedeno zveřejňování soupisu pozemků zamýšlených k převodu na úředních deskách obcí a princip poměřování přiměřenosti jiných (náhradních) pozemků podle kvality byl zákonem opuštěn. Následně byly vnitřním předpisem PF ČR zavedeny veřejné nabídky pozemků. Zveřejňování soupisu pozemků umožnilo oprávněným osobám i postupníkům lepší výběr pozemků, současně se poskytovaly náhrady v cenných papírech. V roce 1999 byl tento způsob veřejných nabídek použit v zákoně o prodeji státní půdy, kde navíc oprávněné osoby získaly ještě možnost nabízené pozemky si s předností koupit a jejich cenu, pokud přesahovala výši nároků na náhradní pozemek, doplatit. V rámci těchto převodů byly započteny restituční nároky (podle § 11 za nevydané pozemky) na kupní cenu v celkovém objemu 1 354, 62 mil. Kč. Vzhledem ke stávající výměře státní půdy, se kterou je SPÚ příslušný hospodařit, se již ve většině katastrálních území vyčerpala možnost veřejných nabídek i zájem oprávněných osob. Zbývající pozemky je nezbytné ponechat ve vlastnictví státu pro jeho potřeby a veřejné účely. V některých katastrálních územích výměra státních pozemků převyšuje potřeby státu a veřejné účely a bylo by možné je ještě nabídnout oprávněným osobám jako pozemky náhradní. Ostatní nároky budou již moci být uspokojeny pouze peněžitou náhradou. Celková hodnota restitučních nároků za nevydané pozemky (§ 11) v průběhu let, kterou měl SPÚ, resp. PF ČR, vypořádat, dosáhla 8 122,97 mil. Kč a zůstává k vypořádání 558,04 mil. Kč.

Struktura nevypořádaných zůstatků restitučních nároků na náhradní pozemky (§ 11a) - stav k 31. 12. 2014

interval hodnoty nároků počet osob celkový nevypořádaný nárokprůměrný

na náhradní pozemeknevypořádaný nárok na náhradní pozemek

do 1 10510 332,27 Kč 0,03 Kč 1 100 5117 199 094,72 Kč 38,91 Kč 101 500 7656 2 057 013,64 Kč 268,68 Kč 501 1000 5330 3 898 183,76 Kč 731,37 Kč 1001 10000 19729 73 523 004,90 Kč 3 726,65 Kč 10000 100000 7333 193 579 497,39 Kč 26 398,40 Kč

100000 500000 574 112 876 928,20 Kč 196 649,70 Kč 500000 1000000 53 35 185 232,91 Kč 663 872,32 Kč

nad 1000000 44 136 721 330,65 Kč 3 107 302,97 Kč

celkem 56346 558 040 618,44 Kč 9 903,82 Kč

Struktura nároků podle krajů

Celkové nároky z rozhodnutí zůstatek nevypořádaného nároku

kraj počet osob hodnota nároku počet osob hodnota nároku Jihočeský 15946 570 065 113,96 Kč 6902 33 595 283,90 Kč Jihomoravský 8445 614 335 643,86 Kč 4193 54 694 718,99 Kč Karlovarský 4023 413 848 081,98 Kč 1793 11 719 598,55 Kč Královehradecký 8424 578 811 787,29 Kč 3440 19 252 001,37 Kč Liberecký 4904 171 093 311,59 Kč 2215 12 080 719,50 Kč Moravskoslezský 10731 593 627 612,66 Kč 5285 37 055 560,57 Kč Olomoucký 6272 303 444 573,61 Kč 2363 13 920 558,42 Kč Pardubický 7204 340 803 485,88 Kč 2878 13 943 575,42 Kč Plzeňský 13476 1 141 331 237,36 Kč 6638 39 520 370,80 Kč Praha 3301 892 985 662,60 Kč 2105 174 721 007,72 Kč Středočeský 16598 1 037 917 599,96 Kč 7084 68 505 406,07 Kč Ústecký 12049 870 310 811,80 Kč 6130 45 849 149,22 Kč Vysočina 9557 439 796 195,18 Kč 4181 24 488 117,87 Kč Zlínský 3811 154 863 813,75 Kč 1643 9 040 634,22 Kč

Zůstatky nevypořádaných restitučních nároků v tis. Kč

Datum Nároky za nevydané pozemky Nároky na ostatní

náhrady Na převod pozemku Jen na peněžitou náhradu*

31.12.2010 736 378 111 904 181 864 31.12.2011 706 964 83 335 166 511 31.12.2012 589 111 74 003 149 039 31.12.2013 560 093 73 133 138 069 31.12.2014 558 041 76 947 126 388 * Jedná se o nároky na náhradní pozemky, které byly postoupeny, přičemž postupník není osoba splňující podmínku podle § 13 odst. 8 a současně již uběhly 2 roky ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, takže tyto nároky lze vypořádat již pouze v penězích.

