Důvodová zpráva

zákon č. 206/2019 Sb.

Rok: 2019Zákon: č. 206/2019 Sb.Sněmovní tisk: č. 332, 8. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Problematika je v současné době upravena zejména sekundárními právními akty Evropské unie, které mají charakter nařízení, tj. jedná se o právní předpisy, které jsou v České republice na základě jejích mezinárodních závazků přímo účinné a mají aplikační přednost před národními právními normami. Národní právní úpravou mohou být upraveny pouze ty oblasti činnosti příslušných orgánů, které jsou pro řádný výkon jejich působnosti nezbytné a které buď nejsou v právní úpravě Evropské unie obsaženy vůbec (právní úprava Evropské unie tyto oblasti neupravuje nebo obsahuje výslovné zmocnění pro členské státy, aby přijaly národní úpravu – jedná se např. o oblast správního trestání) nebo obsaženy v právní úpravě Evropské unie jsou, ale vzhledem k praktickým potřebám výkonu působnosti orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a v oblasti režimu licencí pro dovoz dřeva je nutné, aby byly upraveny podrobněji či konkrétněji.

Návrh zákona adaptuje český právní řád zejména na:

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října

2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (EUTR) (dále jen „nařízení č. 995/2010“),

 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení

režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, v platném znění (dále jen „nařízení č. 2173/2005“),

 nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví

podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.

Dále má návrh zákona vztah k těmto nařízením EU:

 prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 607/2012 ze dne 6. července 2012

o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací podle nařízení č. 995/2010, a

 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 363/2012 ze dne 23. února

2012 o procedurálních pravidlech pro uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

Konečně má návrh zákona v širších souvislostech vztah k těmto nařízením EU:

 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, a

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění).

Adaptačním tuzemským právním předpisem je stávající zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, který nabyl účinnosti dnem 1. 9. 2013 (dále jen „zákon o dřevě“) a prováděcí vyhláška č. 285/2013 Sb., o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, která nabyla účinnosti dnem 1. 10. 2013.

Obecným právním předpisem, který se vztahuje na veškerý postup správních orgánů při výkonu veřejné správy, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Obecným právním předpisem v oblasti kontroly, který upravuje procesní postup kontrolních orgánů podle zákona o dřevu, tj. krajských úřadů a pověřené osoby při výkonu kontroly, je zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů. Jinými právními předpisy, kterých se řešená problematika dotýká, jsou celní předpisy, kterými jsou zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie a jeho prováděcí předpisy.

Prvním právním předpisem, který implementoval nařízení č. 2173/2005, byl zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který byl později zrušen výše uvedeným zákonem č. 17/2012 Sb. Daná právní úprava je však jistým (historicky založeným) odklonem od zavedené praxe, neboť zvláštní postupy související s prováděním zákazů a omezení v celní oblasti, jsou vždy upraveny v rámci právních předpisů komplexně upravujících dotčenou oblast (např. zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů atd.). Aby došlo ke sjednocení, resp. k odstranění výše zmíněného odklonu, je vypuštěna příslušná část zákona č. 17/2012 Sb. a komplexní právní úprava související s dovozem dřeva nebo dřevařských výrobků je provedena v rámci zákona o dřevě. Procesní postup orgánů Celní správy České republiky v celním řízení je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, zákonem č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh novely zákona je předkládán z důvodu odstranění některých problémů, na které poukázala pětiletá praxe při aplikaci národní právní úpravy EUTR (nařízení č. 995/2010) v rámci České republiky a nahrazení nevyhovující právní úpravy v zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, stanovením podrobnějších postupů souvisejících s adaptací tuzemského právního řádu na nařízení č. 2173/2005 v rámci zákona o dřevě. V důsledku své adaptační povahy nepředstavuje navržený zákon komplexní úpravu problematiky, ale tvoří jej partikulární úpravy dílčích institutů z dané oblasti, které doplňují oba citované přímo použitelné předpisy Evropské unie, popř. současně tvoří speciální úpravu vůči českým procesním předpisům.

Návrh novely zákona tak na jedné straně doplňuje materii, která je upravena v přímo použitelných předpisech Evropské unie a na druhé straně upravuje speciální pravidla vůči subsidiárně použitelným předpisům jako je kontrolní řád, zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Nejedná se tedy o právní předpis, který by materii předmětné problematiky pojímal komplexně a je potřeba ho vnímat a aplikovat v tomto kontextu.

Dotčená právní úprava nemá vztah k problematice diskriminace a rovnosti mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh novely zákona je předkládán za účelem adaptace právního řádu České republiky na nařízení č. 2173/2005 k zajištění legality dovozu a uvádění vybraných dřevařských výrobků na vnitřní trh Evropské unie.

