zákon č. 194/2017 Sb.

Část první

K § 1

Vymezuje rozsah a působnost zákona. Cílem je usnadnit a podnítit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podporou společného využívání existující fyzické infrastruktury a usnadněním efektivnějšího budování nové fyzické infrastruktury tak, aby bylo možné tyto sítě zavádět s nižšími náklady. Tento požadavek vyplývá ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (dále jen „Směrnice“).

K § 2

Pro potřeby zákona jsou definovány základní pojmy.

Fyzickou infrastrukturou se rozumí jakýkoli prvek sítě, který je určený k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě. Obecně jde o části sítě, které nejsou využívány k přepravě samotného média nebo komodity, pro který je daná síť primárně určena, a mohou sloužit k vedení či umístění prvků komunikační sítě. Jinými slovy aktivním prvkem sítě jsou např. v případě elektřiny samotný vodič nebo kabel, v případě plynu samotné potrubí, v němž je plyn veden, v případě tepla samotné potrubí, v němž je vedena teplonosná látka a v případě sítě elektronických komunikací již napájená část sítě a nasvícená optická vlákna. V zákoně je uveden demonstrativní pozitivní výčet prvků, které jsou fyzickou infrastrukturou, a také negativní výčet prvků, které se za fyzickou infrastrukturu nepovažují (kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody).

Fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy je fyzická infrastruktura, včetně zařízení, která je umístěná v místě koncového uživatele (pojem užívaný v zákoně o elektronických komunikacích) a je vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí. Tyto přístupové sítě musí být zároveň způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě.

Povinnou osobou jsou provozovatelé veřejných komunikačních sítí.

Povinnou osobou jsou taktéž provozovatelé energetických sítí. Konkrétně v případě elektřiny provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy. V případě plynu provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy. V případě tepelné energie držitel licence na výrobu a rozvod tepelné energie. Ve všech uvedených případech z energetiky se jedná o provozovatele definované energetickým zákonem, kteří jsou držiteli licence podle energetického zákona. V energetice patří mezi povinné osoby dále také provozovatelé veřejného osvětlení. V tomto případě se již nejedná o provozovatele podle energetického zákona a držitele licence, protože veřejné osvětlení a jeho provozování není předmětem úpravy v energetickém zákoně. V případě vodovodů je povinnou osobou provozovatel vodovodu tzv. technické vody, prvky sítí využívané k poskytování pitné vody jsou vyloučeny již v rámci definice samotné fyzické infrastruktury. Mezi povinné osoby patří také provozovatelé sítí určených pro sběr odpadních a kanalizačních vod.

Dále jsou povinnou osobou také provozovatelé fyzické infrastruktury sloužící k poskytování dopravních služeb, jako jsou silnice, železnice, přístavy, letiště.

Mezi povinné osoby patří také investor, a to za předpokladu, že stavební práce jsou financované z veřejných prostředků. Je to osoba, která pořizuje stavbu nebo je jejím objednavatelem. Investorem se v drtivé většině případů rozumí stavebník ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, kterým je osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavební prací je každý výsledek stavebních nebo stavebně inženýrských prací jako celek, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci, a zahrnuje fyzickou infrastrukturu, jako jsou např. výkopové práce pro položení podzemního vedení, stavba stožárů pro nadzemní vedení apod. Veřejnými prostředky jsou prostředky definované v § 2 písm. g) zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který veřejné prostředky definuje jako veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu, státní příspěvkové organizaci, státnímu fondu, územnímu samosprávnému celku, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizaci územního samosprávného celku, příspěvkové organizaci městské části hlavního města Prahy nebo jiné právnické osobě zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnické osobě zřízené na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků.

V neposlední řadě je povinnou osobou také vlastník veřejné komunikační sítě, neveřejné sítě elektronických komunikací financované z veřejných prostředků nebo jiné fyzické infrastruktury anebo osoba oprávněná z jiných práv k této infrastruktuře, a to v případě, že jejich provozovatel není jejich vlastníkem a nemá k nim taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osoby.

Oprávněnou osobou jsou provozovatelé veřejné komunikační sítě, tj. podnikatelé, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat veřejnou komunikační síť, a dále povinné orgány. Povinné orgány jsou oprávněnými osobami z toho důvodu, aby orgány územních samosprávných celků měly možnost participovat na oprávněních z tohoto zákona, jako jsou například přístup k informacím o fyzické infrastruktuře nebo koordinace stavebních prací. Mnoho obcí by například chtělo vybudovat vysokorychlostní sítě v rámci rekonstrukce kanalizace či místních komunikací bez toho, že by byly poskytovatelem služeb elektronických komunikací, ale současná právní úprava je v těchto záležitostech výrazně omezuje.

Vysokorychlostní sítí elektronických komunikací je síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s, přičemž této rychlosti musí být dosahováno v obou směrech, tj. jak download, tak upload.

Přístupovým bodem budovy se rozumí fyzický bod umístěný uvnitř budovy nebo mimo ni, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení. Jedná se tedy o uzel, ze kterého budou poskytovány služby elektronických komunikací pro fyzickou infrastrukturu uvnitř budovy. V praxi může dojít k výběru konkrétního operátora podle požadavků koncového uživatele, aniž by byl jiný operátor nebo uživatel omezován.

Povolením je zde definováno nejen jako rozhodnutí, ale i jako omisivní konání, např. v případě, kdy stavební úřad nebude, ve lhůtě určené mu zákonem, konat (např. v případě oznámení).

Povinným orgánem se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, byl-li na něj přenesen výkon veřejné správy, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo veřejná instituce, která byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je zcela nebo převážně financována z veřejných zdrojů.

Přípojkou elektronických komunikací je potom část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení koncového bodu sítě k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě.

Významnou renovací budovy změny již dokončených budov, u kterých by předpokládané náklady přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu.

K § 3

Zákon stanoví, že působnost Jednotného informačního místa (dále jen „JIM“) vykonává Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“).

Základním cílem JIM je zajištění naplnění cílů sledovaných zákonem, tj. urychlení výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. JIM zejména zprostředkovává informace a komunikaci mezi oprávněnými osobami, povinnými orgány a povinnými osobami v souvislosti s poskytováním a výměnou informací podle tohoto zákona a v mezích zákona obecně vykonává činnosti usnadňující přístup k těmto informacím.

