Důvodová zpráva

104. Poznámky pod čarou č. 5a a č. 22 se zrušují.

§ 68

Přechodné ustanovení

Stanovené střelivo může být označováno způsobem podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 19. října 2016.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zbraních

§ 69

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 281/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 29 odst. 3 písm. c) se na konci slovo „nebo“ zrušuje.

2. V § 29 se na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f),

která znějí: „e) střílet ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu, pokud zbraň nebyla pro

tento účel ověřena podle zvláštního právního předpisu, nebo

f) střílet ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu, pokud takový tlumič

hluku výstřelu podléhá ověřování podle zvláštního právního předpisua není opatřen příslušnou platnou zkušební značkou.“.

3. V § 63 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Při kontrole podle věty druhé příslušný

útvar police kontroluje dodržení povinností oprávněné osoby podle § 39 odst. 2. V případě, že příslušný útvar policie neshledá pochybení oprávněné osoby, potvrdí změnu kategorie zbraně v Centrálním registru zbraní, jinak může vrátit zbraň žadateli a vyzvat jej k odstranění kontrolou zjištěných nedostatků, pokud to jejich povaha umožňuje; tím nejsou dotčena ustanovení o odpovědnosti oprávněné osoby jako držitele licence za správní delikt.“.

4. V § 76a odst. 8 písm. g) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje.

5. V § 76a se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno

i), které zní: „i) střílí ze zbraně v rozporu s § 29 odst. 3 písm. e) nebo f).“.

6. V § 76a odst. 14 písm. a) se za slova „písm. h)“ vkládají slova „nebo i)“.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 70

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 249/2014 Sb., se mění takto:

1. V části II v položce 22 se doplňuje písmeno r), které zní:

„r) Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi Kč 1 000.“.“.

2. V části II se v položce 30 písm. c) slova „Přijetí žádosti o vydání průkazu zbraně“

nahrazují slovy „Přijetí oznámení o nabytí vlastnictví ke zbrani“.

3. V části II položka 32 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i).“

4. V části XII se v položce 160 slova „Vydání zbrojního průkazu pro trvalý dovoz nebo

pro tranzit zbraně nebo střeliva“ nahrazují slovy „Přijetí žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně nebo střeliva“ a číslo „500“ nahrazuje číslem „800“.

ČÁST PÁTÁ

Změna živnostenského zákona

§ 71

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č.160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č.155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 140/2014 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se za živnost „Provádění staveb, jejich změn

a odstraňování“ vkládá nová živnost s předmětem podnikání „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“; ve druhém sloupci text zní: „pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. …/2015 Sb.; pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. b) nebo doklad podle § 66 odst. 8 zákona č. …/2015 Sb.“;

ve třetím sloupci text zní: „zákon č. …/… Sb.“.

2. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj,

výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ na konci textu prvního sloupce doplňují slova „a provádění trhacích prací“; ve druhém sloupci se na konci textu doplňuje středník a slova „pro provádění trhacích prací: oprávnění nebo průkaz střelmistra vydané obvodním báňským úřadem, nebo oprávnění technického vedoucího odstřelů vydané Českým báňským úřadem*)“; ve čtvrtém sloupci text zní: „pro výzkum, vývoj, výrobu, ničení, zneškodňování zpracování, nákup a prodej výbušnin Český báňský úřad“.

3. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se u předmětu podnikání „Vývoj, výroba,

opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v pátém sloupci slova „§ 17 odst. 3 písm. k) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb.“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 3 písm. i) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb. a ve znění zákona č. …./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice)“.

4. V příloze 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se živnost „Provádění trhacích

a ohňostrojných prací“ zrušuje.

§ 72

Přechodná ustanovení

(1) Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“, jsou oprávněni po nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) provozovat živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „ provádění trhacích prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (3) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“, jsou oprávněni po dni nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) provozovat vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (4) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti volné, jsou oprávněni provozovat činnosti spočívající v nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Pokud hodlají po uplynutí doby uvedené ve větě první v provozování uvedených činností pokračovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání a doložit odbornou způsobilost požadovanou pro provozování uvedené živnosti. (5) Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č…./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (6) Úkony provedené podle odstavců 2 až 4 jsou osvobozeny od správních poplatků.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

§ 73

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 21 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.

Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).

2. V § 21 odst. 1 písm. k) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 3. V § 22 odst. 12 se slova „nebo při ohňostrojných pracích“ zrušují. 4. V § 23 odst. 1 se slova „vydání koncesované živnosti na výzkum, vývoj, výrobu, ničení,

zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ nahrazují slovy „koncesi pro provozování živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin““.

5. V § 27 odst. 1 se slova „nebo ohňostrojné práce“ zrušují. 6. V § 27 odst. 2 se slova „, trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce“

nahrazují slovy „ a trhací práce při ostatních činnostech“.

7. V § 27 odst. 3 se slova „a ohňostrojných prací“ zrušují 8. V § 27 odst. 5 se slova „, ohňostrojné práce“ zrušují. 9. V § 27 odst. 6 se slova „a ohňostrojných“ zrušují. 10. V § 28 odst. 1 se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 11. V § 28 odst. 2 písm. a) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 12. V § 28 odst. 3 se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují. 13. V § 35 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

14. V § 35 odstavci 3 se slova „, odpalovači ohňostrojů“ a slova „, odpalovače ohňostrojů“

zrušují.

15. V § 36 odstavec 2 se slova „odpalovače ohňostrojů a“ zrušují. 16. V § 36 odst. 6 se slova „, ohňostrojných pracích“ zrušují. 17. V § 36 odst. 8 se slova „, odpalovače ohňostrojů nebo pyrotechniky“ nahrazují slovy

„nebo pyrotechnika“.

18. § 36d včetně nadpisu zní:

„§ 36d

Výroba pyrotechnických výrobků

Výroba pyrotechnických výrobků se považuje za zpracování výbušnin.“.

19. V § 40 odst. 6 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h),

které včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:

23)

„h) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem. _______________ 23) Zákon č. …./2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).“.

20. V § 41 odst. 2 písm. i) se slova „a ohňostrojné práce“ zrušují.

21. V 41 odst. 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n),

které zní:

23)

„n) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem.“.

22. V § 44 odst. 1 písm. b) se slova „nebo ohňostrojných prací“ zrušují.

23. V § 44a odst. 2 písm. l) se slova „, skladování, prodej nebo používání“ zrušují. 24. V § 44a odst. 3 písm. p) se slova „odst. 1 a 4 nebo v rozporu s § 35 odst. 2 a 4 určí

k přípravě, odpálení, zneškodnění nebo zničení výbušniny určené k ohňostrojným pracím jinou osobu, než je odpalovač ohňostrojů nebo střelmistr, anebo k ničení nebo zneškodňování výbušnin v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje nebo pokusné výroby určí osobu v rozporu s § 35 odst. 3 a 4“ zrušují.

25. V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „nebo výbušného předmětu“ a slova „nebo výbušný

předmět“ zrušují.

26. V § 45 odst. 3 písm. b) se slova „nebo výbušného předmětu“ zrušují.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 74

V § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb. se slova „, střeliva a pyrotechnických výrobků“ nahrazují slovy „a střeliva“.

ČÁST OSMÁ

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 75

Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 76

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015.

Základní vymezení druhů a kategorií pyrotechnických výrobků

(1) Zábavní pyrotechnika se dělí na

a) kategorii F1, do níž patří zábavní pyrotechnika, která představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku, a která je určena pro použití na omezených plochách, včetně zábavní pyrotechniky určené k použití uvnitř obytných budov,

b) kategorii F2, do níž patří zábavní pyrotechnika, která představuje malé nebezpečí a má nízkou úroveň hluku a která je určena pro venkovní použití na omezených plochách,

c) kategorii F3, do níž patří zábavní pyrotechnika, která představuje středně velké nebezpečí, je určena pro venkovní použití na otevřených prostranstvích a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví,

d) kategorii F4, do níž patří zábavní pyrotechnika, která představuje velké nebezpečí, je určena pro použití pouze osobami s odbornou způsobilostí a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví.

(2) Divadelní pyrotechnika se dělí na

a) kategorii T1, do níž patří divadelní pyrotechnika, která představuje malé nebezpečí,

b) kategorii T2, do níž patří divadelní pyrotechnika, kterou mohou používat pouze osoby s odbornou způsobilostí.

(3) Ostatní pyrotechnické výrobky se dělí na

a) kategorii P1, do níž patří ostatní pyrotechnické výrobky, které představují malé nebezpečí,

b) kategorii P2, do níž patří ostatní pyrotechnické výrobky, které jsou určeny pro manipulaci nebo použití pouze osobami s odbornou způsobilostí.

Základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobky

1. Každý pyrotechnický výrobek musí dosahovat funkčních vlastností uvedených

výrobcem a sdělených oznámenému subjektu, aby byla zajištěna maximální bezpečnost a spolehlivost.

2. Každý pyrotechnický výrobek musí být navržen a vyroben tak, aby bylo možné ho

bezpečně zneškodnit vhodným postupem s minimálním vlivem na životní prostředí.

3. Každý pyrotechnický výrobek musí řádně fungovat, je-li používán k určenému

účelu.

4. Každý pyrotechnický výrobek musí být zkoušen za reálných podmínek. Pokud to

není možné provést laboratorně, je nutno provádět zkoušky za podmínek, při kterých má být tento výrobek používán.

Níže uvedené informace a případně i vlastnosti musí být vzaty v úvahu nebo přezkoušeny

a) návrh, konstrukce a charakteristické vlastnosti, včetně podrobného chemického složení (hmotnost a procentuální podíl použitých látek) a rozměry,

b) fyzikální a chemická stabilita pyrotechnického výrobku za všech obvyklých, předvídatelných podmínek okolního prostředí,

c) citlivost k běžné předvídatelné manipulaci a přepravě,

d) slučitelnost všech složek s ohledem na jejich chemickou stabilitu,

e)odolnost pyrotechnického výrobku proti vlhkosti, je-li pyrotechnický výrobek určen pro použití ve vlhku nebo mokru a může-li jeho bezpečnost nebo spolehlivost být nepříznivě ovlivněna vlhkostí,

f) odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám, je-li pyrotechnický výrobek určen ke skladování nebo používání při těchto teplotách a může-li jeho bezpečnost nebo spolehlivost být nepříznivě ovlivněna ochlazením nebo zahřátím některé složky nebo pyrotechnického výrobku jako celku,

g) bezpečnostní charakteristiky proti předčasné či neúmyslné iniciaci nebo zážehu,

h) vhodné pokyny, a je-li to zapotřebí, i označení, pokud jde o bezpečné zacházení, skladování, používání (včetně bezpečných vzdáleností) a zneškodňování, a to v českém jazyce,

i) schopnost pyrotechnického výrobku, jeho nejmenšího spotřebitelského obalu a ostatních složek odolávat poškození při skladování za běžných, předvídatelných podmínek,

j) specifikace všech potřebných zařízení a pomůcek a návod k použití pro spolehlivou a bezpečnou funkci pyrotechnického výrobku.

5. Během přepravy a běžné manipulace by neměly pyrotechnické výrobky uvolňovat

pyrotechnickou slož, nestanoví-li pokyny výrobce jinak.

6. Pyrotechnické výrobky nesmí obsahovat jiné trhaviny a třaskaviny než černý střelný

prach a zábleskovou složku, kromě výrobků kategorie P1, P2, T2 a zábavní pyrotechniky kategorie F4 splňujících tyto podmínky:

a) trhaviny a třaskaviny nelze z pyrotechnického výrobku snadno extrahovat;

b) v případě kategorie P1 výrobek nemůže fungovat detonačním způsobem, ani nemůže tak, jak byl navržen a vyroben, iniciovat sekundární výbušniny k detonaci;

c) v případě kategorií F4, T2 a P2 je výrobek navržen a určen tak, aby nefungoval detonačním způsobem, nebo je-li navržen, aby detonoval, nemůže tak, jak byl navržen a vyroben, iniciovat sekundární výbušniny k detonaci.

7. Jednotlivé druhy pyrotechnických výrobků musí rovněž splňovat alespoň tyto požadavky: 7.1 Zábavní pyrotechnika

Výrobce rozdělí zábavní pyrotechniku do kategorií podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona zejména podle čistého obsahu výbušné látky, bezpečných vzdáleností a úrovně hluku.

7.1.1 Zábavní pyrotechnika musí splňovat zejména následující kritéria:

7.1.1.1 jde-li o kategorii F1

a) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 1 m; podle charakteru pyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší,

b) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou,

c) nesmí zahrnovat petardy, baterie petard, zábleskové petardy a baterie zábleskových petard a

d) bouchací kuličky nesmí obsahovat víc než 2,5 mg třaskavého stříbra

7.1.1.2 jde-li o kategorii F2

a) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou,

b) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 8 m; podle charakteru pyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší.

7.1.1.3 jde-li o kategorii F3

a) bezpečná vzdálenost musí být minimálně 15 m; podle charakteru pyrotechnického výrobku může být bezpečná vzdálenost kratší,

b) maximální úroveň hluku v bezpečné vzdálenosti nesmí překročit 120 dB (A, imp.) nebo odpovídající úroveň hluku změřenou jinou vhodnou metodou.

7.1.2 Zábavní pyrotechnika může být vyráběna pouze z takových materiálů, které

minimalizují riziko poškození zdraví, majetku či životního prostředí plynoucí z úlomků.

7.1.3 Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení či v

pokynech.

7.1.4 Zábavní pyrotechnika se při své iniciaci a funkci nesmí pohybovat nevypočitatelným a

nepředvídatelným způsobem.

7.1.5 Zábavní pyrotechnika kategorie F1, F2 a F3 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci

buď ochranným krytem, nejmenším spotřebitelským obalem nebo konstrukcí výrobku. Zábavní pyrotechnika kategorie F4 musí být chráněna proti neúmyslné iniciaci způsobem, který určí výrobce.

7.2 Ostatní pyrotechnické výrobky

7.2.1 Pyrotechnické výrobky musí být navrženy tak, aby při běžném použití minimalizovaly

riziko poškození zdraví, majetku a životního prostředí.

7.2.2 Způsob iniciace musí být zřetelně viditelný nebo musí být uveden na označení nebo v

pokynech.

7.2.3 Pyrotechnický výrobek musí být navržen tak, aby bylo minimalizováno riziko poškození

zdraví, majetku a životního prostředí plynoucí z úlomků v případě neúmyslné iniciace.

7.2.4 Pyrotechnický výrobek musí řádně fungovat až do výrobcem uvedeného data spotřeby.

7.3 Zapalovací zařízení

7.3.1 Zapalovací zařízení musí být při použití za běžných, předvídatelných podmínek schopna

spolehlivé iniciace a musí mít dostatečnou iniciační schopnost.

7.3.2 Zapalovací zařízení musí být za běžných, předvídatelných podmínek skladování a

použití chráněna před elektrostatickým výbojem.

7.3.3 Elektrické palníky musí být za běžných, předvídatelných podmínek skladování a použití

chráněny před elektromagnetickými poli při skladování a použití za běžných, předvídatelných podmínek.

7.3.4 Obal zápalnic musí mít potřebnou mechanickou pevnost a zajišťovat odpovídající

ochranu výbušné náplně při běžném, předvídatelném mechanickém namáhání.

7.3.5 U pyrotechnického výrobku musí být uvedena doba hoření jeho zápalnice do funkce.

7.3.6 U pyrotechnického výrobku musí být uvedeny elektrické charakteristiky zejména

bezpečný proud, odpor, zážehový impuls elektrických palníků.

7.3.7 Přívodní vodiče elektrických palníků musí být dostatečně izolovány a jejich mechanická

pevnost včetně uchycení v samotném palníku musí odpovídat předpokládanému použití.

I. Zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně

některých zákonů (zákon o pyrotechnice)

Z h o d n o c e n í d o p a d ů r e g u l a c e

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA

Název návrhu zákona: Zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně

některých zákonů (zákon o pyrotechnice)

Předpokládaný termín nabytí účinnosti,

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

v případě dělené účinnosti rozveďte

Ing. Milan Kukla, předseda Českého úřadu

pro zkoušení zbraní a střeliva

Implementace práva EU: ANO

- uveďte termín stanovený pro implementaci: 1. 7. 2015

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: NE

2. Cíl návrhu zákona

Vytvoření komplexní a plošné úpravy oblasti pyrotechnických výrobků, tedy zejména oblasti kategorií pyrotechnických výrobků, ověřování a označování pyrotechnických výrobků, pravidel a podmínek pro připojování označení CE, povinností hospodářských subjektů (výrobců, distributorů a dovozců), dále úpravy zacházení s pyrotechnickými výrobky, jejich skladování, odborná způsobilost, v neposlední řadě také správa v oblasti pyrotechnických výrobků, ustanovení o oznámeném subjektu, podmínky pro shromažďování a poskytování informací a také oblast správních deliktů. Od úpravy se očekává zajištění ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, jakož i veřejné bezpečnosti.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE

Návrh zákona o pyrotechnice nebude mít finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Návrh zákona pouze v minimální míře rozšiřuje kompetence pro státní správu; z větší části upřesňuje ty kompetence, které již byly stanoveny zákonem o ověřování a další legislativou ČR. Všechny povinnosti vyplývající z návrhu zákona budou správní orgány vykonávat v rámci svých rozpočtů.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

Finanční dopady návrhu zákona o pyrotechnice na podnikatelské prostředí jsou zcela minimální. Pokud se jedná o obecné povinnosti v oblasti pyrotechnických výrobků, tyto musí být dodržovány již na základě současné právní úpravy, která reguluje pyrotechnické výrobky. Určitým dopadem bude povinnost vyrozumět Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“) o záměru vystavovat pyrotechnické výrobky, tato povinnost si na agregátní úrovni vyžádá náklady ve výši cca 40 tisíc Kč ročně.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE

3.4 Sociální dopady: NE

3.5 Dopady na životní prostředí: NE

Návrh zákona nemá negativní dopad na životní prostředí; jedním z cílů úpravy je i ochrana životního prostředí.

