zákon č. 210/2019 Sb.

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998 za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření nových pracovních míst. Jako hlavní důvody pro zavedení investičních pobídek byly uváděny zejména: 1. eliminování rozdílů mezi méně a více rozvinutými regiony v zemi, 2. snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst, 3. zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států aj.

Zákonem jsou investiční pobídky upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“). Ten stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek. Mimo tento zákon tvoří systém investičních pobídek i další právní normy, a to především:

- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky. Podle vnitrostátního zákona se investiční pobídkou rozumí:

a) sleva na daních z příjmů po dobu 10 zdaňovacích období,

b) převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,

c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst ve vybraných regionech ve výši 100-300 tis. Kč na jedno pracovní místo,

d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v regionech s mírou nezaměstnanosti alespoň o 25 % vyšší než je průměr ČR ve výši 25-50 % nákladů na rekvalifikaci a školení (u malých a středních podniků se míra ještě navyšuje),

e) hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce ve výrobě nebo v technologickém centru až do výše 10 % způsobilých investičních nákladů,

f) osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách až po dobu 5 let.

V souhrnu nesmí výše veřejné podpory ve formě investiční pobídky (s výjimkou pobídky uvedené pod písm. d), která je podporou vzdělávání) překročit povolenou výši veřejné podpory podle mapy regionální podpory, tj. pro ČR 25 % způsobilých nákladů pro velké podniky (v Praze 0 %). Investiční pobídky upravené zákonem o investičních pobídkách byly od svého zavedení dostupné pouze pro výrobní projekty ve zpracovatelském průmyslu. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně paralelně realizovalo v letech 2002 – 2008 rámcové dotační programy pro podporu nevýrobních činností jako jsou strategické služby a činnost technologických center. Od roku 2012 převzal podporu i těchto navazujících aktivit zákon o investičních pobídkách. V rámci stávajícího znění zákona o investičních pobídkách jsou tak podporovány následující činnosti:

a) zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu;

b) vybudování nebo rozšíření technologického centra se zaměřením na aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty;

c) zahájení nebo rozšíření činnosti centra strategických služeb, což zahrnuje centra pro tvorbu softwaru, opravárenská centra, centra sdílených služeb, datová centra a centra zákaznické podpory.

Zákon o investičních pobídkách byl za svou existenci několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 84/2015 Sb., s účinností od 1. května 2015. Touto novelou byla v zákoně o investičních pobídkách provedena adaptace nových evropských předpisů pro oblast veřejné podpory a v návaznosti na snížení přípustné míry veřejné podpory byly zavedeny i některé nové stimuly a odstraněny nejvýraznější limitující překážky v systému investičních pobídek za účelem kompenzace nižší výše veřejné podpory.

Současná právní úprava systému investičních pobídek se nedotýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Mezi hlavní cíle novely zákona o investičních pobídkách patří především zlepšení flexibility systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, avšak při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech.

V rámci předkládané právní úpravy se proto navrhuje: 1. zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to:

a) posílením podpory technologických center a center strategických služeb,

b) zavedením zpřísněných podmínek pro podporu výrobních projektů,

2. zachovat zvýšenou podporu v hospodářsky problémových regionech, 3. zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele, 4. zlepšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci.

1. Zacílení investičních pobídek na projekty s vyšší přidanou hodnotou

Za účelem zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti země a z důvodu potřeby specializace investičních pobídek na kvalitnější projekty s vyšší přidanou hodnotou a vyšší produktivitou práce by byla do zákona o investičních pobídkách přidána nová všeobecná podmínka. Nově by bylo možné podpořit pouze investiční akce realizované v činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

1.1 Technologická centra, strategické služby

Již samotným účelem činnosti technologických center a center strategických služeb je zvyšování přidané hodnoty. Samotná náplň investiční akce by proto byla dostačující zárukou naplnění podmínky vyšší přidané hodnoty.

Vznik a rozšíření technologických center a center strategických služeb je Ministerstvem průmyslu a obchodu podporován od roku 2002: v letech 2002-2008 prostřednictvím rámcových programů, kde byla příjemcům poskytována dotace na úhradu mzdových nebo investičních nákladů a od roku 2012 prostřednictvím zákona o investičních pobídkách, kde je příjemcům poskytována zejména sleva na dani z příjmů.

