Důvodová zpráva

zákon č. 205/2006 Sb.

Rok: 2006Zákon: č. 205/2006 Sb.Sněmovní tisk: č. 1046, 4. volební období

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

5cm">I. otázky související s ústavním zákonem o bezpečnosti republiky

II. legislativně technické upřesnění volebního řádu Poslanecké sněmovny.

Jedná se o právní úpravu, u které je shoda na novém řešení napříč Sněmovnou.

I. Právní úprava obsažená v jednacím řádu Sněmovny bezprostředně navazuje na ustanovení ústavního pořádku České republiky. Vzhledem k určitému posunu, ke kterému v posledních letech došlo v ústavní úpravě oblasti bezpečnosti České republiky, se stalo nezbytným, aby se tyto změny promítly i do znění jednacího řádu Sněmovny.

Návrh zákona především reaguje na dlouhodobý problém, který je spojen s případnou praktickou aplikací ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. V jednacím řádu Sněmovny totiž chybí výslovná úprava projednávání návrhů zákonů ve zkráceném jednání tak, aby byl naplněn čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, podle něhož může vláda po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna musí usnést do 72 hodin od jeho podání.

Ustanovení § 99 jednacího řádu Sněmovny je pro tyto účely nepostačující, neboť svou dikcí nekoresponduje s bezpodmínečností požadavku na konání zkráceného jednání vyjádřeného v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky a navíc dostatečně nezaručuje projednání vládního návrhu zákona Sněmovnou ve stanovené lhůtě. Navržená právní úprava zkráceného jednání je tudíž restriktivnější než úprava zkráceného jednání ve stavu legislativní nouze podle § 99 jednacího řádu Sněmovny. Ani takto navržená právní úprava však nebrání kterémukoli z poslanců, byť v časově omezeném rozsahu, vystoupit na jednání Sněmovny se svým názorem k projednávané věci.

Návrhem zákona se současně upravují některé další související otázky. Za prvé se jedná o promítnutí platné ústavní úpravy do textu těch ustanovení jednacího řádu Sněmovny, které upravují hlasovací většinu potřebnou pro přijetí některých rozhodnutí v oblasti bezpečnosti České republiky. V textu jednacího řádu Sněmovny tak budou zohledněny některé další případy, kdy je k přijetí usnesení Sněmovny třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Za druhé se navrhuje upravit blíže proceduru projednávání některých otázek spojených s oblastí bezpečnosti České republiky. Konkrétně jde o úpravu projednání návrhu na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V těchto případech se navrhuje, aby o návrzích Sněmovna rozhodovala ve zkráceném jednání a stanoví se úprava tohoto zkráceného jednání.

II. Druhý okruh navržené právní úpravy vychází z praxe při jednání Poslanecké sněmovny, zejména z konkrétních postupů při volbách, které se konají v Poslanecké sněmovně a které se řídí přílohou č. 2 k jednacímu řádu Sněmovny - Volebním řádem. Jedná se v podstatě o legislativně technické upřesnění procedury voleb. V průběhu praxe se ukázalo, že některá ustanovení Volebního řádu nejsou přesná a mohou v praxi vést k určitým výkladovým problémům.

Jedná se převážně o zpřesňující formulace, které jednoznačně stanoví podobu hlasovacího lístku včetně toho, co na každém lístku musí být obsaženo. Z důvodu zpřesnění a jednoznačného výkladu se navrhuje, aby na volebních lístcích byl přímo uveden počet kandidátů, který je možno volit. Navržená změna se týká i upřesnění procesu předkládání kandidátů na ověřovatele Sněmovny (nominace kandidátů na ověřovatele Sněmovny se předkládají volební komisi). V praxi se tak činilo, ale jednací řád Sněmovny tuto skutečnost přímo nestanovuje.

Uvedené změny nepředstavují žádnou věcnou změnu procesu voleb, ale jedná se, jak již bylo uvedeno, o legislativně technickou úpravu, jejímž účelem je jednoznačné zpřesnění voleb konaných v Poslanecké sněmovně.

---------------------------------------------

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Navíc návrh zákona ustanovení ústavního pořádku provádí a umožňuje jejich plnou realizaci. Návrh zákona se věcně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, a není tudíž v rozporu s předpisy EU.

Navrhovaná právní úprava se týká vnitřního chodu Sněmovny, jejího způsobu jednání, a nebude mít proto dopad na státní rozpočet ani na rozpočty obcí a krajů.

