zákon č. 201/2017 Sb.

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Definice problému

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 96/2004 Sb.“), byl vydán v roce 2004, a to v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (dále jen „EU“). Na základě usnesení vlády ze dne 9. července 2001 č. 701 bylo uloženo příslušným rezortům, včetně Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), připravit návrhy právních předpisů, jimiž bude dokončena transpozice příslušných směrnic EU upravujících problematiku uznávání odborných kvalifikací pro výkon regulovaných povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky. Zákon č. 96/2004 Sb. tak v souladu s požadavkem práva EU důsledně upravil pro všeobecnou sestru a porodní asistentku zásadu volného pohybu osob v oblasti zdravotních služeb a dále zásadu volného přístupu fyzických osob ke zdravotnickému vzdělávání a právnických osob k poskytování vzdělávání s cílem volného uplatnění na pracovním trhu EU. Taktéž byl zákon přijímán jako jeden z nástrojů ke zvýšení motivace pracovníků nelékařských zdravotnických povolání k celoživotnímu vzdělávání.

Zákon č. 96/2004 Sb. je však stále častěji kritizován za nedostatečné a neefektivní plnění cílů, které mu byly vytyčeny. Po více než deseti letech aplikace zákona č. 96/2004 Sb. v praxi lze konstatovat, že zákon č. 96/2004 Sb. obsahuje mezery v právní úpravě a nejasnosti v terminologii, které vedou k častým výkladovým problémům. V souvislosti s aplikací zákona v praxi a z podnětů odborné zdravotnické veřejnosti byla v zákoně identifikována jako nejvíce problematická zejména tato místa:

- Výkon zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením.

Jako nejzásadnější problém se dnes jeví výkon povolání pod odborným dohledem a přímým vedením.

Zákon č. 96/2004 Sb. upravuje 41 povolání, které jsou rozděleny do 3 dílů zákona podle způsobilosti k výkonu práce: 1. výkon práce bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti, 2. výkon práce bez odborného dohledu po získání odborné a specializované

způsobilosti,

3. výkon práce pod odborným dohledem nebo přímým vedením.

Kumulativně stanovené pojmové znaky tzv. odborného dohledu (za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý, a ke kterým získal osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu) vyvolávají zásadní problémy v praxi, kdy je odborný dohled často příčinou disproporcí a snížené motivace pro setrvání v profesi či na konkrétním pracovišti a předmětem kritiky ze stran zdravotnických pracovníků i poskytovatelů zdravotních služeb. Problematika nerovného postavení zdravotnického pracovníka povinného vykonávat povolání pod odborným dohledem vyvstává markantně zejména u zdravotnických asistentů a dále u zdravotnických pracovníků uvedených v hlavě II dílu 1 (všeobecná sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, radiologický asistent, zdravotní laborant, ortoptista, asistent ochrany a podpory veřejného zdraví, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, zdravotnický záchranář, farmaceutický asistent), kteří získali způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle dřívějších právních předpisů na střední zdravotnické škole (v případě ortoptisty dlouhodobou přípravou v ortoptice a pleoptice, v případě dentální hygienistky pomaturitním specializačním studiem stomatologická péče) a mohou zdravotnické povolání vykonávat bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu příslušného povolání.

- Výkon povolání zdravotnického pracovníka bez přímého vedení nebo odborného dohledu vázaný na vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Zákon č. 96/2004 Sb. stanovuje, že oprávnění k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu, znamená nejen být způsobilý (tj. odborná způsobilost, popř. specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, zdravotní způsobilost a bezúhonnost), ale též mít vydáno osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (tzv. registraci). Zdravotničtí pracovníci, kteří jsou oprávněni vykonávat povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu, ale nejsou zapsáni v registru, pracují pod odborným dohledem, ačkoli mají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Problematika nerovného postavení zdravotnického pracovníka povinného vykonávat povolání pod odborným dohledem vyvstává v této skupině zdravotnických pracovníků, jak uvádíme výše, zejména u všeobecných sester, ale taktéž u fyzioterapeutů a radiologických asistentů, kteří získali vzdělání ještě na střední zdravotnické škole a nemají specializovanou způsobilost.

 Struktura zdravotnických pracovníků.

Uplatnitelnost některých povolání, zejména těch asistentských, je v praxi malá či problematická. Asistentská povolání (např. asistent zubního technika, laboratorní asistent, asistent nutričního terapeuta) vznikla v roce 2004 po systémovém uzpůsobení vzdělávání bývalých středních zdravotnických pracovníků s harmonizačními změnami přijatými u všeobecných sester. Příprava bývalých středních zdravotnických pracovníků byla přesunuta na pomaturitní terciární stupeň vzdělávání (na vyšší odborné školy nebo bakalářská studia) a tyto zrušené obory na středních zdravotnických školách byly nahrazeny z důvodu zachování středoškolského zdravotnického školství novými obory, jejichž příslušníci mohou vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Charakter činností této skupiny zdravotnických pracovníků je zejména asistentský, instrumentální – vykonávají činnosti, které naplánoval a kontroluje zdravotnický pracovník, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez odborného dohledu a přímého vedení. Jejich postavení ve zdravotnickém týmu je tedy závislé.

U některých nelékařských zdravotnických povolání bylo vzdělávání již ukončeno, nebo není požadováno (např. laboratorní pracovník, dezinfektor, biotechnický asistent).

- Vzdělávání dětských sester až po získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecných sester formou specializačního vzdělávání.

Posunutím přípravy k výkonu povolání dětské sestry do specializačního vzdělávání, tedy po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry, se posouvá věková hranice, kdy se kvalifikované osoby, které pečují o děti, dostávají do praxe. Z Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnických povolání bez odborného dohledu a hostujících osob (dále jen „Registr“) vyplývá, že k datu 31. 12. 2014 je registrováno 19 331 všeobecných sester se specializací v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii (včetně sester, které absolvovaly SZŠ v oboru dětská sestra, nebo absolvovaly kurz psychologie a pedagogiky a absolventky magisterského studia v programu Ošetřovatelská péče v pediatrii), jejichž věkový průměr činí 48,9 let. Upozorňujeme na skutečnost, že údaje z Registru zdravotnických pracovníků zaznamenávají počty registrovaných a nesledují konkrétní výkon povolání. Nelze tedy konstatovat, že stejný počet registrovaných je i v samotné zdravotnické praxi.

Počty dětských sester zapsaných do Registru 2014

Věk Počty 21-29 18 30-34 634 35-39 2550 40-44 3726 45-49 3179 50-54 2993 55-59 3456 60-65 2287 66 a více 488

Celkem 19 331 Věkový Ø 48,9

Dětské sestry stárnou a současný nastavený systém produkuje nedostatečný počet dětských sester. Saturace trhu ze specializačního vzdělávání je dále nedostatečná. V roce 2015 atestovalo úspěšně v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii jen 96 osob.

Absolventi specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Počty 27 26 69 77 33 67 96

V navazujícím zdravotnickém magisterském studijním programu (uskutečňují pouze 2 vysoké školy v Ostravě a Českých Budějovicích), kterým se získává specializovaná způsobilost dětské sestry, úspěšně absolvovalo od roku 2009 do roku 2015 celkem 147 osob.

Souhrnně od roku 2009 do konce roku 2015 přibylo pouze 542 dětských sester.

Přitom z maturitního oboru vycházelo v 90. letech minulého století cca 1000 absolventů ročně (viz příloha č. 1). Taktéž bylo do roku 2006 umožněno všeobecným sestrám a porodním asistentkám, které vykonávaly odbornou činnost v oboru dětská sestra absolvovat kurz psychologie a pedagogika. Takto vzdělaní zdravotničtí pracovníci byli oprávněni vykonávat činnost v oboru dětská sestra s výjimkou činností na pracovištích poskytujících péči o novorozence. Pro ilustraci uvádíme počty absolventek, které absolvovaly tento kurz v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských oborů (dříve Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků), které nebylo jedinou organizací, která tento kurz uskutečňovala.

Počty všeobecných sester a porodních asistentek kurzu psychologie a pedagogiky v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO)

Rok Počet absolventů

1994 29 1995 24 1996 30 1997 83 1998 52 1999 111 2000 120 2001 46 2002 67 2003 46 2004 80 2005 161 2006 429

Celkem 1278

Ze stran odborné veřejnosti je dále namítáno, že specializační vzdělávání nemá takovou odbornou úroveň jako tehdejší kvalifikační příprava na výkon povolání dětské sestry na střední zdravotnické škole, která byla možná do roku 1995.

- Dvojkolejnost vzdělávání.

Jde o stav, kdy pro jedno a totéž zdravotnické povolání probíhá vzdělávání ve dvou vzdělávacích úrovních, aniž by se od sebe podstatně odlišovala jejich obsahová náplň a absolventi tak získávají i shodné kompetence. V současnosti je tato situace u 7 zdravotnických oborů - všeobecná sestra, zdravotní laborant, nutriční terapeut, zdravotnický záchranář, dentální hygienistka, zubní technik a ortotik – protetik - což znamená, že z vyšších odborných škol a z bakalářského programu vysoké školy vycházejí v podstatě srovnatelní absolventi se stejnými kompetencemi. Současný systém umožňuje pokračovat v jednotlivých stupních kvalifikačního vzdělávání, jehož cílem není zvyšování kompetencí (např. opakování studia absolventů středních zdravotních škol (zdravotní sestry) i vyšších odborných škol (diplomovaná všeobecná sestra), kteří pokračují v kvalifikačním studiu totožného povolání v bakalářském studijním programu). Stát hradí odbornou kvalifikaci 2x. Tato dvojkolejnost vzdělávání vyčerpává nemalé ekonomické prostředky státu. Doporučuje se proto odstranit dvojkolejnost alespoň u oborů, jejichž kapacita na trhu práce je dostatečně naplněna či dokonce nadmíru přeplněna a nepředpokládá se, že by zrušením jedné úrovně vzdělání hrozila v budoucnosti nedostatečná saturace trhu práce.

- Celoživotní vzdělávání a kontrola jeho uskutečňování.

Celoživotní vzdělávání je podle zákona povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky a jeho dosavadní systém je spjat s pojetím odborného dohledu a nutností získat určitý počet kreditů za registrační období, aby pracovník mohl pracovat bez odborného dohledu. Kontrolu provádí stát prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, Uznávací jednotky Brno. Z této kontroly se vymykají nelékařští pracovníci pracující pod odborným dohledem nebo přímým vedením. Kreditní systém není dostatečně motivační, nestimuluje roli zaměstnavatele/poskytovatele zdravotních služeb ani pracovníků samých.

- Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Právní úprava Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dále jen „Registr“) v dosavadním zákoně č. 96/2004 Sb. je určitým torzem a přináší řadu aplikačních problémů a nejasností. Stávající systém registrace zdravotnických nelékařských povolání se jeví především pro samotné zdravotnické pracovníky neefektivní. Také v souvislosti se schválením zákona č. 147/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, který umožní mj. vybudovat funkční Národní zdravotnický informační systém, jehož důležitou součástí bude také Národní registr zdravotnických pracovníků, bylo třeba přehodnotit nezbytnost existence Registru.

- Akreditační řízení, funkční období člena akreditační komise.

Právní úprava akreditačního řízení je místy nejednoznačná, nepřesná a vykazuje mezery (např. chybí úprava zániku akreditace, málo konkrétní ustanovení týkající se předkládání dokladů k žádosti o udělení nebo prodloužení akreditace).

- Specializační vzdělávání.

Právní úprava specializačního vzdělávání je místy nejednoznačná, nepřesná a vykazuje mezery (např. chybí úprava dokončení započatého specializačního vzdělávání, četnost opakování atestační zkoušky, dále chybí jednoznačná úprava, aby byl uchazeč o specializační vzdělávání zařazován do oboru specializačního vzdělávání vždy jen podle vzdělávacího programu nejnovějšího v den podání žádosti o zařazení do specializačního vzdělávání).

- Uznávání způsobilosti k výkonu povolání žadatelů ze států mimo EU aprobační zkouška

V praxi je problematické a nepřesné spojení správního řízení týkajícího se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka a samotné aprobační zkoušky. Při neúspěchu u aprobační zkoušky je v současné době nutné správní řízení ve věci uznání způsobilosti zamítat. Pokud chce žadatel v aprobační zkoušce i po neúspěchu pokračovat a zkoušku opakovat, je nucen si opětovně žádat o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka. Při každém takovém opakování je zbytečně zahajováno správní řízení, ve kterém se čeká vždy na výsledek aprobační zkoušky.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon č. 96/2004 Sb. upravuje podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče v České republice. Zákon se nevztahuje na podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Zákon č. 96/2004 Sb. definuje u každého povolání základním obecným způsobem obsah každého zdravotnického povolání, tedy činnosti, ke kterým jsou tito zdravotničtí pracovníci způsobilí. Pro podrobnější vymezení činností je pak v zákoně zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího právního předpisu. Mimo úpravy podmínek specializačního vzdělávání a problematiky financování specializačního vzdělávání upravuje vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech, v certifikovaných kurzech, celoživotní vzdělávání a registraci pracovníků nelékařských zdravotnických povoláních, kteří jsou oprávněni vykonávat své povolání bez přímého vedení a odborného dohledu.

Zákon č. 96/2004 Sb. dále upravuje proces akreditačního řízení, na jehož základě lze zákonem stanovenému okruhu žadatelů vydat rozhodnutí o udělení akreditace k uskutečňování vzdělávacích programů nebo jejich částí a tímto fakticky realizovat specializační vzdělávání, vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech nebo v certifikovaných kurzech a dále praktické vyučování v akreditovaných zdravotnických bakalářských oborech pro přípravu porodních asistentek. Úprava akreditačního řízení v zákoně č. 96/2004 Sb. má charakter správního řízení, a tudíž lze v tomto případě subsidiárně aplikovat zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb. dále stanoví povinnosti akreditovaných zařízení a poskytovatelů zdravotních služeb s rezidenčním místem a krajských hygienických stanic s rezidenčním místem. Vedle procesních ustanovení o akreditačním řízení zákon č. 96/2004 Sb. zakotvuje postavení a činnost akreditační komise jakožto poradního orgánu ministerstva.

Další rozsáhlou materií, kterou se zákon č. 96/2004 Sb. zabývá, je problematika uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a volné poskytování služeb hostující osoby na území České republiky. Zákon upravuje podmínky uznání kvalifikace pro osoby, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče získaly v jiném členském státě EU, a dále pro osoby, které tuto způsobilost získaly mimo členské státy EU.

Zákon č. 96/2004 Sb. obsahuje také výčet správních deliktů a sankcí, které lze za tyto delikty ukládat, a to v případě nesplnění zákonem stanovených povinností.

Zákon č. 96/2004 Sb. vstoupil v účinnost dne 1. dubna 2004 a do dnešního dne byl celkem devětkrát novelizován  nová úprava bezúhonnosti (zákon č. 125/2005 Sb. s účinností od 1. dubna 2005),

 doplnění, že odborný dohled a přímý dohled mohou vykonávat také lékaři, zubní lékaři a farmaceuti (zákon č. 111/2007 Sb. s účinností od 19. dubna 2007),

 úprava bezúhonnosti v souvislosti se změnou zákona o Rejstříku trestů (zákon č. 124/2008 Sb. s účinností od 1. července 2008),

 změny v souvislosti se zákonem o uznávání odborné kvalifikace – nová povolání, rezidenční místa, hostující osoby, správní delikty (zákon č. 189/2008 Sb. s účinností od 1. července 2008),

 změny v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (zákon č. 227/2009 Sb. s účinností od 24. července 2009, resp. 1. července 2010),

 tzv. malá novela - prodloužení platných osvědčení o způsobilosti k výkonu povolání bez odborného dohledu, odborná způsobilost sanitáře, zavedení institutu odstranění tvrdostí zákona (zákon č. 105/2011 Sb. s účinností od 22. dubna 2011),

 zmírnění podmínek pro rezidenta souvisejících s financováním specializačního vzdělávání formou rezidenčních míst (zákon č. 346/2011 Sb. s účinností od 29. listopadu 2011),

 promítnutí formulačních změn v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě (zákon č. 375/2011 Sb. s účinností od 1. dubna 2012),  úprava v souvislosti s implementací novelizované směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. (zákon č. 126/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016).

V průběhu času od účinnosti zákona č. 96/2004 Sb. v roce 2004 však nastala celá řada dalších skutečností vycházejících z potřeb a požadavků praxe v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků, na které dosud nebylo reagováno. Například je třeba zajistit zlepšení motivačních, pracovních a vzdělávacích podmínek pro uplatnění pracovníků jednotlivých nelékařských zdravotnických povolání. Hlavním cílem návrhu je úprava zákona č. 96/2004 Sb. podle aktuálních potřeb.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou:

 fyzické osoby, které hodlají vykonávat nebo vykonávají povolání zdravotnického pracovníka na území České republiky jako osoby samostatně výdělečně činné, jako zaměstnanci nebo jako osoby usazené nebo hostující,

 podnikající fyzické a právnické osoby,

 poskytovatelé zdravotních služeb,

 univerzity, vysoké školy, střední a vyšší odborné školy zdravotnického zaměření, pořadatelé vzdělávacích akcí,

 profesní sdružení, odborné společnosti,

 pověřené organizace ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb.

 resorty, v jejichž působnosti jsou poskytovatelé zdravotních služeb,

 správní úřady vydávající oprávnění k poskytování zdravotních služeb (krajské úřady, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany),

 zřizovatelé škol a školských zařízení,

 kontrolní orgány.

1.5 Popis cílového stavu

Návrh zákona si klade za cíl stabilizovat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry (podle stávající právní úpravy zdravotnického asistenta) a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví.

Dalším cílem je umožnit vykonávat povolání praktické sestry bez odborného dohledu, což usnadní začlenění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinárních týmů v praxi.

Návrh také reflektuje potřebu vykonávat zdravotnické povolání bez odborného dohledu bez vazby na zapsání zdravotnického pracovníka do registru a na vydávání rozhodnutí o oprávnění vykonávat příslušné zdravotnické povolání bez odborného dohledu. Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu se podle dosavadní úpravy považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý, a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Kumulativně stanovené pojmové znaky tzv. odborného dohledu (způsobilost a vydání osvědčení) vyvolávají zásadní problémy v praxi, kdy je odborný dohled často příčinou disproporcí a snížené motivace pro setrvání v povolání či na konkrétním pracovišti a předmětem kritiky ze strany zdravotnických pracovníků.

Výše uvedené cíle vycházejí z požadavků a potřeb praxe (zlepšení motivačních, pracovních, vzdělávacích podmínek a uplatnění pracovníků "nelékařských zdravotnických povolání").

Záměrem dále je přiblížit právní úpravu aktuálním potřebám jako je zefektivnění akreditačního řízení (úpravy v udělování akreditací, převodu nebo přechodu práv a povinností), specializačního vzdělávání, vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech a v certifikovaných kurzech).

