I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako „Lex Ukrajina“, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022 Sb. (upravuje především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění), zákon č. 66/2022 Sb. (obsahuje otázky spojené se zabezpečením uprchlíků – humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost) a zákon č. 67/2022 Sb. (úprava školské problematiky).
V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo možné predikovat, kdy bude válečný konflikt (a s ním spojená migrační vlna) ukončen, proto byla dočasná ochrana vyhlášena do 31. března 2023. I vnitrostátní úprava tedy počítá s tím, že všechna přijatá opatření budou ukončena k 31. březnu 2023. Dosavadní průběh konfliktu na však Ukrajině nenaznačuje, že by bylo možné hovořit o jeho blízkém ukončení, spíše naopak. Proto bylo na úrovni Evropské unie rozhodnuto o prodloužení dočasné ochrany až do konce března 2024, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice.
Je tedy nezbytné přijmout úpravu navazující na tento krok, aby Česká republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno, že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový status prodloužen, a tedy budou mít garantována i práva s ním spojená. Nejedná se přitom o malou skupinu osob, neboť jen v České republice bylo dosud v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině vydáno více než 450 tisíc oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Platná úprava obsažená v zákoně č. 65/2022 Sb. přitom neobsahuje pravidla pro případné prodloužení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany.
Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, upravuje zejména přístup dětí uprchlíků do škol a související otázky. Zákon specifikuje podmínky, za kterých je možné upravit vzdělávací programy pro jednotlivé studenty, ale i možnosti přijímání nových studentů jak do právě probíhajícího školního roku, tak do roku následujícího.
Zákon č. 65/2022 Sb. pozbyde platnosti dne 31. března 2023, ačkoliv je zjevné, že i po tomto datu přetrvá potřeba mít ke zvládnutí migrační krize účinné nástroje.
Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.
II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Z dat dostupných ke konci října 2022 je zřejmé, že o dočasnou ochranu v České republice požádalo více než 450 tisíc osob. Zisk dočasné ochrany osvědčuje tzv. vízový štítek, který je dotčeným osobám vydáván s dobou platnosti do 31. března 2023, tedy jeho platnost odpovídá platnosti speciální právní úpravy, která byla pro tuto situaci přijata. Dosavadní průběh válečného konfliktu přitom nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů. I proto dojde v rámci Evropské unie k prodloužení dočasné ochrany, což si potvrdili ministři vnitra členských států na svém zasedání v říjnu 2022.
Zásadní část nové úpravy proto tvoří novelizace zákona č. 65/2022 Sb., jejímž cílem je především řešit praktické otázky spojené s prodloužením institutu dočasné ochrany, tedy výjimečného a unikátního institutu zakotveného na úrovni evropského práva. Hlavním cílem novelizace zákona č. 65/2022 Sb. je prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany toto pobytové oprávnění, a to při splnění zákonem daným podmínek až do konce března 2024.
S ohledem na množství osob, jichž se tato změna týká, je navrhováno proces prodlužování dočasné ochrany rozložit na několik etap, neboť není možné, aby všem uprchlíkům byla dočasná ochrana prodloužena v jeden den. Fakticky totiž prodloužení dočasné ochrany spočívá ve vylepení tzv. vízového štítku, je tedy nutná osobní přítomnost cizince na pracovišti Ministerstva vnitra. Navrhuje se tento proces co nejvíce zjednodušit a zefektivnit, proto se stanoví, že cizinci, kteří mají nadále zájem pobývat na území České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to do 31. března 2023. Tato registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek osvědčující dočasnou ochranu až do 31. března 2024. K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2023. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne.
Návrh nicméně předpokládá ještě zjednodušenější postup prodlužování dočasné ochrany, který reflektuje případnou potřebu převést personální zdroje na agendu prvožadatelů o dočasnou ochranu, jestliže by nastal jejich mimořádný příliv. Navrhuje se tedy poskytnout vládě oprávnění nařízením stanovit, že v případě mimořádné situace, která vnikne v důsledku další migrační vlny, může být proces prodlužování dočasné ochrany maximálně zautomatizován a zjednodušen. Po úspěšné online registraci by již nedocházelo k fyzickému vyznačování vízových štítků. Přístup k základním právům, jako je ubytování, školství, finanční podpora, zdravotní péče nebo výkon práce nebude ohrožen, neboť záznam o prodloužení dočasné ochrany bude zaveden do informačního systému cizinců, ze kterého čerpají i ostatní zásadní informační systémy veřejné správy, zejména registr obyvatel.
