zákon č. 202/2015 Sb.

I. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

Shrnutí Závěrečné zprávy RIA

Název návrhu zákona:

Zákon č. …/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Dnem vyhlášení

Implementace práva EU: ANO

- uveďte termín stanovený pro implementaci: dodatečná transpozice - odstranění nedostatků v transpozici sm. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: NE

2. Cíl návrhu zákona

Cílem návrhu je v prvé řadě odstranění závad při implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do zákona o regulaci reklamy, adaptace zákona o regulaci reklamy na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a č. 1925/2006 (ES) a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.

Dalším cílem je odstranění nepřesností a neprovázaností stávající právní úpravy vyplývající z potřeb aplikační praxe. 3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE

Návrhem zákona dochází k přechodu dozorových kompetencí z krajských živnostenských úřadů (dále i jen „KŽÚ“) na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (dále i jen „SZPI“). Dále je stanovena nová dozorová kompetence celních úřadů. Vzhledem k nízkým časovým nárokům však budou SZPI a celní úřady schopny zajistit výkon této kompetence v rámci stávajících zdrojů.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: ANO

Návrh zjednoznačňuje povinnosti stanovené jednotlivým subjektům a odstraňuje duplicity právní úpravy, což bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť přehledná a jednoznačná právní úprava vytváří lepší podmínky pro podnikání. Nepřímo pak návrh zákona ukládá podnikatelům povinnosti v souvislosti s odpovědností šiřitele za šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách.

V oblasti reklamy na činnosti v pohřebnictví se regulace snižuje, podnikatelé tak budou moci reklamu provádět v širším rozsahu.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO

Z dozorové pravomoci krajských živnostenských úřadů bude vyňata reklama ve specifických případech, čímž dojde ke zúžení jejich agendy. Konkrétně se jedná o reklamu na potraviny, která obsahuje výživová nebo zdravotní tvrzení a reklamu na potraviny uvádějící v omyl ve smyslu §5d odst. 2 zákona. S ohledem na malou četnost uvedených případů - řádově jednotky na úřad a rok (v roce 2012 bylo vedeno 16 správních řízení, v roce 2013 10 správních řízení, v lednu až květnu 2014 - 10 správních řízení) - bude však dopad zanedbatelný.

3.4 Sociální dopady: NE

3.5 Dopady na životní prostředí: NE

1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název

Zákon č. .../…Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

A Odstranění závad v implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do zákona o regulaci reklamy, vytčených České republice

Evropskou komisí.

1.2 Definice problému

Dopisem č.j. C (2014) 202 final bylo dne 27. ledna 2014 České republice doručeno formální upozornění (výzva) na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v řízení pro porušení povinnosti č. 2013/2204. Evropská komise v cit. dopise upozorňuje na nedostatečnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice“). Komise České republice vytýká zejména právní úpravu, která přesahuje rámec maximální harmonizace, tj. reguluje nad její rámec, dále i to, že v některých případech sice směrnici odpovídá, ale je obsažena duplicitně v zákoně o regulaci reklamy a v zákoně o ochraně spotřebitele. Předkládaným návrhem dochází, ve smyslu požadavků Komise, k vypuštění duplicitních a rámec směrnice překračujících ustanovení v zákoně.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon o regulaci reklamy v § 2 zakazuje některé druhy reklamy za všech okolností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu však tyto reklamy zakazuje v určitém rozsahu buď jako takové nebo tehdy, naplňují-li obecné znaky nekalé obchodní praktiky.

V § 2 odst. 1 písm. b) se zakazuje reklama založená na podprahovém vnímání. To přesahuje rámec ustanovení směrnice, neboť příloha I směrnice takový zákaz neobsahuje. Podle směrnice by taková reklama měla být vyhodnocena nejprve podle kritérií stanovených v čl. 5

– 9 směrnice, tedy měla by být vyhodnocena zejména z hlediska požadavků náležité profesionální péče a schopnosti podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele, který je jejímu působení vystaven nebo kterému je určena, a teprve potom případně vyhodnocena jako nekalá obchodní praktika. Ustanovení je proto třeba ze zákona o regulaci reklamy vypustit.

V § 2 odst. 1 písm. c) se zakazuje reklama skrytá. Směrnice však za všech okolností zakazuje jen placenou reklamu v médiích v redakčním sdělení - advertorial (příloha I, bod 11), pokud nelze z obsahu, obrázků nebo zvuků jednoznačně poznat, že se jedná o placenou reklamu. Dále se podle čl. 6 směrnice považuje za klamavé poskytnutí nesprávných informací či informací uvádějících v omyl a podle čl. 7 odst. 2 směrnice se za klamavé opomenutí považuje skutečnost, že ve sdělení není uveden obchodní záměr obchodní praktiky, pokud to může vést k rozhodnutí průměrného spotřebitele, které by jinak neučinil (provedeno v rámci § 5 zákona o ochraně spotřebitele - klamavé obchodní praktiky). Bod 11 přílohy I směrnice je proveden v písmenu j) přílohy 1 k zákonu o ochraně spotřebitele (v souvislosti s výtkou Komise bude v rámci novelizace cit. zákona také upraven). Ustanovení je proto třeba ze zákona o regulaci reklamy vypustit, neboť obsahuje absolutní zákaz v širším rozsahu než směrnice.

V § 2 odst. 1 písm. e) se zakazuje nevyžádaná reklama, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud ho obtěžuje. Podle směrnice (příloha I, bod 26) jsou zakázány „vytrvalé a nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu nebo jiných prostředků přenosu na dálku“ (v zákoně o ochraně spotřebitele upraveno jako písm. c) v příloze č. 2). Ustanovení zákona o regulaci reklamy je třeba upravit tak, aby zahrnovalo pouze zákaz obtěžující nevyžádané reklamy v listinné podobě, tedy v podstatě nevyžádané tiskoviny vhazované v rozporu s projevenou vůlí adresáta do jeho dopisní schránky (účelem ustanovení je ochrana osobnostních práv adresátů reklamy, zejména práva na ochranu soukromí, toto ustanovení neslouží k ochraně spotřebitele).

V § 2 odst. 5 se stanovuje, že reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení. Tento požadavek jde nad rámec směrnice. Ustanovení je proto třeba ze zákona o regulaci reklamy vypustit.

V § 2c písm. b) a c) se stanovuje, že reklama, pokud jde o osoby mladší 18 let, nesmí doporučovat ke koupi výrobky nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti a nesmí nabádat, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo jiné osoby ke koupi výrobků nebo služeb. Směrnice však chrání osoby mladší 18 let před nekalými obchodními praktikami užitými v reklamách v čl. 5 odst. 3, podle kterého jsou zakázány obchodní praktiky, jež mohou podstatně narušit ekonomické chování pouze určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo produktem, který propaguje; toto ust. bylo transponováno do českého právního řádu jako § 4 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele. Kromě toho bod 28 přílohy I směrnice za všech okolností zakazuje praktiku spočívající v tom, že do reklamy je začleněno přímé nabádání určené dětem, aby si produkt koupily nebo aby přesvědčily rodiče nebo jiné dospělé, aby jim jej koupili (ustanovení je transponováno do zákona o ochraně spotřebitele jako písm. e) přílohy č. 2). Ustanovení je proto třeba ze zákona o regulaci reklamy vypustit.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Zadavatelé, zpracovatelé a šiřitelé reklamy

- odstraněním duplicit jim bude usnadněna orientace v právních předpisech.

Orgány dozoru

- odstraněním duplicit bude usnadněn výkon dozoru nad reklamou.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajištění souladu českého práva s právem Evropské Unie.

1.6 Zhodnocení rizika

Navrhované úpravy se dotýkají sladění českého právního řádu s evropskou legislativou. Implementace směrnice je předmětem řízení o porušení Smlouvy, pokud by do novely zákona nebyly zapracovány požadavky Evropské komise na odstranění nedostatků implementace, nedošlo by k uzavření řízení o porušení smlouvy, které může ústit až v uložení finanční sankce ČR.

2. Návrh variant řešení

VARIANTA 1 – „nulová“

Zachováním současné právní úpravy by hrozilo nebezpečí žaloby Evropské komise u Soudního dvora Evropské unie a následná možnost uložení sankce České republice. Proto nulová varianta nepřichází v úvahu.

VARIANTA 2

Navrhovanou variantou jsou ze zákona o regulaci reklamy odstraněna ustanovení duplicitní se zákonem o ochraně spotřebitele, který má obecnou platnost, přičemž zůstane zachována provázanost těchto dvou zákonů, tedy bude-li nekalá obchodní praktika reklamou, je zakázána a postižitelná podle zákona o regulaci reklamy. Dále se navrhuje zrušení úpravy jdoucí podle názoru Evropské komise nad rámec směrnice o nekalých obchodních praktikách, která je v režimu úplné harmonizace (neumožňuje tedy členským státům přijmout ani mírnější ani přísnější právní úpravu).

VARIANTA 3

Navrhovanou variantou je odstranění duplicity ustanovení obsažených v zákoně o ochraně spotřebitele a v zákoně o regulaci reklamy tím, že by obchodní praktiky byly rozděleny na obchodní praktiky, které jsou reklamou, a obchodní praktiky, které reklamou nejsou, přičemž pro nekalé obchodní praktiky, které jsou reklamou, by musela být přijata komplexní úprava nekalých obchodních praktik v zákoně o regulaci reklamy.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

a) dopady na podnikatele Žádná z navrhovaných variant nenavyšuje povinnosti podnikatelů plynoucí ze zákona o regulaci reklamy, neboť z větší části se jedná pouze o odstranění duplicitní právní úpravy. Jednání, které bylo dosud porušením povinností stanovených explicitně v zákoně o regulaci reklamy, např. zákaz podprahové či skryté reklamy, bude nadále postihováno jako reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zákona o ochraně spotřebitele.

b) dopady na orgány dozoru Vzhledem k výše uvedenému nebudou dopady na orgány dozoru žádné, neboť se mění pouze právní kvalifikace jednání, které je zakázáno.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nehodnoceno – nelze, implementaceNehodnoceno – nelze, implementace

směrnicesměrnice

2 Snížení administrativní zátěže podnikatelů

- sjednocení požadavků na obchodní praktiky

Snížení administrativní zátěže živnostenských úřadů - odstranění nutnosti vypořádat se s dvojí právní úpravou

3 Komplexní úprava požadavků na reklamuJednání podnikatelů by bylo regulováno

v jednom zákoně - přehlednostdvěma právními předpisy s obdobným obsahem

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 2. Výkon dozoru nadále zajišťují stejné orgány dozoru, rozsah jejich působnosti se nemění, převážná část dozoru nadále zůstane krajským živnostenským úřadům, pokud se jedná o reklamu v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, bude nadále orgánem dozoru Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Dojde ke zpřehlednění agendy, jednání dosud postižitelná podle dvojí úpravy budou nadále postižitelná výhradně jako nekalá obchodní praktika ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele.