Celková hodnota restitučních nároků na náhrady (§ 18a), kterou měl SPÚ, resp. PF ČR, vypořádat dosáhla 11 206,63 mil. Kč a zůstává k vypořádání 126,39 mil. Kč. Poskytnuté finanční náhrady v tis. Kč:

Rok Finanční náhrada

2010 54 850 2011 28 920 2012 22 750 2013 27 362 2014 5 995

Celkem 139 877

Správních řízení o vydání a nevydání původního majetku oprávněným osobám podle tohoto zákona probíhá na KPÚ pro hlavní město Praha 139, na KPÚ pro Jihomoravský kraj 141. Soudních sporů týkajících se restitucí podle zákona o půdě bylo cca 6000. V současné době eviduje SPÚ cca 1500 těchto soudních sporů, z nichž byl počet žalob o převod náhradních pozemků celkem 1183, z toho:

Žaloby o převod náhradních pozemků

úspěch SPÚ ve věci 874 částečný úspěch SPÚ ve věci 26 neúspěch SPÚ ve věci 56 neukončené soudní spory 227

Celkem 1183

g) Pozemkové úpravy

Financování pozemkových úprav - struktura zdrojů (mil. Kč)

StátníZdrojeRozpočet

Rok CELKEM PFČR PPO ŘSD Ostatní

rozpočetEUSPÚ

2003 808 444 270 - 52 - 24 18 2004 902 564 201 - 76 - 55 6 2005 1 060 377 453 - 162 - 65 3 2006 1 249 449 580 - 74 - 137 9 2007 1 236 663 277 - 153 64 77 2 2008 1 573 800 354 - 243 45 130 1 2009 1 947 630 870 - 218 113 102 14 2010 1 715 700 507 - 346 117 44 1 2011 1 620 697 436 - 150 309 24 4 2012 1 575 611 317 - 374 228 45 0 2013 1 172 699 415 51 - - 7 0 2014 2 108 675 1 369 52 - - 12 0

Financování pozemkových úprav- struktura činností (mil. Kč)

Realizace společných zařízení NávrhyVodoh.a

Rok CELKEM

Ekolog. (projekty) Realizace celkem Cestyprotieroz. opatření opatření

2003 808 413 395 321 40 34 2004 902 525 377 325 32 20 2005 1 060 542 518 458 37 23 2006 1 249 441 808 667 111 30 2007 1 236 589 647 411 182 54 2008 1 573 866 707 579 81 47 2009 1 947 814 1 133 913 174 46 2010 1 715 876 839 673 133 33 2011 1 620 790 830 636 126 68 2012 1 575 687 888 644 178 66 2013 1 172 470 702 538 131 33 2014 2 108 381 1 727 1 511 183 33

Přehled komplexních pozemkových úprav

Komplexní pozemkové úpravy Rozpracované Ukončené

Rok

počet plocha (ha) počet plocha (ha)

za rok celkově za rok celkově za rok celkově za rok celkově

2003 122 427 51 584,42 202 572,70 111 392 41 196,17 144 314,97 2004 162 492 82 481,00 240 798,82 95 487 53 312,59 197 627,56 2005 73 469 32 597,30 230 313,09 90 577 39 236,23 236 863,79 2006 176 565 87 388,46 281 508,17 86 663 38 215,79 275 079,58 2007 169 824 78 578,21 361 401,00 128 791 59 250,01 324 329,59 2008 218 702 120 562,70 364 565,35 121 912 57 064,84 381 394,43 2009 226 806 123 886,39 418 303,61 122 1 033 61 819,14 442 432,05 2010 165 813 71 269,77 416 774,27 151 1 184 73 415,36 515 847,41 2011 118 779 60 414,83 404 037,58 148 1 334 72 649,89 589 091,85 2012 171 822 75 435,02 422 587,21 146 1 484 75 147,43 667 519,71 2013 86 770 38 131,84 387 112,86 179 1 683 87 062,70 763 153,15 2014 109 734 52 026,81 367 321,27 149 1 817 73 703,85 832 262,52 Výhled nově zahajovaných pozemkových úprav

Rok Počet pozemkových úprav k zahájení

2015 213 2016 296 2017 233

V rámci České republiky by měly pozemkové úpravy být zahájeny výhledově v cca 7 000 katastrálních území, přičemž pro společná zařízení v každém katastrálním území je potřeba v průměru 10 ha státních pozemků.

h) Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

SPÚ je v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. příslušný hospodařit se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, tj. převážně se stavbami vodních děl hlavních odvodňovacích zařízení, které převzal k 1. 7. 2012 do své správy PF ČR od zaniklé Zemědělské vodohospodářské správy, organizační složky státu. Konkrétně se jedná o tento majetek (stav k 31. 12. 2014):

- 8 893,769 km kanálů (5 125,850 km otevřených a 3 767,919 km trubních)

- 17 vodních nádrží

- 126 čerpacích stanic

Na tomto majetku byly provedeny za období od 1. 7 2012 do 31. 12. 2014 udržovací práce a opravy v následujícím rozsahu:

2. polovina roku

provedené práce rok 2013 (v Kč) rok 2014 (v Kč)

2012 (v Kč)

běžné udržovací práce a opravy 16 473 299,35 18 688 896,00 20 264 519,26 prvotní zásahy (náprava havarijního

1 904 633,00 3 747 195,30 673 999,00

stavu) zajištění provozu (zejména čerpacích

4 233 612,60 5 870 613,68 6 225 856,20

stanic)

celkem 22 611 544,95 28 306 704,98 27 164 374,46

i) Církevní restituce podle zákona č. 428/2012 Sb.

