Stát si občané zřídili mimo jiné proto, aby je bránil před vnějším nepřítelem. V plnění této základní povinnosti Československo v letech 1968-1991 selhalo. Své občany před vnějším nepřítelem neuchránilo a mnozí občané na to doplatili svými životem nebo zdravím. Stát je dle názoru předkladatelů povinen svým občanům újmu způsobenou činností okupačních sil kompenzovat. Nelze samozřejmě nahradit všechny škody, které činnosti okupačních sil vznikly. I přesto však je možné uvažovat o odškodnění příbuzných těch občanů, kteří byli zabiti a těch občanů, kteří byli zraněni nebo znásilněni.
Za škody způsobené občanům České republiky jsou dle mezinárodního práva odpovědné ty státy, případně jejich právní následovníci, které se na okupaci Československa podílely. Z jejich strany však dosud k žádnému vyrovnání nedošlo a předložený návrh zákona tuto otázku neřeší, ale ani nevylučuje.
Historické prameny k předmětné problematice jsou velmi kusé. Zpracovatelé si nechali vypracovat odborný historický posudek o obětech okupace Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy, který je přílohou této důvodové zprávy. Z posudku vyplývá, že poměrně přesné počty obětí je možné definovat pouze v roce 1968. O těchto obětech existují poměrně rozsáhlé primární i sekundární prameny.
Problémem jsou prameny k obětem v období 1969-1991. Zde jsou informace velmi nedostatečné, což je způsobeno především skutečností, že prameny úřední povahy z této doby jsou stále vedeny v nejpřísnějším režimu utajení. Tato skutečnost značně omezuje možnost přesně uvést počty obětí okupace Československa za celé období a tím také vypočítat přesnou výši nákladů spojenou s navrhovaným odškodněním.
Z odborného posudku vyplývá, že jen v období od 20.8.1968 do 9.9.1968 bylo zabito celkem 72 osob, těžce zraněno bylo 266 osob a lehce zraněno bylo 436 osob. Tyto údaje jsou pochopitelně za celé tehdejší Československo. Z dalších zpráv je zřejmé, že případy zabití, znásilnění nebo zranění se v masivním počtu vyskytovaly až do konce roku 1968. Od roku 1969 do roku 1991 se počty snižují, ale rozhodně nikoliv na nulu. Případy znásilňování, zranění nebo i zabití jsou zdokumentovány až do odchodu Sovětské armády z Československa v roce 1991.
Samotná konstrukce navrhovaného zákona je převzata z již existujícího zákona o odškodnění občanů protiprávně zavlečených do SSSR, který byl přijat v roce 2002. Pro vyřizování nároků na odškodnění se stanovuje obdobný postup a obdobná kritéria jako v případě tohoto již existujícího zákona.
Soulad s ústavním pořádkem České republiky:
Navrhovaný zákon je v souladu s Ústavou České republiky a jejími dalšími právními předpisy.
Soulad s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropských společenství:
Návrh není v rozporu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaný zákon je v souladu s právními předpisy Evropských společenství.
Ekonomický dopad:
Předpokládaný dopad zákona na státní rozpočet bude činit cca 600 mil. Kč. Tato částka však bude odčerpávána v průběhu tří rozpočtových let. Přesné vyčíslení dopadů na státní rozpočet nelze provést, protože nejsou k dispozici přesné údaje o obětech za celé období pobytu okupačních vojsk na území Československa. Vycházet tak lze pouze z poměrně přesných údajů týkajících se pouze obětí okupace z roku 1968.