Předkládaný návrh se snaží rovněž zefektivnit problematiku uznávání kvalifikace žadatelů ze států mimo EU.

1.5.1. Obsahové zaměření navrhovaných změn:

Navrhované změny směřují do několika oblastí:

A. Oblast vzdělávání

Obecně můžeme konstatovat, že zdravotnické profese patří mezi náročná povolání a lidské zdroje jsou nejvýznamnější devizou celého zdravotního systému a ústředním faktorem v poskytované zdravotní péči. Neefektivita v procesech řízení lidských zdrojů snižuje produktivitu práce zdravotnických pracovníků a zvyšuje osobní náklady. Neefektivní personální management má přímé vazby na nedůsledné naplňování kompetencí, případně na jejich posílení. Je nutné zdůraznit, že náklady na lidské zdroje vždy porostou a je jen otázkou, jaký model zdravotnického systému bude v České republice aplikován v rámci připravovaných a realizovaných reforem.

Návrh na změny a úpravy v oblasti kvalifikačního vzdělávání zdravotnických pracovníků velmi významně zasahují do oblasti zdravotnického školství, přinášejí i svá úskalí i nepopulární kroky. Návrhy vycházejí z analýz srovnávání vzdělávacích programů, činností jednotlivých kategorií zdravotnických pracovníků (viz příloha č. 2), statistických ukazatelů počtu studentů a absolventů (viz příloha č. 3), ze zkušeností odborných společností, profesních sdružení a poskytovatelů zdravotních služeb.

Cílem změn je nastavit novou koncepci vzdělávání profesí poskytujících ošetřovatelskou péči a dosáhnout, aby ve vzdělávacím procesu u vzdělavatelů zdravotnického zaměření, bez zbytečných nákladů na státní rozpočet, se vzdělávali absolventi pro potřebná a v praxi uplatnitelná zdravotnická povolání.

Drtivá většina absolventů oborů kategorie M (kategorie M = obory vzdělávání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou) ze skupiny 53 Zdravotnictví se hlásí k terciárnímu studiu. Po ukončení střední školy se k dalšímu studiu na vysoké či vyšší odborné škole hlásí a k přijímacím zkouškám se dostavilo 98 % absolventů zdravotnických oborů středních odborných škol (kategorie M), z toho se na vyšší odborné školy průměrně hlásí 56 % absolventů. Podíl přihlášených absolventů zdravotnických oborů hlásících se na vysoké či vyšší odborné školy za poslední 3 roky mírně vzrostl.

Rovnou na trh práce po ukončení maturitního studia přechází 24 % absolventů zdravotnických oborů kategorie M. Na vyšší odborné školy bylo v roce 2014 přijato do zdravotnických oborů 2 578 žáků, přibližně 77 % jich studuje v denní formě vzdělání. Poměrně vysoký je zájem o studium zdravotnických oborů v rámci vyššího odborného vzdělávání, který je do značné míry dán změnou kvalifikačních požadavků, ke kterým došlo zhruba před deseti lety.

Do akreditovaných studijních oborů Diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách jsou přijímáni studenti ze všech oborů vzdělání s maturitní zkouškou. V prvních ročnících vyššího odborného vzdělávání studují společně absolventi oborů vzdělání zaměřených na ošetřovatelskou péči s absolventy ostatních oborů vzdělání, které nesouvisí s ošetřovatelskou péčí. Na základě této skutečnosti absolventi oboru vzdělání s maturitní zkouškou zaměřených na ošetřovatelství mají již prokazatelné znalosti z více než 70% vyučovaných předmětů na vyšších odborných školách.

Nejpodstatnějšími změnami v kvalifikačním vzdělávání je doplnění nového způsobu získávání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, který má zvýšit počty absolventů oboru vzdělání kategorie M se zaměřením na ošetřovatelskou péči přicházejících přímo do praxe.

Zákon nově stanoví možnost získat způsobilost k výkonu všeobecné sestry zdravotnickému asistentovi (navrhovaná novela přejmenovává tuto profesi na praktickou sestru), porodní asistentce, zdravotnickému záchranáři nebo dětské sestře „zkráceným“ studiem na vyšší zdravotnické škole. Pokud budou mít tito vyjmenovaní zdravotničtí pracovníci zájem o získání vzdělání na úrovni všeobecná sestra, nabízí se zde v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 a 2 školského zákona možnost přijetí těchto zdravotnických pracovníků do vyššího ročníku (než prvního) shodného vzdělávacího programu vyšší odborné školy za podmínky, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat a dále, že uchazeč o vzdělání v rámci přijímacího řízení prokáže znalosti a schopnosti na požadované úrovni postupu do vyššího ročníku (splní podmínky přijímacího řízení) a zdravotní způsobilost. Ředitel školy může stanovit jako jednu z podmínek přijetí vykonání zkoušky (stanovit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení) v souladu s akreditovaným kvalifikačním programem Po obsahové stránce bude studijní obor v částečné shodě se studijním programem vyšší odborné školy, absolventi oboru vzdělávání zdravotnický asistent (praktická sestra), zdravotnický záchranář, porodní asistentka by cíleně absolvovali předměty, které nejsou shodné, a tím by se zkrátila délka jejich vzdělávání na povolání všeobecná sestra. Zkrácením studia by se snížily finanční nároky na státní rozpočet v rámci jejich přípravy ve vyšším odborném vzdělávání. Předpokládá se, že půjde nejméně o jednoleté studium.

Podmínkou pro započítání dříve absolvovaného studia (předchozího vzdělávání) je prokázání, že část studia předchozího vzdělávání na střední zdravotnické škole v oboru praktická sestra/zdravotnický asistent skýtá záruku, že získané znalosti a dovednosti jsou minimálně stejné úrovně, jakou lze očekávat, po absolvování určité části odborné přípravy na výkon povolání všeobecné sestry na vyšší odborné škole. Na základě porovnání kurikulárních dokumentů byla tato shoda prokázána. Zdravotnický asistent (praktická sestra), který by chtěl získat způsobilost všeobecné sestry, by tak měl po složení úspěšné přijímací zkoušky a započtení dříve absolvovaného studia možnost získat způsobilost všeobecné sestry ve zkráceném studiu na vyšší odborné škole. Snížení počtu let studia v akreditovaných programech diplomovaná všeobecná sestra umožní dřívější zahájení výkonu povolání všeobecná sestra absolventy oborů vzdělání z maturitní zkouškou zaměřených na ošetřovatelskou péči (zdravotnický asistent, praktická sestra) a či absolventů vyšších odborných škol a vysokých škol s jiným zdravotnickým zaměřením (porodní asistentka, zdravotnický záchranář) a tím budou postupně doplňovány chybějící stavy všeobecných sester v nemocnicích.

Navrhovanou zkrácenou formou studia, nejméně jednoleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách, lze z hlediska stanovených podmínek ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací v platném znění prokázat jako kompatibilní pro automatické uznávání kvalifikace všeobecné sestry v zemích EU.

Obor vzdělání Zdravotnický asistent Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Všeobecně vzdělávací předměty: 1 600 hodin Odborné předměty: 924 hodin Praktické vyučování minimálně: 900 hodin (minimální počet) Disponibilní hodiny: 672 hodin (hodiny posilují výuku odborných předmětů) Celkem: 4 096 hodin Činnosti zdravotnického asistenta – viz příloha č. 2 (srovnání činností všeobecné sestry a zdravotnického asistenta)

Obor vzdělání Zdravotnický záchranář Minimálně tříleté studium ukončené absolutoriem nebo státní zkouškou Praktické vyučování činí nejméně 1 800 hodin

Obor vzdělání Porodní asistentka Minimálně tříleté studium ukončené státní zkouškou Celkem nejméně 4 600 hodin teoretické výuky a praktického vyučování, z toho je doba praktického vyučování nejméně 1 800 hodin.

Obor vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra (DiS.) Minimálně jednoleté studium ukončené absolutoriem Počet hodin výuky teoretických předmětů a praktického vyučování při přijetí do vyššího ročníku umožní naplnit požadavek směrnice EU o absolvování nejméně 4 600 hodin výuky a z toho nejméně 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin praktického vyučování.

Nově vytvořený rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Praktická sestra bude blíže specifikovat oblasti a počty hodin teoretického a praktického vyučování tak, aby byly splněny podmínky vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) ve vztahu k přijetí do vyššího ročníku vyšších odborných škol.

Zvažována byla také další forma získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecná sestra, která byla v rámci změn vzdělávání hodnocena, a to akreditovaný kvalifikační kurz pro zdravotnické pracovníky, kteří již získali odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnický asistent (praktická sestra), zdravotnická záchranář, porodní asistentka nebo dětská sestra. Od tohoto způsobu získání kvalifikace však bylo ustoupeno z dále popsaných důvodů. Tento způsob získání kvalifikace není automaticky uznatelný ve státech EU. Z tohoto důvodu lze mít za to, že o tuto formu získání kvalifikace by nebyl mezi zdravotnickými pracovníky zájem a zvolili by raději například tříleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách nebo bakalářský studijní obor pro přípravu všeobecných sester. Dále bylo nezbytné vzít v potaz, že realizace vzdělávání v rámci akreditovaných kvalifikačních kurzů vykazuje značně kolísavou kvalitu, což jistě pro získání kvalifikace všeobecné sestry není žádoucí. Dále absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu by účastníkovi vzdělávání přineslo vysoké finanční náklady, což lze z pohledu účastníka vzdělávání považovat za problematické a demotivující. Vzdělávání na vyšší odborné škole nebude pro zájemce tak finančně nákladné jako vzdělávání formou akreditovaného kvalifikačního kurzu. Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání („školné“) vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí v oboru vzdělávání 53 Zdravotnictví za školní rok činí 3 000,- Kč (viz vyhláška č. 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb.). Studium na vyšší odborné škole lze uskutečňovat nejen formou denní, ale jinou formou, např. kombinovanou.

Další navrhovanou změnou je zrušení tzv. dvojkolejnosti. V současnosti se vyskytuje u 7 zdravotnických oborů vzdělávání stejného oboru na různých úrovních vzdělávání, aniž je tím dán efekt přidané hodnoty. Důvodem je trvající duplicita ve vzdělávání. Vzdělávací systém umožnil a dosud umožňuje získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu na dvou typech škol - na vyšší odborné škole a vysoké škole v bakalářském studiu. Stav, kdy vycházejí z vyšších odborných škol a z bakalářských studií vysoké školy v podstatě srovnatelní absolventi se stejnými kompetencemi, ale s faktickými rozdíly, pokládá ministerstvo za dlouhodobě neudržitelný. Současný systém umožňuje pokračovat v jednotlivých stupních kvalifikačního vzdělávání, jehož cílem není zvyšování kompetencí a úrovně kvalifikace, ale absolvent zůstává stále na úrovni kvalifikačního vzdělání. Tato dvoukolejnost vzdělávání vyčerpává nemalé ekonomické prostředky státu.

Záměrem ministerstva bylo navrhnout u všech oborů, kde je v současnosti paralelní vzdělávání v bakalářském studiu a vyšším odborném vzdělání, ukončení jedné z těchto úrovní vzdělávání. Od tohoto návrhu ministerstvo v průběhu příprav nového zákona (leden 2015) ustoupilo po četných upozorněních poskytovatelů zdravotních služeb, že zrušením jedné úrovně vzdělávání dojde ještě k většímu poklesu počtu zdravotnických pracovníků, a možnost dvojkolejného vzdělávání na vyšších odborných školách a v bakalářských programech byla ponechána u oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant, nutriční terapeut a dentální hygienistka.

V návrhu zákona se navrhuje odstranit dualitu vzdělávání pouze v oboru zdravotnický záchranář, zubní technik a ortotik - protetik. Posledním školním rokem, kdy by se přijímali studenti do prvního ročníku ve stávající podobě vzdělávání, je navrhován školní rok 2018/2019. Již započaté vzdělávání by se postupně dokončilo. Po dobu 3 let by tak docházelo k postupnému útlumu vzdělávání v těchto programech až k definitivnímu ukončení v roce 2021.

 Zdravotnický záchranář

Vzdělávání na VOŠ se týká 10 vyšších odborných škol s celkovým počtem 350 studentů a počtem cca 138 absolventů ročně. Vzdělávání v bakalářském studijním programu probíhá na 7 vysokých školách s celkovým počtem 708 studentů a počtem cca 171 absolventů za rok. Poptávka na trhu práce je v současné době v tomto oboru naplněna a absolventi obtížně nacházejí uplatnění. Personální zabezpečení je již na záchranné službě naplněno, proto předkladatel požaduje útlum tohoto studia na vyšších odborných školách s tím, že kapacita bakalářských studijních programů se i perspektivně jeví do budoucna jako dostačující. Ze statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „ÚZIS“) bylo k 31. 12. 2013 celkem ve zdravotnických zařízeních zaměstnáno 2 413,35 zdravotnických záchranářů (přepočtený počet). K datu 1. ledna 2015 bylo registrováno celkem 2 903 zdravotnických záchranářů.

 Ortotik-protetik

Přestože je vzdělávání zákonem umožněno i na VOŠ, je akreditováno pouze v bakalářském studijním programu. Proto též s ohledem na tento již fakticky existující stav předpokládá návrh, že vzdělávání se bude uskutečňovat jen v bakalářských studijních programech vysokých škol. Týká se oboru s malým počtem studentů i relativně malou potřebou těchto zdravotnických pracovníků. Ze statistiky ÚZIS bylo k 31. 01. 2013 celkem ve zdravotnických zařízeních zaměstnáno 150,73 ortotiků – protetiků (přepočtený počet). K datu 1. ledna 2015 bylo registrováno celkem 183 ortotiků – protetiků.

 Diplomovaný zubní technik

Dosud nebyl akreditován bakalářský obor, a proto se vzdělávání bude nadále uskutečňovat jen formou vyššího odborného vzdělávání, které je na 10 vyšších odborných školách s celkovým počtem 465 studentů a počtem cca 103 absolventů. Též se nepředpokládá jejich vzdělávání v magisterském typu studia.

Ze statistiky ÚZIS bylo k 31. 01. 2013 celkem ve zdravotnických zařízeních zaměstnáno 3612,14 zubních techniků (přepočtený počet). K datu 1. ledna 2015 bylo registrováno celkem 2891 zubních techniků.

Ministerstvo po četných upozorněních ze strany zdravotnického terénu na nedostatečný počet dětských sester, rozhodlo po projednání s MŠMT navrátit vzdělávání dětských sester na kvalifikační pregraduální úroveň obdobně, jak tomu bylo před rokem 1995.

Do soustavy kvalifikačního vzdělávání se navrací vzdělávání v oboru dětské sestry. Důvodem je již v dnešní době nedostatečný počet dětských sester, který se bude nadále prohlubovat. Požadavek byl vznesen odbornou pediatrickou společností a managementy poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti pediatrie. V současné době je vzdělávání v tomto oboru zabezpečeno formou specializačního vzdělávání až po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry, tj. 4 roky všeobecného vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, poté 3 roky přípravy na povolání všeobecná sestra a poté následné specializační studium v délce nejméně 18 měsíců. Do systému se tak dětské sestry dostávají až po 9 letech studia (cca ve 24 letech, pokud studium je nepřerušované) v době, kdy ženy začínají zakládat rodinu. Do roku 1995 bylo možné získat kvalifikaci dětské sestry čtyřletým studiem na střední zdravotnické škole ukončeným maturitní zkouškou (způsobilost byla získána v 18. roce života).

Z Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnických povolání bez odborného dohledu a hostujících osob vyplývá, že k datu 31. 12. 2014 je registrováno 19 331 všeobecných sester se specializací Ošetřovatelská péče v pediatrii, jejichž věkový průměr činí 48,9 let (upozorňujeme na skutečnost, že údaje z Registru zaznamenávají počty registrovaných a nesledují konkrétní výkon povolání. Nelze tedy konstatovat, že stejný počet registrovaných je i v samotné zdravotnické praxi).

Dle sdělení odborníků v oboru pediatrie byly pro praxi na dětských odděleních lépe připraveny dětské sestry maturantky ze čtyřletého studia na SZŠ než absolventky specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii, které trvá cca 18- 24 měsíců. Vzhledem i k motivaci budoucích uchazečů o profesi dětské sestry považuje Ministerstvo zdravotnictví po mnoha jednáních u kulatých stolů za žádoucí zkrácení přípravy pro výkon povolání dětské sestry a návrat přípravy dětské sestry zpět do soustavy pregraduálního kvalifikačního vzdělávání. Příprava na povolání dětské sestry se v rámci novely zákona č. 96/2004 Sb. zefektivní a zkrátí.

Tak jako všeobecná sestra získává způsobilost k výkonu povolání v bakalářském studiu nebo studiu na vyšší odborné škole, navrhuje se vzdělávat na těchto úrovních vzdělávání taktéž dětskou sestru. Navrhuje se obdobně jako u profese všeobecné sestry získat způsobilost dětské sestry také zkráceným studiem (alespoň jednoletým) na vyšší odborné škole pro zájemce z řad zdravotnických asistentů, praktických sester, všeobecných sester, zdravotnických záchranářů, porodních asistentek.

Do hlavy II dílu 1 (zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti) se přesouvá z dílu 3 (zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením) povolání zdravotnického asistenta, které se současně přejmenovává na praktickou sestru. Důvodem přesunutí je požadavek praxe, aby tento zdravotnický pracovník mohl své povolání vykonávat bez odborného dohledu.

Taktéž na základě požadavku praxe se přejmenovává profese zdravotnického asistenta na „praktickou sestru“. Toto označení je pro odbornou veřejnost, především pro samotné zdravotnické asistenty, přijatelnější - viz příloha č. 4. Závěrečná zpráva k šetření „Názory odborné a laické veřejnosti na změnu názvu studijního oboru“. Jedním z cílů, které změna sleduje, je zvýšení atraktivnosti tohoto oboru pro uchazeče o studium na středních zdravotnických školách. Zvýšený zájem o studium tohoto oboru a změny v kompetencích by měly přispět k řešení naléhavého nedostatku ošetřovatelského personálu.

Lze očekávat zvýšenou poptávku poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb po tomto povolání. Je proto cílem především zvýšit kvalitu přípravy pro toto povolání. Celkový počet těchto absolventů musí být vysoký, neboť velká část jich odchází studovat do zdravotnických i dalších oborů. Ze statistik MŠMT vyplývá, že z 98 % absolventů zdravotnických oborů s maturitou se hlásí dále na vyšší odborné školy nebo vysoké školy, a to výhradně ke studiu zdravotnických a lékařských oborů. Z toho je přijato 76% uchazečů, takže do zaměstnání nastoupí 24%, a tím nemusí být vždy zdravotnictví. Poskytovatelé zdravotních služeb v rámci přehodnocení využívání pracovní síly, požadují zdravotnické asistenty v daleko větší míře než v minulosti.

