zákon č. 206/2019 Sb.

K Části první, Čl. I (Změna zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh)

K bodu 1 (§ 1 – Předmět úpravy)

Z důvodu adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelný předpis Evropské unie nařízení č. 2173/2005 je stávající ustanovení § 1 přeformulováno.

Obě v platném znění uvedená nařízení Evropské unie spolu úzce souvisejí a byla přijata na základě Akčního plánu Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví (dále jen „Akční plán“), který vydala Evropská komise v roce 2003. Tento plán měl zavést nový přístup v boji proti nezákonné těžbě dřeva a podpořit úsilí rozvojových zemí vedoucí k posílení veřejné správy v lesnictví. Klíčovými elementy Akčního plánu je pomoc při zlepšování veřejné správy v zemích produkujících dřevo a režim licencí, který má zajistit, aby se do EU dostávalo jen legálně vytěžené dřevo. Režim licencí pro dovoz dřeva je zaveden na základě dobrovolnosti prostřednictvím dohod o partnerství (Voluntary Partnership Agreement - VPA) EU se zeměmi a regiony produkujícími dřevo.

Licence pro dovoz dřeva jsou vydávány od 15. listopadu 2016. Elektronický systém FLEGT sloužící k potřebám předávání informací o přijímání licencí pro dovoz dřeva mezi příslušnými orgány členských zemí je plně funkční od konce října 2016. Licenci pro dovoz dřeva definuje článek 2 odstavec 5 nařízení č. 2173/2005; vedle licencí jsou licencovány a ověřovány rovněž duplikáty a náhradní licence (článek 8 odstavec 3 a článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1024/2008).

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době se v této oblasti (resp. při dovozu) postupuje podle zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který zakládá kompetenci celních úřadů v oblasti přijímání licencí pro dovoz dřeva, avšak poněkud nepřesně a nekomplexně, je zákon o dřevě vhodnější platformou pro komplexní adaptaci našeho právního řádu na nařízení č.2173/2005. Procesně budou celní úřady i nadále postupovat podle právních předpisů upravujících dovoz.

K bodu 2 (§ 2 – Vymezení pojmů)

V doplněném písmenu d) se vymezuje pojem „pověřená osoba“, kterou byl dnem 1. ledna 2001 jako organizační složka státu na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zřízen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, se sídlem Nábřežní 1326, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, IČO 00020681. Tento ústav byl původně dnem 1. ledna 1969 zřízen jako státní rozpočtová organizace, která se dnem 1. ledna 2001 po nabytí účinnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdější předpisů, transponovala podle § 51 odst. 1 cit. zákona na organizační složku státu podle § 3 cit. zákona. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů splňuje vzhledem ke svému předmětu činnosti odborné a technické předpoklady pověřené osoby pro výkon specializované činnosti pověřené osoby podle § 10 zákona o dřevě.

V případě pověřené osoby podle zákona o dřevě se jedná o „pověření" (nikoliv „ze zákona") organizační složky státu, kterou je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, která byla pověřena zřizovatelem - Ministerstvem zemědělství - Pověřením ze dne 5. 9. 2013 (č.j. 46709/2013-MZe-16222) na základě ust. § 5 písm. a) a § 10 zákona o dřevě prováděním odborných činností uvedených v § 10 zákona o dřevě, tedy již od účinnosti zákona o dřevě (1. 9. 2013). Předkládanou novelou zákona se její postavení a činnost nemění. Od účinnosti zákona o dřevě jsou veškeré informace uveřejněny na webových stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů: www.uhul.cz ; (Naše činnost; Nařízení o dřevě).

Pro úplnost je třeba dodat, že na adrese www.uhul.cz (Kdo jsme) je ÚHÚL pověřenou osobou nejen podle zákona č. 226/2013 Sb., ale rovněž podle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů.

