zákon č. 196/2022 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současný systém nepojistných sociálních dávek nabízí rodinám s dětmi „standardní“ finanční podporu v podobě rodinných dávek, které jsou ukotveny v rámci systému státní sociální podpory. Systém těchto dávek reaguje na základní sociální události, kterými jsou narození dítěte a následná péče o něj. Jde zejména o porodné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě, který je dávkou reagující v delším časovém horizontu, a to až do 26 let věku dítěte, pokud je toto dítě nezaopatřené, tedy zejména studující. Další dávkou, která je v rámci dávek státní sociální podpory rodinám k dispozici, je příspěvek na bydlení. Ten principiálně reaguje na poněkud jinou sociální událost, než je narození dítěte a péče o něj, neboť je jí nedostatek příjmů na úhradu nákladů souvisejících s bydlením, nicméně rodiny s dětmi tuto dávku mohou rovněž využít. Standardním funkčním nástrojem, který umožňuje řešit složitou situaci osob, jejichž základní životní podmínky jsou ohroženy, představují dávky pomoci v hmotné nouzi. Jde především o opakující se dávky, jako je příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a také jednorázovou dávku, mimořádnou okamžitou pomoc. Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě nebo rodině při nedostatečném příjmu. Doplatek na bydlení je pak dávkou, která řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Osoby, které se ocitnou v situacích, které je nutné řešit bezodkladně mohou využít tzv. mimořádné okamžité pomoci. Je však skutečností, že tato forma jednorázové pomoci má v kontextu cílové skupiny, na kterou je návrh zaměřen (s ohledem na příjmovou hranici nastavenou na jeden milion hrubého za rok 2021), velmi omezené možnosti. Jedná se o jedno z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. V současném systému výše uvedených dávek tak není ukotvena jednorázová dávka nebo příspěvek, který dokáže na náhle vzniklou situaci související s vnějšími vlivy zejména ekonomického rázu (náhlý růst cen související s prudkou inflací apod.) zareagovat okamžitě a poskytnout podporu i osobám definovaným návrhem (osobám, resp. rodinám s příjmem do jednoho milionu hrubého za rok 2021). Předmětem tohoto návrhu je zákonné ukotvení nové nepojistné jednorázové dávky typu státní sociální podpory, jejímž hlavním smyslem je okamžitá reakce v podobě poskytnutí jednorázového příspěvku, který ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi. Stávající právní úprava, tedy systém dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi je koncipován tak, aby případné rozdíly mezi muži a ženami v podmínkách nároku na jednotlivé dávky zohledňoval tak, aby tyto skupiny osob nebyly nijak vzájemně znevýhodňovány. Stávající právní úprava není v tomto ohledu diskriminační.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Návrh na poskytnutí jednorázového příspěvku na dítě (dále jen „příspěvek“) reaguje na současnou situaci rodin s dětmi, na které dopadají důsledky prudkého nárustu inflace, jako jsou rostoucí ceny energií, potravin a dalších základních potřeb způsobené řadou příčin a eskalovanou v posledních měsících zejména stupňující se ruskou agresí na území Ukrajiny. Cílem návrhu je podpořit především rodiny s dětmi s nižšími a středními příjmy a také samoživitele, kteří jsou ohroženou skupinou obyvatel, na něž má přímé dopady rostoucí inflace a rostoucí ceny energií. Navrhuje se do rodiny s příjmem do 1 milionu Kč hrubého na každé dítě do 18 let věku vyplatit jednorázově příspěvek ve výši 5 000 Kč. Cílem této podpory je pomoci rodinám s nízkými a středními příjmy. 1 milion Kč hrubého byl zvolen jako hranice pro středně příjmovou skupinu obyvatel, kdy nárok na příspěvek vznikne rodinám, jejichž celkový měsíční příjem je cca 83 333 tisíc Kč hrubého. Lze konstatovat, že průměrná mzda ve 4. čtvrtletí roku 2021 činila cca 40 135 Kč hrubého. Z uvedeného vyplývá, že částka 1 milionu Kč vychází z přibližné částky průměrné hrubé měsíční mzdy. Pomoc rodinám s dětmi, ve výši 5 000 Kč na dítě, je časově zacílena na období konce školních prázdnin, kdy se mnoha rodinám zvedají náklady na potřeby dětí spojené s nástupem do školních či předškolních zařízení. Jedná se o náklady spojené s vybavením do škol, ale i náklady na ošacení, platby zájmových činností dětí, obědů a dalších nákladů spojených s tímto obdobím. Výše částky by měla do jisté míry zajistit pokrytí těchto nákladů s ohledem na dlouhodobý dopad inflace na rodiny. Rodiny se tak neocitnou v neřešitelných