K čl. I (Změna zákona o České národní bance)
K bodu 1 - § 2 odst. 2 písm. a)
V zájmu zpřesnění definice úkolů ČNB se doplňuje, že centrální banka má pravomoc nejen v nastavování měnové politiky, ale i v její implementaci. Realizace měnové politiky probíhá zejména prostřednictvím nástrojů měnové regulace podle části páté zákona o ČNB a prostřednictvím obchodů centrální banky podle části šesté zákona o ČNB. Legislativní doplnění je tak vhodné i vzhledem k dalším navrhovaným úpravám zákona souvisejícím s prováděním obchodů ČNB, což odpovídá stávající dlouholeté praxi ČNB a je rovněž v souladu s mandátem centrální banky členského státu EU stanoveným v čl. 127 Smlouvy o fungování EU a v čl. 3.1. Statutu ESCB a ECB, který formuluje úkoly Evropského systému centrálních bank.
K bodu 2 - § 23
V souvislosti s rozšířením možných obchodů ČNB a jejích protistran (viz body 3 až 5) se doplňuje, že ČNB určuje vedle dnes uvedených parametrů svých obchodů rovněž druhy těchto obchodů a protistrany ČNB v nich. Zákon stanoví ČNB určité cíle, úkoly a tomu odpovídající oprávnění. K naplnění zákonem stanovených cílů mimo jiné ČNB uzavírá obchody na finančním trhu. Druhy těchto obchodů/operací a vymezení protistran těchto obchodů jsou již za stávajícího právního stavu uvedeny zejména v Úředním sdělení ČNB o způsobu provádění operací České národní banky na domácím peněžním trhu. Tímto způsobem tedy ČNB (v souladu s § 49a odst. 3 zákona o ČNB) oznamuje, jaké obchody/operace na domácím trhu uzavírá, s kým je uzavírá a za jakých podmínek. Na úřední sdělení pak navazuje Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu, na základě které uzavírají smluvní strany finanční transakce. Uvedené dokumenty jsou uveřejněny na webu ČNB. Doplnění zákonného ustanovení tak pouze lépe vystihuje a zohledňuje zavedenou praxi, tj. že ČNB provádí jen takové druhy obchodů, které jsou aktuálně potřebné z hlediska plnění jejích zákonných úkolů, přičemž sama rozhoduje o tom, které obchody to jsou.
K bodům 3 až 5 - § 27 až 29a a § 32
Zrušuje se ustanovení části šesté zákona o ČNB, která tvoří oddíl týkající se obchodů s bankami. Obsah zrušovaných ustanovení se v rozšířeném obsahu přesunuje do § 32. Stávající znění zákona o ČNB se jeví jako příliš restriktivní, když například omezuje splatnost operací ČNB s bankami na tři měsíce a předpokládá, že centrální banka usměrňuje fungování pouze na peněžním trhu, tedy na trhu s instrumenty se splatností do jednoho roku. Navrhovaná změna má za cíl tento stav odstranit. K bezproblémovému provádění měnové politiky je žádoucí, aby ČNB bylo umožněno obchodovat s širším spektrem aktiv než doposud, a současně s širším okruhem subjektů na finančním trhu, nikoli pouze s bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy. Okruh aktiv, který doposud tvořily pouze vybrané směnky, státní dluhopisy, cenné papíry se státní zárukou a cenné papíry na peněžním trhu, tj. se splatností do jednoho roku, zlato a devizové hodnoty, se rozšiřuje na všechny investiční nástroje, drahé kovy, pohledávky a další aktiva. Okruh subjektů se rozšiřuje na všechny subjekty působící na finančním trhu, tj. např. o pojišťovny, obchodníky s cennými papíry, investiční fondy a další subjekty podnikající na kapitálovém trhu.
Ustanovení § 32 má nový název „Obchody na volném trhu a úvěrové operace“ a je zásadně přeformulováno a rozšířeno tak, že nahrazuje a významně mění stávající § 27 až 29a, tj. oddíl části šesté zákona nazvaný Obchody s bankami. Změna směřuje k možnosti širšího použití nástrojů měnové politiky. Obchody ČNB a úvěrové operace představují významný instrument měnové politiky, která je základním pilířem k dosažení hlavního cíle centrální banky, jímž je péče o cenovou stabilitu. Okruh možných operací centrální banky se definuje obdobně jako ve Statutu ESCB a ECB (viz např. čl. 17, 18 a 20) tak, aby ČNB byla vždy schopna pružně reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky. Vedle širšího okruhu subjektů se rozšiřuje také okruh aktiv a druhů obchodních transakcí, které ČNB může provádět. Současně se v oprávnění ČNB k provádění obchodů na finančním trhu výslovně stanoví omezení účelu těchto obchodů, které mohou být prováděny pouze za účelem plnění zákonných úkolů centrální banky. Ačkoli je zřejmé, že tato limitace není z věcného hlediska nová, neboť již dle stávajícího stavu ji lze dovodit na základě obecného právního rámce a teoretického výkladu, považuje se za vhodné ji uvést, a to i v souvislosti s navrženou úpravou § 23 (viz též odůvodnění k bodu 2). Dále se navrhuje v zájmu transparentnosti zákona uvést výčet typických a nejčastěji prováděných tradičních druhů bankovních obchodů. Ačkoli formulace pokrývá široké spektrum možných obchodů na finančním trhu, nelze zejména do budoucna vyloučit ani jiné formy transakcí a jejich účastníky. Tudíž je nutno tento výčet koncipovat jako demonstrativní a nikoliv taxativní.