5.1 Nové vynucovací procesy není třeba nastavovat. Již stávající úprava zakazuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu, tedy podle zákona o ochraně spotřebitele. Za porušení tohoto zákazu jsou v zákoně stanoveny sankce.

B Adaptace zákona na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a č. 1925/2006 (ES) a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.

1.2 Definice problému

Shora uvedené nařízení se stává přímo účinným na území Evropské unie dnem 13. 12. 2014, k tomuto datu bude stávající právní úprava v kolizi s tímto nařízením. Cit. nařízení se v rozsahu čl. 7 (Uvádění nezavádějících údajů) vztahuje i na reklamu. Je proto vhodné v zákoně o regulaci reklamy stanovit odkaz na toto nařízení. Dále je nezbytné zrušit ustanovení zákona, které transponovalo směrnici 2000/13/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, neboť uvedená směrnice je nařízením rušena.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy se zakazuje, aby reklama na potraviny uváděla v omyl, a příkladmým výčtem se v něm uvádí, čím lze v omyl uvádět (např. tím, že se potravině přisuzují vlastnosti, které potravina nevykazuje nebo tím, že se jí přisuzují vlastnosti prevence, ošetření či léčby lidských onemocnění nebo že takové vlastnosti pouze naznačuje). Cit. ustanovením byla do českého právního řádu transponována ta část směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, která se vztahovala k reklamě (směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které se stává přímo použitelným k 13. 12. 2014, se uvedená směrnice ruší a zároveň se stanovuje, že v rozsahu jeho čl. 7 se nařízení vztahuje i na reklamu. S ohledem na rušenou směrnici 2000/13/ES je třeba v § 5d stávající odstavec 2 zrušit a vzhledem k přímé účinnosti nařízení č. 1169/2011 je třeba v § 5d stanovit, že reklama na potraviny podléhá i režimu tohoto nařízení.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Zadavatelé, zpracovatelé a šiřitelé reklamy

- vzhledem k tomu, že požadavky na uvádění informací v reklamě na potraviny zůstávají shodné, neočekává se žádný dopad.

Orgány dozoru

- vzhledem k tomu, že požadavky na uvádění informací v reklamě na potraviny zůstávají shodné, neočekává se žádný dopad na způsob výkonu dozoru, avšak dochází ke změně orgánu příslušného k dozoru porušení předmětného ustanovení zákona o regulaci reklamy (viz část D.2 bod 1.4).

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajištění souladu českého práva s právem Evropské Unie.

1.6 Zhodnocení rizika

Navrhovaná úprava se dotýká sladění českého právního řádu s evropskou legislativou. V případě, že nebude český právní řád adaptován k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, bude česká právní úprava obsahovat duplicitní ustanovení k právu Evropské unie, což může být předmětem řízení s Evropskou komisí.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Zachováním současné právní úpravy by bylo v českém právním řádu zachováno ustanovení, která jsou duplicitní k nařízení Evropského parlamentu a Rady, které je přímo použitelnou právní normou, tedy by jedna činnost byla regulována dvěma právními předpisy, přičemž přednostně by se používalo nařízení; ustanovení českého zákona by tedy bylo v praxi nepoužitelné.

VARIANTA 2

Navrhovanou variantou je odstranění ustanovení zákona o regulaci reklamy, které je transpozicí směrnice rušené nařízením; nadále tedy bude daná oblast regulována přímo nařízením, přičemž porušení podmínek v něm uvedených bude možné sankcionovat podle zákona o regulaci reklamy; nařízení bude přímo účinné od 13. 12. 2014.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

a) dopady na podnikatele Žádnou z navrhovaných variant se povinnosti podnikatelů nemění, mění se pouze právní forma požadavků na obsah reklamy na potraviny, nikoliv obsah těchto požadavků.

b) dopady na orgány dozoru Vzhledem k výše uvedenému nebudou dopady na orgány dozoru žádné, neboť se mění pouze právní kvalifikace jednání, které je zakázáno.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nehodnoceno – nelze, adaptace právníhoNehodnoceno – nelze, adaptace právního

řádu na právo EUřádu na právo EU

2 Prevence rizika řízení o porušení smlouvy

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 2. Výkon dozoru bude svěřen Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která bude zajišťovat dozor uvedené problematiky ode dne účinnosti nařízení i pro oblast značení potravin. V rámci dozoru, který má tento úřad již v kompetenci, může vykonávat i dozor nad reklamou.

5.1 B Nové vynucovací procesy není třeba nastavovat, potřebná oprávnění jsou orgánům dozoru dána již stávající právní úpravou, příslušný správní delikt je již zákonem definován, sankce jsou zákonem stanoveny. Mění se pouze text předmětného ustanovení – místo výslovného stanovení povinnosti se odkazuje na příslušné nařízení EU.

C Úpravy vyžádané aplikační praxí, odstranění nepřesností zákona vzniklých předchozími novelizacemi.

C.1 Problematika „volební reklamy“

1.2 Definice problému

V rámci volební kampaně se vyskytují oznámení týkající se jednotlivých kandidátů či politických stran, cílem těchto sdělení je poskytnout adresátům (voličům) informace, na základě kterých učiní ve volbách své rozhodnutí. Pro posouzení relevantnosti těchto oznámení je nezbytné, aby jejich adresát byl informován o tom, kdo si toto sdělení objednal, tedy o zdroji tohoto sdělení. Absence této informace je nežádoucí, neboť adresát oznámení bude hodnotit jiným způsobem informaci, kterou prohlašuje konkrétní kandidát sám o sobě, než tu, kterou poskytne např. jeho konkurent. Proto je třeba zajistit, aby informace o tom, kdo si toto oznámení objednal, byla součástí oznámení. V současné době je sice anonymní reklama týkající se voleb zakázána, avšak toto ustanovení je v praxi neaplikovatelné - viz část C.1 bod 1.3., na což upozornila v rámci konzultace většina krajských živnostenských úřadů, které v roce 2013 řešily 21 podnětů ohledně anonymní reklamy týkající se voleb. Počet ani charakter oznámení týkajících se voleb není ze strany KŽÚ monitorován, a tedy nelze odhadnout ani podíl výskytu anonymních oznámení týkajících se voleb.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákonem č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, byl do zákona o regulaci reklamy doplněn „zákaz anonymní reklamy týkající se voleb po dobu volební kampaně podle volebního zákona“. V dané podobě není ustanovení aplikovatelné, neboť jednak reklamou ve smyslu zákona o regulaci reklamy je jen propagace směřující k podpoře podnikatelské činnosti, jednak není zřejmé, co se rozumí pod pojmem „anonymní reklama“, a rovněž není vymezena „doba volební kampaně“, ani příslušný správní delikt. V současné době je pouze stanovena povinnost takovou volební propagaci ve volební kampani při volbě prezidenta označit osobou jejího zadavatele a zpracovatele (§ 35 odst. 3 cit. zákona), avšak není stanovena sankce za porušení této povinnosti. Plnění této povinnosti tedy není vynutitelné a právní norma je imperfektní.

1.4. Identifikace dotčených subjektů

Šiřitelé reklamy

- v době volební kampaně nesmí šířit anonymní reklamu týkající se voleb, za porušení tohoto zákazu je bude možné postihnout.

Orgány dozoru

- usnadnění výkonu dozorové pravomoci ve věci anonymních oznámení týkajících se voleb.

Adresáti oznámení – voliči

- adresátům reklamy budou zajištěny informace pro posouzení relevantnosti obsahu oznámení týkajícího se voleb pro jejich rozhodování.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem regulace je vytvoření prostoru pro čestný souboj kandidátů ve volbách a zajištění informací, které voliči potřebují pro informované rozhodnutí.

1.6 Zhodnocení rizika

Zachování stávající právní úpravy v oblasti anonymní reklamy týkající se voleb by nadále znemožňovalo dosáhnout cíle tohoto ustanovení, neboť je v současné době neaplikovatelné.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Při zachování současné právní úpravy nelze naplnil její cíl, neboť zákon o regulaci reklamy nedopadá na oznámení a jiné prezentace, jejichž cílem není podpora podnikatelské činnosti. Zákon o regulaci reklamy by tak sice nadále obsahoval zákaz určitého jednání, avšak porušení tohoto zákazu by bylo nepostižitelné, a to jednak proto, že jednání, které by mělo být předmětným ustanovením zakázáno, neodpovídá definici reklamy, dále není zřejmé, co se anonymní volební reklamou myslí a kdy je zakázána - období volení kampaně není v českém právním řádu definováno - a jednak i proto, že za porušení tohoto zákazu nejsou stanoveny žádné sankce.

VARIANTA 2

Navrhovanou variantou je odstranění ustanovení týkajícího se anonymní reklamy ze zákona o regulaci reklamy a přijetí komplexní úpravy, tedy včetně úpravy správního trestání v jednotlivých zákonech o volbách. Výkon dozoru se navrhuje svěřit orgánu v působnosti Ministerstva vnitra, které je gestorem zákonů o volbách.