situacích, kdy jim na potřebné náklady spojené s jejich dětmi nezbude finanční hotovost. Výše stanového příspěvku nebude mít negativní dopady na ostatní příjmově testované dávky, příspěvek nebude příjmem pro ostatní nepojistné sociální dávky. Vyplatit příspěvek se navrhuje všem dětem, které v červenci 2022 mají nárok na výplatu nepojistné sociální dávky – přídavek na dítě, a to za měsíc červen 2022 s podmínkou, že ke dni 1. srpna 2022 nedovršili 18 let věku. Všem těmto dětem, respektive jednomu z jeho rodičů, bude příspěvek vyplacen automaticky, tedy bez administrativního zatížení. U dětí, které ke dni 1. srpna 2022 sice nedovrší 18 let věku, ale nemají nárok na výplatu přídavku na dítě v červenci 2022 za měsíc červen 2022 a u dětí narozených od 2. srpna 2022 do dne 31. prosince 2022, již příspěvek nebude vyplacen automaticky, ale musí o ní být požádáno. Podmínkou nároku v této situaci je podmínka trvalého pobytu a bydliště dítěte na území České republiky a podmínka rozhodného příjmu rodičů nebo rodiče, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhne 1 milion Kč hrubého. V situacích, kdy jednorázový příspěvek nebude vyplácen „automaticky“ s vazbou na přídavek na dítě, bude řízení o dávce zahájeno na základě elektronické nebo listinné žádosti. Tuto žádost bude možné podat prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která bude součástí informačního systému státní sociální podpory nebo prostřednictvím konkrétního kontaktního místa veřejné správy „Czech POINT“. Umožněním elektronického podání žádosti bude zajištěno bezkontaktní podání, které umožní odeslání žádosti z pohodlí domova bez návštěvy příslušného pracoviště Úřadu práce ČR. Sníží se tak administrativní zatížení Úřadu práce ČR i klientů. Osoby, které nebudou moci využít elektronické podání žádosti budou moci využít uvedená konkrétní kontaktní místa veřejné správy „Czech POINT“, která se nacházejí na obecních úřadech, krajských úřadech, matričních úřadech a také na poštách. Plné využití Czech POINTŮ na poštách bude možné s ohledem na nutnou úpravou interního systému pošt až od 1. října 2022. Je skutečností, že účinnost návrhu je nastavena na datum vyhlášení, které podle předpokladu bude dřívější než datum 1. října, kdy budou k dispozici Czech POINTy na poštách, nicméně Czech POINTy na poštách mohou využít např. ti rodiče, kterým se dítě narodí až po účinnosti zákona, popř. ty osoby, pro které je jiné místo Czech POINTu těžko dosažitelné. Czech POINT zadá žádost do systému, popř. zadá konvertované podklady prokazující rozhodné skutečnosti. Za rodiče pro účely vyhodnocení nároku na příspěvek budou považováni nejen biologičtí rodiče nebo osvojitelé, ale také osoby, jimž bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner rodiče nebo vdovec nebo vdova po rodiči nebo druh či družka rodiče nebo uvedené osoby, pokud s dítětem a rodičem nebo uvedenou osobou žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podmínka, že alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek musí společně uhrazovat náklady na své potřeby, platí pro druha a družku. Pro účely tohoto jednorázového příspěvku budou posuzovány příjmy rodičů, resp. osob, které budou za rodiče považovány. Za příjem budou považovány příjmy obdobné příjmům podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, bez odpočtu daně z příjmů připadajících na tyto příjmy. Výši rozhodných příjmů za rok 2021 budou rodiče prohlašovat formou čestného prohlášení. Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo budou oprávněni vyžádat si od České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva financí údaj o výši příjmů, které jsou uvedenými institucemi evidovány pro případnou kontrolu. Údaje o výši příjmů rodičů, se kterými dítě žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby a který není žadatelem o příspěvek, budou vyloučeny z nahlížení ze spisu. Jedná se o opatření, které zamezí přístupu žadatele o příspěvku k výši příjmů druhého rodiče, jehož příjmy jsou podmínkou pro posouzení nároku na příspěvek. Příjmy dítěte nejsou pro účely tohoto příspěvku započítávány. Vychází se z obdobné úpravy, jako u dávek státní sociální podpory, kdy se do rozhodného příjmu nezapočítávají příjmy nezaopatřeného dítěte ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné výdělečné činnosti po období červenec a srpen. Pro účely tohoto příspěvku nebudou započteny žádné příjmy dítěte, uvedené je sjednoceno, aby nedocházelo k nezvýhodnění rodin s dětmi, které si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. Tak jako je Úřad práce ČR příslušný k vyplácení všech nepojistných sociálních dávek, tak i u této speciální nepojistné dávky bude příslušný k rozhodování o příspěvku a také bude příspěvek vyplácet. Aplikační program bude součástí agendového informačního systému dávek státní sociální podpory. Řízení o příspěvku bude reflektovat základní principy správního řádu, nicméně maximálně zjednodušeným způsobem, tak aby administrace této dávky byla pro klienty a Úřad práce ČR jednoduchá.