K čl. I bodu 1(§ 70 odst. 4):

Nahrazuje se znění věty první novým zněním. Platné znění ustanovení § 70 odst. 4 věty první jednacího řádu Sněmovny je již obsoletní a neaplikovatelné. Do navrženého znění se promítá text příslušných ustanovení ústavního pořádku České republiky, zejména čl. 39 odst. 3 Ústavy. V textu jednacího řádu Sněmovny tak budou zohledněny některé další případy, kdy je k přijetí usnesení Sněmovny třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

K čl. I bodu 2 (§ 100a):

Navrhuje se vložení nového § 100a, kterým bude upraven zákonodárný proces za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, požádá-li vláda, aby byl vládní návrh zákona Parlamentem projednán ve zkráceném jednání. V takovém případě přikáže předseda Sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Návrh předpokládá, že Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor ve stanovené lhůtě své usnesení nepředloží.

K projednání návrhu zákona bude předseda Sněmovny povinen neprodleně svolat schůzi Sněmovny; případně se projednávání návrhu zákona zařadí přednostně na pořad schůze Sněmovny, která se již koná. Navržená procedura zkráceného jednání vychází z požadavku urychleného projednání návrhu zákona. Při zkráceném jednání se nebudou aplikovat některá ustanovení jednacího řádu Sněmovny, kterými jsou stanoveny lhůty, resp. jiná omezení, bránící tomu, aby Sněmovna návrh zákona projednala v předepsané lhůtě 72 hodin od jeho podání.

Z ustanovení čl. 8 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vyplývá, že Sněmovna je povinna se o návrhu zákona usnést do 72 hodin od jeho podání. Z ustanovení čl. 8 odst. 4 téhož ústavního zákona vyplývá, že ve zkráceném jednání nelze projednat návrh ústavního zákona. S ohledem na potřebu ucelenosti a srozumitelnosti právní úpravy se navrhuje tato ustanovení výslovně převzít i do textu jednacího řádu Sněmovny.

K čl. I bodu 3 (část patnáctá B § 109d):

Navrhuje se, aby návrhy na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, byly projednány ve zkráceném jednání. K projednání těchto návrhů bude předseda Sněmovny povinen neprodleně svolat schůzi Sněmovny; případně se projednávání návrhů zařadí přednostně na pořad schůze Sněmovny, která se již koná. Projednávání návrhů ve výborech se zde nepředpokládá.

K čl. I bodu 4 a 9 (příl. č. 2 čl. 3 bod 5 a čl. 6 bod 6):):

Navrhuje se přesnější formulace toho, co má volební komise před konáním voleb zkontrolovat a co má hlasovací lístek obsahovat, včetně jeho barevného rozlišení.

K čl. I bodu 5 a 10 (příl. č. 2 čl. 3 bod 6 a čl. 6 bod 7):

Navrhuje se pro jednoznačný výklad doplnit informaci o přesném počtu kandidátů, který má být zvolen.

K č. I bodu 6 (příl. č. 2 čl. 4 bod 1):

Navrhuje se přímo na konec bodu 1 doplnit ustanovení, které jednoznačně stanoví, že kandidáty na funkci ověřovatelů Sněmovny předkládají poslanecké kluby volební komisi.

K čl. I bodu 7 (příl. č. 2 čl. 4 bod 3):

Obdobně jako u novelizačního bodu 6 se navrhuje jednoznačně stanovit, že se noví kandidáti na ověřovatele předkládají volební komisi.

K čl. I bodu 8 (příl. č. 2 čl. 6 bod 1):

Navrhuje se zpřesnění, že v případech, kdy zvláštní zákon nestanoví, kdo je oprávněn předkládat návrhy na volbu podle zvláštních předpisů, že tak činí poslanecké kluby. Jedná se o praxi, která však není přímo stanovena ve volebním řádu.

K čl. I bodu 11 a 12 (příl. č. 2 čl. 6 body 22 a 23):

Při volbě veřejným hlasováním u voleb podle zvláštních předpisů se navrhuje postupovat obdobně jako je postup podle čl. 5 bodů 14 až 20. Opět se jedná pouze o zpřesnění postupu. V souvislosti s tím je navrženo zrušení bodu 23, protože jeho znění je vzhledem k novému navrženému znění bodu 22 nadbytečné.

K čl. I bodu 13 (příl. č. 7 bod 3)

Navrhuje se bod 3 v čl. 7 volebního řádu zrušit, protože se jedná o ustanovení, které je nadbytečné a nevyužívá se. Navíc postup u veřejného hlasování je upraven v předchozích ustanoveních volebního řádu.

K čl. II (účinnost):

Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem jeho vyhlášení.