VARIANTA 3

Navrhovanou variantou je odstranění ustanovení týkajícího se anonymní reklamy ze zákona o regulaci reklamy a přijetí samostatného zákona týkajícího se vedení a financování volební kampaně. Výkon dozoru se navrhuje svěřit orgánu v působnosti Ministerstva vnitra, které je gestorem zákonů o volbách.

VARIANTA 4

Navrhuje se vztažení působnosti zákona o regulaci reklamy i na anonymní oznámení týkající se voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování, určení osoby odpovědné za porušení zákazu anonymního oznámení týkajícího se voleb, vymezení toho, co je míněno pod pojmem „anonymní oznámení“ a stanovení sankcí za porušení zákazu.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Kritéria hodnocení

a) schopnost regulovat šíření anonymních oznámení týkajících se voleb

b) náklady adresátů spojené s plněním povinnosti

c) efektivita výkonu dozoru

VARIANTA 1 - „nulová“

Při zachování stávající právní úpravy není možné dosáhnout cíle této úpravy, neboť reklama resp. oznámení týkající se voleb nenaplňuje definiční znaky reklamy podle zákona o regulaci reklamy a tedy se na ně tento zákon nevztahuje. Navíc vzhledem k tomu, že do zákona nebyla zapracována sankční ustanovení, není jednání, kterým dojde k porušení předmětných ustanovení, sankčně postižitelné.

VARIANTA 2

Podnikatelům, zejména šiřitelům reklamy, by se v případě přijetí právní úpravy „volební reklamy“ v jednotlivých zákonech o volbách zvýšila administrativní zátěž spojená s nutností sledovat roztříštěnou právní úpravu, která by regulovala jejich činnost. Správní orgány v působnosti Ministerstva vnitra dosud reklamu nedozorují a patrně se ani při své činnosti na komunikační prostředky, kterými je reklama, včetně tzv. reklamy volební, šířena, nezaměřují. Navíc reklamu šířenou televizním nebo rozhlasovým vysíláním by nadále musela vykonávat dozor Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jiný správní orgán zřejmě nemá kapacitu ani možnost tato vysílání v potřebném rozsahu monitorovat.

VARIANTA 3

Úpravou v jednotném kodexu by byla právní regulace „volební reklamy“ přehledná, avšak pro šiřitele „volební reklamy“, kteří budou ve většině případů šířit i jakoukoliv jinou reklamu (např. prostřednictvím billboardů) by to znamenalo nutnost sledovat další právní úpravu, nejen úpravu zákona o regulaci reklamy, což by vedlo k jejich větší zátěži. Správní orgány v působnosti Ministerstva vnitra dosud reklamu nedozorují a patrně se ani při své činnosti na komunikační prostředky, kterými je reklama, včetně tzv. reklamy volební, šířena, nezaměřují. Navíc reklamu šířenou televizním nebo rozhlasovým vysíláním by nadále musela vykonávat dozor Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jiný správní orgán zřejmě nemá kapacitu ani možnost tato vysílání v potřebném rozsahu monitorovat.

VARIANTA 4

Tato varianta představuje pouze zpřesnění stávající právní úpravy tak, aby bylo dosaženo cíle právní úpravy, tedy aby po dobu volební kampaně nebyla šířena oznámení týkající se voleb, neobsahují-li údaj o jejich objednateli. Bude tedy mít pozitivní dopad na podnikatele šířící tato oznámení, neboť jim bude zřejmé, co je zakázáno. Hrozba postihu za neplnění této povinnosti pak přispěje k čistotě volební kampaně.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nelze dosáhnout cíle právní úpravy 2 Odstranění nesourodého prvku v právníObtížný dozor, zcela nová kompetence

úpravě reklamyMinisterstva vnitra, vymykající se běžné činnosti těchto orgánů. – navýšení Přehlednost právního řádu - úprava jednáníadministrativní zátěže v rámci volební kampaně k určitým volbám v tematicky souvisejícím předpiseJednorázové náklady na straně orgánu dozoru na seznámení se s novou agendou

Zvýšení zátěže šiřitelů reklamy

3 Odstranění nesourodého prvku v právníObtížný dozor, zcela nová kompetence

úpravě reklamyMinisterstva vnitra, vymykající se běžné činnosti těchto orgánů – navýšení Přehlednost právního řádu - úprava jednáníadministrativní zátěže v rámci volební kampaně v tematicky souvisejícím předpiseZvýšení zátěže šiřitelů reklamy

Právní úprava společná pro všechny druhy voleb

4 Využití orgánů dozoru, které běžně

komunikační prostředky, kterými jsou oznámení týkající se voleb šířena, kontrolují Přehlednost právní úpravy pro adresáta normy – šiřitelé oznámení týkajících se voleb budou zpravidla totožní se šiřiteli reklamy, jsou zvyklí, že jejich činnost je regulována zákonem o regulaci reklamy

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 4.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 4. Novou úpravou se pouze zajišťuje aplikovatelnost zákazu, který je již ve stávající právní úpravě stanoven. Orgány dozoru se nemění.

5.1 Doplňuje se vymezení přestupku a jiného správního deliktu a stanovují se příslušné sankce.

C.2 Reklama na činnosti v pohřebnictví

1.2 Definice problému

Pohřebnictví je specifickým druhem podnikatelské činnosti. Reklamu na činnosti v pohřebnictví je třeba regulovat s přihlédnutím ke specifikům této činnosti a měla by být omezena s ohledem na zachování etických zásad a piety. Na druhé straně je však třeba respektovat, že se jedná o odvětví podnikání a podnikatelé by měli mít možnost prostřednictvím reklamy oslovovat potenciální zákazníky. Na přílišnou regulaci v této oblasti, zejména na to, že taxativní výčet informací povolený v reklamě na činnosti v pohřebnictví neumožňuje podnikateli uvádět cenu, poukázaly při konzultaci dozorové orgány (např. vyjádření KŽÚ Plzeňského, Zlínského a Jihočeského kraje), omezení týkající se této reklamy jsou také předmětem kritiky veřejnosti (viz např. článek citující postoj Sdružení pohřebnictví v ČR dostupný na http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/monitor/2011/110218.htm). K 31. 5. 2014 bylo v této oblasti evidováno 659 podnikatelů. Lze předpokládat, že téměř každý z nich v nějaké formě svoji činnost propaguje, a stávající omezení údajů, které lze uvádět v reklamě, tedy dopadá do určité míry na každého z nich.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Současná právní úprava reklamy na činnosti v pohřebnictví je velmi restriktivní a taxativně stanovuje omezené množství informací, které v ní mohou být uvedeny – název, předmět činnosti v pohřebnictví, adresa, kontakt, provozní doba a logo. Dále je omezení stanoveno pro místa a způsob šíření této reklamy. Podle stávající úpravy „v souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoliv formy reklamy“. Toto ustanovení připouští různý výklad, proto je třeba, v souladu s původním úmyslem zákonodárce, upravit ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že zákaz se vztahuje na reklamu na činnosti v pohřebnictví šířenou spolu s oznámením o úmrtí.

1. 4 Identifikace dotčených subjektů

Podnikatelé v pohřebnictví

- díky uvolnění regulace jim budou vytvořeny příznivější podmínky pro podnikání, resp. pro propagaci jejich činnosti;

Zadavatelé, zpracovatelé a šiřitelé reklamy

- díky snížení regulace se sníží náklady spojené s jejím dodržováním

Spotřebitelé

- v případě, že se podnikatelé rozhodnou využít uvolnění regulace a poskytnou v rámci reklamy více informací, nebudou si muset spotřebitelé tyto informace zjišťovat osobně, což by snížilo jejich náklady časové a často i finanční. Vzhledem k tomu, že nelze předvídat, jaký počet podnikatelů a jakým způsobem se rozhodne využít uvolnění regulace, nelze dopad na spotřebitele kvantifikovat.

1.5 Popis cílového stavu

Zachování povinnosti dodržovat etické zásady v oblasti reklamy na činnosti v pohřebnictví, při kterém bude v co největším rozsahu zachován prostor pro konkurenční boj jednotlivých podnikatelů.

1.6 Zhodnocení rizika

Nebudou-li přijaty změny v oblasti regulace reklamy na činnosti v pohřebnictví, bude nadále omezena možnost subjektů podnikajících v této oblasti informovat spotřebitele o charakteristikách jimi nabízených služeb, zejména jejich cenách. Osoby poptávající tyto služby tak budou nadále nuceny buď ve složité životní situaci zdlouhavě zjišťovat poměry na trhu, nebo se vystavit riziku přijetí nepřiměřeně vysoké ceny. Přísné restrikce popsané v části C.2 bodu 1.3. nejsou nezbytné pro zajištění etiky reklamy v této oblasti, neboť každá reklama musí být v souladu s dobrými mravy, které je třeba vždy určovat i s přihlédnutím k povaze nabízených služeb či zboží.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Při zachování stávající právní úpravy by byla reklama na činnosti v pohřebnictví omezena na informace taxativně vymezené v zákoně a neumožňovala by podnikatelům v této oblasti např. uvádět cenu svých služeb - tento zákaz není nezbytný pro zachování etických zásad a je to nevýhodné i pro zákazníky, kteří v citlivé životní situaci musí bez snadno dostupných informací zařizovat nákladný pohřeb, přičemž vzhledem k tomu, že se jedná o výjimečnou záležitost, zpravidla nemají představu o cenové hladině poptávaných služeb.

VARIANTA 2

Navrhuje se odstranit omezení týkající se obsahu reklamy na činnosti v pohřebnictví. Tato reklama by tedy nadále musela splňovat pouze obecné požadavky stanovené pro reklamu, např. nebýt v rozporu s dobrými mravy. Omezení by nadále byla stanovena pro šíření této reklamy, a to zákazem jejího šíření na místech, kde by bylo nevkusné a v rozporu s etickými zásadami, např. ve zdravotnických zařízeních nebo v zařízeních sociálních služeb.