Střední školy vzdělávající zdravotnické pracovníky budou i nadál připravovat nejvíce absolventů v oboru praktická sestra. Je připravována úprava činností, které bude moci vykonávat absolvent tohoto oboru s tím, že bude expertem nejenom na ošetřovatelskou péči v oblasti uspokojování základních potřeb pacientů, ale i na rehabilitační ošetřování a jiné odborné ošetřovatelské činnosti, které bude praktická sestra moci vykonávat bez odborného dohledu všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní asistentky. Tyto odborné činnosti budou stanoveny prováděcím právním předpisem - vyhláškou o činnostech (konkrétně jde o činnosti v rozsahu § 30 odst. 1 vyhlášky č. 55/2011 Sb.). Je otázkou a věcí ke zvážení ve spolupráci s MŠMT, zda během studia na střední škole lze získat znalosti a dovednosti pro činnosti stanovené v § 30 odst. 2 uvedené vyhlášky. S úpravou kompetencí nutně souvisí i přepracování rámcového vzdělávacího programu.

Dále současné vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu Masér a nevidomý a slabozraký masér bude ve shodě s MŠMT doplněno možnost získání způsobilosti k výkonu povolání maséra ve zdravotnictví středním vzděláním ukončeného maturitní zkouškou. V současné době některé střední školy, které uskutečňují vzdělávání v oboru rekondiční sportovní masér (obor 69-41-L/02), svým vzdělávacím programem splňují požadavky vzdělávacího programu akreditovaného kvalifikačního kurzu pro přípravu masérů ve zdravotnictví. Proto bude využito tohoto oboru vzdělání, který bude minimálně upraven (předpokládá se úprava rámcového vzdělávacího programu) a transponován mezi skupinu oborů Zdravotnictví. Absolventi oboru vzdělání masér ve zdravotnictví, budou mít širší uplatnění na trhu práce (to je nejen pro účely sportovní a rekondiční, ale i zdravotnické).

Dalším záměrem návrhu je revidovat výčet povolání zahrnutých do zákona č. 96/2004 Sb. V současné době jich zákon uvádí 41, z toho 27 povolání je tzv. registrovaných, to je povolání vykonávaných bez odborného dohledu. Návrh celkový počet povolání snižuje. Přípravě této části návrhu dominovala soustavná a leckdy komplikovaná expertní jednání s odbornými společnostmi, profesními sdruženími i zástupci poskytovatelů zdravotních služeb. Z vyhodnocení výstupů těchto konzultací vyplynul závěr, že je třeba provést nezbytnou redukci o ta povolání, která v praxi nenalezla své uplatnění, nebo nejde o výhradně zdravotnická povolání.

Ze zákona se navrhuje vypustit povolání dezinfektora. Se záměrem vyslovil souhlas hlavní hygienik. Vzdělání získává prostřednictvím akreditovaného kvalifikačního kurzu, který však ve vstupních podmínkách nevyžaduje zdravotnické vzdělání. Činnost dezinfektora spadá do režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná redukce počtu povolání se vztahuje také na povolání laboratorní pracovník (dosavadní § 38 zákona č. 96/2004 Sb.). Vzdělávání v tomto oboru bylo ukončeno již v roce 1997 a akreditovaný kvalifikační kurz v roce 2004. Přesto toto povolání zákon č. 96/2004 Sb. ve výčtu nadále uvádí. Obsahem povolání je laboratorní činnost výhradně pod odborným dohledem. Laboratorní pracovník je způsobilý vykonávat řadu přípravných činností v laboratořích, na rozdíl od laboratorních asistentů však není způsobilý k některým kvalifikovanějším činnostem. V současné době laboratorní pracovníky v laboratořích nahrazují sanitáři, kteří vykonávají činnosti pomocného charakteru.

Vypouští se ze zákona povolání biotechnického asistenta. Důvodem je extrémně nízký počet fyzický osob registrovaných v tomto povolání (k 1. 1. 2016 jsou v registru evidováni pouze 2 biotechničtí asistenti). Studijní obor byl pouze na jediné vysoké škole a podle zjištění se studium v tomto oboru již neotevřelo. Kromě toho je k dispozici obor biomedicínský technik, jehož činnosti v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru biomedicínské techniky jsou obdobné. Stávajícím absolventům bude uznána odbornost biomedicínského technika.

Dále se navrhuje v zákoně č. 96/2004 Sb. vypustit v části upravující způsobilost jiných odborných pracovníků povolání arteterapeuta. Podmínky získávání odborné způsobilosti stanovené § 43 odst. 2 písm. e) zákona 96/2004 Sb. jsou pro mnohé profesní skupiny uměleckých zaměření, např. arteterapie, muzikoterapie, nevyhovující a do dnešního dne se nenašla shoda na podobě akreditovaného kvalifikačního kurzu, kterým by se získávala odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníka – arteterapeuta. Z tohoto důvodu za více než 8 let, kdy byla tato profese v roce 2008 zákonem č. 96/2004 Sb. ukotvena, nezískal způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníka podle tohoto zákona ani jediný arteterapeut. Naopak, odborníci, kteří mají arteterapeutické vzdělání, nemohou být za arteterapeuty uznáni, neboť jejich vzdělání není v souladu s tímto nenaplněným zákonným ustanovením. Dané vymezení v zákoně blokuje arteterapeutickou intervenci nejen v oblasti zdravotnictví, ale též v oblasti sociální a školství. Tímto je znemožněno využití arteterapeutické intervence např. v sociální oblasti arteterapeuty. Předkladatel má za to, že vypuštěním povolání arteterapeuta nedojde ke snížení kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče. Péči, která není zdravotní péčí, ale která může pozitivně působit na zdravotní stav pacienta, tj. arteterapeutickou intervenci (např. výtvarné, tvořivé, hudební aktivity) lze ve zdravotnictví provádět, aniž by musela být profese arteterapeuta ukotvena zákonem č. 96/2004 Sb.

B. Výkon povolání zdravotnického pracovníka

Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu se podle dosavadní úpravy považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý, a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Kumulativně stanovené pojmové znaky tzv. odborného dohledu (způsobilost a vydání osvědčení) vyvolávají zásadní problémy v praxi, kdy je odborný dohled často příčinou disproporcí a snížené motivace pro setrvání v povolání či na konkrétním pracovišti a předmětem kritiky ze strany zdravotnických pracovníků.

Ministerstvo po zvážení považuje koncepci odborného dohledu a s tím spojenou registraci v dosavadním pojetí za již překonanou. Podle nynějšího § 66 má osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu konstitutivní účinky – získává se jím oprávnění k výkonu povolání bez odborného dohledu a k vedení praktického vyučování ve studijních oborech a v akreditovaných kvalifikačních kurzech, ve specializačním vzdělávání a v certifikovaných kurzech. Je žádoucí změnit koncepci zejména v tom smyslu, že podmínka vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu má být opuštěna.

Vydávání těchto osvědčení donedávna vyvolávalo závažné obtíže jak pro žadatele, tak pro správní orgán a konec konců i pro poskytovatele zdravotních služeb. Zákonem č. 96/2004Sb., vymezená časová platnost osvědčení a tedy registrace vypršela na konci prvního registračního období prakticky naráz u desítek tisíc nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří požádali o jeho prodloužení prakticky v téže době. Došlo tak k extrémní kumulaci těchto žádostí a v řadě případů nedostačovaly správní lhůty ani kapacitní a administrativní možnosti příslušného pracoviště, které bylo množstvím žádostí zahlceno. Především žadatelé tak byli touto právní úpravou neúměrně zatěžováni, a to včetně např. náročnosti sledování faktoru času, protože o prodloužení platnosti osvědčení musí dle § 69 zákona č. 96/2004 Sb. zdravotnický pracovník požádat nejpozději 60 dnů před skončením jeho platnosti. Z těchto důvodů také tzv. malá novela doplnila do § 69 zákona výslovně, že zdravotnický pracovník, který podal žádost o prodloužení osvědčení a dodržel literu zákona, je do dne nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení osvědčení považován za způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu

Počet vydaných a prodloužených osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu – srovnání let 2009 až 2015 (zdroj: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, dále jen „NCO NZO“ a Ministerstvo zdravotnictví Uznávací jednotka Brno)

Na tyto komplikace reagovala tzv. malá novela také tím, že zejména zakotvila, že osvědčení platná v den nabytí účinnosti novely se ze zákona prodloužila o 4 roky na další období, aniž by o to musel pracovník žádat. Přímo ze zákona se od 22. dubna 2011 platnost registrace prodloužila na 10 let (původně 6 let). Snížil se správní poplatek za přijetí žádosti o vydání nebo o prodloužení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu z 500,-- Kč na 100,-- Kč. Tzv. malá novela však řešila jen nejnaléhavější faktor času při individuálním vyřizování osvědčení na základě žádosti a především byla přínosná pro zvýšení právní jistoty zdravotnických pracovníků. Kromě uvedeného novela přinesla zcela nový institut odstranění tvrdosti v § 91b. Ministr zdravotnictví může na základě písemné odůvodněné žádosti podané zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem rozhodnout o odstranění tvrdosti v případech přiznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo vydání zmíněného osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Žádost lze podat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků podle správního řádu.

Ustanovení § 91b se uplatňuje obezřetně, výjimečně a aplikace je vázána na posouzení individuální osobní situace žadatele. Toto ustanovení se v návrhu nového zákona upravuje, protože svým věcným charakterem je také těsně spjato s dosavadní úpravou vydávání osvědčení, kterou návrh opouští. Institut odstranění tvrdosti se bude po novelizaci zákona vztahovat pouze na přiznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.

Řešení samého úskalí problému odborného dohledu uvedená novela spíše jen odložila, neboť pokud je v zákoně zachováno, že oprávnění k výkonu povolání bez odborného dohledu znamená nejen být způsobilý, ale též mít vydáno osvědčení a registraci, není vyloučeno opakování týchž problémů - jen s posunem v čase. Tato kumulace žádostí o vydání osvědčení se opět projevila v roce 2015 (předpoklad příjmu min. 24 000 žádostí) a pokračuje i v roce 2016 (předpoklad min. 21 000 žádostí). V roce 2015 bylo celkem přijato 7.119 žádostí o vydání osvědčení a 15.572 žádostí o prodloužení platnosti osvědčení. Za první dva měsíce roku 2016 bylo přijato 2.025 žádostí o vydání osvědčení a 3.104 žádostí o prodloužení platnosti osvědčení.

Problematika nerovného postavení zdravotnického pracovníka pracujícího bez odborného dohledu a zdravotnického pracovníka povinného vykonávat povolání pod odborným dohledem vyvstává markantně zejména u všeobecných sester. Při provádění stejných výkonů v praxi se při směnném provozu v mnoha případech podmínka odborného dohledu nedodržuje. Návrh má za cíl vyrovnat se s realitou zdravotnické praxe, aby nelékařští zdravotničtí pracovníci se stejnou dosaženou délkou a úrovní vzdělání mohli vykonávat stejné činnosti v závislosti na potřebách poskytovatele zdravotních služeb. Systém odborných kompetencí a s nimi související odpovědnost bude upraven příslušnými prováděcími právními předpisy.

Problematika nerovného postavení zdravotnických pracovníků v témže oboru vyvstává taktéž z hlediska časového dosažení kvalifikace. Zdravotničtí pracovníci v oborech všeobecná sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotní laborant, ortoptista, asistent ochrany a podpory veřejného zdraví, ortotik – protetik, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, zdravotnický záchranář, farmaceutický asistent, kteří získali odbornou způsobilost pro výkon příslušného povolání dle dřívějších právních předpisů (tedy na střední zdravotnické škole před rokem 2006) mohou oproti zdravotnickým pracovníkům, kteří získali odbornou způsobilost k příslušnému povolání na terciárním stupni vzdělávání, vykonávat povolání bez odborného dohledu až po prokázání 3 let výkonu povolání, i přestože jejich kompetence jsou zcela totožné s kompetencemi zdravotnického pracovníka v příslušném oboru se vzděláním na VOŠ či na vysoké škole. U radiologického asistenta a fyzioterapeuta se středoškolským vzděláním je navíc výkon povolání bez odborného dohledu podmíněn prokázáním specializované způsobilosti.

Proto návrh zákona odstraňuje podmínku 3 let výkonu povolání pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu u skupiny zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání studiem střední zdravotnické školy podle dřívějších právních předpisů a jejichž samostatný výkon povolání je podmíněn prokázáním výkonu v délce 3 let. U povolání radiologického asistenta se ruší podmínka prokázání specializované způsobilosti a u fyzioterapeuta bude možné specializovanou způsobilost nahradit prokázáním 10 let výkonu zdravotnického povolání v oboru fyzioterapeut.

Tato změna umožní zdravotnickým pracovníkům se středoškolským vzděláním dle dřívějších právních předpisů, kterým zákon umožňuje vykonávat zdravotnické povolání bez odborného dohledu, snazší návrat zpět do zdravotnického systému. Požadavek tří let praxe, popř. splnění specializované způsobilosti, v dané profesi pro možnost výkonu povolání bez odborného dohledu je často pro tyto osoby bez dostatečné délky výkonu povolání, popř. specializované způsobilosti, demotivujícím prvkem, proč se do zdravotnictví nevracet.

Touto změnou kvalifikační přípravy u povolání všeobecné sestry bude nadále zaručeno dodržování požadavku čl. 31 směrnice 2005/36/ES na rozsah odborné přípravy. Požadavek 3 let výkonu povolání pod dohledem u absolventek středoškolského studia (§ 5 odst. 2 a § 6 odst. 2) nepředstavoval součást praktické výuky odborné přípravy všeobecné sestry. Tyto 3 roky praxe neplnily funkci praxe, která by byla součástí vzdělávání ve smyslu čl. 31 odst. 2 uvedené směrnice. Povinnost prokazovat tzv. nabytá práva (výkon povolání v délce 3 let z období posledních 5 let) zůstává zachována.

Dále je implementován Čl. 31 odst. 3 věta druhá, a to rozšířením možností pro získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecná sestra (viz § 5 odst. 1 písm. c) návrhu).

C. Celoživotní vzdělávání a upuštění od průkazu odbornosti

Zákon č. 96/2004 Sb. zakotvil povinné celoživotní vzdělávání pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. Ustanovení § 53 odst. 1 citovaného zákona definuje, co se celoživotním vzděláváním rozumí a § 54 odst. 1 pak stanoví výčet forem celoživotního vzdělávání. Dosavadní systém celoživotního vzdělávání nastavený na základě zákona č. 96/2004 Sb. je spjat s institutem odborného dohledu a je spojen s nutností získat určitý počet kreditů za stanovené registrační období, aby zdravotnický pracovník mohl pracovat bez odborného dohledu.

Návrh rovněž reaguje na praktickou aplikaci stávajícího znění zákona č. 96/2004 Sb. a jeho cílem je opustit současný kreditní systém.

Kreditní systém pro vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků stanoví prováděcí vyhláška č. 423/2004 Sb., která byla dosud dvakrát novelizována, a to vyhláškami č. 321/2008 Sb. a č. 4/2010 Sb. Změny nepřinesly očekávaný efekt, aby kredity získané v průběhu celoživotního vzdělávání se staly ukazatelem zvyšování odbornosti a kvality vzdělání zdravotnického pracovníka. Došlo naopak spíše k devalvaci celého systému spojené s nejasností výpočtu celkového počtu kreditů. Výkon povolání bez odborného dohledu je dosavadní úpravou vázán na splnění několika podmínek, z nichž hlavní je dosažení zákonem stanoveného počtu kreditů s následnou kontrolou registrovaného zdravotnického pracovníka státem; tato kontrola je v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Ačkoli zákon ukládá povinnost celoživotně se vzdělávat všem nelékařským zdravotnickým pracovníků, jejich část, totiž nelékařští zdravotníci, kteří vykonávají práci pod odborným dohledem a nejsou registrováni, do tohoto systému kontroly nespadají. Dochází tak k nerovnému přístupu v oblasti celoživotního vzdělávání. Ukazuje se, že takto formalizovaný systém je fakticky v programu celoživotního vzdělávání málo efektivní, způsobuje často spíše tzv. honbu za kredity, které jsou získávány někdy i pouhou formální účastí na různých konferencích či seminářích, aniž jsou tyto akce skutečně efektivní a přínosné pro zaměstnavatele i pro každodenní praxi. U některých forem celoživotního vzdělávání činí problém přiřadit počet kreditů, který by vhodně vyjadřoval jejich vzdělávací přínos. Například za absolvování certifikovaných kurzů nebo specializačního vzdělávání je absolventovi zapsán jednorázově velký počet kreditů, tato skutečnost pak již nemotivuje zdravotnické pracovníky k dalšímu cyklickému celoživotnímu vzdělávání, a ani systém již nepožaduje po pracovníkovi prokázání průběžné celoživotní vzdělávání během dalších let.

D. Registrace zdravotnických pracovníků

Zákon č. 96/2004 Sb. v § 72 zakotvil Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostující osob, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému. Z povahy věci jsou tedy v Registru zapsáni vedle hostujících osob pouze zdravotničtí pracovníci profesí, u kterých je rozlišován výkon povolání bez odborného dohledu a s odborným dohledem. Do Registru jsou zapsáni zdravotničtí pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo k výkonu povolání hostující osob. V současné době je v České republice v Registru evidováno 27 nelékařských zdravotnických povolání.

Zákon č. 95/2004 Sb. pro lékaře, zubní lékaře a farmaceuty zřízení obdobného registru nezakotvil. Z důvodu povinného členství v České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře (dále též „komory“) jsou lékaři, zubní lékaři a farmaceuti vedeni v seznamech členů těchto profesních komor, což vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů. Komory vedou dále též seznam hostujících osob. Podle § 6a tohoto zákona jsou seznam členů a seznam hostujících osob veřejně přístupné s výjimkou údajů o datu narození a adrese pro doručování.

Z uvedeného vyplývá, že v současné době registrace pracovníků, kteří jsou způsobilí vykonávat zdravotnické povolání, je tedy nezahrnuje všechny, ale řídí se tím, o jaké zdravotnické povolání se jedná (nehledě na popsanou odlišnou úpravu u lékařů, zubních lékařů a farmaceutů).

Úkoly správce a zpracovatele osobních údajů nelékařských zdravotnických pracovníků pro účely Registru plní ze zákona ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, jíž je NCO NZO. Registr je veřejně přístupný na internetových stránkách s výjimkou údajů o rodném čísle a trvalém pobytu registrované fyzické osoby. Současná registrace je administrativně, ekonomicky náročná a do značné míry nevyvážená, protože ji může získat čerstvý absolvent školy bez zkušeností a dovedností načerpaných praxí, zatímco pro mnoho zdravotnických pracovníků s dlouholetou praxí je někdy nedosažitelná. Pracovní postupy spojené s registrací zahrnují přijetí a posouzení žádosti, vyhledání a vkládání údajů o žadateli, zpracování dat, případné vyžádání oprav, dokumentů, kontrolu údajů, vydání správního rozhodnutí a jeho odeslání až po uzavření spisu a jeho uložení do specializované spisovny. Proces je složitý a náročný na ruční zpracování, má slabá místa, která zvyšují chybovost – jen část úkonů (méně než cca 40%) je prováděna s využitím výpočetní techniky.