1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

1.1 Důvod předložení

1.1.1 Název

Zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů

(zákon o pyrotechnice)

1.1.2 Definice problému

Od 1. září 1997 do roku 2000 upravoval zákonné požadavky na pyrotechnické

výrobky zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí předpis nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, v platném znění. Dozor nad dodržováním zákonných požadavků prováděla Česká obchodní inspekce. Od 1. srpna 2000 jsou zákonné požadavky na pyrotechnické výrobky stanoveny zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, v platném znění (dále jen „zákon o ověřování zbraní“). Zákon o ověřování zbraní mj. upravuje práva a povinnosti, které souvisejí s ověřováním pyrotechnických výrobků (a také střelných zbraní a střeliva), tj. výrobků zvlášť nebezpečných, jejichž vlastnosti a bezpečnost musí být před jejich uvedením na trh ověřeny. Pyrotechnické výrobky mají charakter potenciálně nebezpečných výrobků, jejichž vlastnosti je nutno před uvedením na trh posoudit nezávislým orgánem ke zjištění, zda splňují stanovené požadavky. Výše uvedeným zákonem byl dále zřízen Úřad, který jako správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze mimo jiné provádí ověřování pyrotechnických výrobků, vydává certifikáty podle tohoto zákona, rozhoduje o odejmutí nebo o odmítnutí vydání certifikátu, posuzuje zařazení pyrotechnických výrobků do kategorií v rámci posuzování jejich shody, vykonává dozor a v neposlední řadě také vybírá správní poplatky a úplaty.

V roce 2010 proběhla transpozice a implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES, o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, do zákona o ověřování (výše uvedená směrnice byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů) a byl vydán jeho prováděcí předpis, nařízení vlády č. 208/2010 Sb., o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh. Zákon o ověřování zbraní byl několikrát novelizován s tím, že zatím poslední novelizace zákona o ověřování, zákon č. 217/2013 Sb., mimo jiné vložila do zákona o ověřování § 16b, který upravuje zacházení s pyrotechnickými výrobky a v návaznosti na ustanovení § 20 odst. 1 je kontrola dodržování povinností podle § 16b svěřena nezávislému orgánu, České obchodní inspekci, který kontroluje dodržování povinností týkající se zacházení s pyrotechnickými výrobky.

V současné době tedy provádí kontrolu jak Česká obchodní inspekce (pouze § 16b týkající se zacházení s pyrotechnickými výrobky), tak i Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (ve všech ostatních případech).

Dne 12. června 2013 byla vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh s termínem implementace do 1. července 2015. Dále byla vydána prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků, s termínem implementace do 30. dubna 2015 s tím, že Česká republika jako členský stát EU je povinna dodržet tyto termíny při implementaci směrnic do právního řádu ČR.

Pyrotechnické výrobky a zacházení s nimi je upraveno celou řadou právních předpisů, díky čemuž je právní úprava poměrně roztříštěná a neposkytuje tak ucelený přehled, který je v oboru pyrotechniky z pohledu legislativně chráněných zájmů velmi důležitý.

Nový zákon o pyrotechnice (dále jen „nový zákon“) se tedy předkládá s ohledem na závazek vyplývající z členství v EU, který předpokládá implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh, prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků a s ohledem na nutnost sjednocení legislativní úpravy v oblasti pyrotechnických výrobků.

Nový zákon respektuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.

1.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době chybí v českém právním řádu komplexní a efektivně použitelná právní úprava k pyrotechnickým výrobkům a zacházení s nimi. To velice nepříznivě dopadá na velice důležité obecné zájmy, jako jsou ochrana lidského zdraví a života, majetku, životního prostředí a veřejné bezpečnosti. Zvlášť citelným se tento problém ukazuje být v souvislosti s bezpečností při prodeji, skladování a zacházení s pyrotechnickými výrobky.

Zákon o ověřování zbraní v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007, o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, člení pyrotechnické výrobky na zábavní pyrotechniku kategorie 1, 2, 3 a 4, divadelní pyrotechniku kategorie T1 a T2 a ostatní pyrotechnické výrobky kategorie P1 a P2 (dále jen „nová klasifikace“). Předtím se pyrotechnické výrobky členily na pyrotechnické předměty pro zábavní účely třídy I, II a III a pro technické účely podtřídy T0 a T1, a na výbušné předměty zařazované do třídy IV a podtřídy T2, jak vyplývá z vyhlášky č. 174/1992 Sb., resp. vyhlášky č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dosavadní klasifikace“). Na pyrotechnické výrobky nové klasifikace se však vyhláška č. 174/1992 Sb. nevztahuje. Již nyní se na trhu nacházejí pyrotechnické výrobky dosavadní klasifikace společně s výrobky klasifikace nové. S ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., lze předpokládat, že se prodejci a spotřebitelé budou setkávat s dvojí klasifikací výrobků do roku 2016.

Na trhu a v oběhu se tedy v současnosti vyskytují dvě hlavní skupiny pyrotechnických výrobků – pyrotechnické výrobky zařazené do tříd (jedná se o pyrotechnické výrobky, uvedené na trh nejpozději do 3. července 2013 dle dříve platných předpisů) a pyrotechnické výrobky zařazené do kategorií (jsou to „nové“ pyrotechnické výrobky, jejichž režim uvádění na trh upravuje směrnice EP a Rady č. 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh, která byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, a nařízením vlády č. 208/2010 Sb., o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh).

Zacházení s pyrotechnickými výrobky, patřícími do první z uvedených skupin, je v současné době upraveno vyhláškou Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. Tato vyhláška je vzhledem k době svého přijetí podstatně zastaralá a neodpovídá již současnému technickému stavu. Navíc vzhledem k judikátu Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 17/2009 – 62 ze dne 23. března 2010 je tato vyhláška neaplikovatelná v důsledku vypuštění zmocnění k jejímu vydání ze zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, při jeho novelizaci zákonem v roce 2007 (později uveřejněném pod č. 376/2007 Sb.). Vyhlášku č. 174/1992 Sb. navíc lze v současnosti považovat za nedostatečnou, z důvodu nové klasifikace pyrotechnických výrobků vyplývající ze zákona o ověřování.

Jak pyrotechnické výrobky zařazené do tříd, tak pyrotechnické výrobky zařazené do kategorií se dále dělí podle toho, zda mají charakter tzv. výbušných předmětů. Zacházení s pyrotechnickými výrobky, které se zároveň považují za výbušné předměty, je upraveno vzhledem ke zvýšené míře jejich nebezpečnosti báňskými předpisy. Zacházení s pyrotechnickými výrobky, které se nepovažují za výbušné předměty, se řídí nařízením vlády, které upravuje zacházení, zejména skladování a prodej pyrotechnických výrobků, které se nepovažují za výbušné předměty.

1.1.4. Identifikace dotčených subjektů

Mezi dotčené subjekty patří veškeré právnické a fyzické podnikající osoby, které prodávají, skladují, dováží, vyváží, resp. jakýmkoliv způsobem zacházejí s pyrotechnickými výrobky (tzn. výrobci, dovozci a distributoři). V České republice je v současné době 27 výrobců, 13 dovozců a 55 distributorů pyrotechnických výrobků. Dalšími dotčenými subjekty jsou Úřad (a to jednak jako správní úřad s celostátní působností, jednak jako oznámený subjekt), Česká obchodní inspekce, Český báňský úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

1.1.5. Popis cílového stavu

Hlavním cílem předloženého návrhu zákona o pyrotechnice je komplexní a plošná úprava pyrotechnických výrobků, tedy zejména oblasti kategorií pyrotechnických výrobků, ověřování a označování pyrotechnických výrobků, pravidel a podmínek pro připojování označení CE, povinností hospodářských subjektů (výrobců, distributorů a dovozců), dále úprava zacházení s pyrotechnickými výrobky, jejich skladování, odborná způsobilost, v neposlední řadě také správa v oblasti pyrotechnických výrobků, ustanovení o oznámeném subjektu, podmínky pro shromažďování a poskytování informací a také oblast správních deliktů. Předkladatel tím zajistí ochranu života a zdraví osob, životního prostředí, jakož i veřejné bezpečnosti.

1.1.6. Zhodnocení rizika

Pokud by nebyl zákon vydán, nenaplnil by se požadavek na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. Navíc by nebyla komplexně, jednotně a přehledně regulována právní úprava oblasti pyrotechnických výrobků, což může mít fatální důsledky pro výše uvedené obecné zájmy.

1.2 Návrh variant řešení

1.2.1. I. varianta

Nulová varianta, tzn. nevydávat žádný zákon a ponechat současný stav.

1.2.2. II. varianta

Novelizace stávajícího zákona o ověřování respektující požadavky kladené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků.

1.2.3. III. varianta

Vydání nového zákona o pyrotechnice, který by implementoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh, prováděcí směrnici Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků, a jednotně a komplexně by upravil oblast zacházení s pyrotechnickými výrobky.

1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 1.3.1. Identifikace nákladů a přínosů

Návrh zákona o pyrotechnice nebude mít finanční dopad na státní rozpočet a ostatní

veřejné rozpočty. Návrh zákona pouze v minimální míře rozšiřuje kompetence pro státní správu; z větší části upřesňuje ty kompetence, které již byly stanoveny zákonem o ověřování a další legislativou ČR. Všechny povinnosti vyplývající z návrhu zákona budou správní orgány vykonávat v rámci svých rozpočtů.

1.3.2. Náklady

Finanční dopady návrhu zákona o pyrotechnice na podnikatelské prostředí jsou

zcela minimální. Pokud se jedná o obecné povinnosti v oblasti pyrotechnických výrobků, tyto musí být dodržovány již na základě současné právní úpravy, která reguluje pyrotechnické výrobky. Určitým dopadem bude povinnost vyrozumět Úřad o záměru vystavovat pyrotechnické výrobky, tato povinnost si na agregátní úrovni vyžádá náklady ve výši cca 40 tisíc Kč ročně.

1.3.3. Přínosy I. varianta

Nulová varianta, tj. nevydávat zákon o pyrotechnice, nemá žádný přínos. Jejím důsledkem by naopak bylo nenaplnění zákonného povinnosti implementovat obě směrnice Evropského parlamentu a Rady, kdy se jedná o právní akt, který musí všechny země EU splnit.

II. varianta

Novelizace stávajícího zákona o ověřování respektující požadavky kladené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh, řeší sice situaci, ale pouze dílčím způsobem. Zákon o ověřování zbraní by musel být tedy znovu novelizován, přičemž každou novelizací se pochopitelně narušuje přehlednost právního předpisu. Vzhledem ke skutečnosti, že problematika pyrotechnických výrobků je poměrně složitou oblastí a pyrotechnické výrobky mají charakter potenciálně nebezpečných výrobků, musí být její právní úprava pojata natolik důsledně, aby nedocházeno k ohrožení života či zdraví osob, majetku, životního prostředí a veřejné bezpečnosti. Roztříštěná právní úprava není žádoucí.

III. varianta

Vydáním zákona o pyrotechnice, který by implementoval Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnici, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků, by byla právní úprava koncentrována do jednoho právního předpisu, což by výrazně zjednodušilo orientaci dotčených osob v této oblasti.

1.3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant I. varianta

Nulová varianta není přijatelná, neboť by Česká republika nedostála povinnosti implementovat právní předpisy EU do právního řádu ČR. V případě, že se členskému státu nepodaří schválit požadovanou právní úpravu nebo tato plně neodpovídá požadavkům směrnice, Evropská komise může proti danému členskému státu zahájit soudní proces u Soudního dvora Evropské unie. Nelze tedy připustit nečinnost, která by současně znamenala vědomé neřešení výše popsaného.

II. varianta

Novelizace stávajícího zákona o ověřování respektující požadavky kladené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnicí Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků, by pouze zapříčinilo nepřehlednost zákona o ověřování, neboť jakoukoli novelizací právního předpisu se do určité míry narušuje jeho přehlednost a orientace dotčených osob v právní úpravě. Tato varianta je rovněž nežádoucí.

III. varianta

Vydání zákona o pyrotechnice je varianta, která je nejvíce šetrná k podnikatelskému i nepodnikatelskému prostředí, zajistí dostatečnou míru ochrany uživatelů a povede k zajištění přehlednosti českého právního řádu pro všechny adresáty předmětné právní normy.

Současně návrh nového zákona o pyrotechnice zvyšuje administrativní zátěž podnikatelů pouze v minimální možné míře, neboť přejímá stávající právní úpravu a implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnici Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. Značným přínosem je integrace základní problematiky týkající se pyrotechnických výrobků v jednom právním předpisu. Hlavním smyslem zákona je zajištění ochrany života a zdraví osob, majetku, životního prostředí a veřejné bezpečnosti v oblasti pyrotechnických výrobků.

Orgány státní správy budou vykonávat činnosti podle navrhovaného zákona o pyrotechnice v převážné míře v rámci již zavedené administrativní praxe a v rámci svých rozpočtů. Z tohoto důvodu navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani veřejné rozpočty.

Přesné ekonomické dopady zákona o pyrotechnice v oblasti ochrany zdraví, majetku, životního prostředí a veřejné bezpečnosti lze jen stěží vyčíslit.

Tabulka č. 1. Přehled vyhodnocení z hlediska nákladů a přínosů, resp. vhodnosti a nevhodnosti jednotlivých variant

Znak „+++“ znamená nejvhodnější varianta, „++“ znamená méně vhodnou variantu.

Varianta Komplexní úpravaZvýšení nákladůZvýšení nákladůTříštění právníVhodnost

oblastipodnikatelskéhostátní správyúpravyvarianty pyrotechnikysektoru

I. Varianta NE NE NE ANO ++ II. Varianta NE ANO NE ANO ++ III. Varianta ANO ANO NE NE +++

1.4 Návrh řešení

1.4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Nejúčelnější variantou řešení je, v souladu se zhodnocením přínosů a nákladů dle kapitoly 1.3, varianta III., která znamená vydání nového zákona o pyrotechnice upravujícího celou oblast pyrotechnických výrobků v komplexní podobě.

Návrh zákona o pyrotechnice nemá negativní vliv na životní prostředí. Návrh zákona o pyrotechnice nemá negativní dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny a na rovnost mužů a žen.

1.5 Implementace a vynucování

Kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem o pyrotechnice bude provádět Česká obchodní inspekce, Český báňský úřad a Úřad.

1.6 Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti požadavků vyplývajících z předloženého návrhu zákona o pyrotechnice bude prováděn Ministerstvem průmyslu a obchodu.

1.7 Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona o pyrotechnice zavádí přehledný systém v oblasti pyrotechnických výrobků, stanovuje sankce za porušování zákonných ustanovení. Zavádí rovněž přísnější požadavky na oznámený subjekt, přičemž klade důraz na nezávislost, nestrannost a vyloučení konfliktu zájmů při posuzování shody. Důležitým aspektem je, že výkon funkce oznámeného subjektu je podrobován kontrolním mechanismům, jejichž součástí je i dodržování závazků protikorupčního jednání. Navržená právní úprava svou přehledností a integrováním pravidel vytváří vhodnější podmínky pro účinnější kontrolu s cílem prevence korupčního jednání.

1.8 Konzultace

Konzultace probíhaly na úseku oddělení pyrotechniky Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to s předními odborníky v této oblasti.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona o pyrotechnice je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod, zejména ze zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 Listiny a ze zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 Listiny.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána

Návrh zákona o pyrotechnice je harmonizovanou právní úpravou. Není tedy v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a s právními předpisy Evropské unie. Návrh zákona o pyrotechnice je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007, o uvádění pyrotechnických výrobků na trh a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a Prováděcí směrnicí Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků.

Zákon o pyrotechnice respektuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.

Jelikož je tento návrh zákona o pyrotechnice technickým předpisem, bude oznámen Komisi v souladu se směrnicí 98/34/ES o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o pyrotechnice je tedy v souladu se směrnicí 98/34/ES.

II. Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva

a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů

Návrh zákona o pyrotechnice je předkládán spolu s novelou zákona o ověřování zbraní. Jedná se o technickou novelu přizpůsobující zákon požadavkům Bruselské úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní. Důvodem pro spojení obou novel je skutečnost, že novela zákona o ověřování zbraní mění některá ustanovení, která novelizuje i návrh zákona o pyrotechnice. Oba návrhy by měly mít navíc časově obdobnou účinnost, a proto by mohlo při jejich samostatném projednání dojít k problémům s jejich návazností.

K návrhu novely zákona o ověřování zbraní bylo provedeno samostatné zhodnocení dopadů regulace a zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.

1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

Od roku 2000, kdy zákon o ověřování zbraní vstoupil v platnost, došlo k mnoha změnám v oblasti ověřování zbraní a střeliva. V důsledku plnění mezinárodních závazků byl zaveden nový systém označování kontrolovaných výrobků zkušebními značkami. To s sebou přineslo potřebu terminologických změn. V návaznosti na provedené změny je nutné zakotvit v zákoně sankční mechanismy, které umožní vymáhat tyto nové povinnosti.

Z důvodu prevence možných budoucích sporů o interpretaci jednotlivých ustanovení je též nezbytné zpřesnit výklad pojmů tak, aby v budoucnu nedocházelo k soudním sporům.

Zároveň bylo postupem času shledáno, že povinnost ověřovat zbraně a střelivo pro vývoz není žádným přínosem a naopak pouze administrativní zátěží, jelikož takové ověřování stejně nemůže zaručit splnění bezpečnostních požadavků na zbraně v cílové zemi, přičemž tato povinnost nemá oporu ani v žádném mezinárodním závazku.

Předkládaná novela si klade za cíl tyto nedostatky odstranit a modernizovat zákon o ověřování zbraní do takové podoby, aby byla jeho aplikace stále jednotná navzdory tomu, že problematika ověřování zbraní je dnes složitější než v době přijetí zákona.

1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název

Novela zákona o ověřování zbraní je součástí předkládaného návrhu zákona o pyrotechnice.

1.2 Definice problému

Aplikační praxe poukázala na potřebu úpravy stávajícího zákona o ověřování zbraní. Jak je popsáno výše, je to dáno dílem změnou vyplývající z mezinárodních závazků, dílem dlouhodobou potřebou novelizace některých klíčových ustanovení týkajících se ověřování zbraní a střeliva (předchozí novelizace se týkaly především pyrotechnických výrobků).

Problémem je také nesoulad některých pojmů s novelizovaným zákonem o ověřování zbraní (kusové ověřování u homologace) nebo s dalšími předpisy upravujícími oblast zbraní a střeliva (součásti náboje).

Především je zapotřebí, aby přímo ze zákona bylo patrné, že zkušební značkou se rozumí i národní zkušební značka a jednotná zkušební značka, což jsou pojmy s odlišným režimem (dle národních podmínek a dle mezinárodních podmínek), ale stejným účinkem (platné ověření kontrolovaného výrobku). Rovněž je nutné, aby bylo zřejmé, že identifikační značkou se rozumí jak identifikační značka úřadu (tedy identifikační značka vyznačovaná Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva), tak i identifikační značka zkušebny. Zároveň je zapotřebí, aby při prodloužení platnosti certifikátu o homologaci nemusely kontrolované zbraně podstupovat kusové ověřování, které je specifickým procesem. Pokud bychom ustanovení vykládali striktně, byly by pro vydání certifikátu o homologaci stanoveny mírnější podmínky pro jednotlivé zbraně než při žádosti o jeho prodloužení.