Vývoj počtu podpořených projektů technologických center a center strategických služeb byl následující: Rok TC SC Celkem 2003 5 1 6 2004 16 7 23 2005 21 11 32 2006 17 35 52 2007 7 6 13 2008 7 21 28 2009 2 16 18 2010 - - - 2011 - - - 2012 1 0 1 2013 2 3 5 2014 1 7 8 2015 1 3 4 2016 2 4 6 2017 1 2 3 Zdroj: MPO Ze statistiky předložených žádostí o podporu vyplývá, že snížení podmínky vzniku nových pracovních míst, které bylo provedeno poslední novelou zákona o investičních pobídkách z roku 2015, nemělo požadovaný efekt na zvýšení počtu žádostí center. Na základě zhodnocení potenciálních příčin provedeného v rámci hodnocení dopadů regulace byly identifikovány následující kauzality, které je možné řešit v rámci novelizace systému pobídek:

- vznik nových pracovních míst se posuzuje za celou obchodní společnost (pro získání investiční pobídky musí investor prokázat čistý nárůst pracovních míst za celou obchodní společnost (IČO), tj. i za ostatní provozy; pokud investor vedle center provozuje i výrobní činnost, kde vlivem inovací či modernějších technologií, příp. vlivem jiných skutečností sníží počet zaměstnanců, znemožňuje mu to získat investiční pobídku i na projekty center),

- nová pracovní místa se nedaří kvalifikovaně obsadit,

- překážky pro zaměstnavatele při obsazování nových pracovních míst (zákon o investičních pobídkách např. neumožňuje obsadit nová pracovní místa zkrácenými úvazky, nebo občany, příp. rodinnými příslušníky, z jiných zemí než Evropské unie),

- sleva na dani z příjmů, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační. V návaznosti na tyto definované příčiny se navrhuje zavést následující opatření: I. Změna definice nového pracovního místa

a) novým pracovním místem by bylo takové pracovní místo, které povede k nárůstu počtu pracovních míst nikoli za celou obchodní společnost, ale pouze za provozovnu, tj. obchodní závod nebo jeho část, kde se podpořená investice realizuje,

b) nová pracovní místa by bylo možné obsadit zaměstnanci i se zkrácenými úvazky, přičemž tyto zkrácené úvazky by se do nových pracovních míst započítávaly příslušným zlomkem vyjadřujícím délku zkráceného pracovního úvazku,

c) nová pracovní místa by bylo možné obsadit i dlouhodobě pobývajícími rezidenty v Evropské unii.

II. Změny v hmotné podpoře pracovních míst

a) rozšíření hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců na všechny regiony, kromě hlavního města Prahy, ve výši 25 % nákladů na rekvalifikaci a školení,

b) rozšíření hmotné podpory vytváření nových pracovních míst na všechny regiony, kromě hlavního města Prahy, ve výši 200 tis. Kč na jedno pracovní místo.

III. Změny v hmotné podpoře strategické investiční akce

a) snížení minimálního počtu nových pracovních míst u technologických center na 70 (při zachování minimální investice do majetku 200 mil. Kč),

b) zavedení možnosti strategické investiční akce i pro opravárenská centra (při minimální investici do majetku 200 mil. Kč a vytvoření alespoň 100 nových pracovních míst),

c) zvýšení limitu finančního příspěvku u technologických center a opravárenských center až na 20 % způsobilých nákladů (ve výrobě zůstává 10 % způsobilých nákladů).

Strategickou investiční akcí je investiční akce velkého rozsahu, kterou schválí vláda a které následně může být poskytnut finanční příspěvek z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Protože se jedná o příspěvek na pořízení investičního majetku, je tato pobídka dostupná pro investice, u nichž zákon o investičních pobídkách předpokládá vysoké náklady právě do tohoto majetku. U strategických služeb se předpokládají spíše než náklady do majetku, investice do mzdových nákladů, to ovšem neplatí pro opravárenská centra. Současně by se investorovi uložila povinnost provést vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akce pro region a stát při předkládání žádosti o pobídku.

