zákon č. 194/2016 Sb.

K Čl. I

K bodu 1. - § 1

Vzhledem k tomu, že je touto novelou prováděno přizpůsobení právního řádu přímo použitelným předpisům EU, je tato skutečnost uvedena v souladu s Legislativními pravidly vlády na začátku úvodního ustanovení. Současně se zavádí nová poznámka pod čarou odkazující na tyto příslušné přímo použitelné předpisy EU, tj. GBER a ABER.

K bodům 2. až 12. - § 2 odst. 1 a 2

Z důvodu podstatných změn v evropské terminologii pro oblast VaVaI dochází v zákoně k úpravě některých vymezených pojmů, zavedení nových definic pojmů „kategorie podpory“ a „smluvní výzkum“ a vypuštění ze zákonné úpravy těch definic pojmů, které vyplývají z přímo použitelných nařízení a jejichž doslovné přejímání do vnitrostátních předpisů není žádoucí, neboť by se jednalo v zásadě o zakázanou recepci přímo použitelného předpisu EU. Převzetí doslovného znění z přímo použitelných předpisů EU se ukázalo jako nevhodné nejen pro obecný zákaz transformace nařízení do práva členských států, ale i např. pro odlišné legislativní zvyklosti na evropské a národní úrovni, kdy definice v evropských předpisech bývají nezřídka značně kazuistické nebo obsahují či odkazují na další pojmy, které by zavedením do vnitrostátní novely vyžadovaly opět bližší specifikaci. To se týká i ve GBER/ABER často používaného negativního či jiného demonstrativního a postupně rozvíjejícího vymezení.

V souladu s modernizovanými evropskými předpisy a pravidly poskytování veřejné podpory se mění zejména definice základních kategorií podpory výzkumu a vývoje (základní výzkum, aplikovaný výzkum, průmyslový výzkum, experimentální vývoj). Komise považuje za užitečné zachovat různé kategorie činností v oblasti VaVaI bez ohledu na skutečnost, že se tyto činnosti mohou řídit spíše interaktivním modelem než modelem lineárním. Vzhledem k tomu, že je v zákoně na základní kategorie podpory odkazováno, byl tento pojem zaveden mezi pojmy pro

účely zákona hned v § 2 odst. 1 písm. a). Současně byly vypuštěny definice pro základní výzkum,

experimentální vývoj, výzkumnou organizaci a infrastrukturu, které platí přímo z nařízení a u nichž je dále v textu zákona proveden pouze odkaz na příslušné ustanovení v GBER. Důvodem je skutečnost, že vymezení jednotlivých pojmů u výše uvedených kategorií podpory (oblastí výzkumu) se v lepším případě obsahově překrývají, v horším případě kolidují, resp. obsahují nová pravidla. Vzhledem k nevhodnosti přejímání doslovného znění definic z nařízení Komise tak dochází z důvodu přehlednosti, zajištění uživatelské konformity i právní jistoty ve většině těchto případů pouze k provedení odkazů u příslušných pojmů v textu zákona na konkrétní ustanovení GBER či ABER v poznámce pod čarou tak, aby bylo adresátům normy usnadněno případné vyhledávání příslušné přímo použitelné definice v nařízení EU, které obsahuje množství jiných a pro oblast VaVaI nerelevantních definic či ustanovení.

Za dosavadní pojem „aplikovaný výzkum“ se nyní dle modernizovaných evropských pravidel považuje nejen stávající věcné vymezení pojmu, ale i tzv. „průmyslový výzkum“, který obsahově kopíruje věcné vymezení aplikovaného výzkumu v předešlém Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), dále se pod aplikovaný výzkum podřazuje „experimentální vývoj“ nebo kombinace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

V předešlém nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008 se však pojem aplikovaný již v oficiálním (úředním) překladu tohoto nařízení neužívá, ale je opět ponechám pojem „průmyslový výzkum“.

Důvodem, proč byl pojem aplikovaný výzkum v § 2 odst. 1 písm. b) upraven tak, že se za

dosavadní definici doplnilo zpřesnění z nového Rámce (tj. dle odst. 15. písm. e/ „aplikovaným výzkumem“ se rozumí průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace“), je především podřazení experimentálního vývoje pod aplikovaný výzkum a dále nutnost zachovat pojmosloví přímo použitelného předpisu EU tak, aby se rozlišily jednotlivé oblasti podpory, od kterých se odvíjí a pro které nařízení EU stanovují příslušná pravidla státní podpory.

