Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zvláštní pravidla pro vzdělávání osob s dočasnou ochranou v současnosti upravuje zákon č. 67/2022 Sb. Tento zákon zohledňoval stav věcí známý v době přípravy zákona a reagoval na bezprostřední bariéry přístupu ke vzdělávání v ČR. Již při přijímání zákona č. 67/2022 Sb. se předpokládalo, že bude nezbytné přijmout v řádu měsíců navazující právní úpravu zohledňující aktuální vývoj, rozmístění uprchlíků v rámci České republiky, dostupné kapacity škol a školských zařízení a další rozhodné skutečnosti.
Vzhledem k aktuální situaci se předkládá návrh novely zákona č. 67/2022 Sb. za účelem právní úpravy problémů, které se objevily v mezidobí.
Stávající právní úprava se žádným způsobem nedotýká rovnosti žen a mužů, neboť mezi nimi žádným způsobem nerozlišuje.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh novely zákona č. 67/2022 Sb. reaguje na aktuální potřeby škol a školských zařízení v souvislosti s pokračující invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, resp. na předpokládaný vývoj se zahájením nového školního roku 2022/2023. Od začátku této agrese získalo dočasnou ochranu přibližně 150 000 osob ve věku 3 až 18 let. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo v období od 28. března do 7. dubna šetření ke kapacitám vzdělávací soustavy a počtu ukrajinských dětí a žáků, kteří jsou již aktuálně zapsaní ke vzdělávání. Toto šetření kontinuálně pokračuje.
Počet dětí z Ukrajiny s dočasnou ochranou zapsaných v MŠ k 6. 5.2022 dosahoval počtu 3 730, tedy pouze 20 % z celkového počtu příchozích ve věku odpovídajícím předškolnímu vzdělávání. V případě dětí ve věku odpovídajícímu základnímu vzdělávání bylo ke dni 6. 5. 2022 zapsáno již 25 799 žáků, tedy zhruba 38 % z celkového počtu registrovaných dětí s dočasnou ochranou ve věku žáků základního vzdělávání. Z pohledu začátku nového školního roku 2022/2023 ministerstvo očekává, že počty ukrajinských žáků se významně zvýší, a to zejména v segmentu základních a mateřských škol ve spojitosti s plněním povinné školní docházky a povinného předškolního vzdělávání. Současně předpokládáme, že se také významně zvýší počet žáků na středních školách, kde k 31. 3. 2022 bylo do denní formy vzdělávání zařazeno 469 žáků s dočasnou ochranou. Nároky na školy budou vycházet z podílu těchto žáků na celkovém počtu žáků daných tříd. Míra intenzity spojená s integrací bude dále odlišná z důvodu významných regionálních rozdílů, kdy například v okrese Rychnov nad Kněžnou je již nyní zapsáno 65 % příchozích žáků oproti žákům z okresu Mladá Boleslav, kde je k docházce do základního vzdělávání zapsáno pouze 7 % z příchozích registrovaných v příslušných spádových obvodech daného území. Přes možný pokles počtu příchozích, případně naopak v případě snižování počtu příchozích uprchlíků žijících v ČR lze očekávat, že věkové rozdělení příchozích bude nadále stejné, tj. podíl dětí ve věku do 3 let odpovídá 5,71 %, dětí do 6 let 7,07 %, žáků ve věku do 15 let pak 24,38 % a žáků do 18 let, typicky navštěvující střední vzdělávání, pak 7,29 % z celkové kohorty příchozích.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při tvorbě tohoto návrhu novely vycházelo z principu maximální možné integrace ukrajinských dětí do běžných tříd ve všech stupních vzdělávání. Mezinárodní zkušenosti i doporučení expertů dokládají, že tento princip přináší významné benefity pro celou společnost ve všech aspektech, a to zejména z toho důvodu, že podstatná část migrantů může zůstat v České republice dlouhodobě.
V oblasti školství je pak preferovaným modelem integrace ukrajinských dětí a žáků do běžných- smíšených tříd, která umožňuje efektivnější a rychlejší výuku češtiny jako druhého jazyka a získávání kompetencí a gramotností, které vyžaduje český vzdělávací systém. Vedle toho touto cestou dochází také k integraci sociální.
Výhody tohoto modelu nejsou pouze pedagogické, ale také ekonomické a personální. Tvorba samostatných (segregovaných) tříd zvyšuje nároky na zajištění výuky dalšími pedagogickými pracovníky a náklady na zajištění prostorových a materiálních podmínek pro výuku v těchto třídách.
