zákon č. 192/2016 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 schváleného usnesením vlády ze dne 12. března 2014 č. 165.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace byla pro větší přehlednost zpracována pro jednotlivá témata zvlášť.

K základnímu registru obyvatel:

1. Důvod předložení 1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

1.2 Definice problémů

Na základě vyhodnocení zkušeností z provozu základního registru obyvatel (dále v textu jen „registr obyvatel“) byly identifikovány tyto problémy: − potřeba rozšíření rozsahu provozních údajů vedených v registru obyvatel v souvislosti s udělením souhlasu subjektu údajů k poskytnutí údajů jiné fyzické nebo právnické osobě, − absence kompetence kontrolovat využívání referenčních údajů z registru obyvatel pro výkon státní správy na obecních úřadech ze strany Ministerstva vnitra, − nedostatečná doba uchovávání údajů v registru obyvatel od smrti subjektu údajů nebo od nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení za mrtvého, − nepřesná úprava rozsahu poskytování údajů z registru obyvatel, − údaje základních registrů a agendových informačních systémů mohou podle současné právní úpravy využívat pouze orgány veřejné moci, − problémy při provádění autentizace při podávání žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel, − terminologický nesoulad s právní úpravou pobytu cizinců na území České republiky.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Dle § 58a zákona o základních registrech mohou být na žádost subjektu údajů vedeného v registru obyvatel poskytnuty z registru obyvatel údaje v jím vymezeném rozsahu jiné fyzické nebo právnické osobě. Subjekt údajů může svůj souhlas s poskytnutím referenčních údajů z registru obyvatel jiné fyzické nebo právnické osobě kdykoliv odvolat. Z praktických důvodů se jeví nezbytným vést záznam o poskytnutí tohoto souhlasu a o jeho odvolání mezi provozními údaji, což však platná právní úprava neumožňuje. Podle současné právní úpravy Ministerstvo vnitra dosud není oprávněno k provádění kontroly výkonu přenesené působnosti na úseku registru obyvatel oprávněnými uživateli

– územními samosprávními celky. Ministerstvo vnitra vykonává kontroly na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů a v souvislosti s těmito kontrolami potřebuje legislativní nástroj na kontrolu využívání údajů taktéž na úseku registru obyvatel. Dle § 22 odst. 1 zákona o základních registrech se údaje subjektu údajů uchovávají v registru obyvatel po dobu 3 let od smrti subjektu údajů nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení subjektu údajů za mrtvého. V návaznosti na praktické zkušenosti se doba 3 let pro uchovávání údajů jeví jako nedostatečná. Po jejím uplynutí lze získat údaje pouze z informačního systému evidence obyvatel, kde se však už nejedná o referenční údaje, tj. údaje, které se považují za správné, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o správnosti tohoto údaje. Podle platné právní úpravy subjekt údajů může žádat o všechny údaje, tudíž i technické a autentizační, jejichž poskytnutí se nejeví vhodným ani potřebným. Subjekt údajů nemůže dle stávající právní úpravy vyloučit poskytnutí provozních údajů. Obsah poskytovaných provozních údajů může být o několika stranách, tyto údaje jsou však pro většinu subjektů zbytečné a subjekt údajů platí za každou stranu správní poplatek. Platné znění zákona o základních registrech nepočítá, co se týče využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů, s jinými subjekty než s orgány veřejné moci. Taková zákonná dikce limituje přístup dalším subjektům, které de lege lata mohou nebo by mohly de lege ferenda tyto údaje také využívat. (De lege lata jsou takovými subjekty poskytovatelé zdravotních služeb podle § 47b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. De lege ferenda by se mohlo jednat např. o pojišťovny, banky, atd.) Využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů je tak omezeno na orgány veřejné moci, a to brání některým soukromoprávním subjektům v plnění úkolů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Fyzická osoba by měla při podání žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel provést svou autentizaci pomocí bezpečnostního osobního kódu. Většina kontaktních míst veřejné správy však není pro tuto činnost technicky dostatečně vybavena a nemůže tak být naplněno zákonné ustanovení. Za stávající úpravy a důsledné interpretace platného zákona o pobytu cizinců by do registru obyvatel neměli být zapisováni cizinci mladší 18 let, kteří pobývají trvale na území na základě rozhodnutí soudu o svěření do náhradní výchovy, a cizinci pobývající na území na základě dlouhodobého víza či dlouhodobého pobytu, což se ovšem nejeví žádoucím. Podle současné právní úpravy může subjekt údajů podat žádost o poskytnutí údajů z registru obyvatel pouze v kontaktních místech veřejné správy a Ministerstvu vnitra. Přitom technicky je možno žádost o poskytnutí údajů vyřídit i na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a na krajských úřadech. Platná právní úprava neumožňuje zaslat příjemci údajů, kterému byl udělen souhlas s poskytnutím údajů podle § 58a, zprávu s upozorněním, že subjekt údajů vedený v jeho evidenci pod určitým číslem mu udělil souhlas s poskytnutím údajů. Příjemci údajů není umožněno subjekt údajů ve své evidenci ztotožnit (např. příjemci přijde pouze referenční údaj, u kterého nastala změna bez uvedení původního referenčního údaje).

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Ustanovení navrhované novely se dotýkají obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, Ministerstva vnitra, kontaktních míst veřejné správy a subjektů údajů vedených v registru obyvatel.

1.5 Popis cílového stavu

V souvislosti s udělováním souhlasů s poskytováním údajů jiným fyzickým nebo právnickým osobám bude veden jako provozní údaj záznam o poskytnutí tohoto souhlasu a o jeho odvolání. V provozních údajích registru obyvatel bude veden i údaj identifikátor souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě, který jednoznačně ztotožní souhlas s příslušným rozsahem poskytovaných údajů. V případě, že subjekt údajů udělí více souhlasů s poskytováním svých údajů jiným fyzickým nebo právnickým osobám, budou tyto vzájemně odlišeny uvedením identifikátoru souhlasu. V praxi způsobuje problém, že udělené souhlasy nelze od sebe odlišit, a tudíž nelze odvolat pouze jeden z více udělených souhlasů. Stanoví se kompetence Ministerstva vnitra provádět kontrolu využívání referenčních údajů z registru obyvatel pro výkon státní správy na obecních úřadech. Předpokládá se, že předmětná kontrola bude prováděna současně s kontrolou využívání údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel, popřípadě z agendového informačního systému evidence občanských průkazů a z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů. Je třeba ze strany správce základního registru obyvatel kontrolovat, zda nedochází k neoprávněnému využívání referenčních údajů. Sjednotí se délka doby uchovávání údajů v registru obyvatel od smrti subjektu údajů nebo od nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení za mrtvého s dobou stanovenou v § 22 odst. 2 zákona o základních registrech, po kterou se uchovávají údaje subjektu údajů od poslední aktualizace alespoň jednoho z údajů vedených v registru obyvatel. Bude upřesněno, jaké údaje mohou být subjektu údajů poskytnuty z registru obyvatel. Subjekt údajů bude moci zvolit, zda mu mají být poskytnuty údaje referenční, údaje provozní nebo oboje, a tím se sníží náklady subjektu údajů za poskytnutí referenčních údajů. Údaje ze základních registrů či agendových informačních systémů budou moci využívat na základě zákonného oprávnění i podnikající fyzické a právnické osoby, které nejsou orgány veřejné moci. Praxe ukázala, že tento krok je nezbytný k umožnění plnění úkolů, které těmto subjektům ukládají zvláštní právní předpisy, a navíc sníží administrativní zátěž občanů. V platné právní úpravě už mají některé subjekty oprávnění k přístupu k základnímu registru obyvatel a Ministerstvu vnitra není umožněno takový přístup na základě současného znění zákona č. 111/2009 Sb. těmto subjektům poskytnout. Umožní se provést autentizaci fyzické osoby žádající o poskytnutí údajů z registru obyvatel pomocí bezpečnostního osobního kódu, bude-li ho mít zadán a bude-li to v místě podání žádosti technicky možné. Pokud nebude technicky možné provést autentizaci fyzické osoby, nebude to již bránit podání žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel. Zákon o základních registrech bude uveden do souladu s platnou právní úpravou pobytu cizinců na území České republiky. Navrhovaná úprava zároveň jednoznačně odliší subjekty údajů, pokud jde o cizince - občany tzv. třetích států a občany Evropské unie (tj. včetně občanů států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, a občanů států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru) a jejich rodinné příslušníky.

Rozšíří se okruh subjektů příslušných k vyřízení žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel. Při udělení souhlasu s poskytnutím referenčních údajů se subjektu údajů umožní zaslat příjemci zprávu, která mu umožní lepší ztotožnění subjektu údajů, což v současné době v praxi činí problémy (např. poslat mu číslo smlouvy, pod kterým příjemce údajů vede subjekt údajů ve své evidenci).