Ohledně kontrol vykonávaných pověřenou osobou se vychází z toho, že kontrolní řád nebrání tomu, aby na základě pověření uděleného MZe vykonávala kontrolní činnost. Tento postup byl při původní zákonné úpravě zákona o dřevě přijat z důvodu, že pokud by kontroly vykonávalo ministerstvo, muselo by dávat podněty k zahájení řízení o pokutě krajským úřadům, ale konstrukce zákona o dřevě nedává pro toto řešení smysl, neboť ministerstvo nedisponuje odborným ani technickým vybavením pro provádění odborných činností svěřených ÚHÚL na základě Zřizovací listiny ze dne 11. 7. 2001 (č. j. 27819/2001-3030).

Ke správě centrální evidence (§10 písm. e) - pověření touto činností uvedeno rovněž již ve Zřizovací listině ÚHÚL (uveřejňováno prostřednictvím systému e-Agri pod dohledem ministerstva). Informace o "pověřené osobě" dle zákona o dřevě jsou rovněž uveřejněny na webu MZe www.eAGRI.cz (Lesy- Legislativa EU-Lesnictví-ÚHÚL; Lesy- Odkazy- Organizace působící v oblasti) a nařízení č. 2173/2005 (Lesy-Lesnictví-Legislativa- Oznámení a stanoviska).

K bodům 3 až 7 (§ 2 a 3) – jde o legislativně technickou úpravu, která vyplynula v důsledku

úpravy § 2 a 4.

K bodu 8 (§ 4 – Příslušné orgány)

Nahrazuje se výčet orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Stávající vymezený pojem orgánů státní správy může vést k nejasnostem a být matoucí ohledně rozlišení ve vztahu k příslušným orgánům dosud uvedeným v § 9, neboť je pouze souhrnem toho, co je uvedeno v § 5, 6, 7, 8 a nově upraveném § 9. Obsahem nově upraveného § 4 je v zásadě platné ustanovení § 9 – Příslušné orgány.

V odstavci 3 se nově určují příslušné orgány v oblasti režimu licencí FLEGT v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 2173/2005, a to Ministerstvo zemědělství, Generální ředitelství cel a celní úřady.

K bodu 9 (§ 4a – Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy)

Vkládá se nové standardní ustanovení upravující poskytování údajů z centrálních registrů, z nichž mohou příslušné orgány a pověřená osoba v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh požadovat příslušné informace při zajištění výkonu kontrol hospodářských subjektů, což povede ke snížení jejich administrativní zátěže. Poskytování těchto údajů je bezúplatné a údaje jsou poskytnuty způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

K bodům 10 až 12 (§ 5 – Ministerstvo)

Stanovují se nové působnosti Ministerstva zemědělství z důvodu adaptace právního řádu České republiky na nařízení č. 2173/2005. Navržená úprava zahrnuje povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení nařízení (článek 6 odstavec 2, článek 7 odstavec 1, článek 8 odstavec 1, a to povinnost určit příslušné orgány, které jsou odpovědné za provádění tohoto nařízení a za komunikaci s Komisí, povinnost oznamovat Komisi veškeré informace, naznačující obcházení ustanovení nařízení č. 2173/2005 a zasílat výroční zprávu za předcházející kalendářní rok (vždy do 30. dubna, která obsahuje informace podle článku 8 odst. 1 písm. a) až c) nařízení; těmito informacemi jsou množství dřevařských výrobků dovezených do členského státu v rámci režimu licencí pro dovoz dřeva podle položek harmonizovaného systému uvedených v přílohách II a III nařízení č. 2173/2005 za každou partnerskou zemi, počet obdržených licencí pro dovoz dřeva a počet případů, kdy byla zjištěna dodávka dřevařských výrobků z partnerských zemí do EU, která nebyla kryta licencí pro dovoz dřeva).