Je zřejmé, že v některých regionech, zejména v Praze a blízkém okolí, Plzni, Mladé Boleslavi či Brně, nedojde k plné integraci se začátkem školního roku 2022/2023, ale proces bude probíhat postupně, a to z důvodu vysoké koncentrace příchozích v těchto lokalitách. Přesto by ke vzniku segregovaných tříd i v těchto lokalitách mělo docházet jen v nezbytných případech a na nezbytně nutnou dobu. Současně musí i v těchto případech docházet k částečné integraci, například společnou realizací výchov, školních akcí, společným zajištěním školských služeb a postupným přechodem ukrajinských žáků a dětí do běžných-smíšených tříd.
Návrh novely tedy vytváří možnost vzniku homogenních/segregovaných tříd, ale pouze v nezbytných a výjimečných případech. V takto vzniklých třídách bude moci nadále působit pedagog, který nesplňuje podmínku znalosti českého jazyka. Podmínkou nadále zůstává, že i v těchto třídách budou děti a žáci vzdělávány podle českých rámcových vzdělávacích programů.
Návrh novely také reflektuje skutečnost, že celkový příliv dalších příchozích osob není v rámci nadcházejícího období významně předvídatelný. Je však velmi pravděpodobné, že i nadále budou do České republiky, a tedy i do českých škol, přicházet další ukrajinské děti. Ministerstvo je přesvědčeno, že i pro nově příchozí děti bude vhodné, aby prošly stejným procesem při příchodu jako děti, které přišly v prvních měsících válečného konfliktu. Tedy fází aklimatizace, adaptace a následně pak integrace. Proto, aby byl vytvořen časový prostor pro fázi aklimatizace a adaptace, návrh obsahuje odklad k nástupu do plnění povinné školních docházky až po 90
Evropská komise, Začleňování migrantů a uprchlíků. https://ec.europa.eu/info/eu-regional-and-urban- development/topics/cities-and-urban-development/priority-themes-eu-cities/inclusion-migrants-and-refugees- cities_cs; PAQ, Doporučení k integraci uprchlíků z UA. https://www.paqresearch.cz/post/integrace-ukrajinskych- uprchl%C3%ADku-v-cr-2022 ; Evropská komise, statistická data k migraci. https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/statistics-migration- europe_cs . Regionální rozdíly dopadů imigrace z Ukrajiny – testovací nástroj IDEA Cerge-ei a AV ČR, online: https://ideaapps.cerge-ei.cz/Imigrace/?fbclid=IwAR0Md_tmcuCrSV05jvR- HRobiPuNn0aLsZ12MvtTko1Lfshj2k2NDR6H4C4 Vzdělávání a uprchlíci: Praha bude přehlcená, nejvíce zatížen 2. stupeň ZŠ a mateřské školy, PAQ ve spolupráci s MŠMT, online: https://www.paqresearch.cz/post/vzdelavani-a-uprchlici-praha-bude-prehlcena-nejvice-zatizen- 2-stupen-zs-a-materske-skoly dnech od získání dočasné ochrany. Na toto období ministerstvo plánuje podporu formou adaptačních skupin a jazykové přípravy.
Ze stejného důvodu omezené předvídatelnosti celkové situace v průběhu příštího školního roku návrh novely umožňuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy formou opatření obecné povahy stanovit zvláštní podmínky pro přijímání a ukončování vzdělávání ve středním vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání.
Součástí návrhu novely je také prodloužení platnosti a účinnosti původních ustanovení zákona č. 67/2022 Sb. do konce školního roku 2022/2023.
Navrhovaná právní úprava se žádným způsobem nedotýká rovnosti žen a mužů, neboť mezi nimi žádným způsobem nerozlišuje.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod. Čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod předpokládá povinnou školní docházku, jejíž délku stanoví zákon.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrhu zákona se týkají tyto předpisy EU:
- směrnice Rady (EU) 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, a
- prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana.