Dále je JIM pověřen výkonem následujících činností:

 zveřejňovat informace týkající se podmínek a postupů podle stavebního zákona a údaje nezbytné pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací,

 evidovat a zveřejňovat pravomocná správní rozhodnutí podle tohoto zákona,

 stanovovat a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory návrhů smluv podle § 4, § 8 a § 10, které je oprávněná osoba povinna využít při sjednání práv a povinností s povinnou osobou související s oblastmi regulovanými tímto zákonem, nestanoví-li zákon, že mohou využít i vzory vydané povinnými osobami, tedy zejména při koordinaci stavebních prací, průzkumu na místě a přístupu k fyzické infrastruktuře. Tyto vzory budou zároveň sloužit jako východisko pro rozhodování sporů; vzory je JIM povinno konzultovat s dotčenými subjekty, tak aby tyto vzory reflektovaly dobrou praxi a byly v reálných situacích dobře využitelné; při konzultaci bude JIM povinno postupovat přiměřeně podle § 130 zákona o elektronických komunikacích, přičemž subjekty, které bude JIM povinno zahrnout do konzultačního procesu, budou všechny oprávněné i povinné osoby, které mohou být potenciálně stranami dané smlouvy,  zveřejňovat odkazy na informace povinných osob, související s plněním jejich povinností podle tohoto zákona, které povinná osoba JIM sdělí, tedy zejména na minimální soubor informací poskytnutých JIM.

K § 4

Podle Směrnice musí členské státy zajistit, aby na základě písemné žádosti podniku zajišťujícího nebo oprávněného zajišťovat veřejné komunikační sítě měl každý provozovatel sítě povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup ke své fyzické infrastruktuře pro účely budování prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny.

Otázka přístupu k fyzické infrastruktuře je především otázkou stavebně technickou, když se nejedná o přístup k aktivním prvkům, ale pouze k fyzické infrastruktuře jako jsou např. potrubí, stožáry, kabelovody, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, antény, věže a sloupy.

Pro provozovatele sítí elektronických komunikací, zejména nové účastníky na trhu, může být výrazně efektivnější využít pro účely zavádění sítí elektronických komunikací již existující fyzickou infrastrukturu včetně infrastruktury jiných síťových odvětví, zejména v oblastech, kde vhodná síť elektronických komunikací není k dispozici, nebo tam, kde vybudování nové fyzické infrastruktury nemusí být ekonomicky proveditelné. Synergie napříč odvětvími pomohou navíc podstatně snížit potřebu stavebních prací pro budování sítí elektronických komunikací, a tím i společenské a ekologické náklady s nimi spojené, jako je znečištění, škodlivé vlivy a dopravní problémy.

Z výše uvedených důvodů je nezbytné, aby byl usnadněn přístup k již existující fyzické infrastruktuře.

Žádost oprávněné osoby musí být podána u povinné osoby v písemné podobě a řádně odůvodněna.

Oprávněná osoba (tj. osoba, která chce získat přístup ke stávající fyzické infrastruktuře) musí svou žádost pro povinnou osobu koncipovat konkrétně, tedy připojit k ní návrh smlouvy s identifikací oprávněné osoby, povinné osoby a vlastníka dotčené fyzické infrastruktury, s vymezením prvků fyzické infrastruktury, ke kterým je požadován přístup, navrhovaných podmínek požadovaného přístupu, návrhu projektu a časového průběhu jeho provedení, a to vše tak, aby povinná osoba mohla vyhodnotit podanou žádost a předložený návrh smlouvy z celkového pohledu. Součástí návrhu smlouvy jsou také práva a povinnosti související s trvalým umístěním prvků vysokorychlostní sítě elektronických komunikací a cena za tento přístup, kterou uhradí oprávněná osoba osobě povinné. Potřebné informace pro sestavení žádosti a smlouvy může oprávněná osoba získat mimo jiné postupem podle tohoto zákona s využitím zejména § 6 (Poskytování informací o fyzické infrastruktuře) a § 8 (Průzkum na místě). Součástí žádosti musí být s ohledem na ústavně zaručenou ochranu vlastnictví souhlas vlastníka dotčené fyzické infrastruktury s přístupem k této fyzické infrastruktuře a souhlas vlastníků všech pozemků a staveb dotčených projektem výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Souhlas není nezbytný v případě, že povinná osoba je současně vlastníkem fyzické infrastruktury, ke které oprávněná osoba žádá přístup, a pozemků a staveb dotčených projektem výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Smlouva, kterou oprávněná osoba předkládá jako součást své žádosti povinné osobě je smlouvou soukromoprávního charakteru podle obecně platných právních předpisů pro smluvní vztahy a podle tohoto zákona.

Oprávněná osoba je povinna v žádosti použít pro návrh smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře vzor vydaný JIM nebo vzor vydaný povinnou osobu, splňuje-li tento zákonem vymezené podmínky. Pokud vzor zveřejní JIM i povinná osoba, má oprávněná osoba možnost si zvolit jeden ze vzorů podle svého uvážení.

Cílem uložení povinnosti použít vzor smlouvy zveřejněný JIM nebo povinnou osobou je zjednodušení a urychlení vyhodnocení žádosti oprávněné osoby osobou povinnou. Vzor smlouvy zajišťuje, že návrhy smluv předkládané oprávněnou osobou osobě povinné mohou v zásadě mít pouze dvě struktury, buď strukturu vzoru JIM, nebo strukturu vzoru povinné osoby. Pokud by povinnost použít zveřejněný vzor nebyla oprávněné osobě uložena, tak by každá jednotlivá smlouva předkládaná povinné osobě byla specifickým originálem, především co se struktury návrhu smlouvy týká. V takovém případě by povinná osoba musela každý předložený návrh smlouvy složitě zkoumat s využitím právních expertů. To by zbytečně a nepřiměřeně zvyšovalo náklady povinné osoby na plnění povinností podle tohoto zákona. Uvedené zdůvodnění ke vzorům smluv platí i pro další vzory smluv, o kterých tento zákon hovoří.

Zákon také stanoví, že k právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží. Primárně jde o to eliminovat situace, kdy by povinná osoba svým předchozím právním jednáním (např. uzavřením smlouvy) úmyslně uměle vytvářela překážky, aby se následně mohla vyhnout plnění povinností ve prospěch oprávněné osoby podle tohoto zákona.

K § 5

Požadavek na přístup k již existující fyzické infrastruktuře však není absolutní a neomezený. Povinná osoba sice musí oprávněné osobě na základě žádosti umožnit za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny, přístup ke své infrastruktuře, ale za určitých okolností může z objektivních důvodů přístup odepřít. Fyzická infrastruktura zejména nemusí být technicky vhodná s ohledem na konkrétní okolnosti týkající se infrastruktury, pro kterou byl vyžádán přístup, nebo nedostupná, jako je momentální nedostatek prostoru nebo kvůli budoucím potřebám prostoru, které jsou dostatečně prokázány např. prostřednictvím veřejně dostupných investičních plánů.