Vzhledem k úzké provázanosti zákona o dřevě s celní problematikou zohledňuje návrh rovněž změny, které souvisejí s přijetím nového celního zákona č. 242/2016 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 9. 2016.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh novely zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti hospodářských subjektů nejdou nad rámec Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Z předpisů Evropské unie, které se vztahují na oblast uvádění dřeva a dřevařských výrobků na vnitřní trh Evropské unie (EUTR) a na oblast zavedení režimu licencí FLEGT, se návrh zákona přímo dotýká těchto předpisů:  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky,

 prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012 ze dne 6. července 2012 o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací podle nařízení č. 995/2010. Toto prováděcí nařízení upravuje podrobnosti o opatřeních pro posouzení rizik a zmírnění rizika, která jsou součástí „systému náležité péče“, četnost a povahu kontrol kontrolních organizací prováděných příslušnými orgány členských států (informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 995/2010, týkající se dodávek prováděných hospodářskými subjekty, používání názvu druhů dřevin), vedení příslušných záznamů k dodávkám a používání postupů posuzování a zmírňování rizika, jež se uchovávají po dobu pěti let a musí být zpřístupněny kontrolám prováděným příslušným orgánem.

Nařízení (EU) č. 607/2012 Sb. dále upřesňuje, že hospodářské subjekty musí být při používání svého systému náležité péče schopny prokázat, jakým způsobem byly získané informace zkontrolovány na základě kritérií pro posouzení rizik, jakým způsobem bylo přijato rozhodnutí o opatřeních ke zmírnění rizika a jakým způsobem hospodářský subjekt určil míru rizika. Systém náležité péče mohou hospodářským subjektům poskytovat kontrolní organizace.

Povinnosti kontrolních organizací jsou stanoveny v čl. 8 nařízení č. 995/2010. Seznam kontrolních organizací je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a na webu Komise(http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/List%20of%20recognised%20MOs%20f or%20web%20updated%2024MAY18.pdf) a je pravidelně aktualizován (viz čl. 9 nařízení č. 995/2010). V současné době je Komisí uznáno 15 kontrolních organizací.

Informace týkající se dodávek prováděných hospodářským subjektem a používání postupů zmírňování rizika musí být doloženy vedením příslušných záznamů, jež se uchovávají po dobu pěti let a musí být zpřístupněny kontrolám prováděným příslušným orgánem.  Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.

 Nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.

Návrh je s výše uvedenými předpisy EU plně slučitelný.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí, nemá sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny), ani dopady na životní prostředí. Tato právní úprava chrání evropský trh před dřevem a dřevařskými výrobky, které pocházejí z nelegálních zdrojů. Vzhledem k tomu, že domácí producenti v drtivé většině případů respektují zásady udržitelného obhospodařování lesů, cílí především na dovoz z rizikových oblastí (např. tropických) s vysokým podílem nelegálních těžeb. Má tedy na podnikatelské prostředí pozitivní vliv a přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti zodpovědných podnikatelských subjektů.

Náklady na agendy nařízení č. 995/2010 a č. 2173/2005 související s tímto zákonem u subjektů, které zákon vykonávají, tj. Ministerstvo zemědělství, krajské úřady, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), jsou hrazeny ze stávajících ročních rozpočtů (např. v případě krajských úřadů se jedná o 2,4 mil. Kč, v případě ÚHÚL cca 1,3 mil. Kč).

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava má dopad na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů.

Umožněním získávání údajů ze základních registrů dojde k naplnění § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud a) nejsou v základním registru obsaženy,

b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje.

Návrh je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které od 25. května 2018 představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území Evropské unie jako přímo použitelný právní předpis. Návrh je rovněž v souladu s dosud platným a účinným zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (resp. s jeho částmi, které neodporují GDPR). Ochranu osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s realizací zákona o dřevě v oblasti centrální evidence podle § 3 spravuje podle § 10 písm. e) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem jako pověřená osoba.

Tato pověřená osoba již dnes zpracovává osobní údaje hospodářských subjektů v rozsahu a způsobem podle vyhlášky č. 285/2013Sb., o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Ke zpracování osobních údajů dochází obecně z důvodu identifikace hospodářských subjektů pro potřeby kontroly systému náležité péče. Zákonnost zpracování dat tak naplňuje platný § 3 zákona o dřevě, a to v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Konkrétně v „Záznamu o činnostech zpracování dle článku 30 nařízení GDPR“ správce osobních údajů (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pověřená osoba) eviduje: správce osobních údajů, statutární zástupce, pověřence pro ochranu osobních údajů. V oblasti činnosti zpracování eviduje účel činnosti zpracování osobních údajů, zodpovědnou osobu, kategorii subjektů osobních údajů (fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, zástupce právnické osoby), kategorii příjemců osobních údajů.