V případě zjištění veškerých informací naznačujících, že nařízení č. 2173/2005 je nebo bylo obcházeno a mohlo by dojít k jeho porušení (článek 6 odstavec 2 nařízení č. 2173/2005), zasílá takovou informaci Ministerstvu zemědělství Generální ředitelství cel, které ji obdrží od příslušného celního úřadu na základě kontroly předložené licence pro dovoz dřeva. Ministerstvo zemědělství tuto informaci bez zbytečného odkladu postupuje dále licenčním orgánům partnerské země, ze které je zásilka dovážena, se žádostí o doplnění informací k licenci a vysvětlení pochybností k dané zásilce. Ministerstvo zemědělství průběžně informuje o postupu ověřování Evropskou komisi.

V souladu s článkem 2 odst. 2 nařízení č. 2173/2005 se partnerskou zemí rozumí jakýkoliv stát nebo regionální organizace, které uzavřou dohodu o partnerství a jsou uvedeny v příloze I. tohoto nařízení (Seznam partnerských zemí a jejich určených licenčních orgánů). Evropská komise uzavřela dobrovolnou dohodu o partnerství (Voluntary Partnership Agreement - VPA) s Indonésií v květnu roku 2014, což bylo impulsem na cestě k prvním licencím pro dovoz dřeva v EU. První taková licence byla indonéským licenčním orgánem vydána v listopadu 2016. Nejblíže k podpisu další dohody o partnerství má Ghana, kde je momentálně testována pracovní verze systému vydávání licencí pro dovoz dřeva.

V současné době Komise s Ghanou řeší zejména úpravu dodatků k VPA ve smyslu vyjasnění některých definic a problematiky tranzitního a dovezeného dřeva. Dalšími zeměmi směřujícími aktivně k VPA je Thajsko, Laos a Vietnam, kde panuje silná politická podpora

tomuto procesu, vedoucí ke snaze dohodnout VPA co možná nejdříve. Přesto se nedá

očekávat, že se tak stane dříve než v rozmezí tří až čtyř let. Deset dalších zemí Afriky, Asie a jižní Ameriky je v některé z fází vyjednávání dobrovolné dohody o partnerství (jmenovitě Kamerun, Pobřeží slonoviny, Honduras, Středoafrická republika, Libérie, Demokratická republika Kongo, Konžská republika, Gabon, Guyana a Malajsie). Tyto země však prozatím ve vyjednání zpomaluje řada faktorů, zejména pak politické a sociálně ekonomické podmínky.

V těchto dohodách se Evropská unie a daná partnerská země zavazují spolupracovat na podpoře akčního plánu FLEGT a na provádění režimu licencí pro dovoz dřeva. Cílem VPA s Indonésií, který je v souladu se závazkem obou stran k udržitelnému obhospodařování lesů, je poskytovat právní rámec, který má zajistit, že všechny dovozy dřeva a výrobků z něj z Indonésie do EU, které jsou součástí této dohody, byly legálně vyprodukovány. VPA také stanovuje seznam produktů, které nemohou být z Indonésie exportovány, a tudíž nemohou být označeny licencí pro dovoz dřeva. VPA dále stanovuje základní kompetence licenčního orgánu v zemi vývozu a příslušných orgánů v EU.

V příloze III VPA jsou stanoveny podmínky pro propuštění dřeva a výrobků z něj pokrytých licencí pro dovoz dřeva do volného oběhu v EU. V případě ověření platnosti a autenticity licence se příslušný orgán může obrátit na indonéský licenční orgán se žádostí o doplňující informace. V případě, že příslušný orgán neobdrží odpověď od indonéského licenčního orgánu v termínu do 21 kalendářních dnů, příslušný orgán by v souladu s použitelnými předpisy EU neměl takovou licenci pro dovoz dřeva přijmout.

K bodům 13 až 19 (§ 6 – Krajský úřad)

Jde o legislativně technickou úpravu a zpřesnění působnosti krajského úřadu na základě zkušeností krajských úřadů s aplikační praxí při uplatňování zákona o dřevě.

V ustanovení písm. a) se odstraňuje podmíněnost (omezení) pro krajské úřady provádět kontroly dodržování čl. 4 a 6 nařízení č. 995/2010 na základě podnětu České obchodní inspekce nebo pověřené osoby. Krajský úřad nebude tedy povinen opakovat kontroly provedené pověřenou osobou.

