zákon č. 198/2022 Sb.

I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Vláda České republiky vyhlásila usnesením ze dne 2. března 2022 č. 147 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu migrační vlny velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav. V bodě I uvedeného usnesení současně vláda nařídila pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f), § 6 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“), jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády. Od počátku nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti se zvládáním migrační vlny velkého rozsahu klade vláda důraz na to, aby přijatá krizová opatření co nejméně zatěžovala obyvatele České republiky. Krizová opatření působí primárně dovnitř státní správy a struktury orgánů krizového řízení. Vláda si plně uvědomuje, že krizová opatření nejsou standardním nástrojem řízení státní správy, ale nástrojem výjimečným a dočasným. Současně jsou to ale právě krizová opatření, kterými lze flexibilně a v případě potřeby ve velmi krátkém časovém horizontu reagovat na vývoj aktuální situace a například prostřednictvím úkolů ukládaných orgánům krizového řízení eliminovat rizika z krizové situace plynoucí, případně omezit následky krizové situace. Snahou vlády proto zároveň je, aby významná opatření, u kterých se předpokládá jejich další trvání, byla na základě souhlasu Parlamentu zakotvena na úrovni zákona. Většinově se jedná o krizová opatření upravující působnost některých složek státu (Policie ČR), případně krizová opatření řešící způsoby plnění povinností uložených cizincům. Otázka zajištění ubytovacích kapacit pak je v současné době vyhlášeného nouzového stavu řešena cestou úkolu, který určeným orgánům krizové řízení [hejtmani krajů a primátor hl. m. Prahy, starostové ORP, ústřední státní úřady (ÚSÚ)] uložila vláda v souladu s § 4 odst. 1 písm.

a) krizového zákona. Tento postup umožnil ve velmi krátké době zajistit dostatečný počet ubytovacích kapacit tím, že vytvořil právní základ pro využití nouzového ubytování a tzv. dočasného nouzového přístřeší (stany, tělocvičny apod.). Tedy druhů ubytování, která sice nesplňují veškeré požadavky na ubytování či bydlení, avšak jejich zřízení bylo s ohledem na počty přicházejících uprchlíků nutné, a zajistilo dodržení alespoň základních důstojných podmínek. V současné době jsou dočasná nouzová přístřeší využívána primárně k ubytování osob, které čekají na udělení dočasné ochrany. Na základě § 4 odst. 1 písm. a) krizového zákona přijala vláda usnesení, kterými uložila konkrétní povinnosti pro potřeby zajištění ubytovacích kapacit:

- usnesení vlády ze dne 16. března 2022 č. 206 o vyčlenění volných ubytovacích kapacit v působnosti ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, kterým je uložena povinnost vyčlenit a uvolnit primárně pro potřeby hejtmanů a primátora hlavního města Prahy všechny ubytovací kapacity v zařízeních určených k hromadnému ubytování osob v působnosti jimi řízeného ministerstva nebo ústředního správního úřadu, provozovaných tímto ministerstvem, ústředním správním úřadem nebo jimi zřízenou organizační složkou státu, příspěvkovou organizací nebo jimi založeným státním podnikem, pro účely ubytování osob přicházejících po 24. únoru 2022 z území Ukrajiny za účelem udělení dočasné ochrany.

- usnesení vlády ze dne 16. března 2022 č. 207 o vyčlenění volných ubytovacích kapacit v krajích., kterým je v návaznosti na řešení vyhlášeného nouzového stavu uloženo hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů zajistit na území svého kraje ubytovací kapacity v dočasném nouzovém přístřeší a v nouzovém ubytování v počtech uvedených v příloze č. 1 tohoto usnesení pro účely ubytování osob přicházejících po 24. únoru 2022 z území Ukrajiny za účelem udělení dočasné ochrany. Starostům obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů pak na základě uložení hejtmanem zajistit zařízení, v nichž budou ubytovány tyto osoby a zajistit provoz těchto zařízení a v případě dočasného nouzového přístřeší i základní vybavení a zásobování těchto zařízení.

Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava je předkládána s ohledem na skutečnost, že opatření přijatá výše popsanými krizovými opatřeními vlády jsou omezena na období trvání nouzového stavu, ačkoliv důvody pro jejich zavedení, tedy nejen migrační vlna vyvolaná invazí ruských vojsk na Ukrajinu, ale i samotná agrese, přetrvávají, stejně jako i nadále zůstává aktuální potřeba ubytovávat osoby přicházející z Ukrajiny v důsledku této ruské agrese. Skončením nouzového stavu ovšem zaniká právní základ, na základě kterého byla vláda oprávněna ukládat příslušným orgánům krizového řízení úkoly a koordinovat jejich činnost při zajištění ubytovacích kapacit a s tím spjatým poskytováním dalších služeb.

Současný systém zajištění ubytovacích kapacit se zcela jednoznačně osvědčil. Právě díky němu má Česká republika výraznou většinu uprchlíků, kteří potřebují asistenci státu, ubytovánu v důstojných podmínkách. Při úplném zrušení těchto usnesení vlády, bez adekvátní náhrady na základě konkrétního zákonného zmocnění, by sice kraje nadále mohly zajišťovat ubytovací kapacity, však pouze na bázi dobrovolnosti a bez jistoty kompenzace nákladů. Snížením či úplným zrušením ubytovacích kapacit by jistě vzrostl počet osob ubytovaných v podmínkách nevyhovujících dlouhodobému ubytování, a nelze proto vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality a ohrožení vnitřní bezpečnosti státu, stejně jako ke snížení subjektivního pocitu bezpečí osob.

Právní úprava tak reaguje na skutečnost, že i po skončení nouzového stavu bude nadále nutné zajišťovat určité množství ubytovacích kapacit pro důstojné ubytování uprchlíků, kteří si nemohou ubytování sami zajistit. V těchto ubytovacích kapacitách je ubytováno kolem 50 tisíc osob a denně je nutno zajišťovat 200 až 400 míst pro nově příchozí osoby nebo pro ty, kterým skončilo stávající ubytování. Aktuálně musí být též saturována poptávka po nových ubytovacích kapacitách, které vznikají v důsledku ukončení ubytování u některých (turistických) zařízení, což vede k nutnosti průběžného posilování ubytovací kapacity až pro cca 5 tisíc osob. Stále je tak zapotřebí mít nastaven systém příjmu poptávky resp. umisťování uprchlíků a rychlý způsob nabírání ubytovacích kapacit (uzavírání smluv, kontakt s ubytovateli), a to včetně zajištění navazujících služeb (stravování, úklid atd.). Fungování tohoto systému, resp. regulaci a koordinaci poptávky ubytovacích kapacit, nelze zajistit bez trvající součinnosti s jednotlivými kraji a bez kapacit ÚSÚ. Cílem navrhované právní úpravy je vytvoření systému, který zákonným způsobem zajistí, že i nadále budou kraje v součinnosti s obecními úřady obcí s rozšířenou působností zajišťovat potřebné ubytovací kapacity v režimu dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování, a související nezbytné služby, a to i s využitím prostor, které běžně neslouží k bydlení či ubytování, bez ohledu na nutnost dodržovat některé zákonné ubytovací standardy. Návrh také řeší způsob úhrady nákladů souvisejících se zajištěním ubytovacích kapacit krajům.

Poskytování ubytování osobě s dočasnou ochranou nebo žadateli o dočasnou ochranu bude nově veřejnou službou. Zajištění bezplatného dočasného/nouzového bydlení pro válečné uprchlíky z Ukrajiny nepředstavuje výkon hospodářské činnosti. Jde o činnost, která má veřejnoprávní charakter. Využití institutu dotací k podpoře ubytovacích kapacit tedy nepředstavuje veřejnou podporu.

Za účelem zachování potřebné součinnosti všech subjektů podílejících se na činnostech při udělování dočasné ochrany a při rozdělování ubytování osobám s dočasnou ochranou či žadatelům o ni, obsahuje návrh možnost, aby vláda rozhodla o tom, že kraj na svém území zřídí zázemí pro vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany a pro přidělování ubytování a přijímá další opatření ke koordinaci poskytování ubytování. Ministerstvu vnitra je pak uloženo přijímat opatření k zajištění koordinace těchto činností. Fakticky tak jde o možnost využívat i nadále systém krajských asistenčních center pomoci a národního centra pomoci, byť třeba v modifikované podobě. Zde návrh ponechává určitou flexibilitu v budoucím uspořádání KACPU a NACPU tím, že možnost jejich fungování, konkrétní požadavky a parametry stanoví vláda svým rozhodnutím. Návrh také počítá s tím, že by v rámci KACPU mohly být realizovány formou opatření i další činnosti, stejně jako je tomu dnes (např. zdravotní pojištění).