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrhu zákona se v souvislostech dotýkají zejména následující předpisy EU, v platném znění: • články 18, 21, 45, 63 a 153 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (čl. 24), • směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (čl. 11 a čl. 21), • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (čl. 29), • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (čl. 12), • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (čl. 22), • směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (čl. 14), • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Z hlediska práva EU je jednorázový příspěvek na dítě koncipován jako rodinná dávka, neboť z hlediska charakteristiky (cílem podpory je přispět rodinám s dětmi na náklady související s rodinnými rozpočty, příspěvek je nárokový, tedy bez správního uvážení, podmínkou je test příjmů), naplňuje jednorázový příspěvek znaky rodinných dávek ve smyslu nařízení č. 883/04.

Osoby, kterým nárok na příspěvek bude vyplývat z přímo použitelného předpisu EU (nařízení č. 883/2004, popř. nařízení č. 492/2011) jsou v okruhu osob oprávněných vyjmenovány. Tyto osoby nemusí plnit podmínku bydliště na území ČR. Předkládaný návrh tak volí stejný postup jako o dosavadních právních úprav nepojistných dávek, zejména státní sociální podpory, kdy zákon výslovně uvádí, že pobytové podmínky se nepožadují u osob jejichž právo na rovnost zacházení vyplývá z přímo použitelných předpisů EU. Co se týče místní příslušnosti osob, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, pokud místní příslušnost nemůže být určena na základě bydliště v ČR, pak je místně příslušná kterákoliv pobočka Úřadu práce ČR. Okruh osob oprávněných dále definuje další „pobytové kategorie“, u kterých se také presumuje splnění podmínky trvalého pobytu a bydliště na území ČR, která je základní „vstupní“ podmínkou k nároku na tento příspěvek a vyjadřuje tak základní charakteristiku tohoto příspěvku, jako dávky poskytované na teritoriálním principu. Pobytové kategorie reagují na povinnost ČR aplikovat právní předpisy EU, např. směrnice upravující právo na rovnost nakládání v oblasti sociálního zabezpečení, resp. v oblasti nepojistných dávek. Návrh zákona není s právem EU v rozporu.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná úprava si vyžádá zvýšené náklady na státní rozpočet. Stanovená výše předpokládaných nákladů na příspěvek vychází z údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“), dle nichž k 31. prosinci 2021 bylo v ČR 2 002 981 dětí do 18 let. Ze statistických odhadů ze šetření ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností 2021 (EU-SILC) vyplývá, že u 22 % domácností s dětmi do 18 let překračují roční hrubé peněžní příjmy stanovenou hranici 1 mil. Kč. To znamená, že dle mikrodat EU-SILC se pod příjmovou hranicí pro nárok na jednorázový příspěvek nachází cca 1 562 000 dětí. Se stanovenou výší jednorázového příspěvku ve výši 5 000 Kč na dítě budou celkové náklady činit cca 7,8 mld Kč, přičemž do této sumy nejsou započteny administrativní náklady Úřadu práce ČR. Náklady na vytvoření aplikačního programu jsou dle odhadů vyčísleny na cca 30 milionů Kč. Vzhledem k předpokládané digitalizaci tohoto příspěvku, tedy umožnění podání žádosti online, bez návštěvy Úřadu práce ČR, bude zásadně snížena administrativní zátěž jeho zaměstnanců. Náklady související s podáním žádosti včetně potřebných úprav informačních systémů subjektů odlišných od státu budou hrazeny z příspěvku na výkon státní správy. Výdaje budou hrazeny z rozpočtu kapitoly 313-MPSV, závazného ukazatele „Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče“. Na životní prostředí navrhovaná opatření mohou mít spíše příznivý vliv. Upřednostněním digitálního podání se nebudou tisknout papírové formuláře.