Na základě podnětu Ministerstva zdravotnictví je součástí návrhu i novela zákona č. 96/2004 Sb., která zjednodušuje získání kvalifikace v oboru psychologie, neboť v souvislosti s příchodem osob zasažených válkou vzrostla poptávka po těchto službách.
Poslední část návrhu pak představuje novelizace zákona č. 67/2022 Sb., která obsahuje specifická pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Také se zjednodušují pravidla pro vyřazení dítěte z mateřské školy, neboť tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, aniž by o tom mateřská škola byla informována, a reálně neobsazená místa jsou tak blokována.
Navržená právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a respektuje i čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, neboť upravuje specifickou pomoc nezbytnou pro zajištění základních životních podmínek.
IV. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhované právní úpravy se týká především směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Navržená úprava nicméně osobám požívajícím dočasné ochrany nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Naopak postavení těchto osob je návrhem posilováno. Navrhovaná úprava je tedy plně slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami.
V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je slučitelná s mezinárodními závazky České republiky, zejména respektuje Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.
VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Registrační systém, který je základním předpokladem pro zjednodušený postup prodlužování dočasné ochrany, si vyžádá určité náklady, a to především na tvorbu příslušného technického řešení (formuláře), jehož prostřednictvím bude ze strany cizinců docházet k tzv. registraci, nicméně tyto náklady jsou hrazeny ze stávajícího rozpočtu Ministerstva vnitra.
S ohledem na možný vývoj situace na Ukrajině, a tím i dopad na Českou republiku, je předpoklad, že budou muset být prodloužena stávající služební místa dedikovaná na agendu dočasné ochrany v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
VIII. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádná korupční rizika.
IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Ačkoli obecně lze konstatovat, že výrazné navýšení počtu cizinců na území České republiky může být spojeno s jistými dopady v oblasti vnitřní bezpečnosti, vychází se ze skutečnosti, že osoby, kterým jsou přiznávána navrhovanou právní úpravou zvláštní práva a povinnosti, jsou držiteli příslušných pobytových oprávnění, udělených kompetentními státními orgány. U navrhované právní úpravy se tedy nepředpokládá zásadní negativní vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
X. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Prodlužování oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se promítá do cizineckého informačního systému, nicméně stávající digitální podoba cizineckého informačního systému není návrhem nijak dotčena.
Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním
postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných
v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open
government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.
Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
XI. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dne 10. října 2022 ústně udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.
XII. Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením navrhované právní úpravy se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Tento výjimečný postup je navrhován s ohledem na fakt, že celounijní shoda na prodloužení institutu dočasné ochrany byla formulována na jednání ministrů vnitra Evropské unie až dne 14. října 2022, následně probíhaly na vnitrostátní úrovni intenzivní přípravné kroky k implementaci tohoto rozhodnutí do právního řádu České republiky. Dřívější příprava potřebných změn tedy nebyla možná z toho důvodu, že institut dočasné ochrany je nástrojem evropského práva, kdy Česká republika nemůže izolovaně rozhodnout o prodloužení dočasné ochrany.
V České republice bylo vydáno více než 450 tisíc oprávnění k pobytu ve formě dočasné ochrany (údaj ke konci října 2022), přičemž všechna pobytová oprávnění končí dne 31. 3. 2023, tedy není reálné, aby k prodloužení dočasné ochrany došlo během jednoho dne, proto je nutné proces prodloužení dočasné ochrany s dostatečným předstihem rozložit v čase, a to i s ohledem na personální kapacity migračního systému, který paralelně vyřizuje žádosti dalších cizinců.
Pokud by nebyla navrhovaná právní úprava přijata včas a v dostatečném předstihu, ocitli by se stávající držitelé dočasné ochrany v nejistotě; hrozilo by, že po 31. 3. 2023 budou bez jakéhokoliv dokladu, který by osvědčoval platnost jejich pobytového oprávnění, které je přitom podmínkou pro jejich další začlenění nejen do systému dávek, ale je na něj navázán i přístup na trh práce, poskytování zdravotních služeb či poskytování vzdělávání apod. Ponechání takto velké skupiny osob v právním vakuu by sekundárně mohlo mít negativní dopady na stabilitu celé společnosti, resp. vnitřní bezpečnost státu, nelze pominout ani potencionální hospodářské škody, neboť řada ukrajinských uprchlíků se již zapojila do pracovního procesu.