Ačkoli je zřejmý odlišný význam (vnímání) slova „průmyslový“, který je v českém jazyce spojen především s výrobou (průmyslem), zatímco v anglickém jazyce je význam slova „industrial“ mnohem obecnější a slovo se používá mnohem volněji a v širších souvislostech, přiklonil se předkladatel k zachování evropského pojmu „průmyslový“ s ohledem na výše uvedené členění, které je třeba zachovat, aby nedošlo k nabourání zavedené struktury v přímo použitelném předpisu EU. Již při tvorbě zákona č. 110/2009 Sb. probíhala velká diskuse, jak tento pojem do zákona o podpoře výzkumu a vývoje zakotvit, a bylo rozhodnuto, že bude využit pojem „aplikovaný výzkum“ vzhledem k tomu, že zahrnuje jak „technický“ tak i „netechnický“ (neprůmyslový) výzkum (např. společenské vědy). Takto byl a je třeba v českých podmínkách obecně chápat i angl. pojem „industrial research“, který neznamená pouze „technický výzkum“. Současná definice pojmu „aplikovaný výzkum“ tomu odpovídá (v § 2 odst. 1 písm. b), avšak schází v ní doplnění (podřazení) pojmu experimentální vývoj. Dosud tedy bylo možné říci, že mezi „aplikovaný výzkum“ a „industrial research“ lze dát rovnítko a pro potřeby zákona o podpoře VaVaI používat výhradně pojem „aplikovaný výzkum“ a nikoliv pojem „průmyslový výzkum“. Nyní však pro účely českého zákona není vhodné použít český ekvivalent k pojmu průmyslový výzkum, tj. “apllied research”, jelikož aplikovaný výzkum tvoří nově dle Rámce dvě složky, které jsou náležitě odděleny a definovány zvlášť. Rovněž s ohledem na vysokou intertextualitu a nutnost zachování kontinuity při překladu oborných pojmů nelze používat v zákoně pojem “aplikovaný výzkum” jako dosud. Ačkoli může mít tato mnohojazyčnost mnohdy negativní dopad na srozumitelnost práva, platí pravidlo, dle kterého musí překlad v prvé řadě zapadat do terminologie EU a nikoli konkrétního členského státu, přičemž ani pro interní účely členského státu se znění v jeho úředním jazyce nesmí odchylovat od originálu. Častým problémem překladů evropských právních předpisů, který dle předkladatele nastal i v daném případě, je přebírání termínů bez náležitého zohlednění významového posunu, kdy pojmy znějící stejně mají mnohdy odlišný význam. Nicméně toto úskalí je dle předkladatele překonatelné právě za pomoci vysvětlení a pochopení obsahu konkrétního institutu, který je třeba preferovat před jeho obecným formálním označením.

Evropská úprava nově zavádí možnost (tj. nikoliv povinnost) podporovat různé kategorie inovací jako podporu určenou inovačním klastrům, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům a podporu na inovace postupů a organizační inovace. Toto rozšíření do návrhu promítnuto není, a to vzhledem k značnému rozsahu změn zákona, které by tato úprava vyvolala, k nutnosti stanovit nové prováděcí postupy pro realizaci podpory těchto opatření včetně změn v působnostech jednotlivých ústředních orgánů státní správy a poskytovatelů a v neposlední řadě vzhledem k rozpočtovým dopadům těchto změn. Proto budou tyto nástroje veřejné podpory navrženy v další etapě při přípravě nové a komplexní právní úpravy podpory VaVaI.

V § 2 odst. 2 byla vypuštěna definice výzkumné organizace, neboť ve stávajícím znění by

kolidovala s novou úpravou v GBER. Z důvodu nevhodnosti doslovného přepisu definic z GBER je na ni při prvním užití, případně v některých dalších novelizačních bodech, pouze odkazováno. S ohledem na ustálenou praxi a obecnou známost pojmu „výzkumná organizace“ je v zákoně ponechán stávající zavedený název „výzkumná organizace“ namísto označení z GBER jako „organizace pro výzkum a šíření znalostí“. Zásadní změnou v pojetí výzkumných organizací tak nyní je, že status výzkumné organizace může získat každý subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je dle nařízení povinen o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví.

Dále bylo nezbytné provést změnu úpravy infrastruktury, neboť stávající úprava infrastruktury pro výzkum a vývoj v dosavadním § 2 odst. 2 písm. e) a f) neodpovídala novému pojmu výzkumná infrastruktura podle GBER. Přitom s pojmem „výzkumná infrastruktura“ jsou úzce svázány podmínky pro poskytování státní podpory VaVaI a práva k využití / nakládání s dosaženými výsledky, aniž by byla státní podpora poskytována v rozporu s pravidly vnitřního trhu. V evropských předpisech nebyla dosud tato problematika upravena vůbec. Vzhledem k rozvoji národních i mezinárodních infrastrukturních zařízení zavedla Komise zvláštní úpravu pro tzv. „výzkumné infrastruktury“. Zcela nově je upravena investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu tak, že pro podporu na činnost (provoz) výzkumné infrastruktury se vztahují stejné podmínky jako na podporu pro výzkumné organizace. Česká právní úprava a evropská právní úprava se tak tímto dostaly do určité kolize, kdy obě úpravy jsou zcela rozdílné, přičemž národní úpravu ve stávající podobě nelze bez výhrad použít. Proto bylo nezbytné zasáhnout také do definic velké a „malé“ infrastruktury. S pojmem „výzkumná infrastruktura“ se tak předmětná novela vypořádává připojením odkazu na obecně závaznou a přímo použitelnou definici v GBER a z této obecné definice vyjímá tzv. velká infrastrukturní zařízení jako výzkumné infrastruktury sui generis, které vláda vzhledem k jejich velikosti, finanční náročnosti nebo významu pro celou Českou republiku schvaluje každou jednotlivě na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzhledem ke zdůrazněné jedinečnosti „velké výzkumné infrastruktury“, způsobu jejího schvalování a věcné návaznosti na evropský předpis o tzv. ERIC (nařízení Rady ES č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury /ERIC/) byl tento pojem zachován. Jinými slovy definice velké výzkumné infrastruktury byla v zákoně explicitně zachována