Odepření přístupu povinnou osobou člení zákon do dvou skupin. První skupina obsahuje obligatorní důvody, kdy osoba odepře přístup vždy, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna a druhá potom fakultativní, kdy povinná osoba může přístup odepřít, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna. Oproti směrnici zvolil předkladatel taxativní výčet důvodů pro odmítnutí žádosti, a to především z důvodu právní jistoty adresátů zákona.

Mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy. Bezpečností státu se rozumí především stav, kdy objektu (státu jako celku nebo jeho podstatným atributům) nehrozí závažné ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, základům politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí. Veřejným zdravím je potom zdraví ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který veřejné zdraví definuje jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, když tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Co se týká veřejného zájmu, tak je nezbytné jej chápat jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý, když může přitom jít o zájem celospolečenský, lokální nebo skupinový.

Dále mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury. Příkladem částí sítě, kde může dojít „přiložením“ prvků vysokorychlostní sítě elektronických komunikací k ohrožení mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části mohou být především stožáry, sloupy, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce, ale i potrubí, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, nebo vstupy do budov. Konkrétně zde příkladem může být, že zavěšením kabelů pro budování vysokorychlostní sítě elektronických komunikací na stávající stožáry (např. elektrických vedení) již nebudou tyto stožáry vyhovovat požadavkům statické bezpečnosti.

Mezi fakultativní důvody patří technická nevhodnost fyzické infrastruktury pro zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, právní překážky dostupnosti fyzické infrastruktury k zavedení prvku vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a to s výjimkou případů právního jednání povinné osoby, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění povinnosti podle § 4 odst. 1, nedostupnost prostoru k uložení prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, včetně budoucích potřeb povinné osoby, riziko závažného vzájemného rušení plánované nebo stávající služby elektronických komunikací a poskytování jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury, dostupnost jiných možností poskytování služeb vysokorychlostního připojení na dané fyzické infrastruktuře za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, například prostřednictvím velkoobchodní nabídky služeb povinné osoby v rámci již existující infrastruktury, nebo zjevná nepřiměřenost požadavku oprávněné osoby na přístup k fyzické infrastruktuře.

V případě nedostupnosti prostoru k uložení prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací z důvodu budoucích potřeb povinné osoby je nezbytné, aby povinná osoba byla schopna budoucí potřeby prokazatelně doložit, například svými schválenými obchodními a investičními plány.

V případě rizika závažného vzájemného rušení plánované nebo stávající služby elektronických komunikací a poskytování jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury se jedná primárně o vzájemné negativní fyzikální ovlivňování.

V případě dostupnost jiných možností přístupu k fyzické infrastruktuře se jedná o situace, kdy povinná osoba již poskytuje velkoobchodní přístup k fyzické infrastruktuře sítě, která by splňovala potřeby žadatele o přístup a přístup k uvedené fyzické infrastruktuře může mít negativní hospodářský dopad na obchodní model povinné osoby a investiční pobídky a může mít za následek i neefektivní zdvojování prvků sítě.

Důvodem pro odmítnutí žádosti je také skutečnost, že žádost oprávněné osoby neobsahuje povinné náležitosti podle § 4 odst. 2.

Lhůta pro sdělení důvodů odmítnutí žádosti činí dva měsíce od jejího obdržení, přičemž o odmítnutí a jeho důvodech informuje povinná osoba osobu oprávněnou písemně, a to včetně řádného odůvodnění důvodů, které vedly povinnou osobu k odmítnutí žádosti oprávněné osoby.

V případě odmítnutí žádosti o přístup nebo v případě neshody během obchodního jednání o technických, cenových a obchodních podmínkách (nebyla-li uzavřena smlouva týkající se přístupu k fyzické infrastruktuře do 2 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osobě) se může každá ze stran obrátit na ČTÚ jako rozhodce sporů s žádostí o rozhodnutí sporu, aby se zamezilo neodůvodněnému odepření ujednání nebo uložení nepřiměřených podmínek kterékoliv smluvní straně.

K § 6

Směrnice zavádí pro oprávněné osoby právo na poskytnutí souboru minimálních informací (dále též pojem „údaje“) týkajících se fyzické infrastruktury povinných osob. Tyto minimální informace mají být zpřístupněny v elektronické podobě za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. Pro případ, kdy nejsou minimální informace k dispozici prostřednictvím JIM, zavádí Směrnice povinnost, aby provozovatelé sítí tyto informace zpřístupnili na základě konkrétní písemné žádosti podniku zajišťujícího nebo oprávněného zajišťovat veřejné komunikační sítě.

V zájmu efektivního plánování budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zajištění co nejefektivnějšího využití existujících infrastruktur vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací tedy oprávněné osoby mají právo na přístup k souboru minimálních údajů o fyzické infrastruktuře, a to primárně prostřednictvím JIM, které tyto informace již má k dispozici ze své předešlé činnosti nebo je získá od povinných orgánů.

V rámci minimálních údajů o fyzické infrastruktuře budou uvedeny základní technické parametry (průměr, průřez, počet prvků, typy podpěr, výška sloupů atd.) a určení jejího druhu (např. energetika, elektronické komunikace, plynovody, teplovody, veřejné osvětlení, vodovody, kanalizace, kabelovody, kolektory atd.), a to vše v rozsahu jak jsou povinné osoby povinny předávat tyto informace povinným orgánům v rámci svých jiných zákonných povinností. Bude uvedeno její umístění (nadzemní vs. podzemní) a geometrické a polohové určení. Taktéž bude uvedeno, v rámci údajů o současném využití fyzické infrastruktury, zda se jedná například o fyzickou infrastrukturu pro přenos nebo distribuci elektřiny, přepravu nebo distribuci plynu, rozvod tepelné energie, veřejné osvětlení, rozvod vody, sběr nebo čištění odpadních vod atd.) Soubor minimálních údajů zahrnuje také identifikaci vlastníka a provozovatele fyzické infrastruktury a jejich kontaktní údaje.

Oprávněná osoba má právo na poskytnutí souboru minimálních informací o fyzické infrastruktuře povinných osob jen v rozsahu svého plánovaného projektu, přičemž oblast plánovaného projektu musí oprávněná osoba ve své žádosti přesně a explicitně vymezit. Toto omezení je zavedeno z důvodu ochrany práv povinné osoby jako prostředek zamezení šikanózních žádostí o informace.

Lhůta pro poskytnutí údajů je pro JIM jeden měsíc od doručení žádosti oprávněné osoby, která musí být podána u JIM písemně. Oproti ve směrnici použitému neurčitému pojmu pro dobu na poskytnutí informací neprodleně byla z důvodu právní jistoty zvolena konkrétní lhůta pro poskytnutí informací.

