zákon č. 185/2023 Sb.

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje náležitosti zemědělského skladního listu. Podle § 2 tohoto zákona je zemědělský skladní list cenným papírem, který je vydán na řad, je převoditelný předáním a rubopisem a představuje vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. § 4 upravuje dobu vystavení tohoto listu, počet částí, z nichž se zemědělský skladní list skládá, vymezení těchto částí (vlastnický a zástavní list) a údaje, které musí list obsahovat. K těm patří označení, že se jedná o tento druh cenného papíru a o kterou jeho část jde, příslušné údaje o provozovateli zemědělského veřejného skladu, označení skladu, evidenční číslo listu, údaje o ukladateli, množství, druhu, jakosti a ceně uskladněného zboží, místo uložení vzorku zboží, údaje o pojistiteli, doba uskladnění a datum a místo vystavení zemědělského skladního listu včetně podpisu provozovatele.

Zemědělský skladní list je cenným papírem, obecná právní úprava je vymezena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 514 a násl.).

Účelem zemědělského skladního listu bylo umožnit převody vlastnictví nebo vznik zástavního práva k zemědělským produktům (zboží) uskladněným v zemědělském veřejném skladu bez fyzické manipulace se zbožím. Zemědělský skladní list vystavoval provozovatel zemědělského veřejného skladu a skládá se ze dvou částí, tj. vlastnického listu a zástavního listu. Samostatné vystavení jen jedné části je nepřípustné. Současným převodem obou částí zemědělského skladního listu přechází ze zákona vlastnické právo ke zboží na nabyvatele. Převodem pouze vlastnického listu přechází vlastnictví zboží na nabyvatele pouze jako omezení zástavním právem.

Prvním rubopisem a předáním zástavního listu vzniká zástavní právo ke zboží. V prvním rubopisu zástavního listu se uvede i výše zajištěné pohledávky a její splatnost. K realizaci zástavního práva dochází prodejem zboží provozovatelem zemědělského veřejného skladu v případě, že zajištěná pohledávka nebyla uhrazena v den její splatnosti a majitel zástavního listu o to provozovatele požádal. Zboží je prodáno buď na komoditní burze nebo v dražbě nebo jiným vhodným způsobem, případně je provozovatel oprávněn koupit zboží sám. Z výnosu prodeje provozovatel po odečtení svých nákladů a úhrady daní uspokojí zástavního věřitele. Převyšující část výnosu vydá provozovatel majiteli vlastnického listu.

Platnost zemědělského skladního listu končí buď vydáním zboží oprávněné osobě nebo finančním uspokojením oprávněné osoby výtěžkem z prodeje zboží. Povolení k provozování zemědělského veřejného skladu vydává a odnímá Ministerstvo zemědělství, které vykonává i státní dozor nad činností provozovatele.

První rubopis musí podle § 9 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech, obsahovat:

• jméno, případně obchodní jméno, bydliště, sídlo nebo místo podnikání nabyvatele, • výši pohledávky, pro kterou je zástavní právo ke zboží zřízeno, a to včetně příslušenství, k datu splatnosti, • datum splatnosti pohledávky, • osobu, u které má být placeno (domicilát), • podpis převodce.

Celý obsah se potom zapisuje do skladní knihy s uvedením data rubopisu, což zajišťuje svou žádostí nabyvatel, jemuž následně provozovatel neprodleně provedení záznamu potvrdí. Další rubopis zástavního listu převádí zástavní právo předáním na dalšího nabyvatele, který rovněž žádá o provedení záznamu do skladní knihy, což je mu provozovatelem potvrzeno. Pokud nedojde ke společnému převodu vlastnického a zástavního listu, přechází dalším rubopisem na nabyvatele vlastnické právo omezené právem zástavním.

Prodej zástavy je podle § 11 realizován tehdy, když pohledávka nebyla uhrazena v den splatnosti a ani v následujících 3 dnech a po písemném potvrzení nezaplacení domicilátem či dlužníkem. Majitel zástavního listu v tomto případě doporučeným dopisem požádá provozovatele, aby dané zboží prodal za účelem uspokojení pohledávky. Prodej je uskutečňován způsoby uvedenými v § 11.