VARIANTA 3

Navrhovaná varianta odstraňuje veškerá omezení týkající se reklamy na činnosti v pohřebnictví, která bude nadále regulována pouze obecnými ustanoveními zákona o regulaci reklamy.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Kritéria hodnocení

a) uvolnění podnikatelského prostředí

b) snížení nákladů na posouzení souladu reklamy s právními předpisy

c) ochrana zájmu na zachování etických zásad

VARIANTA 1 „nulová“

Stávající právní úprava omezuje možnost podnikatelů uvádět v reklamě některé informace důležité pro rozhodování jejích adresátů, čímž je omezena konkurence jednotlivých poskytovatelů činností v pohřebnictví. To také negativně dopadá na spotřebitele, zejména vzhledem k tomu, že nemohou bez neadekvátního úsilí zjistit ceny služeb nabízených jednotlivými provozovateli. Vzhledem k restriktivní regulaci lze předpokládat, že podnikatelé mohou pro zajištění souladu jimi zadané či zpracované reklamy, vyhledat právní poradu.

VARIANTA 2

Navrhuje se, aby obsah reklamy na činnosti v pohřebnictví nebyl speciálně upraven, čímž dochází ke zjednodušení právní úpravy, a tudíž se snižují náklady na vypracování této reklamy, resp. nutnost např. právní konzultace týkající se souladu reklamy se zákonem. Nadále zůstává omezení způsobů šíření této reklamy tak, aby reklamou nebyly zasaženy osoby, které by ji mohly vnímat negativně, např. pozůstalí či osoby vážně nemocné. Tato varianta má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť umožní větší konkurenční boj, a to zejména díky odstranění regulace informací, které lze v reklamě (tedy např. i na webových stránkách) uvádět. Spotřebitelé také budou mít možnost seznámit se s nabízenými službami a cenami, aniž by museli poskytovatele služby osobně kontaktovat.

VARIANTA 3

Reklama na činnosti v pohřebnictví přestává být speciálně upravena, což sice představuje oproti stávající právní úpravě (VARIANTA 1) velkou úlevu pro podnikatele, dokonce větší než představuje varianta 2, avšak není dosaženo cíle ochrany etických zásad v této oblasti.

Náklady

Tabulka vyjadřuje náklady spojené s konzultací zadání reklamy na činnosti v pohřebnictví u jednotlivých variant. Vzhledem k rozsahu stávající právní úpravy, kdy je třeba posuzovat soulad obsahu reklamy s obecnými i se zvláštními požadavky zákona o regulaci reklamy a stejně tak je třeba posoudit soulad způsobu šíření této reklamy, byla doba nezbytná pro posouzení předmětné reklamy odhadnuta na 3 hodiny. Podle varianty 2 by bylo potřeba posoudit pouze soulad obsahu reklamy s obecnými požadavky zákona o regulaci reklamy, způsob šíření reklamy potom podle obecných i zvláštních ustanovení zákona o regulaci reklamy. Varianta 3 má náklady spojené s posouzením reklamy nejnižší, neboť předmětem posouzení by byl pouze soulad reklamy s obecnými požadavky jak na obsah, tak na šíření reklamy.

C – hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T – počet hodin, které jsou třeba na provedení dané činnosti (v hod.) C*T – celkové náklady vykonávané činnosti (v Kč)

Varianta InformačníCílová skupina HodinovéPočet hodinFrekvenceC*T

povinnost/činnostnáklady (C)(T)/Četnost

1 Konzultace zadáníPodnikatelé5000* 3 1** 15000

reklamy na činnostiv činnostech v v pohřebnictvípohřebnictví

2 Konzultace zadáníPodnikatelé5000* 2 1** 10000

reklamy na činnostiv činnostech v v pohřebnictvípohřebnictví

3 Konzultace zadáníPodnikatelé5000* 1 1** 5000

reklamy na činnostiv činnostech v v pohřebnictvípohřebnictví

* Výše advokátního tarifu pro zastupování ve správním řízení, lze tedy patrně použít i pro konzultaci v oblasti veřejného práva. ** Vzhledem k tomu, že povinnost není uložena všem podnikatelům, ale pouze těm, kteří se rozhodnou zadat reklamu na činnosti v pohřebnictví a počet podnikatelů, kteří se tak rozhodnou učinit, nelze předvídat, nelze ani odhadnout celkové náklady spojené s plněním povinnosti. Níže uvedená data se tedy vztahují na jednu reklamu na činnosti v pohřebnictví. Pro úplnost uvádíme, že k 31. 5. 2014 bylo v této oblasti evidováno 659 podnikatelů.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nadbytečné omezení podnikatelského

prostředí

2 Odstranění nedůvodných omezení reklamy

na činnosti v pohřebnictví

Snížení nákladů na posouzení souladu reklamy s právními předpisy

Vytvoření otevřeného podnikatelského prostředí

Umožnění spotřebitelům získat více informací o nabízených službách

3 Odstranění nadbytečných omezeníUmožnění šíření reklamy v místech

reklamy na činnosti v pohřebnictvía způsoby, které by mohly mít negativní dopad na její adresáty zejména na nemocné a staré lidi

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 2. Novou úpravou se pouze mění podmínky pro obsah a způsob šíření reklamy na činnosti v pohřebnictví. Orgány dozoru ani způsob výkonu dozoru se nemění.

5.1 Příslušná ustanovení týkající se správního trestání jsou již v zákoně obsažena, mění se pouze rozsah zákazu, jehož porušení je postihováno.

C.3 Úprava definice zadavatele reklamy a upřesnění stávajících povinností

1.2 Definice problému

K efektivnímu výkonu kontrolní činnosti a vedení správního řízení je často třeba zajistit součinnost osob, které disponují informacemi a údaji pro výkon dozoru nezbytnými. Je třeba, aby osoby, které těmito informacemi disponují, je uchovávaly po dobu, v níž je možné zahájit správní řízení, a poskytly je, i vzhledem k možnosti promlčení správního deliktu a k účinnosti uložené sankce za spáchání správního deliktu, v co nejkratším čase. Neuchovávání či zdržování poskytnutí informací nezbytných pro zahájení a vedení správního řízení vede k tomu, že se nedaří zjistit osobu, která je odpovědná za porušení právního předpisu, případně ani získat podklady pro určení, zda k porušení právního předpisu došlo či nikoliv. Jednou z úloh státu je vynucovat dodržování právních norem. Aby tuto svoji roli plnil, a tedy aby nedocházelo ke zvýhodnění osob porušujících právní normy, je třeba orgánům státu poskytnout účinné nástroje k plnění této úlohy. Podle vyjádření některých orgánů dozoru se výše uvedené situace objevují a znesnadňují výkon dozoru reklamy. Důsledkem těchto obtíží může být až nemožnost postihnout reklamu, která je v rozporu se zákonem. Zpracuje-li osoba reklamu sama pro sebe, vzniká v praxi u této osoby pochybnost, zda jsou jí uloženy stejné povinnosti jako zadavateli reklamy - např. povinnost uchovávat kopii reklamy či tuto reklamu a informace s ní související poskytnout orgánu dozoru, což působí problémy při správním řízení. Situace, kdy reklamu zpracuje osoba sama pro sebe, je, jak vyplynulo z konzultací s dozorovými orgány, častým jevem, se kterým se ve své praxi setkalo 11 ze 14 KŽÚ.

Zadání či zpracování reklamy záleží na rozhodnutí jednotlivých subjektů, vzhledem k tomu, že reklama slouží k podpoře podnikatelské činnosti, může se nastíněný problém týkat až všech podnikatelů, kterých je v České republice více než 2 miliony; počet osob, které práva zadat či zpracovat reklamu využijí, však nelze odhadnout.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon stanovuje podnikateli různé povinnosti podle toho, zda je zadavatelem, zpracovatelem nebo šiřitelem reklamy. Pokud zpracovatel zpracuje reklamu pro vlastní potřebu, stává se de facto také jejím zadavatelem. Tato skutečnost není v zákoně výslovně uvedena, byť v praxi ve většině případů zpracovatel automaticky plní ve vztahu k vlastní reklamě povinnosti zadavatele. Podle stávající úpravy § 7 odst. 2 zákona o regulaci reklamy je zadavatel reklamy povinen sdělit orgánu dozoru určité údaje a materiály vztahující se k reklamě a k jejímu zpracovateli a šiřiteli, avšak nemá explicitně stanovenu povinnost tyto informace a materiály uchovávat. Zákon o regulaci reklamy nyní určitým subjektům stanoví povinnost sdělit orgánu dozoru informace, a to „bez zbytečného odkladu“, lhůta pro dodání potřebných podkladů tak není pevně stanovena a tato neurčitost vede v praxi k průtahům ve správním řízení.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Zadavatelé, zpracovatelé a šiřitelé reklamy

- jednoznačné stanovení povinností jim usnadní orientaci v právních předpisech a tedy sníží náklady spojené s jejich dodržováním.

Orgány dozoru

- upřesnění povinností povinných subjektů bude usnadněno získávání informací potřebných pro vedení správního řízení, což zefektivní správní řízení.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je vytvoření podmínek pro efektivní dozor nad dodržováním zákona o regulaci reklamy, tedy situace, kdy povinné osoby poskytují těmto orgánům nezbytnou součinnost a orgány dozoru mají pro výkon své činnosti potřebné podklady.

1.6 Zhodnocení rizika

V případě nepřijetí změn týkajících se zpřesnění povinností jednotlivých subjektů by v některých případech bylo obtížné zahájit a vést správní řízení, a to vzhledem k tomu, že povinné subjekty popírají či oddalují splnění své povinnosti vůči orgánu dozoru.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Zůstane-li zachována stávající právní úprava, nebude jednoznačně určena osoba v postavení zadavatele v případě, že zpracuje reklamu pro sebe, a nelze tedy vyloučit situace, kdy takový zpracovatel bude mít pochybnosti o tom, jaké povinnosti musí podle zákona o regulaci reklamy plnit. Stejně tak může panovat nejistota o povinnosti zadavatele reklamy uchovávat materiály a informace týkající se reklamy, ač je mu stanovena povinnost tyto na žádost orgánu dozoru předložit. Dále nebude zřejmé, v jaké lhůtě mají povinné osoby předkládat orgánem dozoru požadované informace a materiály, přitom za nesplnění této povinnosti může orgán dozoru uložit pokutu, avšak adresátu normy nemusí být zřejmé, co je myšleno časovým určením „bez zbytečného odkladu“ (může tedy být vystaven nebezpečí porušení povinnosti, aniž by si toho byl vědom).