V písm. e) se krajskému úřadu stanoví pravomoc k nařízení okamžitých prozatímních opatření podle čl. 10 odst. 5 nařízení č. 995/2010. Krajský úřad bude vždy v případě ukládání okamžitých prozatímních opatření postupovat podle správního řádu (instituty předběžného opatření a zajištění důkazu).

Tento nástroj je již v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh v některých členských státech EU uplatňován. Navržené změny odrážejí přístupy, které se prosazují mezi experty v rámci jednání orgánů EU a které vycházejí rovněž ze zkušeností s aplikační praxí v České republice.

Při kontrole hospodářského subjektu se budou pověření zaměstnanci krajských úřadů moci prokazovat průkazem. Kontrolní řád v § 4 odst. 3 stanoví pro pověření ke kontrole formu písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis. Ve smyslu kontrolního řádu a při absenci možnosti použití pověření ke kontrole v zákoně by tak mělo být používáno pouze průkazu. Vzor průkazu bude stanoven vyhláškou (§ 6 odst. 2 a 3), jejíž účinnost se předpokládá shodně s nabytím účinnosti zákona.

K bodu 20 (§ 6a – Obecní úřad obce s rozšířenou působností, Vojenský lesní úřad)

Nově se zakotvuje informační povinnost uvedených úřadů v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, konkrétně obcím s rozšířenou působností a Vojenskému lesnímu úřadu v zájmu fungování nezbytné spolupráce orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.

Účelem je vzájemná provázanost údajů z lesní hospodářské evidence podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“), pro potřeby centrální evidence podle § 3 zákona, a údajů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, Vojenského lesního úřadu o nezákonných těžbách podle téhož zákona. Údaje z lesní hospodářské evidence budou sloužit i potřebám centrální evidence podle § 3 zákona, zejména pro vypracování plánu kontrol „systému náležité péče“ u hospodářských subjektů, prováděných pověřenou osobou (Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem).

Dále pak bude tato informační povinnost sloužit pro účely řízení o přestupku podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dřevě, kdy k naplnění jeho skutkové podstaty je třeba prokázat, že se jedná o nezákonně vytěžené dřevo, tj. dřevo vytěžené v rozporu s lesním zákonem, které bylo následně uvedeno na trh (podle unijní právní úpravy, resp. nařízení č. 995/2010 se o nezákonně vytěžené dřevo jedná tehdy, jde-li o dřevo vytěžené v rozporu s platnými právními předpisy v zemi původu tohoto vytěženého dřeva). Nezákonná těžba dřeva musí být jednoznačně (pravomocně) prokázána, přičemž o těžbách dřeva rozhoduje a pokuty za nezákonnou těžbu ukládá v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Z této skutečnosti pak vychází při projednání předmětného přestupku krajský úřad, který projednává přestupky podle zákona o dřevu v prvním stupni (předběžná otázka dle § 57 správního řádu).

K bodu 21 (§ 7 – činnost České obchodní inspekce)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením nadbytečné poznámky pod čarou č. 20.

K bodům 22 až 26 (§ 8 – Generální ředitelství cel)

Zpřesňují a konkretizují se zde stanovené informační údaje poskytované Generálním ředitelstvím cel o údaje o jakémkoliv kontrolovaném hospodářském subjektu týkající se dovozu (tj. dovozci, deklarantovi) dřeva a dřevařských výrobků na vnitřní trh EU.

Upravuje se povinnost poskytovat informace především s ohledem na mlčenlivost stanovenou v § 52 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména ve vztahu k článku 8 nařízení č. 2173/2005 (zpracování výroční zprávy), včetně povinností uložených prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1024/2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství. Při poskytnutí stanovených informací se nejedná o porušení mlčenlivosti.