Spolu s odstraněním chybného režimu kontrolní značky a zavedením ověřovací povinnosti pro některé zakázané doplňky zbraní (tlumiče hluku výstřelu) vyvstala potřeba zavést sankce při porušení stanovených povinností, případně při zneužití jiných značek, než jsou značky zkušební. Jak již bylo uvedeno v obecné části zákona, sankce musí být vždy zakotveny na úrovni zákona. I proto je nutné novelizovat zákon o ověřování zbraní.

Sankční mechanismy je ovšem nezbytné uvést i mimo zákon o ověřování zbraní z důvodu rozšíření působnosti zákona i na některé doplňky zbraní, což byl přímý požadavek plynoucí z mezinárodního závazku, částečně provedený novelou vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky (dále jen „vyhláška č. 335/2004 Sb.“). Z tohoto důvodu je nezbytné novelizovat i zákon o zbraních a zavést zákaz používat zbraně vybavené neověřeným tlumičem hluku výstřelu, případně používat zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu, které ovšem pro takové použití nebyly ověřeny. Jedná se i o závazek vyplývající z rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. č. XXIX-58 a 59.

Zároveň je nutné přizpůsobit zákon o zkoušení zbraní ověřování některých doplňků. Vzhledem k tomu, že je proces zkoušení doplňků v mnoha ohledech odlišný od zkoušení zbraní a střeliva, není vhodné využít existující ustanovení, ale je zapotřebí vytvořit nový zákonný institut se zmocněním ke stanovení podrobností v prováděcím předpise.

Za významný problém lze považovat i povinnost ověřovat zbraně určené pro vývoz, které nebudou vůbec uváděny na domácí trh. Jedná se o historický relikt, který přímo odporuje ideji ověřování zbraní, a sice zajištění toho, že na domácí trh budou uvedeny pouze zbraně odpovídající právním požadavkům. Není zde žádný objektivní důvod pro omezení výroby zbraní dle specifikací zahraničních zemí a pro zahraniční zákazníky, proto lze tuto povinnost zrušit. Podmínky vyplývající z mezinárodních závazků, zejména z Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z 26. června 2001, který byl vyhlášen ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 76/2013 Sb. m. s. (dále jen „Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní“) budou dodrženy náležitým označením kontrolovaného výrobku. Zrušení této povinnosti přinese snížení administrativní zátěže pro podnikatele a odstraní významnou překážku mezinárodního obchodu.

Dalším problémem je absence vodítek, podle kterých lze posuzovat platnost zkušební značky, což je klíčové i z hlediska jiných právních předpisů (předpisy upravující dovoz zbraní, nabývání a držení, atd.). Zmíněné zavedení nového systému značení rozhodnutím plenárního zasedání C. I. P. č. XXX a XXXI přináší nutnost stanovit, že zkušební značka je považována za platnou, jen jsou-li kumulativně splněna dvě pravidla:

a) zkušební značka je sama o sobě platná, tedy uznávaná v České republice, a

b) zkušební značka je vyznačena dle pravidel pro její vyznačení, tedy má-li být vyznačena spolu s dalšími značkami, je platná pouze tehdy, jsou-li s ní takové další značky vyznačeny.

Jasné stanovení pravidel pro určení, kdy je značka považována za platnou, rovněž usnadní ukládání sankcí a odůvodňování správních rozhodnutí, jelikož bude možné odkázat na kogentní normu zákona. Přínosem je i snadnější orientace pro širokou veřejnost.

Posledním významnějším problémem současné právní úpravy je nedostatečné zakotvení kontrolní značky, která nikdy neměla mít pozici značky zkušební. U takto označených zbraní nedochází ke kontrole technických parametrů, ale pouze ke kontrole kompletnosti označení tak, aby byly naplněny požadavky výše zmíněného Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní. Zařazení kontrolní značky mezi značky zkušební tedy mělo potenciálně nebezpečné důsledky, kterým bylo zabraňováno praxí na hraně extenzivního výkladu. Tento stav již byl částečně napraven vyhláškou č. 95/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 335/2004 Sb. Vyčlenění této značky mimo značky zkušební jí ovšem ponechalo v právním vakuu, které je nutné vyplnit výslovným zakotvením jejího režimu v zákoně o ověřování zbraní.

Rovněž je zapotřebí novelizovat i prováděcí vyhlášku č. 335/2004 Sb. Změny provedené touto předkládanou novelou se odrazí v povinnostech prováděných zmíněnou vyhláškou. Dále je dlouhodobě zapotřebí provést změny v národní úpravě, které nebylo možné realizovat novelizační vyhláškou č. 95/2014 Sb., jejímž předmětem bylo pouze uvedení vyhlášky do souladu s mezinárodními požadavky. Vyhláška č. 335/2004 Sb. bude samozřejmě novelizována samostatnou novelizační vyhláškou, jejíž datum nabytí účinnosti bude stanoveno shodně s nabytím účinnosti předkládané novely zákona o ověřování zbraní.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1.3.1 Oblast ověřování kontrolovaných výrobků

Vyjma zákona o ověřování zbraní, který je předmětem navrhované novely, se oblastí ověřování kontrolovaných výrobků, tj. stanovených zbraní a stanoveného střeliva, v rámci novely i stanovených doplňků, zabývá především vyhláška č. 335/2004 Sb. Tato vyhláška upravuje umístění jednotlivých značek, způsob jejich vyznačení, ale i průběh ověřování kontrolovaných výrobků. Velmi důležitou je příloha s grafickými podobami zkušebních značek a identifikačních značek používaných na území ČR jako platné a značek uznávaných za platné na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána (viz výše). Tato vyhláška, jak již bylo uvedeno, byla nedávno novelizovaná vyhláškou č. 95/2014 Sb., a byla tak uvedena do souladu s mezinárodními závazky.

Další vyhláškou, která upravuje některé technické požadavky, respektive definuje pojem „dovolené výrobní provedení“ u některých druhů kontrolovaných výrobků, je vyhláška č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva.

1.3.2 Právní předpisy, které používají pojem „zkušební značka“

Jiné právní předpisy než výše uvedené používají v oblasti kontrolovaných výrobků pojem zkušební značky spíše okrajově. Jedná se zejména o zákon o zbraních, který s platnou zkušební značkou spojuje možnost ze zbraně střílet, a také na platné ověření navazuje možnost vydat průkaz zbraně a zbraň zaregistrovat Policií ČR. To má rozsáhlé právní důsledky – nabývání, držení i používání kontrolovaných výrobků. S ověřením stanovené střelné zbraně je spojené i zařazení některých druhů zbraní do kategorií. V důsledku navázání povinností na platnou zkušební značku je pojem stěžejní i pro ukládání některých sankcí dle tohoto předpisu.

Okrajově je pak pojem významný i pro zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v němž ověření zbraně zkušební značkou je skutečností rozhodnou pro udělení povolení k obchodu s těmito výrobky.

1.3.3 Mezinárodněprávní předpisy upravující oblast ověřování kontrolovaných výrobků a jejich označování

Nejvýznamnějším mezinárodněprávním předpisem v této oblasti je Bruselská úmluva a na základě této mezinárodní smlouvy byl ustanoven C. I. P., tedy Mezinárodní stálá komise pro zkoušení ručních palných zbraní pro civilní potřebu (Commission Internationale Permanente pour les épreuves des armes a feu portatives), která sdružuje členské státy této smlouvy. Rozhodnutí plenárního zasedání jsou pak pro členské státy závazná. Přínosem členství je vyjma rozvoje technické normalizace v oblasti zbraní především usnadnění mezinárodního obchodu, jelikož základní premisa, na které C. I. P. funguje, je vzájemné uznávání zkoušek zbraní a tedy i zkušebních značek mezi členskými státy C. I. P. Je vhodné poznamenat, že smluvní závazky nejsou výlučné a členské státy tak nejsou omezeny v užívání zbraní, které nevyhovují podmínkám C. I. P. Takové zbraně ale nesmí být označeny zkušebními značkami, které jsou na základě této smlouvy ostatními členskými státy C. I. P. uznávány.

Významný je i Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní. Primárně se ovšem zabývá odlišnými záležitostmi a z pohledu předkládané novely je relevantní pouze čl. 8, který stanovuje minimální podmínky pro označení střelných zbraní. Tento minimální standard musí být vždy dodržen. Z hlediska národní právní úpravy pak dodržení tohoto standardu osvědčuje kontrolní značka, jejíž režim byl upraven novelou vyhlášky č. 335/2004 Sb. Dodržení tohoto minimálního standardu označení osvědčuje i zkušební značka.

Vhodné je zmínit i směrnici Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Tato směrnice pak provádí výše zmíněný Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, který se Evropská unie zavázala dodržovat.

1.3.4 Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace

Současný stav nemá vliv na rovnost postavení skupin obyvatel ve společnosti.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Předkládaná novela se dotýká různých oblastí a více subjektů. Povinnost nabývat a uvádět na trh kontrolované výrobky je spojena s povinností zajistit, aby takové výrobky byly ověřené. Proto je dotčeným subjektem každý nabyvatel kontrolovaného výrobku, potenciálně i každý držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Dotčeným subjektem je i každý výrobce, dovozce nebo distributor kontrolovaných výrobků. V neposlední řadě je dotčeným subjektem i Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, jelikož se novela přímo dotýká výkonu některých jeho povinností.

Předkládaná novela mění koncepci některých práv a povinností, ale nezakládá žádné nové povinnosti. V souvislosti s nabytím účinnosti této novely není předpokládána žádná potřeba zvýšené aktivity dotčených subjektů. Navrhovaná novela především snižuje administrativní zátěž a umožňuje plnit podmínky způsobem, který je méně restriktivní při zachování stejných bezpečnostních požadavků.

Novela se dotkne držitelů tlumičů hluku výstřelu, jelikož jejich používání bude nově sankcionováno. Dle dostupných informací Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva je ovšem takových držitelů v současné době na území České republiky méně než deset.

1.5 Popis cílového stavu

Předkládaný materiál si klade za úkol několik cílů, které lze tematicky odlišit:

1.5.1 Dokončení adaptace domácího právního řádu na požadavky vyplývající z mezinárodního práva

Již zmiňovaná rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P č. XXIX, XXX a XXXI přinesla zásadní změny v pojetí zkušebních značek, které je nutné promítnout do zákona o ověřování zbraní. Zavedení nových termínů si žádá, aby jejich definice a zmocnění ke stanovení detailů obsahoval přímo zákon. Zákon by měl rovněž reflektovat odlišné potřeby při zkoušení doplňků zbraní a při zkoušení zbraní samotných. Je tedy nutné zavést zvláštní režim ověřování a určení pro ověřování stanovených doplňků. Již zmiňované zavedení sankčních mechanismů pro nově zavedené instituty na základě mezinárodní smlouvy je klíčovým prvkem pro vymahatelnost práva. Splnění těchto požadavků zaručí, že právní úprava bude komplexní a Česká republika bude moci bez potíží dostát svým závazkům.

1.5.2 Odstranění reliktních ustanovení a redukce administrativní zátěže

Jak již bylo zmíněno výše, současná verze zákona o ověřování zbraní v sobě obsahuje povinnost ověřit kontrolovaný výrobek i v případě, že není uváděn na český trh a je určen pro vývoz. Tato povinnost nevyplývá z mezinárodních smluv, ani z práva Evropské unie, a není nijak opodstatněná ani na národní úrovni. Každá země si určuje bezpečnostní pravidla pro kontrolované výrobky na jejím území samostatně a často též značně odlišně. Povinnost ověřovat kontrolované výrobky i pro vývoz bránila domácímu průmyslu, aby např. vyráběl zbraně pro zahraniční trh komorované v rážích, pro které nejsou v České republice stanoveny bezpečnostní požadavky. Zbraň, která je ovšem od nás vyvezena do jiného státu, musí odpovídat tamějším pravidlům. Nejedná-li se o členský stát C. I. P., podléhá zbraň v takovém státě novému ověření, vyžaduje-li ověření zbraně tamní právní řád. Zrušení této povinnosti umožní domácím výrobcům, aby vyráběli kontrolované výrobky dle specifikace jejich zákazníků. Zároveň se sníží administrativní zátěž vývozců a výrobců zbraní a podpoří se domácí průmysl.

Výše zmíněnou povinnost ovšem nelze odstranit bez dalšího, jelikož Česká republika je vázána zmiňovaným Protokolem proti nedovolené výrobě střelných zbraní. Pro účely exportu lze tedy dosavadní povinnost označit zbraň zkušební značkou nahradit povinností označit zbraň kontrolní značkou, což je režim, který český právní řád zná u vojenských zbraní. Kontrolní značka pouze osvědčuje, že jsou na zbrani vyznačeny požadované informace. Řízení, které je zapotřebí k vyznačení kontrolní značky, je výrazně jednodušší, rychlejší a méně nákladné než ověřování a následné označování kontrolní značkou.

1.5.3 Upřesnění terminologie

Zákon o ověřování zbraní používá mnoho termínů společných se zákonem o zbraních. Pojem „část střeliva nutná k sestavení náboje“ by tak měl reflektovat definici pojmu „náboj“, přičemž součástí náboje je i výmetná náplň.

Problematickým bylo i požadování provedení kusové zkoušky u několika zbraní (5 ks pro každý typ) při žádosti o prodloužení homologace. Při udělení certifikátu homologované zbraně nepodstupují kusové ověřování, ale jejich vzorek je ověřen dle podmínek pro homologaci. Zákonodárce nepochybně neměl v úmyslu, aby při prodlužování certifikátu musely zbraně projít kusovým ověřováním, ale ověřením kusu. Rozdíl je značný – kusové ověřování je totiž samostatný proces, který má vlastní podmínky zcela odlišné od podmínek pro homologaci střelné zbraně. Je tedy zapotřebí, aby v tomto případě nebyl užíván termín „kusové ověřování“, ale například „ověření jednotlivých kusů“.

Klíčové je také určování platnosti zkušební značky. Stávající právní úprava se tomuto problému nevěnovala i přesto, že předpis často zmiňoval, že je zapotřebí, aby vyznačená zkušební značka byla platná. Praxe a mezinárodní závazky vyžadují, aby značka byla uznána za platnou pouze tehdy, je-li platná a vyznačená správným způsobem. V případě, že má být vyznačena spolu s dalšími značkami (identifikační značka a vročení), je podmínkou platnosti zkušební značky současné vyznačení dalších značek.

1.6 Zhodnocení rizika

Vliv na rizika spojená s kontrolovanými výrobky mají pouze některé změny v rámci předkládané novely. Terminologické změny se existujících nebo nových rizik nijak nedotýkají.

Změnou, která zdánlivě rizika přináší, je zrušení povinnosti ověřovat kontrolované výrobky určené pro vývoz a opatřovat je zkušební značkou. Vzhledem k tomu, že tyto zbraně budou opatřovány pouze kontrolní značkou (v případě, že si je výrobce nepřeje ověřit a opatřit značkou zkušební), která neumožnuje uvést takové zbraně na trh, podléhají takové zbraně v cílové zemi ověření – což je stejná situace, jako kdyby byly zbraně opatřeny naší zkušební značkou. Mimo členské země C. I. P. nejsou zkušební značky cizích států uznávány. V cílové zemi pak musí zbraň stále splňovat tamní podmínky pro uvedení na trh stejně, jako kdyby byla ověřena naší zkušební značkou. Tato změna tedy nepřináší žádná rizika a jsou zachovány současné záruky.

Další změnou s vlivem na rizika je zavedení sankcí za zneužívání jiných značek, než je zkušební značka, zavedení sankcí za používání zbraně opatřené neověřeným stanoveným doplňkem a za používání zbraně opatřené stanoveným doplňkem, která není pro použití se stanoveným doplňkem ověřena. Tato změna má pozitivní dopad na existující rizika, jelikož v současné době nebylo možné postihnout zneužívání např. identifikačního označení ustanoveními tohoto zákona. V takovém případě se nejednalo ani o přestupek na úseku zbraní.

2. Návrh variant řešení Varianta nulová

Zákon o ověřování zbraní nenovelizovat a ponechat současný stav.

Varianta 1

Změna zákona o ověřování zbraní pouze v návaznosti na mezinárodní závazky, tedy především zavedení chybějících sankcí, zavedení ověřovacího režimu pro stanovené doplňky a vyřešení problematiky právního postavení identifikační značky. Zapotřebí je i vytvoření a vydání novely vyhlášky č. 335/2004 Sb. v rozsahu k provedení změn uvedených ve variantě 1.

Varianta 2

Změna zákona o ověřování zbraní jak v návaznosti na mezinárodní závazky, tak i v oblasti národní úpravy. Zrušení zastaralých institutů a zpřesnění používané terminologie. Zapotřebí je i vytvoření a vydání novely vyhlášky č. 335/2004 Sb. k provedení změn v zákoně, která upraví některé národní instituty a odstraní regulaci tam, kde již ztratila historickým vývojem své opodstatnění.

2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování Varianta nulová

V případě, že nebude novelizován zákon o ověřování zbraní a nebude vydána novela vyhlášky č. 335/2004 Sb., nedojde k nápravě legislativní mezery spočívající ve skutečnosti, že některé klíčové instituty nejsou chráněny sankčním ustanovením. Ověřování tlumičů hluku výstřelu bude probíhat za nejasných podmínek a zůstane také zachována nedůvodně vysoká administrativní zátěž vývozců a výrobců.

Neřešení některých definičních problémů může v budoucnu vést k soudním sporům, což může narušit schopnost České republiky dostát mezinárodním závazkům, případně zvýšit bezpečnostní rizika výkladem v rozporu se stávající praxí.

Tato varianta nevede k vytyčeným cílům, a to ani částečně. Je proto z dalších úvah vyřazena.

Varianta 1

Tato varianta přináší především zavedení sankcí za již existující povinnosti a zavedení zvláštního režimu pro ověřování stanovených doplňků.

Přizpůsobení nové regulaci není spojeno s novými náklady, jelikož kontrolní orgány již v současné době v zájmové oblasti kontrolu vykonávají, avšak nezákonné chování není sankcionovatelné. Z hlediska subjektů pak zavedení sankcí rovněž není spojeno s náklady, protože jsou vázány již existujícími povinnostmi. Přizpůsobení se regulaci s sebou nenese žádné náklady, a proto nemohou být náklady přizpůsobení se regulaci vyšší než případný postih za porušení pravidel. Z hlediska ekonomie jsou tedy navrhované sankce efektivní.

Vzhledem k tomu, že tato varianta neobsahuje rušení povinnosti označování zkušební značkou zbraní určených pro export, není spojena se snížením administrativní náročnosti.