Právní úprava Registru v dosavadním zákoně č. 96/2004 Sb. je určitým torzem a přináší řadu aplikačních problémů a nejasností. Např. jednou z novelizací zákona byl s účinností od 1. 7. 2008 zrušen § 70 zákona č. 96/2004 Sb., který stanovil, že ministerstvo rozhodne o zamítnutí nebo odejmutí osvědčení, jestliže zdravotnický pracovník nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pro jeho vydání. Změna však nebyla provedena důsledně s provázaností na další příslušná ustanovení. Nadále tak § 72 odst. 5 citovaného zákona sice předpokládá institut vyškrtnutí z Registru, nestanoví však žádné bližší procesní podmínky, za nichž tak ministerstvo, popř. pověřený správce registru, učiní. Jelikož předkládaný návrh opouští koncepci odborného dohledu v současném významu a tedy i vydávání příslušných osvědčení, přinejmenším odpadne potřeba zapisovat do registru osoby s vydaným osvědčením.

Názor zástupců středního managementu ke stávajícímu systému registrace zdravotnických nelékařských povolání je uveden na obr. č. 2, kdy se domnívá 80 % dotázaných, že registrace je neefektivní.

Registrace – výzkumný projekt IGA- zdroj Mgr. Martin Šamaj, MBA, náměstek pro ošetřovatelskou péči, FN Olomouc

3.3. Považujete stávající systém registrace nelékařských

zdravotnických pracovníků za efektivní?

Četnost Procenta

a) ano12 16,7

b) ne58 80,6

c) nev ím2 2,8 Celkem72 100,0

Stávající systém registrace zdravotnických nelékařských povolání se jeví především pro samotné zdravotnické pracovníky jako neefektivní. Taktéž v souvislosti se schválením zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, (zákon č. 147/2016 Sb.), který umožní mj. vybudovat funkční Národní zdravotnický informační systém, jehož důležitou součástí bude také Národní registr zdravotnických pracovníků, se Registr ze zákona č. 96/2004 Sb. ruší. V souvislosti s navrhovanou úpravou registrace je žádoucí zde rovněž zmínit některé kritické body, které jsou s návrhem spojeny. V prvé řadě se jedná o spotřebované investice zahrnující jednak vstupní investice spojené s počátky registrací ve výši cca 4 mil Kč z let 2004-2005 a dále investice do nového softwaru ve výši 10 mil. Kč z roku 2016. Další kritickým bodem může být nesouhlas profesních sdružení a odborných společností, které vydávají souhlasné stanovisko k realizaci jednotlivých forem celoživotního vzdělávání. Jde o nemalý příjem těchto sdružení a společností za vydaná stanoviska.

S aplikací novely zákona jsou rovněž spojeny náklady související s organizační změnou - odstupné zaměstnancům Registru, náklady na zrušení specializované spisovny Registru a převoz spisů do archivu MZ ČR v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, kdy se jedná o cca 176 000 uložených spisů.

Hlavním cílem registrace nelékařských zdravotnických povolání dle zákona č. 96/2004 Sb. bylo umožnit veřejnosti získat přehled o tom, zda je zdravotní péče poskytována zdravotnickým pracovníkem, který je plně kvalifikován ve svém oboru a současně způsobilý k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu. Registr evidoval celoživotního vzdělávání, průběžného obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti. Zrušením registru dle zákona č. 96/2004 Sb., jehož prostřednictvím bylo možno kontrolovat celoživotní vzdělávání některých zdravotnických pracovníků, ztratí pacienti a klienti možnost ověřit si způsobilost k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu u konkrétního zdravotnického pracovníka.

E. Akreditační řízení

Další negativní dopad stávajícího zákona do praxe spočívá v tom, že příslušná ustanovení obsahují nedostatečnou úpravu akreditací a akreditačního řízení. Zákon č. 96/2004 Sb. je ohledně akreditace místy nejednoznačný a vykazuje závažné mezery, což nepřispívá k hladkému průběhu správního řízení a není v souladu se zásadou předvídatelnosti práva. Návrh příslušných ustanovení zákona vyplňuje mezeru v právní úpravě, kdy např. nyní absentují ustanovení o zániku akreditace. Na základě aplikační praxe bylo nutno přistoupit k doplnění a upřesnění dokladů, které žadatel předkládá k žádosti o akreditaci, a to též s cílem vytvořit i transparentnější předpoklady pro případ kontrolní činnosti v akreditovaném zařízení včetně zakotvení.

Návrh však zároveň zachovává kontinuitu tam, kde úprava akreditace je osvědčená a nečiní závažné problémy v praxi.

F. Uznávání způsobilosti

Uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví (jeho postupy, podrobnosti, apod.) bylo nutné zařadit do právního řádu ČR v důsledku přistoupení České republiky k Evropskému společenství, nyní do Evropské Unie. Proces uznávání byl tedy upraven v zákoně o nelékařských zdravotnických povoláních, který nabyl účinnosti 1. dubna 2004.

Předkládaný návrh se snaží zefektivnit problematiku uznávání žadatelů z mimo členských států EU. Návrh od sebe odděluje samotnou aprobační zkoušku a správní řízení ve věci uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka. Žadatelé, kteří aprobační zkoušku úspěšně vykonají, obdrží doklad o jejím úspěšném vykonání, který bude jedním z podkladů žádosti o uznání způsobilosti. Pokud chce žadatel v aprobační zkoušce i po neúspěchu pokračovat a zkoušku opakovat, je nucen si v současné době opětovně žádat o uznání způsobilosti. Při každém takovém opakování je zbytečně zahajováno správní řízení, v kterém se čeká vždy na výsledek aprobační zkoušky. Dle tohoto návrhu bude žadatel aprobační zkoušku opakovat a o uznání si požádá až po jejím úspěšném vykonání.

Shrnutí: Hlavním cílem návrhu je celkově stabilizovat a zkvalitnit systém pregraduálního kvalifikačního vzdělávání a zlepšit podmínky výkonu zdravotnického povolání, neboť stávající právní úprava předmětného vzdělávání a podmínek k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu může být jedním z důvodů odchodu zdravotnických pracovníků do zahraničí nebo mimo obor zdravotnictví, a to předně absolventů zdravotnických oborů. Návrh by tak měl především zjednodušit a zkrátit kvalifikační vzdělávání praktických sester (zdravotnických asistentů) pro získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, umožnit výkon povolání zdravotnického asistenta bez odborného dohledu, vrátit přípravu dětské sestry na kvalifikační úroveň, nevázat výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu na dosažení zákonem stanoveného počtu kreditů s následnou kontrolou registrovaného zdravotnického pracovníka státem. Snahou Ministerstva zdravotnictví bylo i ukončení vzdělávání v oborech nelékařských zdravotnických povolání, která jsou na trhu těžce uplatnitelná. Jelikož v rámci připomínkového řízení nebyla nalezena většinová shoda, bylo od tohoto kroku v rámci dílčí novely zákona č. 96/2004 Sb. ustoupeno.

Tyto záměry se analogicky budou promítat do podzákonných právních předpisů, které budou vydány k provedení zákona.

Dosažení hlavních cílů je tak provázáno s těmito dílčími úpravami:

- nevydáváním rozhodnutí o oprávnění vykonávat příslušné zdravotnické povolání bez odborného dohledu a nepodmiňováním výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu získáváním osvědčením,

- zavedením doškolení v případech dlouhodobého přerušení výkonu zdravotnického povolání nebo výkonu povolání jiného odborného pracovníka,

- odstranění podmínky 3 let výkonu povolání pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu u skupiny zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání studiem střední zdravotnické školy podle dřívějších právních předpisů a jejichž samostatný výkon povolání je podmíněn prokázáním výkonu v délce 3 let,

- rozšíření možnosti získat odbornou způsobilost všeobecné sestry a dětské sestry zkráceným studiem na vyšších odborných školách pro zdravotnické asistenty/praktické sestry, porodní asistentky a zdravotnické záchranáře. Zkráceným studiem bude mít možnost získat způsobilost dětské sestry v případě zájmu také všeobecná sestra,

- příprava na výkon povolání dětské sestry se přesunuje do kvalifikačního studia po získání středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou,

- přejmenováním profese zdravotnického asistenta na praktickou sestru a umožněním výkonu tohoto povolání bez odborného dohledu (přesunutí povolání z dílu 3 zákona - povolání vykonávající své povolání pod odborným dohledem po získání odborné způsobilosti do dílu 1 - povolání vykonávající své povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti),

- rozšiřuje se uplatnitelnost zdravotnických povolání v jiných obdobných povoláních (např. zdravotnický záchranář a řidič vozidla zdravotnické záchranné služby budou na základě svého vzdělání způsobilí k výkonu povolání řidiče dopravní zdravotní služby, biomedicínský inženýr bude ze zákona způsobilý k výkonu povolání biomedicínského technika, radiologický fyzik k výkonu povolání radiologického technika),

- rozšiřuje se působnost zdravotnického záchranáře u poskytovatelů lůžkové péče o všechny pracoviště intenzivní péče,

- magisterské vzdělávání v oboru fyzioterapie bude považováno za specializační vzdělávání,

- u povolání fyzioterapeuta, který získal způsobilost středoškolským studiem na SZŠ, se podmiňuje výkon povolání bez odborného dohledu získáním specializované způsobilosti nebo nově podmínkou prokázání alespoň 10 let výkonu povolání fyzioterapeuta,

- u povolání radiologického asistenta se pro zdravotnického pracovníka, který získal způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších právních předpisů (střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou na SZŠ) odstraňuje pro výkon povolání bez odborného dohledu podmínka získání specializované způsobilosti,

- redukcí počtu zdravotnických povolání (např. laboratorní pracovník, biotechnický asistent, dezinfektor), povolání jiných odborných pracovníků (arteterapeut),

- odstraněním dvojkolejnosti (paralelního) vzdělávání u povolání, kde poptávka na trhu je v současné době naplněna a kapacita bakalářských studijních programů se perspektivně jeví do budoucna jako dostačující (zdravotnický záchranář), nebo kde se kvalifikační příprava vůbec nezačala uskutečňovat, i když zákon tuto možnost připouští (v případě zubního technika se ruší příprava v bakalářském programu, u ortotika-protetika se ruší příprava na VOŠ),

- zpřesňuje se stávající úprava akreditačního řízení, aby byla přehlednější a srozumitelnější pro adresáty normy, dochází zejména ke zpřesnění povinností akreditovaných zařízení a poskytovatelů zdravotních služeb s rezidenčním místem a krajské hygienické stanice s rezidenčním místem,

- zpřesňují se podmínky zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání (např. vymezením počtu možného opakování atestační zkoušky, zařazovat lze do vzdělávání podle vzdělávacího programu vydaného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední, tj. upraveného podle aktuálních požadavků praxe a vědy),

- zpřesnění a zjednodušení podmínek vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu a certifikovaném kurzu (např. úprava vydávání dokladů o úspěšném absolvování kurzu, úprava započítávání absence a dříve absolvovaného studia),

- zrušení celoživotního vzdělávání založeného na dosavadním systému kreditů a spjaté s vydáváním osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, zápisu do registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a evidencí v průkazu odbornosti (zrušení registrace vázané na kontrolu celoživotního vzdělávání),

- zpřesnění podmínek uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky u osob, které získaly odborné vzdělávání v jiných než členských státech Evropské unie.

1.6 Zhodnocení rizika

Problematika uznávání odborných kvalifikací je upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Uváděná směrnice však již byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na kterou navázal zákon č. 189/2008 Sb. Tento zákon harmonizoval příslušná ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., týkající se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání všeobecné sestry a porodní asistentky na území České republiky, s výše uvedenou směrnicí. Vzhledem k této skutečnosti tak není nečinnost v této věci spojena s rizikem zahájení řízení o porušení práva EU ze strany Evropské komise.

Neprovedení změn ve stávajícím znění zákona č. 96/2004 Sb. není spojeno ani s žádnými dalšími právními riziky.

Nicméně v případě nečinnosti by přetrvaly uvedené aplikační problémy uvedené v části 1.2.

Nejzávažnějším rizikem spojeným s nečinností je riziko stagnace kvality zdravotních služeb poskytovaných pacientům v České republice z důvodu nedostatečného počtu zdravotnického personálu, přetíženosti stávajícího zdravotnického personálu. Příčinou možné stagnace je nejenom nedostatečné finanční ohodnocení, ale i skutečnost, že uplatnitelnost zdravotnického asistenta je z důvodu výkonu tohoto povolání pod odborným dohledem s výjimkou ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb, kterou vykonává bez odborného dohledu, velmi problematická. Taktéž příčinou může být dlouhá příprava na výkon povolání všeobecné sestry.

Dalším rizikem je přetrvávání mezer a nejasností v právní úpravě. Tento nedostatek právní úpravy způsobuje problémy v aplikaci zákona v praxi, a to adresátům této právní normy i samotnému ministerstvu v pozici správního orgánu (například v oblasti akreditačního řízení, v četnosti opakování atestační zkoušky nebo v oblasti uznávání kvalifikací osob, které je získaly mimo členské státy Evropské unie). Praktickým dopadem tohoto nedostatku zákona č. 96/2004 Sb. je množení dotazů adresátů normy na jednoznačný výklad, který však mnohdy lze učinit pouze na základě použití analogie. Tento stav není z hlediska právní jistoty adresátů žádoucí.

V souvislosti s navrhovanou úpravou registrace je žádoucí zde rovněž zmínit některé kritické body či rizika, které jsou s návrhem spojeny. V prvé řadě se jedná o spotřebované investice zahrnující jednak vstupní investice spojené s počátky registrací ve výši cca 4 mil Kč z let 2004-2005 a dále investice do nového softwaru ve výši 10 mil. Kč z roku 2016. Další kritickým bodem může být nesouhlas profesních sdružení a odborných společností, které vydávají souhlasné stanovisko k realizaci jednotlivých forem celoživotního vzdělávání. Jedná se o nemalý příjem těchto sdružení a společností za vydaná stanoviska.

2. Návrh variant řešení

2.1 Varianta č. 1 - Nulová varianta 2.2 Varianta č. 2 - Návrh nového zákona, který by nahradil zákon č. 96/2004 Sb. 2.3 Varianta č. 3 – Úprava zákona č. 96/2004 Sb.

2.4 Vyhodnocení navržených variant z hlediska dosažení dílčích cílů

2.4.1. Výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu je vázáno pouze na získání odborné, popř. specializované způsobilosti

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava stanovuje pro skupinu zdravotnických pracovníků, kteří své povolání mohou vykonávat bez odborného dohledu, získání nejen odborné popř. specializované způsobilosti, ale i získání osvědčení

Č. 1 

k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, které bude zdravotnickému pracovníkovi vydáno při prokázání určité délky výkonu zdravotnického povolání v posledních 10 let a dosažení stanoveného počtu kreditů za účast v celoživotním vzdělávání. Touto variantou lze podmínku získání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vázáného na kontrolu celoživotního vzdělávání a prokázání výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zrušit a nastavit jiné podmínky, např. dobu na doškolení. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by

Č. 2 

přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné podmínku získání osvědčení

Č. 3 

k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu zrušit. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.2. Zavedení doškolení v případech dlouhodobého přerušení výkonu zdravotnického povolání nebo výkonu povolání jiného odborného pracovníka

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava stanovuje, že pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu je nutné v posledních deseti letech prokázat výkon zdravotnického povolání v příslušném oboru minimálně 1 rok z období posledních 10 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického povolání z období posledních 10 let

Č. 1 

v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby, a dále získání 40 kreditů z celoživotního vzdělávání z období posledních 10 let, nebo složení zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru, pokud zdravotnický pracovník nesplnil podmínky uvedené v bodu 2 tohoto písmene.

Touto variantou lze zavést výkon povolání bez odborného dohledu bez vazby na osvědčení a registraci a zavést v případě dlouhodobého přerušení výkonu zdravotnického povolání nebo výkonu povolání jiného odborného pracovníka dobu na doškolení. Vzhledem ke skutečnosti,

Č. 2 

že tato varianta by navrhovala komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která z časové naléhavosti není vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné podmínku získání osvědčení vypustit a zavést dobu na doškolení pro případy, kdy zdravotnický

Č. 3 

pracovník nebo jiný odborný pracovník přeruší dlouhodobě výkon povolání. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.3. Odstranění podmínky 3 let výkonu povolání pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu u skupiny zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání studiem střední zdravotnické školy podle dřívějších právních předpisů a jejichž samostatný výkon je podmíněn prokázáním výkonu povolání v délce 3 let

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava stanovuje pro skupinu zdravotnických pracovníků, kteří své povolání mohou vykonávat bez odborného dohledu, prokázání 3 let výkonu povolání v příslušném povolání, pokud způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získali podle dřívějších právních předpisů na střední zdravotnické škole. Zdravotnický pracovník se středoškolským vzděláním, který přerušil dlouhodoběji výkon zdravotnického povolání, např. z důvodu odchodu na rodičovskou a mateřskou dovolenou a vrací se po třech dětech do zaměstnání, a neprokáže tři

Č. 1 

roky výkonu, z toho v posledních 10-ti letech alespoň 1 rok výkonu a celoživotní vzdělání, je nucen vykonávat stejné činnosti, jako vykonávají pracovníci téže profese se vzděláním na terciálním stupni bez dostatečně dlouhé praxe a bez odborného dohledu, pod odborným dohledem za podmínky, že vůbec takového zaměstnavatele najde. Většina poskytovatelů zdravotních služeb hledá zdravotnické pracovníky, kteří mohou pracovat samostatně a zdravotničtí pracovníci se středoškolským vzděláním, bez dostatečné délky výkonu povolání, nemohou najít uplatnění ve svém oboru. Touto variantou lze podmínku 3 let výkonu zrušit a nastavit jiné podmínky, např. dobu na zapracování. Vzhledem ke skutečnosti, že tato varianta by navrhovala komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu

Č. 2 

povolání jako celku, které nejsou prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která z časové naléhavosti není vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava

Č. 3 

příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné tuto podmínku vypustit.

Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.4. Umožnění získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry pro praktickou sestru/zdravotnického asistenta, porodní asistentku a zdravotnického záchranáře formou zkráceného studia na vyšší odborné škole

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy praktická sestra (zdravotnický asistent), porodní asistentka a zdravotnický záchranář, pokud chtějí získat způsobilost všeobecné sestry, absolvují tříletou přípravu

Č. 1 

pro všeobecné sestry, i přesto, že některé znalosti a dovednosti všeobecné sestry získali v dříve absolvovaném studiu, které je připravovalo na jejich původní povolání. Touto variantou lze upravit podmínky získávání odborné způsobilosti všeobecné sestry. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou

Č. 2 

prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě dílčí úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné doplnit nový „rychlejší“

Č. 3 

způsob získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry a to pro praktické sestry/zdravotnické asistenty, zdravotnické záchranáře a porodní asistentky.

Předkladatel zvažoval tři varianty možného „rychlejšího“ získání odborné způsobilosti všeobecné sestry zkráceným studiem a to pro zdravotnické pracovníky profesí praktická sestra/zdravotnický asistent, zdravotnický záchranář nebo porodní asistentka.

Varianta A: Vytvoření pětiletého oboru vzdělávání kategorie M zdravotní sestra.

(kategorie M = obory vzdělávání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou) Ucelený obor vzdělání by vycházel z nastavení českého vzdělávacího systému (všeobecné vzdělání). V prvním ročníku by probíhala jak výuka všeobecně vzdělávacích předmětů tak i odborných předmětů včetně praktického vyučování. Převažující podíl všeobecně vzdělávacích předmětů v prvním ročníku by byl v dalších ročnících snižován a posilována by byla oblast nejen odborného teoretického, ale i praktického vyučování. V pátém ročníku by převažovalo odborné praktické vyučování. Studium oboru by bylo ukončeno maturitní zkouškou.

Přínosy:  Absolvent by mohl nastoupit do praxe již po pěti letech středoškolského studia a nikoliv až po absolvování středního vzdělání s maturitou (obvykle 4 roky) a následném kvalifikačním studiu (3 roky na VOŠ nebo 3 roky na VŠ). Celkové potřebné studium by tak bylo zkráceno ze sedmi let na pět a došlo by ke snížení nákladů na státní rozpočet (stát by nehradit dlouhé studium). Zdravotnický pracovník, který se dostane dříve do praxe, bude platit o to dříve daně.  Studium splní všechny nároky praxe za účelem získání kompetencí k výkonu povolání všeobecné sestry bez odborného dohledu.

Negativa:

Z pohledu požadavku směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ve

znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU, nebude naplněna podmínka ukončeného 10 letého všeobecného vzdělání pro zahájení přípravy na povolání všeobecná sestra. Absolventi tohoto studia by neměli kvalifikaci automaticky uznatelnou v rámci zemí EU. Navíc Směrnice 2005/36/ES nedovoluje, aby pro přípravu k výkonu regulovaných povolání nebyly splněny podmínky, které jsou pro jednotlivá regulovaná povolání stanoveny. Umožňuje však, aby členské státy poskytly částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Úpravou navrhované výjimky (viz čl. 31 odst. 3 poslední věta Směrnice) nehrozí, že by se vzdělávání všeobecné setry dostalo do rozporu se Směrnicí a nehrozí ani riziko peněžitých sankcí za nedodržení vzdělávání.

 Nesouhlas profesních sdružení (např. České asociace sester požaduje vzdělání v délce nejméně 3 let).

Varianta B: Získání odborné způsobilosti všeobecné sestry akreditovaným kvalifikačním kurzem po prokázání doby výkonu povolání v oboru zdravotnický asistent,

zdravotnický záchranář nebo porodní asistentka v délce nejméně 1 roku. Doporučená celková délka kurzu byla určena na 12 měsíců, celkem 1 300 hodin, teoretická výuka 45 % v rozsahu cca 1 týdne měsíčně (585 hodin), samostudium a e-learning 20 %, odborná praxe 35 %. Kvalifikační kurz by se ukončoval prokázáním splnění podmínek vzdělávacího programu, obhajobou závěrečné práce a složením ústní závěrečné zkoušky.

Přínosy:  Zkrácení přípravy na výkon povolání všeobecné sestry na 6 let (v případě praktické sestry/zdravotnického asistenta - 4 roky SZŠ, 1 rok praxe, 1 rok AKK). Stát nebude hradit studium na VOŠ nebo VŠ. Zdravotnický pracovník, který se dostane dříve do praxe, bude platit o to dříve daně.

Negativa:  Tento způsob nebude automaticky uznatelný ve státech EU, a proto lze mít za to, že o tuto formu získání kvalifikace nebude mezi zdravotnickými pracovníky zájem a zvolí raději například tříleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách nebo bakalářský studijní obor pro přípravu všeobecných sester. Dále je žádoucí vzít v potaz, že realizace vzdělávání v rámci akreditovaných kvalifikačních kurzů vykazuje značně kolísavou kvalitu, což jistě u povolání všeobecné sestry není žádoucí. Dále absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu přinese účastníkovi vzdělávání vysoké finanční náklady, což lze z pohledu účastníka vzdělávání považovat za problematické a demotivující. Vzdělávání na střední nebo vyšší odborné škole nebude pro zájemce tak finančně nákladné jako vzdělávání formou akreditovaného kvalifikačního kurzu. Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání („školné“) vyšších odborných škol zřizovaných státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí v oboru vzdělávání 53 Zdravotnictví za školní rok činí 3 000,-- Kč (viz vyhláška č. 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470/2006 Sb.). Studium na vyšší odborné škole lze uskutečňovat nejen formou denní, ale jinou formou, např. kombinovanou.  Možný nesouhlas profesních sdružení (např. České asociace sester).  Nutno počítat s možností peněžitých sankcí za nedodržování vzdělávání všeobecné sestry v souladu se směrnicí 2005/36/ES Evropského parlamentu a Rady.

Varianta C: Nejméně jednoleté studium v oboru všeobecná sestra na vyšší odborné škole po získání odborné způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry/zdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry, je-li zdravotnický pracovník přijat do vyššího ročníku vzdělávání v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole.

Návrh vzdělání popsán v bodě 1.5.1.

Přínosy:  Zkrácení přípravy na výkon povolání všeobecné sestry na 5 let (v případě praktické sestry/zdravotnického asistenta - 4 roky SZŠ, a po té nejméně roční studium na VOŠ) by mělo přinést snížení nároků na státní rozpočet v tomto oboru. Stát nebude hradit tříleté studium na VOŠ nebo VŠ, ale pouze část zkráceného studia na VOŠ. Zdravotnický pracovník, který se dostane dříve do praxe, bude platit o to dříve daně.  Vzdělání bude kompatibilní se směrnicí 2005/36/ES. Směrnice 2005/36/ES nedovoluje, aby pro přípravu k výkonu regulovaných povolání nebyly splněny podmínky, které jsou pro jednotlivá regulovaná povolání stanoveny. Umožňuje však, aby členské státy poskytly částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Úpravou navrhované výjimky (viz čl. 31 odst. 3 poslední věta Směrnice) nehrozí, že by se vzdělávání všeobecné setry dostalo do rozporu se Směrnicí a nehrozí ani riziko peněžitých sankcí za nedodržení vzdělávání.  Studium splní všechny nároky praxe a minimální požadavky teoretických a praktických oblastí nezbytných pro výkon regulované činnosti všeobecné sestry. Kvalita a bezpečí poskytovaných zdravotnických služeb těmito pracovníky v profesi všeobecná sestra by měla být proto zachována.

Negativa, rizika:  Nesouhlas profesních sdružení (např. České asociace sester). Česká asociace sester se už v průběhu přípravy novely zákona opakovaně vyjadřovala k této variantě nesouhlasně a požadovala přípravu v délce nejméně 3 let.  Nezájem o toto zkrácené studium ze strany možných uchazečů.

Varianta D: Ponechání současného stavu a možnost hledání způsobu podpory pro navýšení počtu studentů v akreditovaných studijních programech

K přípravě na povolání všeobecné sestry, která se posunula na terciální úroveň, lze přistoupit až po absolvování 9 letého základního vzdělání a 4 letého středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Vyhodnocení variant:

Jak vyplývá z vyhodnocení jednotlivých variant, je pro naplnění cíle co nejrychleji

dostat do praxe dobře připravené všeobecné sestry, nejvhodnější varianta C.

Taktéž je nutno zohlednit, že toto navrhované studium ve variantě C splní nejen požadavky praxe, ale i minimální požadavky teoretických a praktických oblastí nezbytných pro výkon regulované činnosti všeobecné sestry nutných pro automatické uznávání kvalifikace všeobecné sestry v EU. Směrnice 2005/36/ES nedovoluje, aby pro přípravu k výkonu regulovaných povolání nebyly splněny podmínky, které jsou pro jednotlivá regulovaná povolání stanoveny. Umožňuje však, aby členské státy poskytly částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Úpravou navrhované výjimky (viz čl. 31 odst. 3 poslední věta Směrnice) nehrozí, že by se vzdělávání všeobecné setry dostalo do rozporu se Směrnicí a nehrozí ani riziko peněžitých sankcí za nedodržení vzdělávání.

Pokud nový způsob získání způsobilosti k výkonu všeobecné sestry bude mít

takový účinek, že absolventi dané profese, kteří budou mít možnost získat odbornou způsobilost všeobecné sestry zkráceným studiem na vyšší odborné škole, zvolí tento způsob vzdělání a ne způsob tříletého studia v bakalářském programu a dojde k odlivu zájemců o vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, mohou vysoké školy naopak přijmout více studentů do jiných nelékařských zdravotnických oborů, ve kterých není saturován pracovní trh, např. fyzioterapeuti, zdravotní laboranti nebo u nově zaváděných dětských sester. I přes toto zmiňované negativum předkladatel spatřuje celospolečenský přínos spočívající v kratší a levnější přípravě na výkon povolání než delším a dražším studiem na vysoké škole. Návrhem zákona není dotčeno právo vysokých škol realizovat zkrácenou přípravu na povolání všeobecné sestry formou zápočtů dříve absolvovaného studia podle vysokoškolského zákona.

Podle sdělení zástupců vysokých škol je zájem o studium tak velký, že

poptávka několikanásobně převyšuje nabídku. Vysoké školy se vyjádřily, že jsou schopny přijímat pro tento obor o 40 - 50% studentů více, než je současný stav. Jednotlivá vysokoškolská pracoviště mají i personální a věcné a technické rezervy. Vysoké školy však mají stanoveny limitní počty studentů a jejich přerozdělení mezi studijními obory je v jejich kompetenci. I z tohoto důvodu předkladatel nepředpokládá, že by byl na vysoké školy reálný negativní dopad v souvislosti s úpravou varianty C.

2.4.5. Navrácení vzdělávání dětských sester na kvalifikační úroveň

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy příprava na povolání dětské sestry se uskutečňuje až po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry formou

Č. 1 

specializačního vzdělávání v trvání 18 – 24 měsíců ukončeného atestační zkouškou nebo absolvováním navazujícího zdravotnického studijního programu v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii. Touto variantou lze upravit podmínky získávání odborné způsobilosti dětské sestry. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou

Č. 2 

prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava zákona č. 96/2004 Sb. a ukotvení dětské sestry

Č. 3 

v soustavě zdravotnických pracovníků s odbornou způsobilostí.

Předkladatel v rámci zajištění dostatečného počtu dětských sester, kterých je nyní kritický nedostatek, zvažoval pouze dvě možné varianty.

Varianta A: Zachování současného stavu

Dětská sestra je specialistka a způsobilost k výkonu tohoto povolání získává absolvováním specializačního studia nebo absolvováním magisterského studia v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii po získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry.

Přínosy:  Takto vzdělaný zdravotnický pracovník má větší uplatnitelnost (jak v oboru všeobecná sestra, tak v oboru dětská sestra).

Negativa:  Dlouhodobá příprava, potencionální zájemkyně ztrácejí zájem se takto dlouho vzdělávat (od roku 2009 do roku 2015 získalo specializovanou způsobilost k výkonu dětské sestry pouze 542 osob).  Hrozí, že se dětská oddělení budou zavírat pro velký nedostatek dětských sester, nebo že o děti budou pečovat všeobecné sestry, které nejsou vzdělány na

specifickou péči o děti.

Varianta B: Příprava na výkon povolání dětské sestry již na pregraduální úrovni tak, jako do roku 2004.

Dětská sestra by se nevzdělávala po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry, ale už přímo po středoškolském vzdělání by nastoupila do kvalifikačního studia pro dětské sestry na VOŠ nebo VŠ. Vedle odbornosti všeobecné sestry, která je připravována k poskytování všeobecné ošetřovatelské péče převážně dospělých pacientů, by opětovně byla zavedena odbornost dětské sestry, která je připravována k poskytování ošetřovatelské péče o děti, včetně novorozenců. Přínosy:  Dojde ke zkrácení přípravy, vyšší motivace ke studiu, dětské sestry se dostanou dříve do praxe při zachování kvality přípravy na výkon povolání dětské sestry.

Negativa, rizika:  Nebude existovat zastupitelnost. Dle současného systému vzdělávání je nejprve nutné získat způsobilost všeobecné sestry a až poté si lze rozšířit způsobilost k výkonu povolání dětské sestry. Daná osoba má tak dvě způsobilosti a je více uplatnitelná na trhu práce. Při přesunu přípravy na výkon povolání dětské sestry přímo po ukončení středoškolského vzdělání se studenti budou úzce připravovat na poskytování zdravotní péče u dětí.

Vyhodnocení variant:

Předkladatel na základě požadavků poskytovatelů zdravotních služeb v oboru pediatrie a České pediatrické společnosti při ČLS JEP upřednostnil variantu B, která má i historické kořeny ve zdravotnickém školství. Školy, které dříve vzdělávaly v oboru dětská sestra, jsou po personální, technické a materiální stránce připraveny a chtějí tento obor na vyšších odborných školách otevřít (průzkumem bylo zjištěno, že 27 VOŠ a 10 VŠ by mělo zájem uskutečňovat vzdělávání v oboru dětská sestra).

2.4.6. Přejmenování profese zdravotnického asistenta na praktickou sestru a umožnění vykonávat toto povolání bez odborného dohledu všeobecné sestry nebo porodní asistentky

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava ustanovuje povolání zdravotnického asistenta, který může samostatně provádět pouze činnosti spojené se sebeobsluhou. Odborné činnosti jinak vykonává pod odborným dohledem všeobecné sestry

Č. 1 

nebo porodní asistentky. Jejich uplatnitelnost je tak ztížená. Někteří poskytovatelé zdravotních služeb neumějí takového pracovníka využít a vůbec zdravotnické asistenty nechtějí, nebo naopak zdravotničtí asistenti vykonávají činnosti, které jim nepřísluší. Touto variantou lze pozměnit název profese a režim výkonu povolání. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou všechny

Č. 2 

prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné přejmenovat profesi zdravotnického asistenta na praktickou sestru a umožnit tomuto zdravotnickému pracovníkovi výkon povolání bez odborného dohledu všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Profese praktické sestry bude přesunuta z dílu

Č. 3 

3 zákona (zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením) do dílu 1 (zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti). Činnosti, které bude praktická sestra vykonávat bez odborného dohledu, budou vymezeny ve vyhlášce č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.7. Rozšíření uplatnitelnosti zdravotnických povolání na trhu práce v obdobných zdravotnických povoláních

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava ustanovuje podmínky získávání způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolání a jen

Č. 1 

v ojedinělých případech připouští, že daný zdravotnický pracovník může na základě svého vzdělání vykonávat činnosti v jiné zdravotnické profesi. Touto variantou lze dosáhnout větší variability uplatnitelnosti zdravotnických pracovníků na trhu práce. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu

Č. 2 

povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je možné u jednotlivých zdravotnických povolání doplnit nový způsob získávání způsobilosti. Odbornou způsobilost k výkonu farmaceutického asistenta bude mít i fyzická osoba, která absolvovala nejméně 6 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu farmacie. Radiologický fyzik bude

Č. 3 

způsobilý k výkonu povolání radiologického technika, biomedicínský inženýr k výkonu povolání biomedicínského technika, zdravotnický záchranář a řidič vozidla zdravotnické záchranné služby k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby a odborný pracovník v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků k výkonu povolání zdravotního laboranta. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.8. Rozšíření působnosti zdravotnického záchranáře v lůžkových zařízeních o všechny pracoviště intenzivní péče

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava připouští, aby zdravotnický záchranář mohl

Č. 1 

vykonávat povolání v rámci lůžkové péče pouze na akutním příjmu a anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Touto variantou lze rozšířit uplatnitelnost zdravotnických záchranářů. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela

Č. 2 

vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je rozšířit uplatnitelnost zdravotnického záchranáře

Č. 3 

pro jednotky intenzivní péče. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.9. Magisterské studium v oboru fyzioterapie jako specializační vzdělávání

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava ustanovuje, že magisterským studiem se získává pouze odborná způsobilost, i přesto, že magisterská studia jsou svým obsahem obdobná

Č. 1 

specializačnímu vzdělávání v oboru Aplikovaná fyzioterapie a fyzioterapeuti s magisterským vzděláním, pokud chtějí získat specializovanou způsobilost, absolvují téměř shodné specializační vzdělávání u akreditovaného zařízení. Touto variantou lze dosáhnout požadované změny. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela

Č. 2 

vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná.

Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je možné stanovit, že magisterským studiem se

Č. 3 

získává specializovaná způsobilost. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.10. Podmínění samostatného výkonu povolání fyzioterapeuta, který získal odbornou způsobilost absolvováním střední zdravotnické školy v oboru fyzioterapeut nebo v oboru rehabilitační pracovník získáním specializované způsobilosti nebo nově prokázáním alespoň 10 let výkonu povolání fyzioterapeuta

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava ustanovuje, že povolání fyzioterapeuta lze vykonávat bez odborného dohledu, v případě, že se jedná

Č. 1 

o fyzioterapeuta, který získal způsobilost absolvováním příslušného oboru na střední zdravotnické škole, až po prokázání specializované způsobilosti. Touto variantou lze změnit podmínky pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu

Č. 2 

povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž

Č. 3 

rámci je možné upravit podmínky výkonu fyzioterapeuta. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.11. Podmínění samostatného výkonu povolání radiologického asistenta, který získal odbornou způsobilost absolvováním střední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant získáním odborné způsobilosti

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava stanoví, že výkon povolání radiologického asistenta bez odborného dohledu, v případě, že se jedná o radiologického asistenta, který získal způsobilost absolvováním příslušného oboru na střední zdravotnické škole, lze až po prokázání specializované způsobilosti. Takovýto radiologický asistent, který dlouhodobě pracuje

Č. 1 

a získal během výkonu určité zkušenosti a neabsolvoval specializovanou způsobilost, musí pracovat pod odborným dohledem radiologického asistenta, který může své povolání vykonávat bez odborného dohledu. Paradoxem je, že to může být radiologický asistent, který sice získal odbornou způsobilost studiem bakalářského programu, ale nemá žádné zkušenosti, praxi a ani specializovanou způsobilost. Touto variantou lze změnit podmínky pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu

Č. 2 

povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je možné upravit podmínky výkonu povolání

Č. 3 

radiologického asistenta. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.12. Redukce počtu zdravotnických povolání nebo povolání jiných odborných pracovníků

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava předpokládá některá zdravotnická povolání, v nichž se vzdělávání již ukončilo nebo se vzdělávání vůbec neuskutečňuje a odpadá reálná potřeba je v zákoně samostatně definovat. Např. činnost dezinfektora spadá do režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a nevyžaduje

Č. 1 

zdravotnické vzdělání. Vzdělávání v oboru biotechnický asistent bylo ukončeno a kromě toho je k dispozici obor biomedicínský technik, jehož činnosti v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru biomedicínské techniky jsou velmi obdobné. Profese laboratorního pracovníka není v praxi využívána. Absolventi tohoto oboru vykonávají základní pomocné práce a jsou nahrazováni sanitáři. Touto variantou lze provést redukci v počtu zdravotnických pracovníků nebo jiných odborných pracovníků. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu

Č. 2 

povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je možné provést redukci počtu zdravotnických

Č. 3 

povolání nebo jiných odborných pracovníků. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.13. Odstranění dvojkolejnosti vzdělávání u povolání zdravotnického záchranáře, ortotika-protetika a zubního technika

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného dvojkolejného vzdělávání v oboru zdravotnický záchranář na VOŠ a v bakalářském programu na vysoké škole, kdy z těchto dvou typů škol vycházejí absolventi se stejnými kompetencemi. Počty absolventů z VOŠ nebo VŠ

Č. 1 

převyšují nabídku pracovního trhu a zdravotničtí záchranáři nemohou najít uplatnění ve svém oboru. U profesí ortotik-protetik a zubní technik budou zachovány takové způsoby přípravy, které se do dnešní doby na vysokých školách či vyšších odborných školách nezrealizovaly. Touto variantou lze změnit podmínky získávání způsobilosti zdravotnického povolání bez odborného dohledu a vytvořit budoucí kvalitní systém kvalifikačního vzdělávání s nově nastavenou strukturou úrovní vzdělávání v jednotlivých zdravotnických povoláních. Vzhledem ke skutečnosti, že nový zákon by přinášel

Č. 2 

komplexní změny v systému vzdělávání a výkonu povolání jako celku, které nejsou všechny prozatím zcela vydiskutovány a akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není z časové naléhavosti vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci je možné odstranit dvojkolejnost vzdělávání v oboru

Č. 3 

zdravotnický záchranář, ortotik-protetik a zubní technik. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.14. Zpřesnění stávající úpravy akreditačního řízení

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy

Č. 1 

právní úprava je místy nejednoznačná a vykazuje mezery. Touto variantou lze celkově tuto část úpravy nově přesněji, jednodušeji vymezit či upravit dle požadavků

Č. 2 

adresátů právní úpravy, ale z hlediska časového výhledu, kdy návrh nového zákona a navrhované změny, které by sebou nový zákon přinesl, nejsou zcela akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné zpřesnit a upravit proces a podmínky

Č. 3 

akreditačního řízení. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.15. Zpřesnění podmínek zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy právní úprava je místy nejednoznačná, nepřesná (např. není stanoveno, kolikrát lze opakovat atestační zkoušku, chybí jednoznačné pravidlo pro to, aby docházelo k zařazování uchazečů do specializačního vzdělávání podle aktuálního vzdělávacího programu. Dále chybí lhůta, do kdy lze nejpozději vykonat atestační zkoušku

Č. 1 

v příslušném oboru. Velmi často se stává, že účastníci vzdělávání se hlásí k atestační zkoušce s odstupem až po několika letech, kdy načerpané znalosti a dovednosti ztrácejí na své aktuálnosti. Taktéž vzhledem k velmi obecnému ustanovení o zařazování do specializačního vzdělávání dochází ke sporným situacím ve vzdělávání zdravotnických pracovníků podle aktuálního nebo již neaktuálního vzdělávacího programu. Touto variantou lze podmínky zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání komplexně pozměnit, ale z hlediska časového výhledu, kdy návrh

Č. 2 

nového zákona a navrhované změny, které by sebou nový zákon přinesl, nejsou zcela akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné zpřesnit a upravit podmínky

Č. 3 

zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.16. Zpřesnění a úprava podmínek zařazování, průběhu a ukončování vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu a certifikovaném kurzu

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy obdobně jako u specializačního vzdělávání, absentuje pravidlo pro zařazování uchazeče o vzdělání do aktuálního vzdělávacího programu kvalifikačního kurzu v případě, že byl zveřejněn nový vzdělávací program.

Č. 1 

Dále dle současného ustanovení zákona lze uchazeči o vzdělání započíst veškerou absenci z hodin teoretického vzdělávání, resp. uchazeč o vzdělání se může omluvit z celé délky teoretického vzdělávání a teoretickou výuku tak vůbec neabsolvovat, což není žádoucí stav. Touto variantou lze podmínky zařazování, průběhu a ukončování vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu a certifikovaném kurzu komplexně pozměnit, ale z hlediska časového výhledu, kdy návrh nového zákona a

Č. 2 

navrhované změny, které by sebou nový zákon přinesl, nejsou zcela akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není vyhodnocena z časové naléhavosti jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné zpřesnit a upravit podmínky zařazování, průběhu a ukončování vzdělávání

Č. 3 

v akreditovaném kvalifikačním kurzu a certifikovaném kurzu. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.17. Zrušení dosavadního systému celoživotního vzdělávání.

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy celoživotní vzdělávání je založené na dosavadním systému kreditů a spjatého s vydáváním osvědčení

Č. 1 

k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a duplicitní evidencí průběhu celoživotního vzdělávání v průkazu odbornosti. Touto variantou lze celkově dát profesnímu celoživotnímu

Č. 2 

vzdělávání reálný a v praxi realizovatelný základ, aby bylo fakticky přínosné pro kvalitu poskytování zdravotních služeb. Jelikož nový zákon nebyl v rámci vnitrorezortního připomínkového řízení akceptován bez zásadních rozporů a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není vyhodnocena z časové naléhavosti jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě dílčí úprava zákona č. 96/2004 Sb. a zrušení celoživotního vzdělávání vázaného na kreditní systém, vydávání

Č. 3 

osvědčení a evidenci celoživotního vzdělávání v průkazu odbornosti. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.4.18. Zpřesnění podmínek uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky u osob, které získaly odborné vzdělávání v jiných než členských státech Evropské unie

Varianta Zhodnocení dosažení dílčího cíle

Tato varianta znamená zachování současného stavu, kdy současná právní úprava obsahuje nepraktické a nepřesné spojení správního řízení týkajícího se uznávání a samotné aprobační zkoušky. Při neúspěchu u aprobační zkoušky je v současné době nutné správní řízení ve věci uznání

Č. 1 

způsobilosti zamítat. Pokud chce žadatel v aprobační zkoušce i po neúspěchu pokračovat a zkoušku opakovat, je nucen si opětovně žádat o uznání způsobilosti. Při každém takovém opakování je zbytečně zahajováno správní řízení, v kterém se čeká vždy na výsledek aprobační zkoušky. Touto variantou lze celkově tuto část úpravy nově přesněji, jednodušeji vymezit či upravit dle požadavků adresátů právní úpravy, ale z hlediska časového výhledu, kdy návrh nového zákona a navrhované změny, které by

Č. 2 

sebou nový zákon přinesl, nejsou zcela akceptovány a je žádoucí další diskuze a nalezení alespoň většinového konsensu, jde o variantu, která není vyhodnocena jako vhodná. Jako možná a nejrychlejší varianta se jeví právě úprava příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., v jejímž rámci by bylo možné oddělit správní řízení ve věci žádosti

Č. 3 

o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území ČR a samotnou aprobační zkoušku. Protože se oddělují tyto dva instituty, jsou nově podrobněji specifikovány žádosti a doklady, které budou vyžadovány. Tato úprava rovněž odděluje uznávání odborné způsobilosti a uznávání specializované způsobilosti. Průběh aprobační zkoušky bude zpřísněn tím, že se výslovně stanoví povinnost uchazeče absolvovat aprobační zkoušku v českém jazyce. Pro řešení daného problému nebyla zvažována žádná jiná věcná varianta.

2.5 Vyhodnocení jednotlivých variant

2.5.1 Varianta č. 1 - Nulová varianta

Tato varianta znamená zachování současného stavu zákona č. 96/2004 Sb. Při uplatnění této varianty tak budou i nadále přetrvávat výkladové problémy. Výkon zdravotnického povolání bez přímého vedení a odborného dohledu bude vázán nejenom na splnění kvalifikačních požadavků (u některých oborů i na splnění specializované způsobilosti), ale i na získání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Současně nebude možné modernizovat systém pregraduálního kvalifikačního vzdělávání. Ode dne zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků podle zákona č. 372/2011 Sb. bude veden dvojí registr zdravotnických pracovníků.

2.5.2. Varianta č. 2 - Návrh nového zákona, který by nahradil zákon č. 96/2004 Sb.

Touto variantou lze reagovat na poznatky z aplikační praxe a nejúčinněji je regulovat. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh nového zákona a s ním všechny navrhované změny nejsou všemi dotčenými subjekty zcela akceptovány a je žádoucí další diskuze, získání referenčních a verifikovaných údajů o počtu aktivních zdravotnických pracovníků, jejich potřebnosti, údaje o počtu absolventů přicházejících do praxe, nejeví se tato varianta z hlediska dlouhodobého výhledu jako vhodná.

2.5.3. Varianta č. 3 - Úprava zákona č. 96/2004 Sb.

Další z možných variant je úprava zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

Přestože touto variantou nelze vyřešit všechny problematické oblasti, které byly identifikovány (všechny požadované změny jsou svým věcným obsahem, rozsahem, významem a šíří záběru natolik závažné, že jejich realizace by znamenala pozměnění celé filosofie a koncepce zákona č. 96/2004 Sb. a faktické přepracování většiny ustanovení zákona, které se vymyká z rámce běžné novelizace zákona), jeví se tato varianta z hlediska aktuální potřeby stabilizace pracovní síly z řad nelékařských zdravotnických pracovníků, především ošetřovatelského personálu, který smí vykonávat základní ošetřovatelskou péči samostatně bez indikace nebo na základě indikace, jako nejvhodnější. Zkrácení přípravy zdravotnických pracovníků (tj. zdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky) pro výkon povolání všeobecné sestry by alespoň v počátku napomohlo k naplnění trhu práce absolventy, kteří budou moci už po nejméně jednoleté přípravě vykonávat povolání všeobecné sestry (podmínkou pro vstup do jednoroční přípravy na výkon povolání bude samozřejmě prokázání získání způsobilosti praktické sestry/zdravotnického asistenta, porodní asistentky nebo zdravotnického záchranáře). Vrácení přípravy dětské sestry na kvalifikační úroveň pomůže dostat rychleji do praxe dobře připravené dětské sestry. Zrušením hlavy VI bude dostačující pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu splnění kvalifikačních podmínek. Přínos lze očekávat zejména v oblasti snížení administrativní zátěže zdravotnických pracovníků, kteří dnes, aby mohli vykonávat své povolání bez odborného dohledu, musí po získání odborné, popř. specializované způsobilosti, zažádat Ministerstvo zdravotnictví ještě o vydání dalšího osvědčení, které je opravňuje k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Vydávání těchto osvědčení vyvolávalo závažné obtíže jak pro žadatele, tak i pro správní orgán. Zefektivní se proces uznávání kvalifikace žadatelů ze států mimo EU. Řízení o samotné aprobační zkoušce a správní řízení ve věci uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka bude oddělené. Žadatelé, kteří aprobační zkoušku úspěšně vykonají, obdrží doklad o jejím úspěšném vykonání, který bude jedním z podkladů žádosti o uznání způsobilosti. Praktická sestra bude vykonávat své povolání bez odborného dohledu. Zdravotnický záchranář nalezne uplatnění i na jednotkách intenzivní péče. Nastíněnými změnami lze předkládat zlepšení motivačních a pracovních podmínek a uplatnění zdravotnických pracovníků.

Tato varianta se jeví jako optimální.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Přínosy lze spatřovat v dosažení cílového stavu popsaného v bodě 1.5 této zprávy. Těchto přínosů lze dosáhnout nejrychleji uplatněním varianty č. 3 popsané výše.

Vyčíslení nákladů pro jednotlivé oblasti je těžce realizovatelné, a proto se hodnocení variant zabývá především komplexním hodnocením nákladů navrhovaných řešení, a to zejména z pohledu naplnění stanoveného cíle.

Oblast změn v režimu výkonu povolání zdravotnického pracovníka Přínosy: Výkon zdravotnického povolání bude možné vykonávat bez odborného dohledu bez vazby na zapsání zdravotnického pracovníka do registru a na vydání rozhodnutí o oprávnění vykonávat příslušné zdravotnické povolání bez odborného dohledu. V rámci úprav režimu výkonu zdravotnického povolání a zrušení podmínky získání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu lze spatřovat přínosy i v odpadnutí finančních nákladů pro zdravotnické pracovníky a také pro samotné ministerstvo.

Rozdíl nebude zakládán ani pro zdravotnické pracovníky, kteří získali způsobilost k příslušnému povolání podle dřívějších právních předpisů absolvováním střední zdravotnické školy. U fyzioterapeuta se středoškolským vzděláním bude výkon povolání bez odborného dohledu podmíněn získanou specializovanou způsobilostí nebo prokázáním 10 let výkonu povolání fyzioterapeuta.

Pokud se bude zdravotnický pracovník vracet po dlouhodobějším přerušení výkonu zdravotnického povolání zpět do systému zdravotnictví, zavádí se pro účely zajištění poskytování služeb kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky, povinnost doškolit se v rozsahu nejméně 60 pracovních dní. Doškolení bude probíhat pod vedením zdravotnického pracovníka způsobilého pracovat v příslušném povolání bez odborného dohledu. Dále dojde k lepší uplatnitelnosti zdravotnických pracovníků na trhu práce. Praktická sestra bude vykonávat své povolání bez odborného dohledu.

Zdravotnický záchranář nalezne uplatnění i na jednotkách intenzivní péče.

Nastíněnými změnami lze předkládat zlepšení motivačních, pracovních podmínek a uplatnění zdravotnických pracovníků a tím zvýšení stabilizace nelékařských zdravotnických profesí, zejména v oboru ošetřovatelství. Bude tak zajištěna kvalita poskytované zdravotní péče a bezpečí pacientů. Lze předpokládat, že přetíženost ošetřovatelského personálu se sníží, o pacienty bude pečovat dostatečný počet erudovaných zdravotnických pracovníků, kteří budou méně fyzicky a psychicky zatěžováni.

Na kvalitu poskytované zdravotní péče a bezpečí pacientů nebude mít vliv zrušení vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vázaného na prokázání aktivního výkonu povolání a celoživotního vzdělávání. Povinnost celoživotního vzdělávání je zachována a vnitřní systém plánování a kontroly celoživotního vzdělávání bude v rukou poskytovatelů zdravotních služeb, kteří zejména v rámci hodnocení kvality poskytované péče a druhu poskytované zdravotní péče vyhodnotí směr celoživotního vzdělávání svých zaměstnanců. Naopak lze předpokládat, že řízením profesního vzdělávání ze strany zaměstnavatele podle jeho potřeb dojde k zvýšení kvality poskytované zdravotní péče a bezpečí pacientů.

Náklady:

Na nákladech spojených s vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se podílí jednak samotný zdravotnický pracovník a dále ministerstvo formou příspěvku na tuto činnost pro pověřenou organizaci. Náklady zdravotnického pracovníka zahrnují správní poplatek ve výši 100,- Kč a dále poplatky za ověření požadovaných dokladů a poštovné. Do jisté míry jde rovněž o náklady spojené s účastí na jednotlivých formách povinného celoživotního vzdělávání. Náklady pověřené organizace k výkonu této činnosti zahrnují roční přímé náklady ve výši cca 4,6 mil. Kč. Další náklady jsou spojené s vlastní distribucí rozhodnutí o vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení a to ve výši cca 2 600 000,- Kč.

Oblast změn ve vzdělávání zdravotnických pracovníků a redukci počtu zdravotnických profesí Přínosy: Doplněním nového způsobu získávání odborné způsobilosti všeobecné sestry a umožněním přijetí praktické sestry (zdravotnického asistenta), zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky do vyššího ročníku studia na vyšší odborné škole než prvního, dojde ke zkrácení počtu let studia v akreditovaných programech diplomovaná všeobecná sestra, což umožní dřívější zahájení výkonu povolání všeobecná sestra absolventy oborů vzdělání s maturitní zkouškou zaměřených na ošetřovatelskou péči, tj. praktické sestře (zdravotnickému asistentovi) a dále zdravotnickému záchranáři a porodní asistence, kteří získali částečné znalosti a dovednosti pro výkon povolání všeobecné sestry již v předešlém studiu, které je připravovalo na výkon povolání svého původní profese.

Trendem posledních let je skutečnost, že drtivá většina absolventů oborů kategorie M (kategorie M = obory vzdělávání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou) ze skupiny 53 Zdravotnictví se hlásí k terciárnímu standartnímu studiu v délce 3 let. Po ukončení střední školy se k dalšímu studiu na vysoké či vyšší odborné škole hlásí a k přijímacím zkouškám se dostavilo 98 % absolventů zdravotnických oborů středních odborných škol (kategorie M), z toho se na vyšší odborné školy průměrně hlásí 56 % absolventů. Podíl přihlášených absolventů zdravotnických oborů hlásících se na vysoké či vyšší odborné školy za poslední 3 roky mírně vzrostl.

Rovnou na trh práce po ukončení maturitního studia přechází pouze 24 % absolventů všech zdravotnických oborů kategorie M. Dle údajů ÚZIS pracovalo k 31. 12. 2014 u poskytovatelů zdravotních služeb celkem 3 441,25 (přepočtený počet) zdravotnických asistentů, to znamená, že v praxi je pouhých 19 % absolventů v oboru zdravotnický asistent (od roku 2007, kdy vyšli první absolventi tohoto oboru do roku 2014 absolvovalo 17 234 zdravotnických asistentů).

Na vyšší odborné školy bylo v roce 2014 přijato do zdravotnických oborů 2 578 žáků, přibližně 77 % jich studuje v denní formě vzdělání. Poměrně vysoký je zájem o studium zdravotnických oborů v rámci vyššího odborného vzdělávání, který je do značné míry dán změnou kvalifikačních požadavků, ke kterým došlo zhruba před deseti lety.

Do akreditovaných studijních oborů Diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách jsou přijímáni studenti ze všech oborů vzdělání s maturitní zkouškou. V prvních ročnících vyššího odborného vzdělávání studují společně absolventi oborů vzdělání zaměřených na ošetřovatelskou péči s absolventy ostatních oborů vzdělání, které nesouvisí s ošetřovatelskou péčí. Na základě této skutečnosti absolventi oboru vzdělání z maturitní zkouškou zaměřených na ošetřovatelství mají již prokazatelné znalosti z více než 70% vyučovaných předmětů na vyšších odborných školách.