Návrh zákona je v souladu i s čl. 8 odst. 2 směrnice Rady (EU) 2001/55/ES, podle kterého platí: „2. Bez ohledu na dobu platnosti povolení k pobytu uvedených v odstavci 1 nesmějí členské státy osobám požívajícím dočasné ochrany přiznávat méně výhodné podmínky než ty, jež jsou stanoveny v článcích 9 až 16.“
Navrhovaná právní úprava neznamená méně výhodné podmínky pro cizince. Podle stávající právní úpravy je zcela na řediteli školy, jak žáky zařadí do tříd. Návrh upravuje podrobněji oproti obecné právní úpravě to, že přednostně je nutné cizince zařazovat do smíšených tříd.
Návrh zákona je s právem EU plně slučitelný.
Návrh zákona naplňuje povinnost státu zajistit povinné základní vzdělávání pro všechny děti. Tato povinnost vyplývá z mezinárodních smluv o lidských právech, kterými je Česká republika vázána.
Podle čl. 28 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte jsou státy povinny zavádět pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání.
Čl. 14 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie počítá s možností povinné školní docházky.
Podle čl. 13 odst. 2 písm. a) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech jsou státy povinny zajistit povinné základní vzdělání, svobodně přístupné pro všechny.
Podle čl. 26 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv je základní vzdělání povinné.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nemá žádné přímé finanční dopady.
Dopady na veřejné rozpočty jsou spojeny se samotnou skutečností, že na našem území pobývá cca 150 000 dětí do 18 let, jimž Česká republika musí zajistit nyní i v následujícím období vzdělávání v souladu s našimi mezinárodněprávními závazky a vnitrostátní legislativou. Tyto dopady na rozpočtovou kapitolu MŠMT na základě v té době dostupných dat vyčíslilo v materiálu pro jednání vlády, č. j. MSMT-7642/2022-1. Tento materiál vláda vzala na vědomí usnesením č. 261 ze dne 30. března 2022. Z materiálu vyplývá, že pro období září až prosinec 2022 se předpokládají výdaje v souhrnné částce 5,9 mld. Kč (zahrnující i předpokládané výdaje na dočasný institut “ukrajinského” asistenta pedagoga jako nezbytný prointegrační nástroj). Tyto výdaje jsou pouze indikativní a budou dále upřesňovány jako podklad pro návrh změny zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022. Přesnější kvantifikace bude možné učinit na základě mimořádného sběru dat ze škol po konání zvláštních zápisů, které se konají od 1. června 2022.
V rámci přípravy novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2023 je MŠMT připraveno tyto dopady aktualizovat v návaznosti na vývoj situace.
U navrhované právní úpravy se nepředpokládají negativní sociální dopady a ani finanční nároky na podnikatelské subjekty, popř. dopady na životní prostředí České republiky.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava není spojena s výraznými korupčními riziky.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
U navrhované právní úpravy se předpokládá pozitivní vliv na bezpečnost státu. Usnadnění příchozím osobám v přístupu ke vzdělávání přispěje k tomu, aby se tyto osoby začleňovaly do společnosti a v souhrnu napomáhá zvládnutí současné migrační vlny.
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad
S ohledem na časovou tíseň vláda udělila výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.
Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením navrhované právní úpravy se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento výjimečný postup je navrhován s ohledem na mimořádné okolnosti související s migrační vlnou.
Stávající školské právní předpisy nejsou odpovídajícím způsobem připraveny na další vývoj v současné migrační vlně. Reálně tedy hrozí, že pokud nebude navrhovaná právní úprava přijata, bude značně ztížen přístup příchozích osob ke vzdělávání a nebudou právně upraveny postupy, které by naplnily právo těchto osob na vzdělání. Je třeba garantovat právo na vzdělání i v lokalitách s potenciálně nedostatečnými kapacitami a za tím účelem je třeba právně řešit problematiku vzniku ukrajinských tříd a zapojování cizinců s dočasnou ochranou do vzdělávání a rozšířit možnosti pro zaměstnávání pedagogů pracujících s ukrajinskými žáky. Bez toho by bylo ohroženo naplňování práva na vzdělání. Zároveň by uvedený stav znamenal ohrožení práva osob získávat prostředky pro své životní potřeby prací, neboť by v případě dětí předškolního a školního věku tento stav znamenal ztížení přístupu jejich rodičů na trh práce a produktivní začlenění do společnosti. Již v rámci projednávání návrhu zákona č. 67/2022 Sb. bylo jednoznačně komunikováno, že některá jeho ustanovení reflektují v tu chvíli známý stav věcí a reagují na bezprostřední bariéry přístupu ke vzdělávání v ČR, a že bude nezbytné přijmout v řádu měsíců ve zrychleném procesu navazující právní úpravu zohledňující aktuální vývoj, skutečné rozmístění uprchlíků v rámci České republiky, dostupné kapacity škol a školských zařízení a další rozhodné skutečnosti tak, aby se ředitelé škol a zřizovatelé mohli organizačně a personálně připravit na školní rok 2022/2023.
