Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu, nařízení Komise (EU)
2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot, nařízení Komise (EU) 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia.
25) Nařízení Komise (EU) 2015/786.“.
11. V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„(5) Dovozce produktů ke krmení, které podléhají dovozní kontrole podle předpisů Evropské 16) unie, popřípadě jiná osoba pověřená dovozcem, jsou povinni Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) v místě stanoveném jako místo provedení dovozní kontroly podle § 16c oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie krmiva nebo zásilky a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii krmiva, jakmile se o nich dozví. Údaje podle věty první je dovozce povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní kontroly alespoň 1 pracovní den před fyzickým příchodem zásilky.
______________
16) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.“.
12. V § 3 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
13. V § 3 odst. 6 písm. b) se slova „a jejich vyobrazení“ zrušují.
14. V § 3 odst. 6 písmeno c) zní:
„c) kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin,“.
CELEX: 31982L0475
3b)
15. V § 3 odst. 6 písm. e) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské
3b)
unie“. Poznámka pod čarou č. 3b zní:
3b) „Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1490 o povolení chloridu manganatého tetrahydrátu, oxidu manganatého, síranu manganatého monohydrátu, chelátu manganu aminokyselin hydrátu, chelátu manganu a bílkovinných hydrolyzátů, manganatého chelátu glycinu, hydrátu a monochloridu-trihydroxidu dimanganatého jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/249 o povolení taurinu, β-alaninu, L-alaninu, L-argininu, L-asparagové kyseliny, L-histidinu, D,L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu, L-prolinu, D,L-serinu, L-tyrosinu, L-methioninu, L-valinu, L-cysteinu, glycinu, glutamátu sodného a L-glutamové kyseliny jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a L-cysteinu hydrochloridu, monohydrátu, pro všechny druhy zvířat kromě koček a psů, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH).“.
16. V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které
zní: „f) podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě.“.
17. V § 4 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
18. Poznámka pod čarou č. 6 zní:
6) „§ 504 občanského zákoníku.“.
19. V § 4 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena d) až l).
20. V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m),
které zní: „m) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů
3c)
(HACCP).“.
21. V § 4 odst. 6 a v § 5 odst. 6 se text „a) až c)“ nahrazuje textem „a), b) a d)“.
22. V § 4 odst. 7 a v § 5 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
8)
23. V § 4 odst. 8 písm. b) a v § 5 odst. 8 písm. b) se slova „Evropských společenství“
8)
nahrazují slovy „Evropské unie“.
24. V § 4 se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí:
„(11) Pokud provozovatel přeruší výkon schvalované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav.
(12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení.
(13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost
26)
vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti.
_______________ 26) Čl. 15 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
CELEX: 32017R0625
25. V § 5 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
26. V § 5 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k).
27. V § 5 odst. 4 písmeno i) zní:
„i) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
3c)
upravujícího požadavky na hygienu krmiv,“.
28. V § 5 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a náklady za odborné a zkušební
úkony spojené s registračním řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem
23)
o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony“.
29. V § 5 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:
„(11) Pokud provozovatel přeruší výkon registrované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav.
(12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení.
(13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda
26)
činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti.“.
CELEX: 32017R0625
30. V § 6 odst. 1 se slova „určitých proteinových krmiv,“ zrušují.
31. V § 7 odst. 2 se za slova „zahájením výroby“ vkládají slova „druh vyráběného krmiva,“.
32. V § 7 se na konci textu odstavce 3 doplňuje text „(HACCP)“.
9e)9e)
33. V § 7 odst. 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
9f)3c)
34. V § 7 odst. 5 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 9f se zrušuje.
17)17)
35. V § 10 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
36. V § 10 odst. 2 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
9h)9h)
37. V § 10 odst. 3 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
9c)9c)
38. V § 14 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
39. Poznámka pod čarou č. 10 zní:
10) „Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
40. Nadpis části třetí zní:
„ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI“.
11)
41. V § 16 odst. 1 se slova „na vlastní náklady odborný dozor“ nahrazují slovy „úřední
12)
kontroly“, slova „předpisy Evropských společenství“ se nahrazují slovy „jiným
12)
právním předpisem a předpisy Evropské unie“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 12 zní: 12) „Například čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
CELEX: 32017R0625
42. V § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a v § 17 odst. 3 se slova „odborného dozoru“ nahrazují
slovy „úřední kontroly“.
43. V § 16 odst. 3 se slova „po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře“
nahrazují slovy „po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě“.
44. Poznámka pod čarou č. 12a zní:
12a) „Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
45. V § 16 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí:
„(8) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními
24)
předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie. Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala.
(9) V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle
27)
prováděcího právního předpisu.
______________ 27) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Vyhláška č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
CELEX: 32017R0625
3c)
46. V § 16b odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské
3c)
unie“.
47. Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 a 29
zní:
㤠16c
Kontrola dovozu krmiv ze třetích zemí a místa jejího provádění
(1) Ústav provádí v souladu s předpisy Evropské unie kontrolu dovozu krmiv
28)
ze třetích zemí. Kontrola podle věty první se provádí na stanovištích hraniční kontroly (dále jen „stanoviště“) určených v souladu s předpisem Evropské unie na území České
29)
republiky. Aktualizovaný seznam stanovišť na území České republiky určí ústav, zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a zasílá Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(2) Při dovozu produktů ke krmení kontroluje celní úřad zároveň se zásilkou také rozhodnutí o schválení provozu dovozce podle § 4 nebo rozhodnutí o registraci provozu
16)
dovozce podle § 5 a doklady doprovázející zásilku požadované předpisy Evropské unie.
______________
28) Čl. 43, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.
29) Čl. 44 odst. 3, čl. 59, čl. 60, čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
CELEX: 32017R0625 CELEX: 32014R0884
48. V § 17 odst. 3 se slova „ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu
zemědělského“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.
13)13)
49. V § 17 odst. 8 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
13) „Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
50. V § 17 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
„(9) Ústav na svých internetových stránkách zveřejní metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, pokud nejde o metody a postupy stanovené
18)
předpisy Evropské unie.
______________
18) Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, v platném znění.“.
51. V § 18 odstavec 1 zní:
„(1) Jestliže ústav při výkonu úřední kontroly zjistí, že krmivářský provoz, krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropské unie, uloží rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy provozovateli opatření podle čl. 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.