V oblasti datové sady osobních údajů eviduje např. jméno, příjmení, datovou schránku. V oblasti zákonnosti zpracování pak souhlas se zpracováním údajů, nezbytnost zpracování údajů (Zřizovací listina Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, vyhláška č. 285/2013 Sb., o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů). V oblasti zabezpečení osobních údajů technická opatření, organizační opatření, fyzická opatření. U způsobu zpracování osobních údajů elektronické zpracování, fyzickou dokumentaci a u lhůt lhůtu zpracování, způsob výmazu po lhůtě elektronicky a způsob výmazu po lhůtě fyzicky.

9. Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu novely zákona nepředstavuje žádné riziko.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

K Části první, Čl. I (Změna zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh)

K bodu 1 (§ 1 – Předmět úpravy)

Z důvodu adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelný předpis Evropské unie nařízení č. 2173/2005 je stávající ustanovení § 1 přeformulováno.

Obě v platném znění uvedená nařízení Evropské unie spolu úzce souvisejí a byla přijata na základě Akčního plánu Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví (dále jen „Akční plán“), který vydala Evropská komise v roce 2003. Tento plán měl zavést nový přístup v boji proti nezákonné těžbě dřeva a podpořit úsilí rozvojových zemí vedoucí k posílení veřejné správy v lesnictví. Klíčovými elementy Akčního plánu je pomoc při zlepšování veřejné správy v zemích produkujících dřevo a režim licencí, který má zajistit, aby se do EU dostávalo jen legálně vytěžené dřevo. Režim licencí pro dovoz dřeva je zaveden na základě dobrovolnosti prostřednictvím dohod o partnerství (Voluntary Partnership Agreement - VPA) EU se zeměmi a regiony produkujícími dřevo.

Licence pro dovoz dřeva jsou vydávány od 15. listopadu 2016. Elektronický systém FLEGT sloužící k potřebám předávání informací o přijímání licencí pro dovoz dřeva mezi příslušnými orgány členských zemí je plně funkční od konce října 2016. Licenci pro dovoz dřeva definuje článek 2 odstavec 5 nařízení č. 2173/2005; vedle licencí jsou licencovány a ověřovány rovněž duplikáty a náhradní licence (článek 8 odstavec 3 a článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1024/2008).

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době se v této oblasti (resp. při dovozu) postupuje podle zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který zakládá kompetenci celních úřadů v oblasti přijímání licencí pro dovoz dřeva, avšak poněkud nepřesně a nekomplexně, je zákon o dřevě vhodnější platformou pro komplexní adaptaci našeho právního řádu na nařízení č.2173/2005. Procesně budou celní úřady i nadále postupovat podle právních předpisů upravujících dovoz.

K bodu 2 (§ 2 – Vymezení pojmů)

V doplněném písmenu d) se vymezuje pojem „pověřená osoba“, kterou byl dnem 1. ledna 2001 jako organizační složka státu na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zřízen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, se sídlem Nábřežní 1326, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, IČO 00020681. Tento ústav byl původně dnem 1. ledna 1969 zřízen jako státní rozpočtová organizace, která se dnem 1. ledna 2001 po nabytí účinnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdější předpisů, transponovala podle § 51 odst. 1 cit. zákona na organizační složku státu podle § 3 cit. zákona. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů splňuje vzhledem ke svému předmětu činnosti odborné a technické předpoklady pověřené osoby pro výkon specializované činnosti pověřené osoby podle § 10 zákona o dřevě.

V případě pověřené osoby podle zákona o dřevě se jedná o „pověření" (nikoliv „ze zákona") organizační složky státu, kterou je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, která byla pověřena zřizovatelem - Ministerstvem zemědělství - Pověřením ze dne 5. 9. 2013 (č.j. 46709/2013-MZe-16222) na základě ust. § 5 písm. a) a § 10 zákona o dřevě prováděním odborných činností uvedených v § 10 zákona o dřevě, tedy již od účinnosti zákona o dřevě (1. 9. 2013). Předkládanou novelou zákona se její postavení a činnost nemění. Od účinnosti zákona o dřevě jsou veškeré informace uveřejněny na webových stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů: www.uhul.cz ; (Naše činnost; Nařízení o dřevě).

Pro úplnost je třeba dodat, že na adrese www.uhul.cz (Kdo jsme) je ÚHÚL pověřenou osobou nejen podle zákona č. 226/2013 Sb., ale rovněž podle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů.