V Praze dne 1. července 2005

PhDr. Lubomír Zaorálek, v.r.

RNDr. Václav Exner, Csc., v.r.

JUDr. Vojtěch Filip, v.r.

Mgr. Michal Hašek, v.r.

Ing. Jan Kasal, v.r.

JUDr. Jitka Kupčová, v.r.

MUDr. Mgr. Ivan Langer, v.r.

Miroslava Němcová, v.r.

Ing. Vlastimil Ostrý

Jan Vidím, v.r.

Části platného zákona s vyznačením navržených změn

(změny jsou vyznačeny tučně a kurzívou, návrhy na zrušení jsou přeškrtnuty)

Hlasování na schůzích Sněmovny

§ 69

(1) Poslanci se přidělí identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat hlasovacím zařízením. Poslanci může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Sněmovně.

(2) Poslanec se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí.

(3) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného poslanec, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených poslanců v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli poslanec, může přihlášení zrušit a vyzvat je, aby se přihlásili znovu.

(4) Při hlasování hlasovacími lístky se za přítomné považují poslanci, kteří obdrželi hlasovací lístky.

(5) Sněmovna rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování.

(6) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu.

§ 70

(1) Sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech poslanců.

(2) K platnému usnesení Sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nestanoví-li Ústava jinak.

(3) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 Ústavy 8) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.

(4). K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,⁹⁾ je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců je dále třeba při hlasování Sněmovny o návrhu zákona zamítnutého Senátem,¹⁰⁾ při hlasování Sněmovny o zákonu vráceném prezidentem republiky¹¹⁾ a při hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě.¹²⁾

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

§ 100

Zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti

(1) Jestliže rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti vydané ve smyslu čl. 41 Charty Organizace spojených národů vyžaduje neodkladné přijetí zákona, jímž se toto rozhodnutí uplatňuje, může vláda spolu s předložením návrhu takového zákona požádat, aby byl projednán ve zkráceném jednání.

(2) Ustanovení § 99 odst. 2, 3 a 5 až 9 se na zkrácené jednání o návrhu zákona podle odstavce 1 užijí obdobně.

§ 100a

Zákonodárný proces za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

(1) Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci.

(2) Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná.

(3) K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, § 93 odst. 2 věta druhá, § 94 odst. 2 a 3, § 95 odst. 1, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a § 92 odst. 2, ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 89 a § 97 odst. 3 a 4 se při zkráceném jednání nepoužijí.

(4) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští a omezit řečnickou dobu v rozpravách ve zkráceném jednání až na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtením druhém. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přístupné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou.

(5) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 1; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny.

(6) Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání.

(7) Ve zkráceném jednání podle odstavců 1 až 6 nelze projednat návrh ústavního zákona.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ČÁST PATNÁCTÁ A

PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE

§ 109a

(1) Vláda předkládá Sněmovně prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti návrhy aktů Evropských společenství a Evropské unie. Vláda předkládá k návrhům uvedeným v předchozí větě své předběžné stanovisko. Vláda je povinna Sněmovně předkládat právní akty Evropských společenství a Evropské unie, a to ve stejné době, v jaké jsou předloženy Radě Evropské unie (dále jen "Rada"). Vláda předkládá i jiné návrhy aktů a dokumentů Evropských společenství a Evropské unie, pokud o tom rozhodne nebo pokud si jejich předložení vyžádá Sněmovna nebo její orgány.

(2) Návrhy aktů a jiných dokumentů Evropských společenství a Evropské unie projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti na základě předběžného stanoviska vlády. Výbor pro evropské záležitosti může takový návrh postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být návrh projednán.

(3) Předseda výboru pro evropské záležitosti nebo předseda věcně příslušného výboru postoupí usnesení ve věci návrhu aktů, personálních nominací do orgánů Evropské unie a jiných dokumentů podle odstavce 2 předsedovi Sněmovny a zároveň může do 8 dnů od přijetí tohoto usnesení požádat předsedu Sněmovny o jeho zařazení na pořad nejbližší schůze Sněmovny. O zařazení tohoto usnesení na pořad schůze Sněmovny může požádat i vláda. Usnesení podle předchozích vět se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně.

(4) Není-li usnesení v souladu s odstavcem 3 nebo § 46 odst. 4 písm. c) zařazeno na pořad nejbližší schůze, nebo jestliže o tomto zařazení nerozhodla Sněmovna v souladu s § 54 odst. 4 až 6, považuje se za vyjádření Sněmovny.

(5) Usnesení Sněmovny nebo usnesení výborů, v případech podle odstavce 4, ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropských společenství a Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropských společenství a Evropské unie.