VARIANTA 2

Určuje se, že v postavení zadavatele vystupuje, tak jak z logiky vyplývá, zpracovatel, zpracuje-li reklamu pro sebe, resp. pro vlastní potřebu, tedy se narovnává faktický a právní stav věci, kdy takový zpracovatel již v postavení zadavatele de facto vystupoval. Dále se explicitně stanoví povinnost uchovávat informace a materiály týkající se reklamy, a to po dobu 5 let. Navrhuje se zavést oprávnění orgánu dozoru stanovit lhůtu, ve které mu mají být poskytnuty požadované informace a materiály, tuto lhůtu lze podle správního řádu na žádost povinného prodloužit.

VARIANTA 3

Shodná s variantou 2, avšak definuje jako zvláštní subjekt zpracovatele, který zpracoval reklamu pro vlastní potřebu a stanoví mu zvlášť povinnosti shodné se zadavatelem reklamy.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Kritéria hodnocení

a) jednoznačnost právní úpravy

b) efektivní průběh správního řízení

VARIANTA 1 – „nulová“

Zachování nejednoznačně určených povinností jednotlivých subjektů, což může způsobit problémy při výkonu dozoru.

VARIANTA 2

Zlepšení právního prostředí tím, že bude odstraněna nejistota ohledně povinností jednotlivých subjektů podle zákona o regulaci reklamy. Zajištění podmínek pro efektivní výkon dozoru zákona o regulaci reklamy.

VARIANTA 3

Přínosy jsou shodné s variantou 2, stejně tak náklady, způsob právní regulace by však zbytečně znepřehlednil zákon o regulaci reklamy.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nejistota ohledně povinností podle

zákona o regulaci reklamy

2 Přesné vymezení povinností jednotlivých

subjektů

Zvýšení právní jistoty

Zefektivnění výkonu dozoru.

3 Přesné vymezení povinností jednotlivýchNadbytečné zvýšení rozsahu právní

subjektů.úpravy

Zvýšení právní jistoty

Zefektivnění výkonu dozoru.

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 2. Novou úpravou se pouze zpřesňuje vymezení povinností jednotlivých subjektů zákona o regulaci reklamy. Orgány dozoru se nemění.

5.1 Za nesplnění těchto povinností mohou orgány dozoru uložit sankci.

C.4 Nedostatky správního trestání

1.2 Definice problému

V zákoně o regulaci reklamy je v některých případech za správní delikt označeno jednání, za něž podle tohoto zákona daný subjekt neodpovídá, a naopak za porušení některých povinností, které subjekty podle tohoto zákona mají, není stanovena sankce a jsou tedy nepostižitelné. V praxi sice předmětné nedostatky dopadají na minimum případů, přesto však mohou způsobit zbytečné problémy.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Podle zákona o regulaci reklamy je stanoven správní delikt šiřitele spočívající v šíření reklamy podporující darování lidských tkání a buněk, která je podle § 5c zakázána, a za šíření reklamy na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s § 5g. Podmínky stanovené v předmětných ustanoveních však neregulují způsob šíření reklamy, nýbrž její obsah a šiřitel tedy za porušení těchto podmínek neodpovídá. Na druhé straně chybí v současném znění cit. zákona úprava přestupků šiřitele reklamy.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Orgány dozoru

- usnadnění výkonu dozoru

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajištění vymahatelnosti právní úpravy a tedy nastolení stavu, kdy nedodržování právních norem je sankcionováno.

1.6 Zhodnocení rizika

Pokud nebude přijata změna v oblasti správního trestání, zůstane zachován stav, kdy neexistují sankce za porušení některých ustanovení zákona o regulaci reklamy, a norma by tak byla v tomto rozsahu nadále nevynutitelná, což v praxi snižuje její účinnost při plnění cíle, ke kterému byla přijata. Navíc zůstanou v zákoně nevyužitelná ustanovení, která znepřehledňují právní normu a mohou činit potíže v aplikační praxi.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Zůstane-li zachována dosavadní právní úprava, nebude nadále možné za porušení některých povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy uložit sankci osobě, která za toto porušení odpovídá, neboť toto porušení není správním deliktem podle zákona o regulaci reklamy. Bude tak pokračovat nerovnost mezi subjekty, jejichž činnost upravuje zákon o regulaci reklamy.

VARIANTA 2

Navrhovaná varianta doplňuje ustanovení o správních deliktech tak, aby každé porušení povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy bylo možné postihnout.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Jedná se pouze o odstranění nedostatků právní úpravy správního trestání. Návrhem nejsou ukládány adresátům normy žádné nové povinnosti, pouze se v některých případech stanoví sankce za porušení povinností stávajících, resp. ruší se v praxi nepoužitelná ustanovení o správních deliktech.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Nepostižitelnost některých porušení

povinností podle zákona o regulaci reklamy

Právní nejistota

2 Vynutitelnost plnění všech povinností

stanovených zákonem.

Odstranění právní nejistoty

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Vzhledem k povaze navrhované úpravy bude implementace probíhat při výkonu dozoru příslušnými orgány dozoru.

5.1 Nejedná se o stanovení nových povinností vůči veřejnosti, nově stanovené sankce pouze odstraňují nedostatek právní úpravy.

D Neefektivita dozoru nad reklamou

D.1 Dozor nad reklamou na potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení

1.2 Definice problému

Orgánem dozoru reklamy na potraviny, v níž jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení, jsou v současné době krajské živnostenské úřady (v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), které však nemají k dispozici potřebné podklady pro posouzení zákonnosti takové reklamy, neboť nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních, které je třeba v řízení aplikovat, věcně spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví. KŽÚ si tedy jako podklad pro rozhodnutí zpravidla vyžaduje stanovisko Ministerstva zdravotnictví, což vede k průtahům v řízení i ke zbytečným nákladům. V roce 2013 bylo v této oblasti podle údajů KŽÚ uskutečněno celkem 35 kontrol a vedeno bylo 7 správních řízení.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Podle stávající právní úpravy vykonávají dozor nad reklamou obsahující výživové nebo zdravotní tvrzení krajské živnostenské úřady a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Regulace reklamy v této oblasti se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady 1924/2006/ES. S ohledem na to, že problematika upravená tímto nařízením je velmi specializovaná, jsou krajské živnostenské úřady nuceny vyžadovat si jako podklad rozhodnutí pro hodnocení souladu s nařízením vždy stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Dozor nad dodržováním povinností podle uvedeného nařízení v oblasti značení potravin vykonává podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa České republiky.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

KŽÚ

- zúžení kompetence

SZPI

- nová dozorová pravomoc

Spotřebitelé

- díky efektivnějšímu výkonu dozoru budou spotřebitelé účinněji chráněni před závadnými výživovými a zdravotními tvrzeními v reklamě.

Ministerstvo zdravotnictví

- snížení zátěže, nadále nebude ze strany KŽÚ žádáno o odborná stanoviska

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajistit jednotný přístup k posuzování výživových a zdravotních tvrzení, bez ohledu na to, zda jsou uvedena při označování potravin či v reklamě na ně. Dále docílit větší efektivnosti výkonu dozoru ve věci reklamy na potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení.

1.6 Zhodnocení rizika

V případě zachování stávající právní úpravy bude dozor nadále v některých oblastech neefektivní a roztříštěný, z čehož plynou zbytečné náklady a nejistota jak na straně adresátů právní normy, tak na straně orgánů dozoru.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Při zachování dosavadní právní úpravy bude nadále roztříštěn dozor používání výživových a zdravotních tvrzení ve vztahu k potravinám, a to tak, že soulad stejného tvrzení s nařízením Evropského parlamentu a Rady 1924/2006/ES, bude, bude-li použito v reklamě, posuzovat KŽÚ, bude-li však použito při označování potraviny, pak orgány dozoru podřízené Ministerstvu zemědělství. KŽÚ si zpravidla, v případě složitějších případů vždy, budou nadále vyžadovat odborné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, v jehož gesci je předmětné nařízení.

VARIANTA 2

Dozor nad reklamou na potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení přejde na podřízenou organizaci Ministerstva zdravotnictví, které je gestorem směrnice o výživových a zdravotních tvrzeních. Nadále bude zachována dozorová působnost Rady pro rozhlasové a televizí vysílání.

VARIANTA 3

Dozor reklamy na potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení přejde na orgán státní správy podřízený Ministerstvu zemědělství, který je orgánem dozoru značení potravin, tedy i používání výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin. Nadále bude zachována dozorová působnost Rady pro rozhlasové a televizí vysílání

VARIANTA 4

Orgán podřízený Ministerstvu zemědělství bude vykonávat dozor nad reklamou na potraviny jako takovou. Nadále by byla zachována dozorová pravomoc Rady pro rozhlasové a televizí vysílání

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Kritéria hodnocení

a) odborná vybavenost orgánu dozoru

b) efektivita správního řízení

c) jednotnost výkonu dozoru v oblasti výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin a v reklamě na ně

VARIANTA 1 - „nulová“

Výkon dozoru je svěřen krajským živnostenským úřadům, které nedisponují speciálními odbornými znalostmi a nemají k přímé dispozici potřebné informace, proto si ve většině případů vyžadují stanovisko Ministerstva zdravotnictví jako gestora směrnice o výživových a zdravotních tvrzeních. To má negativní vliv na efektivitu správního řízení.