(po přečíslování v § 2 odst. 2 písm. d/) jakožto unikátní a nákladově náročnější výzkumná

infrastruktura, která aby mohla být považována za velkou výzkumnou infrastrukturu, musí být schválena vládou.

Po vzájemné dohodě s poskytovateli byla ponechána definice veřejné zakázky (po přečíslování

§ 2 odst. 2 písm. e/) ve stávajícím znění, které nijak neodporuje definici v GBER a lépe vystihuje

jejich realizaci v rámci programů aplikovaného výzkumu.

Upravena byla rovněž definice pojmu „projekt“ výzkumu, vývoje a inovací (viz § 2 odst. 2 písm. g/) s důrazem na jasně určené cíle projektu. Nová definice nahlíží na projekt zcela jinak.

Za podstatnou změnu se považuje, že v jednom projektu může být zahrnuto několik kategorií výzkumu, což dosud nebylo možné. Důvodem je snaha umožnit postupný vývoj myšlenky od základního / aplikovaného výzkumu až po experimentální vývoj a touto cestou podpořit transfer výsledků a vývoj nových produktů. Je zde rovněž úzká souvislost se stanovením správné výše veřejné podpory na projekt. Také se omezuje umělé rozdělování projektu na menší celky, což bude mít dopad na stanovení správné intenzity podpory a napomůže zamezit obcházení pravidel veřejné podpory. V této souvislosti definice projektu nyní jednoznačně konstatuje, že projekt musí zahrnovat jasné cíle, všechny činnosti potřebné k jejich dosažení, úplné očekávané náklady a konkrétní požadavky pro posouzení výsledků těchto činností, což z dosavadní úpravy nebylo jednoznačné. Stávající definice projektu je s novou definicí zcela nekompatibilní. Definice projektu však není převzata z GBER, ale z Rámce, proto se nejedná o implementaci přímo použitelného nařízení Komise, ale o formálně-právně vlastní návrh předkladatele inspirovaný úpravou v Rámci.

V definici výsledku výzkumu, vývoje a inovací došlo v důsledku podřazení experimentálního

vývoje pod aplikovaný výzkum k dílčí úpravě v bodech pod písm. i).

V návaznosti na užití pojmu „smluvní výzkum“ ve vymezení způsobilých nákladů bylo třeba

zavést jeho definici (viz § 2 odst. 2 písm. j/), která byla odvozena z části 2.2.1. Rámce - Výzkum

jménem podniků (smluvní výzkum nebo výzkumné služby). Smluvní výzkum představuje specifickou formu spolupráce. Je třeba jej odlišovat od tzv. účinné spolupráce, kterou se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde si příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky, přičemž náklady za projekt mohou nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Podmínky projektu spolupráce, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizika výsledků, šíření výsledků, přístupu k právům duševního vlastnictví a pravidel pro přidělení těchto práv, je třeba stanovit před zahájením projektu. U smluvního výzkumu naopak platí, že výzkumná organizace nebo infrastruktura poskytuje své výzkumné služby (provádí smluvní výzkum) pro podnik za tržní cenu, případně není-li možné tržní cenu určit, pak za cenu, která odráží plné náklady služby a obecně zahrnuje marži stanovenou podle marží, jež obvykle uplatňují podniky působící v odvětví příslušné dotčené služby, nebo se jedná o cenu, která je výsledkem jednání za obvyklých tržních podmínek, pokud výzkumná organizace nebo infrastruktura coby dodavatel služby v jednání usiluje o to, aby při uzavření smlouvy dosáhla maximálního hospodářského prospěchu a pokryla alespoň své mezní náklady. Protože v definici pojmu „smluvní výzkum“ je uvedeno, že podmínky obvykle stanovuje podnik, je touto cestou nepřímo ošetřena i otázka přiměřeného zisku podniku. Současně je v rámci této nové definice proveden odkaz na přílohu I GBER obsahující definici pojmu „podnik“, který byl v novém občanském zákoníku nahrazen pojmem závod právě s ohledem na odlišné chápání tohoto právního institutu v evropském právu, kde se jím rozumí subjekt právních vztahů vykonávající hospodářské činnosti bez ohledu na jeho formu.