Návrh tak splňuje podmínky stanovené jednacím řádem Poslanecké sněmovny pro vyhlášení stavu legislativní nouze a jeho projednání v tomto rámci.
K čl. I
Body 1 a 2: legislativně-technické změny.
K bodu 3
K § 2b: Právní předpisy nestanoví lhůtu, do kdy cizinec po příjezdu do ČR, resp. po získání oprávnění k pobytu, musí zahájit povinné vzdělávání. Za účelem právní jistoty se stanoví, že cizinci příchozí z Ukrajiny nemusí zahájit povinné vzdělávání ihned, ale postačuje do 90 dnů. Cizinci obecně mohou pobývat na území ČR do 90 dnů bez pobytového oprávnění (jako turisté). Po 90 dnech se předpokládá, že cizinec již má úmysl zdržovat se na území ČR delší dobu. Zákonný zástupce naplní svou povinnost tím, že žáka přihlásí do školy. Pokud by spádová škola nemohla přijmout spádového žáka, postupuje se podle § 2.
K § 2c: Mění se pravidlo obsažené v § 50 odst. 4 školského zákona, které je pro současnou situaci nevyhovující. Cizinci příchozí z Ukrajiny často mění pobyt a základní školu v rámci ČR nebo se vrací na Ukrajinu, aniž by to škole oznámili. Díky této změně se kapacita blokovaná těmito cizinci dříve uvolní pro jiné uchazeče. Lhůta podle školského zákona činí 60 vyučovacích dnů (plus 15 dnů výzvy); podle tohoto návrhu se zkracuje na 15 vyučovacích dnů absence (plus 15 dnů výzvy). Pravidlo se také rozšiřuje i na přípravné třídy základní školy a na povinné předškolní vzdělávání v mateřské škole, jelikož i tam je potřeba stejnou situaci řešit obdobným způsobem.
K bodu 4
Pro vyjmenované školy a školská zařízení se stanovuje povinnost ředitele zařazovat cizince přednostně do heterogenních tříd, tj. tříd, kde jsou zařazeny jak cizinci s dočasnou ochranou, tak i ostatní děti a žáci. Teprve pokud to není možné, může ředitel zřídit homogenní třídu; pak je povinen zajistit postupné zapojování cizinců do vzdělávání společně s ostatními žáky zařazenými v heterogenních třídách. Skupinou se rozumí skupina podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb. nebo § 2 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., na kterou se v některých předmětech může třída rozdělovat (spojovat), například pro výuku cizího jazyka. Jakmile bude organizačně a personálně možné vytvořit heterogenní třídu, ředitel je povinen tak učinit, resp. je povinen postupně žáky z homogenní třídy přeřazovat do tříd heterogenních, jakmile je to organizačně a personálně možné. S ohledem na nutnost okamžitého rozhodnutí je nezbytné, aby o vzniku případné homogenní třídy rozhodl ředitel školy. Monitoring bude provádět Česká školní inspekce.
K bodu 5
Odstavec 1 se zrušuje, protože je již obsolentní (nepoužitelný), protože 1. kolo přijímacího řízení na střední školy pro školní rok 2022/2023 je již ukončeno.
Odstavec 2 se pro jednotné přijímací zkoušky v příštím školním roce nebude používat. Použije se cesta podle § 5a (tedy vydání opatření obecné povahy).
K bodu 6
K § 5a
Vzhledem k tomu, že žáci a studenti z Ukrajiny přijíždějí do ČR průběžně, jsou zařazováni do vzdělávacího systému ČR postupně a jsou v něm zařazení po krátkou dobu, je jejich vzdělávání limitováno jak aktuální situací, tak úrovní jazykových prostředků, která není srovnatelná s ostatními dětmi, žáky a studenty. Z tohoto důvodu se umožňuje, aby MŠMT vydalo opatření obecné povahy, které upraví termíny a lhůty podle školského zákona a způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání a jeho ukončování. Tyto úpravy se mohou týkat jak žáků a studentů příchozích z Ukrajiny, tak i ostatních žáků a studentů. Může nastat i situace, kdy bude třeba učinit změny i pro ostatní žáky a studenty, např. v případě přijetí velkého množství žáků a studentů příchozích z Ukrajiny a z toho pramenící zátěže na systém.