Tato varianta vede pouze k částečnému dosažení vytyčených cílů, přičemž přizpůsobení se regulaci i její vynucování je z hlediska subjektů i kontrolních orgánů proveditelné.

Varianta 2

Varianta 2 je maximální verzí novely zákona o ověřování zbraní. Stejně jako u varianty 1, slouží sankční ustanovení především k vynucení již existujících povinností. Vynutitelnost je díky existujícím dozorovým orgánům s plnými kompetencemi snadná. Přizpůsobení se regulaci s sebou nenese žádné náklady, a tedy náklady přizpůsobení se regulaci nemohou být vyšší než případný postih za porušení pravidel. Z hlediska ekonomie jsou navrhované sankce, stejně jako u varianty 1, efektivní.

Varianta 2 je ovšem spojena i se zrušením výlučné povinnosti označovat kontrolované výrobky určené pro export zkušební značkou s tím, že nově je navrhováno, aby tyto výrobky mohly být alternativně označovány značkou kontrolní, která zaručuje, že kontrolované výrobky jsou v souladu s normami mezinárodního práva upravujícími obchod se zbraněmi. Tato změna přináší podnikatelům značné snížení administrativních nákladů díky jednoduchému a nenákladnému režimu kontroly označení kontrolovaných výrobků. Zároveň dochází ke snížení nákladů výrobce, když je navrhováno, aby tento nový, ale po technické stránce i nenáročný proces nebyl zpoplatněn.

Změna terminologie je rovněž spojena s vyšší právní jistotou, což se v dlouhodobém horizontu promítne do snížení zatížení státní správy.

Tato varianta vede k plnému dosažení vytyčených cílů, přičemž přizpůsobení se regulaci i její vynucování je z hlediska subjektů i kontrolních orgánů proveditelné.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Varianta 0

Nulová varianta není spojena s žádnými náklady ani přínosy v krátkodobém horizontu. V dlouhodobém horizontu je nulová varianta spojena s možnými náklady plynoucími z růstu bezpečnostního rizika v důsledku absence sankce u zneužívání některých značek.

Tato varianta také není z výše uvedených důvodů přijatelná.

Varianta 1

Varianta 1 by zajistila zavedení příslušných sankcí za porušování povinností, zejména za zneužití i jiných značek, než je značka zkušební, a rovněž za používání zbraní opatřených neověřeným tlumičem hluku výstřelu a za používání zbraní opatřených tlumičem hluku výstřelu, ačkoliv k tomu zbraň nebyla ověřena.

Dále by byl definován režim pro ověřování stanovených doplňků, což by poskytlo jasný právní základ této činnosti.

Identifikační značky by byly jasně odděleny od značek zkušebních, aby nemohlo dojít k jejich záměně.

Novela prováděcí vyhlášky č. 335/2004 Sb. by vedla k drobným terminologickým změnám a především ke stanovení podrobností ověřování tlumičů v návaznosti na zákonné zmocnění.

Nedošlo by ovšem ke zpřesnění některých definic a úpravě pojmosloví, což by stále znamenalo riziko chybné interpretace právního předpisu, která by mohla vést ke zvýšení rizika na úseku zbraní a střeliva. Především otázka platnosti zkušební značky by se v budoucnu mohla stát problematickou. Zároveň by nebyla snížena administrativní zátěž a odstraněna nedůvodná překážka obchodu se zbraněmi a střelivem.

Tato varianta také není z výše uvedených důvodů přijatelná.

Varianta 2

Varianta 2 znamená poměrně rozsáhlé změny v zákoně. I přes množství povinností podléhajících změnám a nově zavedených institutů ovšem nejsou s aplikací navrhované novely spojeny žádné náklady. Změny v pojmosloví pouze legislativně zakotvují současnou praxi a zavedení sankcí za existující povinnosti není spojeno s novým zjišťovacím mechanismem, jelikož ten již v současnosti existuje, pouze není spojen se sankcí. Zrušení výlučné povinnosti označovat kontrolované výrobky pro export zkušební značkou a zavedení alternativy označení kontrolní značkou s sebou také nenese žádné přímé náklady, protože se jedná o alternativu, kterou vývozci nemusí využít, pokud nechtějí. Pokud ovšem výrobce tuto alternativu využije, je nutné počítat s nepřímým nákladem na státní rozpočet, kdy dojde k poklesu příjmu z úplat za odborné činnosti, který je spojen s ověřováním zbraně. Povinnost ověřování tlumičů již v současné době existuje, byť je zavedena nevyhovujícím způsobem prostřednictvím pravidel pro ověřování zbraní, jelikož tlumič hluku výstřelu je de lege zbraní kategorie A.

Přínosy spojené s navrhovanou novelou jsou však markantní. Úpravy pojmosloví odstraní pojmy, které bylo možno vykládat více způsoby, a zvýší se tedy právní jistota. Lze předpokládat, že po počátečním zvýšeném zájmu o výkladová stanoviska, který je spojen s každou výraznější změnou v zákoně, dojde k dlouhodobému poklesu žádostí o informace, jejichž předmětem budou legislativní nejasnosti. Spolu se zrušením výlučné povinnosti ověřování zbraní pro vývoz zkušebními značkami dojde k poklesu administrativní zátěže výrobců a vývozců, a to včetně ekonomických úspor spojených s odpadnutím poplatků spojených s ověřováním. Zároveň tím bude umožněno vyrábět kontrolované výrobky dle libovolných specifikací zahraničních zákazníků. Lze tedy předpokládat i vznik nových exportních příležitostí pro domácí výrobce. Zavedením sankcí pak dojde ke zvýšení bezpečnosti na tak klíčovém úseku, jakým zbraně a střelivo bezpochyby jsou.

Z výše uvedených důvodů je tato varianta nejvhodnější jak z pohledu odstranění nejednoznačnosti v oblasti kontrolovaných výrobků, tak i z hlediska snížení administrativní zátěže a podpory podnikatelů v oblasti, které může v budoucnu vést i k nárůstu výroby a s tím spojenému vytváření nových pracovních míst a vyššímu příjmu z daní.

Pro přehlednost lze vztah nákladů a přínosů u jednotlivých variant znázornit následující tabulkou:

náklady subjektůAdministrativníorgánůnáklady kontrAdministrativnímezinárodním trhusubjektů naKonkurenceschopnostnových povinnostíNáklady na vymáháníregulaceimplementaciNáklady naVýnosy ze sankcí

olních

Varianta 0 Stagnace Stagnace Stagnace Žádné Žádné Žádné

Varianta 1 Stagnace Stagnace Stagnace Žádné,Žádné Ano, nelze

v dlouhodobémkvalifikovaně výhledu možnývyčíslit mírný nárůst v důsledku nákladů sankčních řízení

Varianta 2 Pokles Pokles Růst Žádné,Žádné Ano, nelze

v dlouhodobémkvalifikovaně výhledu možnývyčíslit mírný nárůst v důsledku nákladů sankčních řízení

3.2 Náklady Varianta 0

Nulová varianta s sebou nenese žádné přímé, ani nepřímé náklady. Jedná se pouze o zachování současného stavu. V dlouhodobém horizontu lze předpokládat náklady spojené se zhoršením bezpečnostní situace. V takovém případě se jedná o náklady nepřímé, které vzniknou České republice v důsledku nutnosti splnit odloženou povinnost a mohou vzniknout i výrobcům a vývozcům.

Tyto náklady nelze kvantifikovat.

Varianta 1

Varianta 1 je spojená především se zavedením zvláštního režimu ověřování stanovených doplňků a zavedením sankcí pro porušení již existujících povinností. Terminologické změny s sebou z povahy věci náklady nenesou. Náklady nelze spolehlivě kvantifikovat. Přehled nákladů jednotlivých subjektů lze přehledně znázornit následující tabulkou:

NákladyNáklady spojené se zavedením sankcí Náklady spojené

se zavedením zvláštního za zneužití jiných, nežImplementovaných do režimu ověřování zkušebních značekzákona o zbraních stanovených

Subjektydoplňků

Přímé Nepřímé Přímé Nepřímé Přímé Nepřímé

Výrobci PouzeŽádné Žádné Žádné Žádné Žádné

v případě porušení povinností

Vývozci PouzeŽádné Žádné Žádné Žádné Žádné

v případě porušení povinností

Dovozci PouzeŽádné Žádné Žádné Žádné Žádné

v případě porušení povinností

Držitelé Žádné Žádné PouzeŽádné Žádné Žádné

v případě porušení povinností

KontrolníŽádné Možný mírnýŽádné MožnýŽádné Žádné orgánynárůstmírný nárůst

v důsledkuv důsledku vyššíhovyššího nápadunápadu přestupkůpřestupků a správnícha správních deliktůdeliktů

Varianta 2

Varianta 2 v sobě zahrnuje variantu 1 v celém rozsahu, včetně dalších terminologických změn a zejména zrušení povinnosti ověřovat kontrolované výrobky určené pro vývoz za podmínky, že budou označeny značkou kontrolní, která je administrativně výrazně méně náročná. Tato varianta rovněž zavádí definici toho, co se rozumí pojmem „platná zkušební značka“. Jedná se ovšem o výkladové ustanovení, které konzervuje dobrou praxi a není spojeno s vyššími náklady. Následující tabulka znázorňuje náklady, se kterými je varianta 2 spojena, a které zároveň nejsou zahrnuty ve variantě 1:

NákladyNáklady spojené se zavedením alternativního režimu označování

kontrolovaných výrobků určených pro vývoz kontrolní značkou

Subjekty

Přímé Nepřímé

Výrobci Žádné Žádné

Vývozci Žádné Žádné

Dovozci Žádné Žádné Držitelé Žádné Žádné

Kontrolní orgány Výroba nových raznic Pokles příjmu státního rozpočtu z úplat za

odborné činnosti

Vzhledem k tomu, že náklady nelze spolehlivě kvantifikovat, lze při vyhodnocení nákladů jednotlivých variant vycházet pouze z toho, že varianta 2 s sebou přináší vyšší náklady spojené s výrobou nových raznic a ztrátu příjmů z úplat za odborné činnosti spojené s ověřováním kontrolovaných výrobků. Příjem ze správních poplatků ovšem zůstává zachován. Vzhledem k tomu, že objem výrobků se nemění, dojde k menšímu opotřebovávání již používaných raznic. Dlouhodobá bilance těchto nákladů je tedy také nulová. Tyto náklady nelze vyčíslit, jelikož nelze odhadnout, jak velká část výrobců a vývozců využije možnosti ověření kontrolovaných výrobků pro vývoz pouze kontrolními značkami. Lze tedy uzavřít, že varianty 1 i 2 jsou pro subjekty stejně nákladné, avšak varianta 2 je spojena s poklesem příjmu státního rozpočtu.

3.3 Přínosy Varianta 0

Nulová varianta je pouze zachováním současného stavu. Vzhledem k tomu, že navrhované změny v ostatních variantách směřují ke zlepšení současného stavu, nemá nulová varianta žádný přínos.

Varianta 1

Opět platí, že varianta 1 s sebou přináší zejména zavedení sankcí a zvláštního režimu pro ověřování stanovených doplňků. Přínosy této varianty jsou opět obtížně kvantifikovatelné, jelikož přínos je zejména nehmotný (ochrana bezpečnosti, dobrého jména, atp.)

Následující tabulka přehledně shrnuje přínosy pro jednotlivé subjekty práv a povinností předkládaného zákona:

PřínosyPřínosy spojené se zavedením sankcí Přínosy spojené se

zavedením zvláštního režimu ověřování za zneužití jiných nežimplementovaných do stanovených doplňků zkušebních značekzákona o zbraních Přímé Nepřímé Přímé Nepřímé Přímé Nepřímé

Subjekty Výrobci Žádné ZachováníŽádné Žádné VyššíŽádné

důvěryprávní v pravdivéjistota označení

Vývozci Žádné ZachováníŽádné Žádné VyššíŽádné

důvěryprávní v pravdivéjistota označení

Dovozci Žádné ZachováníŽádné Žádné VyššíŽádné

důvěryprávní v pravdivéjistota označení

Držitelé Žádné ZachováníŽádné ZvýšeníVyššíŽádné

stávajícíúrovněprávní bezpečnostibezpečnostijistota

KontrolníPříjem proŽádné Příjem proŽádné Jednotná aŽádné orgánystátnístátníjednoznačná

rozpočetrozpočetúprava z uloženýchz uloženýchpostupu sankcísankcí

Varianta 2

Varianta 2 v sobě zahrnuje všechny změny navrhované ve variantě 1. Mimo tyto změny obsahuje zejména sjednocení terminologie, zavedení výkladového ustanovení pro určení, kdy je zkušební značka platná, a zavedení alternativní možnosti vyvážet zbraně označené pouze kontrolní značkou.

Následující tabulka přehledně shrnuje přínosy pro jednotlivé subjekty práv a povinností předkládaného zákona s výjimkou přínosů uvedených u tabulky pro variantu 1:

PřínosyZavedení alternativníhoZlepšení terminologie Výkladové ustanovení

režimu označovánípro výklad platnosti kontrolovaných výrobkůzkušební značky určených pro vývoz kontrolní značkou

SubjektyPřímé Nepřímé Přímé Nepřímé Přímé Nepřímé

Výrobci ZnačnéZlepšeníŽádné ZvýšeníŽádné Zvýšení

sníženíkonkurence-právníprávní administra-schopnosti jistoty jistoty tivních i finančních nákladů

Vývozci ZnačnéZlepšeníŽádné ZvýšeníŽádné Zvýšení

sníženíkonkurence-právníprávní administra-schopnostijistotyjistoty tivních i finančních nákladů

Dovozci Žádné Žádné Žádné ZvýšeníŽádné Zvýšení

právníprávní jistotyjistoty

Držitelé Žádné Žádné LepšíZvýšeníSnadnějšíZvýšení

orientaceprávnídodržováníprávní v předpisechjistotypovinností,jistoty méně odvolání proti rozhodnutím kontrolních orgánů

KontrolníSníženíŽádné SnadnějšíZvýšeníUsnadněníNižší orgányadministra-aplikaceprávnírozhodovánínápad

tivníhojistotydotazů zatíženík výkladu úřadu

I přesto, že přínosy rovněž nelze spolehlivě kvantifikovat, je z porovnání tabulek zřejmé, že varianta 2 znamená značné množství přínosů, které nejsou obsaženy ve variantě 1. Zejména zvýšení právní jistoty v tak citlivé a komplikované oblasti a zlepšení podmínek výrobců a vývozců zbraní a střeliva jsou nezanedbatelnými přínosy, přičemž zlepšení podmínek našich exportérů může v dlouhodobém výhledu vést i ke zvýšení produkce a vytváření nových pracovních míst, což znamená i vyšší příjem z daní.

4. Návrh řešení Varianta 0

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nesplňuje nulová varianta vytyčené cíle. Nedokončuje adaptaci právního řádu na závazky plynoucí z Bruselské úmluvy a na ní založených rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P., ponechává klíčové značky bez ochrany proti padělání, zneužití nebo pozměnění, zachovává možnost vykládat některé pojmy různými způsoby a neodstraňuje bariéry v podnikání.

Varianta 1

Varianta 1 naplňuje vytyčené cíle pouze částečně. Adaptuje právní řád na závazky plynoucí z Bruselské úmluvy a na ní založených rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P.

a chrání klíčové značky, které nejsou zkušebními značkami, proti padělání, pozměnění nebo zneužití. Tato varianta ovšem ponechává možnost vykládat některé pojmy různými způsoby a neodstraňuje výrobcům a vývozcům kontrolovaných výrobků nadbytečné bariéry v podnikání.

Varianta 2

Varianta 2 zcela naplňuje vytyčené cíle. Zcela adaptuje právní řád na závazky plynoucí z Bruselské úmluvy a na ní založených rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. a chrání klíčové značky, které nejsou zkušebními značkami, proti padělání, pozměnění nebo zneužití. Zároveň zpřesňuje výklad některých pojmů, poskytuje výkladové ustanovení, které usnadňuje aplikaci zákona, sjednocuje výklad a omezuje možnost nesprávného uložení sankce za domnělé porušení povinnosti. Snižuje i administrativní zátěž výrobců a vývozců při výrobě kontrolovaných výrobků neurčených pro domácí trh a při jejich vývozu. Tím je umožněno vyrábět zboží specifické pro civilní trhy, což otevírá nové možnosti pro výrobu a nová odbytiště s potenciálem pro hospodářský růst odvětví zbrojního průmyslu.

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Na základě výše uvedených skutečností se jako nejméně vhodná jeví nulová varianta, která nesplňuje žádný z vytyčených požadavků.

Varianta 1 splňuje vytyčené cíle pouze částečně. Není zcela nevhodnou, ovšem její zvolení by znamenalo promarnění příležitosti k výraznému zlepšení regulace v dané oblasti a snížení nadbytečné administrativní zátěže. Varianta 2 splňuje všechny vytyčené cíle. Zároveň není zatížena nepřiměřenými náklady a naopak přináší značné přínosy jak v oblasti podpory odvětvového průmyslu, tak i v oblasti aplikace práva a právní jistoty.

CíleSplněníZvýšeníSníženíOdstraněníZvýšeníUsnadnění

mezinárodníchbezpečnostiadministra-překážekprávníaplikace

Variantyzávazkůtivní zátěžepodnikáníjistotyprávního

předpisu

Varianta

NE NE NE NE NE NE

Varianta

ANO ANO NE NE NE NE

Varianta

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Z důvodů výše uvedených byla jako nejvhodnější vybrána varianta 2.

5. Implementace a vynucování navržených řešení

Kontrola dodržování povinností stanovených zákonem o ověřování střelných zbraní, je svěřena Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. V intencích novely se jedná zejména o kontrolu označování zbraní i jinými než zkušebními značkami včetně značek kontrolních. Nové delikty střelby ze zbraně opatřené neověřeným tlumičem a střelby ze zbraně opatřené tlumičem, která nebyla pro použití s tlumičem ověřena zaváděné do zákona o zbraních, pak kontroluje a sankcionuje Policie ČR. Ta v současnosti již vymáhá dodržování obdobné povinnosti zákazu střelby ze zbraní, které nejsou opatřeny zkušební značkou.

Ostatní změny jsou pak především terminologického rázu a nezakládají subjektům nové povinnosti. Terminologické změny rovněž slouží především k legislativnímu ukotvení stávající praxe. Implementace takovýchto změn by tedy měla proběhnout bez problémů.

6. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti navrhovaných změn bude prováděn Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva. V případě zjištění závažných nedostatků bude sestaven novelizující právní předpis.