Ohledně kontrol vykonávaných pověřenou osobou se vychází z toho, že kontrolní řád nebrání tomu, aby na základě pověření uděleného MZe vykonávala kontrolní činnost. Tento postup byl při původní zákonné úpravě zákona o dřevě přijat z důvodu, že pokud by kontroly vykonávalo ministerstvo, muselo by dávat podněty k zahájení řízení o pokutě krajským úřadům, ale konstrukce zákona o dřevě nedává pro toto řešení smysl, neboť ministerstvo nedisponuje odborným ani technickým vybavením pro provádění odborných činností svěřených ÚHÚL na základě Zřizovací listiny ze dne 11. 7. 2001 (č. j. 27819/2001-3030).

Ke správě centrální evidence (§10 písm. e) - pověření touto činností uvedeno rovněž již ve Zřizovací listině ÚHÚL (uveřejňováno prostřednictvím systému e-Agri pod dohledem ministerstva). Informace o "pověřené osobě" dle zákona o dřevě jsou rovněž uveřejněny na webu MZe www.eAGRI.cz (Lesy- Legislativa EU-Lesnictví-ÚHÚL; Lesy- Odkazy- Organizace působící v oblasti) a nařízení č. 2173/2005 (Lesy-Lesnictví-Legislativa- Oznámení a stanoviska).

K bodům 3 až 7 (§ 2 a 3) – jde o legislativně technickou úpravu, která vyplynula v důsledku

úpravy § 2 a 4.

K bodu 8 (§ 4 – Příslušné orgány)

Nahrazuje se výčet orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Stávající vymezený pojem orgánů státní správy může vést k nejasnostem a být matoucí ohledně rozlišení ve vztahu k příslušným orgánům dosud uvedeným v § 9, neboť je pouze souhrnem toho, co je uvedeno v § 5, 6, 7, 8 a nově upraveném § 9. Obsahem nově upraveného § 4 je v zásadě platné ustanovení § 9 – Příslušné orgány.

V odstavci 3 se nově určují příslušné orgány v oblasti režimu licencí FLEGT v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 2173/2005, a to Ministerstvo zemědělství, Generální ředitelství cel a celní úřady.

K bodu 9 (§ 4a – Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy)

Vkládá se nové standardní ustanovení upravující poskytování údajů z centrálních registrů, z nichž mohou příslušné orgány a pověřená osoba v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh požadovat příslušné informace při zajištění výkonu kontrol hospodářských subjektů, což povede ke snížení jejich administrativní zátěže. Poskytování těchto údajů je bezúplatné a údaje jsou poskytnuty způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

K bodům 10 až 12 (§ 5 – Ministerstvo)

Stanovují se nové působnosti Ministerstva zemědělství z důvodu adaptace právního řádu České republiky na nařízení č. 2173/2005. Navržená úprava zahrnuje povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení nařízení (článek 6 odstavec 2, článek 7 odstavec 1, článek 8 odstavec 1, a to povinnost určit příslušné orgány, které jsou odpovědné za provádění tohoto nařízení a za komunikaci s Komisí, povinnost oznamovat Komisi veškeré informace, naznačující obcházení ustanovení nařízení č. 2173/2005 a zasílat výroční zprávu za předcházející kalendářní rok (vždy do 30. dubna, která obsahuje informace podle článku 8 odst. 1 písm. a) až c) nařízení; těmito informacemi jsou množství dřevařských výrobků dovezených do členského státu v rámci režimu licencí pro dovoz dřeva podle položek harmonizovaného systému uvedených v přílohách II a III nařízení č. 2173/2005 za každou partnerskou zemi, počet obdržených licencí pro dovoz dřeva a počet případů, kdy byla zjištěna dodávka dřevařských výrobků z partnerských zemí do EU, která nebyla kryta licencí pro dovoz dřeva).

V případě zjištění veškerých informací naznačujících, že nařízení č. 2173/2005 je nebo bylo obcházeno a mohlo by dojít k jeho porušení (článek 6 odstavec 2 nařízení č. 2173/2005), zasílá takovou informaci Ministerstvu zemědělství Generální ředitelství cel, které ji obdrží od příslušného celního úřadu na základě kontroly předložené licence pro dovoz dřeva. Ministerstvo zemědělství tuto informaci bez zbytečného odkladu postupuje dále licenčním orgánům partnerské země, ze které je zásilka dovážena, se žádostí o doplnění informací k licenci a vysvětlení pochybností k dané zásilce. Ministerstvo zemědělství průběžně informuje o postupu ověřování Evropskou komisi.

V souladu s článkem 2 odst. 2 nařízení č. 2173/2005 se partnerskou zemí rozumí jakýkoliv stát nebo regionální organizace, které uzavřou dohodu o partnerství a jsou uvedeny v příloze I. tohoto nařízení (Seznam partnerských zemí a jejich určených licenčních orgánů). Evropská komise uzavřela dobrovolnou dohodu o partnerství (Voluntary Partnership Agreement - VPA) s Indonésií v květnu roku 2014, což bylo impulsem na cestě k prvním licencím pro dovoz dřeva v EU. První taková licence byla indonéským licenčním orgánem vydána v listopadu 2016. Nejblíže k podpisu další dohody o partnerství má Ghana, kde je momentálně testována pracovní verze systému vydávání licencí pro dovoz dřeva.