K bodu 27 (§ 9 – Celní úřad)

Celní úřad bude plnit zejména úkoly týkající se kontroly platnosti licence pro dovoz dřeva v souvislosti s dovozem dřevařských výrobků z partnerské země. Návrhem zákona se stanoví věcná příslušnost celních úřadů v oblasti provádění kontrol při ověřování licencí pro dovoz dřeva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení Rady (ES) č. 2173/2005).

Navrhované ustanovení upravuje působnost a postup celních úřadů a rozsah odborné spolupráce s pověřenou osobou nebo Generálním ředitelstvím cel v případech pochybností o platnosti a pravdivosti obsahových náležitostí licence pro dovoz dřeva (povinnost podle článku 5 odst. 1 a článku 2 odst. 9 nařízení č. 2173/2005), upravuje možnost zadržení zboží postupy dle režimu celního zákona do doby, než je vydáno odborné posouzení nebo než dojde k prověření platnosti licence pro dovoz dřeva Ministerstvem zemědělství. Možností zadržet zboží je v podmínkách ČR realizováno oprávnění „pozdržet propouštění dřevařských produktů“ podle čl. 5 odst. 7 nařízení o licencích pro dovoz dřeva, neboť právní předpisy EU ani ČR vztahující se k celnímu řízení neznají žádný jiný právní institut, kterým by bylo možné realizovat „pozdržení propouštění do celního režimu“. Předložený návrh přímo odkazuje na institut zadržení v rámci celního zákona, přičemž tento institut materiálně pokrývá jak variantu pozdržení propuštění zboží, tak variantu zabavení zboží (předpokládají se tedy postupy dle režimu celního zákona).

V případech, kde nejsou splněny podmínky pro dovoz dřevařských výrobků, na základě odborného posouzení pověřené osoby nebo výsledku ověření licence pro dovoz dřeva provedeného Ministerstvem zemědělství, je přistoupeno k tomu, že celní úřad rozhodne o zničení zboží podle celních předpisů. Dřevařské výrobky budou zničeny v souladu s čl. 197 a 198 přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, neboť nejsou splněny podmínky k propuštění, resp. existuje překážka pro propuštění zboží v podobě zákazu (viz čl. 4 nařízení o licencích pro dovoz dřeva). Jedná se tedy o konkretizaci postupu stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. Zničení dřevařských výrobků, u kterých nebyla předložena licence pro dovoz dřeva, sleduje především to, že existuje předpoklad, že tyto jsou v zemi původu získány nelegálně, tzn. nezákonnou těžbou poškozující životní prostředí. Jakýkoli jiný postup (např. umožnění zpětného vývozu) by pak mohl vést k tomu, že takto získané dřevařské výrobky by mohly být i předmětem dalšího obchodu (třeba i mimo území EU), neboť v okamžiku, kdy tyto vystoupí z EU, ztrácí nad nimi EU dohled. Stejně tak by bylo i komplikované využívání dřevařských výrobků např. k humanitárním účelům, a to především z důvodu, že tyto budou zatíženy clem a daní z přidané hodnoty. Humanitární organizace, která by o dřevařské výrobky projevila zájem, by musela vzniklý celní dluh uhradit. Dále je nutno zmínit, že vzhledem ke skutečnosti, že se v daných případech bude jednat o dřeva exotická, tudíž poměrně drahá, lze předpokládat, že jejich využití pro humanitární účely by mohlo být neúčelné. Oproti tomu postup ničení dřevařských výrobků bude na dovážející hospodářské subjekty působit značně preventivně a lze předpokládat, že u těchto bude maximální snaha provést dovoz za splnění všech podmínek stanovených nařízením č. 2173/2005. Daný postup tak povede k posílení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů.

Současně je třeba zmínit, že zničení zboží nebude správním trestem, ale opatřením přijímaným ve vztahu ke zboží (resp. k dřevařským výrobkům). V případě, že budou v souvislosti s dovozem dřevařských výrobků zjištěny chybné údaje na celním prohlášení, bude osobě odpovědné za správnost údajů na celním prohlášení uložen správní trest podle zákona č. 240/2016 Sb., celní zákon.