1.6 Zhodnocení rizika

Nepřijetí návrhu novely zákona o základních registrech může v praxi vést ke značnému ztížení výkonu státní správy na úseku registru obyvatel. Pokud nebude možná autentizace fyzické osoby v místě podání žádosti o poskytnutí údajů, nebude možné podat tuto žádost. V případě nepřijetí navrhovaných úprav nedojde k odstranění výkladových nejasností v zákoně a bude ohrožena kvalita dat v registru obyvatel. Udělené souhlasy s poskytnutím údajů subjektu údajů budou neefektivní. Údaje z registru obyvatel budou moci využívat pouze orgány veřejné moci, což může vést i k podání žalob na Ministerstvo vnitra pro neumožnění přístupu některým soukromoprávním subjektům k údajům v základním registru obyvatel, jestliže tyto subjekty mají zákonné oprávnění ve zvláštním právním předpise, ale zákon č. 111/2009 Sb. mu to neumožňuje. Ministerstvo vnitra nebude disponovat kompetencí ke kontrole využívání údajů na úseku registru obyvatel ze strany územních samosprávných celků.

2. Návrh variant řešení 2.1. Varianta 1 – nulová

Předpokládá zachování stávajícího stavu.

2.2. Varianta 2

Varianta 2 spočívá v novelizaci právní úpravy v oblasti registru obyvatel. Novelizace vyřeší jak legislativně technické nedostatky, tak i věcné problémy právní úpravy. Vzhledem k charakteru navrhovaných úprav zákonů se předpokládá realizovat všechny úpravy jako celek bez vytváření dalších variant dílčích řešení. Cílem je dosáhnout stavu, který by umožnil rozšířit rozsah provozních údajů vedených v registru obyvatel, prodloužit lhůtu k uchovávání údajů v registru obyvatel na 15 let od úmrtí osoby a upřesnit údaje, jež mohou být z registru obyvatel poskytnuty subjektu údajů. Stanoví se nově kompetence Ministerstva vnitra kontrolovat výkon působnosti územních samosprávných celků na úseku registru obyvatel, zároveň se rozšíří okruh subjektů příslušných k vyřízení žádosti o poskytnutí údajů. Zákon o základních registrech bude uveden do souladu s právním stavem po rekodifikaci soukromého práva.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Náklady:

Náklady na úpravu registru obyvatel a úpravu elektronických formulářů pro zadávání údajů na kontaktních místech veřejné správy v souvislosti s novelou zákona o základních registrech jsou odhadovány na cca 5 mil. Kč. Výše uvedené náklady budou uhrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra na příslušné roky. V souvislosti s navrhovanou úpravou nebude požadován nárůst počtu zaměstnanců. Náklady budou i na straně subjektů, které budou chtít přistupovat k základním registrům, jelikož bude třeba, aby měly agendový informační systém, a na straně ústředních státních úřadů, které za ně budou tuto registraci provádět.

Přínosy:

Hlavními přínosy navrhované změny zákona o základních registrech jsou efektivnější výkon státní správy a rozšíření okruhu subjektů, které mají možnost využívat údaje z registru obyvatel. Umožnění přístupu některým soukromoprávním subjektům do základních registrů přispěje k efektivnějšímu plnění úkolů vyplývajících pro ně ze zvláštních právních předpisů. Navíc přístup soukromoprávních subjektů sníží administrativní zatížení občanů, kteří nebudou muset hlásit každou změnu adresy či jména každému subjektu zvlášť, a tím se sníží i jejich náklady. Upřesnění poskytovaných údajů subjektům údajů z registru obyvatel ušetří těmto osobám finanční prostředky za správní poplatek, jelikož budou moci vyloučit poskytnutí provozních údajů. Obsah poskytovaných provozních údajů může být o několika stranách, tyto údaje jsou však pro většinu subjektů zbytečné. Rozšíření okruhu subjektů, které jsou příslušné k vyřízení žádosti o poskytnutí údajů z registru obyvatel, povede k rychlejšímu vyřízení žádostí. Stanoví se případy, kdy se nevyžaduje úředně ověřený podpis, a tím nebude subjekt údajů zatěžován finančně i časově. Na základě předložené novely zákona o základních registrech se umožní vyřídit občanům v krátké lhůtě poskytnutí údajů z registru obyvatel. V případě, že subjekt údajů udělil více souhlasů s poskytováním svých údajů třetí osobě a bude chtít odvolat pouze jeden z těchto souhlasů, může je odlišit uvedením identifikátoru souhlasu. Tím se zjednoduší případná komunikace mezi obyvatelem a třetí osobou. Dále se umožní zaslat příjemci údajů zprávu, na základě které bude moci ztotožnit subjekt údajů, který mu udělil souhlas s poskytnutím údajů a udělování souhlasů se tím zefektivní.

3.2 Vyhodnocení variant

V případě nulové varianty budou moci údaje z registru obyvatel využívat pouze orgány veřejné moci a nebude možné provádět kontrolu výkonu přenesené působnosti na úseku registru obyvatel. V případě, že problematika registru obyvatel nebude novelizována, bude právní terminologie nejednotná. Z uvedených důvodů je zřejmé, že nejefektivnější variantou je novelizace zákona o základních registrech.

4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 1 - nulová

Nepřijetím navrhované novely zákona o základních registrech se nedocílí efektivnějšího výkonu státní správy a nedojde ke zmenšení administrativní zátěže občana při jeho komunikaci s orgány veřejné správy. Nulová varianta se tedy nejeví jako vhodná varianta s ohledem na skutečnost, že je třeba reagovat na novou právní úpravu a potřeby orgánů vykonávajících státní správu na úseku registru obyvatel.

Varianta 2

Novelizace zákona je nejvhodnější variantou legislativního řešení.

Navrhovanými změnami zákona dojde k efektivnějšímu výkonu státní správy a eliminaci administrativní zátěže občana. Praxe ukázala, že i určité soukromoprávní subjekty potřebují k plnění svých úkolů, které jim ukládají zvláštní právní předpisy, přístup do základních registrů (např. umožní pojišťovnám a bankám plnit úkoly související s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti).

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Odpovědným subjektem za implementaci novely zákona o základních registrech jsou zejména Ministerstvo vnitra, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a kontaktní místa veřejné správy, které vykonávají státní správu na úseku registru obyvatel. S implementací nejsou spojena žádná rizika, veškeré úpravy jsou v zájmu občanů, obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a kontaktních míst veřejné správy. Pro zajištění dodržování právní úpravy ze strany dotčených subjektů je možné využít stávající mechanismy. Významnými prostředky vynucování nové právní úpravy jsou zejména zvyšující se nároky na efektivnější výkon státní správy a eliminace administrativní zátěže občana při komunikaci s veřejnou správou. Nastavit procesy, které by napomohly vynucování navrženého řešení novely zákona o základních registrech včetně sankcí, není potřebné. Navržená úprava vychází z požadavků úřadů i občanů.

6. Přezkum a účinnost regulace

Efektivita navržené právní úpravy bude průběžně sledována kontrolními orgány kompetentními ke kontrole dodržování povinností stanovených v zákoně o základních registrech. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení novelizace, se doporučuje doba minimálně 3 let. Tato doba by měla být dostatečně dlouhá pro shromáždění dat potřebných pro zhodnocení účinnosti přijaté úpravy a případných podnětů od dotčených subjektů.

K základnímu registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci:

1. Důvod předložení 1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

1.2 Definice problémů

Na základě vyhodnocení zkušeností z provozu soustavy základních registrů, dosavadní praxe a analýzy nových právních předpisů lze v rámci základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále v textu jen „registr osob“) identifikovat následující problémy:

− příspěvkové organizace zřízené územně samosprávnými celky vzniklé před rokem 2001 a státní příspěvkové organizace se zatím do registru osob nezapisují, protože chybí právní ustanovení definující jejich editora. Tyto osoby mají problém se získáváním identifikačních čísel osob (IČO) a prokazováním identity při komunikaci s orgány veřejné moci; − uživatelé registru osob požadují zařazení dalších referenčních údajů pro implementaci požadavků některých právních předpisů nebo pro efektivnější výkon jejich agend, aby je nemuseli získávat nákladnějšími způsoby, často zvyšujícími byrokratickou zátěž dotčených subjektů; − neexistuje právní úprava umožňující integrovaný agendový informační systém využít pro vedení evidence a zápis údajů do registru osob a rovněž jako náhradu „papírové“ evidence některých orgánů veřejné moci; − současná právní úprava nedefinuje poskytování vybraných výstupů z registru osob pro orgány veřejné moci zajišťující bezpečnost České republiky; − nepřesné, nekonzistentní nebo nejasné ustanovení současného zákona, zejména v oblasti přidělování IČO, definici osoby a podmínkách poskytování údajů z registru osob.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákony mající vztah k popsaným problémům: − zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech – dosavadní právní úprava nedovoluje zapisovat další potřebné referenční údaje, nedefinuje dostatečně tvorbu identifikačních čísel a odpovědnost za jejich přidělování, neurčuje dostatečně osobu a neukládá povinnost vést evidenci státních příspěvkových organizací; − zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) – v dosavadní právní úpravě chybí určení jednoho místa poskytování zdravotních služeb pro zápis sídla osoby do registru osob; − zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dosavadní právní úprava neukládá povinnost vést evidenci o zřízených příspěvkových organizacích;

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Navrhované změny v právních předpisech ovlivní činnosti dotčených subjektů následovně: − změny v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů

– editoři registru osob (celkem 31 typů agendových míst) budou mít povinnost zapisovat další referenční údaje do registru osob, uživatelé budou moci využívat nové referenční údaje, ostatní úpravy zákona nemají dopad na dotčené subjekty, organizační složky státu budou mít povinnost vést evidenci zřízených, respektive založených státních příspěvkových organizací a zapsat do registru osob všechny dosud zřízené, respektive založené státní příspěvkové organizace; − změny v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů – dojde k určení sídla poskytovatele zdravotních služeb, na činnost nemá dopad; − změny v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů – územní samosprávné celky budou mít povinnost vést evidenci o zřízených příspěvkových organizacích a zapsat do registru osob všechny dosud zřízené příspěvkové organizace, pokud tam již nebyly zapsány;

1.5 Popis cílového stavu

Přijetím navrhovaných úprav zákonů dojde: − ke zpřesnění některých ustanovení stávajících zákonů na základě praktických zkušeností z provozu základních registrů – zpřesní se ustanovení vztahující se k tvorbě a přidělování IČO, k definici agendového místa, k definici osoby, k poskytování údajů, k místu poskytování zdravotních služeb; − k doplnění některých nových ustanovení vztahujících se k zapisovaným referenčním údajům do registru osob, k využití agendového informačního systému registru osob, k zapisovaným provozním údajům do registru osob, k vedení evidencí o příspěvkových organizacích; − k naplnění registru osob o dosud chybějící údaje o příspěvkových organizacích územních samosprávných celků a státních příspěvkových organizacích.