Možným zkráceným studiem dojde k rozšíření uplatnitelnosti zdravotnického záchranáře a porodní asistentky, jejichž pracovní trh je dnes dostatečně saturován a mnozí nemohou najít uplatnění ve svém oboru. Možnou zkrácenou přípravou dle § 95 odst. 1 a 2 školského zákona budou postupně doplňovány chybějící stavy všeobecných sester.

Pro ilustraci uvádíme počty absolventů v jednotlivých oborech, které budou mít možnost získat zkráceným studiem na vyšší odborné škole způsobilost všeobecné sestry.

Počty absolventů v jednotlivých oborech a letech

obor 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 Porodní asistentka 246 233 257 262 229 Zdravotnický záchranář 363 309 395 349 297 Zdravotnický asistent 1854 1902 1900 2003 2016 2698 2974 3149 592 x

Vyčíslení přibližného počtu zdravotnických pracovníků, kteří budou mít zájem o přijetí do vyššího ročníku vyšší odborné školy, je nezhodnotitelné a řádový odhad, kolik zdravotnických pracovníků absolvuje toto studium a setrvá v povolání všeobecné sestry, je téměř nemožné.

Navrhované zkrácení studia má dle výsledků průzkumu pozitivní ohlas mezi poskytovateli zdravotních služeb, ale i zdravotnických pracovníků samotných. Pověřená organizace Ministerstva zdravotnictví – Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů oslovilo celkem 83 náměstkyň pro ošetřovatelskou péči/hlavních sester poskytovatelů zdravotních služeb ve věci možného „doškolení“ zdravotnických asistentů na všeobecnou sestru. Dotazníky odevzdalo 50 (60,2 %) náměstkyň pro ošetřovatelskou péči/hlavních sester, které se svými názory snažily přispět k řešení problému klesajícího počtu sester v České republice. U 50 poskytovatelů zdravotních služeb je celkem zaměstnáno 927 (100 %) zdravotnických asistentů, z toho má 74 % (683) zdravotnických asistentů praxi 1 rok a více, 26 % (244) je bez požadované praxe. Získat kvalifikaci všeobecné sestry, podporuje 64 % (32) respondentů, 28 % (14) je nepodporuje, 8% (4) respondentů neuvedlo. Z celkového počtu 683 zdravotnických asistentů s praxí 1 rok a více by o studium mělo zájem 361, tj. 53% zdravotnických asistentů podporovaných poskytovateli.

Zahájením kvalifikační přípravy na povolání dětské sestry ihned po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se přinejmenším o 1, 5 - 2 roky zkrátí příprava pro výkon povolání dětské sestry. Dětské sestry se tak dostanou dříve do praxe a o dětské pacienty se tak budou starat erudované dětské sestry a ne všeobecné sestry, které dnes mnohdy dětské sestry nahrazují. Změní se pozitivně kvalita poskytované zdravotní péče. O děti budou pečovat k tomu speciálně připravené sestry, které znají specifika dětského vývoje a umějí na ně lépe reagovat než všeobecné sestry.

Absolventi maturitního oboru vzdělání masér ve zdravotnictví budou mít širší uplatnění na trhu práce (to je nejen pro účely sportovní a rekondiční, ale i zdravotnické).

Náklady: – dle stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebudou mít změny ve vzdělávání zdravotnických pracovníků negativní finanční dopady (podrobněji viz bod 7.1). Se zavedením možnosti získat pro profese praktická sestra (zdravotnický asistent), zdravotnický záchranář nebo porodní asistentka způsobilost k výkonu všeobecné sestry nejméně jednoročním studiem na vyšší odborné škole lze předpokládat negativní dopad na vysoké školy ve smyslu sníženého zájmu o bakalářské studium ve studijním oboru všeobecná sestra a tím možného snížení finančního příspěvku na studenta. Vysoké školy však mají stanoveny limitní počty studentů a jejich přerozdělení mezi studijními obory je v jejich kompetenci. Dle sdělení zástupců vysokých škol je zájem o studium tak velký, že poptávka několikanásobně převyšuje nabídku. I z tohoto důvodu předkladatel nepředpokládá, že reálný dopad na vysoké školy bude. Pokud nový způsob získání způsobilosti k výkonu všeobecné sestry bude mít takový účinek, že absolventi dané profese, kteří budou mít možnost získat odbornou způsobilost všeobecné sestry zkráceným studiem na vyšší odborné škole, zvolí tento způsob vzdělání a ne způsob tříletého studia v bakalářském programu a dojde k odlivu zájemců o vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, mohou vysoké školy naopak přijmout více studentů do jiných nelékařských zdravotnických oborů, ve kterých není saturován pracovní trh, např. fyzioterapeuti, zdravotní laboranti nebo u nově zaváděných dětských sester. I přes toto zmiňované negativum předkladatel spatřuje celospolečenský přínos spočívající v kratší a levnější přípravě na výkon povolání než delším a dražším studiem na vysoké škole. Návrhem zákona není dotčeno právo vysokých škol realizovat zkrácenou přípravu na povolání všeobecné sestry formou zápočtů dříve absolvovaného studia podle vysokoškolského zákona.

Oblast změn ve specializačním vzdělávání, vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech a certifikovaných kurzech a oblast změn v akreditačním řízení Přínosy a náklady: Návrh úpravy zákona č. 96/2004 Sb. zčásti zpřesňuje některé procesy. Zákon stanoví ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci nebo akreditovanému zařízení jednoznačné pravidlo, aby nově zařazovaní uchazeči do specializačního vzdělávání nebo kvalifikačního kurzu měli garanci vzdělání v aktuálním vzdělávacím programu. Změna je prováděna za účelem zkvalitnění výuky na základě potřeb vycházejících z praxe. Odstraňuje se tak dosavadní pochybnost vyplývající z toho, že v zákoně č. 96/2004 Sb. obdobná úprava absentuje. Taktéž návrh zákona vyjadřuje zájem na přiměřeném zrychlení celého vzdělávacího procesu, jehož výsledkem je, pokud možno, co nejdříve úspěšný absolvent. Atestační zkoušku bude moci uchazeč vykonat na rozdíl od současné úpravy již za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky (dosud nejdříve po uplynutí 12 měsíců). Změnou ustanovení v akreditačním řízení se například zaručuje kontinuita trvání platnosti akreditace v případě, že je podána žádost o prodloužení akreditace, avšak řízení o této žádosti není ukončeno do doby uplynutí platnosti původně udělené akreditace. Na rozdíl od současné úpravy se informace k uděleným nebo odejmutým akreditacím budou zveřejňovat nejenom ve Věstníku ministerstva, ale i na internetových stránkách ministerstva.

Lze tak předpokládat, že s návrhem nebude spojen vznik dodatečných nákladů.

Oblast změn celoživotního vzdělávání Přínosy: Tento návrh navazuje na zrušení registru (viz 2.5.1). Protože byla registrace podmíněna celoživotním vzděláváním ve výši 40 kreditů, je nutné také zrušit celoživotního vzdělávání vázané na kreditní systém a vydávání osvědčení a také evidenci celoživotního vzdělávání v průkazu odbornosti. Přínos lze spatřit zejména v koordinaci celoživotního vzdělání mezi potřebami samotných zdravotnických pracovníků a jejich zaměstnavateli a dále ve snížení administrativní zátěže na samotné zdravotnické pracovníky a taktéž na Ministerstvo zdravotnictví, které by spravovalo paralelně Registr o zdravotnických pracovnících způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a hostujících osob s Národním registrem zdravotnických pracovníků. Povinnost celoživotního vzdělávání zůstává zachována.

Náklady: Tato úprava nepřináší zvýšení nákladů ani zaměstnavatelům (poskytovatelům zdravotních služeb) ani samotným zdravotnickým pracovníkům. Plnění povinnosti celoživotního vzdělávání již v praxi probíhá na základě stávajícího znění zákona. Lze tak předpokládat, že s návrhem nebude spojen vznik dodatečných nákladů.

Oblast změn registrace zdravotnických pracovníků Přínosy: Přínosem úprav v části týkající se registrace bude odstranění duplicity vedení dvou registrů, a to registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb., který neobsahuje údaje a záznamy týkající se všech nelékařských zdravotnických povolání a z kterého není možné vytěžovat pro ministerstvo potřebné statistické údaje, a Národní registr zdravotnických pracovníků dle zákona č. 372/2011 Sb. Národní registr zdravotnických pracovníků upravuje zákon č. 147/2016 Sb., který novelizoval zákon č. 372/2011 Sb. V souvislosti s touto úpravou dojde zcela jistě k úsporám při resortním statistickém zjišťování.

V rámci úprav režimu výkonu zdravotnického povolání a zrušení podmínky získání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, resp. registrace lze spatřovat přínosy i v odpadnutí nákladů pro zdravotnické pracovníky a také pro samotné ministerstvo.

Na nákladech spojených s vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se podílí podle stávající právní úpravy jednak samotný zdravotnický pracovník a dále ministerstvo formou příspěvku na tuto činnost pro pověřenou organizaci. Náklady zdravotnického pracovníka zahrnují správní poplatek ve výši 100,- Kč a poplatky za ověření požadovaných dokladů a poštovné. Do jisté míry jde o rovněž o náklady spojené s účastí na jednotlivých formách povinného celoživotního vzdělávání. Náklady pověřené organizace k výkonu této činnosti zahrnují roční přímé náklady ve výši cca 4,6 mil. Kč. Další náklady jsou spojené s vlastní distribucí rozhodnutí o vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení a to ve výši cca 2 600 000,- Kč ročně.

Náklady: Navýšení nákladů na straně poskytovatelů zdravotních služeb ani státního rozpočtu nelze očekávat, protože vedení registru pokryje ÚZIS ze svého rozpočtu a poskytovatelé zdravotních služeb již řadu hlášení dlouhodobě provádí.

S novelou zákona jsou spojeny náklady související s organizační změnou - odstupné zaměstnancům registru, náklady na zrušení specializované spisovny Registru zdravotnických pracovníků a převoz spisů do archivu MZ ČR v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, kdy se jedná o cca 176 000 uložených spisů.

Oblast uznávání způsobilosti Přínosy: Zpřesnění podmínek uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky u osob, které získaly odborné vzdělávání v jiných než členských státech Evropské unie. Návrhem této varianty se odděluje správní řízení ve věci žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území ČR a samotná aprobační zkouška. Protože se oddělují tyto dva instituty, jsou nově podrobněji specifikovány žádosti a doklady, které budou vyžadovány. Přínos této varianty je zejména pro samotné zdravotnické pracovníky, kterým ubude nutnost opakované úhrady správního poplatku za správní řízení při neúspěšné vykonání kterékoliv části aprobační zkoušky.

Náklady: Návrh úpravy této oblasti z části zpřesňuje některé procesy, které již v praxi probíhají na základě stávajícího znění zákona. Lze tak předpokládat, že s návrhem nebude spojen vznik dodatečných nákladů.

4. Návrh řešení

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Jako nejvhodnější se jeví varianta uvedená v bodě 2.3. a 2.5.3. této zprávy, tj. provedení úpravy zákona č. 96/2004 Sb. Požadovaných cílů, které spočívají především v modernizaci kvalifikačního vzdělávání všeobecné sestry a praktické sestry, zavedení vzdělávání dětské sestry na pregraduální úrovni, nevázání výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu na osvědčení (v případě radiologických asistentů a fyzioterapeutů navíc na specializovanou způsobilost), v zefektivnění procesu uznávání kvalifikace žadatelů ze států mimo EU a odstranění nejasností stávajícího znění zákona č. 96/2004 Sb. totiž nelze dosáhnout jinak, než provedením úpravy zákona č. 96/2004 Sb. Pokud jde o okruh problémů, kde přicházeli v úvahu věcné varianty, což byl pouze případ kvalifikačního vzdělávání všeobecné sestry, byla vybrána varianta C – možnost získat způsobilost nejméně jednoletým studiem v oboru všeobecná sestra na vyšší odborné škole po získání odborné způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry/zdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry, za podmínky, bude-li zdravotnický pracovník přijat do vyššího ročníku vzdělávání v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Výběr varianty v bodě 2.3. a 2.5.3., to znamená provedení úpravy zákona č. 96/2004 Sb. předpokládá změny téměř ve všech oblastech, které jsou zákonem č. 96/2004 Sb. dotčené, tj. oblast režimu výkonu povolání zdravotnického pracovníka, kvalifikační a následné celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, akreditace a akreditační řízení, registr zdravotnických pracovníků, uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.

Za implementaci regulace bude odpovědné ministerstvo. Zavedení navržených variant do praxe vyžaduje informační podporu Ministerstva zdravotnictví směrem k poskytovatelům zdravotních služeb, ke krajům, obcím a samotným zdravotnickým pracovníkům. V oblasti změn kvalifikační přípravy na výkon zdravotnického povolání bude nutná informační a metodická podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy směrem ke vzdělávacím institucím uskutečňující vzdělávání v oboru diplomovaná všeobecná sestra, dětská sestra, praktická sestra, masér ve zdravotnictví. Implementaci možného přijetí praktické sestry (zdravotnického asistenta), zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky do vyššího ročníku shodného vzdělávacího programu v rámci vyššího odborného vzdělávání v oboru diplomovaná všeobecná sestra podpoří i pilotní ověření zkráceného vzdělávání a jeho kompletní uvedení do praxe, které provede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Kontrola uplatňování právní úpravy a její účinnosti v oblasti vzdělávání bude v praxi prováděna a vyhodnocována Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Působení nové úpravy v oblasti poskytované kvalitní a bezpečné péče zdravotnickými pracovníky bude ministerstvo sledovat v praxi přímou komunikací s poskytovateli zdravotních služeb a vzdělavateli.

V případě, že povinný subjekt neplní povinnosti uložené mu zákonem, nastupují sankční mechanizmy. Správní orgán, kterým je Ministerstvo zdravotnictví, rozhodne s přihlédnutím k závažnosti případu a okolnostem o výši sankce v rozpětí stanoveném zákonem.

6. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti regulace bude provádět ministerstvo. Při této činnosti bude ministerstvo vycházet z podnětů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vzdělavatelů, odborné zdravotnické veřejnosti (jednotlivá profesní sdružení, odborné společnosti sdružené v ČLS JEP, poskytovatelé zdravotních služeb), které vycházejí z praktické aplikace zákona č. 96/2004 Sb. Zdrojem informací o účinnosti navrhované regulace budou pro ministerstvo také výsledky z prováděné kontrolní činnosti a resortní data o poskytovaných zdravotních službách a počtech zdravotnických pracovníků.

7. Závěr

7.1 Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí

Lze předpokládat, že s návrhem nebude spojen vznik dodatečných nákladů na státní rozpočet. Zvýšení nákladů na státní rozpočet přichází v úvahu pouze v souvislosti s úpravou kvalifikačního vzdělávání - oboru dětské sestry ve vyšším odborném vzdělávání, ale finance lze alokovat ze zrušeného oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář. Zvýšení nákladů v souvislosti s ustanovením kvalifikačního vzdělávání - oboru dětské sestry na vysoké škole se nepředpokládá. Přesunutím vzdělávání dětské sestry z navazujících magisterských studií do kvalifikačního bakalářského studia se zkrátí příprava na povolání dětské sestry a náklady na státní rozpočet budou naopak nižší (nebude se ze státního rozpočtu dotovat studium v bakalářském programu všeobecné sestry a následně navazující magisterské specializační studium v oboru dětské sestry, přesunutím vzdělávání na pregraduální kvalifikační úroveň vzniknou náklady pouze na bakalářské studium). Taktéž přesunutím přípravy dětské sestry na pregraduální kvalifikační úroveň, odpadne potřeba alokace finančních prostředků z rozpočtové kapitoly ministerstva na financování specializačního vzdělávání v tomto oboru podle ustanovení § 60a zákona č. 96/2004 Sb. Od roku 2009 do konce roku 2015 z rozpočtové kapitoly ministerstva byla na specializační vzdělávání poskytnuta dotace na úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním rezidenta v úhrnu 21 288 913 Kč. Taktéž odpadne potřeba alokace finančních prostředků poskytovatelům zdravotních služeb, kteří hradí specializační vzdělávání v tomto oboru vlastním zaměstnancům ze svých finančních zdrojů.

Finanční náklady spojené s financováním vzdělávání v oboru diplomovaná dětská sestra lze uhradit z finančních prostředků, které v současné době pokrývají náklady studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář.

Pozitivní dopad na státní rozpočet lze spatřovat v odstranění dvojkolejného vzdělávání. Pokud dojde k odstranění duálního vzdělávání v oboru zdravotnický záchranář a do praxe nebude přicházet nadbytečný počet zdravotnických záchranářů, kteří nemohou z důvodu již naplněného personálního zabezpečení najít na zdravotnických záchranných službách uplatnění, lze ušetřené finanční prostředky přesunout do vzdělávání jiných zdravotnických oborů na vyšších odborných školách, např. oboru dětská sestra. Změna oboru vzdělávání Zdravotnický asistent a jeho nahrazení oborem Praktická sestra bude taktéž bez finančních dopadů na státní rozpočet.

Úspora se předpokládá umožněním zkráceného studia na VOŠ o 1 rok absolventům oborů vzdělání Zdravotnický asistent. Při předpokladu, že 50 % absolventů oboru zdravotnický asistent nastoupí do vyššího ročníku oboru Diplomovaná všeobecná sestra, se předpokládá úspora finančních prostředků v příslušném kalendářním roce cca o 6 798,-- tisíc Kč od roku, kdy bude zahájeno vzdělávání. Výše normativu neinvestičních výdajů na 1 studenta vyššího odborného vzdělání (dále jen „VOV“) v oboru Diplomovaná všeobecná sestra činí výši 56 650,-- Kč na rok. Délka studia uvedeného oboru činí 3,5 roku, z čehož vyplývají celkové neinvestiční výdaje na 1 studenta 199 tisíc Kč. Při předpokládaném snížení délky studia o 1 rok se zároveň sníží celkové neinvestiční výdaje na 1 studenta na výši 142 tisíc Kč. Při předpokladu, že ke studiu VOV oboru Diplomovaná všeobecná sestra nastoupí uvedených 50 % absolventů oboru vzdělání Zdravotnický asistent, se bude jednat podle odhadů vycházejících z počtů studentů uvedeného oboru vzdělání v jednotlivých letech o 120 studentů v každém roce. Tento počet představuje výši 6 798 tisíc Kč za rok podle normativu na rok 2016. Protože se normativy každoročně navyšují v závislosti s úpravou platů, bude se celková uspořená částka při porovnání se stávajícím stavem úměrně zvyšovat.