Dále se upravuje pojem způsobilých nákladů v § 2 odst. 2 písm. k) tak, že základní (obecné)

vymezení způsobilých nákladů je v souladu s články 25 a 26 GBER a článkem 31 ABER. Z takto obecně formulovaného vymezení způsobilých nákladů lze pak v konkrétním případě na konkrétní kategorie podpory uznat buď všechny, nebo jen některé uvedené náklady pro účely poskytnutí veřejné podpory na projekty, podporu výzkumné infrastruktury, nebo podporu výzkumu a vývoje v oblasti lesnictví a zemědělství. Ustanovení je přizpůsobeno terminologii přímo použitelným předpisům EU tak, aby nedocházelo k výkladovým problémům nebo zbytečným komplikacím při případném odůvodňování Evropské komisi pouze formálně jinak označených způsobilých nákladů, které dle stávající struktury se ne zcela překrývají (bodově, názvem, počtem) s náklady vymezenými pro jednotlivé kategorie podpory v nařízeních Komise. Za uznatelné se považují osobní náklady, náklady na nástroje a vybavení, náklady na budovy a pozemky, náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů a dodatečné režijní a ostatní náklady. I když texty obou předpisů nejsou zcela totožné, po doplnění se obsahově obě vymezení shodují a odpovídají zavedené účetní praxi. Definice „investičních nákladů“ (body 2 a 3) je upravena s drobnou odchylkou – není použito slovo „investiční“, a to proto, že v české praxi se slovo „investiční“ používá spíše v odborné mluvě, zatímco legislativní pojem užívaný např. zákony o účetnictví je „kapitálové výdaje“. Tento rozpor není možné uspokojivým způsobem vyřešit, proto se návrh novely přidržuje obecného označení „náklady nebo výdaje“. V otázce tzv. režijních nákladů se předkladatel přidržel stávajícího znění a ponechal „doplňkové náklady“, neboť podobná debata se vedla již při přípravě původního návrhu zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kolem roku 2001.

Protože GBER určuje v článku 26 bod 3 způsobilé náklady na investiční podporu výzkumné infrastruktury, je na místě vhodné upozornit, že jde o náklady na pořízení majetku, neboť podle finančních předpisů neexistují „investice“ do majetku. Je však důležité, že tyto náklady jsou vázány pouze na výzkumnou infrastrukturu, která je využívána také pro ekonomické činnosti.

Ostatní nástroje, které Komise považuje za slučitelné s pravidly vnitřního trhu, přesahují stávající rozsah zákona. Jde např. o studii proveditelnosti, předobchodní zadávání veřejných zakázek, podporu určenou inovačním klastrům (článek 27 GBER), podporu na inovace určenou malým a středním podnikům (článek 28 GBER) a podporu na inovace postupů a organizační inovace (článek 29 GBER). Protože zákon o inovacích téměř nepojednává, zavedení těchto nástrojů by znamenalo jeho úplné přepracování a významné rozšíření i o úpravu procesů souvisejících s novými nástroji. Budou-li tyto nástroje zapotřebí, bude nutné zpracovat nový právní předpis. U předobchodního zadávání veřejných zakázek a studie proveditelnosti by bylo rovněž zapotřebí návrh podstatně rozšířit o úpravu příslušných procesů, které ve stávajícím znění schází. Nicméně problematikou inovačního partnerství se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a lze tedy předpokládat, že tato problematika bude řešena v rámci transpozice uvedené směrnice (inovačního partnerství) do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případně do nového zákona o veřejných zakázkách.

K bodům 13. a 14. - § 3 odst. 1 a 2

V § 3 odst. 1 se vyjma zjednodušení textu upravuje odkaz na příslušné předpisy a pravidla EU upravující poskytování podpory na VaVaI. Provádí se normativní odkaz také na Rámec, který není přímo aplikovatelným předpisem EU, nicméně je v rámci pravidel pro státní podporu minimálně stejně důležitý jako nařízení. Tento text se doplňuje proto, že instituce přijímající veřejné prostředky na výzkum a vývoj s nimi musí nakládat způsobem, který buď zcela vylučuje, že by se jednalo o veřejnou podporu, nebo v souladu s pravidly vnitřního trhu. To se týká jak účelové podpory výzkumu a vývoje, tak i institucionální podpory.