Pokud JIM nemá požadovaný soubor minimálních údajů k dispozici ze své předešlé činnosti, požádá o soubor minimálních údajů povinný orgán, kterým budou ve velké většině případů orgány územního plánování nebo stavební úřady. Povinný orgán, který má v důsledku výkonu své působnosti soubor minimálních údajů o fyzické infrastruktuře nebo jeho část k dispozici v elektronické podobě, poskytne tento soubor JIM do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.

Protože povinný orgán většinou nebude původcem souboru minimálních údajů, JIM jej poskytne ve formátu a v rozsahu, ve kterém je přijal od povinné osoby. V takovém případě za správnost a úplnost odpovídá nikoliv povinný orgán, ale jejich poskytovatel. Z tohoto důvodu také předkladatel nevyužil možnost danou směrnicí prodloužit lhůtu pro poskytnutí údajů JIM z důvodu potřeby zaručit spolehlivost poskytnutých informací o jeden měsíc. Pokud povinný orgán není původcem souboru minimálních údajů, sdělí současně tuto skutečnost JIM s jejich poskytnutím JIM.

JIM požadovaný soubor minimálních údajů oprávněné osobě neposkytne, pokud by jejich poskytnutím mohlo dojít k narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy, nebo narušení bezpečnosti mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury, nebo pokud oprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Pokud JIM nemá požadovaný soubor minimálních údajů k dispozici ze své předešlé činnosti a pokud je na základě své žádosti u povinného orgánu neobdržel od tohoto orgánu, tak JIM vyrozumí o této skutečnosti oprávněnou osobu. V takovém případě poté může oprávněná osoba požádat o poskytnutí souboru minimálních údajů přímo povinnou osobu.

K § 7

Povinná osoba požadovaný soubor minimálních údajů oprávněné osobě neposkytne, pokud by jejich poskytnutím mohlo dojít k narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy, nebo narušení bezpečnosti mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury, nebo z důvodu nutnosti ochrany jejího obchodního tajemství.

Povinná osoba může také požadavek na poskytnutí minimálních informací oprávněné osobě odmítnout za taxativně vymezených podmínek a to pokud již požadovaný soubor minimálních údajů zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup, když v takovém případě sdělí oprávněné osobě údaje umožňující přístup ke zveřejněným údajům, nebo požadovaný soubor minimálních údajů již poskytla JIM nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo pokud oprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Odmítne-li povinná osoba žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a JIM.

Pokud povinná osoba odmítla žádost oprávněné osoby nebo pokud povinná osoba neposkytla požadovaný soubor minimálních údajů oprávněné osobě do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost oprávněné osoby doručena, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí ČTÚ.

ČTÚ rozhodne o povinnosti poskytnout údaje nebo rozhodne o odmítnutí poskytnutí údajů s tím, že své rozhodnutí musí řádně odůvodnit.

K § 8

Pro jednoznačnější představu o fyzické infrastruktuře povinné osoby může oprávněná osoba požadovat po povinné osobě průzkum na místě. Průzkum na místě v případě sítí elektronických komunikací zahrnuje i přípojky elektronických komunikací viz definice přípojky v § 2.

Žádost o průzkum na místě musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy, který vymezí fyzickou infrastrukturu, o jejíž průzkum na místě se žádá, a stanoví způsob, termín a cenu provedení průzkumu na místě. Součástí žádosti musí být s ohledem na ústavně zaručenou ochranu vlastnictví souhlas vlastníka dotčené fyzické infrastruktury a souhlas všech vlastníků pozemků nebo staveb dotčených průzkumem na místě. Souhlas není nezbytný v případě, že povinná osoba je současně vlastníkem fyzické infrastruktury, ke které oprávněná osoba žádá provedení průzkumu na místě, a pozemků a staveb dotčených požadovaným průzkumem na místě.

Smlouva, kterou oprávněná osoba předkládá jako součást své žádosti povinné osobě je smlouvou soukromoprávního charakteru podle obecně platných právních předpisů pro smluvní vztahy a podle tohoto zákona.

Oprávněná osoba je povinna v žádosti použít pro návrh smlouvy o provedení průzkumu na místě vzor vydaný JIM nebo vzor vydaný povinnou osobu, splňuje-li tento zákonem vymezené podmínky. Pokud vzor zveřejní JIM i povinná osoba, má oprávněná osoba možnost si zvolit jeden ze vzorů podle svého uvážení.

Povinná osoba informuje v odpovědi na žádost oprávněnou osobu o možném využití prvků dotčené fyzické infrastruktury, které mají být předmětem průzkumu, oprávněnou osobou. Možným využitím prvků dotčené fyzické infrastruktury se rozumí možnost jejich využití pro plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací oprávněnou osobou. Jedná se například o využitelný prostor pro zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v již exitujících chráničkách povinné osoby, apod.

Povinná osoba umožní průzkum své fyzické infrastruktury na místě oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady, a to na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Současně je na základě článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod oprávněná osoba povinna poskytnout povinné osobě náhradu za nucené omezení vlastnického práva v míře odpovídající rozsahu, v němž byla povinná osoba průzkumem své fyzické infrastruktury dotčena.

K § 9

Požadavek na průzkum na místě není absolutní a neomezený. Povinná osoba sice musí oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady umožnit průzkum na místě, a to na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, ale za určitých okolností může z objektivních důvodů průzkum na místě odepřít.

Odepření přístupu povinnou osobou člení zákon do dvou skupin. První skupina obsahuje obligatorní důvody, kdy osoba odepře provedení průzkumu vždy, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna a druhá potom fakultativní, kdy povinná osoba může průzkum odepřít, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna.

Mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy. Bezpečností státu se rozumí především stav, kdy objektu (státu jako celku nebo jeho podstatným atributům) nehrozí závažné ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, základům politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí. Veřejným zdravím je potom zdraví ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který veřejné zdraví definuje jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, když tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Co se týká veřejného zájmu, tak je nezbytné jej chápat jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý, když může přitom jít o zájem celospolečenský, lokální nebo skupinový.

Dále mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury. Příkladem částí sítě, kde může dojít „přiložením“ prvků vysokorychlostní sítě elektronických komunikací k ohrožení mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části mohou být především stožáry, sloupy, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce, ale i potrubí, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, nebo vstupy do budov. Konkrétně zde příkladem může být, že zavěšením kabelů pro budování vysokorychlostní sítě elektronických komunikací na stávající stožáry (např. elektrických vedení) již nebudou tyto stožáry vyhovovat požadavkům statické bezpečnosti.