CELEX: 32017R0625
52. V § 18 odst. 2 se slova „postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
13b)
č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004“ nahrazují slovy „postupuje podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, a čl. 137 a 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje. CELEX: 32017R0625
53. V § 18 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
54. V § 18 odst. 3 se text „2 a 3“ nahrazuje textem „1 a 2“.
55. V § 19a odst. 2 písm. a) se text „1 až 6“ nahrazuje textem „1 až 4“.
56. V § 19a odst. 2 písm. b) se text „§ 4 odst. 8,“ nahrazuje slovy „§ 4 odst. 9 nebo
přerušení činnosti podle § 4 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 4 odst. 13 nebo 14,“.
57. V § 19a odst. 2 písm. c) se za slovo „neoznámí“ vkládá slovo „ústavu“ a text „§ 5 odst.
8,“ se nahrazuje slovy „§ 5 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 5 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 13 nebo 14,“.
58. V § 19a odst. 2 písm. f) se za slovo „neoznámí“ vkládají slova „druh vyráběného
krmiva,“.
59. V § 19a odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až q).
9c)
60. V § 19a odst. 2 písm. o) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy
9c)
„Evropské unie“.
61. V § 19a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Dovozce nebo jiná osoba pověřená dovozcem se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 5.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
62. V § 19a odst. 5 písm. a) se text „až l)“ nahrazuje textem „až k)“.
63. V § 19a odst. 5 písm. b) se text „m) až q)“ nahrazuje textem „l) až p)“ a text „odstavce
3“ se nahrazuje textem „odstavce 4“.
64. V § 19a odst. 5 písm. c) se text „f) nebo r)“ nahrazuje slovy „f) nebo q) nebo podle
odstavce 3“.
21)
65. V § 20 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské
21)
unie“.
2a)1e)
66. V § 20 odst. 3 se slovo „správy“ nahrazuje slovem „správy“.
67. § 21a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní:
㤠21a
Biologické zkoušení
(1) Za účelem zajištění bezpečnosti produkce potravin a krmiv podle předpisů
30)
Evropské uniea k ověření pravdivosti tvrzení v označení produktů ke krmení podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ústav provádí biologické zkoušení krmiv včetně zkoušení jakosti živočišných produktů.
(2) V rámci této činnosti ústav zajistí provedení biologické testace k ověření produkční účinnosti, ke stanovení optimálního užití a k nezávislému porovnání účinků produktů ke krmení.
______________
30) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, v platném znění.“.
Poznámky pod čarou č. 13d a 13e se zrušují.
CELEX: 32009R0767
Čl. II
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, se zrušuje.
Čl. IV
Technický předpis
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Položka 93 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 182/2008 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1. Slova „Vydání rozhodnutí“ se nahrazují slovy „Přijetí žádosti“.
54)54)
2. Slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
3. Slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
4. V písmeni e) se částka „Kč 1 000“ nahrazuje částkou „Kč 2 000“.
5. V písmeni f) se částka „Kč 100“ nahrazuje částkou „Kč 500“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným v den nebo po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění na trh krmiv, doplňkových látek a premixů, jakož i pravomoc a působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“). Ústav vykonává úřední kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv. Krmiva jsou důležitou součástí potravinového řetězce, ovlivňují zdraví zvířat a životní prostředí. Podrobnosti upravují prováděcí vyhlášky. V zájmu zajištění plné slučitelnosti našich právních předpisů v oblasti krmiv s předpisy Evropských společenství se navrhuje adaptace i transpozice těchto předpisů ve vztahu k platnému znění zákona o krmivech. Zejména je nově adaptována oblast provádění úředních kontrol.
V Úředním věstníku Evropské unie ze dne 7. 4. 2017 bylo zveřejněno nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Toto nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU, tj. 7. 4. 2017, a nabývá jako celek účinnosti dnem 14. 12. 2019. Nařízení o úředních kontrolách upravuje úřední kontroly a jiné úřední činnosti a rozšiřuje stávající požadavky na provádění kontrol (z části jsou již obsažené ve vnitrostátních právních předpisech) např. s ohledem na transparentnost úředních kontrol a jiných úředních činností, doručování protokolu kontrolované osobě, právo na druhé odborné stanovisko v případě nesouhlasu provozovatele s postupem při odběru vzorku a jeho následnou analýzou v rámci úředních kontrol, vybírání poplatků a náhrad nákladů při úředních kontrolách, odhalování, řešení a sankcionování nedovolených praktik, spolupráce a sdílení informací mezi dotčenými subjekty apod. Vztahuje se na všechny kontrolní orgány vykonávající úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu s pravidly stanovenými předpisy EU nebo vnitrostátními předpisy v oblastech vymezených nařízením v čl. 1 odst. 2, tzn., pokud jde o potraviny a bezpečnost potravin, geneticky modifikované organismy, krmiva a bezpečnost krmiv, požadavky týkající se zdraví zvířat, vedlejší živočišné produkty a z nich získané produkty, welfare zvířat, ochranu rostlin, ekologickou produkci a označování chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. Nařízení se vztahuje také na úřední kontroly dovozu a vývozu ve výše vyjmenovaných oblastech.
Nařízení o úředních kontrolách je promítnuto i v těchto dalších legislativních návrzích v kompetenci Ministerstva zemědělství, které jsou zpracovávány v souladu s Plánem legislativních prací pro zbývající část roku 2018 (schváleno usnesením vlády ze dne 7. února 2018 č. 91):
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých souvisejících zákonů – termín předložení do vlády prosinec 2018, (součástí novely bude doprovodná novela zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů),
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých souvisejících zákonů – termín předložení do vlády prosinec 2018,
- návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů – termín předložení do vlády prosinec 2018.
Nařízení o úředních kontrolách bude mít zásadní vliv na provádění úředních kontrol v oblasti krmiv, a připravovaná novela zákona o krmivech na tuto skutečnost reaguje.
Platný zákon o krmivech byl od doby nabytí účinnosti do dnešního dne třináctkrát novelizován, zejména z důvodu implementace příslušných nařízení a směrnic Evropské unie vztahujících se k problematice krmiv, dosažení souladu se změnami některých zákonů a také v reakci na nové poznatky z praxe. Předchozí větší novela zákona o krmivech proběhla v roce 2009, od té doby však vyšla řada dalších evropských předpisů, které se problematiky krmiv dotýkají. Z těchto důvodů se navrhuje aktualizovat odkazy na tyto přímo použitelné předpisy a zrušit ve stávajícím zákoně o krmivech všechna ustanovení, která by představovala duplicitu s těmito evropskými předpisy. V této souvislosti se také navrhuje vypustit již nepoužívané pojmy uvedené ve stávajícím zákoně o krmivech.
