zákon č. 203/2022 Sb.

K čl. I K bodu 1:

Zákonem č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, bylo (v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu) novelizováno ustanovení § 7 odst. 5, které upravuje vymezení okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení (dosavadní kritérium trvalého pobytu bylo nahrazeno faktickým užíváním bytu). Tato změna nebyla promítnuta do ustanovení § 7 odst. 6. Toto legislativně technické opomenutí se tímto napravuje.

K bodům 2 a 3:

Náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu se podle § 25 odstavce 1 písm. c) rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu. Nově se v § 25 odst. 2 větě první ruší povinnost oprávněné osoby rozepisovat výše uvedené náklady na jednotlivé položky. Oprávněná osoba bude nadále povinna předložit krajské pobočce Úřadu práce rozpis nákladů na bydlení podle jednotlivých položek uvedených v § 25 odstavci 1 (tj. nájemné, náklady za plyn, náklady za elektřinu a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu), ovšem náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu již nebude nutno podrobně rozepisovat podle jednotlivých služeb. V návaznosti na výše uvedenou změnu se v § 25 odstavci 1 písm. c) mění taxativní výčet nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu na výčet demonstrativní. Zrušením povinnosti rozepisovat náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu na jednotlivé položky ztratí dosavadní taxativní výčet své opodstatnění. Nadále totiž nebude možné přezkoumat obsah dokladu o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a jeho soulad s taxativním výčtem nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu v § 25 odstavci 1 písm. c). Jeho zachování v nezměněné podobě by také po novelizaci § 25 odstavce 2 věty první mohlo založit nerovné postavení mezi žadatelem, který krajské pobočce Úřadu práce (z vlastní iniciativy) předloží podrobný rozpis nákladů za jednotlivé služby, který bude zahrnovat i náklad za službu neuvedenou v taxativním výčtu nákladů za plnění poskytovaných s užíváním bytu podle § 25 odstavce 1 písm. c) (a tento náklad proto nebude moci být krajskou pobočkou Úřadu práce uznán), a žadatelem, který podrobný rozpis jednotlivých služeb nepředloží. Z uvedených důvodů bude nově tento výčet výčtem demonstrativním, stejně jako je tomu v ustanovení § 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na příspěvek na bydlení nebude nově podmíněn předložením zúčtování zálohově placených nákladů na bydlení. Povinnost předložit toto zúčtování zůstává sice zachována, oprávněná osoba však nově nebude postihována, pokud poskytovatel služeb nesplní vůči oprávněné osobě jako příjemci služeb povinnost ve stanovené lhůtě provést vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Splní-li oprávněná osoba svou povinnost, budou případné přeplatky či doplatky započteny do výše nákladů na bydlení postupem dle § 25 odstavce 4.

K bodu 4:

V návaznosti na zmocnění uvedené v § 28 vydává vláda každoročně nařízení vlády, kterým pro účely příspěvku na bydlení stanoví pro následující kalendářní rok výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Při stanovení výše částek normativních nákladů na bydlení pro následující kalendářní rok se (v souladu s dosavadním zmocněním v § 28) vychází mimo jiné i ze změny indexů spotřebitelských cen příslušných komodit nákladů na bydlení za předchozí kalendářní rok. Konkrétně nařízení vlády č. 507/2021 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, při výpočtu výše částek normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 vycházelo ze skutečné meziroční změny cen za 1. až 3. čtvrtletí 2021 sdělené Českým statistickým úřadem a s odhadem vývoje těchto cen za celý rok 2021 zpracovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na základě dosavadního vývoje spotřebitelských cen. Zmocnění v zákoně ale vládě neumožňovalo reagovat na avizované výrazné zvýšení nákladů na energie v roce 2022. Novelizované znění § 28 proto vládě umožní, aby již pro rok 2023 stanovila výši částek normativních nákladů na bydlení také s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2022 a 2023, který zpracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem (obdoba § 26a odst. 3 zákona). Zároveň je nově zakotvena možnost zvýšit nařízením vlády částky normativních nákladů na bydlení v průběhu kalendářního roku, a to za předpokladu, pokud se odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku významným způsobem změní. Navýšení se provede od počátku následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, v němž bude nařízení vlády vydáno.