S přicházejícím zimním obdobím a nejnovějšími útoky Ruské federace na kritickou infrastrukturu lze také očekávat příchod další skupiny lidí, jejichž začlenění do společnosti bude náročnější a bude klást zvýšené nároky na kapacity migračního systému, proto je nezbytné mít s předstihem připravena pravidla pro prodloužení dočasné ochrany.
Včasné přijetí právní úpravy s účinností nejpozději od ledna 2023 přispěje také k tomu, aby se na navržené změny připravili nejen samotní cizinci, ale i státní orgány zabývající se cizineckou agendou (vytvoření online řešení, jeho testování, financování apod.).
Návrh tak splňuje podmínky stanovené jednacím řádem Poslanecké sněmovny pro vyhlášení stavu legislativní nouze a jeho projednání v tomto rámci.
ČÁST PRVNÍ
K čl. I bodu 1 [k § 1 odst. 1 písm. a)]: Navrhuje se v rámci předmětu právní úpravy výslovně doplnit, že zvláštní pravidla v něm obsažená zahrnují i podmínky pro prodlužování k oprávnění pobytu za účelem dočasné ochrany.
K čl. I bodu 2 (k § 5 odst. 4): Doplňuje se, že v případech, kdy bude o dočasnou ochranu požádáno po účinnosti zákona a tato bude udělena, bude cizinci udělen vízový štítek s dobou platnosti až do 31. března 2024, což je doba, na kterou bude také prodlužována dočasná ochrana i jejím stávajícím držitelům.
K čl. I bodu 3 (k § 5a odst. 1): Výslovně se stanoví, že žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky, která bude podána přímo na zastupitelském úřadu na Ukrajině, případně jeho prostřednictvím, je nepřijatelná, což s sebou nese zákonem předpokládané důsledky (o žádosti se nevede řízení). Současná bezpečnostní situace na Ukrajině neumožňuje plnohodnotné fungování zastupitelského úřadu, proto není možný příjem všech žádostí o pobytová oprávnění, která předpokládá zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Platí však, že žádosti o některé pobytové tituly jsou umožněny, a to na základě příslušného nařízení vlády, které stanoví výjimky z tohoto paušálního omezení.
K čl. I bodu 4 (k § 6 odst. 2): Navrhuje se, aby Ministerstvo vnitra a Policie České republiky byly i nadále oprávněny vydat cizinci cestovní průkaz totožnosti, a to v případě, kdy cizinec nedisponuje cestovním dokladem, ale zároveň si jej nemůže obstarat u domovských orgánů. Ukrajina přislíbila široce dostupnou možnost vydávat cestovní doklady svým občanům v České republice, proto by zisk ukrajinského dokladu měl být pro tyto osoby prioritní cestou. Cestovní průkaz totožnosti by měl být vydáván pouze v mimořádných případech.
K čl. I bodu 5 (k § 6 odst. 5): Předmětné ustanovení upravuje vztah dočasné ochrany a řízení ve věci mezinárodní ochrany, neboť se nezřídka stává, že cizinci s udělenou dočasnou ochranou paralelně žádají i o udělení mezinárodní ochrany (azyl, doplňková ochrana). Stávající úprava stanoví, že po dobu trvání dočasné ochrany se řízení o mezinárodní ochraně přerušuje. Doplňuje se, že i po dobu případného řízení o žalobě ve věci mezinárodní ochrany není žalobce v postavení žadatele o mezinárodní ochranu, tedy i nadále se na něj hledí jako na držitele pobytového oprávnění za účelem dočasné ochrany.
K čl. I bodu 6 (k § 6 odst. 9 a 10): Po vypuknutí válečného konfliktu na území Ukrajiny jsou některým osobám přicházejícím z Ukrajiny udělována namísto dočasné ochrany dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu, kdy důvodem jejich udělení je rovněž probíhající konflikt na Ukrajině, ale nejedná se o osoby, které spadají do osobního rozsahu dočasné ochrany, jak jej vymezuje § 3 zákona č. 65/2022 Sb. Tato víza je tedy třeba oddělovat od víz, která byla s účinností zákona č. 65/2022 Sb. „přepnuta“ na dočasnou ochranu. S ohledem na množství osob (počty žádostí o víza za účelem strpění pobytu vzrostly meziročně přibližně desetinásobně), jichž se tato změna týká, je navrhováno proces prodlužování těchto víz co nejvíce zjednodušit. Tímto způsobem bude docíleno toho, že všem osobám bude vízum prodlouženo v jeden den a osoby se tak nedostanou do situace, kdy by se na území České republiky ocitly bez pobytového oprávnění. S ohledem na množství osob není možné vyznačit všem osobám najednou nové vízové štítky, protože to běžně vyžaduje nutnou opakovanou osobní přítomnost cizince na pracovišti Ministerstva vnitra. Navrhuje se proto tento proces co nejvíce zjednodušit a zefektivnit.