Po zavedení strategické investiční akce do zákona o investičních pobídkách v roce 2012 byly přijímány žádosti o tuto podporu pouze z oblasti výroby. V roce 2015 byla novelou zákona o investičních pobídkách zvednuta hodnota povolené hmotné podpory z 5 % na 10 % způsobilých nákladů a byl snížen povinný počet nových pracovních míst u technologického centra ze 120 na 100. Od roku 2015 byly přijaty 2 žádosti o tuto podporu z oblasti technologických center oproti 4 žádostem z oblasti výroby.

1.2 Výroba ve zpracovatelském průmyslu

V rámci stávajícího zákona o investičních pobídkách jsou podporovány všechny druhy výrob, bez ohledu na odvětví, region (kromě Prahy), technologickou náročnost výroby, technickou vyspělost výrobku, apod. Jedinými kritérii je hodnota investice provedené do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a počet vytvořených pracovních míst.

Vyšší přidanou hodnotu v rámci výroby je náročné transparentně nastavit, neboť i technicky velmi vyspělý výrobek může být ve výsledku při výrobě jednoduše montován za využití levné pracovní síly. V případě výrobních projektů by proto měla být posuzována souvislost s vyšší přidanou hodnotou v rámci širší činnosti žadatele.

Některé nabízející se ukazatele pro posouzení vyšší přidané hodnoty nebylo možné použít z důvodu jejich špatné uchopitelnosti, obtížné spravovatelnosti či nedostatečné predikovatelnosti. Stejně tak se nepodařilo právně uchopit nastupující vývojové trendy technologických inovací tak, aby bylo možné jejich zapracování do zákona. Posouzení stupně implementace konceptu Průmyslu 4.0 nebo připravenosti na jeho implementaci neexistuje.

Pro určení vyšší přidané hodnoty výrobních projektů proto byly zohledněny i výsledky projektu INKA – Inovační kapacity 2014+. V rámci tohoto projektu byly sledovány vybrané ukazatele u firem s inovativním předpokladem.

Výsledná čísla jsou značně odlišná mezi malými, středními a velkými podniky, kdy z důvodu úspor z rozsahu ve velkých firmách není v průměru stejný podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nebo výdajů na výzkum a vývoj jako ve firmách malých.

Jako nejvhodnější ukazatele pro posouzení vyšší přidané hodnoty ve výrobě tak byly využity následující:

I. Úroveň mezd zaměstnanců

Vyšší mzdy by měly být logickým důsledkem vyšší produktivity práce a zárukou vyšší životní úrovně obyvatel. Současně se jedná o ukazatel, který je dobře kontrolovatelný a žadatel má možnost tento faktor ovlivnit. Samozřejmě úroveň mezd je diferencovaná podle jednotlivých sektorů zpracovatelského průmyslu i podle regionů.

Podmínka:

- alespoň 80 % zaměstnanců s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce má sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akce realizuje. V případě, že má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu, přepočítá se jeho mzda odpovídajícím poměrem na mzdu při plné pracovní době.

II. Vzdělání zaměstnanců

Vyšší vzdělání zaměstnanců je předpokladem pro existenci kvalifikovanějších pracovních míst, která budou zvyšovat přidanou hodnotu v rámci činnosti investora. Jedná se opět o transparentní ukazatel, který by měl být zárukou, že v rámci činnosti příjemce investiční pobídky bude výroba navázána na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Podmínka by proto byla nastavena jako předepsaný podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním s tím, že v rámci této podmínky bude ještě požadována smlouva o spolupráci s výzkumnou organizací či vysokou školou, jelikož kombinace podílu zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním se smlouvou o spolupráci se jeví jako silnější spojení, které sníží riziko pouze formálního naplňování počtu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

Podmínka:

- uzavření smlouvy o spolupráci s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit výzkumu a vývoje a zároveň alespoň 10% podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce na přepočteném počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce.

III. Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji

Výzkum a vývoj zvyšují inovativní potenciál žadatele, a tím i celé ekonomiky. Podniky s výzkumem, vývojem a inovacemi dosahují významně vyšší produktivity práce. Protože výdaje na výzkum a vývoj mohou mít nejrůznější podobu, byly by pro nastavení investičních pobídek využity zejména náklady na výzkumné a vývojové pracovníky. Navíc by se podmínila i spolupráce v oblasti aktivit výzkumu a vývoje s výzkumnými institucemi nebo vysokými školami, která by se prokazovala prostřednictvím uzavřené smlouvy.