V současné době Komise s Ghanou řeší zejména úpravu dodatků k VPA ve smyslu vyjasnění některých definic a problematiky tranzitního a dovezeného dřeva. Dalšími zeměmi směřujícími aktivně k VPA je Thajsko, Laos a Vietnam, kde panuje silná politická podpora

tomuto procesu, vedoucí ke snaze dohodnout VPA co možná nejdříve. Přesto se nedá

očekávat, že se tak stane dříve než v rozmezí tří až čtyř let. Deset dalších zemí Afriky, Asie a jižní Ameriky je v některé z fází vyjednávání dobrovolné dohody o partnerství (jmenovitě Kamerun, Pobřeží slonoviny, Honduras, Středoafrická republika, Libérie, Demokratická republika Kongo, Konžská republika, Gabon, Guyana a Malajsie). Tyto země však prozatím ve vyjednání zpomaluje řada faktorů, zejména pak politické a sociálně ekonomické podmínky.

V těchto dohodách se Evropská unie a daná partnerská země zavazují spolupracovat na podpoře akčního plánu FLEGT a na provádění režimu licencí pro dovoz dřeva. Cílem VPA s Indonésií, který je v souladu se závazkem obou stran k udržitelnému obhospodařování lesů, je poskytovat právní rámec, který má zajistit, že všechny dovozy dřeva a výrobků z něj z Indonésie do EU, které jsou součástí této dohody, byly legálně vyprodukovány. VPA také stanovuje seznam produktů, které nemohou být z Indonésie exportovány, a tudíž nemohou být označeny licencí pro dovoz dřeva. VPA dále stanovuje základní kompetence licenčního orgánu v zemi vývozu a příslušných orgánů v EU.

V příloze III VPA jsou stanoveny podmínky pro propuštění dřeva a výrobků z něj pokrytých licencí pro dovoz dřeva do volného oběhu v EU. V případě ověření platnosti a autenticity licence se příslušný orgán může obrátit na indonéský licenční orgán se žádostí o doplňující informace. V případě, že příslušný orgán neobdrží odpověď od indonéského licenčního orgánu v termínu do 21 kalendářních dnů, příslušný orgán by v souladu s použitelnými předpisy EU neměl takovou licenci pro dovoz dřeva přijmout.

K bodům 13 až 19 (§ 6 – Krajský úřad)

Jde o legislativně technickou úpravu a zpřesnění působnosti krajského úřadu na základě zkušeností krajských úřadů s aplikační praxí při uplatňování zákona o dřevě.

V ustanovení písm. a) se odstraňuje podmíněnost (omezení) pro krajské úřady provádět kontroly dodržování čl. 4 a 6 nařízení č. 995/2010 na základě podnětu České obchodní inspekce nebo pověřené osoby. Krajský úřad nebude tedy povinen opakovat kontroly provedené pověřenou osobou.

V písm. e) se krajskému úřadu stanoví pravomoc k nařízení okamžitých prozatímních opatření podle čl. 10 odst. 5 nařízení č. 995/2010. Krajský úřad bude vždy v případě ukládání okamžitých prozatímních opatření postupovat podle správního řádu (instituty předběžného opatření a zajištění důkazu).

Tento nástroj je již v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh v některých členských státech EU uplatňován. Navržené změny odrážejí přístupy, které se prosazují mezi experty v rámci jednání orgánů EU a které vycházejí rovněž ze zkušeností s aplikační praxí v České republice.

Při kontrole hospodářského subjektu se budou pověření zaměstnanci krajských úřadů moci prokazovat průkazem. Kontrolní řád v § 4 odst. 3 stanoví pro pověření ke kontrole formu písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis. Ve smyslu kontrolního řádu a při absenci možnosti použití pověření ke kontrole v zákoně by tak mělo být používáno pouze průkazu. Vzor průkazu bude stanoven vyhláškou (§ 6 odst. 2 a 3), jejíž účinnost se předpokládá shodně s nabytím účinnosti zákona.

K bodu 20 (§ 6a – Obecní úřad obce s rozšířenou působností, Vojenský lesní úřad)

Nově se zakotvuje informační povinnost uvedených úřadů v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, konkrétně obcím s rozšířenou působností a Vojenskému lesnímu úřadu v zájmu fungování nezbytné spolupráce orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.