(6) Schůze výboru pro evropské záležitosti, resp. výboru, který projednává návrhy podle odstavců 1 a 2, se mohou účastnit všichni poslanci Evropského parlamentu zvolení za Českou republiku. Ustanovení § 39 se zde použije obdobně.

§ 109b

(1) Před jednáním Rady, na jehož pořadu jsou zařazeny návrhy aktů nebo jiných dokumentů podle § 109a, je člen vlády povinen dostavit se na jednání výboru pro evropské záležitosti, jestliže o to výbor požádá, a podat informace týkající se postoje, který k dané problematice projednávané v Radě zaujme Česká republika. Člen vlády na jednání výboru rovněž doplní informace či podá vysvětlení k návrhům aktů nebo jiných dokumentů Evropských společenství a Evropské unie, byla-li k tomu vláda vyzvána předchozím usnesením tohoto výboru. Vláda může požádat, aby schůze výboru pro evropské záležitosti nebo její část, na které mají být projednány věci podle předchozích vět, byla prohlášena za neveřejnou; ustanovení § 37 se zde použije obdobně.

(2) Vláda nebo její věcně odpovědný člen zasílá výboru pro evropské záležitosti zprávu ze zasedání Rady, a to bezodkladně poté, co tuto zprávu schválí nebo vezme na vědomí vláda.

(3) S výjimkou aktů nebo jiných dokumentů značné naléhavosti vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě, dokud nebude dokončen postup ve Sněmovně podle předchozích odstavců.

§ 109c

(1) Vláda předkládá výboru pro evropské záležitosti k projednání personální nominace na evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora a nominace do orgánů EIB a EBRD za Českou republiku.

(2) Personální nominace do orgánů Evropské unie výbor pro evropské záležitosti projedná dříve, než o nich vláda přijme konečné rozhodnutí.

Část patnáctá b

Zkrácené jednání ve věcech bezpečnosti republiky

§ 109d

(1) Je-li Sněmovně předložen návrh na

a) vyhlášení válečného stavu,

b) vyhlášení stavu ohrožení státu,

c) vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu,

d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,

e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

rozhodne o něm ve zkráceném jednání.

(2) K projednání návrhu podle odstavce 1 svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 se při zkráceném jednání nepoužijí.

(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čl. 3

Volba předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny

1. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby. Navrhovat kandidáty na předsedy výborů a komisí Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby a poslanci.

2. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů a komisí Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.

3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců.

5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise.

6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno zvolit.

7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

9. Poslanec volí předsedu Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto "X";

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto "X".

10. Poslanec volí místopředsedy Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Sněmovny, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto "X";

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto "X".

11. Poslanec volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto "X";

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto "X".

12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

Volba předsedy Sněmovny

14. V prvém kole je předsedou Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.

16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

18. Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se do deseti dnů nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů Sněmovny

19. V prvém kole jsou místopředsedy Sněmovny zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Sněmovny, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba předsedů výborů a komisí Sněmovny

26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby.

28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.

29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30

31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,

c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čl. 4

Nominace ověřovatelů Sněmovny

1. Ověřovatele Sněmovny nominují poslanecké kluby na základě parity tak, aby Sněmovna měla nejméně deset ověřovatelů a nominace na své kandidáty předkládají volební komisi.

2. Nominaci ověřovatelů Sněmovny schvaluje Sněmovna na návrh předsedy volební komise.

3. Neschválí-li Sněmovna nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty, které jí předloží poslanecké kluby.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čl. 6

Volba podle zvláštních předpisů

1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Sněmovnou a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu, v ostatních případech předkládají návrhy poslanecké kluby.

2. Návrhy se předkládají volební komisi Sněmovny nejpozději deset dnů přede dnem volby.

3. Zákon stanoví nebo Sněmovna rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

Volba tajným hlasováním

4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců.

6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise.

7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit.

8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.

9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.

10. Poslanec volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří

a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto "X";

b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto "X".

11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.

12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.

13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.

17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.

18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.

19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede

a) počet vydaných hlasovacích lístků,

b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,

c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,

d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,

e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

Volba veřejným hlasováním

22. Při volbě podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se postupuje obdobně podle čl. 5 bodů 14 až 20.

~~23. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který poslanec hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná.~~

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čl. 7

Ustanovení společná

1. Sdružování klubů a poslanců pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.

2. Tam, kde tento volební řád mluví o poslaneckém klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika poslaneckými kluby.

3. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Sněmovna usnesením.