K bodu 5:

Nově se zvyšuje maximální měsíční výše rodičovského příspěvku z dosavadních 10 000 Kč na 13 000 Kč pro ty rodiče, kterým není možné (ani jednomu z nich) stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, nebo pokud u žádného z rodičů není 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu vyšší než 13 000 Kč (dosud 10 000 Kč). Cílem opatření je umožnit výše uvedeným rodičům zvolit si vyšší čerpání rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci. V důsledku toho dojde ke zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku.

K bodu 6:

Ruší se povinnost podávat každoročně novou žádost o příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení již nebude přiznáván na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, byli-li splněny podmínky nároku na tuto dávku jen po tuto kratší dobu), ale nově bude přiznáván na dobu neurčitou. Příspěvek bude nadále vyplácen vždy po období kalendářního čtvrtletí (nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí). Zachována zůstává také povinnost oprávněné osoby prokazovat krajské pobočce Úřadu práce výši rozhodných příjmů a nákladů na bydlení za každé kalendářní čtvrtletí.

K bodům 7 a 8:

V zájmu snížení administrativního zatížení poživatelů příspěvku na bydlení se navrhuje, aby se skutečnosti rozhodné pro nárok a výši příspěvku na bydlení povinně dokládaly jen jednou za půl roku. Rozhodné období kalendářního čtvrtletí zůstává zachováno. Vždy bude kalendářní čtvrtletí, kdy se příspěvek na bydlení překlopí z minulého období bez toho, že by bylo nutné dokládat příjmy a náklady na bydlení (platí pro první a třetí čtvrtletí) a následovat bude kalendářní čtvrtletí, kdy bude povinnost příjmy a náklady dokládat a příspěvek na bydlení se podle toho stanoví. Vzhledem k tomu, že i v průběhu kalendářního čtvrtletí, za které se nemusí dokládat příjmy a náklady bydlení, může dojít ke zvýšení nákladů na bydlení nebo snížení příjmu, či jiným změnám, je dána možnost poživateli příspěvku na bydlení předložit do stanovené doby (do 15 dne prvního měsíce daného kalendářního čtvrtletí) potřebné doklady, a podle nich se výše příspěvku na bydlení nově stanoví. Znamená to, že se vždy střídají kalendářní čtvrtletí, kdy se příspěvek na bydlení automaticky překlápí do dalšího čtvrtletí s kalendářním čtvrtletím, kdy je povinnost doložit všechny rozhodné skutečnosti. Tímto opatřením se na jedné straně sníží administrace dávky, na druhé straně se rozšiřuje prostor pro její nadužívání (nebude možné v překlápěných čtvrtletích reagovat na změny, které by vedly ke snížení dávky, pokud je poživatel dávky dobrovolně neuvede).

K bodu 9:

Zákonem č. 285/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bylo (v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu) novelizováno ustanovení § 66 odst. 2 zákona, které upravuje místní příslušnost krajských poboček Úřadu práce. Tato změna nebyla promítnuta do ustanovení § 58 odst. 2 zákona. Toto legislativně technické opomenutí se tímto napravuje.

K bodu 10:

V seznamu příloh žádosti o příspěvek na bydlení uvedeném v § 68 odstavci 1 písm. e) se vypouští duplicitní formulace povinnosti předložit doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu, neboť tyto náklady jsou součástí „nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c)“, které ustanovení § 68 odstavce 1 písm. e) uvádí výslovně vzápětí poté. Povinnost oprávněné osoby předložit krajské pobočce Úřadu práce doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu zůstává fakticky nezměněna.

