Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
V platném znění zákona byl identifikován možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby). Problémem by mohlo být rizikozneužití celého institutu zvláštních cen, když prokazování nároku prostřednictvím čestného prohlášení je problematické především z hlediska následné kontroly oprávněnosti.
Návrh zákona opravuje vymezení osob s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích s cílem efektivně zacílit poskytování tzv. zvláštních cen pro potřebné uživatele služeb elektronických komunikací tak, aby mohli využívat služby elektronických komunikací za zvýhodněných podmínek a zároveň umožnit státu kontrolu čerpání těchto zvláštních cen. V této souvislosti lze uvést, že ač se předkládaný návrh dotýká oblasti, jež byla předmětem implementace evropského práva, není tento návrh transpozičním opatřením, s tím že se jedná o věcnou specifikaci dané problematiky (způsob prokázání a oprávněnost daného požadavku) a nijak nemění věcnou materii okruhu oprávněných osob.
Stávající i navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Z hlediska požadavků na zajištění rovnosti mužů a žen ji lze považovat za neutrální.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
V návrhu zákona je v návaznosti namožný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby) nově upravována problematika vymezení osob s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích ve vazbě na příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Ministerstvo práce a sociálních věcíjakožto dotčený resort v obecné rovině neavizuje problém vázat zvláštní ceny na příspěvek na živobytí i z toho důvodu, že existuje potvrzení, které krajská pobočka Úřadu práce poskytne příjemci příspěvku na živobytí, kterým se lze prokázat a snadno zkontrolovat oprávněnost daného požadavkua tím efektivně zacílit čerpání zvláštních cen a eliminovat možné zneužívání tohoto institutu. V obecné rovině je konstatováno, že parametry pro určení hmotné nouze jsou v ČR poměrně nízké s tím, že je rozuměno předmětnému požadavku na snadnou kontrolu případného nároku na daný příspěvek oproti stávající formě prostřednictvím čestného prohlášení, které je snadno zneužitelné k získání nároku na zvláštní ceny neoprávněně.
Jako nejlepší řešeníbyla proto vyhodnocena varianta navázat poskytování zvláštních cen na příjem některé ze sociálních dávek, konkrétně na příspěvek na živobytí, aby bylo možné lépe kontrolovat oprávněnost jejich čerpání, a nahradit tak předkládání čestného prohlášení potvrzením o tom, že je daná osoba příjemcem příspěvku na živobytí. Uvedené řešení podpořilo i Ministerstvo financí.
K problematice zvláštních cen byla zpracována Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ke změně vymezení osob s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jež vychází z okruhu osob, které pobírají příspěvek na živobytí.
Navrhovaná úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen a neporušuje zákaz diskriminace.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh je v souladu s právními předpisy Evropské unie, stejně jako s judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami.
Předpisy Evropské unie tuto problematiku upravují několika předpisy, které jsou již implementovány do českého právního řádu. K návrhu se vztahuje zejména následující právní předpis EU – směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu
K problematice zvláštních cen lze spatřovat dopady na podnikatelské prostředí, a to pozitivní z toho důvodu, že nahrazením čestného prohlášení rozhodnutím o příspěvku na živobytí dochází k posílení právní jistoty podnikatelů, tj. nedojde k poskytnutí zvláštních cen neoprávněné osobě.
Ve vztahu k oprávněným osobám lze spatřovat pozitivní dopady v tom smyslu, že oprávněné osoby již nemusí samy vypočítávat nárok za využití koeficientu a příslušné částky životního minima, stačí předložit doklad, který již mají k dispozici jako osoby pobírající příspěvek na živobytí. Potřeby osob v hmotné nouzi by měly být naplněny, i když pravděpodobně v menším objemu, než je tomu za současné právní úpravy.
Pokud jde o dopady na státní rozpočet, v porovnání se současným zněním zákona se při 25% poměru žadatelé/oprávnění očekávají úspory 240 mil. Kč. V absolutní hodnotě bude třeba odhadem 360 mil. Kč na úhradu ztrát poskytovatelů hlasových a datových služeb plynoucích z institutu zvláštních cen, pokud si o zvláštní ceny zažádají všichni oprávnění dle navrhované varianty. Zároveň dojde k úspoře prostředků na náhrady potenciálním neoprávněným žadatelům.