Sumární přehled výzev, uzavřených a schválených dohod a vydaných pozemků v řízení o vydání

Dohody uzavřené Dohody schválené Vydáno v řízení o vydání

Počet

Početpozem.PočetPočetVýměra vPočetPočetVýměra vPočetPočetVýměra

krajvýzevz výzevdohodpozem.hadohodpozem.hadohodpozem.v ha Jihočeský 357 7076 146 2679 1692,53 124 2288 1444,3 1 1 0,02 Jihomoravský 387 6648 149 1879 1336,23 51 527 420,44 2 3 2,06 Karlovarský 109 2879 66 330 153,5 57 239 111,65 Královehradecký 227 5697 128 1209 679,9 45 460 301 Liberecký 121 2428 82 852 655,63 52 499 429,03 Moravskoslezský 202 4442 138 1071 710,61 123 1011 667,01 2 3 17,04 Olomoucký 290 3713 94 835 820,36 76 713 732,91 2 30 28,49 Pardubický 170 3810 72 943 585,6 58 648 404,36 Plzeňský 252 8686 132 1785 1057,49 114 1461 889,94 5 15 13,24 Praha 67 601 12 24 15,44 9 13 13,2 4 9 13,8 Středočeský 530 10095 170 2807 2302,75 39 1005 984,81 Ústecký 229 5064 165 1502 1576,99 158 1435 1529,65 27 282 258,27 Vysočina 233 4520 79 1497 742,02 46 890 496,18 2 15 1,29 Zlínský 219 2403 158 1550 874,55 134 1341 758,94 3 18 2,06

Celkem 3393 68062 1591 18963 13203,6 1086 12530 9183,42 48 376 336,27

V současné době eviduje SPÚ 68 soudních sporů na základě žalob týkajících se církevních restitucí, z toho:

- úspěch ve věci: 3,

- neúspěch ve věci: 0,

- neukončené soudní spory: 65.

j) Předkupní právo

SPÚ má v současné době možnost využít předkupní právo u pozemků prodaných podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. Stávající podmínky pro uplatnění předkupního práva nejsou dostatečné a neumožňují dokončit tento proces uzavřením kupní smlouvy. Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout, a to i v případě, že již SPÚ učinil první krok k akceptaci nabídky, tj. zaplatil vlastníkovi kupní cenu. Předkupní právo bylo založeno zákonem č. 95/1999 Sb. v době účinnosti předchozího občanského zákoníku jako předkupní právo sui generis, spojené výhradně s prodejem státních pozemků a jako takové je upraveno odlišně od obecného právního předpisu (vzniká ze zákona převodem pozemku). Cílem tohoto zvláštního postupu bylo umožnit státu získat zpět prodané pozemky (za výhodných cenových podmínek). K naplnění působnosti PF ČR, resp. SPÚ, takové pozemky mohou být například doplňovány do rezervy státních pozemků nebo k převodům na obce a kraje nebo v rámci pozemkových úprav. Z tabulky vyplývá, že SPÚ využívá předkupního práva skutečně pouze v případech, kdy nabídnuté pozemky splňují potřebu SPÚ. Speciální povaha tohoto předkupního práva si však ještě žádá upřesnění postupu vlastníků při jeho realizaci (lhůta a povinnost uzavřít smlouvu). Z přehledu vyplývá, že SPÚ zasahuje do záměrů zemědělců využitím předkupního práva poměrně zřídka.

k) Bezúplatné převody na obce a kraje podle zákona č. 503/2012 Sb.

Od nabytí účinnosti zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. byly obcím, popř. krajům, ke dni 5. 1. 2015 bezúplatně převedeny zemědělské pozemky v tomto rozsahu:

Bezúplatné převody na obce a kraje dle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., tzn. od roku 1999 do konce roku 2014

Počet převedených pozemků 32 235 Výměra (v ha) 8 611,72

l) Privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb.

Odstátnění vybraného zemědělského majetku probíhá v několika fázích. Dle současné právní úpravy a praxe je přípravná fáze tohoto procesu v kompetenci SPÚ. Rozhodovací fáze je v kompetenci Ministerstva financí, kdy pokud jde o přímý prodej – předkládá privatizační projekt Ministerstvo financí ke schválení do vlády, pokud jde o veřejnou soutěž a bezúplatný převod – rozhoduje o privatizačním projektu komise Ministerstva financí. Další realizační fázi uskutečňuje SPÚ, resp. místně příslušný Krajský pozemkový úřad.

V rámci procesu privatizace majetku došlo k určitému zpomalení, které bylo zapříčiněno následujícím:  Dnem 30. 04. 2007 bylo pozastaveno rozhodování o přímých prodejích se splátkovým režimem a to s ohledem na zajišťování slučitelností s pravidly ES. Proto nebyly privatizační projekty se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu předávány k dalšímu řízení, a to do konečného rozhodnutí Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Privatizační projekty se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu se již nerealizovaly.

 Na základě vyjasnění všech okolností pro poskytování podpor bylo vládou ČR schváleno Usnesení č. 8 ze dne 04. 01. 2012, které změnilo Usnesení vlády č. 565 ze dne 17. 05. 2006, v části část C. bod 16) tj. upravilo přílohu č. 1 „Zásad“ tak, aby odpovídala požadavkům EU a nařízení Komise č. 1857/2006 ze dne 15. 12. 2012.