Mezi fakultativní důvody patří technická nevhodnost fyzické infrastruktury pro zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, právní překážky dostupnosti fyzické infrastruktury k zavedení prvku vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a to s výjimkou případů právního jednání povinné osoby, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění povinnosti podle § 4 odst. 1, nedostupnost prostoru k uložení prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, včetně budoucích potřeb povinné osoby a riziko závažného vzájemného rušení plánované nebo stávající služby elektronických komunikací a poskytování jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury, dostupnost jiných možností poskytování služeb vysokorychlostního připojení na dané fyzické infrastruktuře za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, například prostřednictvím velkoobchodní nabídky služeb povinné osoby v rámci již existující infrastruktury.

V případě nedostupnosti prostoru k uložení prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací z důvodu budoucích potřeb povinné osoby je nezbytné, aby povinná osoba byla schopna budoucí potřeby prokazatelně doložit, například svými schválenými obchodními a investičními plány.

V případě rizika závažného vzájemného rušení plánované nebo stávající služby elektronických komunikací a poskytování jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury se jedná primárně o vzájemné negativní fyzikální ovlivňování.

Důvodem pro odmítnutí žádosti je také skutečnost, že žádost oprávněné osoby neobsahuje povinné náležitosti podle § 8 odst. 2.

Lhůta pro sdělení důvodů odmítnutí žádosti o průzkum na místě činí jeden měsíce od jejího obdržení, přičemž o odmítnutí a jeho důvodech informuje povinná osoba osobu oprávněnou písemně, a to včetně řádného odůvodnění důvodů, které vedly povinnou osobu k odmítnutí žádosti oprávněné osoby.

Pokud dojde k odmítnutí žádosti o průzkum na místě, zůstává povinné osobě povinnost poskytnout informace o možném využití prvků dotčené fyzické infrastruktury podle § 8 odst. 4. V případě odmítnutí žádosti o provedení průzkumu na místě nebo v případě neshody během obchodního jednání o vymezení fyzické infrastruktury, o jejíž průzkum na místě se žádá, o stanovení způsobu, termínu a ceny provedení průzkumu na místě (nebyla-li uzavřena smlouva týkající se provedení průzkumu na místě do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě) se může oprávněná osoba obrátit na ČTÚ jako rozhodce sporů s žádostí o rozhodnutí sporu, aby se zamezilo neodůvodněnému odepření ujednání nebo uložení nepřiměřených podmínek kterékoliv smluvní straně.

K § 10

Koordinace stavebních prací týkajících se fyzické infrastruktury může zajistit značné úspory a minimalizovat zátěž pro oblast dotčenou budováním nových vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Předmětem koordinace podle tohoto zákona jsou veřejné sítě elektronických komunikací, neveřejné sítě elektronických komunikací financované z veřejných prostředků a dále fyzické infrastruktury určené k poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektrické energie včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod, odvodňovacích systémů a dopravních služeb včetně drah, silnic, přístavů a letišť nebo fyzické infrastruktury uvnitř budovy. U všech uvedených kategorií se uplatní požadavek, že koordinaci podléhají pouze ty infrastruktury, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků.

Stavební práce zcela nebo částečně financované z veřejných prostředků by měly vést k maximalizaci pozitivního společného výsledku využitím pozitivních externalit takových prací napříč odvětvími a zajištěním rovných příležitostí při sdílení dostupné a plánované fyzické infrastruktury za účelem budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. V případě stavebních prací, které nejsou financovány z veřejných prostředků, není dotčeno právo zúčastněných stran uzavírat dohody o koordinaci stavebních prací v souladu s jejich vlastními investičními a obchodními plány a jimi upřednostňovaným časovým rámcem.

Žádost oprávněné osoby musí být podána u povinné osoby v písemné podobě.

Oprávněná osoba (tj. osoba, která chce získat koordinaci stavebních prací) musí svou žádost pro povinnou osobu koncipovat konkrétně, tedy připojit k ní návrh smlouvy s identifikací oprávněné osoby, povinné osoby, zhotovitele stavby, je-li znám, s vymezením fyzické infrastruktury, s vymezením prvků dotčené stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací, s podmínkami projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pro který oprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový průběh jeho provedení, a to vše tak, aby povinná osoba mohla vyhodnotit podanou žádost a předložený návrh smlouvy z celkového pohledu. Součástí návrhu smlouvy jsou také práva a povinnosti související s koordinací stavebních prací a rozdělení dodatečných nákladů vyplývající z koordinace stavebních prací mezi oprávněnou osobu a povinnou osobou.

Potřebné informace pro sestavení žádosti a smlouvy může oprávněná osoba získat mimo jiné postupem podle tohoto zákona s využitím zejména § 11 (Poskytování údajů o stavebních pracích). Součástí žádosti musí být s ohledem na ústavně zaručenou ochranu vlastnictví souhlas vlastníka dotčené stávající nebo plánované fyzické infrastruktury s koordinací prací stavebních prací při rekonstrukci stávající nebo výstavbě plánované fyzické infrastruktury a souhlas vlastníků všech pozemků a staveb dotčených koordinací stavebních prací projektem výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Souhlas není nezbytný v případě, že povinná osoba je současně vlastníkem fyzické infrastruktury, ke které oprávněná osoba žádá koordinaci stavebních prací, a pozemků a staveb dotčených koordinací stavebních prací projektem výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Smlouva, kterou oprávněná osoba předkládá jako součást své žádosti povinné osobě je smlouvou soukromoprávního charakteru podle obecně platných právních předpisů pro smluvní vztahy a podle tohoto zákona.

Oprávněná osoba je povinna v žádosti použít pro návrh smlouvy o koordinaci stavebních prací vzor vydaný JIM nebo vzor vydaný povinnou osobu, splňuje-li tento zákonem vymezené podmínky. Pokud vzor zveřejní JIM i povinná osoba, má oprávněná osoba možnost si zvolit jeden ze vzorů podle svého uvážení.

Žádosti o koordinaci stavebních prací je povinná osoba povinna vyhovět za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, a to na základě odůvodněné žádosti oprávněné osoby, pokud koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované stavební práce, které by nesla povinná osoba, zejména náklady z důvodu dalšího prodlení, pokud to povinné osobě nebrání v kontrole nad stavebními pracemi, za předpokladu, že žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc před podáním žádosti o povolení. Nad rámec směrnice zvolil předkladatel jako další důvod pro odmítnutí žádosti analogicky k důvodům pro odmítnutí žádosti o přístup situace, kdy by byla ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví nebo zachování ochrany obchodního tajemství povinné osoby.

Pokud povinná osoba odmítne žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí důvody odmítnutí, a to včetně řádného odůvodnění důvodů, které vedly povinnou osobu k odmítnutí žádosti oprávněné osoby, oprávněné osobě a JIM.