Předmětný materiál nemá dopady na životní prostředí a bezpečnost a obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh zákona nemění dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Jde pouze o rozšíření účelu pro zpracování osobních údajů, které jsou již nyní zpracovávány v rámci předávání podkladů pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby.
Nynější zpracování osobních údajů pro osoby se zvláštními sociálními potřebami se provádí za účelem dorovnávání finančních kompenzací pro podnikatele poskytující univerzální službu těmto fyzickým osobám. Kompenzace vyplácí Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“). Nově se rozšiřuje počet podnikatelů poskytujících univerzální službu, a tak hrozí, že může docházet ke zneužívání zvláštní ceny nebo speciálního tarifu podle § 43.
Důvody pro rozšíření účelu: V platném znění zákona byl identifikován možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby). Problémem by mohlo být rizikozneužití celého institutu zvláštních cen, když prokazování nároku prostřednictvím čestného prohlášení je problematické především z hlediska následné kontroly oprávněnosti. Z tohoto důvodu se zákonodárce rozhodl rozšířit povinnost pro Úřad v podobě vedení seznamu osob se zvláštními sociálními potřebami, a to z důvodu kontroly řádného využívání univerzální služby tak, aby nemohlo dojít ke dvojímu čerpání cenového zvýhodnění. Již nyní Úřad informace o takovýchto fyzických osobách má, a to z důvodu kontroly řádného vyplácení úhrady čistých nákladů univerzální služby poskytovatelům univerzální služby.
Zavedením seznamu vedeného ze strany Úřadu zůstává stejný rozsah osobních údajů, které již nyní Úřad zpracovává na základě ustanovení § 48, rozšiřuje se pouze účel zpracování osobních údajů. Forma zapracování je podle předpokladu vedení seznam těchto osob. Detaily budou specifikovány usnesením vlády, při nastavování systému bude zohledněna ochrana osobních údajů.
Princip zpracování: Úřad povede seznam osob se zvláštními sociálními potřebami. Podnikatel, který poskytuje univerzální službu, bude mít možnost se Úřadu doptat, zda daná fyzická osoba již nečerpá cenové zvýhodnění. Tomuto podnikateli bude poskytnuta ze strany Úřadu pouze odpověď typu ano/ne. Žádné konkrétní osobní údaje k podnikateli nebudou předávány.
V případě seznamu vedeného Úřadem se tak bude jednat o seznam vedený výlučně pro účely kontroly k zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění.
Návrh zákona opravuje vymezení osob s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích s cílem efektivně zacílit poskytování tzv. zvláštních cen pro potřebné uživatele služeb elektronických komunikací tak, aby mohli využívat služby elektronických komunikací za zvýhodněných podmínek a zároveň umožnit státu kontrolu čerpání těchto zvláštních cen.
Navrhované změny
Název právníhoZákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (§ 38 předpisuodst. 5 a 8)
Nové zpracováníNejde o nové zpracování, jde o rozšíření účelu pro již osobních údajůzpracovávané osobní údaje za účelem poskytování zvláštních cen
nebo speciálního tarifu.
Zachování stávajícíhoStávající zpracování zůstává zachované. Úřad, který již nyní zpracování osobníchzpracovává osobní údaje za účelem vyplácení kompenzací údajůpodnikatelům, kteří poskytují zvláštní ceny. Rozšiřuje se účel
zpracování těchto údajů.
Konkrétní popis zpracování
Účel zpracování Vedení seznamu osob se zvláštními sociálními potřebami jako
kontrola pro zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění.
Správce osobníchČeský telekomunikační úřad údajů
Dotčené subjektyPoskytovatelé univerzální služby pro poskytování zvláštních cen podílející se naa speciálního tarifu a předávání osobních údajů pro vedení zpracováníseznamu vedeného Úřadem a Ministerstvo práce a sociálních za
účelem součinnosti při ověřování údajů.
Právní titul proÚřad – plnění úkolu ve veřejném zájmu, poskytovatelé zpracováníuniverzální služby – plnění úkolu ve veřejné zájmu a plnění ze
smlouvy. Ministerstvo práce a sociálních věcí – plnění úkolu ve veřejném zájmu.
Kategorie subjektůKoncový uživatel, který je spotřebitelem – osoby se zvláštními údajůsociálními potřebami.