Věcná příslušnost celních úřadů při ukládání správních trestů vychází z jejich působnosti při propouštění zboží na vnitřní trh Evropské unie a příjmy z pokut budou příjmy státního rozpočtu.

K bodům 28 a 29 (§ 10 – Pověřená osoba)

Na základě zkušeností krajských úřadů při provádění kontrol hospodářských subjektů z hlediska dodržování a plnění povinností vyplývajících z nařízení č. 995/2010 se za účelem snížení administrativní zátěže krajských úřadů zpřesňuje procesní pravidlo, kdy v případech zjištění nedostatků dává pověřená osoba podle písm. b) podnět příslušnému krajskému úřadu k případnému uložení nápravného opatření, projednání přestupku nebo nařízení předběžného opatření. Krajský úřad nebude tedy povinen opakovat kontroly pověřené osoby, jak tomu je dosud podle platného znění zákona. Zatímco pověřená osoba bude provádět systematické kontroly hospodářských subjektů na základě pravidelně aktualizovaného plánu kontrol, krajské úřady budou moci operativně provádět individuální kontroly zejména na základě opodstatněných obav třetích osob ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení č. 995/2010.

Pověřená osoba bude pověřena působností při ověřování licencí pro dovoz dřeva spočívající v provádění odborného posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařských výrobcích na vyžádání GŘC (celních úřadů). Konkrétně pak podle přílohy II a III nařízení o licencích pro dovoz dřeva a prováděcího nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva do Evropského společenství a jeho přílohy. Vzhledem k tomu, že spektrum výrobků ze dřeva je velice široké včetně výrobků, které obsahují větší množství různých druhů dřeva často ve velikosti, kdy nejsou rozpoznatelné makroskopické charakteristické znaky dřevin nebo jsou tepelně, chemicky, barevně a jinak upraveny s velmi omezenými možnostmi rozpoznání, bude pověřená osoba v jednotlivých případech ověřování licence pro dovoz dřeva využívat spolupráce s odborným útvarem Generálního ředitelství cel (celně technickou laboratoří). Pověřená osoba provádí analýzu druhu dřeva a posouzení obecného a vědeckého názvu podle kolonky č. 11 formátu licence pro dovoz dřeva (příloha nařízení č. 1024/2008), která nese název „obecné nebo vědecké názvy“, tedy pověřená osoba analyzuje druh dřeva a na tomto základě pak potvrzuje nebo vyvrací údaje uvedené ve výše zmíněné kolonce.

V případě vydání odborného posouzení pověřenou osobou se nejedná o závazné stanovisko ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu.

K bodům 30 až 38 (§ 12 – Přestupky)

K projednávání přestupků zůstává věcně příslušný krajský úřad.

Právní úprava přestupků již zohledňuje novou právní úpravu správního trestání podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tedy nahrazuje i terminologicky dosavadní právní úpravu. V souvislosti s novou právní úpravou řízení o přestupcích došlo k posunu v interpretaci hospodářského subjektu jako pachatele, kterým může být rovněž nepodnikající fyzická osoba. Za dobu účinnosti zákona o dřevě získaly krajské úřady a pověřená osoba při provádění kontrol hospodářských subjektů zkušenosti s dodržováním článku 4 a 6 nařízení č. 995/2010. Z výsledků kontrol hospodářských subjektů jednoznačně vyplývá, že potenciálně nejrizikovější skupinou v oblasti provádění nelegálních těžeb a uvádění dřeva z takové těžby na trh jsou kromě dovozců nepodnikající fyzické osoby (vlastníci lesa s výměrou do 10 ha). Zde dochází k časté fluktuaci vlastnických vztahů a kumulaci nezákonných aktivit.