Dostatečné zajištění při provádění úvěrových operací ČNB spočívá v tom, že poskytnutý kolaterál musí zajišťovat pohledávku ČNB, vzniklou z titulu poskytnutí úvěru, v plné výši (tj. včetně příslušenství) po celou dobu úvěrové operace. Poskytnutý kolaterál rovněž musí splňovat kvalitativní požadavky stanovené ČNB (zpravidla se jedná o státní dluhopisy, poukázky ČNB, dluhopisy se zárukou státu a jiné bezpečné cenné papíry s minimální mírou rizika nesplacení jeho emitentem), což s vysokou pravděpodobností zajistí, že v případě, že dotčený subjekt nebude schopen dostát své povinnosti úvěr, včetně úroku, řádně splatit, bude ČNB schopna svou pohledávku uspokojit z poskytnutého zajištění.
Obsah odstavce 3 je převzat ze stávajícího textu zákona (viz § 29 odst. 2 a § 29a) a stanoví možnost uzavřít zvláštní druh nestandardní úvěrové operace, resp. možnost vykonávat tradiční funkci centrální banky, kterou je role „věřitele poslední instance“. Tuto funkci může vykonávat centrální banka pouze vůči omezenému okruhu subjektů působících na finančním trhu, a sice jen vůči bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu. Základním předpokladem je, že se jedná o výjimečnou situaci, poskytnutí úvěru či uzavření repo obchodu je časově omezeno na dobu nejvýše tří měsíců a je odpovídajícím způsobem zajištěno. Jediný možný důvod pro uzavření transakce podle tohoto odstavce je zájem na zachování likvidity dotčeného subjektu. Rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí likvidity ČNB dotčenému subjektu bude založeno na posouzení možných dopadů případného selhání dotčeného subjektu na finanční trh. V případě vysoké pravděpodobnosti negativních dopadů na stabilitu finančního trhu (výjimečnost situace) může být krátkodobý úvěr dotčenému subjektu poskytnut. Pravidla EU a ECB dále podmiňují uzavření takové transakce pouze se subjektem, který je solventní. Konkrétně se jedná o čl. 123 Smlouvy o fungování EU a čl. 21 Statutu ESCB a ECB, kterými je zakotven zákaz měnového financování. Taktéž ECB ve svých pravidelných konvergenčních zprávách (viz zpráva z roku 2016, str. 33) a stanoviscích k návrhům národních právních předpisů (viz např. CON/2012/4 bod 5. a CON/2013/66 bod 4.2) a Komise (viz např. Sdělení Komise OJ C 270, 25. 10. 2008, str. 8, bod 51) potvrzují v těchto dokumentech solventnost instituce jakožto zásadní podmínku pro poskytnutí nouzové likvidity ze strany centrální banky. Případné financování záchrany nesolventní banky, tj. banky v úpadku, anebo banky, které úpadek hrozí z důvodu, že její pasiva převyšují aktiva či kvůli dlouhodobé platební neschopnosti, je úlohou státu, a proto nelze v takovém případě použít prostředky centrální banky. Další nezbytnou podmínkou pro poskytnutí krátkodobého úvěru v zájmu zachování likvidity je jeho odpovídající zajištění. Tento požadavek musí splňovat forma i rozsah zajištění, tzn., že záruka musí mít garantovanou vynutitelnost a její výše musí pokrýt jistinu i úrok z úvěru. Záměrně je kvalitativní požadavek na zajištění v případě poskytnutí nouzové likvidity vyjádřen slovem „odpovídající“, nikoliv slovem „dostatečné“ jako u standardních úvěrových operací (viz § 32 odst. 2), neboť záměrem bylo dát najevo, že kvalita zajištění se v obou případech může lišit, resp. u standardních úvěrových operací jsou požadavky na kvalitu zajištění vyšší než v případě poskytnutí nouzové likvidity. V případě repo obchodů není třeba zajištění v textu zákona explicitně zmiňovat, neboť skutečnost, že poskytnutá likvidita je fakticky zajištěna cennými papíry, které jsou předmětem repo obchodu, plyne z podstaty tohoto obchodu.
K bodu 6 – nadpis části sedmé
Vzhledem k tomu, že část sedmá neupravuje pouze pravomoci ČNB v devizovém hospodářství, došlo v nadpisu této části k rozšíření také na činnosti.
K bodu 7 - § 35
Doplňuje se nové písmeno d), jehož obsah je převzat ze stávajícího § 36, který se kompletně zrušuje.
K bodu 8 - § 36
Ustanovení se zrušuje. Obsah jeho písmene a) je přesunut do nového ustanovení § 32 tak, aby se nevztahoval jen k oblasti devizového hospodářství. Obsah písmene b) je přesunut do § 35 písm. d).
K čl. II (Účinnost)
Je navrhováno datum účinnosti dnem vyhlášení zákona.
V Praze dne 24. března 2020
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. v. r.
Viceguvernér České národní banky: Ing. Tomáš Nidetzký v. r.