Podmínka:

- podíl výzkumných a vývojových pracovníků dosahuje na celkovém přepočteném počtu zaměstnanců nejméně 2 %. Výzkumným a vývojovým pracovníkem se rozumí zaměstnanec, jehož hlavní pracovní činností je soustavná a prokazatelná činnost v oblasti výzkumu a vývoje příjemce investiční pobídky.

Všechny výše uvedené podmínky směřují k zajištění provázanosti investiční akce ve výrobě s vyšší přidanou hodnotou, byť každá jinou cestou. Nebylo by proto vyžadováno splnění všech 3 podmínek najednou, ale jen některých. Podmínka úrovně mezd uvedená pod bodem I. by byla povinná pro všechny příjemce ve výrobě, neboť se jedná o chtěný výsledný stav, a současně by byla stanovena povinnost fakultativního splnění jedné z dalších dvou podmínek – vzdělání zaměstnanců nebo počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji.

IV. Zrušení podmínky vzniku nových pracovních míst

Aby zůstala výroba ve zpracovatelském průmyslu konkurenceschopná, musí se přizpůsobovat technologickému pokroku a reagovat na vývoj v technologických inovacích. Vyšší produktivita práce v oblasti výroby tak není spojena se vznikem nových pracovních míst, ale naopak s vyššími náklady do nejnovějších technologií nevyžadujících permanentní přítomnost lidské obsluhy. Vyšší stupně automatizace a nastupující digitalizace výroby tak přispívají naopak ke snižování výrobních míst. V rámci novely zákona o investičních pobídkách se tak navrhuje v návaznosti na zavedení podmínky realizace investiční akce v činnosti s vyšší přidanou hodnotou odstranit povinnost vzniku nových pracovních míst.

2. Dostupnější podpora v hospodářsky problémových regionech

Ministerstvo pro místní rozvoj na základě multikriteriální analýzy sociálně ekonomických podmínek rozvoje území navrhuje v rámci strategie regionálního rozvoje České republiky vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pro období 2014-2020 se jedná o hospodářsky problémové regiony, které jsou tvořeny územím 57 obcí s rozšířenou působností. Zvýhodnění těchto regionů v rámci programů veřejné podpory je Ministerstvu průmyslu a obchodu uloženo usnesením vlády č. 344 ze dne 15. května 2013. Pro tyto regiony by novelou zákona o investičních pobídkách byla stanovena výjimka z vyšší přidané hodnoty za účelem směřování výrobních investic do těchto regionů.

V rámci investiční pobídek jsou regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti zvýhodňovány nejen prostřednictvím státem podporovaných regionů, ale vzhledem k jejich dlouhodobému vymezení (aktuálně na 6 let) je využíváno i pružnější hledisko přes míru nezaměstnanosti v okrese. Na tuto míru nezaměstnanosti je pak navázáno i poskytování hmotné podpory na pracovní místa. S ohledem na velmi nízkou nezaměstnanost, a tím pádem i sníženou potřebu k poskytování těchto příspěvků, by pro projekty výroby bylo zachováno relativní poměřování míry nezaměstnanosti (tj. příspěvky na pracovní místa by byly poskytovány pouze tehdy, přesáhne-li míra nezaměstnanosti v okrese 125 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice) a zároveň by byla nastavena absolutní míra nezaměstnanosti ve výši 7,5 %. Jednalo by se o nastavení automatického mechanismu, kdy při překročení fixní míry 7,5 % nezaměstnanosti se aktivuje možnost poskytování finančních příspěvků na pracovní místa i v oblasti výroby, a v případě nižší míry nezaměstnanosti v okrese nebude možné ve výrobě tyto příspěvky na pracovní místa poskytovat. Aktuálně nastavené částky hmotných podpor by zůstaly zachovány, tj.

- 100 tis. Kč na tvorbu pracovních míst a 25 % z nákladů na rekvalifikaci a školení v okresech s mírou nezaměstnanosti o 25 % vyšší než průměr ČR a současně s mírou nezaměstnanosti alespoň ve výši 7,5 %,

- 200 tis. Kč na tvorbu pracovních míst a 50 % z nákladů na rekvalifikaci a školení v okresech s mírou nezaměstnanosti o 50 % vyšší než průměr ČR a současně s mírou nezaměstnanosti alespoň ve výši 7,5 %,

- 300 tis. Kč na tvorbu pracovních míst ve zvýhodněných průmyslových zónách.