V § 3 odst. 2 se mění písmeno d), které umožňuje poskytnout účelovou podporu výzkumné infrastruktuře, neboť Evropská komise považuje výzkumnou infrastrukturu za součást výzkumné organizace nebo v určitých případech za rovnocennou výzkumné organizaci (viz část 1.3. bod 15 písm. ff) a část 2.1. bod 20 Rámce). Nutno však počítat s tím, že investice do výzkumné infrastruktury, resp. velké výzkumné infrastruktury, které jsou využívány i pro ekonomické činnosti, se řídí jinými pravidly. GBER je uvádí v článku 26 jako samostatnou kategorii podpory a současně omezuje uznatelné náklady i povolenou intenzitu podpory. Tato podpora není určena na činnost výzkumné infrastruktury, ale pouze na pořízení investic. Podpora činnosti výzkumné infrastruktury je proto řešena obdobně jako podpora činnosti výzkumných organizací s cílem lépe řídit rozvoj výzkumné infrastruktury tak, aby odpovídal potřebám a možnostem výzkumné sféry a české ekonomiky, což lze mnohem lépe provést cestou projektového řízení než cestou institucionální podpory.

K bodům 15. až 17. - § 3 odst. 3

V písmeni a) se upřesňuje, že institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace může být použita na účel vyplývající z její definice, tedy především na nezávislé provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu (tj. průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje), veřejné šíření výsledků těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo pro transfer znalostí podle bodu 19. písm. b) Rámce, dle kterého „Komise má za to, že nehospodářské povahy jsou obecně … činnosti v rámci transferu znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení.“

Transferem znalostí se dle Rámce rozumí „proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech. Kromě vědeckých a technických poznatků zahrnuje také jiné druhy znalostí, např. znalosti, jež se týkají používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy, znalosti podmínek reálného provozního prostředí a způsobů organizačních inovací, jakož i řízení znalostí v souvislosti s určováním, získáváním, zabezpečením, ochranou a využíváním nehmotného majetku.“ Je vhodné připomenout, že tuto institucionální podporu nelze využít na podporu ekonomických činností nad mez a podmínky stanovené bodem 20. Rámce (pro hospodářské činnosti budou využívány stejné vstupy jako u nehospodářských činností a kapacita přidělená každý rok na tyto hospodářské činnosti nepřesáhne 20 % celkové roční kapacity subjektu) bez nebezpečí porušení pravidel pro poskytování veřejné podpory. V neposlední řadě je třeba pamatovat na povinnost výzkumných organizací/infrastruktur stanovenou přímo v GBER, vést oddělené účetnictví pro financování, náklady a příjmy hospodářských činností. Z odděleného účetnictví hospodářských a nehospodářských činností tak bude možné ověřit, že zisk z transferu znalostí byl reinvestován do primárních (tedy nehospodářských) činností výzkumné organizace. Doložení splnění této podmínky je však na příjemci podpory, tj. příslušné výzkumné organizaci.

V písmeni d) se doplňují činnosti, jejichž náklady lze hradit z výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Důvodem rozšíření jsou povinnosti zveřejňovat informace o výsledcích, které vyplývají z článku 9 odst. 1 písm. c) a článku 30 odst. 4 GBER, článku 31 odst. 4 ABER, jakož i z bodu 119 Rámce. Ex post hodnocení výsledků některých kategorií režimů podpory je vyžadováno s odkazem na bod 120 Rámce.

K § 3 odst. 3 písm. f) se navrhuje výslovně upravit možnost, aby institucionální podpora byla poskytována i na úhradu nákladů spojených se zabezpečením agendy ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj podle § 33 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, kterým je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Doposud zákon úhradu takových nákladů výslovně neupravoval, ačkoliv dle tohoto ustanovení lze institucionální podporu poskytnout na náklady spojené s činností Rady, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky. Jedná se tedy o náklady přímo spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a se zajištěním řádného fungování jeho správní funkce ve svěřených agendách VaVaI, tj. odpovědnost za mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi EU a jednotlivých států EU s působností pro výzkum a vývoj, včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů EU, odpovědnost za koncepci podpory velké výzkumné infrastruktury, specifický vysokoškolský výzkum, odpovědnost za výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů podle zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Tedy jedná se o náklady bezprostředně spojené s činnostmi ve VaVaI vyplývající ze zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a proto není možné je hradit z jiných činností. Stejně tak není možné z této institucionální podpory financovat jiné než bezprostředně související technické náklady na zabezpečení chodu příslušných agend tohoto ministerstva v oblasti výzkumu a vývoje. Vzhledem k tomu, že rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nepokrývá pouze oblast VaVaI, je nutné s ohledem na ustanovení kompetenčního zákona a služebního zákona (zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě) zajistit správnost rozpočtování zákonem o státním rozpočtu na daný rok ve struktuře závazných ukazatelů dle rozpočtových pravidel. Tzn., že např. výdaje na pokrytí platů státních zaměstnanců ministerstva jsou hrazeny v rámci limitu objemu výdajů na platy a ostatní osobní náklady dle schváleného zákona o státním rozpočtu na příslušný rok a neměly by být započítávány v rámci institucionální podpory dle předmětného písm. f), neboť platy státních zaměstnanců vychází dle služebního zákona ze systemizace příslušných služebních míst vytvořené na návrh služebního orgánu Ministerstvem vnitra po dohodě s Ministerstvem financí a schvalované vládou na příslušný rok. V souladu se služebním zákonem pak platí, že služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.