Právní úprava v oblasti krmiv byla vždy konzultována se zástupci krmivářské praxe, kterými jsou Spolek pro komodity a krmiva a Agrární komora ČR, a s předními odborníky chovatelské a výzkumné sféry.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o krmivech je v návaznosti na nové nařízení o úředních kontrolách nutné změnit, a do textu zákona promítnout ta ustanovení nařízení, jež věcně spadají do předmětu úpravy zákona o krmivech. Odpovídajícím způsobem pak bude třeba následně upravit také prováděcí právní předpisy k zákonu o krmivech. Oblast krmiv v současné době upravují tyto právní předpisy: zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, vyhláška č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech. Zákona o krmivech a jeho prováděcích právních předpisů se přímo dotýká v souladu s článkem 146 nařízení o úředních kontrolách i zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.
Stávající právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Nové nařízení o úředních kontrolách navazuje na dosavadní právní rámec zakotvený již nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, které se tímto novým nařízením ruší. Cílem nové úpravy je zlepšení účinnosti úředních kontrol prováděných za účelem dodržování právních předpisů EU týkajících se krmiv a potravin. V oblasti krmiv tedy nedochází k zásadním změnám. Nařízení však v tomto ohledu přináší zavedení některých nových postupů. Např. vedle provádění úředních kontrol i výkon jiných úředních činností, vydávání úředních osvědčení a úředních potvrzení, stanovení vstupních míst pro kontrolu dovozu krmiv ze třetích zemí, na nichž budou prováděny úřední kontroly apod.
Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem předloženého návrhu zákona je zajištění podmínek pro řádné používání krmiv a jejich kontrolu v České republice ve vztahu k adaptaci na nařízení o úředních kontrolách, které nabývá účinnosti 14. 12. 2019. Navrhovaná novela zákona o krmivech také obsahuje některá ustanovení vyplývající z aplikační praxe kontrolního orgánu.
K zajištění uvedeného cíle návrh zákona:
aktualizuje odkazy na přímo použitelné předpisy EU, zpřesňuje některá ustanovení základních pojmů, stanovuje zmocnění pro stanovení podmínek skladování objemných krmiv (siláže) na zemědělské půdě v prováděcí vyhlášce, zakotvuje povinnosti provozovatelů oznámit přerušení schvalované nebo registrované činnosti a její pokračování v zájmu efektivnějšího provádění úředních kontrol, zpřesňuje a doplňuje náležitosti vyžadované k žádosti o registraci provozovatele nebo schválení provozu, nově stanoví lhůty a postup pro vyžádání záložního vzorku (právo na druhé odborné stanovisko podle čl. 35 nařízení o úředních kontrolách), v návaznosti na uvedené změny upravuje přestupky.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
K této problematice nejsou známy žádné nálezy Ústavního soudu.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.
Zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat je jedním ze základních cílů potravinového práva, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Živočišná výroba hraje významnou úlohu v zemědělském odvětví Společenství a uspokojivé výsledky v této oblasti do značné míry závisejí na používání bezpečného krmiva vysoké jakosti. Problematika bezpečnosti krmiv je primárně řešena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění. Hlavním cílem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin a krmiv. Primární odpovědnost za bezpečnost krmiv spočívá na provozovatelích krmivářských provozů. Principy analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis and Critical Control Point - HACCP), které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 by měly napomoci provozovatelům krmivářských provozů dosahovat vyšší úrovně bezpečnosti krmiv. Tyto postupy jim umožňují identifikovat a následně trvale kontrolovat závažná nebezpečí ve výrobním procesu, a to určením bodů výrobního procesu, které mohou být kritické z pohledu bezpečnosti krmiv, a přijetím účinných kontrolních opatření v těchto bodech.
Navrhovanou právní úpravou je prováděna implementace a transpozice těchto předpisů Evropské unie:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění, Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, v platném znění, Nařízení o úředních kontrolách, Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění.
Nařízení o úředních kontrolách je účinné (s určitými výjimkami) ode dne 14. prosince 2019.
Návrh zákona není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Zvláštní mezinárodní smlouva týkající se problematiky krmiv uzavřena není.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nezavádí nové činnosti, které by si vyžadovaly přidělení nových prostředků ze státního rozpočtu.
Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na ostatní veřejné rozpočty.
Návrh zákona předpokládá hospodářské a finanční dopady na podnikatelské prostředí. Nově zavedená povinnost provozovatele hradit ústavu v rámci registračního řízení vedle správního poplatku za registraci rovněž náklady za provedené odborné a zkušební úkony v souvislosti s registračním řízením podle § 5 odst. 5 bude znamenat zvýšení výdajů u podnikatelských subjektů žádajících o registraci provozovatele krmivářského podniku. Vzhledem k tomu, že jde o nově zaváděnou povinnost, byla předpokládaná výše těchto nákladů určena kvalifikovaným odhadem podle počtu nově registrovaných subjektů za rok 2017 se zahrnutím nákladů na obvykle provedené úkony v registračním řízení (mimo správní poplatek). Jedná se o částku cca 2 000 až 20 000 Kč podle druhu krmiva, země jeho původu a obtížnosti analytického stanovení – týkalo by se přibližně 2 % žadatelů o registraci z celkového počtu 618 subjektů registrovaných v loňském roce. V souvislosti s touto nově zavedenou povinností se předpokládají celkové náklady pro podnikatelské prostředí ve výši řádově desetitisíců Kč.
Návrh zákona nebude mít žádné negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh zákona nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona předpokládá určité navýšení množství zpracovávaných osobních údajů spočívající nově v doplnění kontaktních údajů na žadatele o registraci (adresa elektronické pošty, telefon).
i) Zhodnocení korupčních rizik
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky.
Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.
Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky. Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.
K části první – změna zákona o krmivech
K bodu 1
K § 1 odst. 1
V souladu s čl. 47 Legislativních pravidel vlády (v platném znění) se aktualizují poznámky pod čarou č. 1 a č. 1a.
K bodu 2 a 9
K § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 2 písm. c), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 2 písm. l), m), o), q) a r)
Nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy v prosinci 2009 došlo k zániku systému tří pilířů EU a zániku Evropského společenství v této podobě. V návaznosti na tuto skutečnost se formou legislativně technické úpravy nahrazuje pojem Evropské společenství pojmem Evropská unie.