3. Zlepšení dostupnosti pobídek pro malé a střední podniky

Veřejná podpora v rámci systému investičních pobídek je formálně dostupná pro podnikatele všech velikostí. I přesto jsou malé a střední podniky, které jsou hlavní hybnou silou v inovačním pokroku, zastoupeny v systému investičních pobídek jen menším dílem (cca 1/6). Je obtížné nadefinovat jeden systém podpory tak, aby byl spravedlivě dostupný jak pro malé podniky, tak pro ty velké, neboť různě velké podniky disponují i rozdílnými kapacitami.

Jak vyplývá ze statistik obsažených v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, vývoj počtu žádostí malých a středních podnikatelů reaguje na změny v nastavení podmínek investičních pobídek a investiční pobídky jsou tedy i pro ně motivačním nástrojem. Vzhledem k tomu, že na malé a střední podniky je však cílena velká řada dalších programů, z nichž často naopak bývají velké podniky zcela vyloučeny, neměla by jít snaha o podporu malých a středních podniků v rámci investičních pobídek na úkor jednotnosti systému podpory a zachování efektivity i pro velké investory.

Navrhuje se proto snížit požadavky na minimální výši investice a požadavky na nová pracovní místa v případě příjemců z řad malých a středních podnikatelů na polovinu.

4. Zvýšení pružnosti systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci

Veškeré podmínky, povinnosti i podporované typy investičních akcí jsou aktuálně vymezeny zákonem. Jakákoli změna může být tedy opět provedena pouze zákonem, což je spojeno s výraznou časovou prodlevou vyplývající z délky celého příslušného legislativního procesu (cca 1,5 roku). V rámci změn se proto navrhuje zavést těsnější provázání systému investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací v zemi, a to umožněním vládě rozhodovat o nastavení bližšího provádění některých podmínek zákona o investičních pobídkách prostřednictvím prováděcího právního předpisu, jehož změna je méně časově náročná. Díky této úpravě by tak byl systém investičních pobídek schopný rychleji reagovat na změny v ekonomice.

Zákon o investičních pobídkách by nově vymezoval následující oblasti pouze v obecné rovině:

- podporované typy investiční akce,

- podmínky a povinnosti příjemců investiční pobídky,

- strategickou investiční akci.

Prováděcí právní předpis, konkrétně nařízení vlády, by následně stanovilo:

- které konkrétní investiční akce bude možné podpořit investiční pobídkou za účelem hospodářského rozvoje země,

- minimální výši pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v závislosti na jednotlivých podporovaných typech investičních akcí,

- minimální počet vytvořených pracovních míst v závislosti na potřebách trhu práce,

- konkrétní způsob prokázání vyšší přidané hodnoty,

- minimální limity pro strategickou investiční akci,

- maximální výši finančního příspěvku na pořízení majetku při strategické investiční akci,

- vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku.

5. Další úpravy

S ohledem na praktické zkušenosti s fungováním novelizovaného systému investičních pobídek se navrhuje zkrátit lhůtu pro zachování nových pracovních míst pouze na 5 let u těch míst, která netvoří základ pro způsobilé náklady, ale pouze pro splnění všeobecných podmínek.

Dále by byly precizovány některé dosavadní pojmy zákona o investičních pobídkách na základě připomínek Evropské komise (např. sjednocení pojmů jednoho/propojeného podniku, zpřesnění způsobilých nákladů, zpřesnění podmínek pro nepřemístění činnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru, apod.).

Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Z hlediska rovnosti žen a mužů je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Tabulka hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů

Název a jednací číslo materiálu

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Čj. MPO 20947/18/71100/01000

Stručný popis materiálu

Mezi hlavní cíle novely zákona o investičních pobídkách patří především zlepšení flexibility systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, avšak při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech.

1. Týká se materiál postavení fyzických osob?

x NE □ ANO

Hodnocení Materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

Analýza a popis stávajícího stavu - odůvodnění dopadů na fyzické osoby

Stávající právní úprava systému investičních pobídek má dopad pouze na podnikající osoby; nemá dopad na postavení fyzických osob.