Výslovně se dále stanoví, že toto vízum nezakládá oprávnění požádat o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Současně se upřesňuje, že případným vycestováním cizince z našeho území nedochází k zániku platnosti tohoto typu víza, cizinci tedy mohou vycestovat a vrátit se zpět na území České republiky.
K čl. I bodu 7 (k § 6 odst. 13): Výjimka stanovující, že se osobám s udělenou dočasnou ochranou nepřiděluje rodné číslo, se rozšiřuje i na osoby, kterým bylo v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění jejich pobytu na území České republiky.
K čl. I bodu 8 (k § 7b až 7g): Navržený § 7b obsahuje úpravu podmínek, jejichž splnění povede de facto k automatickému prodloužení dočasné ochrany. S ohledem na množství osob, jichž se případné prodloužení dočasné ochrany týká, tedy několik stovek tisíc osob, které se budou muset osobně dostavit na pracoviště Ministerstva vnitra za účelem přelepení tzv. vízového štítku, je navržena etapizace tohoto procesu.
Stanoví se, že v případě, kdy se osoba s udělenou dočasnou ochranou zaregistruje do 31. března 2023 prostřednictvím elektronického formuláře uveřejněného na internetových stránkách (resp. v rámci portálu) Ministerstva vnitra k prodloužení dočasné ochrany, pak je držitelem dočasné ochrany i po datu 31. března 2023. Cizinec se po úspěšné registraci, jejímž prostřednictvím bude deklarovat svůj zájem o setrvání na území České republiky na základě dočasné ochrany, musí ještě následně do konce září 2023 osobně dostavit na pracoviště Ministerstva vnitra, kde mu bude do příslušného dokladu vylepen tzv. vízový štítek s dobou platnosti až do konce března 2024. Samotná registrace přitom bude spočívat ve vyplnění poměrně jednoduchého formuláře zahrnujícího například údaje o jménu, příjmení, datu narození, adrese místa pobytu na území České republiky apod. V případě nezletilých cizinců bude vyžadováno například i vyplnění adresy místa školy, nicméně předpokládá se, že cizinci budou moci řadu údajů vybírat prostřednictvím tzv. rolovátek, což jim vyplňování usnadní.
V případech, kdy nedojde v zákonem stanovené lhůtě k registraci, případně se po registraci v zákonné lhůtě cizinec nedostaví na pracoviště Ministerstva vnitra nebo nebude možné vízový štítek vyznačit z důvodu nepředložení potřebných dokumentů, dočasná ochrana zanikne.
Registrace je navržena tak, aby celý proces byl pro cizince co nejjednodušší. Registrační formulář bude nastaven uživatelsky přívětivě, a to zejména s přihlédnutím k tomu, jaký okruh osob jej bude vyplňovat, kdy lze předpokládat jazykovou bariéru apod. Po přihlášení prostřednictvím portálu, což bude spojeno se základní autentizací cizince prostřednictvím příslušných informačních systémů, bude cizinec vyzván k vyplnění základních údajů (identifikační údaje, adresa hlášeného místa pobytu v České republice, adresa školy, kde nezletilé dítě plní povinnou školní docházku, resp. povinné předškolní vzdělávání), proběhne jeho ověření a následně mu bude přidělen (hlavním pravidlem by mělo být, pokud to bude možné, že si cizinec bude moci termín sám vybrat) termín návštěvy na pracoviště Ministerstva vnitra. Součástí tohoto procesu bude i vygenerování potvrzení o úspěšném provedení registrace, kterým cizinec bude moci prokazovat oprávněnost svého pobytu na území České republiky.
Obecně platí, že již dnes řada ukrajinských uprchlíků úspěšně využívá elektronické nástroje, tedy jsou držiteli certifikovaných identifikačních elektronických prostředků apod., a to v souvislosti s žádáním o humanitární dávku podle zákona č. 66/2022 Sb. Z dostupných údajů je zřejmé, že více než 65 % oprávněných osob již dnes o humanitární dávku žádá elektronicky prostřednictvím aplikace Ministerstva práce a sociálních věcí. Asistenci s registrací mohou poskytnout nevládní organizace nebo Centra na podporu integrace cizinců.