KategorieTytéž, které doposud zpracovávají poskytovatelé univerzální zpracovávanýchslužby a Úřad podle dosavadní právní úpravy (nařízení vlády osobních údajůč. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen
hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami). Jedná se o základní identifikační údaje, údaje prokazující nárok na cenové zvýhodnění, údaj o čerpání cenového zvýhodnění.
Veřejnost zpracování Neveřejné zpracování
Lhůty pro uchováníPoskytovatel univerzální služby, popřípadě Úřad, uchovává osobních údajůosobní údaje po dobu poskytování zvláštní ceny nebo speciálního
tarifu a po skončení jejich poskytování po dobu 5 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude poskytovat pouze součinnost, předpoklad je, že osobní údaje pro poskytnutí součinnosti budou vedeny dle lhůt stanovených pro agendy ministerstva, které jsou řešeny ve speciálním zákoně. Toto zpracování na ně vliv mít nebude.
Práva subjektu údajů Subjekt údajů bude moci uplatnit u Úřadu tato práva dle GDPR
• Právo dle čl. 13, 14 – informační povinnost
• Právo dle čl. 15 – právo na přístup k osobním údajům
• Právo dle čl. 16 – právo na opravu
• Právo dle čl. 21 – právo vznést námitku
Příjemce osobníchNepočítá se s příjemci. údajů
Zvláštní úprava právNení. subjektů údajů
Způsob zpracováníDetailní parametry zpracování budou upřesněny v nařízení vlády. osobních údajůObecně je předpoklad, že poskytovatel služby bude Úřadu zasílat
zabezpečenou cestou osobní údaje. Úřad již nyní tyto údaje dostává pro výplatu kompenzací ke zvláštním cenám, nově je bude vést v samostatném seznamu. Z tohoto seznamu pak na žádost poskytovatele bude poskytovat pouze informace pro ověření, zda daná osoby čerpá/nečerpá cenové zvýhodnění – odpověď typu ano/ne. V případě pochybností relevantnosti osobních údajů osloví Úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí a požádá je o ověření dat. Nepředpokládá se, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí předávalo nějaké osobní údaje. Seznam bude veden ve standardech podléhající kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti definované pro zabezpečení elektronických sítí.
Dopady na soukromíDopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se subjektů údajůnemění. Subjekt údajů se může rozhodnout, zda požádá o
zvláštní ceny nebo speciální tarif a pokud tak učiní, musí strpět požadavek na prokázání splnění podmínek pro udělení zvláštních cen nebo speciálního tarifu. Zavedením kontrolního seznamu a čerpání zvláštních cen nebo speciálního tarifu může vést k odhalení snahy dvojího čerpání cenového zvýhodnění, což může být pro subjekt údajů nepříjemné. Zákonodárce volil způsob a rozsah zpracování osobních údajů s minimálním dopadem na soukromí subjektů údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh zákona je svým charakterem technickým právním předpisem a v důsledku jednotlivých navrhovaných změn, nevznikají v daném návrhu korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (CorruptionImpactAssessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou.
11. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Vzhledem k časové naléhavosti právní úpravy předmětné problematiky, zejména s ohledem na sociální aspekty osob s nízkými příjmy v kontextu současné čím dále tíživější ekonomické situaci a efektivnějšího zacílení pomoci potřebným osobám, je žádoucí návrh zákona přijmout co nejdříve. Proto se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvém čtení.
Jen tak bude zajištěno, že Úřad bude moci uložit poskytování těchto zvláštních cen osobám se zvláštními potřebami od 1. ledna 2023 a zajistit tak kontinuální poskytování zvláštních cen v režimu tzv. univerzální služby. Zároveň bude dosaženo efektivní kontroly čerpání těchto prostředků ze státního rozpočtu.
K Čl. I
K bodu 1
Návrh nově upravuje osobu s nízkými příjmy jako osobu, která pobírá příspěvek na živobytí v návaznosti na právní úpravu § 3 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a § 55 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh ustanovení je širší o úpravu vedení seznamu osob, jimž byla zvláštní cena přiznána a poskytována, a to pro případ, kdy by byla povinnost poskytovat zvláštní ceny uložena více podnikatelům. V takovém případě by seznam vedl Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání zvláštních cen u různých podnikatelů. Tito podnikatelé by poskytovali data o svých účastnících se zvláštní cenou a na dotaz dostanou od Úřadu informaci, zda spotřebitel již čerpá službu zvláštních cen u jiného poskytovatele nebo ne.
