a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V současné době je možnost ukládání oxidu uhličitého upravena v zákoně č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ukládání oxidu uhličitého“). Tento zákon stanoví, v souladu s evropskou legislativou, podmínky pro případné ukládání oxidu uhličitého, avšak zároveň také stanoví, že do 1. 1. 2020 nelze v ČR tento způsob zacházení s CO2 povolit, což znamená, že povolování či případné dopady ukládání oxidu uhličitého do horninových struktur nejsou aktuálním tématem.
V souvislosti s provedením směrnice 2009/31/ES, o geologickém ukládání oxidu uhličitého (dále jen „směrnice CCS“) zahájila Evropská komise dne 30. ledna 2015 řízení EU Pilot, č. 7330/15/CLIM.
V tomto řízení vznesla Evropská Komise vůči České republice řadu otázek, jejichž smyslem bylo provedení vyčerpávajícího přezkumu souladu vnitrostátních prováděcích opatření s právem EU. V rámci následného jednání a odpovědi ČR na dotazy Komise došlo k zodpovězení těchto dotazů, kdy v drtivé většině případů bylo Evropské Komisi vysvětleno, jakým způsobem došlo ke správnému provedení předpisů evropského práva, v tomto případě směrnice CCS, do českého práva. Ohledně 3 ustanovení směrnice CCS je však nutno provést přesnější implementaci do českého právního řádu, jinak by hrozilo zahájení řízení o porušení Smlouvy podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, které ve svém důsledku může vést až k uložení citelných finančních sankcí. Proto bylo přistoupeno k novele zákona o ukládání oxidu uhličitého.
Cílem předkládaného návrhu je prostřednictvím úpravy zákona o ukládání oxidu uhličitého a zákona o geologických pracích, provést ustanovení čl. 3 body 2, 4, 15, 16, 20 a 21, čl. 11 odst. 2 a Přílohy I směrnice CCS tak, aby jejich provedení do českého právního řádu bylo v souladu s evropským právem i dle názoru Komise. Těmito úpravami by tak mělo dojít ke zpřesnění zákona o ukládání oxidu uhličitého tak, aby byl v plném souladu se směrnicí CCS.
Zároveň je nutno uvést, že jakkoliv je, s ohledem na pravidla aplikace evropského práva, nutné tuto novelizaci provést, tak její reálné dopady jsou minimálně pro nejbližší dobu nulové, neboť, jak je již uvedeno výše, ust. § 24 zákona o ukládání oxidu uhličitého stanoví, že ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur na území České republiky nelze povolit do 1. ledna 2020 a ani poté nelze, vzhledem ke geologickým podmínkám ČR a ekonomice technologie CCS, předpokládat výrazné využití této technologie.
Z výše uvedených důvodů také bylo rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace (RIA), a to dopisem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, ze dne 10. července 2015, č. j. 11293/2015-OHR.
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava se týká ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, s výjimkou ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur s celkovou zamýšlenou úložnou kapacitou nižší než 100 kilotun prováděné za účelem výzkumu, vývoje nebo zkoušení nových výrobků a postupů.
Na tuto oblast se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006, kterou Česká republika provedla zákonem č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na správnost transpozice směrnice CCS je vyžadováno, aby došlo k transpozici definic z čl. 3 směrnice CCS, což je prováděno v návrhu novelizace ust. § 2, dále dochází k lepšímu transponování přílohy I směrnice CCS, a to díky nově vloženému ust. § 5 odst. 3 a také dochází, na základě čl. 11 odst. 2 směrnice CCS, k upřesnění odkazu na příslušný právní předpis uvedený ust. § 7 odst. 2.
Výše uvedeným postupem tak dojde k lepší transpozici směrnice CCS, a tedy lze s jistotou říci, že předkládaný návrh je v souladu s právem EU.
Předkládaný návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
d) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se netýká ochrany soukromí a ochrany osobních údajů.
e) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen, ani jiné diskriminační dopady. Návrh nebude mít vliv ani na životní prostředí.
f) Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava pouze zavádí nové definice do ust. § 2 zákona o ukládání oxidu uhličitého, provádí přílohu směrnice CCS do nově vloženého ust. § 5 odst. 3 a upřesňuje odkaz na příslušný právní předpis uvedený v ust. § 7 odst. 2. Navrhovaná právní úprava tedy nezahrnuje žádné změny, které by svou povahou mohly způsobit nárůst korupčních rizik.
g) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Navrhuje se, v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s tímto návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. Důvodem pro tento návrh je výrazně technický charakter této novely a dále také zajištění co nejrychlejšího napravení provedení transpozice právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že jde o nápravu nevhodné transpozice směrnice CCS, tak je nanejvýš žádoucí, aby Poslanecká sněmovna projednala a schválila tento návrh zákona v co možná nejkratším termínu, a to proto, že transpoziční lhůta pro směrnici CCS uplynula již dnem 23. 4. 2011. V současnosti probíhá řízení EU-Pilot, v rámci kterého ČR přislíbila Komisi provedení v materiálu navrhovaných změn v co nejkratším možném termínu. V rámci nápravy transpozice směrnice CCS však dochází pouze ke třem legislativně- technickým změnám, jejichž dopad bude téměř nulový, vyjma právě již několikráte zmiňované nápravy transpozice směrnice CCS. S ohledem na výše uvedené by proto mělo dojít k co nejrychlejší nápravě dané situace. V případě neprovedení včasné nápravy transpozice směrnice CCS se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení pro porušení práva Evropské unie.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného zákona na státní rozpočet či jiné veřejné rozpočty
Návrh nemá současné ani budoucí dopady na státní rozpočet.
K čl. I
K bodu 1 - § 2
Do ust. § 2 jsou doplňovány definice z čl. 3 bodů 2, 4, 15, 16, 20 a 21 směrnice CCS.
Tyto definice jsou velmi podobným přepisem definic obsažených ve směrnici CCS, zároveň jsou však upraveny v souladu s pojmoslovím zavedeným zákonem o ukládání oxidu uhličitého.
Výjimkou je definice geologické formace, kde bylo nutné transponovat pojem „litostratigrafická jednotka“, který není v českém právu používaným pojmem. Tento pojem z odborného hlediska znamená „soubor hornin, které lze podle jejich fyzikálních a chemických vlastností, v kombinaci s pozicí v zemské kůře, rozlišit od jiných souborů hornin“, proto byla zvolena formulace uvedená v návrhu zákona.
K bodu 2 – § 5 odst. 3
Vložení nového odstavce do § 5, a to konkrétně odstavce 3, souvisí s nutností nově transponovat také úvod přílohy I směrnice CCS, která v zákoně o ukládání oxidu uhličitého v současném znění chybí.
Navržené znění formulace je zároveň také upraveno v souladu s pojmoslovím zavedeným zákonem č. 85/2012 Sb. a směrnicí CCS.
K bodu 3 – § 7 odst. 2
S ohledem na nutnost změny poznámky pod čarou bylo zároveň přistoupeno k precizaci ust. § 7 odst. 2 pomocí přímějšího odkazu na konkrétní zákon již v normativní části textu ust. § 7.
Změna poznámky pod čarou spočívá v nahrazení pozn. č. 10, která odkazuje na zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů., na poznámku č. 9, která odkazuje na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá z toho, že příslušným řízením je zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. II – Účinnost
Účinnost je navržena tak, aby byla přiměřená doba legisvakance mezi nabytím platnosti a účinnosti návrhu zákona, ale zároveň aby došlo k co nejrychlejšímu naplnění požadavků Komise.
V Praze dne 21. prosince 2015
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, v.r.