7. Konzultace a zdroje dat

Předkládaná novela zákona vychází z dlouhodobé potřeby novelizace některých ustanovení a velká část problematiky byla konzultována již při spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva na vyhlášce č. 95/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 335/2004 Sb. Vzhledem k nemožnosti některých změn, jejichž provedení je závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy, v rámci vyhlášky č. 95/2014 Sb., došlo k využití podkladů pro tvorbu předkládané novely. Problematika byla komplexně konzultována mezi Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva a Ministerstvem průmyslu a obchodu, přičemž proběhly i konzultace dílčích problémů se zástupci Ministerstva vnitra.

Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva i Ministerstvo průmyslu a obchodu vycházely zejména z vlastní činnosti. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva přímo provádí ověřování zbraní a střeliva, je v kontaktu s podnikatelskými subjekty a zastupuje Českou republiku v C. I. P. Ministerstvo průmyslu a obchodu je gestorem zákona č. 156/2000 Sb. a jeho prováděcích předpisů a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.

V rámci mezirezortního připomínkového řízení bude návrh zaslán i zástupcům podnikatelského sektoru.

B) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY

Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“) a s jejím čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“). Předkládaný návrh plně respektuje čl. 2 odst. 3 Ústavy, v němž je stanoveno, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a též respektuje závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích.

Předkládaný návrh přímo vychází z povinností stanovených Protokolem proti nedovolené výrobě střelných zbraní a Bruselskou úmluvou.

D) SLUČITELNOST NÁVRHU S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Předkládaný návrh je v plném souladu s právem Evropské unie. Dále je plně slučitelný s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Novelizovaný zákon se dotýká oblasti, která je v evropském právu upravena zejména těmito předpisy:

- směrnicí Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008,

- směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh,

- směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů.

Předkládaný návrh novely se dotýká ustanovení, které implementují povinnosti ze směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008. Předkládaná novela se dotýká zejména povinností plynoucích z čl. 4 odst. 2 této směrnice, neboť předkládaný zákon zavádí nový vývozní režim, podle nějž alternativně ke stávajícímu systému postačuje označení pouze kontrolní značkou, která je ovšem vyznačena jen za podmínek, které jsou plně v souladu s podmínkami této směrnice. Jinými ustanoveními se předkládaný zákon práv a povinností z uvedené směrnice nedotýká. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je tedy předkládaný zákon plně v souladu s uvedenou směrnicí.

Předkládaný návrh novely zákona se nijak nedotýká práv ani povinností při nakládání s pyrotechnickými výrobky. Není tedy nijak zasahováno do práv a povinností, které byly implementovány na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh.

Tento návrh zákona bude notifikován v souladu se směrnicí Evropského parlamentu

a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů. Tím je zajištěn soulad s uvedenou směrnicí.

E) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ, FINANČNÍ A SOCIÁLNÍ DOPAD, DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předložený návrh může mít vliv na příjem státního rozpočtu z úplat za odborné činnosti, protože u označování kontrolovaných výrobků, které jsou určeny na vývoz, kontrolní značkou, nejsou prováděny odborné technické úkony. Příjem státního rozpočtu ze správního poplatku ovšem zůstává zachován. Jelikož se jedná o režim dobrovolný, který nevylučuje postup subjektů kusovým ověřením, které poskytuje výhodu uznání ověření v členských státech C. I. P., nelze snížení příjmu státního rozpočtu z úplat za odborné činnosti při označování zbraní pro vývoz ani řádově odhadnout. Naopak příjem státního rozpočtu bude zvýšen o správní poplatky za ověřování stanovených doplňků střelných zbraní a střelných zbraní pro použití s tlumičem hluku výstřelu. Příjmem státního rozpočtu jsou rovněž peněžité sankce uložené za nově vytvořené přestupky a správní delikty. Četnost porušování zákona nelze odhadnout stejně jako příjem státního rozpočtu, který bude z těchto sankcí plynout. Na základě návrhu zákona nevznikají žádné přímé náklady na státní rozpočet, pouze výše uvedené náklady nepřímé. Vzhledem k uvolnění restrikcí pro vývoz kontrolovaných výrobků lze očekávat pozitivní dopad na podnikatelskou sféru, zvětšení odbytišť pro domácí výrobu a postupnou stimulaci výroby, která povede v dlouhodobém výhledu k vyšším příjmům státního rozpočtu z daní. Návrh se netýká sociální oblasti včetně dopadů na speciální skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani otázky rovnosti mužů a žen. Návrh nebude mít negativní dopady na životní prostředí.

F) ZHODNOCENÍ DOPADŮ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Stávající ani navrhovaná právní úprava nemá žádný vztah k zákazu diskriminace, včetně vlivu na rovnost mužů a žen, a nezasahuje do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Součástí navrhované úpravy není vznik žádné nové evidenční povinnosti. V důsledku přijetí navrhovaného zákona tedy nedojde k žádnému shromažďování ani využívání osobních údajů.

G) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Po stránce věcné představuje navržená právní úprava zejména zpřesnění terminologie zákona, což přispívá k jednotnému výkladu, snadnější aplikaci a jednoduššímu porozumění i pro laickou veřejnost. Tím se obecně přispívá ke snížení korupčního rizika.

Zároveň jsou návrhem zaváděny chybějící sankce za protiprávní chování, což znamená vznik pravomoci kontrolních orgánů zasahovat do povinností subjektů, což je s korupčním rizikem vždy spojeno. Vzhledem k tomu, že protiprávní chování v této oblasti není možné v současnosti nijak postihovat, je určité korupční riziko nevyhnutelně spojeno s vymáháním práva. Transparentní úprava mechanismu ukládání sankcí ovšem přispívá k minimalizaci korupčního rizika, jelikož znesnadňuje obcházení zákona.

Část první

K § 1

Ustanovení vymezuje předmět úpravy tím, že stanoví, na které osoby a výrobky se vztahují práva a povinnosti obsažené v návrhu zákona. Jeho smyslem je upravit práva a povinnosti, které souvisejí s volným pohybem pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu při zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, veřejné bezpečnosti, životního prostředí a ochrany a bezpečnosti spotřebitelů. Jedná se o výrobky, které mohou za určitých okolností představovat zvýšené riziko a jejichž vlastnosti a bezpečnost tedy musí být před jejich uvedením na trh ověřeny.

Osobní působnost zákona je pak omezena zásadně na profesionální subjekty, tedy na výrobce, dovozce a distributory pyrotechnických výrobků, a dále na osoby s odbornou způsobilostí pro zacházení s těmito výrobky.

K § 2

Ustanovení § 2 vymezuje věcnou působnost právního předpisu, zejména pak rozsáhle definuje, na které záležitosti se právní úprava nevztahuje. Vymezení pyrotechnických výrobků a dalších kategorií výrobků (námořní zařízení, kapsle, výbušniny apod.), s nimiž nejsou spojeny povinnosti obsažené v návrhu zákona, odpovídá úpravě obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 (dále jen „Směrnice“). Z působnosti zákona je vyjmuta i zábavní pyrotechnika vyrobená pro vlastní potřebu výrobce (viz rec. 11 Směrnice); tyto výrobky podléhají schválení Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a odlišují se od výrobků určených pro pořádání výstav, které schvalování nepodléhají.

K § 3

Vymezují se základní pojmy uvedené v návrhu, zejména se podrobněji specifikují výrobky, k nimž se vztahují návrhem stanovené povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob. Vymezení odpovídá požadavkům Směrnice.

V ustanovení je uvedena mimo jiné i definice oznámeného subjektu, kterým se rozumí orgán nebo osoba která vykonává činnosti posuzování shody včetně kalibrace, zkoušení, certifikace pyrotechnických výrobků a dohledu podle tohoto zákona. Onou osobou se rozumí právnická osoba – z povahy věci je zřejmé, že fyzická osoba v pozici oznámeného subjektu být nemůže.

Mimo rámec zmíněné směrnice se pak vymezují další pojmy jako „příruční sklad“ nebo „zacházení s pyrotechnickými výrobky“.

K § 4

V zájmu zajištění dostatečně vysoké úrovně ochrany jsou pyrotechnické výrobky zařazeny do kategorií podle stupně jejich nebezpečnosti, pokud jde o druh použití, účel nebo hlučnost. Pyrotechnické výrobky zahrnují zábavní pyrotechniku, divadelní pyrotechnické výrobky a jiné pyrotechnické výrobky pro technické účely, jako jsou vyvíječe plynu pro airbagy nebo předpínače bezpečnostních pásů.

K § 5

Vzhledem k nebezpečí souvisejícímu s používáním pyrotechnických výrobků je za účelem ochrany lidského zdraví a bezpečnosti nutné stanovit věkové hranice pro jejich zpřístupnění osobám a jejich používání. Zákonodárce využil možnosti zvýšit věkové hranice požadované Směrnicí, a to z důvodu vysokého bezpečnostního rizika, které pyrotechnické výrobky představují. Hranice 12, 16 a 18 let odstupňované podle kategorie pyrotechnického výrobku jsou proto v zákoně implementovány v podobě hranic 15, 18 a 21 let. Pyrotechnické výrobky kategorie F4, T2 a P2 jsou dostupné pouze osobám s potřebnými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi, tedy osobám s odbornou způsobilostí. Pyrotechnické výrobky kategorie P1, které jsou určeny pro použití ve vozidlech, nesmí být hospodářským subjektem nebo osobou s odbornou způsobilostí zpřístupněny veřejnosti. Důvodem je zvláštní povaha těchto pyrotechnických výrobků. Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy jsou tyto pyrotechnické výrobky zabudovány do vozidla nebo jeho dílu.

K § 6

Aby se usnadnilo posuzování shody se základními bezpečnostními požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh, je pro účely vyjádření podrobných technických specifikací těchto požadavků nezbytné stanovit předpoklad shody pro pyrotechnické výrobky. Předpokladem shody pyrotechnických výrobků s bezpečnostními požadavky stanovenými v příloze zákona je jejich soulad s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES.

K § 7

Ustanovení definuje postupy posuzování shody, kterými jsou EU přezkoušení typu, shoda založená na posouzení shody každého jednotlivého výrobku a shoda založená na komplexním zabezpečení jakosti. V případě, že je pyrotechnický výrobek posuzován postupem EU přezkoušení typu, musí být tento postup doplněn o jeden z postupů posouzení shody podle odst. 2.

K § 8

Stanovují se povinnosti pro výrobce, tj. rozsah informací a dokumenty (ale i vzorky pyrotechnických výrobků), které musejí být uvedeny a přiloženy k písemné žádosti o posouzení shody.

K § 9

V případě, že pyrotechnické výrobky splňují požadavky pro uvedení na trh, je proces posuzování shody ukončen vydáním jednoho z dokumentů uvedených v odst. 2.

Posuzování shody provádějí oznámené subjekty, ovšem nikoliv ve veřejnoprávním, ale v soukromoprávním režimu. Jak v případě, kdy bude oznámeným subjektem právnická osoba (soukromého práva), tak v případě, kdy to bude orgán státní správy jako organizační složka státu, bude posuzování shody probíhat v soukromoprávním režimu, nikoliv v režimu správního řízení. Stejná činnost se stejnými důsledky by neměla mít různý právní režim, jednou soukromoprávní a jednou veřejnoprávní, jen podle toho, kdo ji vykonává.

Oznámené subjekty nepovedou s výrobcem správní řízení, ale budou s ním uzavírat soukromoprávní smlouvu (podobně jako je tomu už dnes při posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb., a dále třeba u stanic technické kontroly při kontrole technického stavu silničního vozidla nebo u autorizovaných inspektorů podle stavebního zákona). Na jejím základě vydá oznámený subjekt výrobci v případě kladného výsledku posouzení příslušný dokument.

K § 10

Stanoví se povinnost vypracovat EU prohlášení o shodě, vyžaduje-li to zákon. Vypracováním prohlášení, jehož vzor obsahuje nařízení vlády, přebírá výrobce odpovědnost za soulad výrobku se zákonem.

K § 11

Ustanovení zapracovává požadavky prováděcí směrnice Komise 2014/58/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. Podle prováděcí směrnice se nově zavádí rejstřík pyrotechnických výrobků, u kterých bylo provedeno posouzení shody. Oznámený subjekt vede rejstřík s registračními čísly, která přiděluje během posuzování shody. Takový systém zaručuje identifikaci pyrotechnických výrobků a jejich výrobců ve všech fázích dodavatelského řetězce.

K § 12

Mezi požadavky na sledovatelnost patří povinnost vést záznamy o registračních číslech pyrotechnických výrobků dodávaných na trh. Každý hospodářský subjekt musí být schopen poskytnout příslušným orgánům informaci, od koho výrobek koupil a komu jej dodal. Jednotný systém číslování vychází z prvků již uplatňovaných v souladu se stávajícími harmonizovanými standardy. Ustanovení upravuje i otázku převodu záznamů o registračních číslech v případě zániku nebo smrti výrobce nebo dovozce. Pokud právní nástupce nebo dědic nepokračují v předmětu podnikání, převedou záznamy na oznámený subjekt. Je ovšem nutné zdůraznit, že tato povinnost se na právního nástupce nebo dědice může vztahovat až po pravomocném skončení dědického řízení, tj. ve chvíli, kdy se právní nástupce nebo dědic stane výrobcem nebo dovozcem.

K § 13

Pyrotechnické výrobky, které nejsou určeny pro použití ve vozidlech, musí být označeny údaji o výrobci případně dovozci, o druhu, kategorii a názvu pyrotechnického výrobku, jeho registračním čísle a čísle pyrotechnického výrobku, šarži nebo sérii, nejnižší věkové hranici osoby, které lze pyrotechnický výrobek dodat, době použitelnosti pyrotechnického výrobku a hmotnosti výbušných látek (čistý obsah výbušných látek). Označení pyrotechnického výrobku musí rovněž obsahovat návod k použití. Dále je stanoveno specifické označení vztahující se ke konkrétní kategorii pyrotechnických výrobků, a to podle jejich nebezpečnosti. Uvádí se, zda je výrobek určen pouze pro venkovní použití (v případě § 13 odst. 4 písm. a), tedy v případě pyrotechnických výrobků kategorie T1 je však použit dovětek „je-li to vhodné“, čili se to netýká všech výrobků), a bezpečná vzdálenost nebo vzdálenosti. Zákon hovoří o vzdálenosti v jednotném i množném čísle, protože se může jednat jak o vzdálenost do výšky, tak do šířky. U některých výrobků se uvádí, že je může používat pouze osoba s odbornou způsobilostí.

Pokud se příslušná označení nevejdou na pyrotechnický výrobek, uvedou se tyto údaje na nejmenším balení pyrotechnického výrobku určeného k prodeji.

Nejmenším balením pyrotechnického výrobku určeného k prodeji. se rozumí prodejní obal ve smyslu zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, tedy výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele.

Veškerá tato označení musí být dobře čitelná, viditelná a nesmazatelně označena v úředním jazyce členského státu, v němž má být pyrotechnický výrobek spotřebitelům dostupný.

K § 14

Pokud jde o pyrotechnické výrobky pro použití ve vozidlech, požadavky na označení by měly zohlednit současnou praxi i skutečnost, že tyto výrobky jsou dodávány výhradně osobám, které se profesionálně zabývají výzkumem, vývojem, výrobou, prodejem nebo distribucí pyrotechnických výrobků, nebo působí v automobilovém průmyslu a přidružených odvětvích. Pyrotechnické výrobky určené pro použití ve vozidlech musí tedy obsahovat údaje o výrobci, označení výrobku a bezpečnostní pokyny. Pokud pro toto označení není dostatek místa přímo na výrobku, pak se uvede na obalu pyrotechnického výrobku.

Hospodářský subjekt je povinen dodat uživateli, který pyrotechnické výrobky pro použití ve vozidlech zabudovává do vozidla v rámci své podnikatelské činnosti, bezpečnostní list. Bezpečnostní list je nedílnou součástí systému nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH). Poskytuje souhrnné informace o látce či směsi uživatelům, a to v papírové nebo elektronické podobě. Jedná se o zdroj informací o nebezpečnosti, včetně nebezpečí pro životní prostředí, jakož i k získání pokynů pro bezpečnostní opatření.

K § 15

Označení CE, které vyjadřuje shodu pyrotechnického výrobku, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posouzení shody v širším smyslu. Obecné zásady, kterými se označení CE řídí, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. Blíže jsou zde rozvedeny podmínky a pravidla pro opatřování pyrotechnických výrobků označením CE a podmínky pro připojení jiných označení v souladu s čl. 20 směrnice 2013/29/EU.

K § 16

Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, aby na trh dodávaly pouze pyrotechnické výrobky, které jsou ve shodě s tímto zákonem. Jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem, není možné zakazovat, omezovat nebo bránit volnému pohybu pyrotechnických výrobků. Hospodářské subjekty jsou povinny uchovávat informace pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů a musí být schopny tyto informace poskytnout příslušnému kontrolnímu orgánu po dobu deseti let od dodání pyrotechnického výrobku.

K § 17

Samostatné ustanovení je věnováno vystavování a předvádění pyrotechnických

výrobků na veletrzích, výstavách a předváděcích akcích před jejich uvedením na trh Unie. Stanoví se, že pokud tyto pyrotechnické výrobky nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným právním předpisem Unie, je možno je vystavovat a předvádět jen tehdy, jestliže obsahují viditelné informace, že nejsou v souladu s ustanoveními zákona nebo přímo použitelným právním aktům Unie, a je na nich uveden údaj o názvu a datu konání obchodního veletrhu, výstavy anebo prezentace.

K § 18 a 19

Stanovuje se jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající roli jednotlivých hospodářských subjektů, kterou mají v dodavatelském a distribučním řetězci. Odpovědnost za soulad pyrotechnických výrobků s požadavky tohoto zákona nesou hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost a ochrana spotřebitelů.

Vzhledem k tomu, že výrobce podrobně zná konstrukci a výrobní proces, má nejlepší možnost provést postup posouzení shody. Odpovědnost za zajištění souladu pyrotechnických výrobků s tímto zákonem a zejména se základními bezpečnostními požadavky má proto výrobce.

Pokud se výrobce domnívá, že pyrotechnický výrobek, který uvedl na trh, není ve shodě s tímto zákonem, je povinen přijmout nezbytná nápravná opatření, a to buď k uvedení pyrotechnického výrobku do shody nebo případně k jeho stažení z trhu nebo oběhu.

Ustanovení zakotvuje povinnosti výrobce před uvedením pyrotechnických výrobků na trh Evropské unie a po něm. Patří k nim např. povinnost poskytnout oznámenému subjektu součinnost pro posuzování shody ve svých prostorách a zařízeních, povinnost uvádět na trh pouze výrobky splňující základní bezpečnostní požadavky tohoto zákona opatřené označením CE, označit každý pyrotechnický výrobek dobou použitelnosti, uchovávání technické dokumentace a jiných písemností po stanovenou dobu atd.