K bodu 11:

Podle § 6 odst. 2 správního řádu správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup a podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Podle dosavadní úpravy § 68a se v řízení o dávkách státní sociální podpory připouští, aby listina, která má sloužit k provedení důkazu, byla oprávněnou osobou předložena mimo jiné ve formě její prosté kopie (v případě podání učiněného v elektronické podobě pak bez provedení autorizované konverze listiny). Nově se úprava § 68a rozšiřuje na veškeré listiny, které jsou orgánu státní sociální podpory předkládány (zejména povinné přílohy žádosti o dávku a doklady k prokázání trvání nároku). Dospěje-li orgán státní sociální podpory k závěru, že prostá kopie listiny není dostatečná (z důvodu pochybností o autenticitě a věrohodnosti předložené listiny bez jakýchkoli autentizačních prvků), bude požadovat předložení originálu nebo úředně ověřené kopie listiny.

K bodu 12:

Možnost, kdy může účastník řízení učinit podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, se rozšiřuje o případ, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní elektronický formulář podle § 4 odstavce 3 zákona č. 12/2020, o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 13:

V § 69 odstavci 1 písm. e) se ruší povinnost krajské pobočky Úřadu práce vydat písemné rozhodnutí, rozhoduje-li podle § 7 odstavce 6 v případech, kdy není splněna vyvratitelná právní domněnka, že osoby uvedené v § 7 odstavci 3 písm. a) až c) spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Krajská pobočka Úřadu práce může podle stávající úpravy při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v § 7 odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. Nově nebude povinností krajské pobočky Úřadu práce vydat při rozhodování o dávkách ve výše uvedených případech samostatné písemné rozhodnutí, ale bude povinna postupovat podle § 70, tj. doručit žadateli o dávku písemné oznámení o dávce a její výši (§ 70 odstavec 1 věty první a třetí), ve kterém bude zohledněno, že zákonem vytvořený předpoklad společného soužití neodpovídá ve výše uvedených případech skutečnosti. Žadateli pak svědčí právo uplatnit námitky proti postupu krajské pobočky Úřadu práce (§ 70 odstavce 2 až 4). Učiní-li tak, vydá krajská pobočka Úřadu práce do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce.

K bodu 14:

Jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na novelizaci § 51 odst. 5 zákona.

K čl. II – přechodným ustanovením

Výslovně se stanoví, že řízení zahájená a pravomocně neskončená přede dnem 1. 7. 2022 se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Toto pravidlo se však týká jen dávek náležejících nejpozději za měsíc červen 2022. Naproti tomu u dávek náležejících za měsíc červenec 2022 a měsíce následující, o které by oprávněná osoba požádala již přede dnem 1. 7. 2022, se řízení dokončí podle nové právní úpravy. Bod 3 v reakci na zrušení povinnosti podávat každoročně novou žádost o příspěvek na bydlení (změna § 51 odstavce 5) výslovně stanoví, že jeho dosavadní příjemci nemusí ke dni 1. července 2022 podávat novou žádost o příspěvek na bydlení. Stávající povinnost oprávněné osoby prokázat krajské pobočce Úřadu práce ve stanovených lhůtách výši rozhodných příjmů a nákladů na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí zůstává novelou nedotčena.

K čl. III: K bodu 1:

Navrhuje se úprava dávky mimořádné okamžité pomoci, resp. rozšíření o další druh mimořádných událostí, které když nastanou, může být osoba orgánem pomoci v hmotné nouzi rovněž považována s přihlédnutím k příjmům a sociálním a majetkovým poměrům za osobu v hmotné nouzi. Další mimořádnou situací se rozumí taková situace, v jejímž důsledku může být osoba ohrožena bytovou nouzí nebo jiným ohrožením v oblasti bydlení, nezajištěním základních životních podmínek, a této situaci lze jen obtížně předejít a není možné ji zvládnout vlastními silami. Pro některé mimořádné situace lze právní úpravu považovat již za překonanou a jeví se potřeba jakési flexibilnější mimořádné okamžité pomoci. Proto se specifikuje další možná událost, která když nastane, může osobě v hmotné nouzi vzniknout nárok na jednorázovou dávku – mimořádnou okamžitou pomoc. Přestože v případě mimořádné okamžité pomoci se jedná o tzv. dávku fakultativní, kdy orgán pomoci v hmotné nouzi uplatňuje ve značné míře správní uvážení, dochází stále častěji k případům, kdy jsou osoby např. v důsledku pandemické situace nebo energetické krize, postiženy ztrátou příjmu nebo zvýšenými náklady, které mohou v důsledku rodiny uvrhnout do neřešitelné situace a přímo je ohrozit bytovou nouzí (např. v situacích, kdy osobě nevznikl prozatím nárok na dávku příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory s ohledem na nastavení podmínek v rámci rozhodného období této dávky) nebo nezajištěním základních životních podmínek. S ohledem na některé problematické situace je Úřad práce ČR metodicky veden k tomu, aby některé situace, ke kterým v reálném čase stále častěji dochází, řešil na základě správního uvážení v širším výkladu, což se stále více jeví jako problematické. Je proto zapotřebí vytvořit zákonný prostor pro možnou podporu v těch případech, kdy nelze prostřednictvím opakujících se dávek ani stávající jednorázové podpory reagovat na některé bezprecedentní a neočekávané situace, jež mohou v životě nastat a uvést zranitelnou osobu do bezvýchodné situace. K zajištění základních životních podmínek osob v těchto specifických situacích je nutná rychlá reakce, a to zvláště v případech, kdy žádná další efektivní pomoc sociálního systému není pro tuto osobu dostupná.