VARIANTA 2

Výkon dozoru je svěřen Ministerstvu zdravotnictví, které disponuje dostatečnými odbornými znalostmi a má k dispozici potřebné informace, tedy správní řízení je efektivnější než ve variantě 1, avšak nadále by byla zachována nejednotnost výkonu dozoru. Další nevýhodou této varianty je skutečnost, že správní úřady podřízené Ministerstvu zdravotnictví se při výkonu dozoru primárně soustředí na stravovací služby, nikoliv na prodejny potravin, a tedy by pro výkon dozoru reklamy na potraviny byly patrně třeba změny v organizační struktuře ministerstva. Výhodou naopak je to, že každý provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno zdravotní tvrzení, je podle § 3d odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat český text tohoto tvrzení Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví má tedy přehled o zdravotních a výživových tvrzeních uvedených v reklamě na potraviny.

VARIANTA 3

Výkon dozoru je svěřen správnímu úřadu podřízenému Ministerstvu zemědělství, které je gestorem příslušného nařízení, konkrétně Státní zemědělské a potravinářské inspekci. SZPI v současné době vykonává dozor nad označováním potravin, a má tedy dostatečnou odbornou erudici. Výkon dozoru nad plněním požadavků na uvádění výživových a zdravotních tvrzení jak při označování potravin, tak při reklamě na ně je svěřen jednomu orgánu dozoru. Podle zákona o potravinách je Ministerstvu zemědělství v kopii zasíláno oznámení uvedené u varianty 2, tedy i Ministerstvo zemědělství má přehled o výživových a zdravotních tvrzeních uváděných v reklamě na potraviny. Dozor při označování potravin v úzkém segmentu vykonává také Státní veterinární správa, avšak podle zkušeností Ministerstva průmyslu a obchodu se většina reklam na potraviny týká potravin spadajících do působnosti SZPI, neboť se zpravidla jedná o doplňky stravy. Stanovení pouze jednoho dozorového orgánu pro reklamu na potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení tak představuje efektivnější řešení, a to i vzhledem k tomu, že posouzení souladu určité informace se zákonem není bezpodmínečně spjato s charakterem potraviny, o níž je tato informace uvedena. Tuto variantu podpořila i Česká asociace pro speciální potraviny s tím, že to umožní zintenzivnit a zefektivnit kontrolní činnost státní správy a zjednoduší komunikaci mezi výrobci a kontrolním orgánem (orgánem dozoru). Ve všech variantách je zachována dozorová pravomoc Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jiný správní orgán evidentně nemá kapacitu ani reálnou možnost tato vysílání v potřebném rozsahu monitorovat.

VARIANTA 4

Vzhledem k systematice zákona, ve kterém je dozorová pravomoc svěřována zpravidla k celé komoditě, byla zvažována i možnost svěřit výkon dozoru reklamy na potraviny jako takové SZPI. Reklama a tedy i reklama na potraviny však musí splňovat řadu obecných požadavků, které jdou nad rámec věcné působnosti SZPI a takové řešení by znamenalo jednak další navýšení personálních požadavků na výkon dozoru, jednak by mohlo vést k nejednotnosti postupu správních orgánů při dozoru plnění obecných požadavků zákona o regulaci reklamy.

Náklady

Náklady na výkon dozoru, tedy kontroly a následného správního řízení, závisí na počtu naplánovaných kontrol a podnětů, resp. zjištěných porušení zákona o regulaci reklamy. V tabulce jsou uvedena data vycházející ze statistik za roky 2012 a 2013 a leden až květen 2014 poskytnutými KŽÚ. Počet hodin potřebných pro jednotlivé činnosti byl stanoven expertním odhadem na základě znalosti průběhu výkonu těchto činností.

Varianta InformačníCílováHodinovéPočetFrekvence/C*T*četnost

povinnost/činnostskupinanákladyhodinČetnost(Kč) (C)(T)

1 Dozor nad reklamou naKŽÚ 117* 4 35*** 140 * 117

potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení – kontrola

Dozor nad reklamou naKŽÚ 117* 12 7**** 84 * 117

potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení – správní řízení

Vypracování stanoviskaMinisterstvo124** 4 7**** 28 * 124

Ministerstvazdravotnictví zdravotnictví Celkem 28 * 124 +

224 * 117 =

29680

2 Dozor nad reklamou naMinisterstvo124** 4 35*** 140 * 124

potraviny obsahujícízdravotnictví výživová a zdravotní tvrzení - kontrola

Dozor nad reklamou naMinisterstvo124** 10 7**** 70 * 124

potraviny obsahujícízdravotnictví výživová a zdravotní tvrzení – správní řízení

Celkem 210 * 124 =

26040

3 Dozor nad reklamou naSZPI 124** 4 35*** 140 * 124

potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení - kontrola

Dozor nad reklamou naSZPI 124** 10 7**** 70 * 124

potraviny obsahující výživová a zdravotní tvrzení – správní řízení

Celkem 210 * 124 =

26040

4 Dozor nad reklamou naSZPI 124** 4 50*** 200 * 124

potraviny - kontrola

Dozor nad reklamou naSZPI 124** 12 13**** 156* 124

potraviny – správní řízení

Celkem 356 * 124=

44144

* Mediánová hodinová mzda zaměstnanců územně samosprávných celků zařazených v platové třídě 10. a 11.,

do které jsou zařazeni pracovníci vykonávající příslušnou agendu podle Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (19710 Kč /168 hod).

**Mediánová hodinová mzda podle údajů Českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí roku 2014 (20764 Kč /168

hod).

*** Záleží na plánu kontrol resp. počtu podnětů, v předchozích letech cca 35. **** Záleží na počtu zjištěných porušení v předchozích letech cca 7.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Roztříštěnost výkonu dozoru

Nebezpečí nejednotného přístupu jednotlivých správních orgánů při výkonu dozoru

Neefektivita správního řízení

2 Dostatečná odborná vybavenost orgánuRoztříštěnost výkonu dozoru

dozoru Nebezpečí nejednotného přístupu jednotlivých správních orgánů

3 Jednotný přístup k výkonu dozoru v oblasti

reklamy a označování potravin

4 Komplexní výkon dozoru potravin orgányRoztříštěnost výkonu dozoru obecných

řízenými věcně příslušným resortempodmínek stanovených pro reklamu

Absence zkušeností s obecnými požadavky na reklamu podle zákona o regulaci reklamy

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 3. Výkon dozoru se svěřuje orgánu, který v oblasti výživových a zdravotních tvrzení již dozor vykonává v oblasti značení potravin. Nejedná se tedy o novou problematiku, SZPI má pro dozor odborně způsobilý personál.

5.1 Nejedná se o stanovení povinnosti vůči veřejnosti, nestanovují se tedy vynucovací procesy ani sankce.

D.2 Dozor nad reklamou na potraviny obsahující informace podle směrnice resp. nařízení

1.2 Definice problému

Orgánem dozoru reklamy na potraviny, v níž jsou uvedeny informace uvádějící v omyl, jsou krajské živnostenské úřady, které jsou podřízeny Ministerstvu průmyslu a obchodu (resp. v rozsahu šíření takové reklamy v rozhlase a televizi a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání). Požadavky stanovené pro reklamu na potraviny jsou zásadně shodné s požadavky stanovenými pro označování potravin, k výkonu dozoru v oblasti označování potravin je příslušná Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány státní veterinární správy, tedy složky státní správy podřízené Ministerstvu zemědělství. V praxi tak je nezbytné koordinovat přístup správních orgánů, aby nenastala situace, kdy určitá informace nebude jednotlivými orgány státní správy posuzována shodně, což by vedlo k nepředvídatelnosti výkonu státní správy a tím ke zhoršení podnikatelského prostředí. V roce 2013 vykonaly KŽÚ ve výše uvedené oblasti 30 kontrol a vedly 5 správních řízení.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Uvádění informací v reklamě na potraviny je upraveno v 5d odst. 2, kterým je transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Tato směrnice bude k 13. 12. 2014 nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Dozor označování potravin podle této směrnice resp. nařízení vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa České republiky.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

KŽÚ

- zúžení kompetence

SZPI

- nová dozorová pravomoc

Spotřebitelé

- díky jednotnému výkonu dozoru budou spotřebitelé účinněji chráněni před závadnými tvrzeními v reklamě na potraviny.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajistit jednotné posuzování informací uvedených při reklamě na potraviny a při označování potravin.

1.6 Zhodnocení rizika

V případě zachování stávající právní úpravy bude dozor nadále v některých oblastech neefektivní a roztříštěný, z čehož plynou zbytečné náklady a nejistota jak na straně adresátů právní normy, tak na straně orgánů dozoru. Navíc, pokud by výkon dozoru nezajišťoval jeden orgán, mohlo by docházet k tomu, že shodné sdělení by v reklamě bylo posuzováno jinak, než při označování potravin, a taková situace by ztěžovala orientaci spotřebitele při rozhodování, resp. při porovnávání informací získaných z reklam a informací uvedených přímo na potravině.

2. Návrh variant řešení VARIANTA 1 – „nulová“

Při zachování dosavadní právní úpravy bude nadále roztříštěn dozor používání zavádějících informací o potravinách a to tak, že jsou-li použity v reklamě, posuzuje je KŽÚ, jsou-li však použity při označování potraviny, pak dozor vykonává orgán dozoru v působnosti Ministerstva zemědělství.

VARIANTA 2

Dozor nad reklamou obsahující zavádějící informace o potravinách bude vykonávat správní orgán podřízený Ministerstvu zemědělství.

VARIANTA 3

Orgán podřízený Ministerstvu zemědělství bude dozorovat reklamu na potraviny jako takovou.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Kritéria hodnocení

a) odborná vybavenost orgánu dozoru

b) jednotnost výkonu dozoru výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin a v reklamě na ně

c) efektivita výkonu dozoru

VARIANTA 1 - „nulová“

Výkon dozoru nad plněním požadavků na informace uváděné při označování potravin je svěřen SZPI a Státní veterinární správě, kontrola téhož v reklamě je svěřena KŽÚ. Krajské živnostenské úřady mají s dozorem nad dodržováním požadavků na informace uváděné v reklamě na potraviny dlouhodobé zkušenosti a jejich plnění dozorují v rámci kontroly reklamy obecně. Výkon dozoru je tedy sice efektivní, avšak vzhledem k tomu, že gestorem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, která bude od 13. 12. 2014 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, je Ministerstvo zemědělství, nelze vyloučit, že ve složitých případech by bylo potřeba si vyžádat stanovisko tohoto věcně příslušného resortu.