 V návaznosti na transformaci a vznik SPÚ bylo nutno veškeré listiny a vnitřní předpisy přepracovat. A zároveň bylo nutné zaktualizovat privatizační projekty, které se již nacházely ve schvalovacím procesu, v mnoha případech zajistit aktualizaci znaleckých posudků, zpracovat dodatky k již předaným privatizačním projektům. V návaznosti na požadavky Ministerstva financí doplnit u všech projektů nejen nabývací tituly, ale i souhlasy nabyvatelů s navýšením kupní ceny o znalečné.

 Dnem 31. 12. 2014 bylo znovu pozastaveno rozhodování o přímých prodejích se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu, a to z důvodu ukončení platnosti nařízení Komise č. 1857/2006 ze dne 15. 12. 2012. Dne 31. 12. 2014 pozbylo platnosti Usnesení vlády č. 8 ze dne 04. 01. 2012.

V současné době je materiál k jednání vlády ČR, v němž je navrhována novela usnesení vlády č. 565 ze dne 17. 05. 2006, která by nahradila Usnesení č. 8 ze dne 04. 01. 2012 na „Režim podpory – splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu“ v připomínkovém řízení a navrhuje se též novela zákona č. 92/1991 Sb. spočívající v přechodu privatizace majetku zemědělské prvovýroby z SPÚ na Ministerstvo financí.

1.2.3 Definice problémů

Dosavadní působnost SPÚ byla postavena na pokračování většiny činností PF ČR, kdy hlavním úkolem bylo zrealizovat co nejvíce převodů a prodeje státního majetku v jeho správě. Působnost SPÚ dále navázala na působnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu při realizaci pozemkových úprav. Za období trvání PF ČR bylo realizací zákona o prodeji půdy a zákona o půdě odstátněno více než 660 tis. ha státní zemědělské půdy. Vzhledem ke stávající zbývající výměře státních pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ vhodných k výkonu působnosti SPÚ (viz bod 1.2.2 písm. e) důvodové zprávy) vyvstává potřeba zabezpečit dostatečné množství pozemků pro potřeby státu, aby stát po neuvážených převodech v budoucnu nebyl následně zbytečně nucen jiné pozemky draze nakupovat či jinak nabývat od fyzických či právnických osob. V současné době tak vzniká potřeba

- blokovat pozemky v příslušnosti hospodaření pro SPÚ nejen pro realizaci pozemkových úprav, kdy například v následujících třech letech se předpokládá zahájení 742 pozemkových úprav z celkově předpokládaných 7 000 pozemkových úprav,

- zajistit vydávání pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě na základě pravomocného soudního rozhodnutí,

- zajistit převod pozemků v případech nárokových žádostí o převod pozemků, kdy je SPÚ povinen žadateli požadovaný pozemek převést, stejně tak jako v případě uplatnění předkupního práva vlastníka stavby,

- blokovat pro jiné organizační složky státu a státní organizace žádající o pozemky potřebné k zajištění výkonu jejich činnosti nebo vyžaduje-li to veřejný zájem,

- vytvářet podle stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb. rezervu státních pozemků pro potřeby ústředních orgánů státní správy vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. V oblasti restitucí současná právní úprava nebere dostatečný zřetel k ekonomickým dopadům nákladného a neefektivního naturálního řešení restitučních nároků některých oprávněných osob. Jak praxe ukázala a ukazuje, očekávání oprávněných osob daleko přesahují cíle dané zákonem o půdě a namísto zmírnění některých majetkových křivd očekávají veřejnou nabídku pozemků, které jim následně umožní výnosné investice, tj. pozemků ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí, v místech očekávané rozsáhlé investiční výstavby, dopravních cest, průmyslových zón apod., tedy primární účel zákona o půdě spočívající ve zmírnění některých majetkových křivd způsobených původním zemědělcům a navrácení zemědělského majetku či poskytnutí náhradního zemědělského pozemku oprávněným osobám je v praxi obcházen. S ohledem na již převedený počet pozemků ze správy PF ČR a následně z příslušnosti hospodaření SPÚ na třetí osoby nelze očekávat vyšší kvalitu a kvantitu pozemků ve veřejných nabídkách SPÚ. Zároveň je zcela zbytečné a neefektivní pokračovat ve veřejných nabídkách pro oprávněné osoby, které buď nemají zájem o účast ve veřejných nabídkách a preferují mimořádné procesní prostředky soudní cestou (tj. žaloby o nahrazení projevu vůle, žaloby o uložení povinnosti uzavřít smlouvu), nebo jejich nárok v intervalu do 1,- Kč až do 1.000,- Kč neumožňuje nabídku restituce formou náhradního pozemku. Proto je navrhováno v souvislosti s náklady státu nepokračovat v tomto postupu, jestliže je možné vyplatit peněžitou náhradu a restituci konečně ukončit. SPÚ převzal k 1. lednu 2013 s působností PF ČR i dosavadní zákonem stanovené postupy, které se s ohledem na jeho příjmy zejména z privatizace zemědělských podniků, prodeje státní zemědělské půdy a jejího pronájmu nejevily jako nepřiměřeně nákladné a nezatěžovaly ani státní rozpočet, protože nebyly jeho součástí. Rezervu státní půdy tvořil PF ČR výhradně pro rozvojové programy státu schválené vládou, které zatím nejsou nikterak rozsáhlé, ale jiné úkoly kromě restituce a prodeje státní zemědělské půdy v podstatě neměl. SPÚ je však organizační složkou státu a otázkou účelnosti a ekonomické náročnosti svých postupů se s ohledem na možnosti státního rozpočtu zabývat musí.