1.6 Zhodnocení rizika

Rizika vyplývající z neřešení problémů jsou úměrná stanoveným cílům novely zákonů. Nejmenším rizikem je nerealizování zpřesnění některých ustanovení stávajících zákonů na základě praktických zkušeností z provozu základních registrů. Středním rizikem je nezahrnutí některých nových ustanovení do zákona. Nebyl by tak naplněn požadavek uživatelů základních registrů na rozšíření výčtu referenčních údajů v registru osob (údaje o likvidátorovi, opatrovníkovi, přerušení nebo pozastavení činnosti). Nejvyšším rizikem je nezajištění podmínek pro zápis některých typů osob (komunální a státní příspěvkové organizace a vnitřní organizační jednotky organizačních složek státu). Osoby do registru osob vždy zapisuje ten orgán veřejné moci, který rozhoduje o vzniku nové osoby a přidělí identifikační číslo. Nebyl by tak odstraněn stávající problém, kdy komunální příspěvkové organizace se zapisují do registru osob až následně po svém vzniku přes agendu veřejného rejstříku, a nebyl by odstraněn problém s přidělováním IČO, které je součástí zřizovací listiny. Vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, pokud jsou orgánem veřejné moci, se do registru osob nyní nezapisují. Do registru osob se v současnosti zapisují státní příspěvkové organizace zřízené zákonem, editorem je Ministerstvo vnitra v rámci agendy ISDS – Seznam orgánů veřejné moci.

2. Návrh variant řešení 2.1. Varianta 1 – nulová

Nerealizování navržených úprav stávajících zákonů by přineslo zakonzervování stávajícího stavu provozu registru osob se zjištěnými nedostatky a s nerealizovanými požadavky na rozšíření obsahu registru osob (nové referenční údaje) a rozsahu zapisovaných osob (příspěvkové organizace). Nebyl by tak dosažen cílový stav, kdy všechny osoby mají být zapsány v registru osob prostřednictvím editorů. Přetrvávaly by současné problémy příspěvkových organizací s prokázáním identity při komunikaci s orgány veřejné moci a nesystémový způsob zajištění identifikačních čísel za účelem vydání zřizovací listiny pro nově vznikající příspěvkové organizace. Nezařazení požadovaných referenčních údajů nezohlední potřeby uživatelů údajů registru osob pro výkon agend vybraných orgánů veřejné moci. Zároveň by nebyly vytvořeny podmínky pro využití údajů registru osob pro zajišťování bezpečnosti České republiky.

2.2. Varianta 2 – realizace úprav

Vzhledem k charakteru navrhovaných úprav zákonů se předpokládá realizovat všechny úpravy jako celek bez vytváření dalších variant dílčích řešení. Cílem je dosáhnout stavu, který by umožnil zapisovat všechny osoby do registru osob v rozšířené verzi referenčních údajů a spolu s provedenými úpravami vybraných ustanovení zabezpečit bezproblémové vedení registru osob a poskytování údajů z něj všem uživatelům ve veřejné správě.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Náklady

Náklady na realizaci povinností vyplývajících z novelizovaných právních předpisů lze rozlišit na náklady − Českého statistického úřadu – správce registru osob – na zajištění úpravy informačního systému registru osob, − Ministerstva vnitra – správce informačního systému základních registrů (ISZR) na úpravu eGon služeb (služeb poskytujících přímo referenční údaje ze základních registrů a služeb poskytujících zprostředkované údaje z jiných registrovaných agendových informačních systémů), − Správy základních registrů – správce informačního systému základních registrů na úpravu výpisů z registru osob, − editorů registru osob – na úpravu informačních systémů – změna eGon služeb, − uživatelů ve veřejné správě – na úpravu informačních systémů, pokud využívají údaje registru osob, − územních samosprávných celků a organizačních složek státu na vedení evidence o osobách.

Přínosy

Přínosy vyplývající z novelizovaných právních předpisů lze rozlišit dle okruhů přínosů vyplývajících z předpokládané vyšší kvality registru osob: − rozšířený okruh referenčních údajů zapisovaných do registru osob a tím lepší informovanost uživatelů o osobách, − vytvoření podmínek pro využívání údajů registru osob bezpečnostními složkami České republiky, − možnost nahrazení „papírových“ evidencí osob některých orgánů veřejné moci elektronickou evidencí v integrovaném agendovém informačním systému, − zajištění zápisu chybějících příspěvkových organizací do registru osob a tím lepší informovanost uživatelů o osobách, ale zejména rovné postavení příspěvkových organizací při prokazování identity především ve vztahu k orgánům veřejné moci, − zpřesnění některých ustanovení zákonů a s tím spojené lepší uplatňování zákona v praxi.

3.2 Náklady

Odhadovaná výše jednorázových nákladů na realizaci povinností vyplývajících z novelizovaných právních předpisů

Odhad nákladů Předmět úpravy

vč. DPH v tis.Kč

ČSÚ - správce ROS – na zajištění úpravy informačního systému ROS 50 000 MV- správce informačního systému základních registrů ISZR na úpravu eGon5 000 služeb za ROS SZR – správce informačního systému základních registrů na úpravu výpisů6 000 z ROS Editoři ROS – na úpravu informačních systémů – změna eGon služeb 6 000

Celkem 67 000

Odhad nákladů správce registru osob byl připraven na základě očekávané pracnosti zařazení nových referenčních údajů do registru osob, úprav eGon služeb vnitřního rozhraní, úprav editačního integrovaného agendového informačního systému a zajištění poskytování výstupů pro orgány veřejné moci zajišťující bezpečnost ČR. Na základě dosavadních zkušeností byla pracnost odhadnuta na 3 125 člověkodnů (MD) a při použité ceně 16 000 Kč za 1 MD je odhadovaný náklad správce registru 50 000 tis. Kč. Náklady na pokrytí změn u uživatelů ve veřejné správě – úprava informačních systémů, pokud využívají údaje ROS, nelze vyčíslit, neboť tyto záleží na rozsahu využívaných dat ROS. Ne všichni uživatelé budou muset měnit využití služeb. Náklady územních samosprávných celků a organizačních složek státu na vedení evidence o osobách nelze odhadnout, neboť nelze určit způsob vedení a rozsah evidence u jednotlivých subjektů. Pro vedení evidence bude možné využít systém připravený správcem registru osob, který slouží k zápisu údajů do registru osob. Využití tohoto systému bude bezplatné. Uvedené náklady budou uhrazeny z rozpočtu příslušných, výše jmenovaných, subjektů na příslušné roky. V souvislosti s navrhovanou úpravou nebude požadován nárůst počtu zaměstnanců.

3.3 Přínosy

Přínosy byly popsány v bodě 3.1, vzhledem k charakteru přínosů nelze provést kvantifikaci dopadů. Přínosy naplňují cíl novely zákonů.

3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Předpokládá se realizace varianty 2 se všemi úpravami.

4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 1 - nulová

Nepřijetím navrhované novely zákona o základních registrech se nedocílí efektivnějšího výkonu státní správy. Nulová varianta se tedy nejeví jako vhodná varianta s ohledem na skutečnost, že je třeba reagovat na novou právní úpravu a potřeby orgánů vykonávajících státní správu na úseku registru osob.

Varianta 2

Novelizace zákona je nejvhodnější variantou legislativního řešení. Navrhovanými změnami zákona dojde k efektivnějšímu výkonu státní správy a k eliminaci administrativní zátěže občana.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace úprav bude z velké části realizována úpravou informačního systému registru osob a informačního systému základních registrů za oblast registru osob. Úpravy bude zabezpečovat správce registru osob (Český statistický úřad) ve spolupráci se správcem informačního systému základních registrů (Správa základních registrů) a Ministerstvo vnitra. Zavedení rolí editorů registru osob na územní samosprávné celky a vybrané organizační složky státu bude realizováno správcem registru osob (dodání systému pro vedení evidence a pro zápis do registru osob).