K bodům 2 a 3:

Opatření je cíleno na seniory, kteří si již svůj příjem nemohou vlastní aktivitou navýšit, proto se jim zvyšuje bonifikace při zápočtu důchodu pro účely nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi.

K bodu 4:

Navrhuje se úprava, která orgánům pomoci v hmotné nouzi umožní na základě správního uvážení pro účely nároku a výše všech dávek pomoci v hmotné nouzi nepřihlížet k příjmu, jehož započítání do rozhodného příjmu by nebylo možné spravedlivě požadovat. Toto opatření vytvoří prostor pro možné správní uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi v mimořádných situacích, které mohou nastat, jako je např. pandemie nebo energetická krize, kdy se v praxi prokázalo, že toto uvážení je potřeba mít zakotvené v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. V současné době je toto uvážení upraveno pouze pro hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek a majetku a zcela chybí pro hodnocení příjmů.

K bodům 5 a 6:

Toto opatření umožní zohledňovat v případě podání žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci příjmy a celkové sociální a majetkové poměry v závislosti na okolnostech konkrétní situace, která zakládá nárok na dávku. V zájmu naplnění zásady rychlosti a hospodárnosti řízení je účelné, aby orgán pomoci v hmotné nouzi přihlížel ke skutečnosti, o jakou akutní potřebu řešit danou situaci se jedná, a to i s ohledem na požadovanou výši dávky. Např. se může jednat o situace, kdy je osoba okradena a potřebuje nezbytné finanční prostředky na úhradu cestovného do místa bydliště apod. V těchto případech by nebylo důvodné hodnotit podmínky nároku v širším časovém období. V některých případech bude naopak vhodné zohlednit možné spekulativní jednání osob v období před podáním žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci (např. výběry z účtu) a současně by mělo umožnit učinit si objektivnější obraz dané situace v časovém horizontu delším, než je jen jeden měsíc (aktuální kalendářní měsíc).

V zákoně o pomoci v hmotné nouzi Sb. je velká míra správního uvážení, a to hlavně z důvodu,

že ne všechny situace lze specificky podchytit v paragrafech. Jedná se o poslední záchytný systém nepojistných sociálních dávek v ČR, proto je nutná taková míra správního uvážení. Správní uvážení neznamená libovůli správních orgánů v rozhodování a nemůže vést k nepodloženým rozhodnutím. Úřad práce ČR po zjištění skutkového a právního stavu má možnost volby mezi několika variantami svého postupu, přičemž všechny tyto varianty jsou legální. Nesmí docházet k překročení zákonných mezí správního uvážení nebo jeho zneužití a také k prodlužování správních lhůt.