Stávající právní úpravou dochází k pokračování činnosti PF ČR, kdy zájmem státu bylo zemědělskou půdu převést do rukou zemědělským subjektům a jiným osobám, resp. současná právní úprava funguje pro převody zemědělské půdy ve prospěch oprávněných osob, popřípadě zemědělců, aniž by jakkoli reflektovala změnu v poklesu disponibilní výměry pro SPÚ a stanovila pravidla pro další postup s ohledem na zákonem vymezené další činnosti SPÚ. Má-li zákon o SPÚ primárně řešit potřeby státu ve vztahu k zemědělské půdě, je nutné stávající právní úpravu koncepčně změnit a provést novelizaci zákona o SPÚ, jinak nelze potřeby státu naplnit a rezervu pozemků zajistit.

Na základě zjištění historie dosavadního prodeje a převodů pozemků státu je nutné učinit adekvátní legislativní kroky k zabezpečení dostatečné rezervy státních pozemků pro zabezpečení fungování státu a jeho potřeb, jako je úprava postupů při nakládání s majetkem státu v příslušnosti hospodaření SPÚ, stanovení nových podmínek pro převod a prodej pozemků a staveb a také možnost koupí pozemků pro potřeby státu. Při aplikaci zákona č. 503/2012 Sb. ve stávajícím znění byly zjištěny problémy, které je nutné vyřešit zpřesněním podmínek převodů tak, aby byl zabezpečen jednoznačný výklad jednotlivých ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. při jeho realizaci včetně stanovení přednosti při souběhu různých typů žádostí o převod pozemků. Přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník došlo k některým aplikačním problémům, které je nutné odstranit.

2. Návrh řešení

2.1. Popis cílového stavu

Budou-li přijaty navržené změny zákona č. 503/2012 Sb., zákona o půdě, zákona č. 139/2002 a zákona č. 92/1991 Sb.

- bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci,

- ze státních pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ bude vytvořena rezerva určená pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou, kterou bude SPÚ spravovat, doplňovat a podle budoucí potřeby v rámci správního řízení měnit,

- SPÚ bude mít možnost, resp. povinnost rezervu doplňovat k udržení potřebné výměry nákupem, směnou a využíváním předkupního práva, aby byly omezeny náklady na výkup pozemků pro potřeby státu,

- realizace speciálního předkupního práva vázaného výhradně k prodeji státních pozemků od roku 1999 bude zprůchodněna zpřísněním podmínek pro postup vlastníků směřující k urychlení převodu vybraných pozemků zpět do vlastnictví státu,

- z důvodu nemožnosti nabídnout oprávněným osobám, z nichž cca 50 % má dosud právo na převod náhradního pozemku v ceně do 1 000 Kč, náhradní pozemek odpovídající ceny a dále z důvodu stále se zmenšujícího rozsahu nabídek vhodných pozemků při stejné nákladnosti veřejných nabídek budou zbývající náhrady zásadně poskytnuty výhradně v penězích, a v některých katastrálních územích bude v důsledku odložené účinnosti některých bodů novely zákona o půdě ještě zachována možnost veřejné nabídky pozemků, pokud to dovolí rozvojové programy státu popřípadě potřeby pro komplexní pozemkové úpravy; k uspokojení nároků bude využíváno v širším rozsahu i zápočtu restitučních závazků státu proti kupním cenám nemovitých věcí,

- ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku budou po složení kauce prodávány zbývající nepotřebné budovy, stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí, takže proces bude zkrácen a dojde k finančním a administrativním úsporám,

- s výjimkou pozemků pro stavby pro bydlení budou obcím bezúplatně převáděny pozemky v zastavěné nebo zastavitelné části obce (pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejnou zeleň); podmínky převodu silničních pozemků na obce a kraje se měnit nebudou,

- pozemky určené pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ve prospěch obce budou obcím převáděny za úplatu,

- podmínky převodu pozemků na zemědělské podnikatele zůstanou zachovány,

- pokud po změně územně plánovací dokumentace nebudou k tomuto účelu pozemky využity, jsou obec nebo kraj povinny pozemek vrátit státu nebo se s ním finančně vypořádat, pokud již byl pozemek převeden na třetí osobu. Tento princip zůstává zachován,

- pro kontrolu dodržení zákonných podmínek bezúplatně převedených pozemků SPÚ vždy k 1. 3. každého roku sleduje, zda nedošlo ke vzniku práva na zpětný převod nebo na zaplacení finanční náhrady tak, aby v krajním případě, kdy obec nebo kraj odmítne realizovat převod nebo poskytnout náhradu, bylo možno uplatnit právo soudní cestou bez rizika toho, že žalovaný namítne promlčení práva,

- podmínky bezúplatných převodů silničních pozemků na obce i kraje zůstanou nezměněny,

- v zákoně č. 139/2002 Sb. dojde ke zpřesnění několika ustanovení s ohledem na zkušenosti z praxe,

- SPÚ bude i nadále předkladatelem privatizačních projektů, ale realizace již bude probíhat v gesci Ministerstva financí; v této souvislosti je vyřešen i přesun přijatých prostředků na účtu SPÚ na zvláštní účet Ministerstva financí.