K § 20 a 21

Vzhledem k bezpečnostnímu riziku, které může dovoz pyrotechnických výrobků ze třetích zemí znamenat, musí dovozce při každém dovozu u vybraných pyrotechnických výrobků žádat o povolení k jejich dovozu podle zvláštního právního předpisu. Tímto předpisem je zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů.

Na dovozce se proto vztahují ustanovení, podle nichž mají zajistit, aby pyrotechnické výrobky, které uvádějí na trh, byly v souladu s požadavky tohoto zákona a aby na trh neuváděli pyrotechnické výrobky, které s těmito požadavky v souladu nejsou či které představují riziko. Na dovozce se rovněž vztahuje ustanovení, podle nějž mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení pyrotechnických výrobků a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Pokud se dovozci domnívají, že pyrotechnický výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto zákonem, jsou povinni přijmout nezbytná nápravná opatření, a to buď k uvedení pyrotechnického výrobku do shody nebo případně k jeho stažení z trhu nebo oběhu.

Dovozci jsou povinni na odůvodněnou žádost příslušných orgánů provést zkoušky vzorků pyrotechnických výrobků dodávaných na trh a o těchto zkouškách a jejich výsledcích průběžně informovat distributory.

K § 22

Distributor dodává pyrotechnický výrobek poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, a musí jednat s náležitou péčí a tak, aby jeho nakládání s pyrotechnickým výrobkem neovlivnilo nepříznivě soulad pyrotechnického výrobku s právními předpisy. Distributor také nesmí uvést na trh pyrotechnický výrobek, jehož shoda nebyla posouzena. Distributoři jsou zapojeni do úkolů dozoru nad trhem a musí poskytovat příslušným orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného pyrotechnického výrobku.

Pokud se distributor domnívá, že pyrotechnický výrobek, který dodal na trh, není ve shodě s tímto zákonem, je povinen přijmout nezbytná nápravná opatření, a to buď k uvedení pyrotechnického výrobku do shody nebo případně k jeho stažení z trhu nebo oběhu.

K § 23

Dovozce nebo distributor, který uvede pyrotechnický výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou nebo jej upraví tak, že to může ovlivnit soulad s požadavky tohoto zákona, je považován za výrobce dle tohoto zákona se všemi povinnostmi z toho plynoucími. Postavení takového dovozce nebo distributora se řídí výhradně ustanoveními týkajícími se výrobce.

K § 24

Pyrotechnické výrobky je možné prodávat jen v původním balení výrobce a za předpokladu, že u nich byla posouzena shoda. Zároveň musí být pyrotechnické výrobky určené k prodeji označeny CE za podmínek a v rámci pravidel pro připojování označení CE uvedených v tomto zákoně (§ 15).

Hospodářský subjekt a osoba s odbornou způsobilostí mohou zpřístupnit pyrotechnické výrobky jen při dodržení přípustné věkové hranice uvedené v ustanovení § 5 tohoto zákona a za podmínek stanovených v tomto ustanovení.

Výše uvedené platí i v případě, že jsou pyrotechnické výrobky prodávány prostřednictvím internetu. Dále je pro tento způsob prodeje pyrotechnických výrobků stanovena podmínka dodržení přepravních podmínek vyplývajících především z Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

K § 25

V návodu na použití pyrotechnického výrobku je obligatorně stanoven postup pro zničení, příp. zneškodnění poškozeného anebo zjevně nefunkčního pyrotechnického výrobku. Při ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků je tedy hospodářský subjekt nebo osoba s odbornou způsobilostí povinen zajistit postup podle tohoto návodu na použití.

K § 26

Vymezují se obecné požadavky na skladování pyrotechnických výrobků. Tyto požadavky se uplatní při skladování pyrotechnických výrobků ve skladech, příručních skladech nebo prodejních místnostech. Velice důležitým zdrojem informací pro správné skladování pyrotechnických výrobků je návod k použití. Všem hospodářským subjektům a osobám s odbornou způsobilostí se ukládá povinnost skladovat pyrotechnické výrobky ve skladech a příručních skladech a prodávat je v prodejních místnostech povolených k tomuto účelu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Hospodářský subjekt a osoba s odbornou způsobilostí jsou povinni vést evidenci skladovaných pyrotechnických výrobků, jejíž předmět a rozsah stanoví prováděcí právní předpis. Hospodářský subjekt a osoba s odbornou způsobilostí musí ve skladovacích prostorách zajistit přijetí opatření, která zabrání nechtěnému uvedení pyrotechnických výrobků do funkce.

K § 27

Stanovují se množstevní limity pro skladování pyrotechnických výrobků při prodeji, tzn. v prodejních místnostech a příručních skladech. Množstevní limity jsou stanoveny rozdílně pro skladování pyrotechnických výrobků v prodejních místnostech a příručních skladech. Pro prodejní místnost je stanoven limit 80 kg čisté hmotnosti výbušných látek.

Poněkud jiný režim je zaveden u příručních skladů, tj. skladů stavebně oddělených od prodejních místností, které ale s nimi vytvářejí určitý funkční celek. V tomto případě jsou přípustné tři alternativy. Zaprvé v příručním skladu je možné skladovat takové množství pyrotechnických výrobků, které obsahuje maximálně 300 kg čisté hmotnosti výbušných látek. To platí ovšem pouze za předpokladu, že všechny pyrotechnické výrobky jsou uloženy v původních přepravních obalech výrobce opatřených klasifikačním kódem 1.4 G dle ADR. Pokud tento požadavek není splněn, může být v příručním skladu uskladněno maximálně tolik pyrotechnických výrobků, aby jejich souhrnná čistá hmotnost výbušných látek činila nejvíce 200 kg. Třetí varianta znamená, že v případě, že se již v příručním skladu nachází maximální povolené množství pyrotechnických výrobků podle písm. a) anebo b), je možné zde skladovat další pyrotechnické výrobky až do celkového množství obsahujícího v souhrnu 750 kg čisté hmotnosti výbušných látek. Tyto další pyrotechnické výrobky ovšem již musí být uloženy v původních přepravních obalech opatřených klasifikačním kódem 1.4 S dle ADR. Hmotnostní limity vychází ze současné právní úpravy, které byly stanoveny s ohledem na limity uvedené k jednotlivým kategoriím látek uvedeným v ADR, přičemž tyto stanovené limity jsou stále přísnější, než připouští ADR.

K § 28

Pyrotechnické výrobky lze skladovat ve skladech, které k tomuto účelu byly povoleny podle příslušných právních předpisů, jako jsou např. stavební zákon nebo vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň však jsou podmínky skladování ve skladech stanoveny prováděcím právním předpisem ministerstva průmyslu a obchodu. Stanovení podmínek skladování ve skladech je upraveno prováděcím předpisem (na rozdíl od skladování v prodejní místnosti a v příručním skladu) z důvodu, že skladování v prodejní místnosti a v příručním skladu je omezeno čistou hmotností výbušných látek. Sklady proti tomu mohou obsahovat velké množství pyrotechnických výrobků. Proto se vyžaduje podrobnější právní úprava, která může být realizována jen v rámci prováděcího právního předpisu.

K § 29

Ustanovení obsahuje právní úpravu prodeje pyrotechnických výrobků mimo prodejní místnost a skladování pyrotechnických výrobků mimo sklad nebo příruční sklad. I zde musí být dodržovány obecné bezpečnostní požadavky na skladování pyrotechnických výrobků uvedené v § 26.

Skladování a prodej podle tohoto ustanovení je možný pouze v případě pyrotechnických výrobků kategorie F1, které nepředstavují téměř žádné riziko při hoření i ve větším množství, neboť obsahují pouze zlomky, až jednotky gramů pyrotechnických složí v jednotlivých kusech. Jedná se o látky nebo předměty, které jsou zabaleny nebo zkonstruovány tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu. I podle definice uvedené ve směrnici 2013/29/EU, představují výrobky zábavní pyrotechniky kategorie F1 velmi malé nebezpečí se zanedbatelnou úrovní hluku a jsou určeny pro použití na omezených plochách a uvnitř obytných budov.

K § 30

Ustanovení upravuje povinnost oprávněného držitele používat pyrotechnické výrobky vyrobené za účelem výzkumu, vývoje a zkoušení, které nejsou v souladu s tímto zákonem, pouze k výzkumu, vývoji a zkoušení. Zároveň se stanoví povinnost opatřit výrobky viditelným označením s informací, že neodpovídají tomuto zákonu a jsou určeny pouze k výzkumu, vývoji a zkoušení.

K § 31

V souvislosti s požadavky směrnice 2013/29/EU se zavádí oznamovací povinnost hospodářských subjektů, které vystavují pyrotechnické výrobky. Oznámení se provádí u Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva pět pracovních dní předem a oznamovanými údaji jsou místo, datum a čas výstavy, doba jejího trvání, identifikační údaje vystavovatele a množství a druh vystavovaných pyrotechnických výrobků.

K § 32

Ustanovení obsahuje definici ohňostroje, která vychází z kategorií odpalovaných pyrotechnických výrobků a také z hmotnosti čistého obsahu výbušných látek. Dále se stanoví podmínky pro provádění ohňostrojů. Provedení ohňostroje se ohlašuje obecnímu úřadu a hasičskému sboru kraje pět pracovních dnů předem. Písemné ohlášení musí obsahovat údaje uvedené v odst. 3. Spolu s ním se předkládá i písemný souhlas vlastníka pozemku s provedením ohňostroje.

K § 33

Ustanovení obsahuje definici ohňostrojné práce, která vychází z kategorií použitých pyrotechnických výrobků. Ustanovení uvádí, že ohňostrojnou prací je činnost, při které se využívá pyrotechnických výrobků kategorie F4 nebo T2. Pokud budou v rámci ohňostrojné práce mimo výrobků uvedených kategorií používány i pyrotechnické výrobky jiných kategorií (např. F2 nebo F3), nic to nemění na tom, že definice ohňostrojné práce byla naplněna již odpalováním výrobků kategorie F4 nebo T2. Ohňostrojné práce budou zpravidla prováděny na jednom pracovišti a při uzavření tzv. bezpečnostního okruhu, přičemž bezpečnostním okruhem se rozumí obvod ohroženého území, kterým je území ohrožené účinky odpalovaných pyrotechnických výrobků. Dále se stanoví, že ohňostrojné práce mohou provádět pouze osoby s odbornou způsobilostí. Za dodržení technologického postupu ohňostrojné práce odpovídá vedoucí odpalovač ohňostrojů, který je určen z osob s odbornou způsobilostí, a to pro každou ohňostrojnou práci.

Ustanovení dále definuje technologický postup ohňostrojné práce a také generální technologický postup ohňostrojných prací, který je však možné použít pouze pro potřeby výuky.

Český báňský úřad stanoví vyhláškou způsob provádění ohňostrojných prací a obsah technologického postupu. Tento orgán bude také ověřovat odbornou způsobilost osob, které jsou oprávněny k výkonu obdobné činnost v jiném členském státě EU nebo ve Švýcarsku, a chtějí tuto činnost vykonávat i na území ČR.

K § 34

Pro ohňostrojné práce je zaveden povolovací režim na rozdíl od ohňostrojů, které podléhají pouze ohlášení. Důvodem je veřejný zájem na ochraně bezpečnosti a zdraví osob. Konání ohňostrojné práce je podmíněno souhlasem vlastníka příslušného pozemku. Rozhodnutí o povolení ohňostrojné práce vydává obvodní báňský úřad, který jej zasílá též krajskému ředitelství Policie České republiky a hasičskému záchrannému sboru kraje. Vlastníci předmětných nemovitostí stejně jako jejich správci nebo uživatelé jsou při provádění ohňostrojných prací povinni strpět bezpečnostní nebo jiná opatření. Pokud bude v řízení o povolení ohňostrojné práce třeba znaleckého posudku, hradí tyto náklady na znalecký posudek žadatel. Toto ustanovení vychází z principu, že řízení o povolení ohňostrojné práce je zahajováno z iniciativy žadatele; žadatel je tím, v jehož zájmu je ohňostrojná práce prováděna a bylo by tedy nelogické, aby tyto náklady nesl správní úřad (resp. stát). Uvedený princip je v souladu s § 79 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tento princip je rovněž obsažen i v jiných zákonech, např. v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kdy je v § 115 odst. 13 uvedeno, že náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel. Obdobná ustanovení jsou dále např. v zákonech č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

K § 35

Stanoví se náležitosti vedení evidence k pyrotechnickým výrobkům použitých při provádění ohňostrojných prací. Zákon uvádí, že evidence musí obsahovat registrační číslo pyrotechnického výrobku, množství a kategorie pyrotechnického výrobku a identifikační údaje o hospodářském subjektu. Stanovuje se povinnost pro hospodářský subjekt vést evidenci pyrotechnických výrobků použitých při provádění ohňostrojných prací nejméně rok po jejich odpalu nebo převedení na jinou osobu.

K § 36

Ustanovení upravuje odbornou způsobilost pro zacházení s pyrotechnickými výrobky. Za tuto osobu se považuje fyzická osoba, která má osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky. Zákon rozlišuje mezi odbornou způsobilostí pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie P2 (odborně způsobilá osoba je tak oprávněna k nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2)

a odbornou způsobilostí pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 (odborně způsobilá osoba je oprávněna k nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a dále je oprávněna k provádění ohňostrojných prací).

Provozovatel vázané živnosti s předmětem podnikání „nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ vede evidenci osvědčení o odborné způsobilosti svých zaměstnanců.

K § 37

Osvědčení o odborné způsobilosti se vydává na dobu neurčitou, nicméně držitel osvědčení je povinen každých 5 let předložit Českému báňskému úřadu lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k dané činnosti.

Zákon stanoví podmínky, které musí žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti splnit. Žádost o získání osvědčení o odborné způsobilosti se předkládá Českému báňskému úřadu. Podmínkou pro získání osvědčení o odborné způsobilosti je rovněž úspěšné absolvování odborného školení a úspěšné složení zkoušky podle § 38.

K § 38

Splní-li žadatel o osvědčení formální požadavky požadované zákonem, bude zařazen do kurzu odborného školení, kde získá odbornou přípravu k zacházení s pyrotechnickými výrobky příslušného druhu a kategorie.

Odborné školení zajišťuje školící pracoviště, kterým je Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Údaje o konání školení – místo, termín bude zveřejňovat Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva na svých internetových stránkách. Z hlediska efektivnosti bude školení zahájeno při dosažení minimálního počtu 5 žadatelů. Školení je ukončeno zkouškou, která má tři části – písemnou, ústní a praktickou. V prováděcím právním předpisu je uvedena učební náplň odborného školení, zkušební řád pro konání závěrečné zkoušky a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

K § 39

Ustanovení upravuje zdravotní způsobilost žadatele o získání osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobky a také zdravotní způsobilost držitele takového osvědčení. Při posuzování zdravotní způsobilosti se postupuje podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Požadavky na zdravotní způsobilost, obsah lékařských prohlídek, náležitosti lékařských prohlídek, podmínky pro posouzení zdravotní způsobilosti a nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobky, jsou dále stanoveny prováděcím právním předpisem.

Ustanovení dále upravuje povinnost posuzujícího lékaře vydat nový lékařský posudek v případě zjištění nežádoucí změny zdravotního stavu držitele osvědčení o odborné způsobilosti; přičemž tento posudek lékař zašle Českému báňskému úřadu. Rovněž každý lékař, který nabyde důvodné podezření, že držitel osvědčení o odborné způsobilosti nesplňuje podmínky zdravotní způsobilosti, vyrozumí o této skutečnosti posuzujícího lékaře (který poté postupuje výše popsaným způsobem).

Pokud držitel osvědčení o odborné způsobilosti nepředloží Českému báňskému úřadu lékařský posudek (viz ust. 38 odst. 1), považuje se za zdravotně nezpůsobilého k zacházení s pyrotechnickými výrobky, stejně jako v případě, že došlo ke změně jeho zdravotního stavu, která má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti.

K § 40

Zákon stanoví podmínky, za kterých Český báňský úřad vydané osvědčení rozhodnutím zruší. Toto rozhodnutí oznámí Český báňský úřad zaměstnavateli nebo živnostenskému úřadu, je-li držitel osvědčení podnikatelem.

K § 41

Je stanoveno, které údaje vede Český báňský úřad v evidenci osob s odbornou způsobilostí a seznamu vydaných a odejmutých osvědčení o odborné způsobilosti. Osoby s odbornou způsobilostí jsou povinny ohlásit obvodnímu báňskému úřadu změny údajů v osvědčení, jakož i skutečnosti mající za následek ztrátu splnění podmínek pro vydání osvědčení.

K § 42

Stanoví se, že oznamujícím orgánem, který je odpovědný za stanovení a provádění postupů pro posuzování oznámených subjektů a jejich kontrolu, je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „ÚNMZ“). V textu zákona je ÚNMZ označen legislativní zkratkou „oznamující orgán“. Zákon stanoví také požadavky pro oznamující orgán, a to např. absenci střetu zájmů se subjektem posuzování shody, povinnost nestrannosti a zachovávání mlčenlivosti.

K § 43 a 44

Oznámeným subjektem je třeba rozumět nezávislou, nestrannou, nepodjatou, odborně způsobilou a technicky vybavenou právnickou osobu oprávněnou provádět přesně vymezené úkoly v rámci postupu posuzování a ověřování stálosti vlastností pyrotechnických výrobků. Obsahem ustanovení jsou požadavky a kritéria, které musí oznámený subjekt plnit a jejichž plnění je povinen prokazovat. V ustanovení je např. uvedeno, že oznámený subjekt a osoby odpovědné za provádění úkolů v rámci posuzování shody jsou povinni provést posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované technické způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni zejména finančním tlakům a podnětům, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem. Toto ustanovení je převzato ze Směrnice, ale standardně se objevuje i v jiných předpisech EU a také ve vnitrostátních právních předpisech, jimiž je transponováno právo EU. Důvodem je vyloučení střetu zájmů a zajištění nezávislosti oznámených subjektů.

Rovněž se definuje předpoklad shody oznámených subjektů. Tento předpoklad spočívá v tom, že pokud oznámený subjekt prokáže, že splňuje kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje požadavky stanovené v § 43 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

K § 45

Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro pyrotechnické výrobky, které mají být uvedeny na trh Unie, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovaly při plnění úkolů posuzování shody stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování odborné způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které vykonávají subdodavatelé a dceřiné společnosti.