K základnímu registru územní identifikace, adres a nemovitostí:

1. Důvod předložení 1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

1.2 Definice problému

Zákon o základních registrech byl podroben přezkumu z hlediska účinnosti. Předkládaná novela reaguje na výsledky tohoto přezkumu, které v sobě zahrnují především poznatky z praxe nashromážděné od spuštění základních registrů (od 1. července 2012). Cílem a současně předmětem navrhované novely je odstranění výkladových nejasností zákona a zkvalitnění datového obsahu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále v textu jen „registr územní identifikace“) spolu s odstraněním nadbytečných zákonných povinností, které se v praxi neosvědčily. Navrhované úpravy by měly mít pozitivní vliv na práci editorů registru územní identifikace v obcích a stavebních úřadech.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon o základních registrech vymezuje obsah základních registrů a současně stanoví práva a povinnosti související s jejich vytvářením, užíváním a provozem. Zákon o základních registrech nabyl účinnosti 1. července 2010, nicméně systém základních registrů byl spuštěn o dva roky později (1. července 2012). Registr územní identifikace je obsahem Hlavy IV zákona o základních registrech. Souvisejícím prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru území identifikace, adres a nemovitostí, kterou bude nezbytné v souvislosti s novelou zákona také novelizovat.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou nejen editoři registru územní identifikace, tzn. obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst, stavební úřady (obecné, speciální, vojenské a jiné), Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, ale také katastrální úřady, kteří zapisují údaje do registru územní identifikace prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí, občané, kteří mohou na data registru územní identifikace bezplatně nahlížet prostřednictvím aplikace Veřejný dálkový přístup, Ministerstvo vnitra, Kancelář Poslanecké sněmovny a Policie České republiky. Vzhledem k tomu, že předkládaná novela je reakcí na přezkum účinnosti regulace, předpokládá se pozitivní dopad na dotčené subjekty. Ze zákona budou vypuštěny nadbytečné povinnosti. Ubude např. povinnost naplňovat mluvnické charakteristiky základních sídelních jednotek, čímž se sleduje vypuštění nadbytečné a neúčelné administrativy, neboť vedení mluvnických pádů u základních sídelních jednotek je administrativně náročnou záležitostí, přičemž jejich vedení není pro dotčené subjekty potřebné. Navíc názvy základních sídelních jednotek jsou často nesklonné. Editoři na úrovni územních samospráv by nově měli vyplňovat technickoekonomické atributy (TEA) pouze u číslovaných stavebních objektů (SO). Vypuštění této povinnosti se navrhuje s ohledem na „nepotřebnost“ těchto dat, neboť Český statistický úřad primárně využívá technickoekonomické atributy číslovaných stavebních objektů, a dále s ohledem na jejich naplněnost. Ze statistik vyplývá, že technickoekonomické atributy u nečíslovaných stavebních objektů nejsou vyplňovány (celkem 98,6 % nečíslovaných stavebních objektů nemá vyplněn žádný technickoekonomický atribut). Zavedení způsobu využití stavebních objektů jako referenčního údaje povede ke snížení administrativní zátěže občanů i katastrálních úřadů, neboť katastrální úřad nebude od vlastníka stavby zapisované do katastru nemovitostí, která je současně předmětem evidence v registru územní identifikace vyžadovat předložení listiny o povolení užívání stavby. Tyto údaje budou do informačního systému katastru nemovitostí přebírány z registru územní identifikace. Nepůjde přitom o nově vedený údaj, již nyní jej tam povinně zadávají stavební úřady, případně obce. Navrhovaná změna povede také k postupnému sladění údajů o způsobu využití stavebních objektů vedených v informačním systému územní identifikace a registru územní identifikace a budov vedených v informačním systému katastru nemovitostí. Zabrání se tak situacím, aby nový stavební objekt byl zapsán v informačním systému územní identifikace a registru územní identifikace s jiným způsobem využití než totožná budova v informačním systému katastru nemovitostí. Ke snížení administrativního zatížení obcí by měla vést také úprava, podle které by části obce zapisoval Český úřad zeměměřický a katastrální na základě sdělení Ministerstva vnitra. Obec dnes sděluje názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, případně zánik části obce podle § 28 odst. 2 zákona o obcích nejen Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, ale také Ministerstvu vnitra. Nově by měla obec uvedené informace sdělovat pouze Ministerstvu vnitra, které poté bude sdělovat informace potřebné k zápisu do registru územní identifikace Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (tím odpadne také problematická část stávající praxe, kdy obec oznamuje Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu i Ministerstvu vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální údaj zapíše a Ministerstvo vnitra následně sdělí, že podání mělo vady, které zápis neumožňují). V případě Kanceláře Poslanecké sněmovny má navrhovaná úprava pouze zajistit, aby byly všechny údaje potřebné pro zápis do registru územní identifikace zasílány současně. Nejedná se o povinnost navíc. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny a grafická podoba znaku nebo vlajky potřebná pro vlastní zápis do registru územní identifikace je nyní Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu zasílána v rozmezí řádu měsíců. Uvedená úprava by tak měla zkvalitnit datový obsah registru územní identifikace. Pozitivum předkládaných změn lze vidět rovněž v odstranění výkladových nejasností. V době tvorby zákona nebyly také obsáhnuty všechny možné situace, kdy se např. primárně řešil u stavebních objektů jejich vznik, nikoli jejich změny nebo zánik. V této souvislosti se např. navrhuje úprava § 42 odst. 2 zákona o základních registrech, kdy stavební úřad bude editorem adresního místa nejen v případě vzniku stavebního objektu, ale také v případě jeho změny nebo zániku, tak jak se děje již dnes.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem a současně předmětem navrhované novely je odstranění výkladových nejasností zákona (viz úprava definice stavebního objektu evidovaného v registru územní identifikace, úprava stávajícího odstavce 2 v § 34, úpravy § 41 a § 42 odst. 5 aj.) spolu s odstraněním nadbytečných zákonných povinností, které se v praxi neosvědčily (např. povinnost naplňovat mluvnické charakteristiky základních sídelních jednotek, vyplňovat technickoekonomické atributy u stavebních objektů bez čísla popisného nebo čísla evidenčního). Cílový stav povede ke sjednocení procesů realizovaných na základě tohoto zákona, ke snížení administrativní zátěže vybraných subjektů (viz zavedení způsobu využití stavebního objektu jako referenčního údaje) a zkvalitnění datového obsahu registru územní identifikace (např. úprava § 43 odst. 1 písm. a) a b).

1.6 Zhodnocení rizika

V případě nepřijetí navrhovaných úprav nedojde k odstranění výkladových nejasností v zákoně (blíže vizte bod 1.5). Procesy stanovené tímto zákonem nebudou sjednoceny, což může ve výsledku vést ke zbytečnému administrativnímu zatížení dotčených subjektů. Nedojde k potřebnému zkvalitnění datového obsahu registru územní identifikace, bude nadále vyžadováno vyplňování položek, které nikdo z dotčených subjektů nepotřebuje (mluvnické charakteristiky základních sídelních jednotek).

2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 1 – nulová

Nulová varianta předpokládá zachování současného stavu. Zachování současného stavu je sice v praxi uskutečnitelné, nicméně není žádoucí. Důvodem je existence výkladových nejasností a nesjednocení procesů v praxi, které mohou vést k pochybnostem editorů ve stavebních úřadech, zda jim editace konkrétního prvku za určité situace vůbec věcně přísluší.

2.2 Varianta 2 – novela zákona o základních registrech

Zákon o základních registrech byl podroben přezkumu z hlediska účinnosti. Návrh Varianty 2 vychází z poznatků z praxe. Reaguje na podněty nashromážděné od spuštění základních registrů, tj. od 1. 7. 2012, (Helpdesk, komunikace s úřady aj). Varianta 2 je primárně zaměřená na odstranění výkladových nejasností současné právní úpravy, sjednocení procesů realizovaných na základě tohoto zákona a zkvalitnění datového obsahu registru územní identifikace. Navrhované úpravy mají za cíl jednoznačné určení povinností editorů registru územní identifikace na úrovni obcí a stavebních úřadů.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Náklady Varianta 2

dotčený

návrh změny dopad náklady

subjekt

§ 33 odst. 1 ČSÚ Pozitivní dopad spočívajícíVzhledem k tomu, že tato

v odstranění povinnostipovinnost nebyla ze strany ČSÚ naplňovat mluvnicképlněna, jedná se o obtížně charakteristiky ZSJ, kdy názvyvyčíslitelný dopad, neboť se ZSJ jsou často nesklonnéjedná o odstranění administrativní a jejich vedení není potřebné.zátěže, která se nerealizovala. ČÚZK úprava ISÚI/RÚIAN/veřejnéhocca 0,5 mil Kč dálkového přístupu (VDP)

§ 34 odst. 1, 2 obce aVypuštění povinnosti vést TEAVzhledem k tomu, že celkem

stavebnípro nečíslované SO, snížení98,6 % SO nemá vyplněn žádný úřadyadministrativní zátěže editorůTEA, jedná se o obtížně na stavebních úřadech/obcí.vyčíslitelný dopad, neboť se jedná o odstranění administrativní zátěže, která se nerealizovala. V případě zachování této zákonné povinnosti, by byli editoři nuceni TEA těchto SO postupně naplňovat, přičemž neexistuje skutečná poptávka po těchto datech. ČÚZK úprava ISÚI/RÚIAN/VDP 1 – 1,5 mil. Kč

§ 38 odst. 1stavebníSnížení administrativní zátěžeCelková úspora spočívající písm. d)úřady,dotčených subjektů, neboťv odstranění administrativní

katastrálníkatastrální úřady nebudouzátěže se bude odvíjet od počtu úřady,od vlastníků stavby vyžadovatpodání v konkrétním roce. občanépředložení listiny o povoleníOdhadem se tato úspora bude užívání stavby.pohybovat v řádu miliónů Kč. ČÚZK úpravacca 2 mil Kč ISÚI/ISKN/RÚIAN/služby

§ 43 odst. 1obce, MV Odstranění administrativního písm. b)zatížení na straně obcí bude

na „úkor“ založení administra- tivní povinnosti na straně Ministerstva vnitra. Zde však lze očekávat úspory z rozsahu spočívající v zažitém a jednotném postupu výkonu dané činnosti.