Účelem je vzájemná provázanost údajů z lesní hospodářské evidence podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“), pro potřeby centrální evidence podle § 3 zákona, a údajů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, Vojenského lesního úřadu o nezákonných těžbách podle téhož zákona. Údaje z lesní hospodářské evidence budou sloužit i potřebám centrální evidence podle § 3 zákona, zejména pro vypracování plánu kontrol „systému náležité péče“ u hospodářských subjektů, prováděných pověřenou osobou (Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem).

Dále pak bude tato informační povinnost sloužit pro účely řízení o přestupku podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dřevě, kdy k naplnění jeho skutkové podstaty je třeba prokázat, že se jedná o nezákonně vytěžené dřevo, tj. dřevo vytěžené v rozporu s lesním zákonem, které bylo následně uvedeno na trh (podle unijní právní úpravy, resp. nařízení č. 995/2010 se o nezákonně vytěžené dřevo jedná tehdy, jde-li o dřevo vytěžené v rozporu s platnými právními předpisy v zemi původu tohoto vytěženého dřeva). Nezákonná těžba dřeva musí být jednoznačně (pravomocně) prokázána, přičemž o těžbách dřeva rozhoduje a pokuty za nezákonnou těžbu ukládá v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Z této skutečnosti pak vychází při projednání předmětného přestupku krajský úřad, který projednává přestupky podle zákona o dřevu v prvním stupni (předběžná otázka dle § 57 správního řádu).

K bodu 21 (§ 7 – činnost České obchodní inspekce)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením nadbytečné poznámky pod čarou č. 20.

K bodům 22 až 26 (§ 8 – Generální ředitelství cel)

Zpřesňují a konkretizují se zde stanovené informační údaje poskytované Generálním ředitelstvím cel o údaje o jakémkoliv kontrolovaném hospodářském subjektu týkající se dovozu (tj. dovozci, deklarantovi) dřeva a dřevařských výrobků na vnitřní trh EU.

Upravuje se povinnost poskytovat informace především s ohledem na mlčenlivost stanovenou v § 52 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména ve vztahu k článku 8 nařízení č. 2173/2005 (zpracování výroční zprávy), včetně povinností uložených prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1024/2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství. Při poskytnutí stanovených informací se nejedná o porušení mlčenlivosti.

K bodu 27 (§ 9 – Celní úřad)

Celní úřad bude plnit zejména úkoly týkající se kontroly platnosti licence pro dovoz dřeva v souvislosti s dovozem dřevařských výrobků z partnerské země. Návrhem zákona se stanoví věcná příslušnost celních úřadů v oblasti provádění kontrol při ověřování licencí pro dovoz dřeva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení Rady (ES) č. 2173/2005).

Navrhované ustanovení upravuje působnost a postup celních úřadů a rozsah odborné spolupráce s pověřenou osobou nebo Generálním ředitelstvím cel v případech pochybností o platnosti a pravdivosti obsahových náležitostí licence pro dovoz dřeva (povinnost podle článku 5 odst. 1 a článku 2 odst. 9 nařízení č. 2173/2005), upravuje možnost zadržení zboží postupy dle režimu celního zákona do doby, než je vydáno odborné posouzení nebo než dojde k prověření platnosti licence pro dovoz dřeva Ministerstvem zemědělství. Možností zadržet zboží je v podmínkách ČR realizováno oprávnění „pozdržet propouštění dřevařských produktů“ podle čl. 5 odst. 7 nařízení o licencích pro dovoz dřeva, neboť právní předpisy EU ani ČR vztahující se k celnímu řízení neznají žádný jiný právní institut, kterým by bylo možné realizovat „pozdržení propouštění do celního režimu“. Předložený návrh přímo odkazuje na institut zadržení v rámci celního zákona, přičemž tento institut materiálně pokrývá jak variantu pozdržení propuštění zboží, tak variantu zabavení zboží (předpokládají se tedy postupy dle režimu celního zákona).