Podmínkou pro stanovení odchylky je, že postup podle právní úpravy by nebyl v dané situaci možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže, a to všemožného charakteru. Například na straně školy nebo na straně žáků nebo studentů nebo na straně aktérů zajišťujících organizaci závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutorií či přijímacích zkoušek apod.
Slovním spojením „pokud by nebyl postup podle školského zákona...“ v písmenu b) se myslí nejen postup přímo stanovený v zákoně, ale také postup stanovený podle školského zákona nebo prováděcích předpisů (například kritéria přijímacího řízení stanovená ředitelem školy).
Vzhledem k situacím, které navrhovaná úprava řeší, se opatření obecné povahy bude řídit jednoduššími procesními pravidly, než stanoví správní řád, což upravuje odstavec 3.
Vyhodnocení, zda je vhodné přijímat opatření obecné povahy, bude vždy na ministerstvu, které musí vyhodnotit adekvátnost takového opatření.
Jinak je konstrukce ustanovení shodná s obdobnými pravomocemi MŠMT pro případ epidemie (§ 184a školského zákona). Právní úprava reaguje na skutečnost, že v tuto chvíli skutečně není možné předjímat, zda a pro jaký okruh žáků případné změny v uvedených procesech bude nezbytné stanovit, a v jakém rozsahu to bude s ohledem na okolnosti nezbytné a účelné.
K § 5b
Zakotvuje se povinnost škol a školských zařízení předávat ministerstvu údaje o cizincích. Údaje o zapojení cizinců do vzdělávacího systému tzv. regionálním školství budou sloužit jako podklad pro určování politiky v oblasti sociálního začleňování a také pro stanovování politik integrace cizinců obecně. Zároveň tyto údaje v kombinaci s informacemi dotčených orgánů umožní identifikovat skutečnost o územním rozložení cizinců s dočasnou ochranou. Školy budou příslušné údaje předávat MŠMT prostřednictvím existujících informačních systémů běžných pro předávání dat. Dále se zakotvuje předávání údajů od MŠMT jiným orgánům veřejné moci.
K bodu 7
Rozšiřuje se možnost využití stávající výjimky i na ostatní školská zařízení, např. školská ubytovací zařízení nebo školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.
Na základě poznatků z praxe a připomínek CZESHA se rozšiřuje výjimka ze znalosti českého jazyka. Tuto výjimku lze využít i při samostatně poskytovaném vzdělávání, tj. při vzdělávání, kdy je přítomen samotný žák, např. při pedagogické intervenci nebo při působení školního psychologa. Tuto výjimku naopak nelze využít při vzdělávání v heterogenní třídě.
K bodu 8
Nově se dále zakotvuje výjimka z požadavku na znalost českého jazyka pedagogického pracovníka poskytujícího výchovu a vzdělávání cizincům vedle “českého” pedagoga (tedy například při působení “ukrajinského” asistenta pedagoga v heterogenní třídě či při působení tzv. korepetitora při výuce na hudební nástroje v základní umělecké škole). Tento pedagogický pracovník musí splnit požadavek na znalost českého jazyka pouze v rozsahu nezbytném pro výkon své práce. Tuto znalost ověří ředitel školy rozhovorem. Tento pedagogický pracovník musí konat přímou pedagogickou činnost pouze vůči cizincům. Působení těch pedagogických pracovníků bude umožněno pouze v rámci standardního, nárokového financování ze státního rozpočtu (tedy v rámci daném systémem PHmax v případě MŠ, ZŠ, SŠ a školních družin, resp. v rámci normativního způsobu financování ze státního rozpočtu - zejména v případu ZUŠ). Jediným nástrojem, u něhož předpokládáme finanční podporu ze státního rozpočtu mimo tento rámec, je dočasný institut tzv. ukrajinského asistenta pedagoga, z pohledu MŠMT je zapojení těchto asistentů pedagoga důvodné primárně právě v heterogenních třídách, kde budou podporovat učitele při práci s různorodou skupinou žáků a stanou se tak důležitým podpůrným nástrojem při integraci cizinců. Naopak jako nedůvodné se jeví jejich zapojení do homogenních tříd. Sekundárně pak zapojení ukrajinských asistentů pedagoga - cizinců do vzdělávání v heterogenních třídách vytváří podmínky a motivaci pro tyto cizince zlepšovat svoje jazykové kompetence v průběhu výkonu povolání.