V případě osob mladších 18 let se počítá s tím, že registraci bude provádět zákonný zástupce, případně osoba, která je oprávněna za dítě jednat. Věková hranice 18 let byla zvolena i z toho důvodu, že některé prostředky sloužící k elektronické identifikaci osob nelze vydat osobám mladším 18 let. Osoba oprávněná za dítě jednat pak bude přebírat i vízový štítek.
Před samotným vylepením vízového štítku osvědčujícího prodloužení dočasné ochrany, který bude vydáván po úspěšném registračním procesu, proběhne základní „lustrace“ osoby, kontrola základních údajů a případně dojde k výzvě k doložení dokladu o ubytování, což se však týká pouze některých cizinců, a případně dojde k výzvě k doložení vztahu k dítěti.
Lze předpokládat, že někteří stávající držitelé dočasné ochrany registraci neprovedou, ačkoliv nadále budou splňovat podmínky pro její prodloužení, nebo se mohou do České republiky vracet osoby, které se již dočasné ochrany vzdaly, proto se prostřednictvím navrhovaného § 7d umožňuje podání nové žádosti o udělení dočasné ochrany, nicméně na cizince se nebude pohlížet jako na zcela nového držitele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, což má vliv například na zdravotní pojištění, poskytování bezplatného ubytování apod., ale jeho postavení naváže na den, kdy mu původně udělená dočasná ochrana zanikla. To však neznamená, že se například dítě opět automaticky stane žákem té základní školy, která ho již odhlásila.
Navržené § 7e a 7f stanoví speciální pravidla pro prodloužení víz za účelem strpění, která nejsou dočasnou ochranou. Je třeba rozlišovat, zda se jedná o Ukrajince nebo jeho rodinného příslušníka, kde dojde k prodloužení ze zákona, nebo zda se jedná o jiné osoby, kterým bylo toto vízum uděleno v přímé souvislosti s vypuknutím ozbrojeného konfliktu – tyto osoby, kterých je velmi málo, si musí o prodloužení víza požádat a budou znovu přezkoumány důvody pro udělení tohoto víza. Důvodem odlišného postupu je zpravidla jiná výchozí situace obou kategorií, která je u této kategorie osob mnohem více heterogenní, a rovněž složitá identifikace těchto osob.
Navrhovaný § 7g obsahuje pravidla pro prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci. S ohledem na současný vývoj konfliktu na Ukrajině a nadcházející zimní období nelze vyloučit další migrační vlnu z Ukrajiny, kdy bude nutné případné personální kapacity ze strany Ministerstva vnitra (a Policie České republiky) vyčlenit na zvládání této vlny, a tedy udělování dočasné ochrany. Proto je navrhováno, aby vláda mohla za této mimořádné situace nařízením stanovit, že prodloužení dočasné ochrany by spočívalo pouze v registraci prostřednictvím elektronického formuláře, tedy nedocházelo by k fyzickému vylepování vízových štítků, dosud přidělené termíny by zanikly. Cizinci by i nadále disponovali potvrzením, kterým by dostatečným způsobem osvědčili, že provedli registrační úkon nezbytný k prodloužení dočasné ochrany a úspěšná registrace by znamenala faktické prodloužení pobytového oprávnění ve formě dočasné ochrany až do 31. března 2024. Podobný postup spočívající v nevylepování vízových štítků se předpokládá i u držitelů víz za účelem strpění.
K čl. I bodu 9 (k § 9 odst. 2): V návaznosti na cíl právní úpravy dochází k prodloužení platnosti vybraných ustanovení zákona až do 31. března 2024.
K čl. II (k přechodným ustanovením) Návrh zákona výslovně nepočítá s termínem nabytí účinnosti dne 1. ledna 2023, ale dnem následujícím po dni vyhlášení zákona, nicméně i tak obsahuje některá ustanovení, která se termínově vážou na konec roku 2022 (viz § 7b v bodu 8 části první návrhu zákona), nebo výslovně počítají s 1. lednem 2023 (viz § 7f v bodu 8 části první návrhu zákona. Úprava obsažená v přechodných ustanoveních na to reaguje. Cílem je zajistit, aby všechny osoby žádající o dočasnou ochranu v roce 2023 měly stejný režim a dočasná ochrana jim byla udělena až do 31. března 2024 bez nutnosti činit krok prodloužení, kterému již tak budou podléhat statisíce cizinců.