VARIANTA 2

Výkon dozoru je svěřen správnímu úřadu podřízenému Ministerstvu zemědělství, gestoru směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, která bude od 13. 12. 2014 nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Konkrétně je navrhováno svěřit dozor reklamy obsahující informace podle tohoto nařízení SZPI, která v současné době společně se Státní veterinární správou České republiky vykonává dozor nad označováním potravin, a má tedy dostatečnou odbornou erudici. Dozor při označování potravin v úzkém segmentu vykonává také Státní veterinární správa, avšak podle zkušeností Ministerstva průmyslu a obchodu se většina reklam na potraviny týká potravin spadajících do působnosti SZPI. Stanovení pouze jednoho dozorového orgánu pro reklamu na potraviny obsahující informace podle Nařízení tak představuje efektivnější řešení, a to i vzhledem k tomu, že posouzení souladu určité informace se zákonem není bezpodmínečně spjato s charakterem potraviny, o níž je tato informace uvedena. Výkon dozoru plnění požadavků na uvádění informací jak při označování potravin tak při reklamě na ně je svěřen jednomu orgánu dozoru.

VARIANTA 3

Vzhledem k systematice zákona, ve kterém je dozorová pravomoc svěřována zpravidla k celé komoditě, byla zvažována i možnost svěřit výkon dozoru reklamy na potraviny jako takové SZPI. Reklama a tedy i reklama na potraviny však musí splňovat řadu obecných požadavků, které jdou nad rámec věcné působnosti SZPI a takové řešení by znamenalo jednak další navýšení personálních požadavků na výkon dozoru, jednak by mohlo vést k nejednotnosti postupu správních orgánů při dozoru plnění obecných požadavků zákona o regulaci reklamy.

Ve všech variantách je zachována dozorová pravomoc Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jiný správní orgán zřejmě nemá ani kapacitu ani reálnou možnost tato vysílání v potřebném rozsahu monitorovat.

Náklady

Varianta InformačníCílováHodinovéPočet hodinFrekvence/M*C*T

povinnost/činnostskupinanáklady (C) *(T)Četnost(Kč)

1 Dozor nad reklamou naKŽÚ 117* 4 30*** 120 * 117

potraviny obsahující informace podle § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy - kontrola

Dozor nad reklamou naKŽÚ 117* 12 5**** 60 *117

potraviny obsahující informace podle § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy – správní řízení Celkem 180*117=

21060

2 Dozor nad reklamou naSZPI 124** 4 30*** 120 * 124

potraviny obsahující informace podle § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy - kontrola

Dozor nad reklamou naSZPI 124** 10 5**** 50 * 124

potraviny obsahující informace podle § 5d odst. 2 zákona o regulaci reklamy – správní řízení Celkem 170*124 =

21080

3 Dozor nad reklamou naSZPI 124** 4 50*** 200 * 124

potraviny - kontrola

Dozor nad reklamou naSZPI 124** 12 13**** 156* 124

potraviny – správní řízení

Celkem 356 * 124=

44144

* Průměrná hodinová mzda zaměstnanců územně samosprávných celků zařazených v platové třídě 10. a 11., do

které jsou zařazeni pracovníci vykonávající příslušnou agendu podle Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (19710 Kč /168 hod).

** Mediánová hodinová mzda podle údajů Českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí roku 2014 (20764 Kč /168

hod).

*** Záleží na plánu kontrol, resp. počtu podnětů, v předchozích letech cca 30 kontrol obsahujících informace

podle směrnice resp. nařízení a 50 kontrol reklamy na potraviny.

*** *Záleží na počtu zjištěných porušení, v předchozích letech cca 5 správních řízení týkajících se reklamy

obsahující informace podle směrnice, resp. podle nařízení a 13 správních řízení týkajících se reklamy na potraviny.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Roztříštěnost výkonu dozoru

Nebezpečí nejednotného přístupu jednotlivých správních orgánů při výkonu dozoru

Neefektivita správního řízení

2 Dostatečná odborná vybavenost orgánu

dozoru

Jednotný přístup k výkonu dozoru v oblasti reklamy a označování.

3 Komplexní výkon dozoru potravin orgányRoztříštěnost výkonu dozoru obecných

řízenými věcně příslušným resortempodmínek stanovených pro reklamu

Absence zkušeností s obecnými požadavky na reklamu podle zákona o regulaci reklamy

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 2.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Doporučená varianta – varianta 2.

Výkon dozoru se svěřuje orgánu, který v oblasti regulované Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům již dozor vykonává pro značení potravin. Nejedná se tedy o novou problematiku, SZPI má pro dozor odborně způsobilý personál.

5.1 Nejedná se o stanovení povinnosti vůči veřejnosti, nestanovují se tedy vynucovací procesy ani sankce.

D.3 Dozor nad reklamou na nepovolené loterie

1.2 Definice problému

Provozování loterií a jiných podobných her je v ČR zakázáno s výjimkou loterií a jiných podobných her povolených nebo oznámených podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Tedy i reklama na loterie je zásadně zakázána, neboť se jedná o službu, jejíž poskytování je v rozporu s právními předpisy a reklama takových služeb je na území ČR zakázána. Vzhledem k tomu, že zakázanost reklamy vyplývá z jejího obsahu, není za porušení tohoto zákazu za současné právní úpravy odpovědný šiřitel, což v praxi vede k obtížím při naplňování cíle zákona o loteriích. Orgánem dozoru reklamy na nepovolené loterie jsou KŽÚ, avšak informacemi o povolených loteriích disponuje Ministerstvo financí, od kterého si musí KŽÚ tyto informace vždy vyžádat.

V roce 2013 obdržely KŽÚ 47 podnětů upozorňujících na reklamu týkající se loterií a vykonaly v této oblasti 17 kontrol, vedena však byla pouze 3 správní řízení a nebyla uložena žádná pokuta.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Reklama na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů je tímto zákonem zakázána, a to na základě novely cit. zákona provedené s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 300/2011 Sb. Touto novelou byl do § 1 zákona o loteriích a jiných podobných hrách doplněn nový odstavec 9, který zakazuje reklamu na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny podle cit. zákona. Zákon sám však nesvěřuje nikomu dozor nad dodržováním tohoto zákazu ani nestanovuje příslušné sankce. V současné době dozor vykonávají krajské živnostenské úřady podle § 2 zákona o regulaci reklamy, který kromě jiného zakazuje reklamu služeb, jejichž poskytování je v rozporu s právními předpisy. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her vydává podle zákona o loteriích zejména Ministerstvo financí. Pro naplnění a reálné umožnění výkonu dozoru je třeba alespoň jednoznačně stanovit, že za šíření takové reklamy, tedy reklamy na nepovolené nebo neoznámené loterie, je odpovědný její šiřitel.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Šiřitelé reklamy

- stanovení odpovědnosti za šíření reklamy na nepovolené loterie.

Orgány dozoru

- zefektivnění výkonu dozoru

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je zajistit podmínky pro efektivní výkon dozoru reklamy na nepovolené nebo neoznámené loterie a tím zabránit masovému šíření reklamy na loterie nepovolené (neoznámené) podle zákona o loteriích.

1.6 Zhodnocení rizika

V případě zachování stávající právní úpravy bude nadále vynutitelnost zákazu reklamy na nepovolené loterie obtížná a reklama na tuto činnost bude nadále šířena ve velkém rozsahu. Tím vzniká u adresátů i šiřitelů reklamy dojem, že jak šíření této reklamy, tak samotná inzerovaná činnost jsou v souladu se zákonem. Skutečnost, že šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích je v současné době fakticky nepostižitelné, znemožňuje naplnění cíle právní úpravy týkající se loterií, jímž je, aby na území ČR bylo s ohledem na ochranu veřejného zájmu a ochranu spotřebitelů provozování loterií regulováno, a to včetně i reklamy na ně.

2. Návrh variant řešení

VARIANTA 1 - „nulová“

Zachování stávajícího stavu, kdy za reklamu, která je zjevně v rozporu se zákonem, není postižitelná osoba, která tuto reklamu šíří.

VARIANTA 2

Stanovuje odpovědnost šiřitele za šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích a zavádí navazující správní postih zakázaného jednání. Orgánem dozoru jsou krajské živnostenské úřady.

VARIANTA 3

Stanovuje odpovědnost šiřitele za šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích a zavádí navazující správní postih zakázaného jednání. Dozor vykonávají celní úřady.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů VARIANTA 1 - „nulová“

Zachování stávajícího stavu, kdy za reklamu, která je zjevně v rozporu se zákonem, není postižitelná osoba, která tuto reklamu šíří. Je tedy obtížné dosáhnout ochrany veřejného zájmu a ochranu spotřebitelů.

VARIANTA 2

Stanovuje odpovědnost šiřitele za šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích. Jednání v rozporu se zákonem bude postižitelné, což přispěje k dosažení cíle ochrany veřejného zájmu a ochrany spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že podle § 1 odst. 1 zákona o loteriích je provozování loterií zásadně zakázáno, neměl by šiřitel reklamu na loterie šířit s výjimkou situací, kdy je mu prokázáno, že se jedná o loterii povolenou či oznámenou podle cit. zákona, z čehož nepřímo plyne povinnost objednatele reklamy toto šiřiteli prokázat. Výkon dozoru dodržování zákazu šíření reklamy je svěřen KŽÚ, které musí vždy ověřit, zda je loterie, které se reklama týká, provozována v souladu s právními předpisy.