Návrh zavádí evidenci nouzového ubytování a dočasného nouzového přístřeší, v níž budou shromažďovány potřebné údaj k získávání i distribuci ubytovacích kapacit. Touto evidencí bude informační systém HUMPO, jehož správcem je Ministerstvo vnitra.

Návrh předpokládá, že vláda nařízením konkretizuje rozsah souvisejících služeb poskytovaných spolu s ubytováním a rozsah ubytování na území, stejně jako stanoví rozsah úhrady peněžních nákladů pro kraje, kdy se bude výše náhrady odvíjet od kategorie ubytování a rozsahu služeb. Předkládaný návrh dále řeší paušální náhradu nákladů na ubytování, a to v mezích 200 až 350 Kč s tím, že konkrétní výši stanoví vláda nařízením. Zákonným zmocněním bude dána možnost k použití finančních prostředků z účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků.

Pro zajištění co nejvyšší míry kontinuity se stávajícím systémem podle usnesení vlády ze dne 16. března č. 207 obsahuje návrh přechodné ustanovení, které stanoví, že smluvní závazky krajů k zajištění ubytovacích kapacit, uzavřené podle tohoto usnesení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za dohody podle § 6d odst. 2 tohoto znění zákona.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje Listinu základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje Listinu základních práv a svobod. Navrhovaný systém zajištění a koordinace ubytovacích kapacit nepředstavuje zásah do práva na samosprávu, návrh uvádí, že postupy zde uvedené jsou výkonem přenesené působnosti.

IV. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Předkládaný návrh je plně v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. Návrh je v oblasti ubytování a kategorizaci kapacit v souladu se směrnicí 2001/55 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Kategorie dočasného nouzového přístřeší, která představuje jednu z forem ubytování, se váže přednostně na žadatele o dočasnou ochranu, délka ubytování je limitována maximální délkou 30 dnů a platí, že i zde musí být dány podmínky pro důstojné ubytování. Zároveň je v těchto kategoriích nutné zajistit ubytovaným osobám stravu a dle nařízení i další služby. Návrh je v oblasti ubytování odpovídající přiměřenosti ubytování plynoucím z čl. 13 odst. 1 směrnice 2001/55/ES, který vyžaduje po členských státech mj. zajištění možnosti přiměřeného ubytování pro osoby požívající dočasné ochrany.

V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je slučitelná s mezinárodními závazky České republiky, zejména respektuje Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh bude mít dopady na státní rozpočet, zejména v oblasti výplaty náhrady nákladů vzniklých krajům v souvislosti se zajištěním ubytovacích kapacit a nutných služeb. V současné době jsou náklady podle platných usnesení vlády č. 206 a 207 ve výši cca 95 mil. Kč.

VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

VIII. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádná korupční rizika.

IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní vliv na vnější i vnitřní bezpečnost státu. Jak již bylo zmíněno výše, zajištěním systému ubytování potřebným osobám z řad uprchlíků jsou eliminována dílčí bezpečnostní rizika v oblasti obecné i závažné kriminality.

X. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

XI. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

S ohledem na časovou tíseň ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády ústně udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.

XII. Způsob projednání návrhu zákona

Současně s předložením navrhované právní úpravy se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento výjimečný postup je navrhován s ohledem na potřebu přijetí navrhované právní úpravy s účinností nejpozději od 1. července 2022, neboť k 30. červnu 2022 skončí nouzový stav, a tím i účinnost krizových opatření, včetně těch, která řeší zajištění či vyčlenění ubytovacích kapacit. Pokud by navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti později, neměla by Česká republika po 30. červnu 2022 k dispozici efektivní a flexibilní systém řešení této problematiky, kraje by ztratily právní základ pro smluvní zajištění stávajících ubytovacích kapacit a bez právního základu by byl i systém řízení ubytovacích kapacit cestou krizových štábů krajů. Důsledky absence právní úprava jsou podrobně popsány v bodě II.