Pozn. Finální částky se budou odvíjet od konečného technického řešení. Z tabulky je patrné, že finanční náklady navrhovaných změn půjdou primárně na vrub správce registru územní identifikace. Realizace varianty 2 s sebou ponese úpravy informačních systémů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, které je potřeba začít realizovat v průběhu legislativního procesu, aby bylo možné naplnit všechna ustanovení zákona od data jeho účinnosti. Navrhované změny bude Český úřad zeměměřický a katastrální schopen realizovat v rámci svého rozpočtu. V souvislosti s navrhovanou úpravou nebude požadován nárůst počtu zaměstnanců. V případě návrhů neobsažených v tabulce se zpravidla jedná o formulační upřesnění, které by nemělo generovat finanční náklady. Z navrhované právní úpravy nevyplývají nové úkoly pro územní samosprávy. Z toho důvodu není vyčíslen dopad na příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti.

Varianta 1

V případě realizace nulové varianty by úspory v oblasti odstranění administrativní zátěže nebyly realizovány. Finanční náklady by naopak mohly být vyvolány nesprávným postupem editorů registru územní identifikace způsobeným výkladovými nejasnostmi zákona. V případě, že zůstane zachován stav, kdy editorem zůstane Český úřad zeměměřický a katastrální, bude nutné technicky vyřešit distribuci „reklamací“ mezi registrem územní identifikace a informačním systémem katastru nemovitostí. Tyto náklady se odhadují ve výši cca 1,5–2 mil. Kč. Finální částka se bude odvíjet od konečného technického řešení.

Přínosy Varianta 1

Nebyly shledány žádné přínosy.

Varianta 2

Hlavní přínosy spočívají především v odstranění výkladových nejasností zákona, odstranění nadbytečné administrativní zátěže, sjednocení procesů realizovaných na základě tohoto zákona, zkvalitnění datového obsahu registru územní identifikace (blíže vizte bod 1.5), spolu s jednoznačným určením povinností editorů registru územní identifikace na úrovni obcí a stavebních úřadů.

4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Jednotlivá kritéria jsou ohodnocena „hvězdičkou“ (znakem „*“). Preference varianty se odvíjí o četnosti přítomnosti znaku „*“.

Kritérium Varianta 1 Varianta 2

snížení administrativní zátěže * sjednocení procesů * odstranění výkladových nejasností * zkvalitnění datového obsahu RÚIAN *

celkem ------ ****

Na základě výše uvedeného je preferována Varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace doporučeného legislativního řešení si nevyžádá žádné zvláštní postupy, neboť se nenavrhují žádné zásadní zásahy do dnes fungujícího systému.

6. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti navrhované právní úpravy a její realizace v praxi bude prováděna průběžně v rámci vlastní činnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ve spolupráci s dotčenými subjekty (v tomto případě se bude primárně jednat o obce, stavební úřady a Český statistický úřad).

K základnímu registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností:

1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

1.2. Definice problému

Dále uvedené problémy byly definovány na základě zkušeností získaných v letech 2012 - 2014 při aplikaci zákona o základních registrech ze tří různých zdrojů: − zkušenosti Ministerstva vnitra, které je podle § 48 zákona o základních registrech správcem základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (dále v textu jen „registr práv a povinností“) a je odpovědné zejména za registraci agend a působností orgánů veřejné moci (OVM); − zkušenosti ohlašovatelů agend – celkem 29 orgánů veřejné moci (ministerstva a ústřední správní úřady), které jsou gestory příslušných zákonů a zodpovídají zejména za provedení ohlášení agendy (cca 330 agend) podle § 54 zákona o základních registrech; − zkušenosti cca 7500 orgánů veřejné moci, které mají definovanou působnost v agendě a jsou odpovědné zejména za oznámení výkonu působnosti v agendě podle § 55 zákona o základních registrech. Jedná se o tyto problémy:

a) nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci a především jejich výčtů ve formě souhrnných označení a její automatizace. Problém se týká všech cca 330 agend registrovaných v registru práv a povinností, prodlužuje proces ohlášení a registrace agendy a zvyšuje jeho administrativní náročnost;

b) nevhodně nastavený proces získání stanoviska správce agendy nebo agendového informačního systému (AIS) k ohlášení agendy a oznámení působnosti orgánu veřejné moci v agendě (ročně je požadováno více než 195 tis. stanovisek správců) ̶nově se navrhuje kontrola údajů na vstupu registračních procesů, nikoliv až na výstupu;

c) neúplná definice procesu sběru informací o oprávněních k údajům vedených v jednotlivých agendových informačních systémech neumožňuje definici oprávnění k údajům v agendových informačních systémech, respektive sdílení údajů mezi agendami (dopadá na všechny orgány veřejné moci, které jsou ze zákona oprávněné získávat data z agendových informačních systémů);

d) současná právní úprava vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra je spojena s neúměrnou administrativní zátěží a je neefektivní (jedná se o nadbytečné ustanovení, které nebylo od nabytí účinnosti zákona o základních registrech (více než 3 roky) ani jednou využito);

e) údaje základních registrů a agendových informačních systémů mohou podle účinného znění zákona o základních registrech využívat pouze orgány veřejné moci (nesoulad úpravy zákona o základních registrech a jiných zákonů, např. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, který mezi subjekty oprávněné získávat údaje ze základních registrů řadí poskytovatele zdravotních služeb podle § 47b).

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci

V právních předpisech se pojem „orgán veřejné moci“ používá nejednotně. V řadě případů gestoři právních předpisů nevedou údaje o výčtu (včetně souhrnných označení) orgánů veřejné moci. Neexistuje jedno místo, které by editovalo pozbytí či nabytí působnosti orgánů veřejné moci v agendě, např. změny subjektů v rámci souhrnného označení notáři, exekutoři, apod. Pro potřebu procesů stanovených v zákoně o základních registrech není řešena evidence orgánu veřejné moci v případě jeho vzniku přímo ze zákona. Není jednoznačně stanovena odpovědnost za vedení číselníků souhrnných označení orgánů veřejné moci v agendách a jejich aktualizaci. Veřejná správa nemá k dispozici nástroj k vedení evidence orgánů veřejné moci, který by umožňoval sdílení dat.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

Ve stávající právní úpravě je v procesu registrace agend v § 53 a 54 zákona o základních registrech a v procesu registrace orgánu veřejné moci pro výkon agendy v § 55 a 56 zákona o základních registrech stanoven postup poskytování stanoviska správce základního registru nebo správce agendového informačního systému k působnosti orgánu veřejné moci v agendě. Stanovisko správců je vyžadováno v okamžiku oznámení působnosti orgánu veřejné moci, tedy poté, co je agenda registrována. Takto definovaný postup je administrativně náročný. V případě že správce základního registru či agendového informačního systému, do nichž je požadován přístup, nesouhlasí s působností orgánu veřejné moci v agendě vymezené ohlašovatelem agendy, je nutné provést přeregistraci agendy a celý proces registrace agendy a působnosti orgánu veřejné moci v agendě se musí zopakovat.

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

V současném znění zákona o základních registrech je v procesu ohlášení agendy uložena povinnost definovat oprávnění k údajům agendového informačního systému. Není zde však řešen postup vymezení množiny údajů agendového informačního systému, ke kterým je možné požadovat v rámci výkonu agendy přístup. Není tedy možné vést oprávnění k údajům agendového informačního systému ve strukturované podobě a využívat je pro automatizovaný přístup k údajům agendového informačního systému a to i přes to, že oprávnění k přístupu jsou sbírána při ohlášení agendy a vedena v registru práv a povinností (§ 54 zákona o základních registrech).

Oprávnění k přístupu k datům jednotlivých agendových informačních systémů je dnes řešeno individuálně na základě žádosti žadatele o údaje a souhlasu příslušného správce, což je spojeno s administrativními úkony, které nelze plně automatizovat.