K bodu 18. a 28. - § 4 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 5 a § 33 odst. 2 písm. b)

V předmětných ustanoveních se provádí pouze technická změna v souvislosti s vymezením pojmu výzkumná infrastruktura (dosud užíván pojem pouze infrastruktura a velká infrastruktura). Protože výzkumná infrastruktura, která není označována za „velkou“, je zpravidla součástí činnosti výzkumných organizací, ponechává se poskytování této účelové podpory na příslušných poskytovatelích, pokud to pravidla příslušného programu umožní. V případě velké výzkumné infrastruktury je vzhledem k velkému objemu finančních prostředků a dlouhodobým důsledkům (závazkům) pro výdaje státního rozpočtu na VaVaI zapotřebí soustředit tuto podporu k jednomu poskytovateli (Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy). Účelová forma umožňuje také mnohem lépe posuzovat potřebnost investičních výdajů, jejich důsledky v souvislosti s celkovými potřebami rozvoje výzkumných zařízení.

K bodům 19. a 20. - § 5 odst. 2 písm. c) a f)

V § 5 odstavci 2 se doplňují podmínky pro poskytnutí účelové podpory, které musí být součástí návrhu programu VaVaI. Původní struktura programu v odstavci 2 byla změněna pouze formálně věcně. Protože doplňované skutečnosti se povinně dokládají při jednáních s Evropskou komisí a jsou uvedeny v Rámci jako nezbytné podmínky pro posouzení slučitelnosti poskytované podpory s vnitřním trhem, je žádoucí, aby byly uvedeny již přímo v návrhu programu předkládanému vládě ke schválení.

Podle GBER se musí v souvislosti s možností, že projekt obsahuje více kategorií výzkumu, stanovit způsobilé výdaje pro různé kategorie výzkumu, a intenzita podpory (nikoliv míra podpory jako dosud) pro jednotlivé kategorie výzkumu a vývoje podle článku 7 GBER i ABER.

Jako další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy EU je nezbytné chápat, aby již součástí návrhu programu byly informace dokládající nutnost státního zásahu a motivačního účinku (tzn. zda není možné podporované aktivity programu uskutečnit bez státního zásahu) podle článku 6 GBER i ABER, informace o nepřekročení prahových hodnot oznamovací povinnosti podle článku 4 GBER i ABER, určení formy podpory (zda jde o dotaci nebo jinou formu podpory) podle článku 5 GBER i ABER a o ustanoveních týkajících se kumulace podpory podle článku 8 GBER i ABER.

V nově doplněném písm. f) se stanovuje povinnost uvést v programu informaci o právním rámci, podle kterého se podpora poskytuje. Jedná se o informaci o všech právních předpisech (evropských i vnitrostátních) na základě kterých je program stanoven a realizován.

K bodům 21. a 25. - § 5 odst. 3 písm. b) a § 5a odst. 6 písm. d)

V uvedených ustanoveních se aktualizuje pojem „míra podpory“ na nově zavedený pojem z evropských předpisů „intenzita podpory“.

K bodu 22. - § 5 odst. 5, § 7 odst. 1, § 33 odst. 2 písm. a) a § 35 odst. 2 písm. j)

Nahrazuje se pojem „Evropská společenství“ pojmem „Evropská unie“ v důsledku změny v roce 2009, kdy se přijetím Lisabonské smlouvy Evropská společenství přeměnila na Evropskou unii a tři předcházející novely tuto změnu nezaznamenaly.

K bodu 23. - § 5 odst. 6

Úprava § 5 odstavce 6 je nezbytná z hlediska zpřesnění aplikace zákona a jako podpůrná z pohledu nově definovaných pravidel GBER. Znění je třeba vztáhnout na veškeré výdaje podle tohoto zákona.

K bodu 24. - § 5a odst. 5

V § 5a odst. 5 je upraven postup pro předkládání návrhu státního rozpočtu na následující kalendářní rok. Z hlediska rozpočtové legislativy se doplňuje termín pro Radu, ve kterém je povinna předložit vládě svůj návrh celkové výše výdajů na VaVaI jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Dosavadní postup Rady nebyl termínově omezen a docházelo mnohdy ke kolizi s termíny stanovenými rozpočtovými pravidly. Termín je navržen s ohledem na každoroční postup příprav návrhu státního rozpočtu na další období. V souladu s § 5 odst. 1 obsahuje návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně navazujících 2 let. Nově tedy bude Rada termínově zavázána předložit vládě návrh celkové výše výdajů na VaVaI ve smyslu prvního návrhu výdajů nejpozději do 31. května běžného roku, tj. roku, jež předchází tomu, na který se návrh výdajů VaVaI předkládá. V souladu s rozpočtovými pravidly je rozpočtový rok shodný s rokem kalendářním, proto se užívá obdobně jako v rozpočtových pravidlech termín „běžného roku“. V návrhu se tedy předkládají celkové výdaje na VaVaI v příslušném členění na rok bezprostředně následujícím po běžném roce (další rok).