V případě odmítnutí žádosti o koordinaci stavebních prací nebo v případě neshody během obchodního jednání o technických, cenových a obchodních podmínkách (nebyla-li uzavřena smlouva týkající se koordinace stavebních prací do 1 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osobě) se může každá ze stran obrátit na ČTÚ jako rozhodce sporů s žádostí o rozhodnutí sporu, aby se zamezilo neodůvodněnému odepření ujednání nebo uložení nepřiměřených podmínek kterékoliv smluvní straně.

K § 11

Pro efektivní koordinaci a plánování projektů je nezbytné zajistit, aby byly v dostatečném předstihu známy plánované práce týkající se fyzické infrastruktury, pro kterou bylo uděleno povolení, nebo ohledně které povolovací řízení probíhá nebo se v následujících šesti měsících plánuje podání žádosti o udělení povolení. Předmětem informování podle tohoto ustanovení jsou obdobně jako u koordinace stavebních prací podle § 10 veřejné sítě elektronických komunikací, neveřejné sítě elektronických komunikací a dále fyzická infrastruktura určená k poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektrické energie včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod, odvodňovacích systémů a dopravních služeb včetně drah, silnic, přístavů a letišť nebo fyzické infrastruktury uvnitř budovy. U všech uvedených kategorií se uplatní požadavek, že informování podléhají pouze ty infrastruktury, které jsou alespoň částečného financovány z veřejných prostředků.

Žádost o poskytnutí informací o stavebních pracích musí být písemná a řádně odůvodněná.

Povinná osoba je povinna žádosti poskytnutí informací o stavebních pracích povinna vyhovět do 2 týdnů ode dne doručení žádosti s tím, že oprávněné osobě poskytne údaje o umístění a druhu stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územím, specifikaci prvků stávající nebo plánované fyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi, předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a kontaktní údaje povinné osoby. Uvedené údaje a informace jsou povinnou osobou poskytovány za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

Současně s poskytnutím uvedených údajů a informací oprávněné osobě je povinná osoba poskytne i JIM. Tím bude zajištěno, aby mohly případné další oprávněné osoby participovat na těchto plánovaných pracích a koordinovat své projekty. Povinná osoba již není povinna informovat oprávněnou osobu o aktualizacích informací o stavebních pracích s výjimkou případů, kdy jsou mu změny známy v okamžiku poskytnutí informací.

K § 12

Požadavek na poskytnutí informací o stavebních pracích není absolutní a neomezený. Povinná osoba sice musí oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady informace poskytnout, a to na základě spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, ale za určitých okolností může z objektivních důvodů žádost o poskytnutí informací odmítnout.

Odmítnutí žádosti o poskytnutí informací povinnou osobou člení zákon do dvou skupin. První skupina obsahuje obligatorní důvody, kdy osoba odmítne žádost o poskytnutí informací vždy, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna a druhá potom fakultativní, kdy povinná osoba může žádost o poskytnutí informací odmítnout, pokud daná skutečnost nastane a podmínka je splněna.

Mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví. Bezpečností státu se rozumí především stav, kdy objektu (státu jako celku nebo jeho podstatným atributům) nehrozí závažné ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, základům politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví občanů, majetkových hodnot a životního prostředí. Veřejným zdravím je potom zdraví ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který veřejné zdraví definuje jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, když tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Dále mezi obligatorní důvody patří možné narušení bezpečnosti a integrity sítě nebo její části.

Mezi fakultativní důvody patří situace, kdy povinná osoba požadované údaje zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup, když v takovém případě sdělí oprávněné osobě pouze údaje umožňující přístup ke zveřejněnému údaji.

Dále mezi fakultativní důvody patří situace, kdy povinná osoba již poskytla požadované údaje JIM nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti.

Lhůta pro sdělení důvodů odmítnutí žádosti o poskytnutí údajů o stavebních pracích činí dva týdny od jejího obdržení, přičemž o odmítnutí a jeho důvodech informuje povinná osoba osobu oprávněnou písemně, a to včetně řádného odůvodnění důvodů, které vedly povinnou osobu k odmítnutí žádosti oprávněné osoby. V případně odmítnutí informuje povinná osoba o této skutečnosti současně též JIM.

Pokud povinná osoba odmítla žádost oprávněné osoby nebo pokud povinná osoba neposkytla požadované údaje o stavebních pracích oprávněné osobě do 2 týdnů ode dne, kdy jí byla žádost oprávněné osoby doručena, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí ČTÚ.

ČTÚ rozhodne o povinnosti poskytnout údaje nebo rozhodne o odmítnutí poskytnutí údajů s tím, že své rozhodnutí musí řádně odůvodnit.

K § 13

Každý poskytovatel veřejných komunikačních sítí by měl mít právo zavést na vlastní náklady až k přístupovému bodu svou síť a právo na přístup ke kterékoli existující fyzické infrastruktuře uvnitř budovy za účelem budování vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pokud je duplikace technicky nemožná nebo ekonomicky neefektivní.

Současná právní úprava (konkrétně zákon o elektronických komunikacích) už obsahuje možnost ČTÚ rozhodnout o uložení povinnosti podniku s významnou tržní silou vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům. Povinnost uložená ČTÚ by se však vztahovala pouze na podnik s významnou tržní silou v oblasti elektronických komunikací a nikoliv na jiné provozovatele sítí zejména v sektoru utilit.

Proto se navrhuje, aby měla oprávněná osoba právo ukončit svou vysokorychlostní síť elektronických komunikací v prostorách koncového uživatele, pokud infrastruktura uvnitř budovy umožňující vysokorychlostní připojení neexistuje. K ukončení sítě je zapotřebí souhlasu koncového uživatele a výkon oprávnění je nezbytné realizovat tak, aby byl dopad na vlastnická práva dalších osob minimální.

Dále se navrhuje, aby měla oprávněná osoba právo na přístup za přiměřenou náhradu ke kterékoli existující fyzické infrastruktuře uvnitř budovy za účelem budování vysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Podmínkou výkonu tohoto práva je skutečnost, že výstavba nové vysokorychlostní sítě elektronických komunikací by byla technicky nemožná nebo ekonomicky neefektivní.

K § 14

Oprávněná osoba musí svou žádost o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu koncipovat konkrétně, tedy připojit k ní smlouvu s identifikací oprávněné osoby, povinné osoby a vlastníka dotčené fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo přístupového bodu, prvků fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo označení přístupového bodu a s vymezením podmínek navrhovaného přístupu, návrhu projektu a časového průběhu jeho provedení tak, aby povinná osoba mohla zhodnotit podanou žádost v celkovém pohledu.