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

Platné znění zákona o základních registrech v § 58 umožňuje fyzické osobě, kromě jiných způsobů, požádat v Ministerstvu vnitra o poskytnutí údajů z registru práv a povinností. Tento úkon je spojen s administrativní zátěží na straně žadatele (písemná žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem) i na straně Ministerstva vnitra (zejména zřízení specializovaného pracoviště Czech POINT, atd.). Od účinnosti zákona o základních registrech dne 1. 7. 2012 této možnosti nikdo nevyužil.

ad e) Využívání údajů základních registrů a agendových informačních systémů

Platné znění zákona o základních registrech nepočítá, co se týče využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů, s jinými subjekty než s orgány veřejné moci. Taková zákonná dikce limituje přístup dalším subjektům, které de lege lata mohou nebo by mohly de lege ferenda tyto údaje také využívat. (De lege lata jsou takovými subjekty poskytovatelé zdravotních služeb podle § 47b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. De lege ferenda by se mohlo jednat např. o pojišťovny, banky, atd.) Využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů je tak bez důvodu omezeno.

1.4. Identifikace dotčených subjektů ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci

Dotčenými subjekty jsou zejména všechny orgány veřejné moci, které jsou registrovány v registru práv a povinností, cca 7500 subjektů a dále uživatelé údajů, kteří jsou k užívání údajů oprávněni podle jiných zákonů.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

Dotčenými subjekty jsou především správci základních registrů a správci agendových informačních systémů a dále všechny orgány veřejné moci, které jsou registrovány v registru práv a povinností, cca 7500 subjektů.

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

Dotčenými subjekty jsou všechny orgány veřejné moci vedené v registru práv a povinností, které zákon opravňuje získávat data z agendového informačního systému, a zejména správci hlavních agendových informačních systémů využívaných ve veřejné správě (informační systém evidence obyvatel, informační systém katastru nemovitostí, agendový informační systém cizinců…) a správci základních registrů.

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

Dotčenými subjekty je Ministerstvo vnitra a potenciální žadatelé o výpis z registru práv a povinností, kteří nevyužijí jiných způsobů získání výpisu, které zákon o základních registrech umožňuje.

ad e) Využívání údajů základních registrů a agendových informačních systémů

Dotčenými subjekty jsou uživatelé údajů, kterými se rozumí podnikající fyzické nebo právnické osoby, které nejsou orgány veřejné moci a jsou podle jiného zákona oprávněné k využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů.

1.5. Popis cílového stavu ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci

V registru práv a povinností je vytvořen rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jako samostatná funkční vlastnost schopná automaticky reflektovat změny v právních předpisech a promítat je do výčtu orgánů veřejné moci i jednotlivých kategorií orgánů veřejné moci. Tato funkční vlastnost je k dispozici celému systému základních registrů a všem gestorům a ohlašovatelům agend.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

Data ohlášení agend jsou správci základních registrů a agendových informačních systémů kontrolována na vstupu. Stanovisko správců základních registrů a agendových informačních systémů je vyžadováno dříve, než je agenda registrována. Bez jejich stanoviska nelze provést registraci agendy. Stanoviska správců základních registrů a agendových informačních systémů jsou poskytována elektronickou formou prostřednictvím příslušného agendového informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proces ohlášení a registrace agendy je zjednodušen.

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

Ohlášení agendy je rozšířeno o výčet údajů, které agendový informační systém podporující výkon agendy poskytuje ostatním agendám. Proces registrace agendy definuje postup pro vymezení množiny údajů, které jsou k dispozici ostatním agendám, a dále definuje postup pro definici oprávnění pro přístup k údajům ostatních agend. Registr práv a povinností je schopen poskytovat referenční údaje o oprávnění k údajům agendových informačních systémů, které lze využít k řízení automatického přístupu k těmto údajům.

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

Možnost požádat o výpis z registru práv a povinností podle § 58 zákona o základních registrech je zrušena.

ad e) Využívání údajů základních registrů a agendových informačních systémů

Údaje ze základních registrů či agendových informačních systémů mohou využívat na základě zákonného oprávnění i podnikající fyzické a právnické osoby, které nejsou orgány veřejné moci.

1.6. Zhodnocení rizika ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci

− Je ohrožena kvalita dat v registru práv a povinností a tím zabezpečení přístupu k údajům v základních registrech. − Při chybně zpracovaném výčtu orgánů veřejné moci nebo při použití chybného souhrnného označení jsou orgány veřejné moci zbytečně obesílány sdělením o registraci agendy, ve které nemají působnost. − Opravy dat zvyšují administrativní zátěž na straně ohlašovatelů agend na úrovni ústředních správních úřadů i na straně orgánů veřejné moci.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

− Nesoulad se řeší opakováním registračních procesů, které nadměrně zatěžuje ústřední správní úřady i orgány veřejné moci. − Správci agendových informačních systémů jsou zatěžováni neúměrnými počty požadavků na stanovisko (dosud 195 000 stanovisek/330 agend, po změně při současném tempu novelizace o cca 50 000 stanovisek ročně méně). − Práce orgánů veřejné moci s oznámením působnosti v případě nesouhlasu správce přichází vniveč (19 000 oznámení působnosti orgánu veřejné moci zablokováno).

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

− Nevyužití značného potenciálu registru práv a povinností, respektive systému základních registrů, jehož smyslem je automatizovat výdej dat potřebných pro výkon veřejné správy. − Možnost lidského pochybení při evidenci oprávnění k získávání dat z agendových informačních systémů.

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

− Existence nadbytečné regulace spojené se zbytnými finančními náklady.

ad e) Využívání údajů základních registrů a agendových informačních systémů

− Efektivita využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů je snižována omezením přístupu k těmto údajům pouze na orgány veřejné moci.

2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 1 – nulová

Zachovat současný stav beze změny, novelu zákona neprovádět.

2.2 Varianta 2

Novelizovat zákon o základních registrech: − zavést do zákona o základních registrech novou povinnost správce registru práv a povinností vést rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, − zjednodušit proces registrace agendy v části vydávání stanovisek správců základních registrů a agendových informačních systémů tak, aby byla vydávána před registrací agendy, − upravit existující systém sběru dat o přístupech do agendových informačních systémů tak, aby vznikly referenční údaje o oprávnění pro přístup k údajům agendových informačních systémů obdobně, jako dnes existují oprávnění pro přístup k údajům základních registrů, − zrušit výdej výpisů z registru práv a povinností fyzickým osobám v Ministerstvu vnitra.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Varianta 1 náklady

Vyjádřit náklady a přínosy současného stavu (nulové varianty) lze pouze kvalitativně. Náklady jsou zvyšovány zejména velkou administrativní zátěží orgánů veřejné moci spojenou s ohlašováním agend a oznamováním působností, která v některých případech přináší nízký efekt, eventuálně je neodůvodněně složitá. Kvalitativně ji lze popsat znaky: − veřejná správa nemá k dispozici nástroj k vedení evidence orgánů veřejné moci, který by umožňoval sdílení dat; − oprávnění orgánů veřejné moci přistupovat k datům základních registrů a agendových informačních systémů jsou kontrolována po registraci agendy, tzn. na výstupu; − nelze přistupovat k datům vedeným v jednotlivých agendových informačních systémech prostřednictvím informačního systému základních registrů, a to i přesto, že oprávnění k přístupu jsou sbírána při ohlášení agendy; − administrativní zátěž fyzických osob žádajících v Ministerstvu vnitra o výpis z registru práv a povinností a značná administrativní i finanční zátěž Ministerstva vnitra spojená se zřízením specializovaného pracoviště pro vydávání fyzických výpisů z registru práv a povinností; − údaje základních registrů a agendových informačních systémů nejsou přístupné nikomu jinému než orgánům veřejné moci.

Varianta 1 přínosy

Přínosy varianty jsou přínosy stávajícího stavu, který poskytuje: − přehled o agendách, které jsou ve veřejné správě vykonávány; − přehled o působnostech orgánů veřejné moci, které tyto agendy vykonávají; − matici oprávnění umožňující automatizovaný přístup k datům základních registrů.

Varianta 2 náklady

Provedení návrhu novely zákona o základních registrech k odstranění shora uvedených nedostatků bude spojeno s realizací několika opatření, jejichž realizační náročnost je uvedena v následující tabulce.

Pracnost

Opatření

člověkodnů

Evidence OVM v RPP 540 Změny procesů registrace agend a OVM 480 Rozšíření referenčních údajů agend o seznam údajů, které AIS podporující výkon agendy poskytuje ostatním agendám. Definice oprávnění k údajům AIS v rámci ohlášení agendy. 480 Zpřístupnění údajů ZR a AIS uživatelům údajů podle zákona 320

CELKEM 2 180

Pracnost v člověkodnech (MD) jednotlivých opatření je odhadována na základě předchozích zkušeností se správou registru práv a povinností. Cena 1 MD je 18 000 Kč. Celkové náklady jsou součinem pracnosti a ceny a činí 39 240 000 Kč. Náklady na provoz systému po úpravě budou stejné jako v současné době. Proškolení úředníků na nové funkce bude součástí dodávky prací na změně systému. Čas úředníků věnovaný školení samostatně nevyjadřujeme, protože jej považujeme za součást pravidelného vzdělávání úředníků v rámci výkonu jejich funkce.