K bodům 26. a 27. - § 7 odst. 3

V § 7 odst. 3 se doplňují nová písmena c) a d), kterými se rozšiřují negativní podmínky pro poskytnutí podpory. Je zde v souladu s evropskou úpravou stanoven zákaz poskytnout podporu podniku v obtížích a režimu podpory Programu, v němž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise vystaven inkasní příkaz do doby, než je změnou režimu podpory vyloučeno další poskytování takové podpory, kvůli níž byl vydán inkasní příkaz. V prvním případě by hrozilo, že poskytnutá podpora bude přednostně použita nikoliv na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, ale např. na pokrytí závazků vůči věřiteli. Druhý případ explicitně vylučuje GBER tak, že se na takovýto režim podpory obecná bloková výjimka nevztahuje.

Má-li být touto novelou provedeno přizpůsobení novým evropským předpisům a pravidlům pro poskytování veřejné podpory, bylo výjimečně přistoupeno k aktualizaci také poznámky pod čarou č. 7a).

K bodům 29. a 30. - § 8 odst. 1 a zrušení § 8 odst. 3

V § 8 odst. 1 se pouze upřesňuje, že oddělenou evidenci je nutné vést nejen o výdajích, ale i o příjmech, a vypouští se odstavec 3 pro nadbytečnost. Důvodem je nová definice pojmu „způsobilé náklady“ v § 2 odst. 2 písm. m), která je přesnější a odpovídá terminologii dle GBER, popř. ABER.

K bodům 31. až 35. - § 9 odst. 1, 3, 5 a 8, § 14 odst. 3 a § 17 odst. 1

V § 9 odst. 1 dochází ke zjednodušení a zpřesnění textu, v písm. g) je proveden odkaz na jednotlivé kategorie podpory stanovené v § 3 odst. 2 a v odstavci 5 se pro nadbytečnost vypouští text „grantový nebo programový“ a je rovněž proveden odkaz na obecný výčet možných projektů, které lze účelově podporovat.

Nahrazení obchodního zákoníku občanským zákoníkem v § 9 odst. 3, § 14 odst. 3 a § 17 odst. 1 je formální úpravou reagující na legislativní změny v soukromoprávní oblasti (přijetí nového občanského zákoníku, kterým se mj. rušil také obchodní zákoník).

V § 9 odst. 8 je provedena pouze legislativně technická úprava dle terminologie nového občanského zákoníku tak, že pojem „právní subjektivita“ je nahrazen pojmem „ právní osobnost“.

K bodu 36. a 37. – § 11 zrušen, § 14 odst. 3 a 4

Návazně na změny práv k výsledkům a jejich využití uvedené v § 16 se vypouští celý § 11, protože vychází z již neplatného konceptu úpravy těchto práv mezi příjemcem a uživatelem podpory, který není v souladu s Rámcem. Ten podrobně upravuje nakládání s výsledky v souvislosti s poskytováním státní (veřejné) podpory. U výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur se vychází z odstavce 20 Rámce. Pro spolupráci výzkumné organizace s podnikem nebo vykonávání výzkumné činnosti ve prospěch podniku je třeba vycházet z bodů 21 až 34 Rámce. Proto je stávající § 11 nadbytečný a v praxi vedl nezřídka k absurdním situacím, kdy byli příjemci nuceni uzavírat smlouvy o využití výsledků, které ani uzavírat nechtěli či nepotřebovali.

V souvislosti se zrušením celého § 11 se z odstavce 3 a 4 § 14 vypouští text „nebo smlouvy o využití výsledků“, neboť zrušením této úpravy institut povinné smlouvy o využití výsledků zaniká.

K bodům 38. až 40. - § 16

Práva k výsledkům a jejich využití se novou evropskou úpravou zásadně mění, a to zejména v části, která se netýká výsledků veřejných zakázek (§ 16 odst. 4).

Pokud jde o změnu § 16 odst. 1 a 2 je třeba uvést, že základním principem přístupu k výsledkům veřejných zakázek je nediskriminační přístup, ovšem za definovaných podmínek zajišťujících, že není poskytnuta státní podpora (bod 33 písm. d) Rámce). Tento princip se doplňuje do odstavce 1 jako poslední část věty (možnost veřejného šíření formou publikací, výuky nebo cestou předpisů, které dovolují ostatním subjektům výsledky využívat) nebo nevýlučnými licencemi (odstavec 2). Tím se upřesňuje možnost zveřejnění a využití výsledků, kterou zákon obsahoval ve stávající úpravě.

Jestliže pro Českou republiku (některé z ministerstev, která nemají vlastní výdaje na výzkum, vývoj a inovace) zajišťuje veřejnou zakázku ve výzkumu, vývoji a inovacích Technologická agentura České republiky, získá v souladu s tímto ustanovením přístupová práva i příslušné ministerstvo, neboť objednatelem je Česká republika a Technologická agentura České republiky ji pouze zastupuje.