K bodu 3
K poznámce pod čarou č. 2
Aktualizuje se znění poznámky pod čarou č. 2 tak, aby se odkazovalo na platný zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 4 a 66
K § 2 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 3
Legislativní úprava. Poznámka pod čarou na veterinární zákon byla v zákoně o krmivech uvedena dvakrát, a to jako č. 1e) a č. 2a).
K bodu 5
K § 2 odst. 1 písm. c) a d)
Evropské předpisy kladou stále větší důraz na to, aby za bezpečnost a nezávadnost krmiv odpovídal krmivářský provozovatel, který musí nastavit parametry, kdy je ještě krmivo způsobilé ke krmení a pro které druhy a kategorie zvířat je ho možné použít.
K bodu 6
K § 2 odst. 1 písm. d)
Upřesnění pojmu dodavatel tak, aby se nepřekrýval s pojmem výrobce.
K bodu 7
K § 2 odst. 2 písm. a) a b)
Vypouští se pojem křížová kontaminace. Směrnice Komise 2009/8/ES ze dne 10. února 2009, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity nevyhnutelné křížové kontaminace necílového krmiva kokcidiostatiky nebo histomonostatiky pojem vysvětluje v preambuli: „Provozovatelé krmivářských podniků mohou vyrábět v jedné provozovně širokou škálu krmiv a různé druhy produktů mohou být vyráběny po sobě na stejné výrobní lince. Může se stát, že nevyhnutelné stopy produktů zůstanou ve výrobní lince a dostanou se na začátek výroby dalšího krmného produktu. Tento přenos z jedné výrobní šarže do další se nazývá „křížová kontaminace“ a může k ní dojít například tehdy, když jsou kokcidiostatika nebo histomonostatika používána jako povolené doplňkové látky. To může mít za následek kontaminaci krmiv vyráběných následně, a to přítomností technicky nevyhnutelných stop uvedených látek v „necílových krmivech“, tj. v krmivech, pro která není používání kokcidiostatik nebo histomonostatik povoleno, jako například v krmivech určených pro druhy nebo kategorie zvířat, které nejsou uvedeny v povolení doplňkové látky. K této nevyhnutelné křížové kontaminaci může dojít ve všech fázích výroby a zpracování krmiv, ale rovněž během skladování a přepravy krmiv.“.
V plánovaném nařízení o medikovaných krmivech je uvedeno: „Cross-contamination may occur during production, processing, storage and transport of feed where the same production and processing equipment, including mobile mixers, storage facilities or means of transport are used for feed with different components. For the purposes of this Regulation, the concept of "[…] cross-contamination " is used specifically to designate the transfer of traces of an active substance contained in a medicated feed to a non-target feed […].“ A definice je pak „cross-contamination’: contamination of a non target feed with an active substance originating from the previous use of the facilities or equipment;“.
Dále je de facto definice uvedena i v preambuli nařízení Komise (EU) č. 574/2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice. Pojem křížová kontaminace je uveden v jejím odstavci 5:
„Pokud jde o kokcidiostatika a histomonostatika, používají-li se tyto látky jako povolené doplňkové látky, může dojít k jejich přenosu z jedné výrobní šarže do další. Takový přenos může vést ke kontaminaci následně vyrobených krmiv přítomností technicky nevyhnutelných stop takových látek, tzv. nevyhnutelné křížové kontaminaci, v krmivech, v nichž nejsou kokcidiostatika a histomonostatika povolena, tzv. necílových krmivech…..“.
Definice uvedená v současné podobě v zákoně je zastaralá, málo srozumitelná a pro zákon nepotřebná. Co je to křížová kontaminace popisuje přímo použitelné nařízení č. 574/2011 (a předtím směrnice 8/2009) ve své preambuli. Evropská Komise necítila potřebu křížovou kontaminaci definovat a pojem používá ve svých předpisech jako pojem obecně známý, a zahrnující pouze kontaminaci léčivými látkami. Kontaminaci živočišnými tkáněmi, močovinou nebo například geneticky modifikovaným krmivem nepovažuje evropská legislativa za křížovou kontaminaci, ale „pouze“ za kontaminaci, jak vyplývá z přílohy č. II nařízení č. 183/2005 – bod 2 b) „Rozvržení, projekt, konstrukce a velikost zařízení a vybavení musí: minimalizovat riziko chyby a předcházet kontaminaci, křížové kontaminaci…“ Povinnost výrobce snažit se o co nejnižší úroveň křížové kontaminace tato příloha také obsahuje, a to v části PRODUKCE, bodě 3. „Musí být přijata technická nebo organizační opatření, která zabrání křížovým kontaminacím a chybám nebo je případně minimalizují.“.
Pojem „křížová kontaminace“ se tedy navrhuje ze zákona vypustit proto, že se v dalších ustanoveních zákona o krmivech tento pojem dále nepoužívá a také proto, že jeho bližší definice bude obsažena v plánovaném přímo aplikovatelném nařízení o medikovaných krmivech. V praxi jde o pojem obecně známý.
Písmeno b) se vypouští proto, že pojem odborný dozor se již nepoužívá a byl v celém znění zákona nahrazen pojmem úřední kontrola, který používá nařízení o úředních kontrolách.
K bodu 8
K § 2 odst. 2 písm. a)
Výrobce má krmiva, premixy atd., která vyrobil, v držení jako „výrobce“. Výrobce nemusí mít registraci nebo schválení z pozice dodavatele, pokud uvádí na trh krmiva, která sám vyrobil. Pokud ale výrobce zároveň uvádí do oběhu i cizí výrobky, pak se na něj vztahuje povinnost mít registraci na činnost dodavatele. Pojem „dodavatel“ je specifikován v § 2 odst. 1 písm. f)
[nově písm. d)] tohoto zákona. V této souvislosti se proto navrhuje zpřesňující úprava pojmu výrobce.
K bodu 10
K § 3 odst. 3
Nařízení Komise (EU) 2015/786, kterým se definují kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy používané na produkty určené ke krmení zvířat, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, umožňuje použití krmiv, ze kterých byly odstraněny kontaminující nežádoucí látky.