K § 38 odst. 5
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích (tzv. speciální koncová zařízení) je povinen v souladu s § 43 odst. 2 písm. b) tohoto zákona nabídnout speciální tarif odpovídající potřebám zdravotně postižených osob s ohledem na druh jejich zdravotního postižení. Za splnění podmínky nabídnout speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) se považuje poskytnutí zvláštní ceny.
Vzhledem k propojení těchto dvou dílčích služeb univerzální služby je nezbytné uvádět v seznamu pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění i poskytnutí speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b).
Pokud by byla povinnost poskytovat zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena jen jednomu podnikateli, tento si zajistí kontrolu směřující k zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění sám, Úřad v takovém případ seznam nevede a povinnost podnikatele předávat údaje Úřadu se na takový případ nevztáhne. Pokud by bylo více podnikatelů, kterým byla uložena alespoň jedna z uvedených služeb, platí pro takové podnikatele povinnost předávat údaje Úřadu pro vedení seznamu.
Pro účely kontroly údajů v seznamu ze strany Úřadu mu Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje součinnost v tom smyslu, že sdělí, zda daná osoby uvedené v seznamu pobírají, popřípadě v jakém období pobíraly, příspěvek na živobytí.
K bodu 2
Je upraveno zmocnění k vydání nařízení vlády, které by stanovilo nad rámec stávajícího také rozsah, formu, dobu a způsob předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupu podnikatelů do takového seznamu.
V nařízení vlády bude také jako doklad pro prokázání nároku na poskytnutí zvláštní ceny pro osoby s nízkými příjmy určeno potvrzení o tom, že je příjemcem příspěvku na živobytí nebo společně s ním posuzovanou osobou.
Úřad předpokládá vedení seznamu coby elektronické databáze s online přístupem podnikatelů a je nutno nastavit jak parametry údajů, které poskytovatelé Úřadu předávají, tak podmínky jejich přístupu do tohoto seznamu.
K bodu 3
Zpřesnění úpravy v případě, kdy žádný podnikatel nepodá přihlášku do výběrového řízení v rámci univerzální služby. Nově se v zákoně explicitně uvádí, že Úřad může z moci úředníuložit povinnost poskytovat službu zvláštních cen více než jednomu subjektu.
K bodu 4
Navrhuje se doplnění nového odstavce 14 do § 39 tak, aby byla jednoznačně dána pravidla a postupy Úřadu v procesu výběrového řízení a určení podnikatelů a výslovně stanovena možnost zrušit vyhlášené výběrové řízení a uložit povinnost poskytovat zvláštní ceny i více podnikatelům tak, aby mohl být řádně naplněn účel zvláštních cen, za podmínek zrušeného výběrového řízení. V tomto případě již není nutné provedení veřejné konzultace, neboť ta byla provedena k záměru, který určil podmínky zrušeného výběrového řízení, a tento záměr včetně podmínek se nezměnil. Pokud by Úřad stanovil odlišné podmínky, tak by samozřejmě musel postupovat standardně, tedy zveřejnit nový záměr podle ustanovení § 39 odst. 1 a provést i novou veřejnou konzultaci podle § 130 zákona. Toto pravidlo, tedy že v případě změny výstupu vzniklého na základě veřejné konzultace se konzultace opakuje nad změněným návrhem) je však již současný platný postup.
Dále jsou doplněny aspekty, které je povinen Úřad při ukládání povinnosti z moci úřední zohlednit, tj. skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizace narušení tržního prostředí, když tento cíl akcentuje čl. 85 odst. 5 Kodexu, a potřebu zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebami v maximální míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny, což odpovídá požadavku obsaženému v třetím pododstavci článku 85 odst. 2 Kodexu. Navržená úprava umožní Úřadu flexibilně reagovat zejména v případě, že uložení povinnosti podnikatelům, kteří podali přihlášku, by znamenalo nedostatečné pokrytí potřeb osob se zvláštními sociálními potřebami, zejména možnost volby podnikatele poskytujícího zvláštní ceny.