K § 46

Navržené ustanovení upravuje vnitrostátní postup pro udělení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu. Oprávnění uděluje oznamující orgán (ÚNMZ) v rámci správního řízení, které je zahajováno výlučně na žádost právnické osoby, případně orgánu státní správy, kteří mají v úmyslu stát se oznámeným subjektem. ÚNMZ postupuje při udělování oprávnění podle ustanovení § 43 zákona a subsidiárně podle správního řádu. Zákon stanoví ÚNMZ pevnou lhůtu 90 dnů pro posouzení žádosti. V případě, že žadatel zvolí pro prokázání své odborné způsobilosti jiný prostředek než osvědčení o akreditaci, může ÚNMZ lhůtu pro posouzení žádosti prodloužit o dalších 30 dnů. Tuto skutečnost by měl ovšem oznámit žadateli v souladu se zásadami dobré správy před uplynutím původní lhůty. V případě, že ÚNMZ dospěje k závěru, že žadatel neprokázal plnění vyjmenovaných požadavků, žádost rozhodnutím zamítne. Pokud naopak ÚNMZ dospěje k závěru, že žadatel úspěšně prokázal, že splňuje všechny stanovené požadavky, provede oznámení a o této skutečnosti vyrozumí žadatele. Tímto oznámením ještě žadatel nenabývá oprávnění k provádění činností oznámeného subjektu, tj. nestává se oznámeným subjektem. Oznámením začíná plynout teprve lhůta, ve které mohou Evropská komise a příslušné orgány jiných členských států Evropské unie uplatňovat námitky vůči nominaci subjektu, resp. jeho oznámení. Délka zmiňované lhůty je stanovena na 2 týdny, resp. 2 měsíce, podle toho, zda k prokázání plnění požadavků bylo použito osvědčení o akreditaci. Je-li námitka uplatněna, ÚNMZ nemůže žádosti vyhovět a udělit žadateli oprávnění. V tomto případě musí být ze strany žadatele prokázáno, že námitky jsou neopodstatněné, případně musí být přijata nápravná opatření. Pokud ÚNMZ usoudí, že žadatel úspěšně prokázal, že plní příslušné požadavky, resp. přijal vhodná nápravná opatření k odstranění nedostatků, provede znovu oznámení podle zákona. Pokud nebudou vůči oznámení uplatněny žádné námitky, ÚNMZ do 2 pracovních dnů od uplynutí předmětné lhůty vydá žadateli doklad o udělení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu. V zájmu konkurenceschopnosti českých oznámených subjektů a snížení jejich administrativní zátěže byla zvolena konstrukce podle vzoru ustanovení § 151 správního řádu, kdy se místo kladného rozhodnutí, kterým správní orgán zcela vyhoví žádosti, vydává pouze doklad. Dnem převzetí dokladu žadatelem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Teprve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění může oznámený subjekt provádět činnosti související s posuzováním shody.

K § 47

Stanoví se postup oznamování Komisi a ostatním členským státům.

K § 48

V případě, že ÚNMZ zjistí, že oznámený subjekt nedodržuje povinnosti anebo nesplňuje požadavky stanovené v ustanovení § 43, rozhodne o pozastavení anebo zrušení oprávnění oznámeného subjektu. V tomto případě nesmí oznámený subjekt vykonávat činnosti při posuzování shody ode dne, kdy mu bylo doručeno anebo jinak oznámeno rozhodnutí ÚNMZ o pozastavení nebo zrušení oprávnění. Tato rozhodnutí jsou totiž předběžně vykonatelná a odvolání proti nim nemá odkladný účinek. Důvodem vyloučení odkladného účinku je význam povinností, které zákon pro oznámený subjekt předepisuje. Veřejnému zájmu na ochraně bezpečnosti a zdraví osob je možné dostát jen při důkladném dodržování povinností oznámeného subjektu a precizním provedení posuzování shody. Vyloučení odkladného účinku vede k tomu, že oznámený subjekt musí v případě rozhodnutí o pozastavení účinnosti oprávnění, omezení oprávnění nebo jeho zrušení svou činnost okamžitě ukončit navzdory odvolání.

K § 49

Oznámený subjekt vykonává úkoly v souvislosti s posuzováním shody. Je zde stanovena mj. povinnost oznámeného subjektu přidělit pyrotechnickým výrobkům, které vyhověly posouzení shody, registrační čísla pro identifikaci těchto výrobků a výrobců s tím, že oznámený subjekt je povinen vést rejstřík těchto registračních čísel pyrotechnických výrobků, kterým udělil certifikát.

K § 50

Je stanoveno, že pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byl certifikát

vydán (klausule rebus sic stantibus), zejména pokud výrobek nesplňuje požadavky zákona, je oznámený subjekt oprávněn certifikát změnit nebo zrušit. Oznámenému subjektu je dále stanovena povinnost poskytovat informace o vydání, odmítnutí vydání, změně nebo zrušení certifikátů, příp. také kopie certifikátů, subjektům uvedeným ve druhém odstavci tohoto ustanovení.

K § 51

Návrhem se stanoví orgány státní správy, které budou zajišťovat plnění úkolů státu v oblasti upravené návrhem. Jedná se o Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“), Český báňský úřad, obvodní báňské úřady a oznamující orgán (ÚNMZ).

K § 52

V ustanovení se specifikují činnosti, které bude Úřad zajišťovat. Vedle toho je Úřad oprávněn k provádění odborných služeb k využití jejich odborných kapacit jak pro potřeby správních úřadů, tak i pro podnikatelskou sféru. Úkolem Úřadu je také zajistit, aby zaměstnanci zachovávali mlčenlivost o informacích získaných v souvislosti s odbornou činností, a to pět let po ukončení své činnosti na Úřadu. Důvodem tohoto opatření je ochrana obchodního tajemství a zamezení možné konkurence zaměstnance v další profesní činnosti vůči Úřadu. Úprava mlčenlivosti navazuje na předchozí legislativu z důvodu zachování kontinuity.

V § 54 odst. 1 písm. i) je uvedeno, že Úřad organizuje, koordinuje a provádí vědeckovýzkumnou činnost; zde se však nejedná se o provádění výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

K § 53

Českému báňskému úřadu jsou tímto ustanovením svěřeny následující činnosti - podílí se na školení pro odborně způsobilé osoby, provádí zkoušky odborné způsobilosti, rozhoduje o vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, vede evidenci odborně způsobilých osob a provádí metodickou činnost při výkonu veřejné správy.

K § 54

Obvodnímu báňskému úřadu jsou svěřeny činnosti v dohledu nad prováděním ohňostrojných prací.

K § 55

Ustanovení vyjmenovává kontrolní orgány dle tohoto zákona, dále vymezuje působnost a pravomoc jednotlivých kontrolních orgánů. Úřadu je svěřena kontrola dodržování povinností v případech, kdy není příslušný jiný orgán. Obvodní báňský úřad kontroluje provádění ohňostrojných prací. Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování stanovených věkových hranic pro nakládání s pyrotechnickými výrobky a rovněž dodržování podmínek pro skladování pyrotechnických výrobků u distributorů. Na skladování pyrotechnických výrobků u dovozců však dohlíží Úřad.

K § 56

Ustanovení zakládá oprávnění Úřadu nařídit stažení pyrotechnického výrobku z trhu nebo oběhu, v případě, že je zjištěn nesoulad pyrotechnického výrobku s požadavky tohoto zákona. Odstavec 2 upravuje povinnost, aby všechna nápravná opatření byla přijata ohledně všech pyrotechnických výrobků, které hospodářský subjekt dodal na trh v celé Unii.

K § 57

Ustanovení zakládá oprávnění Úřadu nařídit stažení pyrotechnického výrobku z trhu nebo oběhu, v případě, že je zjištěno, že ačkoli je pyrotechnický výrobek v souladu se zákonem, představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo ochranu jiného veřejného zájmu. Hospodářský subjekt je povinen přijmout vhodná opatření k tomu, aby dotčený pyrotechnický výrobek dále toto riziko nepředstavoval. Odstavec 2 opět upravuje povinnost, aby všechna nápravná opatření byla přijata ohledně všech pyrotechnických výrobků, které hospodářský subjekt dodal na trh v celé Unii.

K § 58

Stanoví se oprávnění Úřadu vyzvat hospodářský subjekt k odstranění nesouladu, pokud zjistí jeden z taxativně stanovených nedostatků týkajících se pyrotechnického výrobku.

K § 59

V souladu s preambulí a čl. 39 směrnice 2013/29/EU se zavádí oprávnění Úřadu zakázat uvedení pyrotechnického výrobku na trh. Důvodem pro toto ochranné opatření je podezření, že výrobek nesplňuje požadavky pro uvedení výrobku na trh. Inspektor je povinen oznámit provedení opatření ústně kontrolované osobě a učinit o něm písemný záznam. Kontrolovaná osoba má možnost proti ochrannému opatření předložit námitky, a to do 3 pracovních dnů od seznámení s opatřením. Uvedení výrobku na trh lze zakázat i z důvodu nepřijetí nápravných opatření uložených při kontrole. Obdobně se postupuje, pokud výrobek představuje ohrožení pro bezpečnost nebo zdraví osob. Současně lze rozhodnout i o zničení výrobků pro zajištění bezpečnosti. Tento druh ochranného opatření používá např. i zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele nebo zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Důvodem k použití tohoto ochranného opatření je vždy zajištění bezpečnosti a ochrana života a zdraví.

Stanoví se i obecný postup pro ukládání ochranných opatření. Opatření musí být kontrolované osobě oznámeno a musí o něm být učiněn písemný záznam. Kontrolovaná osoba může podat námitky, a to do 3 dnů od seznámení se záznamem. Rozhodnutí o námitkách se následně doručí kontrolované osobě, přičemž ta nemá právo odvolání.

K § 60

Při důvodném podezření vážného ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku je orgán dozoru oprávněn zakázat zacházení s pyrotechnickými výrobky nebo uzavření prostor, v nichž došlo k porušení povinnosti.

K § 61

Ustanovení upravuje informační povinnost Úřadu vůči oznámenému orgánu ohledně nesouladu výrobku se zákonnými požadavky. Pokud nesoulad překračuje území ČR, informuje Úřad ministerstvo, které následně informuje Komisi. Stejně tak ji informuje o zákazu nebo omezení dodávání výrobku na trh.

K § 62

Stanoví se informační povinnost oznamujícího orgánu a rovněž informační povinnost vůči oznamujícímu orgánu. Oznamující orgán informuje Komisi o postupech pro posuzování shody a o tom, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v § 44 nebo neplní své povinnosti. Na žádost předloží Komisi všechny podklady pro oznámení nebo pro to, že je dotčený oznámený subjekt nadále odborně způsobilý.

Oznámený subjekt sděluje oznamujícímu orgánu všechny okolnosti mající vliv na rozsah nebo podmínky oznámení a přijetí každé žádosti o informace o posuzování shody od orgánů dozoru nad trhem. Na vyžádání předloží informace o činnostech posuzování shody v rámci rozsahu a o jakýchkoli jiných činnostech.

K § 63

V ustanovení se hovoří o přestupcích podnikajících fyzických osob, jakožto osob s odbornou způsobilostí. Zákon uvádí několik skutkových podstat, které může naplnit fyzická osoba jako osoba s odbornou způsobilostí – např. nedodržení stanovených věkových hranic pro zacházení s pyrotechnickými výrobky, skladování pyrotechnických výrobků v rozporu s požadavky zákona nebo neohlášení konání ohňostroje. Pachateli přestupku přísluší podle zákona pokuta až do výše 500 000 Kč. Horní hranice sankcí vychází ze značné společenské nebezpečnosti daného jednání, jehož důsledkem může být ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí, jakož i veřejné bezpečnosti. Na tomto místě je také třeba poznamenat, že toto ustanovení se vztahuje na osoby s odbornou způsobilostí, tedy osob znalých bezpečnostních i právních aspektů dané problematiky.

K § 64

Ustanovení vyjmenovává jiné správní delikty právnických a podnikajících fyzických

osob s odkazy na příslušná zákonná ustanovení upravující povinnosti, jejichž porušení je sankcionováno. Zákon dovoluje uložit jako sankci pokutu, jejíž horní hranice může dosahovat až 5 000 000 Kč. Horní hranice sankcí vychází ze značné společenské nebezpečnosti daného jednání, jehož důsledkem může být ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí, jakož i veřejné bezpečnosti.

K § 65

Ustanovení obsahuje souhrnná ustanovení ke správním deliktům. Jedná se zejména o podmínky vyvinění (liberační ustanovení), okolnosti, k nimž se přihlíží při stanovení výše pokuty, promlčecí lhůty atd. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Délka promlčecí lhůty je dána značnou společenskou nebezpečností daného jednání, jehož důsledkem může být ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí, jakož i veřejné bezpečnosti.

K § 66

Přechodná ustanovení jsou nezbytná proto, aby ke dni účinnosti zákona nedošlo ke stavu zabraňujícímu prodeji pyrotechnických výrobků splňujících požadavky dosavadních předpisů a aby právnické a podnikající fyzické osoby nebyly zatěžovány zbytečně povinností opakovaného ověřování. Dále je zde stanoveno, jaká oprávnění, osvědčení či průkazy vydaná podle dřívějších právních předpisů se považují za osvědčení o odborné způsobilosti podle zákona. Za osvědčení o odborné způsobilosti se podle tohoto ustanovení považuje oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů vydaný orgány státní báňské správy. Tyto průkazy v minulosti vydávaly jak obvodní báňské úřady, tak Český báňský úřad (v souladu s § 38 odst. 5 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb.).

ČÁST DRUHÁ

K § 67

Navrhuje se změna zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, v platném znění.

K bodům 1-3, 6, 9, 10, 11, 13, 14, 16, 19-22, 30, 32, 39, 40, 43, 46-48, 50, 51, 54-56, 61, 62, 65, 68-74, 76, 78-81, 83, 85, 86, 93-95, 97, 101 a 103 (název zákona, § 1, § 2, § 3, § 4a, § 12 až § 14a, § 15, § 16a, § 17, § 18, § 20, § 20a, § 20b, § 20c, § 22, § 22a, § 22b)

V návaznosti na novou právní úpravu v oblasti pyrotechnických výrobků se navrhuje změna zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, v platném znění. Tento zákon se tak již nebude vztahovat na pyrotechnické výrobky, jejichž úprava bude obsažena v zákoně o pyrotechnice.

K bodům 4, 5, 7, 12, 37, 38, 44, 45, 59, 60, 62, 63 a 64 (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 16 odst. 4, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 1, § 18 odst. 2, § 18 odst. 4)

Jedná se o technickou změnu v návaznosti na specifikaci režimu ověřování tlumičů hluku výstřelu jako zvláštního režimu ověřování, který se odlišuje od režimu ověřování ostatních stanovených střelných zbraní. Jelikož byl pojem „doplněk zbraně“ nebo „stanovený doplněk“ vyčleněn pro účely tohoto zákona z pojmu „střelná zbraň“ nebo „stanovená střelná zbraň“, je nutné, aby tuto změnu příslušná ustanovení reflektovala.

K bodu 8 (§ 2 odst. 1)

Vzhledem k vytvoření samostatného § 2, do kterého byly přesunuty definice pojmů „stanovená střelná zbraň“, „stanovené střelivo“ a „stanovený doplněk“, bylo zapotřebí zavést legislativní zkratky již při prvním výskytu těchto pojmů, který se nachází v § 2 odst. 1 písm. a).

K bodu 10 (§ 2 odst. 1)

Obecná formulace „upravuje“ umožňovala v praxi jakoukoliv, byť i nepodstatnou úpravu kontrolovaného výrobku (výměna střenek, pažby atd.) a následné deklarování zbraně jako nového výrobku pod jiným označením. Tohoto ustanovení také bylo v praxi často zneužíváno. Přesnější definování hranice úpravy umožní rozlišit, kdo je skutečným výrobcem zbraně a kdo pouze dovozcem nebo distributorem.

K bodu 15 (§ 2 odst. 2 až 4)

V návaznosti na změny, které se promítly v právním řádu na základě rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. XXX-39, XXX-40, XXX-41 a XXX-50 a na základě vyhlášky č. 95/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., která prováděla mimo jiné i výše zmíněná rozhodnutí C. I. P., která jsou pro ČR závazná, je zapotřebí díky zavedení nového systému značení kontrolovaných výrobků odlišit různé druhy značek. Byl tak rozšířen seznam definic pojmů, které zákon a prováděcí předpisy používají, aby se zabránilo výkladovým nejasnostem o statusu značek, které mají mírně odlišné pojmenování oproti zaužívaným termínům. Bylo tak výslovně stanoveno, že i jednotná zkušební značka a národní zkušební značka jsou zkušební značkou a že identifikační značka úřadu a identifikační značka zkušebny jsou identifikačními značkami, přičemž rozdíly mezi nimi (které mají význam v ustanoveních upravujících ověřovací činnost úřadu a v ustanoveních upravujících uznávání cizozemských značek) byly vysvětleny. V zákoně byl zakotven pojem kontrolní značky tak, aby reflektoval její úlohu na základě závazku ČR z Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní. V souvislosti s výše uvedenými změnami došlo i k vymezení pojmu „identifikační údaj“, aby nemohlo dojít k jeho záměně s identifikační značkou. Pro větší přehlednost byly tyto pojmy rozděleny do tří kategorií, které odpovídají druhové příslušnosti jejich předmětu – pojmy tedy byly zařazeny v jednotlivých odstavcích do kategorií zkušebních značek, dalších značek (kterými se tedy nemyslí značky zkušební) a identifikačních údajů. Předchozí text odstavců 2 až 4 upravoval, které kontrolované výrobky podléhají ověřování. Jelikož tato ustanovení nebyla definicemi pojmů, byla proto přesunuta do nově vytvořeného ustanovení § 2a.

K bodům 17 a 35 (§ 2a a 16 odst. 1)

Odstavce 2 až 4 § 2 upravovaly, které kontrolované výrobky podléhají ověření. § 2 se ovšem zabývá základními pojmy. Tato ustanovení tedy věcně do § 2 nepřísluší, jelikož přímo upravují povinnosti subjektů (respektive přímo korigují, na které předměty se povinnost subjektů vztahuje). Ustanovení byla tedy přesunuta do nově vytvořeného § 2a, který se přímo zabývá jen stanovením toho, které zbraně, střelivo a doplňky zbraní podléhají ověřovací povinnosti (a jsou tedy stanovenými zbraněmi, stanoveným střelivem a stanovenými doplňky, souhrnně „kontrolovanými výrobky“). Zároveň byly provedeny oproti předchozí úpravě další změny. Výslovně bylo stanoveno, že ověřování podléhají doplňky zbraní, přičemž povinnost dopadá na tlumiče hluku výstřelu určené pro zbraně používající střelivo se středovým zápalem. Dále, došlo ke zjednodušení a zpřehlednění definice stanoveného střeliva. Předmět ustanovení upravujícího střelivo byl změněn z „náboje“ na „střelivo“, aby nemohlo dojít k pochybnostem u některých zvláštních druhů střeliva, které podléhají ověřování i přesto, že zcela nenaplňují pojem „náboj“ tak, jak je definován v části druhé přílohy zákona o zbraních. V ustanovení upravujícím střelivo byla rovněž odstraněna nadbytečná vysvětlující závorka, jejíž výklad byl v rozporu s obsahem zavedeného pojmu „část náboje“, který by měl být vždy vykládán v souladu s částí druhou přílohy zákona o zbraních. Ustanovení tak stále pokrývá všechny součásti nábojů a nábojek, které jsou průmyslově vyráběny, tedy jak nábojnici, střelu, zápalku, tak i výmetnou náplň.