Přijetím navrhované právní úpravy bude zajištěna potřebná rezerva státních pozemků pro plnění úkolů SPÚ a pro rozvojové programy státu schválené vládou.

2.2. Návrh variant řešení

2.2.1. Varianta 1 – nulová

Při zachování současné právní úpravy zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě nedojde k řešení identifikovaných problémů a vzhledem k rozsahu ročně převáděných pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ nebude možné plnit dále úkoly v působnosti SPÚ, zejména z důvodu absence jakéhokoli limitu zcizování zemědělské půdy. Bude docházet k neustálému poklesu výměry státních pozemků při nemožnosti zajistit jejich koupí za přiměřenou cenu potřebnou výměru. Zároveň by při poklesu výměry státních pozemků byl stát prostřednictvím SPÚ nucen nakupovat potřebné pozemky za cenu tržní, a tím by došlo k navýšení výdajů státního rozpočtu. Zachováním současné právní úpravy se stát vystavuje riziku, že nebude v budoucnu disponovat potřebným rozsahem státních pozemků na realizaci některých rozvojových programů. Toto riziko bylo po vzniku SPÚ vzhledem k objemu doposud převedených pozemků vyhodnoceno jako vysoké. Vyčerpáním této výměry by byl ohrožen výkon činnosti SPÚ, například provádění pozemkových úprav nebo by bylo ohroženo plnění usnesení vlády č. 1497 ze dne 30. listopadu 2009 k vytvoření 3% rezervy ze státních pozemků v jednotlivých katastrálních územích pro potřeby územních systémů ekologické stability.

2.2.2. Varianta 2 – změna zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě, zákona

č. 139/2002 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb.

Tato varianta předpokládá přípravu a předložení novely zákona, kterou by došlo k úpravě stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě tak, aby SPÚ mohl vykonávat svou činnost efektivněji a hospodárněji.

Vytvoření a udržování potřebné rezervy státní půdy se nutně projeví v omezení možností zcizování pozemků. Proto byla před zahájením prací na navržených novelách zpracována Ústavem zemědělské ekonomiky a informací analýza systémů, kterými většina evropských zemí stanoví principy a nakládání se státní (zemědělskou) půdou a její správy. Byla provedena analýza právní úpravy ve Francii, Spolkové republice Německo, Litvě, Srbsku, Slovenské republice, Polsku a Maďarsku. Z ní vyplývá, že v Evropě zajišťují správu zemědělské půdy státní agentury dvěma způsoby podle toho, jestli v daném státě vzniklo vlivem historických událostí vlastnické právo státu k zemědělské půdě (v tom případě spočívá správa zemědělské půdy především v nastavení pravidel jejího zcizování soukromým subjektům na základě nastavení státních priorit), nebo jestli ve státě není žádná státní půda nebo je jí nedostatek a je pořizována výhradně za účelem konkrétního užití v budoucnu (správa zemědělské půdy pro veřejné účely je pak svěřena pověřeným organizacím, které ji nabývají formou přednostního práva státu při převodech pozemků na soukromém trhu a následně ji pro veřejné účely po určitou dobu zadržují).

Českou republiku je třeba porovnávat s první skupinou států, ale je nesporně již ve fázi, kdy je nezbytné preferovat veřejné funkce státu a vytvořit pro jejich výkon potřebné podmínky, aby bylo možno co nejméně využívat institutu vyvlastnění, předkupního práva využívat zásadně v případech, kdy stát zcizil zemědělskou půdu za sníženou cenu (nikoli za cenu tržní), jako je tomu například ve Francii, kde důvodem ke snížení ceny na 65 % je orientovat místní trh s půdou ke zlepšení její struktury tak, aby pozemky byly v rukou zemědělců a zabránilo se spekulacím. Z analýzy dále vyplývá, že některé principy užívané například ve Spolkové republice Německo, Bulharsku, Albánii nebo Gruzii byly po r. 1990 v České republice v zákonech již zakotveny (například přednostní prodej zemědělcům včetně nájemců za účelem udržení kontinuity držby zemědělské půdy, majitelům sousedních nemovitostí za účelem zlepšení podmínek pro výkon vlastnických práv a ve Spolkové republice Německo prodej zemědělské půdy restituentům za zvýhodněných podmínek). Bude-li zcizování zemědělské půdy omezeno způsobem, jaký je ve variantě 2 navržen, nebude zatím nutno přistoupit k podstatně širšímu využívání dalších forem předkupního práva státu nebo dokonce zasahovat předkupním právem státu do soukromoprávních vztahů na trhu s půdou, přestože v některých evropských státech je to poměrně běžné.

SPÚ jako správce rezervy státních pozemků vytvořené z pozemků v příslušnosti hospodaření pro SPÚ zajistí řádné a hospodárné nakládání s tímto majetkem státu. SPÚ zajistí v rezervě blokaci pozemků pro realizaci rozvojových programů státu příslušnými ústředními správními úřady s tím, že u těchto pozemků bude jednoznačně specifikován rozvojový program státu a účel využití daného pozemku v rámci rozvojového programu státu schváleného vládou. U těchto pozemků bude v katastru nemovitostí zapsána poznámka o státní rezervě.