K bodu 5
Smyslem speciálního tarifu je složení jednotlivých služeb v tarifu specificky podle různých druhů zdravotního postižení, nikoliv nižší ceny. Nicméně institut zvláštních cen slouží k cenové kompenzaci u tarifů, které by byly pro znevýhodněné zákazníky (mimo jiné i zdravotně postižené) cenově nedostupné. Poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu. V tomto smyslu bylo tedy doplněno ustanovení § 43 odst. 2 písm. b).
K bodu 6
Uvedení ustanovení § 44 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích do souladu s § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2, resp. do souladu s písmenem b) části A Přílohy VI Kodexu, ze kterého vyplývá, že jednou z doplňkových služeb je „Bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou.
K bodu 7
Chybný odkaz (na neexistující odstavec, správně má být odkazováno na vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby podle odstavce 2).
K bodu 8
Je navržena úprava § 86 odst. 1 povinnost vést oddělenou evidenci výnosů a nákladů tak, že se tato povinnost nevztahuje na poskytovatele zvláštních cen nebo poskytovatele speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b), když povinnost vést oddělenou evidenci v těchto případech není nutná a žádoucí z dále uvedených důvodů.
Pro výpočet ztráty z poskytování zvláštních cen podle § 38 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích z poskytování nebo speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b) není podkladem oddělená evidence nákladů a výnosů, ale seznam osob s přiznanou zvláštní slevou a výše poskytnutého cenového zvýhodnění v kalendářním roce (za jednotlivá zúčtovací období), jak je uvedeno v příslušném nařízení vlády. Ztráta se počítá jako rozdíl tržeb poskytovatele univerzální služby a téhož poskytovatele za situace, že by povinnost poskytování zvláštních cen nebo speciálního tarifu neměl a poskytoval svým účastníkům služby za komerční ceny. Dopad poskytování zvláštních cen nebo speciálního tarifu se tak projeví pouze u výnosů a vedení oddělené evidence podle § 86 by tak pro poskytovatele zvláštních cen nebo speciálního tarifu bylo nadbytečné, nevyužitelné, a tudíž nepřiměřeně zatěžující. Ponechání současné právní úpravy (povinnost vést evidenci nákladů a výnosů) by mohlo znamenat pro menší podnikatele, kteří by měli potenciální zájem poskytovat službu zvláštních cen nebo speciální tarif, neúměrnou administrativní překážku.
Navržená změna právní úpravy současně nikterak nezbavuje povinnosti vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů v případě, že se jedná o poskytovatele jiné univerzální služby nebo subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele.
K bodu 9
Doplnění skutkové podstaty v návaznosti na úpravu v § 38 odst. 5.
K bodu 10, 11 a 12
Legislativně technická úprava předmětných sankcí.
K ČI. II
Přechodná ustanovení:
Účelem přechodných ustanovení je zajistit kontinuální poskytování předmětných služeb tak, aby oprávněné osoby nebyly kráceny na svých právech, a aby jak tyto osoby, tak poskytovatelé univerzální služby měli dostatečný časový prostor splnit podmínky podle nové právní úpravy. Po uplynutí lhůt stanovených přechodnými ustanoveními v případě, že původně oprávněná osoba nedoloží předmětné potvrzení, ztratí nárok na cenové zvýhodnění.
5. Aby byla zachována kontinuita poskytování zvláštních cen na základě již uložené povinnosti, je třeba zajistit, aby poskytovatel této služby, jemuž byla uložena povinnost za právní úpravy účinné do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nadále zvláštní ceny poskytoval i za změněných podmínek podle tohoto zákona.
6. Povinnost poskytovatele univerzální služby,ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat dotčené spotřebitele, o povinnosti doložit doklady o tom, že jsou i nadále osobami s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb.
7. Povinnost osoby s nízkými příjmy předložit poskytovateli univerzální služby doklady o tom, že je i nadále osobou s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., (ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona).
8. Doba poskytování služby zvláštních cen a její ukončení pro spotřebitele, který nepředložildoklady o tom, že je i nadále osobou s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., (ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona).
K Čl. III
Datum nabytí účinnosti se v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. ledna 2023.
V Praze dne 9. listopadu 2022
Předseda vlády: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LLM. v.r.
Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Jozef Síkela, v.r.