K bodu 7:

Navrhuje se změna současného stanovení okruhu společně posuzovaných osob pro účely hodnocení nároku na mimořádnou okamžitou pomoc k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, tj. mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi. Posuzovat osobu bez společně posuzovaných osob, jako je tomu dosud, bude možné na základě správního uvážení v případech, kdy to nelze po osobě spravedlivě požadovat. Jelikož se mimořádná okamžitá pomoc k úhradě nezbytného jednorázového výdaje v praxi využívá i pro případy, kde je vhodné nebo dokonce potřebné zjišťovat okruh společně posuzovaných osob a jejich příjmy a majetkové poměry (např. v situacích, kdy rodina žádá o výdaj na kauci bytu nebo na vyúčtování energií), upravuje se tato možnost přímo do zákona. V těchto případech je pak na místě, aby byli v rámci rodiny posuzováni všichni její členové. Tento princip správního uvážení je již dlouhodobě využíván v praxi v rámci hodnocení sociálních a majetkových poměrů, a i když toto posuzování tedy dnes metodicky může probíhat s pomocí § 15 (sociální a majetkové poměry osob blízkých), je na tento postup nahlíženo jako na nekoncepční. Proto je nutné u této situace jasně definovat, že lze přihlížet i ke společně posuzovaným osobám. Je ale nutné pro některé případy zachovat možnost k okruhu společně posuzovaných osob nepřihlížet, např. pokud se jedná o cizince, který byl v České republice okraden a je potřeba mu vypomoci s finančními prostředky na cestu zpět do své vlasti. Dále se může jednat např. o situaci, kdy je v rodině dlouhodobě nemocné dítě mladší 1 roku, které je hospitalizováno, přičemž rodič nemá nárok na příspěvek na péči, a rodič nemá finanční prostředky na úhradu cestovného do místa hospitalizace. Cílem je podpořit rodiny s hospitalizovaným dítětem (zejména při delší hospitalizaci) - pomoci jim uhradit výdaje na dopravu za dítětem do tohoto zdravotnického zařízení (např. nedonošení novorozenci, kdy je potřeba zajistit kontakt matka – dítě a současně tam není matka hospitalizovaná s dítětem, nebo dětští onkologičtí pacienti).

K bodu 8:

V souvislosti s navrženou novou mimořádnou událostí pro poskytnutí mimořádné okamžité pomoci se navrhuje stanovit výši až do dvacetinásobku částky životního minima jednotlivce v rámci období 12 měsíců po sobě jdoucích. Přestože se jedná o dávku jednorázovou, ze stanoveného limitu je patrné, že dávku lze poskytnout i vícekrát, přičemž je třeba vnímat, že důsledky určité nenadálé situace mohou být i dlouhodobějšího charakteru. Nová navrhovaná situace u mimořádné okamžité pomoci vychází především ze zkušeností s událostmi, jako je pandemie COVID-19, energetická krize, a proto je i její výše koncipována tak, že při této události bude potřeba podpořit rodinu nebo jednotlivce více měsíců, narozdíl od již dnes v zákoně zakotvené situace mimořádné události [§ 2 odst.4 bod a)], kdy se jedná o jednu událost (především živelní pohromu).

K bodu 9:

Navrhuje se úprava stanovení výše mimořádné okamžité pomoci u jednorázového výdaje tak, že výše se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do výše jednorázového výdaje. Toto opatření reflektuje skutečnost, že ve stávající úpravě absentuje možnost přihlédnout k příjmové a majetkové situaci žadatele, přičemž výše nároku není nijak omezena tak, jak je tomu v případech ostatních typů mimořádné okamžité pomoci.

K bodům 10 a 11:

Navrhuje se změna místní příslušnosti pro dávky pomoci v hmotné nouzi podle místa, kde žadatel a s ním společně posuzované osoby bydlí. Mění se místní příslušnost u dávek pomoci v hmotné nouzi, která již nebude tam, kde má osoba hlášen trvalý pobyt, ale tam, kde bydlí. Tímto opatřením se zrychlí dostupnost dávek pro osoby, které bydlí mimo kraj, kde mají hlášený svůj trvalý pobyt. Obdobná změna místní příslušnosti již byla provedena u dávek státní sociální podpory.