Varianta 2 přínosy a náklady ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci Primární přínos

Primární přínos zavedení rejstříku orgánů veřejné moci lze vyjádřit zejména kvalitativně, potřebné údaje pro kvantifikaci přínosů nejsou k dispozici. Novelizace zákona o základních registrech po zavedení nové funkcionality „rejstřík orgánů veřejné moci“ sníží administrativní zátěž spojenou s registrací a přeregistrací agend a umožní zejména: − harmonizovat definici orgánu veřejné moci v různých agendách, − využívat referenční seznam orgánů veřejné moci, který bude schopen dynamicky reagovat na změnu legislativy, − využívat aktuální data o orgánech veřejné moci ve vztahu k působnosti v konkrétní agendě; − definovat nové orgány veřejné moci, které nemají IČO, − jednoznačně definovat gestora označení orgánů veřejné moci i kategorie orgánů veřejné moci (doposud souhrnného označení), − snadněji provádět registraci a přeregistraci agend.

Sekundární kvalitativní přínos:

− zjednodušení přístupu k referenčním údajům základních registrů a údajům agendových informačních systémů pro nyní nejednoznačně definované orgány veřejné moci; − eliminace rizika sankcí za porušení zákonnosti při přístupu k datům základních registrů; − riziko omezení výkonu působnosti vybraných orgánů veřejné moci (řádově stovky OVM). Kvantitativně lze přínos rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů vyjádřit předpokládaným snížením reklamací agend. Na straně orgánů veřejné moci od počátku fungování registru práv a povinností se ročně řešilo cca 43 sporných případů označení orgánů veřejné moci a příslušnosti do souhrnných označení. Náročnost těchto řešení byla různá, odhaduje se v průměru 65 hodin. Cena hodiny práce úředníka je odhadována na 200 Kč. Roční náklady: 43 x 65 x 200 = 559 000 Kč. Na straně subjektu provádějícího implementaci registru práv a povinností byla průměrná náročnost řešení jednoho případu 3 MD, přičemž cena 1 MD je 18 tis. Kč. Náklady za práci tohoto subjektu: 43 x 3 x 18 000 = 2 322 000. Celkové roční náklady cca 2,9 mil. Kč. Jednorázové náklady na pořízení rejstříku orgánů veřejné moci jsou 9,72 mil. Kč.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

Zavedením kontroly oprávněnosti přístupů do základních registrů a agendových informačních systémů na vstupu dojde ke zpřesnění procesu ohlášení agendy a zrychlení procesu oznámení působnosti orgánu veřejné moci.

Náklady před novelizací. Doposud bylo v procesu registrace působností odesláno 195 tis. žádostí o stanovisko správce. Vyřízení každého stanoviska na straně správce trvá cca 4 hodiny á 200 Kč = 800 Kč. Náklady celkem 156 mil. Kč. Předpokládáme, že všechny agendy budou přeregistrovány v průběhu pěti let. Roční náklady jsou potom jednou pětinou celkových nákladů, tedy: 156 : 5 = 31,2 mil. Kč. Náklady po novelizaci. Vydání stanoviska správců k jedné agendě je odhadováno v průměru na 5 stanovisek/agenda. Průměrná pracnost vydání stanovisek je 40 hodin práce á 200 = 8 000 Kč. Celkové náklady na 330 agend = 8 000 x 330 = 2 640 000. Roční náklady 528 000 Kč. Roční úspora cca 30,7 mil. Kč Náklady na realizaci opatření 480 x 18 000 = 8 640 000 Kč

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

Náklady před novelizací. Zavedením matice oprávnění k agendovým informačním systémům do registru práv a povinností se umožní automatizovaný výdej dat z agendových informačních systémů prostřednictvím informačního systému základních registrů. Navrhovaná úprava registru práv a povinností vymezí oprávnění k přístupu k údajům agendových informačních systémů. Orgány veřejné moci nebudou muset individuálně žádat správce agendového informačního systému o přístup a správci nebudou muset individuálně tyto žádosti vyřizovat. Vše se odsouhlasí v rámci procesu ohlášení agendy, kdy ohlašovatel agendy se správcem agendového informačního systému vydefinují platná oprávnění. Proti stávajícím 579 523 řízení mezi orgány veřejné moci a správcem agendového informačního systému půjde podle odhadu o 926 řízení mezi ohlašovatelem agendy a správcem agendového informačního systému. Řízení bude probíhat elektronickou formou. Současné řízení trvá cca 5 hodin á 200 Kč = 1 000 Kč Řízení po novelizaci bude trvat cca 36 hodin á 200 Kč = 7 200 Kč Náklady na individuální řešení definice oprávnění k údajům agendových informačních systémů: 579 523 x 1 000 ≈ 580 mil. Kč Při předpokládaném pětiletém cyklu přeregistraci agend roční náklady činí cca 116 mil. Kč. Náklady po novelizaci. Po novelizaci lze očekávat celkem 926 řízení jednou za pět let. Náklady po novelizaci: 926 x 7 200 ≈ 7 mil. Kč. Roční náklady: 1,3 mil. Kč Roční úspora cca 115 mil. Kč Náklady na realizaci opatření (360 + 480) x 18 000 = 15 120 000 Kč

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

Zrušením vydávání výpisů z registru práv a povinností fyzickým osobám v Ministerstvu vnitra dojde k jednorázové úspoře cca 100 tis. Kč. Provozní úspora při předpokládaném úvazku 0,2 zaměstnance: 500 000 x 0,2 = 100 000. Každoroční úspora: 100 tis. Kč.

ad e) Využívání údajů základních registrů a agendových informačních systémů

Zpřístupnění údajů základních registrů (zejména údajů z registru osob) a agendových informačních systémů soukromoprávním uživatelům údajů podle zákona zvýší efektivitu využívání údajů. Přínosy lze vyjádřit pouze kvalitativně a budou spočívat zejména v usnadnění: • komunikace občanů s uživateli údajů ̶při jednání s příslušnými osobami, které budou uživateli údajů podle zákona, již občané nebudou muset uvádět popř. dokládat údaje, které o nich stát vede, respektive které jsou referenčními údaji v základních registrech, • komunikace uživatele údajů s orgány veřejné moci ̶komunikace mezi orgány veřejné moci a uživateli údajů by probíhala s „ověřenými“ daty a nebylo by potřeba řešit nesrovnalosti s identifikací osob. Na základě analogie přínosů ve vztahu orgán veřejné moci – orgán veřejné moci lze předpokládat přínosy v řádech desítek milionů korun spočívající především v ušetřeném čase občanů i příslušných institucí. Náklady na realizaci tohoto opatření budou 5,76 mil Kč.

3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů ad a) Nedostatečná systemizace seznamu orgánů veřejné moci

Celkové roční náklady spojené s řešením problémů v důsledku neexistence rejstříku orgánů veřejné moci cca 2,9 mil. Kč Jednorázové náklady na pořízení rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů cca 9,72 mil. Kč Závěr: Návratnost nákladů navrženého opatření bude trvat cca 3 roky. Opatření lze akceptovat.

ad b) Složitost procesů registrace agend a působností orgánů veřejné moci

Roční náklady před novelizací 31,2 mil. Kč Roční náklady po novelizaci 0,53 mil. Kč Roční úspora cca 30,7 mil. Kč Náklady na realizaci opatření 8,6 mil. Kč Závěr: Náklady na realizaci opatření jsou cca třikrát nižší než roční úspora. Opatření lze akceptovat.

ad c) Definice oprávnění k údajům agendového informačního systému

Roční náklady před novelizací 116 mil. Kč Roční náklady po novelizaci 1,3 mil. Kč Roční úspora 115 mil. Kč Náklady na realizaci opatření cca 6,5 mil. Kč Závěr: Náklady na realizaci opatření jsou řádově nižší než roční úspora. Opatření lze akceptovat.

ad d) Vydávání výpisů z registru práv a povinností v Ministerstvu vnitra

Jednorázová úspora 100 tis. Kč Každoroční úspora 100 tis. Kč Závěr: Realizace opatření snižuje náklady na výkon státní správy. Opatření lze akceptovat.

ad e) Využívání údajů základních registrů

Kvalitativní přínos opatření lze předpokládat v řádech desítek milionů korun ročně. Náklady na realizaci opatření 5,76 mil. Kč Závěr: Opatření zvyšuje efektivitu využívání údajů základních registrů. Opatření lze akceptovat.

CELKOVÝ ZÁVĚR: Finanční přínosy varianty 2 převažují nad náklady, kromě kvalitativního posouzení, které přináší vyšší efektivitu a snižuje administrativní zátěž. Variantu 2 lze doporučit k realizaci.

Výše uvedené náklady budou uhrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra na příslušné roky. V souvislosti s navrhovanou úpravou nebude požadován nárůst počtu zaměstnanců.