K bodu 18 (§ 3)

Legislativní zkratka pro Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva je nově zavedena již v § 2 odst. 3, proto se v tomto ustanovení používá již jen tato zkratka.

K bodům 23 a 24 (§ 6 odst. 3, 4)

Homologace stanovených střelných zbraní je zvláštní postup při ověřování těch zbraní, které představují nejmenší riziko pro společnost. Z tohoto důvodu je rozsah ověřovaných technických požadavků v homologačním řízení značně zúžen. Pojem „kusové ověřování“, který byl doposud v zákoně obsažen, však má vlastní význam – jedná se o režim ověřování, který je výrazně přísnější než režim homologační. Žádat tedy kusové ověřování homologovaných zbraní za účelem prodloužení certifikátu o homologaci nebo požadování kusového ověřování zbraní, které by podléhaly homologaci, by bylo proti smyslu právní úpravy.

K bodům 25 a 26 (§ 7 a § 8)

Zkušební značka pro kusové ověřování mohla být úřadem platně vyznačena naposledy 19. října 2014. Vyhláškou č. 95/2014 Sb., která novelizovala i přílohu č. 3 vyhlášky č. 335/2004 Sb., která obsahuje seznam zkušebních značek, které jsou platné (jsou-li platně vyznačeny), byly zavedeny nové zkušební značky na základě rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. XXX-39, XXX-40, XXX-41 a XXXI-50. Mezi těmito značkami již značka pro kusové označování neexistuje a Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva ji tedy nemůže platně vyznačit.

K bodu 27 (§ 8a)

Vzhledem k rozšíření ověřovací činnosti úřadu na tlumiče hluku výstřelu, které jsou doplňkem zbraně, na základě plenárního rozhodnutí C.I.P. XXIX-58, je vhodné tuto skutečnost reflektovat nejen v prováděcí vyhlášce (což je technicky možné, jelikož zakázané doplňky zbraní, mezi které tlumiče hluku výstřelu patří, jsou zároveň považovány za zbraně kategorie A dle zákona o zbraních), ale i v zákoně. Ověřování tlumičů hluku výstřelu se pak od ověřování ostatních zbraní odlišuje – jsou zkoušeny jiné charakteristiky a jsou na takový doplněk kladeny i jiné požadavky. Je proto vhodné pro účely zákona o ověřování zbraní odlišit ověřování doplňků od ověřování ostatních zbraní.

K bodům 28, 36 a 96 (§ 9, § 16 odst. 3 a § 22a)

Právní následky ověření zbraně mohou být spojeny pouze se zkušební značkou, která je platná. I přesto, že se tak obvykle rozumí bez dalšího, je vhodné tuto skutečnost i s ohledem na novou definici platnosti zkušebních značek zdůraznit.

K bodům 29, 41, 63 a 66 (§ 11a, § 17 odst. 3, § 18 odst. 2 a § 19)

Vyhláška č. 95/2014 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 335/2004 Sb., napravila nedostatek předchozí právní úpravy, kdy kontrolní značka byla formálně zařazena mezi zkušební značky. Toto zařazení přitom bylo v přímém rozporu s § 19 zákona o ověřování zbraní, jelikož neosvědčuje splnění stanovených technických požadavků, ale pouze skutečnost, že na zbrani jsou vyznačeny všechny identifikační údaje, které požaduje Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní. Touto novelou zákona je vytvořen plnohodnotný režim, který je oddělený od ověřování a označování zkušebními značkami a který garantuje správnost vyznačení tím, že kontrolní značku vyznačuje přímo Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva jakožto státní úřad poté, co provede kontrolu identifikačního označení.

K bodům 31 a 42 (§ 15 odst. 1 a § 17 odst. 3)

Jedná se o technickou změnu v souvislosti se zavedením samostatného režimu pro vyznačování kontrolní značky.

K bodům 33, 34, 87 a 88 (§ 16, § 22a odst. 2)

Vzhledem k tomu, že doposud bylo nutné ověřovat kontrolované výrobky podle technických požadavků platných na území České republiky i v případě, že zbraně zde nebyly vůbec uváděny na trh a byly určeny pro export, jednalo se o významnou bariéru na trhu, která prakticky znemožňovala vyrábět zbraně pro zahraniční trh, na kterém byly podmínkou odlišné technické požadavky. Zajistit, aby zbraně odpovídaly technickým standardům, je výsostnou záležitostí každého státu, a proto vyjma zemí, které jsou členy C. I. P., byly zbraně vyrobené v České republice zkoušeny dvakrát – jednou při vývozu dle našich technických požadavků a jednou při vstupu na území cílového státu, kde měly být uvedeny na trh, podle technických požadavků cílového státu. K tomu, aby Česká republika ověřovala technické parametry vyvážených zbraní, ji nezavazuje žádná mezinárodní smlouva. Relevantní je pouze Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, který ovšem nežádá ověřování technického stavu, ale pouze kontrolu některých identifikačních údajů (čl. 8), zejména z důvodu, aby byl vždy identifikovatelný stát původu zbraně. Novelou je zaváděna pro výrobce a vývozce alternativa

– buď může být zbraň označena zkušební značkou tak, jak to bylo stanoveno doposud, což může být výhodou v případě vývozu zbraně do členské země C. I. P., nebo může být označena pouze kontrolní značkou, která dokládá splnění povinností podle mezinárodních závazků. Tato alternativa je vhodná pro vývoz do zemí, které nejsou členy C. I. P., jelikož v cílové zemi zbraň podléhá dalšímu ověření. Označení kontrolní značkou ovšem šetří výrobcům a vývozcům náklady spojené s ověřováním a zároveň jim umožňuje exportovat i zbraně vyrobené podle odlišných technických norem (třeba v ráži dle SAAMI, což je systém uznávaný zejména na americkém kontinentu). V případě, kdy je zbraň označena kontrolní značkou, nese jednoznačné (a povinné) označení identifikačními údaji – tj. jedinečným výrobním číslem, označením země původu, atp., což je obsahem mezinárodních závazků, jmenovitě povinností z Protokolu OSN proti nedovolené výrobě střelných zbraní a směrnice Rady 91/477/EHS, o kontrole nabývání a držení zbraní (ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES). Díky označení jedinečným výrobním číslem je zaručena sledovatelnost takových zbraní dle jiných právních předpisů. Zbraně označené pouze kontrolní značkou pak nemohou být v ČR uvedeny na trh a z pohledu zákona jsou považovány z hlediska nabývání a nakládání s nimi za zbraně kategorie A, tedy zakázané. Tyto zbraně mohou být skladovány pouze ve skladech zbraní výrobců nebo vývozců, kde jsou bezpečnostní podmínky velmi přísné. Se zavedením režimu kontrolní značky proto nevzniká žádné bezpečnostní riziko.

K bodům 49 a 67 (§ 17 odst. 4, § 19a)

Vzhledem ke složitosti problematiky zkušebních značek, která je dána mimo jiné účastí v mezinárodních organizacích, je vhodné, aby byl výslovně stanoven orgán, který závazně rozhoduje v pochybnostech, zda je zkušební značka platná či nikoliv. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva je, jakožto zástupce České republiky v C. I. P., a jakožto orgán, který značky vyznačuje, k této funkci nejvhodnější. Povinnost zveřejňovat svá rozhodnutí zároveň přispěje ke sjednocení výkladu při aplikaci.

K bodu 52 (§ 17 odst. 4 písm. k)

Ustanovením se zakládá povinnost zveřejňovat rozhodnutí Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Tato rozhodnutí jsou pro Českou republiku závazná.

K bodu 53 (§ 17 odst. 5)

Ustanovení bylo v podstatě nadbytečné, neboť takové protiprávní jednání naplňuje skutkovou podstatu určitého správního deliktu a příslušné správní orgány by v takovém případě měly postupovat tak, jak jim ukládají daná ustanovení, která o těchto správních deliktech pojednávají.

K bodům 57 a 58 (§ 18 odst. 1)

Vzhledem k subsidiaritě správního řádu, který upravuje obecné náležitosti žádosti, byl shledán požadavek na uvedení identifikačních údajů nadbytečným. Ustanovení o identifikačních údajích byl tedy z náležitostí žádosti vypuštěn a pro obecné náležitosti bylo výslovně odkázáno na správní řád.

K bodu 66 (§ 19)

Nová podoba ustanovení reflektuje změnu zkušebního označení dle mezinárodní smlouvy, která pro členské státy C. I. P. zavedla jednotné zkušební značky, které jsou vyznačovány alespoň na jedné hlavní části zbraně spolu s identifikační značkou zkušebny a vročením. Dále je možné označovat zbraně národní zkušební značkou v případě, že zbraně sice neodpovídají stanoveným technickým požadavkům podle mezinárodních pravidel (například proto, že pro danou ráži nebyla pravidla stanovena), ale odpovídají národním stanoveným technickým požadavkům a jejich bezpečnost je tedy zaručena. Rovněž je nově umožněno označovat rok ověření namísto dvojčíslí roku zkoušky i symbolem, což je v mnoha zemích běžnou praxí.

Zákon již dříve umožňoval předkladateli, který předložil k ověřování stanovenou střelnou zbraň, požádat Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva o označení této zbraně takovým způsobem, aby nebyla narušena její historická či jiná hodnota. Nyní se toto pravidlo týká i označení stanovených doplňků. Pojmem jiná hodnota se rozumí taková hodnota, která není hodnotou historickou, přičemž se může jednat o hodnotu uměleckou, citovou, ale i jakoukoliv jinou. Jde o neurčitý právní pojem, který ve správním právu vytváří prostor pro tzv. správní uvážení. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva jako odborný orgán státní správy pak posoudí a zdůvodní, zda shledal dle žádosti předkladatele jinou hodnotu takové zbraně, nebo stanoveného doplňku. Předkladateli přísluší takovou hodnotu specifikovat, aby se Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva s takovou žádostí mohl náležitě a odůvodněně vypořádat.

K bodu 67 (§ 19a)

Vzhledem k tomu, že právní úprava je poměrně komplikovaná, bylo obtížné dovodit s odkazem na kogentní ustanovení zákona, kdy není zkušební značka považována za platnou. Nové ustanovení tento nedostatek napravuje a stanovuje dvě jednoznačná pravidla – musí se jednat o zkušební značku a musí být vyznačena dle závazných pravidel, ať už národních, nebo mezinárodních. Zároveň je výslovně stanoveno, že značky z doby, kdy platila odlišná pravidla pro vyznačování, nepozbývají platnosti, pokud jsou stále považovány za zkušební značku (tedy jsou v seznamu zkušebních značek).

K bodům 75 a 77 (§ 20b)

Jelikož obecné ustanovení o řízení v § 21 odst. 3 zákona vylučuje odkladný účinek u odvolání, jednalo se o nadbytečná ustanovení.

K bodu 82 (§ 21 odst. 5)

Změnou došlo k úpravě a konkretizaci podmínek prodloužení lhůty. Lhůta se nyní v daných případech prodlužuje přímo ze zákona, avšak pouze za předpokladu, že skutečně došlo k naplnění podmínek a objektivně existují vážné důvody, nebo se jedná o značnou složitost případu.

K bodu 84 (§ 22a odst. 1)

Doposud zákon sankcionoval pouze zneužití značky zkušební. I před touto novelou to bylo možné považovat za nedostačující, protože identifikační značky se používaly již dříve, byť v menším rozsahu (především jako doklad o prvním nesplnění podmínek při kusovém ověřování). Jelikož jsou novelou přímo definovány pojmy „kontrolní značka“ (která se až do vyhlášky č. 95/2014 Sb. řadila mezi značky zkušební) a „identifikační značka“, je vhodné sankcionovat zneužití těchto značek.

K bodům 89 až 92, 98 až 100 (§ 22a odst. 2 a odst. 6)

Jedná se pouze o technickou úpravu s ohledem na přečíslování ustanovení v důsledku vložení nového ustanovení.

K bodu 102 (§ 24)

Vzhledem k zavedení nových institutů je zapotřebí, aby některé jejich podrobnosti byly upraveny prováděcím předpisem, jelikož vzhledem k jejich technické povaze je forma zákona nevhodná.

K § 68

K bodu 104 (přechodné ustanovení)

Přechodné ustanovení reflektuje skutečnost, že nové zkušební značky, zavedené vyhláškou č. 95/2014 Sb. (jednotné zkušební značky a národní identifikační značka zkušebny) na základě rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. č. XXX-39, XXX-40, XXX-41 a XXXI- 50, nemají stanovené datum vstupu v účinnost. Namísto toho byla stanovena povinnost používat nové zkušební značky od 20. října 2014, resp. od 20. října 2016 v případě značek pro střelivo. Takovýto stav ovšem umožňuje paralelní existenci dvou platných systémů značení. Jelikož okamžitý přechod na nový systém značení mohl poškodit podnikatele, přechodná ustanovení v souladu s výše zmíněnými rozhodnutími plenárního zasedání C. I. P. umožňují adaptaci na nový systém značení. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo přechodné ustanovení stanoveno shodně s vyhláškou č. 95/2014 Sb., a tedy i se jmenovanými rozhodnutími plenárního zasedání C. I. P.

ČÁST TŘETÍ

K § 69

Navrhuje se změna zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, v platném znění.

K bodům 1 a 4 (§ 29 odst. 3 a § 76 odst. 8)

Tyto body jsou pouze legislativně technickými změnami v návaznosti na správné vyjádření alternativ v souladu s čl. 42 Legislativních pravidel vlády, vzhledem k novým, vkládaným ustanovením v bodech 2 a 4 této části.

K bodům 2 a 5 (§ 29 odst. 3, § 76a odst. 8)

Tlumiče hluku výstřelu a zbraně podléhají na základě rozhodnutí plenárního zasedání C. I. P. XXIX-58 a 59 ověřování. Bylo by proti smyslu právní úpravy, kdyby bylo možné tyto kontrolované výrobky používat bez povinného označení zkušební značkou. I přesto, že zákon o zbraních uvádí, že nelze střílet ze zbraně neoznačené zkušební značkou, není možné z daného ustanovení jednoznačně dovodit, zda se vztahuje i na tlumič hluku výstřelu (který je zbraní kategorie A) nebo na zbraň, která již byla ověřena běžnou zkouškou, ale nikoliv zkouškou pro použití s tlumičem hluku výstřelu.

K bodu 3 (§ 63 odst. 7)

V současné době se vyskytují v souvislosti se znehodnocováním střelných zbraní výkladové rozpory v otázce, kdy dochází k završení procesu znehodnocení a tedy též ke změně kategorie zbraně na kategorii D. Přestože je zbraň, na které byly provedeny určité úpravy, již v okamžiku předložení policii ke kontrole opatřena znehodnocovací značkou přidělenou oprávněné osobě Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, nelze proces znehodnocení považovat za završený až do okamžiku, kdy je státním orgánem verifikována správnost provedených technických úprav. V případě, že příslušný útvar policie shledá pochybení oprávněné osoby, zbraň nelze považovat za platně znehodnocenou a nedochází ke změně kategorie zbraně. Pokud jsou však nedostatky zjištěné kontrolou takového charakteru, že vrácení žadateli k „dokončení“ znehodnocení v úvahu nepřipadá – např. z důvodu, že zjištěné porušení povinností oprávněné osoby je takového charakteru, že v následně zahájeném řízení o jejím správním deliktu by mohlo být vysloveno propadnutí nebo zabrání dané zbraně – příslušný útvar policie zbraň žadateli nevydá a o věci rozhodne v navazujícím řízení o správním deliktu. V případě, že kontrolou žádné pochybení nebylo zjištěno, příslušný útvar policie sám vyznačí změnu kategorie znehodnocené zbraně na kategorii D v Centrálním registru zbraní a tímto okamžikem tak dochází ke změně kategorie dané zbraně a proces znehodnocení zbraně je možné považovat za ukončený. Výsledky kontroly a další případný postup příslušného útvaru policie či žadatele však nezbavují oprávněnou osobu odpovědnosti za tímto jednáním již spáchaný správní delikt.

K bodu 6 (§ 76a odst. 14)

Vzhledem k tomu, že je kogentní zákonnou normou zakázána určitá činnost (nově specifikovaná předchozími body), je nutné, aby bylo její dodržování vynucováno hrozbou sankce.

ČÁST ČTVRTÁ

K § 70

Navrhuje se změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění.

ČÁST PÁTÁ

K § 71 a 72

Navrhuje se změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění. Zavádí se nová vázaná živnost s předmětem podnikání „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“. Dále se zrušuje koncesovaná živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ a koncesovaná živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ se doplňuje o „provádění trhacích prací“. Vznik zákona o pyrotechnice vyžaduje zavedení přechodných ustanovení, která se věnují zachování dosavadních živnostenských oprávnění a dokončení započatých řízení. Zároveň se stanoví, že úkony provedené podle přechodných ustanovení jsou osvobozeny od správních poplatků.

ČÁST ŠESTÁ

K § 73

V návaznosti na novou úpravu pyrotechnických výrobků se navrhuje změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, v platném znění. Změna zákona spočívá v odstranění duplicitních ustanovení.

ČÁST SEDMÁ

K § 74

V reakci na novou úpravu pyrotechnických výrobků dochází ke změně zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Konkrétně se Úřadu odejme pravomoc dohlížet nad dodržováním povinností podle zákona ve vztahu k pyrotechnickým výrobkům.

ČÁST OSMÁ

K § 75

Zákon byl oznámen Komisi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

K § 76

Účinnost zákona je stanovena s ohledem na transpoziční lhůtu vymezenou v ustanovení čl. 47 odst.1 směrnice 2013/29/EU.

K příloze č. 1

V příloze se blíže specifikují jednotlivé kategorie pyrotechnických výrobků.

K příloze č. 2

V příloze jsou uvedeny základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobky.

V Praze dne 7. ledna 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády

Ing. Jan Mládek, CSc., v. r. ministr průmyslu a obchodu