K bodu 12:

Možnost, kdy může účastník řízení učinit podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, se rozšiřuje o případ, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní elektronický formulář podle § 4 odstavce 3 zákona č. 12/2020, o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 13:

§ 73: Podle § 6 odst. 2 správního řádu správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup a podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Podle dosavadní úpravy § 73 se v řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi připouští, aby listina, která má sloužit k provedení důkazu, byla oprávněnou osobou předložena mimo jiné ve formě její prosté kopie (v případě podání učiněného v elektronické podobě pak bez provedení autorizované konverze listiny). Nově se úprava § 73 rozšiřuje na veškeré listiny, které jsou orgánu pomoci v hmotné nouzi předkládány (zejména povinné přílohy žádosti o dávku a doklady k prokázání trvání nároku). Dospěje-li orgán pomoci v hmotné nouzi k závěru, že prostá kopie listiny není dostatečná (z důvodu pochybností o autenticitě a věrohodnosti předložené listiny bez jakýchkoli autentizačních prvků), může požadovat předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu listiny. § 74: Podle dosud platné právní úpravy Úřad práce ČR v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) dává účastníkům řízení možnost seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. V případě, kdy podklady správnímu orgánu předložil účastník řízení, se účastník řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním nevyrozumívá. Navrhovanou novelou jsou pro možnost nevyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním doplněny situace, kdy podklady rozhodnutí doložila osoba společně posuzovaná a dále, pokud se jedná o údaje, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace podle § 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi. V Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí jsou vedeny pouze skutečnosti, které jsou účastníku řízení známy. Jedná se především o informace, které účastník řízení nebo osoba společně posuzovaná aktivovali svým jednáním vůči Úřadu práce ČR. Např. výplata dávek státní sociální podpory na základě žádosti o přiznání dávek účastníka řízení nebo osoby společně posuzované; informace týkající se oprávněné osoby a pečující osoby ve věci příspěvku na péči na základě podané žádosti o příspěvek na péči; informace o dočasné pracovní neschopnosti doložením pracovní neschopnosti na oddělení zaměstnanosti Úřadu práce ČR apod. Dále se jedná o informace, které jsou taktéž aktivovány jednáním účastníka řízení nebo osoby společně posuzované, avšak u jiného správního orgánu než u Úřadu práce, např. výplata starobního důchodu na základě žádosti o důchod podané u České správy sociálního zabezpečení. Všechny tyto skutečnosti jsou v průběhu pobírání opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi zjišťovány zpětně za kalendářní měsíc předcházející měsíci aktuálnímu. V době, kdy informace sehrané v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí ovlivňují nárok a výši dávky, jsou účastníku řízení známy. Např. výplata přídavku na dítě v měsíci dubnu ovlivní nárok a výši dávky v měsíci květnu. Z uvedeného je zřejmé, že rozšíření výjimek z povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním se vztahuje na podklady, které jsou účastníku řízení známy. Důsledek (např. výplata dávky) vznikl na základě aktivity účastníka řízení (osoby společně posuzované) a konkrétně ve věci započitatelných příjmů se jedná o příjmy vyplacené v měsíci předcházejícím měsíci, ve kterém ovlivní nárok a výši dávky. Poslední rozšíření výjimek z povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním se vztahuje na situace, kdy správní orgán zasílá účastníku řízení výzvu k doložení skutečností rozhodných pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu (§ 49 zákona o pomoci v hmotné nouzi), a to jak v rámci probíhajícího řízení o žádosti o dávku, tak i v průběhu pobírání příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení. V této výzvě je účastník řízení upozorněn na následky nesplnění povinností výzvou stanovených, tak, jak je dáno dikcí § 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Konkrétně je ve výzvě uvedeno, že žádost o dávku může být zamítnuta, výplata dávky může být zastavena nebo dávka odejmuta. V případě nesplnění výzvy bude nejbližším úkonem rozhodnutí, nejčastějším důvodem pro vydání rozhodnutí v tomto případě bude nedoložení rozhodných skutečností pro nárok na dávku nebo jeho trvání. Úřad práce ČR průměrně měsíčně zpracovává 103 297 žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi. Za 1.Q roku 2022 průměrně měsíčně Úřad práce ČR vydal v této agendě 7 355 negativních rozhodnutí, tj. rozhodnutí o nepřiznání dávky, zamítnutí žádosti, přičemž před každým vydaným rozhodnutím Úřad práce ČR dal účastníkům řízení v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Výprava vyrozumění se provádí doporučeně, tj. modrou obálkou, jejích celkové náklady při průměrné ceně 57 Kč za zásilku činní za jeden měsíc 420 000 Kč. Dále Úřad práce ČR průměrně měsíčně vyplácí 94 398 nároků na dávky pomoci v hmotné nouzi. Za 1.Q roku 2022 průměrně měsíčně Úřad práce ČR u 1/2 z průměrně vyplácených nároků dávku vydal rozhodnutí, kterému předcházelo vypravení vyrozumění (výzva s poučením). Celkové náklady za jeden měsíc u těchto situací, tj. u 47 199 žádostí, činí 2 690 343 Kč. Ročně Úřad práce ČR vynaloží náklady na poštovné v průměru ze 37 324 116 Kč. Z výše uvedených důvodů se jeví tento proces jako nadbytečný. V případě, že by došlo k úpravě správního řízení u dávek pomoci v hmotné nouzi a byla odstraněna povinnost v nesporných splnění či nesplnění podmínek nároku a určení výše dávek vyrozumívat účastníky řízení v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádku, pak by to mělo významný vliv do: • činnosti Úřadu práce ČR, kdy by se snížila administrativní činnost, tj. došlo by ke zrychlení vyřizování žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi, což by bylo pozitivní i pro samotné klienty, • snížení výdajů za poštovné, • snížení provozních nákladů, tj. toner a papír. Tímto opatřením nedochází u účastníka řízení ke krácení jeho procesních práv, neboť vydání rozhodnutí ve věci bez možnosti vyjádřit se k podkladům v rámci zahájených řízeních na základě žádosti nebo z moci úřední se týká pouze případů, kdy jsou rozhodné skutečnosti pro účely nároku a výše dávek účastníku řízení známy. Tyto rozhodné skutečnosti buďto předložil Úřadu práce ČR sám účastník řízení nebo s ním osoba společně posuzovaná, anebo jsou tyto údaje známy z jiných agend, kde je ale musel také účastník řízení nebo osoba společně posuzovaná aktivovat svým jednáním, jinak by tyto údaje nemohly být k dispozici. Navíc není účastník řízení nijak krácen na svých právech v rámci opravných prostředků. Účastník řízení má nadále možnost podat námitky/odvolání, kde může mj. navrhnout nové důkazy a uplatnit svá stanoviska.