Pozemky z rezervy státní půdy budou nejen převáděny ústředním správním úřadům k realizaci rozvojových programů státu nebo používány k realizaci pozemkových úprav, ale za podmínek stanovených tímto zákonem též převáděny do vlastnictví obcí nebo krajů (pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšné opatření, pozemky v třetích zónách národních parků, silniční pozemky nebo pozemky pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou).

Zásadní změnou zákona č. 503/2012 Sb., je návrh na zavedení nové kompetence SPÚ jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky v příslušnosti hospodaření pro SPÚ nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státní zemědělské půdy a který je oprávněn v rámci správního řízení rozhodnout o vložení a vynětí příslušného pozemku do rezervy pro účely realizace rozvojových programů státu. Dále je navrhováno například zajistit SPÚ v rámci jeho působnosti nezbytný přístup do základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců nebo možnost převodu nemovitých věcí mimo rámec zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

2.3. Analýza rizik možných řešení

Zastavení převodů náhradních pozemků ve veřejných nabídkách SPÚ na oprávněné osoby podle zákona o půdě může vyvolat diskuze ohledně vhodnosti tohoto postupu ze strany těchto oprávněných osob, avšak již dnes je SPÚ podroben kritice nedostatečnosti veřejných nabídek pozemků a s ohledem na stávající stav nelze predikovat zlepšení stavu, i když v některých katastrálních územích ještě budou veřejné nabídky náhradních pozemků pokračovat v důsledku odložené účinnosti některých bodů novely zákona o půdě. Oprávněným osobám zůstává právo na peněžitou náhradu za nevydané pozemky podle zákona o půdě, tudíž nedochází ke ztrátě nároku na kompenzaci, resp. zmírnění některých majetkových křivd.

2.4. Identifikace dotčených subjektů

Navrhovaná právní úprava se dotýká těchto subjektů: Jednotlivé organizační složky státu, státní organizace, obce, kraje, oprávněné osoby podle zákona o půdě, vlastníci a uživatelé zemědělských pozemků, Svaz měst a obcí, Asociace krajů, Asociace soukromých zemědělců, Asociace poskytovatelů služeb v pozemkových úpravách, Českomoravská komora pozemkových úprav, Český úřad zeměměřický a katastrální, Agrární komora České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Svaz vlastníků půdy, Společnost mladých agrárníků, Spolek pro obnovu venkova, Svaz marginálních oblastí, Lesy České republiky, s. p.

2.5. Konzultace

Navrhovaná právní úprava byla konzultována s následujícími subjekty: Český úřad zeměměřický a katastrální, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Agrární komora České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Lesy České republiky, s. p., Ústav pro zemědělskou ekonomiku a informatiku, Státní pozemkový úřad. Výsledkem konzultace s výše uvedenými subjekty je předložení návrhu právní úpravy.

3. Zhodnocení dopadů

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Nová právní úprava si vyžádá zvýšené náklady na vyplácení peněžitých náhrad oprávněným osobám podle zákona o půdě, které budou stejně jako doposud hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Zbývající hodnota restitučních nároků k vypořádání je nejvýše 500 mil. Kč. Poskytnutí náhrady vyplývá z rozhodnutí pozemkových úřadů vydaných podle § 9 zákona o půdě. Peněžité náhrady jsou podle jednotlivých oprávněných osob průběžně evidovány jako restituční závazky. Představují cenu pozemků odňatých a v restituci oprávněným osobám nevydaných jednotlivých pozemků podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. popřípadě představují uhrazené částky přídělových cen. Další náklady v souvislosti s vyplacením peněžitých náhrad při jejich poskytování nevzniknou.

V rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství náklady na peněžité náhrady nebudou mít přímý dopad na státní rozpočet, ale mohou se projevit menšími příjmy do státního rozpočtu. Na druhé straně lze očekávat finanční úspory, které vzniknou zachováním státní půdy pro veřejné účely, tj. využitím pozemků, které by jinak byly ve veřejných nabídkách oceněny znalcem v restitučních cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. a převáděny bezúplatně. Náhrada v pozemcích odpovídajících výši zbývajících restitučních nároků za pozemky by při této ceně zemědělských pozemků vyžadovala cca 10 000 ha zemědělské půdy; pokud by podle dosavadního využívání veřejných nabídek pozemků z pouhých 19 % měla být převedena tato výměra, musela by veřejná nabídka pozemků být pětkrát větší, tj. 50 000 ha zemědělské půdy. Náklady na realizaci převodů pozemků podle zákona o půdě (zejména na znalecké posudky o ceně pozemků, geometrické plány, případně inzerce veřejných nabídek s údaji o pozemcích, jejich ceně, podmínkami účasti na nich atd.) v posledních 4 letech činily v průměru 6,415 mil Kč ročně. Za předpokladu, že by čtyři pětiny nákladů byly opět vynaloženy zbytečně, mohou být ročně ušetřeny náklady ve výši 5,132 mil Kč. Bude-li tato forma náhrady ukončena, zůstanou v rezervě státu pozemky, které by v případě potřeby pro plnění vlastních úkolů kupoval stát nejméně za tržní cenu, tj. v průměru cca za 10-20 Kč/mpodle oceňované lokality.