K bodu 11 a 12
K § 3 odst. 5
Limity radioaktivní kontaminace krmiv pro běžné situace nejsou již stanoveny. Radioaktivní kontaminace se sleduje pouze v případě jaderných havárií, nehodových expozičních situací nebo jiných okolností v souladu se zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Viz § 8 odst. 2 „Přidávání radioaktivních látek do potravin, krmiv, hraček, osobních předmětů používaných k ozdobným účelům a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků, jsou zakázány“. A také § 102 odst. 2 atomového zákona (Existující expoziční situace jako následek nehodových expozičních situací nebo jiných okolností), kde se stanoví, že radioaktivní kontaminaci potravin, krmiva nebo vody Státní úřad pro jadernou bezpečnost reguluje též stanovením nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace pro příslušnou existující expoziční situaci. § 104 atomového zákona pak upravuje následná ochranná opatření při nehodových expozičních situacích, zejména omezení používání radionuklidem kontaminovaných krmiv. Tato úprava je v souladu s nařízením Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Rozšiřují se povinnosti provozovatele při dovozu krmiv ze třetích zemí v souladu s přímo použitelnými předpisy EU. Ty stanoví provozovateli povinnost předem informovat příslušné úřady o předpokládaném dni dovozu. Jedná se pouze o krmiva podléhající zesílené kontrole dovozu, která jsou vyjmenována ve zvláštních předpisech, např. nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, kde je také stanoveno, jakých zásilek se dovozní kontrola týká.
V souvislosti s čl. 9 odst. 7 nařízení o úředních kontrolách se upozorňuje, že se nebude zatím využívat „V míře nezbytně nutné pro organizaci úředních kontrol mohou členské státy určení požadovat po provozovatelích, kteří si nechávají zvířata nebo zboží dodávat z jiného členského státu, aby příchod takových zvířat nebo zboží ohlásili.“. Nyní se nepožaduje hlášení krmiv z jiného členského státu, a ani to není v plánu.
K bodu 13 až 16
K § 3 odst. 6
Navrhuje se nové zmocnění pro stanovení podmínek skladování objemných krmiv (siláže) na zemědělské půdě. Ve vyhlášce budou stanoveny technické podmínky, které budou bránit znečistění životního prostředí při skladování objemných krmiv, a zároveň budou umožňovat vznik kvalitního a bezpečného krmiva. Bude stanovena minimální sušina při naskladnění, provozovatel bude mít povinnost skladovat objemná krmiva pouze na místech určených ve schváleném havarijním plánu a krmivo zabezpečit zakrytím proti absorpci srážkových vod a tím zamezit vzniku tekutých výluhů. Rovněž bude muset provést další patřičná opatření (např. oborání), aby nedocházelo k úniku případných tekutých výluhů do širšího okolí skládky objemných krmiv.
Povinnost zpracovat havarijní plán vyplývá z § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Objemná krmiva (např. siláže) a tekuté výluhy vznikající při jejich fermentování jsou považovány za látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán) a předložit tento plán ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu. Může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení. Musí také provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
Evidenci uložených objemných krmiv vede výrobce podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. Zejména v této souvislosti je možné citovat přílohu I část A nařízení 183/2005:
„II. Vedení záznamů
1. Provozovatelé krmivářských podniků vedou záznamy týkající se opatření zavedených pro kontrolu rizik, a to vhodným způsobem a po vhodnou dobu úměrnou povaze a velikosti krmivářského podniku. Provozovatelé krmivářských podniků musí příslušné informace uvedené v těchto záznamech zpřístupnit příslušnému orgánu.
2. Provozovatelé krmivářských podniků musí zejména vést záznamy o: (…) e) zdroji a množství každého vstupu krmiva a místu určení a množství každého výstupu krmiva.“.
Kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin jsou již stanoveny v § 11 a příloze č. 4 prováděcí vyhlášky č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech. Doplňuje se nicméně výslovné zmocnění i do zákona. Jednalo se o transpozici směrnice Komise č. 475/1982/EHS, kterou se stanoví skupiny komponentů, které mohou být použity k označování krmných směsí pro domácí zvířata, v platném znění.
K bodu 17 a 25
K § 4 odst. 3 písm. c), § 5 odst. 3 písm. c)
Tyto doplňující údaje (telefon, adresa elektronické pošty) budou přednostně využívány v případech, kdy bude nutné kontaktovat žadatele, aby odstranil nedostatky v žádosti (např. jejím doplněním). Kromě toho lze tyto údaje v souladu se zásadou dohledatelnosti využít i při úředních kontrolách dodržování předpisů v krmivářských provozech, kdy kontrolní orgán (ústav) v zájmu zajištění bezpečnosti krmiv musí mít možnost kontaktovat provozovatele v případech naléhavých situací, např. nutnost stažení výrobku z trhu.
K bodu 18
K poznámce pod čarou č. 6
Aktualizuje se text poznámky pod čarou č. 6, odkaz na platný občanský zákoník.
K bodu 19 a 20
K § 4 odst. 4 písm. d) a k § 5 odst. 4 písm. d)
Podle přílohy II, bod 3. písm. b) Nařízení ES č. 183/2005 „provozovatelé prokáží účinnost mísících zařízení, pokud jde o homogennost“. Na ověření pracovní přesnosti není v současné době stanoven žádný jednotný postup (např. z důvodu různé pracovní přesnosti vah a navažovacích systémů). Navíc některá míchací zařízení mohou být vyrobena na zakázku a neshodují se s žádným již vyráběným a ověřeným typem míchacího zařízení. Z pohledu schvalovacího procesu je tak plně postačující doklad o homogenitě doplňkových látek, tj. doklad o účinnosti míchacího zařízení vyžadovaný přímo platným předpisem EU. Proto se navrhuje ze zákona vypustit požadavek na prokázání pracovní přesnosti míchacího zařízení.
K bodu 20
K § 4 odst. 4 písm. m)
Posouzení funkčnosti plánu HACCP (Systém analýzy rizika stanovení kritických kontrolních bodů) by mělo předcházet schválení krmivářského provozu. V rámci zjednodušení postupu ve schvalovacím řízení se navrhuje po provozovateli požadovat pouze prohlášení o zpracování písemného postupu operací vypracované na základě analýzy nebezpečí a kritických kontrolních bodů (HACCP) a případné nejasnosti v žádosti o schválení provozu ověřit na místě podle zpracované dokumentace HACCP.