K bodu 14:

Navrhuje se obdoba právní úpravy již obsažené v zákoně o státní sociální podpoře, podle které se nedoručuje oznámení v situacích, kdy ke změně výše dávky dochází „pouze“ z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro vyšší částky životního minima.

K čl. IV – přechodným ustanovením:

S cílem usnadnit přechod na novou místní příslušnost krajských poboček Úřadu práce ČR u té části klientů úřadu, kteří bydlí jinde, než jsou hlášeni k trvalému pobytu, se navrhuje informovat poživatele opakujících se dávek o této změně s výzvou oznámit v relevantních případech místo bydlení tak, aby Úřad práce mohl převést výplatu dávek na místně příslušnou pobočku Úřadu práce. Rovněž se navrhuje, aby se rozběhnutá řízení o dávkách dokončila již podle nových navrhovaných opatření, neboť by se stejně musela ihned přehodnotit.

K čl. V – účinnosti

V souladu s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje stanovit účinnost zákona dnem 1. července 2022, s výjimkou dvou bodů obsahujících úpravu příspěvku na bydlení, které mají účinnost odloženou z důvodu nutnosti úpravy informačního systému tak, aby faktický dopad uvedených dvou změn nastal od 1. 1. 2023. K takto navrhované účinnosti zákona vede vládu kromě zřejmé časové naléhavosti navrhovaných změn i ryze praktické hledisko. Nastane-li účinnost zákona dnem 1. července 2022, bude již pro letošní rok zrušena povinnost podávat k uvedenému datu novou žádost o příspěvek na bydlení.

V Praze dne 1. června 2022

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

Ing. Marian Jurečka v.r.