Hlavním podnětem pro navržení předmětného zákona v rámci poslanecké iniciativy byla situace na konci devadesátých let minulého století v oblasti bankovních úvěrů. V důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona bylo konstatováno, že klíčový zdroj pro možnost poskytování bankovních úvěrů pro zemědělské prvovýrobce a osoby podnikající v navazujících oborech, tj. formou zástavy svých nemovitostí, je již plně vyčerpán, a to i v důsledku poklesu cen nemovitostí a jejich nízké likviditě. Cílem zpracování, navržení a přijetí tohoto zákona tedy bylo rozšířit možnost financování zemědělského sektoru, a to zavedením dalšího obchodovatelného nástroje krytého vybranými zemědělskými produkty, které by umožnily výrobcům i obchodním organizacím působícím v zemědělském sektoru dávat finančním ústavům záruky za poskytované úvěry, které by tyto finanční ústavy přijímaly. Tímto instrumentem se staly zemědělské skladní listy jakožto cenné papíry, které by byly oprávněny vydávat jen zemědělské veřejné sklady působící na základě povolení Ministerstva zemědělství.

Rozhodnutí o povolení k provozování zemědělských veřejných skladů byla v první a největší vlně (v řádu několika desítek rozhodnutí) vydávána pro žadatele z řad zemědělských výkupních podniků zejména v období jara až podzimu roku 2001. Později, s odstupem několika let, byla vydávána rozhodnutí již jen v řádu jednotek. Provozovateli zemědělských veřejných skladů se staly výhradně právnické osoby, jejichž osobou ovládací nebyl stát. Rozhodnutí byla vydávána, kromě jiných náležitostí, také se specifikací celkové skladovací kapacity určené pro tento účel, která však v celkovém součtu nepředstavovala žádný zásadní objem. Později se ukázalo, že tento objem byl více než dostatečný, protože zájem o skladování byl slabý. Již na konci srpna roku 2001 někteří čerství držitelé povolení požadovali od Ministerstva zemědělství snížení skladovací kapacity se zdůvodněním: „…vzhledem k velmi omezenému zájmu zemědělské veřejnosti o skladování rostlinných komodit žádáme o snížení skladovací kapacity…“.

Zcela výmluvným argumentem pro zrušení uvedeného zákona je prakticky se opakující věta ve většině kontrolních protokolů z provedených kontrol ve skladech: „Dosud nebyly uloženy žádné komodity a nebyl vydán žádný skladní list.“ Tuto větu obsahují kontrolní protokoly z roku 2004, 2007 nebo 2008, které byly vydány po několika letech od vydání rozhodnutí o povolení.

Navrhované zrušení zákona bylo předjednáno i s Agrární komorou ČR, která s tímto řešením souhlasí.

I z veřejných zdrojů je možné dohledat, že tento zákon byl v praxi aplikován v nějakém větším rozměru přibližně pouhé první tři roky. Poslední článek v odborném tisku o existenci zemědělských skladních listů byl uveřejněn v červenci roku 2003, a to v časopisu Zemědělec, a i tehdy v tomto článku bylo konstatováno, že úvěry na cenné papíry v podobě zemědělských skladních listů poskytuje jediná banka, a že v naprosté většině se touto cestou dostávají k finančním prostředkům obchodní firmy a zemědělci pouze okrajově. Poté bylo skladování v režimu zákona z důvodu mizivého zájmu prováděno již jen nahodile nebo sporadicky v řádu jednotek tisíc tun ročně, přičemž roční (přebytková) výroba obilovin je v ČR cca 7,8 mil. t. Poslední skladování bylo ukončeno v hospodářském roce 2008/09, i poté dál pokračovala čtvrtletní administrace kontrol zcela tzv. naprázdno. To na sebe vázalo značné personální, logistické a tím i ekonomické náklady z oboru stran – státu a provozovatelů skladů (jen při úvodní první a při každoroční výroční kontrole to bylo 10 osob).

V současné době je situace v oblasti poskytování bankovních úvěrů oproti situaci v době přijetí předmětného zákona jiná. Ceny nemovitostí, včetně zemědělských pozemků, výrazně stouply, a i nadále stoupají. Rovněž je situace odlišná v tom, že značné množství zemědělských prvovýrobců se stalo samotnými vlastníky zemědělských pozemků. Banky přitom zpravidla preferují zástavu ve formě nemovitostí ve vlastnictví toho, komu se bankovní úvěr má poskytnout. Již značnou dobu tedy prakticky problém v případě zájmu získat pro zemědělce bankovní úvěr neexistuje. Prakticky čtrnáct let se zákon č. 307/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v praxi neaplikuje, o povolení zemědělského veřejného skladu žádné subjekty nežádají a zemědělské skladní listy nejsou vydávány. Taková situace, kdy formálně platí nějaký zákon, aniž je v praxi aplikován, je dlouhodobě neudržitelná. Platné právo by mělo odrážet skutečnou společenskou potřebu a existující společenské vztahy.