Povinná osoba potom musí oprávněné osobě na základě žádosti umožnit za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup ke své fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu. Tato povinnost taktéž není absolutní. Povinná osoba může z objektivních důvodů přístup odepřít. Důvodem odmítnutí žádosti je dostupnost jiných možností spravedlivého, přiměřeného a nediskriminačního přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu, vhodných k poskytování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, zejména pokud povinná osoba již poskytuje velkoobchodní přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo přístupovému bodu. Taktéž je důvodem pro odmítnutí žádosti skutečnost, že žádost oprávněné osoby neobsahuje povinné náležitosti.

V případě odmítnutí žádosti o přístup nebo nebyla-li ve lhůtě 2 měsíců od doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, může se každá ze stran obrátit na ČTÚ jako řešitele sporu. Pro podání žádosti o rozhodnutí sporu je nutné, aby byla ČTÚ současně předložena žádost oprávněné osoby.

K § 15

Podle recitálu Směrnice dosažení cílů Digitální agendy vyžaduje, aby se zavádění infrastruktury přiblížilo prostorám koncových uživatelů, přičemž musí být plně respektována zásada proporcionality. Mělo by být usnadněno vybudování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací až ke koncovým uživatelům a zároveň zajištěna technologická neutralita, zejména prostřednictvím fyzické infrastruktury uvnitř budovy, připravené pro vysokorychlostní připojení. S ohledem na skutečnost, že náklady na instalaci fyzické infrastruktury (např. minichrániček) během výstavby budovy jsou relativně nízké, zatímco dodatečné dovybavení budov vysokorychlostní infrastrukturou může představovat významnou část nákladů na budování vysokorychlostní sítě, musí být všechny nové nebo významně renovované budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro vysokorychlostní připojení až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy.

Povinnosti podle odstavce 1 se nevztahují na budovy nebo stavby, které jsou kulturní památkou památky a budovy, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně. Skutečnost uvedenou ve vět předchozí, na základě které není nutné, aby stavby byly vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro vysokorychlostní připojení až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a byly vybaveny přístupovým bodem budovy, stavebník nebo vlastník budovy doloží při podání žádosti o povolení závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče.

Povinnosti podle odstavce 1 se dále nevztahují na budovy nebo stavby pro bydlení s méně než dvěma byty a budovy důležité pro obranu nebo bezpečnost státu.

K § 16

O skutečnostech, které se oprávněná osoba dozví postupem podle tohoto zákona, tedy nejen o minimálním souboru informací, ale také o informacích získaných v rámci průzkumu na místě atd., je tato osoba povinna zachovávat mlčenlivost a zajistit jejich ochranu před jejich zneužitím nebo neoprávněným použitím, pokud tyto informace nejsou veřejně dostupné. Pokud oprávněná osoba požadovanou ochranu nezajistí, dopustí přestupku podle tohoto zákona.

K § 17

Orgánem pro rozhodování sporů podle tohoto zákona je ČTÚ, který postupuje při rozhodování sporů podle tohoto zákona podle příslušných ustanovení správního řádu a podle tohoto zákona.

Řízení se zahajuje na návrh, který musí být podán nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku, kdy nastala skutečnost zakládající oprávnění podat návrh na rozhodnutí (zejména nevyhovění žádosti podle tohoto zákona, její odmítnutí, zmeškání lhůty pro provedení určitého úkonu atd.). Zmeškání lhůty pro podání návrhu na rozhodnutí má za následek odmítnutí návrhu ze strany ČTÚ. Lhůty jsou stanoveny přísně s ohledem na právní jistotu stran sporu. Navrhovatel musí aktivně hájit svá práva, jinak přichází o možnost řešit spor prostřednictvím ČTÚ.

Pro podání žádosti o rozhodnutí sporu je nezbytné, aby byla ČTÚ současně předložena žádost oprávněné osoby vůči osobě povinné se všemi jejími přílohami, ke které se předkládaný spor k rozhodnutí ČTÚ předkládá se specifikací, co je předmětem sporu, a to vše tak, aby ČTÚ mohl vyhodnotit podaný návrh na rozhodnutí z celkového pohledu. Součástí návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

ČTÚ na základě předloženého návrhu na rozhodnutí projedná věc bez zbytečného odkladu a rozhodne o povinnosti uzavřít smlouvu, pokud oprávněná osoba na návrhu trvá, nebo poskytnout údaje nebo návrh na rozhodnutí sporu zamítne. Pokud nelze věc projednat bez zbytečného odkladu rozhodne ČTÚ o sporu o přístup k fyzické infrastruktuře do 4 měsíců a o sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací, o sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy a o stanovení povinnosti poskytnout soubor minimálních údajů a údaje o stavebních pracích do 2 měsíců. Při rozhodování o uzavření smlouvy ČTÚ zpravidla využije i vzor smlouvy zveřejněný ČTÚ.

Při stanovení cen za poskytnutí přístupu ČTÚ zajistí, aby povinná osoba měla přiměřenou možnost náhrady svých ekonomicky oprávněných nákladů vzniklých v souvislosti s poskytováním přístupu k jeho fyzické infrastruktuře. ČTÚ zohlední i dopad požadovaného přístupu na obchodní plán povinné osoby, včetně investic, jež povinná osoba již vynaložila, a to zejména investic uskutečněných do fyzické infrastruktury, o přístup k níž bylo požádáno. Tento požadavek kopíruje požadavky Směrnice, viz např. recitál 19.

Vzhledem k tomu, že v různých odvětvích dotčených tímto zákonem působí tzv. „sektoroví regulátoři“, kteří jsou specializovanými odbornými orgány pro řešení problematiky daného sektoru, tak si pro účely rozhodování podle tohoto zákona může ČTÚ vyžádat stanovisko od správního orgánu, jehož působnosti se předmět sporu týká. Tento správní orgán je povinen vydat své stanovisko do 30 dnů.

K § 18

Proti rozhodnutí Úřadu o sporu není přípustný rozklad, přezkumné řízení ani obnova řízení. Jinými slovy opravný prostředek ve správním řízení je proti rozhodnutí ČTÚ vyloučen. Strana, která není s výsledkem sporu spokojena, však má právo domáhat se nápravy u správního soudu na základě správní žaloby podané podle soudního řádu správního.

K § 19 a § 20

Zde jsou řešeny přestupky fyzických i právnických osob za porušení povinností stanovených tímto zákonem a společná ustanovení k nim, atd.

Přestupky jsou stanoveny pouze k těm povinnostem zákona, za jejichž porušení není příslušná osoba sankcionována jiným způsobem nebo u nichž nelze efektivně využít institutu donucovací pokuty.