Ustanovení maturitního oboru vzdělání masér ve zdravotnictví pro získání odborné způsobilosti maséra ve zdravotnictví nebude mít dopad na státní rozpočet či kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Obsah a rozsah vzdělávání ve stávajícím oboru 69-41-L/02 Masér sportovní a rekondiční je pro zdravotnická zařízení vyhovující, a proto bude využito tohoto oboru vzdělání, který bude minimálně upraven a transponován mezi skupinu oborů Zdravotnictví. Absolventi oboru vzdělání masér ve zdravotnictví, budou mít širší uplatnění na trhu práce (to je nejen pro účely sportovní a rekondiční, ale i zdravotnické), v čemž lze spatřovat pozitivní sociální dopad. Navrhovaná úprava nepředpokládá vznik nákladů na ostatní veřejné rozpočty. Návrh změn ve vzdělávání nemá primární vliv na finanční ohodnocení zdravotnických pracovníků. Absolventi, kteří získají způsobilost všeobecné sestry zkráceným nejméně jednoročním studiem na vyšších odborných školách, budou ohodnoceni stejně jako absolventi vyšších odborných škol, kteří způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry získají tříletým studiem. Předkládaný návrh zákona, resp. zákon č. 96/2004 Sb., neřeší mechanismy platového ohodnocení zdravotnických pracovníků. V souvislosti s předpokládaným navýšením počtu zdravotnických pracovníků v jednotlivých oborech může dojít ke zvýšení nákladů pro poskytovatele zdravotních služeb v oblasti úhrady platů a mezd zdravotnických pracovníků. Na druhé straně bude zajištěna dostupnost kvalitní a bezpečné péče a nasmlouvaná zdravotní péče bude hrazena ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění.

V souvislosti se samotným zrušením kreditního systému se dopady na podnikající subjekty nepředpokládají. Dle předkladatele není ohrožena podstata činnosti vzdělávacích agentur a jejich působení v systému celoživotního vzdělávání. Nebyly shledány přesvědčivé argumenty, že by bylo možno klást paušálně rovnítko mezi kreditním systémem a naplněním podnikatelských záměrů vzdělávací agentury v tom smyslu, že by samotný fakt zrušení kreditů měl pro tyto vzdělávací subjekty fatální význam.

Navrhovaná úprava nepředpokládá negativní dopady na sociální prostředí ani dopady na životní prostředí. Navrhované změny nebudou mít negativní dopady na kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče a bezpečí pacientů. Lze předpokládat, že dílčími změnami se docílí zlepšení pracovních a vzdělávacích podmínek pro nelékařské zdravotnické pracovníky, zvýší se jejich uplatnění na trhu práce a do praxe se dostane více motivovaných zdravotnických pracovníků, kteří budou splňovat kvalifikační požadavky pro výkon příslušného povolání. Zvýšení počtu zdravotnických pracovníků přispěje k menšímu fyzickému a psychickému zatížení každého zdravotníka a umožní lepší organizaci práce.

7.2 Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem ČR a mezinárodními

smlouvami, jimiž je ČR vázána

Navrhovaná úprava zákona č. 96/2004 Sb. je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Na předmětnou oblast úpravy se nevztahují mezinárodní smlouvy, jimiž by byla ČR vázána.

7.3 Zhodnocení slučitelnosti navrhované úpravy s předpisy EU

Částí VII. zákona č. 96/2004 Sb. byla do českého právního řádu transponována část směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (dále jen „směrnice 2005/36/ES“). Tato část zákona č. 96/2004 Sb. je v současné době novelizována v rámci transpoziční novely zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (čj. MŠMT 2489/2015, sněmovní tisk 581).

Návrh nově v souladu s čl. 31 odst. 3 věty druhé směrnice 2005/36/ES („3. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje celkem nejméně tři roky studia, což lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, a čítá nejméně 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu. „) doplňuje možnost získat způsobilost všeobecné sestry nejméně jednoletým studiem na vyšší odborné škole po získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání zdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře a porodní asistentky. Návrh tak není se směrnicí 2005/36/ES v tomto ohledu v rozporu.

Návrh dále nově zařazuje do soustavy zdravotnických povolání s odbornou způsobilostí profesi dětské sestry. Jelikož profese dětské sestry není v současné době směrnicí 2005/36/ES regulována, není tak návrh ani v této části se směrnicí v rozporu.

Přejmenování povolání zdravotnického asistenta na praktickou sestru je slučitelné s předpisy EU. Povolání praktické sestry není sektorovým povoláním regulovaným směrnicí č. 2005/36/ES. Praktická sestra má odlišné kvalifikační vzdělání a rovněž odlišné kompetence od všeobecné sestry. Praktická sestra kvalifikačním studiem získá znalosti a dovednosti pro základní ošetřovatelské činnosti, nezíská schopnosti pro plánování, organizování a hodnocení ošetřovatelské péče, pro analýzu kvality ošetřovatelské péče, motivování jednotlivců, rodin, komunit k přijetí zdravého životního stylu.

Zrušení hlavy VI není v rozporu s předpisy EU. Povinnost celoživotního vzdělávání je zachována.

Návrh dále upravuje a zpřesňuje podmínky pro uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání u osob, které nejsou osobami vyjmenovanými v části sedmé (státní příslušníci členského státu, osoby s trvalým pobytem na území České republiky, rodinní příslušníci těchto osob, státní příslušníci jiného než členského státu, bylo-li jim v České republice nebo v jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství, státní příslušníci jiného než členského státu, byl-li jim na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu, rodinní příslušníci těchto osob, byl-li jim povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky, osoby, kterým byl na území České republiky přiznán azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejich rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky, a zaměstnanci vyslaní na území České republiky v rámci volného poskytování služeb, pokud odbornou kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolání všeobecné sestry, porodní asistentky získali nebo toto povolání vykonávali v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice) nebo nezískali odbornou kvalifikaci v jiném členském státě. Směrnice 2005/36/ES v čl. 2 odst. 2 stanoví, že každý členský stát může na svém území podle svých právních předpisů povolit státním příslušníkům členských států, kteří jsou držiteli odborné kvalifikace, jež nebyla získána v členském státě, vykonávat regulované povolání, úprava této oblasti je tedy ve výlučné pravomoci jednotlivých členských států.

Návrh je plně slučitelný se směrnicí 2005/36/ES i s ostatními předpisy EU jako celku. Návrh se rovněž dotýká ustanovení čl. 45 a násl. a čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie a rovněž čl. 22 písm. b) směrnice 2005/36/ES.

Předkládaný návrh zákona navazuje na zákon č. 126/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

7.4 Zhodnocení korupčních rizik

Při získávání a uznání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání existují korupční rizika zejména při udělování akreditace v akreditačním řízení. Udělením akreditace vzniká žádající fyzické nebo právnické osobě oprávnění k uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu pro obor specializačního vzdělávání, akreditovaný kvalifikační kurz nebo certifikovaný kurz či praktické vyučování v akreditovaných zdravotnických bakalářských oborech pro přípravu porodních asistentek.

Tyto rizika jsou minimalizována tím, že zákon č. 96/2004 Sb. precizně formuluje náležitosti a podmínky akreditačního řízení, ale především tím, že ministerstvo zřizuje jako svůj poradní orgán akreditační komisi. Postup jmenování členů akreditační komise je upraven přímo v zákoně. Funkční období akreditační komise je pětileté.

Tento kolektivní orgán posuzuje žádosti o udělení, prodloužení či odejmutí akreditace. Ministerstvo pak o udělení nebo neudělení akreditace rozhoduje na základě stanoviska akreditační komise. Tímto způsobem se značně snižuje riziko, že by v akreditačním řízení rozhodovaly osoby, které jsou jakýmkoliv způsobem majetkově nebo osobně provázány s žadateli o udělení, prodloužení či odejmutí akreditace. Zákonem upravený proces posuzování žádostí v akreditačním řízení poskytuje dostatečnou ochranu proti korupčním rizikům.

Korupční rizika lze spatřovat také při samotném získávání specializačního vzdělávání složením atestační zkoušky. Korupční rizika jsou v tomto případě minimalizována již stávající úpravou, a to tím, že atestační zkouška se koná podle zkušebního řádu a před atestační komisí složenou nejméně ze tří členů, přičemž členové jsou jmenováni na návrh profesních sdružení, odborných společností a akreditovaných zařízení. Odborné atestační komise zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán z odborníků dle oboru vykonávané atestační zkoušky.

Splnění předpokladů ke konání atestační zkoušky (splnění požadavků vzdělávacího programu) posuzuje a rozhoduje o něm ministerstvo, o samotném výsledku atestační zkoušky rozhoduje atestační komise hlasováním. Tento transparentní postup provádění atestačních zkoušek poskytuje silnou ochranu proti korupčním rizikům.

Další oblastí, ve které je třeba spatřovat korupční rizika, je spolufinancování specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků formou dotací na rezidenční místo. Dotace na rezidenční místo je poskytována ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním na dobu délky specializačního vzdělávání rezidenta a je důležitým prostředkem k podpoře vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v oborech, ve kterých hrozí jejich nedostatek. Korupční rizika jsou v navrhovaném zákoně, stejně jako ve stávající úpravě, minimalizována především transparentním postupem výběru příjemců dotace. Ministerstvo uveřejňuje ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup každý rok spolu s výší dotace na rezidenční místo i Metodiku dotačního řízení pro rok následující.

Dotace na rezidenční místo se poskytuje na základě žádosti poskytovatele zdravotních služeb nebo krajské hygienické stanice, kteří mají již s účastníkem specializačního vzdělávání uzavřenou pracovní smlouvu, a to minimálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (dotace na rezidenční místo je poměrně snížena dle rozsahu pracovní doby) a minimálně na dobu délky specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem v příslušném oboru. Ministerstvo po posouzení formálních náležitostí žádostí předkládá žádosti k odbornému posouzení výše popisované akreditační komisi.

Akreditační komise dle zákona posuzuje žádosti zejména z hlediska kvality zajištění a průběhu celého vzdělávacího programu, personálního, věcného a technického zajištění rezidenčního místa a z hlediska regionální dostupnosti a územního rozložení rezidenčních míst. Akreditační komise jako kolektivní poradní orgán ministerstva vypracuje hodnocení žádostí a jejich pořadí. O přidělení dotací rozhoduje ministerstvo, rozhodnutí je odůvodněné. Výběr účastníka specializačního vzdělávání na rezidenční místo se provádí prostřednictvím výběrového řízení. Ministerstvo uveřejňuje oznámení o vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Celý proces spolufinancování specializačního vzdělávání je tedy maximálně transparentní a na rozhodnutí o přidělení dotace se podílí odborný kolektivní orgán. Tímto předkládaný návrh zákona, stejně jako stávající právní úprava, vylučuje korupční rizika.

Korupční rizika je třeba hledat také v úpravě uznávání odborných kvalifikací. Zákon č. 96/2004 Sb. v části sedmé upravuje uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče získané v jiném členském státě EU a volné poskytování služeb hostující osobou. Tato úprava vychází plně ze závazků České republiky plynoucích z členství v Evropské unii a z evropského práva. S ohledem na to, že v rámci této úpravy je aplikována základní svoboda pohybu osob a služeb, korupční rizika jsou při uznávání kvalifikace těchto osob minimální.

Komplikovanější je problematika uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče jiných osob, na které se nevztahuje úprava hlavy sedmé. Těmto osobám je uznávána kvalifikace na základě úspěšného složení aprobační zkoušky, po prokázání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce. Zde je třeba spatřovat jistá korupční rizika, která jsou ale minimalizována úpravou obdobnou úpravě postupu získávání specializované způsobilosti úspěšným složením atestační zkoušky. Aprobační zkouška se skládá taktéž před zkušební komisí dle zkušebního řádu. Zkušební komisi zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán, členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Postup ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce bude stanoven prováděcím právním předpisem. Stejně jako v případě atestačních zkoušek lze i zde konstatovat, že tento postup poskytuje silnou ochranu proti korupčním rizikům.

Z hlediska ochrany před korupcí je možné shrnout, že navrhovaná právní úprava nepřináší nová korupční rizika. V předkládaném návrhu jde v oblasti akreditačního řízení a uznávání kvalifikací převážně o zpřesnění právní úpravy stávající a výše popsané základní principy budou zachovány.

Při hodnocení stávající právní úpravy nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by při akreditačním řízení a uznávání odborné způsobilosti docházelo ke korupci, a proto není nutné ji v těchto ohledech zásadně měnit. Zpřesnění právní úpravy by přesto mělo být pro minimalizaci korupčních rizik přínosem.

7.5 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí

a osobních údajů

Při získávání a uznání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání je třeba zhodnotit dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Týká se to oblastí: a) dokládání zdravotní způsobilosti, b) dokládání bezúhonnosti,

c) podávání žádostí, d) vedení dokumentace o průběhu vzdělávání, e) vedení Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob.

Požadavek na doložení zdravotní způsobilosti je přiměřený s ohledem na skutečnost, že nelékařský zdravotnický pracovník při výkonu povolání přichází do přímého tělesného kontaktu s pacientem. Osoba v postavení pacienta je také odkázána na úsudek některých nelékařských zdravotnických profesí o průběhu léčby, při které dochází k zásadním zásahům do tělesné integrity člověka. Považujeme proto za účelné požadovat prokázání zdravotní způsobilosti, tzn. absenci vybraných infekčních a duševních chorob u nelékařských zdravotnických pracovníků. Seznam chorob, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu zdravotnického pracovníka, je obsažen ve vyhlášce č. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka).

Problematika ochrany osobních údajů při dokládání zdravotní způsobilosti lékařským posudkem je dostatečným způsobem řešena již zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění posledních předpisů, a vyhláškou č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění posledních předpisů. Není proto třeba zde spatřovat nová rizika ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť mlčenlivost zdravotnických pracovníků je stanovena výše uvedenými právními předpisy. Obecná povinnost mlčenlivosti úředních osob o skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s řízením, a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, je pak upravena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění posledních předpisů.

Při prokazování bezúhonnosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání je třeba, aby ministerstvo získalo a zpracovalo osobní údaje uchazeče o získání či uznání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Údaj o odsouzení za trestný čin je dle zákona č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění posledních předpisů, kvalifikován jako údaj citlivý a s ohledem na to je tento údaj také zpracováván.

Je třeba zdůraznit, že ochrana života a zdraví je jedna ze základních ústavních hodnot a je třeba vždy poměřovat na základě testu proporcionality, zda je možné v zájmu ochrany života a zdraví zasahovat do ochrany soukromí a osobních údajů. Zákonodárce v obdobných případech dává přednost ochraně života a zdraví, ovšem zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů nesmí být neomezený. Stejně tak je stanoveno i ve výše citovaném zákoně o ochraně osobních údajů, že citlivé údaje je možné zpracovávat, jedná-li se o zpracování při výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví.

Prokazování bezúhonnosti k nelékařskému zdravotnickému povolání slouží s ohledem na zranitelnost pacienta k prokázání základních osobnostních kvalit vykonavatele nelékařského zdravotnického povolání, za jejich splnění považuje předkladatel skutečnost, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Předkladatel nepovažuje za nepřiměřený a nedůvodný zásah do ochrany soukromí a osobních údajů požadovat v tomto případě prokázání bezúhonnosti.

Dalším rizikem pro ochranu soukromí a osobních údajů je problematika podávání žádostí dle zákona č. 96/2004 Sb. (např. žádosti o udělení akreditace, o poskytnutí dotace na rezidenční místo). V těchto žádostech je zpravidla třeba poskytnout ministerstvu údaje kvalifikované jako osobní. Pro tuto oblast je dostatečná ochrana soukromí a osobních údajů obsažena již v samotné obecné úpravě správního řízení. Předkládaný návrh zákona proto nepřináší v souvislosti se správním řízením o žádostech dle zákona č. 96/2004 Sb. žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů.

Akreditované zařízení je povinno na základě udělení akreditace vést dokumentaci o průběhu vzdělávání a dle předkládaného návrhu zákona také evidenci pracovní docházky jednotlivých účastníků vzdělávání. Navrhovaná právní úprava nepřináší žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů při vedení Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob. Tento registr se návrhem zákona ruší a bude nahrazen Národním registrem zdravotnických pracovníků ze zákona o zdravotních službách.

8. Konzultace a zdroje dat

Navrhované změny ve vzdělávání a výkonu povolání zdravotnických pracovníků byly předmětem projednávání se všemi dotčenými partnery ministerstva (zástupci poskytovatelů zdravotních služeb, profesní sdružení, odborné společnosti, zdravotnické odbory, krajské úřady) i s odbornou veřejností. Kromě toho za účelem konzultací k legislativním změnám zákona č. 96/2004 Sb. vznikla Pracovní skupina pro nelékařská povolání, která je složena ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Asociace krajů České republiky, Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, České asociace sester, Odboru kompatibility Úřadu vlády České republiky, vzdělavatelů, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče v ČR a poskytovatelů zdravotních služeb.

Podle podnětů a připomínek byly vyhodnoceny jednotlivé varianty a zvolena příslušná legislativní opatření.

Některé navrhované změny (především změny v oblasti akreditací, specializačního vzdělávání včetně atestačních zkoušek, vzdělávání v akreditovaných kvalifikačních kurzech, certifikovaných kurzech) navazují i na aktivity spojené s přípravou transformace nelékařských zdravotnických povolání. V tomto směru působila také Ministerstvem zdravotnictví zřízená pracovní komise k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice (dále též „Transformační komise“). Jako odborný poradní orgán ministerstva byla komise proporcionálně složena ze zástupců managementu poskytovatelů zdravotních služeb, odborných společností, vysokých škol, středních a vyšších odborných škol zdravotnického zaměření a zástupců pověřené organizace a ministerstva.

Pro přípravu návrhu zákona a hodnocení jeho dopadů byla použita řada informačních zdrojů. Srovnání činností všeobecné sestry s činnostmi současného zdravotnického asistenta vychází z vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Analýzy porovnatelnosti obsahu a rozsahu vzdělávání byly provedeny srovnáním příslušných vzdělávacích programů. Pojmenování, resp. přejmenování profese zdravotnického asistenta na praktickou sestru vycházelo z průzkumu ministerstva.

Statistické údaje byly kromě vlastních zdrojů ministerstva čerpány zejména z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, a který je součástí státní statistické služby podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a dále z NCO NZO.

Statistická data týkající se školství poskytly ve speciálním uspořádání příslušné organizační útvary Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Taktéž se vycházelo ze zpráv o vývoji oborové struktury žáků na středních i vyšších odborných školách – odvětví zdravotnictví zpracované a publikované Národním ústavem pro vzdělávání.

Podpůrně byly využity i dílčí statistické informace dalších subjektů, s nimiž probíhala přípravná jednání a konzultace a výstupy výzkumných projektů. Taktéž byly využity některé