2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné?

x ANO → 3a □ NE → 3b

Analýza a popis výchozího stavu

Postavení žen a mužů je v dané oblasti rovné.

3a. Je-li postavení žen a mužů v dané3b. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti rovné, přináší materiál zhoršeníoblasti nerovné, přináší materiál zlepšení výchozího stavu?výchozího stavu? □ ANO □ NE x NE□ ANO □ NE□ NE

PostaveníPostavení

MateriálMateriálžen a mužůMateriálžen a mužůMateriál přinášípřinášíse nemění.přinášíse nemění.přináší zhoršení.zlepšení.zlepšení.zhoršení.

Hodnocení

Materiál má

neutrální

dopad na rovnost žen

a mužů.

Analýza a popis případných změn materiálu

V rámci předkládané právní úpravy se navrhuje:

- zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to:

a) posílením podpory technologických center a center strategických služeb,

b) zavedením dodatečných podmínek pro podporu výrobních projektů,

- zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele,

- zachovat intenzivní podporu v hospodářsky problémových regionech,

- zvýšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské

situaci.

Další poznámky a připomínky

--

Podrobné odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy je uvedeno v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

S ohledem na aktuální ekonomickou situaci v České republice byly vedeny debaty o tom, jaká národohospodářská opatření by měl stát uplatnit, aby se podařilo posunout Českou republiku dále na cestu rychlejšího přibližování k ekonomikám vyspělých států a udržitelnému ekonomickému růstu, čemuž by mělo odpovídat i nastavení investičních pobídek. Investiční pobídky v dosavadní podobě splnily svoji úlohu, neboť jejich primárním cílem bylo vždy zajištění snížení nezaměstnanosti. Tento základní cíl byl naplněn, neboť míra nezaměstnanosti je nyní na minimu 2,4 %, a je proto potřeba na tomto základu vystavět navazující systém, který se bude specializovat na podporu projektů zaměřených na vyšší přidanou hodnotu. Je to zcela logický, navazující krok k tomu, aby Česká republika mohla dlouhodobě dohnat ostatní vyspělé státy světa.

Protože je systém investičních pobídek upraven na zákonné úrovni, je k jeho změně nezbytná novela zákona. Předložený návrh zákona obsahuje změny dvou zákonů, a to zákona o investičních pobídkách, který je hlavní právní normou celého systému podpory, a také zákona o zaměstnanosti, kde se předpokládá novelizace § 111, který upravuje poskytování dvou forem investiční pobídky (hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení zaměstnanců). V návaznosti na návrhy změn uvedené níže se dále předpokládá novelizace prováděcího právního předpisu k zákonu o zaměstnanosti (nařízení vlády č. 515/2004 Sb.) a vznik nového prováděcího právního předpisu k zákonu o investičních pobídkách.

Podněty pro přípravu novely zákona o investičních pobídkách byly sbírány průběžně. K této problematice proběhla řada jednání a pracovních skupin za účasti odborné veřejnosti, včetně kulatých stolů a konference v první polovině minulého roku. Účastníky konzultací byly zaměstnanci státní správy, ale i široké odborné veřejnosti. Konzultací se účastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Sdružení pro zahraniční investice AFI, poradenské společnosti a další zainteresované osoby včetně významných investorů.

Navrhovaná úprava je nezbytná především z následujících důvodů:

Nízká nezaměstnanost

Díky oživení hospodářského růstu a obnovené tvorbě nových pracovních míst se český trh práce v současné době pohybuje za hranicí přirozené míry nezaměstnanosti. K 31. prosinci 2017 činila obecná míra nezaměstnanost očištěná od sezónních vlivů v České republice 2,4 %. Přes pozitivní vývoj na trhu práce, zejména co se týče míry nezaměstnanosti, se na druhé straně u mnoha povolání objevují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou, kdy poptávka mnohdy převyšuje nabídku. Problémy investorů spojené se zajišťováním kvalifikované pracovní síly se dlouhodobě opakují. V poslední době, v souvislosti s růstem české ekonomiky a zvyšující se poptávkou po práci, nabývá nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro technické a další výrobní obory na svém významu.