Přínosem by mělo být efektivnější a operativnější fungování SPÚ, dokončení restitučního procesu, formulační zpřesnění zákona č. 503/2012 Sb., zajištění řádné správy majetku v příslušnosti hospodaření SPÚ, omezení výdajů státu na bezvýsledné administrativní procesy a zamezení neefektivního snižování rozsahu státních zemědělských pozemků. Pozemky v příslušnosti hospodaření SPÚ bude možné za úplatu propachtovat k zemědělské výrobě a v budoucnosti pružně využívat ke stanovenému účelu, tj. podle výkonu zákonem dané působnosti SPÚ. Potřeby státu se vyvíjejí a nelze tedy přesně zanalyzovat a predikovat, kolik pozemků bude třeba pro činnosti státu například za 30 let. Takto navržená rezerva pozemků se vytváří pro příští období pro účely pozemkových úprav, k zajištění pozemků pod stavbami vodních děl ve vlastnictví státu, pro účely protipovodňových opatření a zadržení vody v krajině pro případ sucha, k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou, pro směnu pozemků apod.

Vzhledem k vytvoření rezervy státní zemědělské půdy, která bude sloužit k výkonu činnosti SPÚ, tj. ve veřejném zájmu pro uspokojování potřeb státu, by měla být zajištěna dostatečná výměra pozemků pro pozemkové úpravy, případně pro směnu potřebných pozemků, čímž budou eliminovány náklady na koupi pozemků v rámci provádění pozemkových úprav.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona. Předpisy Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem právní úpravy, nevztahují. Návrhem nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, neboť neurčuje ani nemění technickou specifikaci žádného výrobku. Předkládaný návrh zákona není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie.

Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k zákazu diskriminace.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů. Navrhovanou právní úpravou není měněno již existující zpracování osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. Navrhovaná právní úprava zavádí některá opatření, která zajistí eliminaci korupčních rizik. Jedná se především o soutěž o nejvhodnější nabídku, která stanoví transparentní pravidla v § 13 zákona č. 503/2012 Sb. týkající se postupu SPÚ při zamýšleném převodu pozemků. V neposlední řadě zavedení institutu správního řízení při rozhodování o převodu pozemků podle navrhovaného ustanovení § 3 odst. 5 rovněž zajistí transparentní a nediskriminační postup při blokacích pozemků pro rozvojové programy státu schválené vládou. Navrhované řešení je úměrné k rozsahu budoucí rezervy státních pozemků, postupy při převodu na jiné osoby jsou transparentní, neboť jsou pro ně stanoveny podrobné podmínky (zejména cenové), a pokud jde o dispozice s rezervou určenou pro ústřední správní úřady, jsou správní rozhodnutí SPÚ přezkoumatelná v druhé instanci Ministerstvem zemědělství. Kompetence SPÚ jsou jednoznačně vymezené nejen zákonem č. 503/2012 Sb., ale také správním řádem a zákonem o majetku státu. Transparentní a nediskriminační postup spočívá v garantování práv jednotlivým účastníkům správního řízení správním řádem, kdy každému z účastníků svědčí příslušná procesní oprávnění a správní orgán je povinen tato práva respektovat. Pokud dojde ze strany správního orgánu k porušení garantovaných procesních práv a povinností, má účastník správního řízení možnost obrátit se na nadřízené orgány, resp. nezávislé soudní orgány, a žádat o zjednání nápravy. Z hlediska vlivu korupčních rizik na institut realizace předkupního práva podle Metodiky CIA lze konstatovat, že kompetentním orgánem, který v dané věci rozhoduje, je SPÚ. SPÚ posoudí, zda v konkrétním případě využije předkupního práva. V mezidobí, tj. od učiněné nabídky na využití předkupního práva vlastníkem do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky SPÚ, nelze nabídku vzít zpět. Nabídka vlastníka pozemku je učiněna vůči místně příslušnému Krajskému pozemkovému úřadu, který takovou nabídku posuzuje a který je následně kontrolován příslušným odborem ústředí SPÚ. Z hlediska poskytování zbývajících náhrad v penězích lze konstatovat, že systém náhrad v penězích již v současné době funguje, protože zákon č. 229/1991 Sb. od počátku s tímto systémem počítal. Již v současnosti existují efektivní interní kontrolní mechanismy (například kontrola prováděná odborem řízení restitucí SPÚ, odboru auditu a kontroly, kontrola Krajských pozemkových úřadů při vedení evidence restitučních nároků). Z navrhovaného procesu prodeje nepotřebných staveb nebo jejich souborů, které jsou nemovitou věcí, vyplývá, že jediným kompetentním orgánem rozhodujícím v konkrétních případech je SPÚ. Zároveň nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí u jednoho obtížně kontrolovatelného orgánu, protože příslušnost hospodaření s nepotřebnými stavbami nebo jejich soubory je pro SPÚ. Rovněž jako u předchozího odstavce existují v současné době efektivní interní kontrolní mechanismy (například kontrola odborem auditu a kontroly a odborem řízení správy nemovitostí).

Přezkum účinnosti regulace

Předložená právní úprava bude do 3 let od účinnosti zákona podrobena přezkumu účinnosti regulace.