Dále je nutné zamezit nerovnosti v právním postavení cizinců s vízem strpění vydaným v důsledku ozbrojeného konfliktu a osob s dočasnou ochranou ve směru možnosti přístupu k jiným formám pobytu na území České republiky.
ČÁST DRUHÁ
K čl. III bodu 1 (k § 22 odst. 1): Vypuštěním slov „, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu“ se právní úprava získávání odborné způsobilosti psychologa ve zdravotnictví dává do souladu s ostatními ustanoveními zákona a neomezuje tak provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů jen na vysoké školy, což se ukázalo v praxi jako omezující a nežádoucí, neboť vzhledem k nedostatečné kapacitě těchto kurzů prováděnými vysokými školami došlo ke ztížení a zpomalení vstupu do zdravotnické profese. Tato úprava umožní provádění akreditovaného kvalifikovaného kurzu Psychologa ve zdravotnictví i jiným akreditovaným zařízením a umožní tak rychlejší přístup do zdravotnického povolání, což je společensky žádoucí vzhledem k nedostatku psychologů ve společnosti.
K čl. III bodu 2 (k § 22 odst. 3): Délka specializačního vzdělávání se bude řídit požadavky stanovenými vzdělávacím programem, a protože doba specializačního studia již nebude stanovena zákonem, bude umožněna větší flexibilita ve změnách vzdělávacího programu a jeho absolvování.
ČÁST TŘETÍ
K čl. IV bodu 1 (k § 2 odst. 5 a 6): Ve školním roce 2022/2023 se uskutečnily pro všechny cizince s dočasnou ochranou tzv. zvláštní zápisy k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce v pozdějším termínu. Pro následující školní rok se navrhuje podle místních podmínek zvolit buď variantu jednotného termínu zápisu, nebo variantu zvláštního zápisu v pozdějším termínu. Povinné vyhlášení dvou zápisů i v místech, ve kterých nebude nezbytné, by zbytečně plošně administrativně školy zatěžovalo. O volbě, zda uskutečnit jednotný nebo zvláštní zápis, bude rozhodovat ředitel školy v dohodě se zřizovatelem. Dále se doplňuje zvláštní pravidlo pro vyhlášení zvláštního zápisu. Pokud se zvláštní zápis uskuteční, musí jej ředitel školy vyhlásit nejpozději spolu s vyhlášením běžného zápisu podle školského zákona, aby cizinec věděl, kterého zápisu se může zúčastnit.
K čl. IV bodu 2 (k § 2c): Zvláštní postup při vyřazení ze školy se nově vztahuje na všechny děti v mateřské škole, nejen ty plnící povinné předškolní vzdělávání. I tyto mladší děti často se svými zákonnými zástupci mění pobyt nebo se vracejí na Ukrajinu, aniž by o tom byla mateřská škola informovaná. Tímto se umožní, aby se reálně neobsazená místa v mateřských školách uvolnila pro jiné zájemce dříve a administrativně nenáročným způsobem než podle běžné právní úpravy ve školském zákoně.
K čl. IV bodu 3 (k § 10 odst. 2): Vzhledem k prodloužení dočasné ochrany do roku 2024 se prodlužuje platnost zvláštních opatření ve školství do konce školního roku 2023/2024.
ČÁST ČTVRTÁ
K čl. V (k účinnosti): Odchylně od standardních pravidel se navrhuje, aby právní úprava nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, aby se docílilo co nejdřívější účinnosti zákona. Odchýlení je dáno tím, že je zde dán naléhavý obecný zájem na tom, aby právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve od okamžiku, kdy bude návrh přijat, přičemž s ohledem na období, kdy bude návrh projednáván Parlamentem České republiky, nelze zaručit, že k přijetí úpravy dojde do konce roku 2022 tak, aby úprava mohla být účinná již 1. ledna 2023, pak by se totiž uplatnilo pravidlo, že účinnosti zákon nabyde až k 1. červenci 2023, což by bylo po uplynutí pobytových oprávnění uprchlíků z Ukrajiny, a tedy by právní úprava pozbyla smyslu. Současně se časově omezuje platnost některých částí zákona.
V Praze dne 30. listopadu 2022
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan v. r.