Dochází ke zjednodušení skutkových podstat přestupků (dříve správních deliktů) a dále k úpravě skutkových podstat podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) zákona o dřevě, kdy jejich „rozdělení“ působilo v praxi krajských úřadů při projednávání správních deliktů nemalé výkladové problémy. Jednání hospodářského subjektu, které naplňuje spáchání skutkové podstaty podle § 12 odst. 1 písm. a), tj. „nepoužívá systém náležité péče nebo pravidelně neudržuje a nehodnotí svůj vlastní systém náležité péče“ a podle § 12 odst. 1 písm. b), tj. „při kontrole nebo na vyžádání nepředloží požadované dokumenty nebo záznamy k systému náležité péče, nebo je předloží neúplné“, byly podřazeny pod společnou skutkovou podstatu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, neboť dosavadní text skutkové podstaty správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. b) byl natolik nepřesný a zavádějící, že inklinoval při naprosté nesoučinnosti kontrolované osoby – hospodářského subjektu spíše k postupu podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, kdy hospodářský subjekt jako kontrolovaná osoba nesplní některou povinnost podle § 10 odst. 2 zákona o kontrole.

Udělení pokuty za spáchání skutkové podstaty správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dřevě činilo při projednávání tohoto správního deliktu velké problémy a vytvářelo prostor pro široké správní uvážení, neboť povinnost kontrolované osoby poskytnout součinnost upravuje kontrolní řád, což vede k neadekvátní administrativní zátěži krajských úřadů a ve svém důsledku může vést k neúměrné (diskriminační) deliktní odpovědnosti hospodářských subjektů.

V doplněném odstavci 6 až 9 se zavádí možnost krajských úřadů uložit vedle pokut správní trest zákazu činnosti do 1 roku a zveřejnění pravomocného rozhodnutí o přestupku v centrální evidenci podle § 3 a zapsání do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Podle § 47 odst. 2 a § 50 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. lze tyto správní tresty uložit pouze tehdy, je-li to stanoveno zákonem. Nově se zavádějí dvě skutkové podstaty přestupků, a sice za nesplnění nápravného opatření podle § 6 odst. 1 písm. b) a za nesplnění okamžitého prozatímního opatření podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dřevě.

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), tj. nepoužívání systému náležité péče nebo pravidelné neudržování a nehodnocení svého vlastního systému náležité péče, lze uložit nepodnikající fyzické osobě správní trest napomenutí.

Obecně platí, že výše navrhovaných pokut naplňují zejména preventivní a represivní funkci právní odpovědnosti. Primárním cílem stanovených trestů je předcházet porušování právních povinností a z hlediska represivní funkce trestů je stanovení jejich výše přiměřená a dostačující.

Při úpravě skutkových podstat platí, že jak fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se může dopustit shodného deliktního jednání – z tohoto důvodu jsou skutkové podstaty pro přestupky právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob formulovány shodně. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující, přičemž nařízení č. 995/2010 i nařízení č. 2173/2005 připouštějí mj. tresty v podobě pokuty a v podobě zákazu činnosti, a to i ve vzájemné kombinaci. Pro přestupky tato skutečnost vyplývá i z národní obecné úpravy zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Současně jsou stanoveny horní hranice výše pokut u přestupků právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických osob shodně, a to v zájmu zajištění rovného přístupu. Aplikace shodné horní hranice výše pokuty odráží obdobnou typovou závažnost všech normovaných přestupků.

K Části druhé, Čl. II – (Změna zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky)

Navrhuje se změnit ustanovení § 8 odst. 6 písm. e) bod 2 zákona o Celní správě České republiky, které upravuje kompetenci celního úřadu kontrolovat licenci FLEGT pro dovoz dřeva podle nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství a rozhodovat ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství o ověření této licence. Kompetence ke kontrole licence pro dovoz dřeva budou komplexně upraveny pouze v zákoně č. 226/2013 Sb. (ve znění novely tohoto zákona obsažené v části první). Úpravu zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, která je pro praktické provádění nedostatečná, je tak žádoucí vypustit.

K Části třetí, Čl. III - Účinnost

Navrhuje se účinnost zákona prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

V Praze dne 7. listopadu 2018

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.