HACCP je preventivní systém logicky navazujících opatření, umožňujících odhalit a kontrolovat významná rizika, ohrožující bezpečnost krmiv uváděných na trh. Zavedení a dodržování plánu HACCP ve výrobní praxi je v souladu s čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 183/2005 povinné pro všechny provozovatele krmivářských provozů s výjimkou prvovýroby a vyjmenovaných přidružených operací. Vhodně nastavený systém HACCP je účinný nástroj, který eliminuje potenciální riziko ohrožení potravinového řetězce nebezpečným krmivem a v konečném důsledku tak zabraňuje poškození obchodního jména odpovědného provozovatele.
Ústav na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení č. 183/2005 stanovil požadovanou formu zpracování plánu HACCP a zveřejnil ji na internetových stránkách ústavu. Do plánu HACCP je vhodné implementovat zásady správné výrobní praxe jako obecný předpoklad pro udržení bezpečnosti krmiv v souladu s Nařízením ES č. 183/2005. Obsažené informace a záznamy musí být aktuální.
K žádosti o schválení provozu podle § 4 provozovatelé přikládají písemné prohlášení o zpracování Systému analýzy rizika stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe. Tento dokument musí mít provozovatelé zpracovaný, ale nepředkládají ho fyzicky při registraci, a je kontrolován až při úřední kontrole v provozu. Jde o rozsáhlý dokument, který je neustále aktualizován.
K bodu 21
K § 4 odst. 6 a § 5 odst. 6
Legislativně technická úprava související s posunem písmen v odstavci 3.
K bodu 22
K § 4 odst. 7, § 5 odst. 7
Legislativně technická úprava. Oprava chybných odkazů.
K bodu 23, 33, 34, 35, 37, 38, 46, 49 a 65
K § 4 odst. 8 písm. b) a § 5 odst. 8 písm. b) K § 7 odst. 4 K § 7 odst. 5 K § 10 odst. 1 K § 10 odst. 3 K § 14 odst. 1 K § 16b odst. 2 K § 17 odst. 8 K § 20 odst. 1
Nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy v prosinci 2009 došlo k zániku systému tří pilířů EU a zániku Evropského společenství v této podobě. V návaznosti na tuto skutečnost se formou legislativně technické úpravy nahrazuje pojem Evropské společenství pojmem Evropská unie.
K bodu 24
K § 4 odst. 11 až 14
V zájmu efektivnějšího provádění úředních kontrol se navrhuje zajistit aktuálnost informací v registru provozovatelů krmivářských podniků využívaných pro sestavování plánu úředních kontrol stanovením pravidel týkajících se oznámení o přerušení schvalované činnosti a jejím pokračování.
K bodu 27
K § 5 odst. 4 písm. i)
V rámci zjednodušení postupu v registračním řízení se navrhuje po provozovateli požadovat pouze písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik, přičemž nastavení systému a jeho dodržování se ověří při kontrole. Tento postup odpovídá příloze č. 1 a čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Povinnost provádět HACCP podle čl. 6 tohoto nařízení se nevztahuje na provozovatele krmivářských provozů, kteří spadají pod jeho čl. 5 odst. 1 - prvovýroba a vyjmenované přidružené operace (ti se registrují).
K bodu 28
K § 5 odst. 5
V některých případech (například posouzení výrobního zařízení, pokud jde o homogennost vyráběných krmiv) vznikají v registračním řízení prováděním doplňujících odborných a zkušebních úkonů ústavu náklady. Vzhledem k tomu, že se jedná o úkony prováděné ústavem ve prospěch žadatele, stanovuje se mu povinnost k jejich náhradě.
K bodu 29
K § 5 odst. 11 až 14
Aby bylo možné efektivně plánovat krmivářské kontroly, je nutné mít aktuální údaje o aktivních provozech. Proto se navrhuje nastavit pravidla informování ústavu v případě přerušení provozování registrované činnosti.
K bodu 30
K § 6 odst. 1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES zrušilo směrnici Rady č. 82/471/EHS o určitých produktech používaných ve výživě zvířat a pojem „určitá proteinová krmiva“ se přestal používat. Z tohoto důvodu se navrhuje tento pojem vypustit ze zákona o krmivech.
K bodu 31
K § 7 odst. 2
Provozovatel pojízdné výrobny krmiv předkládá ústavu podle § 9 vyhlášky č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech, časový plán výroby krmiv, který obsahuje předpokládané období provozu, datum, hodinu a místo výroby, druhy vyráběných krmiv a registrační značku vozidla pojízdné výrobny krmiv. Požadavek oznamovat ústavu druh vyráběného krmiva se doplňuje také do zákona.
K bodu 32
K § 7 odst. 3
Zpřesňující úprava.
K bodu 36
K § 10 odst. 2
Legislativně technická úprava. Oprava chybného odkazu.
K bodu 39
K poznámce pod čarou č. 10
Aktualizuje se znění poznámky pod čarou č. 10 tak, aby obsahovala platné právní předpisy.
K bodu 40
K nadpisu části třetí
Část třetí se aktualizuje tak, aby byla adaptována na nařízení o úředních kontrolách. Pojem odborný dozor se nahrazuje pojmem úřední kontrola.
K bodu 41 a 42
K § 16 odst. 1 a 2 K § 17 odst. 1 a 3
Dříve používaný pojem „odborný dozor“ se vypouští a je nahrazen aktuálním pojmem „úřední kontrola“ z důvodu sjednocení terminologie používané zákonem o krmivech a nařízením o úředních kontrolách. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje pro neaktuálnost a poznámka pod čarou č. 12 se aktualizuje.
K bodu 43
K § 16 odst. 3
Provozovatel má právo v souladu s čl. 35 nového nařízení o úředních kontrolách nechat provést na vlastní náklady rozbor vzorků odebraných při úřední kontrole. V praxi se zpravidla bude jednat o případy nevyhovujících vzorků. Pro tyto případy uchovává ústav záložní vzorky krmiv. Ty jsou k dispozici pro případ sporu. Ke změně dosavadní právní úpravy dochází proto, aby byla lhůta pro uchovávání vzorků vztažena ke konkrétnímu datu, které je znám provozovateli. Cílem úpravy tohoto ustanovení je tak nově stanovit lhůtu, po kterou jsou uchovávány záložní vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů odebírané při úřední kontrole a určené k laboratornímu zkoušení. Navrženou úpravou by tak měl být zajištěn jednotný přístup k vyžádání záložního vzorku. Lhůta, v níž je možno si vzorek vyžádat, se zkracuje ze současných 6 měsíců na 60 dní, ale váže se nově k datu provedení hodnocení vzorku a nikoli k datu jeho doručení do laboratoře, jako je tomu v současné době. To je nepraktické, protože kontrolovaná osoba pak nezná datum tohoto doručení. Podrobný postup odběru vzorků v oblasti krmiv je upraven nařízením Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění.