K věci je třeba dále uvést, že pokud by cenný papír ve formě zemědělského skladního listu v současné době ještě fyzicky existoval, postrádá jakoukoli právní účinnost a jakoukoli hodnotu, vyjádřitelnou ve zboží nebo v penězích, když byl vázán na zboží, které již neexistuje. Pokud by někdo takový cenný papír například hodlal využít ve vztahu k nějaké osobě, pokud by tato osoba si této skutečnosti nebyla vědoma, mohlo by snadno dojít k nežádoucí situaci a případné újmě této osoby a ve svých důsledcích i ke zneužití takového zcela bezcenného cenného papíru.

V této souvislosti je na místě poznamenat, že návrh bezprostředně reaguje na Programové prohlášení vlády, ve kterém je výslovně uvedeno: „Zrušíme, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl: povinnosti, razítka i samotné zákony.“. Jedním z takových zákonů je právě zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedených důvodů v rámci postupného očišťování, zjednodušování a zpřehlednění právního řádu České republiky se navrhuje zrušit zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň se navrhuje zrušit jeho prováděcí vyhlášku č. 403/2000 Sb., kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možné vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro provozování zemědělských veřejných skladů, ve znění vyhlášky č. 388/2003 Sb. Současně je třeba v zájmu zachování jednotnosti, přehlednosti a srozumitelnosti právního řádu provést změnu v zákoně č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách a v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, která spočívá ve zrušení částí ustanovení těchto zákonů, ve kterých se na zemědělské skladní listy a zemědělské veřejné sklady odkazuje.

Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Je známo, že v platném právním řádu České republiky existuje celá řada norem, které jsou již nepoužívané, v praxi delší dobu nefungují a nejsou aplikovány. Je to dáno především tím, že měly reagovat na společenskou situaci a potřebu v určité době a během doby se tato společenská situace a potřeba podstatně změnila.

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl aplikován přibližně pouhé tři roky, poté již jen sporadicky, naposledy před čtrnácti lety.

Z výše uvedených důvodů v rámci postupného očišťování, zjednodušování a zpřehlednění právního řádu České republiky se tedy navrhuje zrušit zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň se navrhuje zrušit jeho prováděcí vyhlášku č. 403/2000 Sb., kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možné vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro provozování zemědělských veřejných skladů, ve znění vyhlášky č. 388/2003 Sb. Současně je třeba v zájmu zachování jednotnosti, přehlednosti a srozumitelnosti právního řádu provést změnu v zákoně č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách a v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, která spočívá ve zrušení částí těch ustanovení těchto zákonů, ve kterých se na zemědělské skladní listy a zemědělské veřejné sklady odkazuje.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky. Lze pouze konstatovat, že obdobně jako stávající právní úprava i předkládaný návrh právní úpravy není v žádném případě diskriminační a neupravuje rozdílným způsobem práva a povinnosti mužů a žen. Z předkládané právní úpravy v tomto směru vyplývá pro muže i ženy naprosto rovnocenné postavení.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Cílem předloženého návrhu zákona je zrušit již nepoužívanou právní úpravu. Zemědělský skladní list je ve smyslu zákona č. 307/2000 Sb. listinný cenný papír na řad, převoditelný rubopisem a předáním, představuje vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. Zemědělský skladní list vystavil provozovatel neprodleně po převzetí zboží v zemědělském veřejném skladu. Zemědělský skladní list se skládá ze dvou částí, a to z vlastnického listu a zástavního listu. Samostatné vystavení jen jedné části skladního listu je nepřípustné.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti nejdou nad rámec Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, protože se zákon a povinnosti v něm obsažené ruší.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.

Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládá.

Navrhovaná úprava nepředstavuje zvýšené hospodářské ani finanční dopady pro veřejnou správu, ani pro podnikatelské prostředí.

Navrhovaná úprava nepředpokládá sociální dopady ani žádné negativní dopady na životní prostředí.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

i) Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky.

Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.