K obecným ustanovením:

1. Důvod předložení 1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Definice problémů

V návaznosti na praktické poznatky při aplikaci zákona o základních registrech byly v souvislosti s obecnými ustanoveními zákona identifikovány tyto problémy:

- údaje základních registrů a agendových informačních systémů mohou podle současné právní úpravy využívat pouze orgány veřejné moci,

- potřeba státních orgánů vykonávajících činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti v odůvodněných případech přistupovat k údajům agendových informačních systémů přímo,

- nedostatečná úprava působnosti Správy základních registrů.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Platné znění zákona o základních registrech nepočítá, co se týče využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů, s jinými subjekty než s orgány veřejné moci. Taková zákonná dikce limituje přístup dalším subjektům, které de lege lata mohou nebo by mohly de lege ferenda tyto údaje také využívat. [De lege lata jsou takovými subjekty poskytovatelé zdravotních služeb podle § 47b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. De lege ferenda by se mohlo jednat např. o pojišťovny, banky, atd.] Využívání údajů ze základních registrů či agendových informačních systémů je tak bez důvodu omezeno. Současná úprava nedovoluje státním orgánům vykonávajícím činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti přímý přístup do agendových informačních systémů bez využití informačního systému základních registrů a tím znemožňuje vyhledávání osob, jejichž identita není jednoznačně určena. Správa základních registrů nemá zákonem explicitně stanoveny práva a povinnosti z hlediska působení jako správní úřad. Správa základních registrů dle stávající úpravy nemůže efektivně vykonávat činnosti spojené s provozem informačního systému základních registrů a činnosti, které jí přísluší jako správnímu úřadu.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Ustanovení navrhované novely se dotýkají všech orgánů veřejné moci při využívání údajů ze základních registrů a subjektů údajů vedených v základních registrech. Význam zásadnějšího charakteru představuje navrhovaná novela pro Správu základních registrů.

1.5 Popis cílového stavu

Navrhuje se provést některé legislativně technické úpravy a další sjednocení právní terminologie. Upřesňuje se pojem agendy tak, aby byl tento pojem jednoznačně určen, a harmonizuje se definice informačního systému základních registrů se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Rozšiřuje se okruh údajů, které mohou být vedeny v základních registrech, o provozní údaje a jiné údaje stanovené právním předpisem. Údaje ze základních registrů či agendových informačních systémů budou moci využívat na základě zákonného oprávnění i jiné subjekty, které nejsou orgány veřejné moci. Jsou doplněny části, které umožňují státním orgánům vykonávajícím činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejné bezpečnosti a odhalování trestné činnosti využívat přímý přístup do agendových informačních systémů bez povinnosti využívat tento přístup prostřednictvím informačního systému základních registrů a jeho referenčních rozhraní. Přímý přístup je rovněž umožněn z důvodu významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie nebo ochrany práv osob v řízení před soudem. Jsou upraveny části týkající se Správy základních registrů tak, aby umožnily tomuto úřadu vykonávat činnosti spojené s provozem informačního systému základních registrů. Zůstává zachován princip, že Správa základních registrů nemá přístup k datům v základních registrech či přenášených informačním systémem základních registrů mimo agend, které má Správa základních registrů zaregistrovány jako orgán veřejné moci. Upravená definice identifikátoru subjektů vedených v registru osob zamezuje interpretační nejasnosti o tomto identifikátoru.

1.6 Zhodnocení rizika

Nepřijetí návrhu novely zákona o základních registrech povede k roztříštěnosti užívané právní terminologie a může v praxi dojít ke značnému ztížení výkonu státní správy. Nepřijetí návrhu novely zákona neumožní státním orgánům vykonávajícím činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti přímý přístup do agendových informačních systémů, čímž by mohlo dojít k překážkám v jejich činnosti.

Správa základních registrů při nepřijetí novely zákona nebude schopna optimálně vykonávat činnosti orgánu veřejné moci při správě a provozu informačního systému základních registrů.

2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta 1 – nulová

Předpokládá zachování stávajícího stavu.

2.2 Varianta 2

Varianta 2 spočívá v novelizaci právní úpravy v oblasti obecných ustanovení. Novelizace vyřeší jak legislativně technické nedostatky, tak i věcné problémy právní úpravy. Navrhovaná novela v oblasti obecných ustanovení reaguje na věcné problémy a nejasnosti, které vznikly při provozu základních registrů.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Náklady:

Náklady na úpravu informačního systému základních registrů vyvolanou požadavky navrhované úpravy jsou odhadovány na cca 20 mil. Kč. Další náklady na provoz a údržbu informačního systému základních registrů představují navýšení cca 5 mil. Kč ročně oproti stávajícímu stavu. Výše uvedené náklady budou uhrazeny z rozpočtu správce informačního systému základních registrů na příslušné roky. V souvislosti s navrhovanou úpravou nebude požadován nárůst počtu zaměstnanců.

Přínosy:

Hlavními přínosy navrhované změny zákona o základních registrech je sjednocení právní úpravy a efektivnější výkon státní správy. Navrhovaná změna umožní efektivnější činnost správy základních registrů a jednoznačnou odpovědnost za jednotlivé procesy v rámci provozu informačního systému základních registrů, výdeje dat ze základních registrů a vzájemných vztahů mezi správci jednotlivých registrů. Na základě navrhované novely je umožněno státním orgánům vykonávajícím činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti výkon této činnosti, který stávající úprava blokuje.

3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů

V případě, že problematika obecných ustanovení zákona o základních registrech nebude novelizována, bude právní terminologie nejednotná. Státním orgánům vykonávajícím činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti nebude umožněno přímé napojení na agendové informační systémy s vyhledáváním neurčitě identifikovaných osob. Správa základních registrů nebude schopna efektivně vykonávat činnosti související s provozem informačního systému základních registrů jako správní úřad.

4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 1 - nulová

Nepřijetím navrhované novely zákona o základních registrech se nedocílí efektivnějšího výkonu státní správy a pro státní orgány vykonávající činnost v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky, veřejného pořádku a odhalování trestné činnosti dojde k neúměrnému navýšení nákladů pro zajištění této činnosti. Nulová varianta se tedy nejeví jako vhodná varianta s ohledem na skutečnost, že je třeba reagovat na nové právní úpravy a potřeby orgánů vykonávajících státní správu.

Varianta 2

Novelizace zákona o základních registrech je nejvhodnější variantou legislativního řešení. Navrhovanými změnami zákona o základních registrech dojde ke sjednocení právní úpravy a efektivnějšímu výkonu státní správy.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Odpovědným subjektem za implementaci novely zákona o základních registrech jsou zejména Ministerstvo vnitra a Správa základních registrů. S implementací nejsou spojena žádná rizika, veškeré úpravy jsou v zájmu jak občanů, tak všech orgánů veřejné moci, které využívají údaje ze základních registrů.

5.1 Vynucování

Pro zajištění dodržování právní úpravy ze strany dotčených subjektů je možné využít stávající mechanismy. Významným prostředkem vynucování nové právní úpravy jsou zejména zvyšující se nároky na efektivnější výkon státní správy a eliminace administrativní zátěže občana při komunikaci s veřejnou správou. Nastavit procesy, které by napomohly vynucování navrženého řešení novely zákona o základních registrech včetně sankcí, není potřebné. Navržená úprava vychází z požadavků úřadů i občanů.

6. Přezkum a účinnost regulace

Efektivita navržené právní úpravy bude průběžně sledována kontrolními orgány kompetentními ke kontrole dodržování povinností stanovených v zákoně o základních registrech. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení novelizace, se doporučuje doba min. 3 let. Tato doba by měla být dostatečně dlouhá pro shromáždění dat potřebných pro zhodnocení účinnosti přijaté úpravy a případných podnětů od dotčených subjektů.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie

Navrhovaná úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a Listinou základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Návrh je v souladu s právem Evropské unie. Předmětu navrhované právní úpravy se dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES; návrhem zákona však není uvedená směrnice implementována.

Pokud jde o případnou povinnost členského státu notifikovat národní opatření

ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů či směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, nevztahuje se tato na tento návrh a není nutné jej notifikovat. Návrh zákona je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. V otázce subjektů údajů - občanů z jiných členských států EU a občanů ze třetích států – je možné v širším kontextu poukázat např. na rozhodnutí ESD C-524/06 ve věci Huber v Federal Republic of Germany. Navrhovaná právní úprava není s tímto rozhodnutím v rozporu. Rozsah osobních údajů vedených v základních registrech je nezbytný pro vykonání úkolů ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány. I nadále bude zachován princip uchovávání informací o konkrétních zpracováních osobních údajů, které budou zpracovány mimo informační systém základních registrů. Subjekt údajů tak bude moci zjistit, jaký konkrétní žadatel a jaké konkrétní informace o něm využil. Tyto informace bude poskytovat agendový informační systém, ze kterého budou osobní údaje přímým přístupem využívány. Na navrhovanou právní úpravu se mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nevztahují.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nepřipouští diskriminační přístup. Povinnosti jsou stanoveny pro všechny občany bez rozdílu pohlaví, náboženské či politické příslušnosti. Návrh je v souladu zejména s čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů pod číslem 209/1992 Sb.), neboť zaručuje stejná práva a povinnosti bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.

Údaje z registru obyvatel se poskytují oprávněným subjektům (na základě zákona) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto subjekty nejsou oprávněny osobní údaje shromažďovat, předávat a využívat mimo působnost stanovenou zákonem. Pokud oprávněný subjekt poruší zákonem danou povinnost využívat údaje pouze pro účel výkonu své působnosti, mohlo by to mít dopady do soukromí subjektu údajů. Lze předpokládat, že s dopadem do soukromí subjektu údajů je potenciálně spjato každé neoprávněné použití údajů osoby, jejíž údaje jsou vyhledávány.

Předpokládané dopady navrhované právní úpravy na sociální a životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj vliv. Návrh zákona nebude mít negativní dopady na sociální prostředí.

Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na korupci jako takovou negativní vliv. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.