zákon č. 196/2017 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Přijetím zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, došlo k zavedení nového konceptu informačních systémů veřejné správy, resp. ke zřízení systému základních registrů, jehož cílem bylo vytvoření datové základny pro nejčastěji využívané údaje při výkonu veřejné moci a zaručení jejich bezpečného sdílení. Ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů.

Úřad průmyslového vlastnictví jakožto ústřední orgán státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví rozhoduje podle zákona č. 14/1993 Sb., ve znění zákona č. 250/2014 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Úřad průmyslového vlastnictví je rovněž agendovým místem pro uvedená práva průmyslového vlastnictví. Ze zvláštních zákonů upravujících jednotlivá práva průmyslového vlastnictví pro Úřad průmyslového vlastnictví nevyplývá oprávnění k přístupu k referenčním údajům ze základního registru obyvatel, který má Úřad průmyslového vlastnictví využívat podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Z toho důvodu je třeba, aby na základě změny jednotlivých zákonů upravujících práva průmyslového vlastnictví měl Úřad v potřebném rozsahu oprávnění k využívání referenčních údajů ze základního registru obyvatel, a s ohledem na to, že ke splnění této povinnosti Úřad potřebuje i přístup k historii těchto údajů, měl rovněž oprávnění k využívání údajů z informačního systému evidence obyvatel podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, a z informačního systému cizinců podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Současný právní stav ani navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovnost mužů a žen a jsou v souladu s požadavkem na zákaz diskriminace.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy, se předkládá za účelem zajištění přístupu Úřadu průmyslového vlastnictví k referenčním údajům v základním registru obyvatel, k údajům v informačním systému evidence obyvatel a k údajům v informačním systému cizinců. Konkrétně se navrhuje novelizovat zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů.

Podle navrhované úpravy bude mít Úřad průmyslového vlastnictví oprávnění využívat uvedené údaje v rámci výkonu své působnosti pouze v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu.

Navrhovaná právní úprava předpokládá, že údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. Pokud bude vyžadován aktuální údaj, který je jako referenční údaj zapsán do základního registru obyvatel, poskytne se ze základního registru obyvatel. V případě tzv. historických údajů, které nejsou v základním registru obyvatel vedeny, budou tyto údaje poskytovány z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců.

Pokud jde o navrhovanou úpravu, která se týká poskytovaných údajů ze základního registru obyvatel, ve spojení s údaji se neuvádí výraz „referenční“ z důvodu, aby nedošlo k vyvolání interpretačních nejasností a duplicitě kvalifikování údajů jako údajů referenčních, neboť referenčnost údajů by měla být určena pouze podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná právní úprava není diskriminační ani nemá dopad na rovnost mužů a žen, neboť využívání údajů ze základních registrů se uskutečňuje bez ohledu na pohlaví, rasu a barvu pleti.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku

Úřad průmyslového vlastnictví rozhoduje o poskytování ochrany předmětům průmyslového vlastnictví a v této souvislosti vede veřejně přístupné rejstříky práv průmyslového vlastnictví, které jsou veřejnými seznamy ve smyslu občanského zákoníku. Do rejstříků práv průmyslového vlastnictví jsou zapisována věcná i jiná práva průmyslového vlastnictví. Zákony na ochranu průmyslových práv a jejich prováděcí právní předpisy stanoví, které údaje se zapisují do příslušných rejstříků práv průmyslového vlastnictví a které údaje se vyžadují v případě jednotlivých podání v rámci daného správního řízení.

K zajištění plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví a s ohledem na potřebu prověření a dohledání některých údajů v rámci správních řízení a řádné vedení rejstříků práv průmyslového vlastnictví je třeba Úřadu průmyslového vlastnictví umožnit v potřebném rozsahu přístup k příslušným údajům ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců. Zajištění tohoto přístupu povede k zefektivnění činnosti Úřadu, ke zjednodušení postavení účastníků řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví a ke snížení administrativní zátěže na jejich straně i na straně Úřadu.

Přístup k uvedeným údajům je pro Úřad průmyslového vlastnictví nezbytný nejen kvůli zajištění hladkého průběhu správních řízení vedených Úřadem a vedení rejstříků práv průmyslového vlastnictví, ale i z důvodu napojení informačních systémů Úřadu průmyslového vlastnictví na informační systém základních registrů.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a Listinou základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Jsou zachovány meze pro výkon státní moci ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a rovněž je respektována dikce čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, která pro vymezení působnosti správních orgánů vyžaduje zásadně zákonnou formu.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Oblast ochrany osobních údajů je na úrovni práva EU upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, která bude s účinností od 24. května 2018 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy EU a není s právem EU v rozporu.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Předkládaný návrh zákona není v rozporu se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, publikované pod č. 44/2004 Sb. m. s. Jiné mezinárodní smlouvy se na danou oblast nevztahují.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní a veřejné rozpočty. Předkládaná právní úprava nemá žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí ani v sociální oblasti, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel. Rovněž nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. Lze očekávat pozitivní dopady na podnikatelské prostředí České republiky a pozitivní sociální dopady na přihlašovatele, vlastníky průmyslových práv a účastníky správního řízení v oblasti průmyslových práv, neboť využívání údajů ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců povede k zefektivnění a zrychlení výkonu státní správy v oblasti průmyslových práv.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady, je zajištěna standardní ochrana v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona s ohledem na svůj věcný obsah nezakládá ani nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu

Návrh zákona nemá žádné dopady na bezpečnost státu nebo jeho obranu.

11. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace (RIA)

S ohledem na absenci dopadů navrhované úpravy ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) udělil dopisem ze dne ze dne 9. 12. 2016 č. j. 22875/2016-OVL výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace u předmětného návrhu zákona.

12. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení, pokud se to navrhuje

Navrhovaný zákon pouze zakotvuje oprávnění Úřadu průmyslového vlastnictví k využívání údajů navazující na právní úpravu podle § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, podle níž orgán veřejné moci využívá referenční údaje obsažené v příslušném základním registru při své činnosti v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů. S ohledem na technicistní povahu předkládaného zákona se proto navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.