Podstatné je, že návrh nezakotvuje nárok školy na zřízení funkce ukrajinského asistenta pedagoga, pouze v nezbytném rozsahu upravuje podmínky jeho odborné kvalifikace. Podporu dočasného zřízení této funkce ze státního rozpočtu se navrhuje realizovat ze strany MŠMT prostřednictvím institutu tzv. ad hoc normativu podle § 161 odst. 7 školského zákona, a to za předpokladu nezbytného posílení rozpočtové kapitoly MŠMT v rámci novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022. S dočasnou podporou zřízení této funkce ze státního rozpočtu počítal již materiál pro jednání vlády, č. j. MSMT-7642/2022-1. Tento materiál vláda vzala na vědomí usnesením č. 261 ze dne 30. března 2022 a usnesením také uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy a ministru financí zajistit rozpočtové krytí definovaných dodatečných výdajů spojených se vzděláváním dětí-uprchlíků z Ukrajiny. Podstatné je, že dočasná podpora funkce “ukrajinského” asistenta pedagoga v heterogenních třídách (tedy již existujících třídách MŠ, ZŠ a SŠ, do nichž bude integrován určitý počet ukrajinských žáků) ze státního rozpočtu je nejenom věcně správné prointegrační řešení, ale také řešení nejefektivnější, a to jak z personálního, tak provozního a finančního pohledu (ve srovnání se zřizováním samostatných ukrajinských tříd, které by bylo nezbytné personálně zabezpečit učiteli, prostorově vybavit a nést navazující provozní náklady apod.). MŠMT je samozřejmě připraveno konkrétní konstrukci ad hoc normativu s Ministerstvem financí konzultovat v návaznosti na postup projednávání návrhu novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022.
Jinak se na tohoto pedagogického pracovníka vztahují všechna ostatní pravidla podle obecné právní úpravy (zejména podle zákona o pedagogických pracovnících). Nic se tedy nemění na tom, že asistent pedagoga nemůže samostatně vyučovat (vést hodinu) či samostatně poskytovat výchovu a vzdělávání ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání (ve školní družině).
K bodu 9
Výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na dobu určitou nejméně na 12 měsíců se vztahuje na všechny pedagogické pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání žáků dětí, žáků a studentů příchozích z Ukrajiny. Může tedy jít i o pedagogy plně kvalifikované podle zákona o pedagogických pracovnících.
K bodům 10 až 12
Umožňuje se, aby o přerušení studia mohl rozhodnout nejen rektor vysoké školy, ale i děkan fakulty. Dále se umožňuje rozhodnout i o tom, že doba přerušení studia se nezapočítává i do maximální doby studia (tj. doba, kterou si může vysoká škola stanovit ve vnitřních předpisech jako nejzazší dobu k dokončení studia).
K bodu 13
Prodlužuje se doba platnosti zákona až do 31. srpna 2023, tj. do konce školního roku 2022/2023. Zároveň se ruší časové omezení výjimky z povinnosti prokazovat znalost českého jazyka pro pedagogické pracovníky z Ukrajiny a možnost jejich zaměstnávání na dobu určitou. Tato výjimka se tedy prodlužuje na dobu shodnou s platností celého zákona, tj. do 31. srpna 2023. Automaticky ze zákona dojde mimo jiné k prodloužení platnosti rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení.
K čl. II
Umožňuje se, aby rektor vysoké školy nebo děkan fakulty mohl rozhodnout o tom, že doba, na niž bylo studium přerušeno, se nezapočítává do celkové doby přerušení studia nebo do maximální doby studia i zpětně od začátku invaze.
K čl. III
Vzhledem k nutnosti co nejdříve řešit problémy ve vzdělávání spojené s migrační krizí se navrhuje nabytí účinnosti dnem vyhlášení. Nabytí účinnosti se stanoví v jiný den než 1. ledna nebo 1. července. Příprava následujícího školního roku začíná ihned po skončení zápisů nebo příjímacího řízení do škol (organizace tříd, personální zajištění výuky apod.), proto je nezbytné nastavit navržené právní podmínky organizace a zajištění následujícího školního roku již v této chvíli.
V Praze dne 8. června 2022
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Petr Gazdík v.r.