Jiná pravidla se stanovují pro výsledky výzkumu a vývoje, které nevznikly cestou veřejných zakázek. Zvláštní a velmi jednoznačná úprava se týká výzkumných organizací, které jsou příjemci veřejných prostředků s až 100 % intenzitou podpory. V těchto případech je možný pouze nediskriminační a nevýlučný přístup k dosaženým výsledkům, jejich veřejné šíření a transfer znalostí v souladu s bodem 19 Rámce, který obsahuje výčet činností považovaných za činnosti nehospodářské povahy. Tím se rozumí např. výuka, databáze s otevřeným přístupem, zveřejnění, volně přístupný software. Důvodem je snaha zabránit výzkumným organizacím přelévat veřejné prostředky do ekonomických činností nad míru, kterou Komise považuje za „omezený rozsah“, jak je uvedeno v bodě 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací) a vstupovat na trh a deformovat ho. To plně koresponduje s principem tzv. otevřeného přístupu (Open Access; 2012/417/EU: Doporučení Komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, Úřední věstník L 194, 21/07/2012 S. 0039 – 0043). Iniciativa "Unie inovací" vyzývá k vytvoření rámce Evropského výzkumného prostoru (EVP), který by pomohl odstraňovat překážky mobility a přeshraniční spolupráce. Stanoví, že by se měl prosazovat otevřený přístup k publikacím a údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a že přístup k publikacím by se měl stát obecnou zásadou u projektů financovaných rámcovými programy EU pro oblast výzkumu.

V případě, že příjemcem je výzkumná organizace / výzkumná infrastruktura, resp. její provozovatel a podniky, řeší se úprava práv způsobem, který chrání jak otevřený přístup v případě výsledků vlastněných výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou, tak zájmy zúčastněného podniku, jakož i způsob vyrovnání mezi nimi.

K bodům 41. a 42. - § 18 odst. 2 a 4 písm. b)

Obdobně jako v ustanovení § 7 odst. 3 se v části týkající se prokazování způsobilosti uchazeče o veřejnou podporu doplňují podmínky pro naplnění požadované způsobilosti o požadavek, aby uchazeč nebyl podnikem v obtížích a nebyl vůči němu vystaven inkasní příkaz, jímž by byla v jeho prospěch již poskytnutá podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou. S ohledem na složitost dokládání těchto negativních skutečností se předpokládá prokazování formou čestného prohlášení. Rovněž je v normativním textu proveden odkaz formou poznámky pod čarou na příslušná ustanovení GBER a ABER, na základě kterých jsou tyto podmínky stanoveny.

K bodu 43. - § 19 odst. 1 nová písm. i) a j)

S odvoláním se na požadavky Komise byl rozšířen povinný obsah zadávací dokumentace o vzorové dokumenty (smlouvu o poskytnutí podpory) a v zájmu transparentnosti také způsob hodnocení a výběru projektů. Ostatně povinnost stanovit způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů je stanovena již při schvalování návrhu programů v § 5 odst. 2 písm. e). Ne vždy je však tato povinnost zcela efektivně naplňována. Z toho důvodu je povinnost přebírána také do zadávací dokumentace k vyhlašované veřejné soutěži, aby nebylo pochyb, na základě jakých kritérií a jakým způsobem jsou vybírány konkrétní projekty k podpoře.

K Čl. II

Vzhledem k tomu, že smyslem a účelem předmětné novely je především zvýšení uživatelské konformity, zpřehlednění a zjednodušení používání zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve světle přímo závazných pravidel v GBER/ABER, zejm. sladění společné terminologie a jednotlivých nástrojů a prostředků veřejné podpory, navrhuje se nabytí účinnosti návrhu patnáctým dnem od jeho vyhlášení v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Evropská nařízení stanoví adaptační období od jejich platnosti do 31. prosince 2014. Toto adaptační období se však vztahuje na jednotlivé režimy podpor, které musí být dány do souladu s novým nařízením. Pro platnost a účinnost adaptačního předpisu proto není tento termín zásadní. Vzhledem k tomu, že jej nebylo možné od uveřejnění nařízení a Rámce v Úředním věstníku EU ani dodržet s ohledem na délku legislativního procesu, navrhuje se obecné nabytí účinnosti v zákonné lhůtě od publikování předpisu ve Sbírce zákonů. Tímto nedojde vlivem pozdější účinnosti předmětné novely k zásadní kolizi, neboť přechodné období 6 měsíců (do 31. prosince 2014) platilo především pro stávající programy podpory a od 1. ledna 2015 by měla být veřejná podpora na výzkum, vývoj a inovace poskytována obecně v souladu s GBER/ABER jakožto přímo závaznými a aplikovatelnými předpisy EU.

V Praze dne 6. května 2015

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, v. r.