V případech, kde nejsou splněny podmínky pro dovoz dřevařských výrobků, na základě odborného posouzení pověřené osoby nebo výsledku ověření licence pro dovoz dřeva provedeného Ministerstvem zemědělství, je přistoupeno k tomu, že celní úřad rozhodne o zničení zboží podle celních předpisů. Dřevařské výrobky budou zničeny v souladu s čl. 197 a 198 přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, neboť nejsou splněny podmínky k propuštění, resp. existuje překážka pro propuštění zboží v podobě zákazu (viz čl. 4 nařízení o licencích pro dovoz dřeva). Jedná se tedy o konkretizaci postupu stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. Zničení dřevařských výrobků, u kterých nebyla předložena licence pro dovoz dřeva, sleduje především to, že existuje předpoklad, že tyto jsou v zemi původu získány nelegálně, tzn. nezákonnou těžbou poškozující životní prostředí. Jakýkoli jiný postup (např. umožnění zpětného vývozu) by pak mohl vést k tomu, že takto získané dřevařské výrobky by mohly být i předmětem dalšího obchodu (třeba i mimo území EU), neboť v okamžiku, kdy tyto vystoupí z EU, ztrácí nad nimi EU dohled. Stejně tak by bylo i komplikované využívání dřevařských výrobků např. k humanitárním účelům, a to především z důvodu, že tyto budou zatíženy clem a daní z přidané hodnoty. Humanitární organizace, která by o dřevařské výrobky projevila zájem, by musela vzniklý celní dluh uhradit. Dále je nutno zmínit, že vzhledem ke skutečnosti, že se v daných případech bude jednat o dřeva exotická, tudíž poměrně drahá, lze předpokládat, že jejich využití pro humanitární účely by mohlo být neúčelné. Oproti tomu postup ničení dřevařských výrobků bude na dovážející hospodářské subjekty působit značně preventivně a lze předpokládat, že u těchto bude maximální snaha provést dovoz za splnění všech podmínek stanovených nařízením č. 2173/2005. Daný postup tak povede k posílení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů.

Současně je třeba zmínit, že zničení zboží nebude správním trestem, ale opatřením přijímaným ve vztahu ke zboží (resp. k dřevařským výrobkům). V případě, že budou v souvislosti s dovozem dřevařských výrobků zjištěny chybné údaje na celním prohlášení, bude osobě odpovědné za správnost údajů na celním prohlášení uložen správní trest podle zákona č. 240/2016 Sb., celní zákon.

Věcná příslušnost celních úřadů při ukládání správních trestů vychází z jejich působnosti při propouštění zboží na vnitřní trh Evropské unie a příjmy z pokut budou příjmy státního rozpočtu.

K bodům 28 a 29 (§ 10 – Pověřená osoba)

Na základě zkušeností krajských úřadů při provádění kontrol hospodářských subjektů z hlediska dodržování a plnění povinností vyplývajících z nařízení č. 995/2010 se za účelem snížení administrativní zátěže krajských úřadů zpřesňuje procesní pravidlo, kdy v případech zjištění nedostatků dává pověřená osoba podle písm. b) podnět příslušnému krajskému úřadu k případnému uložení nápravného opatření, projednání přestupku nebo nařízení předběžného opatření. Krajský úřad nebude tedy povinen opakovat kontroly pověřené osoby, jak tomu je dosud podle platného znění zákona. Zatímco pověřená osoba bude provádět systematické kontroly hospodářských subjektů na základě pravidelně aktualizovaného plánu kontrol, krajské úřady budou moci operativně provádět individuální kontroly zejména na základě opodstatněných obav třetích osob ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení č. 995/2010.

Pověřená osoba bude pověřena působností při ověřování licencí pro dovoz dřeva spočívající v provádění odborného posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařských výrobcích na vyžádání GŘC (celních úřadů). Konkrétně pak podle přílohy II a III nařízení o licencích pro dovoz dřeva a prováděcího nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva do Evropského společenství a jeho přílohy. Vzhledem k tomu, že spektrum výrobků ze dřeva je velice široké včetně výrobků, které obsahují větší množství různých druhů dřeva často ve velikosti, kdy nejsou rozpoznatelné makroskopické charakteristické znaky dřevin nebo jsou tepelně, chemicky, barevně a jinak upraveny s velmi omezenými možnostmi rozpoznání, bude pověřená osoba v jednotlivých případech ověřování licence pro dovoz dřeva využívat spolupráce s odborným útvarem Generálního ředitelství cel (celně technickou laboratoří). Pověřená osoba provádí analýzu druhu dřeva a posouzení obecného a vědeckého názvu podle kolonky č. 11 formátu licence pro dovoz dřeva (příloha nařízení č. 1024/2008), která nese název „obecné nebo vědecké názvy“, tedy pověřená osoba analyzuje druh dřeva a na tomto základě pak potvrzuje nebo vyvrací údaje uvedené ve výše zmíněné kolonce.

V případě vydání odborného posouzení pověřenou osobou se nejedná o závazné stanovisko ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu.

K bodům 30 až 38 (§ 12 – Přestupky)

K projednávání přestupků zůstává věcně příslušný krajský úřad.

Právní úprava přestupků již zohledňuje novou právní úpravu správního trestání podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tedy nahrazuje i terminologicky dosavadní právní úpravu. V souvislosti s novou právní úpravou řízení o přestupcích došlo k posunu v interpretaci hospodářského subjektu jako pachatele, kterým může být rovněž nepodnikající fyzická osoba. Za dobu účinnosti zákona o dřevě získaly krajské úřady a pověřená osoba při provádění kontrol hospodářských subjektů zkušenosti s dodržováním článku 4 a 6 nařízení č. 995/2010. Z výsledků kontrol hospodářských subjektů jednoznačně vyplývá, že potenciálně nejrizikovější skupinou v oblasti provádění nelegálních těžeb a uvádění dřeva z takové těžby na trh jsou kromě dovozců nepodnikající fyzické osoby (vlastníci lesa s výměrou do 10 ha). Zde dochází k časté fluktuaci vlastnických vztahů a kumulaci nezákonných aktivit.