VARIANTA 3

Stanovuje odpovědnost šiřitele za šíření reklamy na loterie nepovolené nebo neoznámené podle zákona o loteriích. Jednání v rozporu se zákonem bude postižitelné, což přispěje k dosažení cíle ochrany veřejného zájmu a ochrany spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že podle § 1 odst. 1 zákona o loteriích je provozování loterií zásadně zakázáno, neměl by šiřitel reklamu na loterie šířit s výjimkou situací, kdy je mu prokázáno, že se jedná o loterii povolenou či oznámenou podle cit. zákona, z čehož nepřímo plyne povinnost objednatele reklamy toto šiřiteli prokázat. Výkon dozoru dodržování zákazu šíření reklamy je svěřen celním úřadům, které jsou orgánem podřízeným Ministerstvu financí, v jehož gesci je zákon o loteriích, a které disponují potřebnými personálními a dalšími zdroji k výkonu dozoru reklamy na loterie, zejména, je-li šířena prostřednictvím internetu.

Náklady

Šiřitelé reklamy a objednatelé šíření reklamy Vzhledem k tomu, že povinnost není uložena všem podnikatelům, ale pouze těm, kteří se rozhodnou zadat reklamu na loterie, a počet podnikatelů, kteří se tak rozhodnou učinit, ani u kolika šiřitelů si šíření objednají, nelze předvídat, nelze ani odhadnout celkové náklady spojené s plněním této nepřímé povinnosti. Níže uvedená data se tedy vztahují na jednoho podnikatele, který si objedná šíření reklamy u jednoho šiřitele. Určení času potřebného k prokázání oprávněnosti provozování loterie bylo určeno expertním odhadem, neboť provozuje-li osoba loterii v souladu s právními předpisy, pak takovým potvrzení disponuje a tedy prokazování oprávněnosti provozování loterií by nemělo být časově náročné.

Orgány dozoru Výkon dozoru dodržování nové povinnosti znamená pro orgán dozoru náklady, jejichž výše závisí na četnosti výkonu kontroly, kterou z části určují samy orgány dozoru, avšak je také ovlivněna počtem podnětů, a počtem správních řízení, která závisí na počtu zjištěných podezření na porušení zákona. Níže uvedená tabulka vychází z údajů dostupných za rok 2013. Časové náklady věcně bližšího orgánu dozoru, tj. celní správy, jsou vzhledem k jeho obeznámenosti s problematikou nižší.

Vysvětlivky k tabulce:

C – hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T – počet hodin, které jsou třeba na provedení dané činnosti (v hod.) C*T – celkové náklady vykonávané činnosti (v Kč)

Varianta InformačníCílováHodinovéPočetFrekvence/C*T

povinnost/činnostskupinanáklady (C)hodin (T)Četnost(Kč)

2 Prokázání oprávněnostiŠiřitel142* 0,1 1 14,2

provozování loteriía objednatel

reklamy

Dozor nad dodržovánímKŽÚ 117** 4 64 117*4*6

zákazu šíření reklamy4= na nepovolené loterie -29952 kontrola Dozor nad dodržovánímKŽÚ 117** 12 3 117*12* zákazu šíření reklamy3= 4212 na nepovolené loterie - správní řízení

3 Prokázání oprávněnostiŠiřitel142* 0,1 1 14,2

provozování loteriía objednatel

reklamy

Dozor nad dodržovánímCelní úřady 190 *** 3 64 190*3*6

zákazu šíření reklamy4= na nepovolené loterie -36480 kontrola

Dozor nad dodržovánímCelní úřady 190 *** 10 3 190*10*

zákazu šíření reklamy3= 5700 na nepovolené loterie - správní řízení

* Mediánová hodinová mzda podle údajů českého statistického úřadu za 1. čtvrtletí roku 2014 zvýšená

o podnikatelskou režii 15% ((20764 Kč /168 hod) x 1,15).

** Průměrná hodinová mzda zaměstnanců územně samosprávných celků zařazených v platové třídě 10. a 11., do

které jsou zařazeni pracovníci vykonávající příslušnou agendu podle Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (19710 Kč /168 hod).

*** Průměrná hodinová mzda zaměstnanců celní správy, kteří budou vykonávat příslušnou agendu

(31 869Kč/168hod).

Přínosy

Přínosem navrhované varianty 2 a 3 je umožnění postihu jednání, které bylo dosud sice zakázáno, avšak osoba, která se jej dopouštěla, nebyla postižitelná. Hrozba sankce tak přispěje k dodržování zákazu reklamy loterií nepovolených a neoznámených podle zákona o loteriích, což bude mít pozitivní vliv na naplnění jeho cíle.

4. Návrh řešení

Varianta Výhody Nevýhody

1 Obtíže při dosahování cíle ochrany

veřejného zájmu a spotřebitelů

2 Vytvoření podmínek pro postih osobyNepatrně zvýšené náklady šiřitelů

odpovědné za šíření reklamy, která jea objednatelů reklamy zjevně v rozporu se zákonem Pro KŽÚ nutnost ověřovat, zda loterie, Dosažení cíle ochrany veřejného zájmujejíž reklama je předmětem kontroly, a ochrany spotřebitelů sledovanéhobyla povolena či oznámena podle zákonem o loteriích a jiných podobný hráchzvláštního právního předpisu

3 Vytvoření podmínek pro postih osobyNepatrně zvýšené náklady šiřitelů

odpovědné za šíření reklamy, která jea objednatelů reklamy zjevně v rozporu se zákonem

Dosažení cíle ochrany veřejného zájmu a ochrany spotřebitelů sledovaného zákonem o loteriích a jiných podobný hrách

Výkon dozoru specializovaným orgánem, disponujícím potřebnými zdroji a informacemi

Vyhodnocení: Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Novou úpravou týkající se šiřitele se pouze zajišťuje aplikovatelnost zákazu, který je již ve stávající právní úpravě stanoven. Implementaci zajistí nově určené orgány dozoru.

5.1

Ve vztahu k šiřiteli se doplňuje vymezení přestupku a jiného správního deliktu a stanovují se příslušné sankce.

6. Přezkum účinnosti předpisu

Přezkum účinnosti novely bude náležet Ministerstvu průmyslu a obchodu. S ohledem na charakter problematiky se první přezkum navrhuje k 1. 1. 2017.

7. Konzultace a zdroje dat

7. A Odstranění závad v implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do zákona o regulaci reklamy, vytčených České republice Evropskou komisí.

Způsob řešení výtek Komise byl konzultován s vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU.

7. B Adaptace zákona na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

Tato změna byla iniciována Ministerstvem zemědělství a SZPI v souvislosti s adaptací právního řádu České republiky na cit. nařízení.

7. C Úpravy vyžádané aplikační praxí, odstranění nepřesností zákona vzniklých předchozími novelizacemi

Identifikace problematických oblastí byla provedena v úzké spolupráci s orgány dozoru zákona o regulaci reklamy, zejména krajskými živnostenskými úřady, které byly dotázány na problémy, se kterými se při výkonu dozoru potýkají a na návrh jejich možných řešení. Návrhy způsobu řešení těchto problémů pak byly písemně zaslány k připomínkám jak orgánům dozoru, tak i budoucím adresátům normy (např. Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky či Česká asociace pro speciální potraviny). Navrhované úpravy byly většinou oslovených přijaty pozitivně. Dále předkladatel vycházel ze svých zkušeností, neboť jakožto Živnostenský úřad České republiky je odvolacím orgánem ve správním řízení při porušení zákona o reklamy.

7. D Neefektivita dozoru nad reklamou

Přenesení pravomocí k výkonu dozoru nad reklamou na potraviny obsahující výživová nebo zdravotní tvrzení nebo zavádějící informace ve smyslu nařízení č. 1169/2011 bylo projednáno a odsouhlaseno zástupci Ministerstva zemědělství i Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Výkon dozoru zákazu šíření reklamy na nepovolené loterie a jiné podobné hry byl projednán a odsouhlasen Ministerstvem financí, které návrh konzultovalo s Generálním ředitelstvím cel.

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Zpracoval: Mgr. et Mgr. Alena Vágnerová, tel.: 224 852 365, e-mail: vagnerova@mpo.cz

Schválil: Ing. Bc. Petr Kameník, tel.: 224 852 665, email: kamenik@mpo.cz

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přijaté zákonem č. 2/1993 Sb., který zaručuje hospodářská, sociální a kulturní práva, vč. práva podnikat a provozovat hospodářskou činnost a který zároveň stanovuje, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a slučitelnosti s právem Evropské unie

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie. Návrhem se pro oblast regulace reklamy dokončuje implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a zákon se adaptuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a č. 1925/2006 (ES) a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnice Komise 2002/67/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.

IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

Lze předpokládat, že SZPI pokryje, vzhledem ke své organizační struktuře a kompetencím, rozšíření své dozorové pravomoci v rámci vlastních kapacit. Při zachování současného množství kontrol a správních řízení představuje objem dozorových kompetencí časový nárok ve výši 380 hodin za rok na celou Českou republiku. Tento počet hodin odpovídá 9,5 týdne práce jednoho úředníka, tedy navýšení o cca 0,18 pracovního úvazku na celou Českou republiku. SZPI má celkem 7 inspektorátů, v průměru na jeden inspektorát by tedy, za nezměněných podmínek, navrhovaná úprava znamenala nárok na 54 hodin ročně, tedy cca hodinu týdně. Jak plyne z výše uvedených tabulek, vzniknou v souvislosti s navrhovanou úpravou podnikatelům nepatrné náklady, a to v závislosti na tom, zda přistoupí k zadání či šíření určité reklamy. Tyto náklady nelze právě kvůli k této nahodilosti souhrnně vyčíslit, avšak vzhledem k jejich zanedbatelné výši na jeden úkon, tj. na jednu reklamu, budou tyto náklady kompenzovány zpřehledněním právní úpravy a zefektivněním výkonu dozoru, což bude mít

pozitivní vliv na podnikatelské prostředí.

V. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí

S navrženou právní úpravou nejsou spojeny žádné sociální dopady, ani dopady na životní prostředí.

VI. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se netýká soukromí osob ani osobních údajů. Nebude mít proto v této oblasti žádné dopady.

VII. Zhodnocení korupčních rizik

V navrhované úpravě nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.