Mezi přestupky fyzických i právnických osob je zařazeno i porušení mlčenlivosti oprávněné osoby o skutečnostech, které se oprávněná osoba dozví postupem podle tohoto zákona, tedy nejen o minimálním souboru informací, ale také o informacích získaných v rámci průzkumu na místě atd.

Za všechny přestupky definované tímto zákonem lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

Sazby pokut jsou stanoveny s ohledem na celospolečenskou nebezpečnost spáchaného přestupku a to i v kontextu nastavených pokut a celospolečenské nebezpečnosti přestupků v jiných oborech podnikání, oblastech ekonomiky a hospodářství (v příslušných oborových zákonech).

Přestupky podle tohoto zákona projednává ĆTÚ.

Tento zákon také stanovuje, že v případech, kdy je přestupek spáchán opakovaně, je možné zvýšit sazbu pokuty za přestupek podle tohoto zákona na dvojnásobek. Pro tento případ se za přestupek spáchaný opakovaně považuje takový přestupek, kdy ode dne rozhodnutí o vině za obdobný přestupek nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

K § 21

V tomto ustanovení je dána ČTÚ jako rozhodci sporu možnost vymáhat splnění jejich rozhodnutí prostřednictvím donucovacích pokut, když institut donucovacích pokut je obecně upraven v § 129 správního řádu.

Sazby donucovacích pokut jsou stanoveny s ohledem na celospolečenskou nebezpečnost spáchaného činu a to i v kontextu nastavených pokut a celospolečenské nebezpečnosti přestupků a deliktů v jiných oborech podnikání, oblastech ekonomiky a hospodářství (v příslušných oborových zákonech).

K § 22

Přechodná ustanovení řeší jednak problematiku existujících smluv, kdy ustanovení existujících smluv, která znemožňují povinné osobě plnit povinnosti podle tohoto zákona z důvodu závazku poskytnout třetí osobě v budoucnu kapacitu nevyužitou k okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve povinná osoba druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona k obnovení jednání o smlouvě za účelem zrušení této smluvní povinnosti. Pokud se strany v přiměřené lhůtě nedohodnou, rozhodne na návrh kterékoli ze stran soud, že se smluvní povinnost ruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí, přičemž návrhem stran není soud vázán.

Dále se s ohledem na povinnosti v § 15 odst. 1 stanoví, že tyto povinnosti se nevztahují na nové stavby, pro něž byla žádost o povolení podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Část druhá - Změna zákona o elektronických komunikacích

K § 23

K bodům 1, 2 a 3 (§ 8 odst. 3, 4 a 6) – uvedení obecných podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací do souladu s obecnými podmínkami podnikání v ostatních odvětvích, když předložení dokladů o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, již nepatří k obecným podmínkám podnikání. Dále dochází k úpravě bezúhonnosti, tak aby byla v souladu s obecnými podmínkami pro podnikání, současná úprava v zákoně o elektronických komunikacích je širší. Tato úprava je také v rozporu s právem EU.

K bodu 4 (§ 104 odst. 3) – na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. To znamená rozšíření oprávnění na celý odst. 1 a 2. Maximální výše náhrady je stanovena dle zvláštního právního předpisu.

K bodům 5 a 6 (§ 104 odst. 4) – uvedení dotčených ustanovení do souladu s novým občanským zákoníkem.

K bodu 7 (§ 108 odst. 1) – zajištění otevřeného přístupu k informacím o udělených právech k využívání rádiového spektra jako nezbytné podmínky k uplatnění obchodování. Plnění úkolu vyplývajícího ze Strategie správy rádiového spektra.

K bodům 8 a 9 (§ 118 odst. 12) - změna v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Přestože se jedná o obecně závazný a přímo použitelný právní předpis, je do českého právního řádu nezbytné zakotvit sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

K bodu 10 (§ 118 odst. 14) – legislativně technická úprava, když samotné přenesení telefonního čísla se týká veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdežto sankce za porušení povinnosti umožnit přenesení telefonního čísla pouze veřejně dostupné telefonní služby.

K bodům 11 a 12 (§ 118 odst. 14 a odst. 22 písm. a)) – oprava legislativně technické chyby. Dvě stejně označená písmena v odst. 14.

K bodu 13 [§ 118 odst. 22 písm. b)] – sankce za porušení povinnosti v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Přestože se jedná o obecně závazný a přímo použitelný právní předpis, je do českého právního řádu nezbytné zakotvit sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

Část třetí

K § 24 – Změna zákona o správních poplatcích

K bodu 1 (část I položka 17 bod 1 písmeno e)) – Úspora nákladů na správní poplatky u staveb veřejné technické infrastruktury, které jsou prováděny ve veřejném zájmu.

K bodu 2 (část VIII položka 114) – Doplňují se správní poplatky za podání návrhu na rozhodnutí sporu, přičemž poplatek za podání návrhu na rozhodnutí sporu činí 2 000 Kč nebo 10 000 Kč podle typu sporu.

Část čtvrtá

K § 25 – Změna stavebního zákona

K bodům 1 až 3 (§ 27 odst. 3) - Za poslední roky vývoj v digitalizaci a výpočetní technice pokročil natolik, že je nepředstavitelné, aby byly poskytovány údaje jinak než ve vektorové formě a v S-JTSK. S tím počítal stavební zákon jen částečně. Řešil však v přechodném ustanovení i zaměření staré technické infrastruktury, a pro předání zaměření stanovil lhůtu do 31. 12. 2012. V současnosti by tedy měly být k dispozici i nejproblémovější údaje o území v digitální formě v S-JTSK. Je tedy oprávněné požadovat, aby takto byly poskytovány i údaje nové.

K bodu 4 (§ 103 odst. 1 písm. e) bodě 10) - Stavební zákon se mění tak, aby stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadovaly kromě vodovodních kanalizační a energetických přípojek také přípojky elektronických komunikací.

Část pátá

K § 26 – Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

Cílem navržených úprav je rozšířit věcnou působnost zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, o infrastrukturu elektronických komunikací, které by měly za následek především změnu lhůt v rámci správních řízení v oblasti výstavby sítí elektronických komunikací, tak aby se sjednotila právní úprava pro obdobné liniové stavby.

Část šestá

K § 27 – Účinnost

Účinnost je stanovena na 1. července 2017, s výjimkou ustanovení části druhé bodů 8 až 13, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Jedná se o ustanovení, která upravují sankce v zákoně o elektronických komunikacích, když zčásti se jedná o opravu legislativně technických chyb a zčásti o doplnění sankcí za porušení povinností stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Přestože se jedná o obecně závazný a přímo použitelný právní předpis, je do českého právního řádu nezbytné zakotvit sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

V Praze dne 5. října 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.