K bodu 44
K poznámce pod čarou č. 12a
Aktualizuje se znění poznámky pod čarou.
K bodu 45
K § 16 odst. 8
Možnost odebírat vzorky při kontrole vychází z § 8 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 11 odst. 2 a odst. 3 kontrolního řádu má kontrolovaná osoba právo na náhradu za odebrané vzorky. Kontrolní řád však již blíže nestanoví lhůty, v nichž je možno o tuto náhradu kontrolní orgán požádat, a kdy je nutno tuto náhradu kontrolované osobě poskytnout. Navrhované ustanovení novely zákona o krmivech tak stanoví lhůtu pro požádání o náhradu nákladů za odebrané vzorky a lhůtu, v níž se tato náhrada poskytne.
K § 16 odst. 9
V platném znění § 16 odst. 4 je zakotvena povinnost provozovatele uhradit ústavu náklady dodatečné kontroly v případě, že ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky zjištěné při běžné kontrole, přičemž tato úprava vychází z čl. 28 dosavadního nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Nové nařízení o úředních kontrolách v čl. 79 odst. 2 a čl. 80 stanoví, že za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou při provádění úředních kontrol nebo vydávání úředních osvědčení nebo úředního potvrzení se vybírají poplatky nebo platby. Podle čl. 83 odst. 1 nařízení o úředních kontrolách se ukládají poplatky nebo platby, pokud je při úřední kontrole nebo za jinou úřední činnost provedené na základě stížnosti zjištěno porušení právních předpisů. Podle zákona o krmivech (obdobně jako podle veterinárního zákona) nebude rozlišováno při náhradě nákladů, zda kontrola bude prováděna z úřední povinnosti nebo na základě stížnosti.
K bodu 47
K § 16c
Úřední kontroly prováděné u zvířat a zboží, které vstupují do EU ze třetích zemí, mají zásadní význam, neboť zajišťují jejich soulad s právními předpisy platnými v EU, jejichž primárním cílem je zajistit ochranu zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí. Za tím účelem je nezbytné stanovit místa hraničních kontrol, na nichž budou prováděny úřední kontroly zvířat a zboží vstupujících do EU ze třetích zemí.
K bodu 48
K § 17 odst. 3
Dochází ke změně ve způsobu zveřejňování informací týkajících se laboratoří a osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky. Při zveřejnění na internetových stránkách ústavu jsou informace dostupné širšímu okruhu zainteresovaných osob a jejich aktualizace probíhá pružněji.
K bodu 50
K § 17 odst. 9
Postup odběru vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech ke krmení je nově obsažen v nařízení ES č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. V této souvislosti se navrhuje v čl. III zrušit vyhlášku č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení. Tato vyhláška transponovala ze směrnice 2002/63/ES totožnou úpravu postupu při odběru vzorků na rezidua pesticidů. Nyní se navrhuje zrušit, a to z důvodu její duplicity s uvedeným nařízením. Zveřejnění metod a postupů laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení na internetových stránkách ústavu umožňuje rychlejší aktualizaci těchto metod.
K bodu 51 a 52
K § 18 odst. 1 a 2
Uvedená ustanovení upravují (v případě zjištěného nesouladu s právními předpisy) ukládání povinností k odstranění nedostatků zjištěných úřední kontrolou. Je-li takový nesoulad zjištěn, určí kontrolní orgán jeho původ a rozsah, a následně stanoví opatřením provozovatelům povinnosti k nápravě situace. Výčet konkrétních opatření je uveden v čl. 138 nařízení o úředních kontrolách. Nově je například výslovně v čl. 138 odst. 2 písm. i) stanovena pro kontrolní orgán v nařízení o úředních kontrolách tato kompetence: „nařídí, aby byla na přiměřenou dobu zcela nebo částečně pozastavena veškerá činnost dotčeného provozovatele nebo její část a případně fungování internetových stránek, které provozuje nebo využívá;“. Opatření budou ukládána pouze v rámci výčtu opatření uvedených v čl. 138 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 o úředních kontrolách.
K bodu 53
K § 18 odst. 3 (zrušuje se)
Vzhledem k tomu, že odpovědnost za bezpečnost a zdravotní nezávadnost krmiv nese provozovatel krmivářského podniku, neurčuje ústav nadále podmínky náhradního použití krmiva nesplňujícího požadavky právních předpisů, nýbrž ponechává na provozovateli, aby učinil nezbytná opatření za účelem zajištění bezpečnosti krmiv.
K bodu 54
K § 18 odst. 3
Legislativní úprava spojená s přečíslováním odstavců v § 18.
K bodu 55 až 64
K § 19a
Navrhovaná novelizace přestupků vyplývá z výše uvedených navrhovaných změn ustanovení zákona o krmivech. Skutkové podstaty přestupků uvedené v § 19a zákona o krmivech se navrhují upravit tak, aby byl splněn požadavek čl. 139 (Sankce) nového nařízení o úředních kontrolách: „Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do 14. prosince 2019 a neprodleně jí oznámí jejich veškeré následné změny“. Vzhledem k zakotvení některých nových povinností (např. povinnost sdělit předpokládaný den dovozu krmiva, oznámit přerušení činnosti a pokračování v jejím provozování) vyplývajících pro provozovatele z nového nařízení o úředních kontrolách a z poznatků aplikační praxe kontrolního orgánu se navrhuje v tomto smyslu doplnit i stávající skutkové podstaty přestupků tak, aby bylo možno postihovat i porušení těchto povinností. Z povahy věci se ale ne vždy bude v těchto případech jednat o závažná porušení zákona, a nepředpokládá se, že vždy bude za zjištěná porušení uložena pokuta, nýbrž věc bude možno řešit i mírnějším trestem (např. napomenutím podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Z tohoto důvodu se navrhuje porušení nově stanovených povinností začleněných do skutkových podstat přestupků v § 19a odst. 2 písm.
d) [např. porušení povinnosti oznámit přerušení činnosti a pokračování v jejím provozování] postihovat nejmírnější sazbou podle § 19a odst. 4 písm. c), a to z důvodu nižší společenské nebezpečnosti takového jednání. Toto jednání nemá přímý vliv na ohrožení bezpečnosti krmiv.