Dochází ke zjednodušení skutkových podstat přestupků (dříve správních deliktů) a dále k úpravě skutkových podstat podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) zákona o dřevě, kdy jejich „rozdělení“ působilo v praxi krajských úřadů při projednávání správních deliktů nemalé výkladové problémy. Jednání hospodářského subjektu, které naplňuje spáchání skutkové podstaty podle § 12 odst. 1 písm. a), tj. „nepoužívá systém náležité péče nebo pravidelně neudržuje a nehodnotí svůj vlastní systém náležité péče“ a podle § 12 odst. 1 písm. b), tj. „při kontrole nebo na vyžádání nepředloží požadované dokumenty nebo záznamy k systému náležité péče, nebo je předloží neúplné“, byly podřazeny pod společnou skutkovou podstatu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, neboť dosavadní text skutkové podstaty správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. b) byl natolik nepřesný a zavádějící, že inklinoval při naprosté nesoučinnosti kontrolované osoby – hospodářského subjektu spíše k postupu podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, kdy hospodářský subjekt jako kontrolovaná osoba nesplní některou povinnost podle § 10 odst. 2 zákona o kontrole.

Udělení pokuty za spáchání skutkové podstaty správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dřevě činilo při projednávání tohoto správního deliktu velké problémy a vytvářelo prostor pro široké správní uvážení, neboť povinnost kontrolované osoby poskytnout součinnost upravuje kontrolní řád, což vede k neadekvátní administrativní zátěži krajských úřadů a ve svém důsledku může vést k neúměrné (diskriminační) deliktní odpovědnosti hospodářských subjektů.

V doplněném odstavci 6 až 9 se zavádí možnost krajských úřadů uložit vedle pokut správní trest zákazu činnosti do 1 roku a zveřejnění pravomocného rozhodnutí o přestupku v centrální evidenci podle § 3 a zapsání do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Podle § 47 odst. 2 a § 50 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. lze tyto správní tresty uložit pouze tehdy, je-li to stanoveno zákonem. Nově se zavádějí dvě skutkové podstaty přestupků, a sice za nesplnění nápravného opatření podle § 6 odst. 1 písm. b) a za nesplnění okamžitého prozatímního opatření podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dřevě.

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), tj. nepoužívání systému náležité péče nebo pravidelné neudržování a nehodnocení svého vlastního systému náležité péče, lze uložit nepodnikající fyzické osobě správní trest napomenutí.

Obecně platí, že výše navrhovaných pokut naplňují zejména preventivní a represivní funkci právní odpovědnosti. Primárním cílem stanovených trestů je předcházet porušování právních povinností a z hlediska represivní funkce trestů je stanovení jejich výše přiměřená a dostačující.

Při úpravě skutkových podstat platí, že jak fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se může dopustit shodného deliktního jednání – z tohoto důvodu jsou skutkové podstaty pro přestupky právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob formulovány shodně. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující, přičemž nařízení č. 995/2010 i nařízení č. 2173/2005 připouštějí mj. tresty v podobě pokuty a v podobě zákazu činnosti, a to i ve vzájemné kombinaci. Pro přestupky tato skutečnost vyplývá i z národní obecné úpravy zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Současně jsou stanoveny horní hranice výše pokut u přestupků právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických osob shodně, a to v zájmu zajištění rovného přístupu. Aplikace shodné horní hranice výše pokuty odráží obdobnou typovou závažnost všech normovaných přestupků.

K Části druhé, Čl. II – (Změna zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky)

Navrhuje se změnit ustanovení § 8 odst. 6 písm. e) bod 2 zákona o Celní správě České republiky, které upravuje kompetenci celního úřadu kontrolovat licenci FLEGT pro dovoz dřeva podle nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství a rozhodovat ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství o ověření této licence. Kompetence ke kontrole licence pro dovoz dřeva budou komplexně upraveny pouze v zákoně č. 226/2013 Sb. (ve znění novely tohoto zákona obsažené v části první). Úpravu zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, která je pro praktické provádění nedostatečná, je tak žádoucí vypustit.

K Části třetí, Čl. III - Účinnost

Navrhuje se účinnost zákona prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

V Praze dne 7. listopadu 2018

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

Důvodová zpráva — zákon č. 206/2019 Sb.