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Lze konstatovat, že v rámci zavedení nového zákona o jednorázovém příspěvku na dítě budou, při podání žádosti o příspěvek, zpracovávány osobní údaje oprávněné osoby, příjemce příspěvku a pokud bude, tak druhého rodiče v rodině. Tyto osobní údaje budou součástí informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. S těmito údaji budou pracovat zaměstnanci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce ČR a zaměstnanci kontaktních míst veřejné správy „Czech POINTŮ“, a to pouze v působnosti delegované zákonem. Zpracování osobních údajů bude prováděno zejména na základě zákonných povinností nebo zákonem svěřených úkolů, a to v rozsahu, způsobem a po dobu stanovenou právními předpisy, které tuto činnost upravují. Pro skupinu oprávněných osob, jimž bude jednorázový příspěvek vyplacen automaticky z titulu nároku na vyplacení přídavku na dítě v měsíci červnu, jsou osobní údaje těchto osob již v systému Ministerstva práce a sociálních věcí evidovány. Nebudou-li osobní údaje o oprávněné osobě, příjemci a případně druhém rodiči, evidovány v systému Ministerstva práce a sociálních věcí, bude se jednat o nové zpracování osobních údajů. Tyto osobní údaje budou evidovány pro identifikaci oprávněné osoby, příjemce příspěvku a případně druhého rodiče, jako společně posuzovaných osob pro nárok na příspěvek. Oprávněná osoba, jako osoba, která má za splnění podmínek nárok na příspěvek. Příjemce dávky, jako osoba, které má být příspěvek vyplácen a případný druhý rodič, jako osoba, která tvoří rodinu. Mezi osobní údaje, které budou v rámci zpracování příspěvku použity, bylo identifikováno jméno, příjmení a datum narození, a to jak oprávněné osoby, tak příjemce a případného druhého rodiče. MPSV je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava není spojena s výraznými korupčními riziky.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na bezpečnost a obranu státu.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) Návrh právní úpravy je upraven tak, aby upřednostňoval možnost digitálního podání a je v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb Zásada není navrhovanou úpravou dotčena, jedná se o jednorázový příspěvek.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) Návrh právní úpravy je upraven tak, aby upřednostňoval možnost digitálního podání, a to i pro osoby se zdravotním postižením, návrh je tudíž v souladu s uvedenou zásadou. 4. Sdílené služby veřejné správy Návrh zákona počítá s využitím služeb veřejné správy, a to zejména prostřednictvím sdílení zákonem stanovených dat pro vyhodnocení nároku na příspěvek. Návrh je tak s touto zásadou v souladu. 5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje. 6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje. 7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. 8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government) Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje. 9. Technologická neutralita Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje. 10. Uživatelská přívětivost Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

V souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády bylo k uvedenému návrhu zákona předsedou Legislativní rady vlády (rozhodnutím č.j. 22219/2022-UVCR ze dne 16. 5. 2022) stanoveno, že v případě uvedeného návrhu zákona se neprovede hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

Způsob projednání návrhu zákona

V souladu s ustanovením § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyhlásila k projednání tohoto zákona stav legislativní nouze, a to z důvodu ohrožení práva rodičů, kteří pečují o děti, na pomoc státu podle čl. 32 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Závažnost a mimořádnost situace, která má potenciál ohrozit uvedené základní právo, je pak spatřována v:

- výjimečné a vysoké míře inflace, s níž se Česká republika potýká již několikátý měsíc, a

- s tím souvisejícím enormním nárůstem cen prakticky všech komodit (nejen energií, ale také potravin). Ohrožení uvedeného základního práva zásadním způsobem je založeno na skutečnosti, že stávající ekonomicky nepříznivá a nestandardní situace dopadá prakticky na všechny vrstvy společnosti s tím, že některé rodiny s dětmi, které ani v běžných podmínkách neměly dostatečné finanční rezervy a zázemí k překlenutí této nepříznivé situace, a byly proto závislé na pomoci státu, již nemají jiné možnosti pomoci. Jednorázový příspěvek na dítě jim může poskytnout potřebnou finanční pomoc. Tato pomoc by tak ale měla být co nejrychlejší, aby mohla být dostatečně účinná a zabránila případným škodám, neboť rodiny s dětmi musí čelit výše uvedeným skutečnost právě nyní.