Pokuty za přestupky v § 19a zákona o krmivech jsou rozděleny do tří sazeb (1. 0-250.000 Kč, 2. 0-500.000 Kč a 3. 0-750.000 Kč). Do nejnižší sazby jsou zahrnuty přestupky typově méně závažné, k jejichž spáchání může dojít nesplněním oznamovací resp. informační povinnosti v souvislosti s výrobou, uváděním na trh nebo dovozem krmiv (např. neoznámením místa, času, plánu a druhu vyráběného krmiva v případě provozovatele pojízdných výroben krmiv, neoznámení přerušení činnosti atd.). Ve druhé sazbě jsou zahrnuty přestupky, jejichž spáchání má již větší vliv na bezpečnost krmiv (např. nezajištění některých požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo písm. b), porušení povinností při skladování nebo přepravě krmiv, nezajištění odděleného skladování krmiv obsahujících zakázané látky, nezpracování postupů systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). Ve třetí nejvyšší sazbě jsou zahrnuty přestupky, jejichž spáchání již přímo negativně ovlivňuje bezpečnost krmiv, životní prostředí a životní podmínky zvířat (např. nedodržení stanoveného limitu doplňkových látek v krmivech při jejich používání nebo uvedení na trh, neuchovávání záznamů o nákupu, produkci a prodeji krmiv tak, aby bylo možné zajistit zpětně jejich dohledatelnost, nesplnění povinnosti uložené zvláštním opatřením k nápravě zjištěného stavu …).
Výše pokut byly stanoveny s ohledem na požadavky vyplývající z jednotlivých nařízení EU, jejichž cílem je především zajištění bezpečnosti potravního řetězce (např. čl. 15 odst. 1, odst. 2 a čl. 17 odst. 2 nařízení ES č. 178/2002, čl. 5 odst. 2, odst. 6 a odst. 30 nařízení ES č. 183/2005 a čl. 139 nařízení o úředních kontrolách) tak, aby tyto sankce byly účinné, přiměřené a odrazující. Podle stávající aplikačně správní praxe prvoinstančního orgánu (ústavu) odpovědného za provádění úředních kontrol a vedení správních řízení v oblasti krmiv se maximální výše pokut doposud pohybovala přibližně v jedné třetině sazby dle § 19a odst. 4 písm. b). Dvojinstančností správního řízení je zabráněno vzniku případných excesů při ukládání pokut. Proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu (ústavu) je přípustné odvolání k MZe a případně i další prostředky ve správním soudnictví v rámci přezkumu správních rozhodnutí.
K bodu 67
K § 21a
Současně platná právní úprava biologického zkoušení neodpovídá platné evropské úpravě. Podle předpisů EU již nelze podmínit uvádění nových krmiv na trh biologickým zkoušením. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv může provozovatel nová krmiva uvádět na trh na svou odpovědnost. Biologické zkoušení krmiv provádí ústav zejména na základě žádosti provozovatele. Podle čl. 13 odst. 1 „Označení a obchodní úprava krmných surovin a krmných směsí může upozornit na přítomnost nebo nepřítomnost určité látky v krmivu, specifickou nutriční vlastnost nebo proces nebo specifickou funkci související s výše uvedeným, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) tvrzení je objektivní, ověřitelné příslušnými orgány a srozumitelné pro uživatele krmiva a
b) osoba odpovědná za označování poskytne na žádost příslušného orgánu vědecké odůvodnění pravdivosti tvrzení, a to buď tak, že odkáže na veřejně dostupné vědecké důkazy, nebo prostřednictvím doloženého podnikového výzkumu. Vědecké odůvodnění musí být k dispozici v okamžiku, kdy je krmivo uvedeno na trh. Kupující mají právo upozornit příslušný orgán na své pochybnosti o pravdivosti daného tvrzení….“. Provozovatel, který chce své krmivo označit jistým tvrzením, může požádat ústav o ověření pravdivosti takového tvrzení, aby se tímto odůvodněním mohl prokázat příslušným orgánům členských států EU při uvádění krmiva na trh. Obdobně u krmiv pocházejících např. z Německa může ústav vyžadovat vědecké odůvodnění tvrzení, která jsou o krmivu uváděna.
K Čl. II – Přechodné ustanovení
Ustanovení upravuje režim probíhajících správních řízení po nabytí účinnosti novely zákona o krmivech.
K Čl. III – Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 415/2009 Sb. upravuje způsob zveřejňování metod odběru vzorků a laboratorního zkoušení krmiv v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU a také zkoušení pesticidů podle evropské směrnice 2002/63/ES. Nařízením Komise (EU) č. 691/2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 152/2009, pokud jde o metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení, bylo stanoveno, že metoda odběru vzorků stanovená v příloze tohoto nařízení je použitelná i pro kontrolu krmiv, pokud jde o stanovení reziduí pesticidů. V § 17 odst. 9 zákona se nově navrhuje, že metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole krmiv, nejde-li o metody stanovené předpisy EU, budou zveřejněny na webových stránkách ústavu. Platná právní úprava uvedená ve vyhlášce č. 415/2009 Sb. je tedy nadbytečná a navrhuje se vyhlášku zrušit.
K Čl. IV – Technický předpis
Návrh novely zákona projde notifikačním procesem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K části druhé – změna zákona o správních poplatcích K Čl. V a VI
Správní poplatek se navrhuje upravit obdobně jako správní poplatek v oblasti hnojiv (viz položka 94), kdy je zpoplatňováno již podání žádosti, nikoli až vydání rozhodnutí. Dále je obdobná úprava rovněž např. u položek 21, 30, 31, 65, 95 a 97 uvedených v příloze k zákonu o správních poplatcích. Navrhovaná úprava má do budoucna zabránit situacím, kdy správní úřad nemůže vydat rozhodnutí pro nesplnění podmínek pro schválení nebo registraci provozu ze strany žadatele a přesto náklady, které mu v průběhu schvalovacího nebo registračního řízení zahájeného na žádost vzniknou, musí uhradit ze svého rozpočtu.
K části třetí – účinnost K Čl. VII
Účinnost novely zákona o krmivech se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Účinnost by měla ideálně nastat dnem 14. prosince 2019. Toto datum odpovídá i datu účinnosti nařízení o úředních kontrolách, jak je stanoveno v jeho čl. 167 odst. 1.
V Praze dne 28. ledna 2019
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.