Systém investičních pobídek, jakožto hospodářsko-politický nástroj státu, se od svého zavedení zaměřuje na podporu hospodářského růstu prostřednictvím povzbuzení soukromých investic a s tím spojené tvorby nových pracovních míst. Současná situace na trhu práce však ztěžuje možnost podpory nejen vlastní výroby, ale i podpory nevýrobních projektů. Pokud má investor více provozů, prokazuje zvýšení počtu zaměstnanců nejen za podpořený provoz, ale za celou obchodní společnost (IČ), kde se zohledňují všechny provozy. Tuto situaci ještě zhoršuje i fakt, že není možné započítávat do nově vytvořených pracovních míst částečné úvazky či dlouhodobě pobývající rezidenty v Evropské unii.

Vzhledem k současné situaci na trhu práce a nastavení stávajících podmínek jsou tak příjemci investičních pobídek nuceni zaměstnávat i kvalifikačně neodpovídající zaměstnance, což snižuje efektivitu prováděné činnosti a oslabuje produktivitu práce, což následně ovlivňuje i konkurenceschopnost společností. Podmínka vzniku nových pracovních míst i přes nízkou míru nezaměstnanosti také podporuje snahu o přeplácení kvalifikovaných zaměstnanců ve snaze získat je od konkurenčních společností. Tato snaha sice vede k pozitivnímu zvyšování mezd a zlepšování životní úrovně zaměstnanců, pokud však není tento růst mezd doprovázen vyšší produktivitou práce, která by vedla k vyšším ziskům, nebudou schopny společnosti tento trend dlouhodobě ustát.

Navíc v případě výroby ve zpracovatelském průmyslu jde podmínka vzniku nových pracovních míst proti technologickému trendu v celém hospodářství. Nastupující vývojové trendy technologických inovací a jejich zavádění do praxe vede k větší automatizaci a digitalizaci výroby, a tím pádem ke snižování potřeby výrobních zaměstnanců. Investoři, kteří tedy investují do náročných technologií, nebudou moci podmínku vzniku nových pracovních míst splnit a nebudou tak moci investiční pobídky zahrnout do svých rozhodovacích procesů

Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-03-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry- zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-leden-2018.

o realizaci, příp. umístění investice. Investiční pobídky tím budou přístupné pouze výrobám s jednoduššími technologiemi a nižší produktivitou práce, což směřuje proti jejich snaze o podporu udržitelného hospodářského růstu.

Nečinnost v oblasti snahy o získávání projektů s vyšší přidanou hodnotou by vedla k pokračujícímu trendu stávající situace, a sice jednoznačné převaze výrobních projektů s nižší mírou přidané hodnoty. Výroba by tak nadále byla uskutečňována s nízkými náklady a nízkým odměňováním práce. Motivace společností zaměřit se i na zvyšování přidané hodnoty ve výrobě by se tak mohla snížit. Mohl by se tím zpomalit růst podílu vyšší přidané hodnoty na exportech, z čehož plyne, že by Česká republika mohla zpomalit v dalších posunech v globálních hodnotových řetězcích. Česká republika by tak přicházela o jednu z možností jak napomáhat zvyšování své konkurenceschopnosti a produktivity práce.

Nízká přidaná hodnota podporovaných projektů

Výroba ve zpracovatelském průmyslu je zatím stále uskutečňována s nižšími náklady a nízkým odměňováním práce. Výrazně lépe jsou odměňovány předprodukční a poprodukční fáze výrobního procesu. Jedná se především o oblasti výzkumu, vývoje, designu, managementu, marketingu a prodejní služby. Je oceňována schopnost výrobek či službu vymyslet, navrhnout ekonomický způsob výroby a způsob poskytování, a samotný prodej. Pakliže má hospodářská politika zacílit svou snahu na zvyšování produktivity, s čímž souvisí i lepší odměňování zaměstnanců, je třeba hledat cesty, jak se stát koncovým dodavatelem a obsáhnout celý hodnotový řetězec.

V rámci současného nastavení systému investičních pobídek jsou z více než 90 % předkládány žádosti o podporu z oblasti výroby, kde se zákon ukázal jako velmi motivační. Jsou podporovány všechny druhy výrob, bez ohledu na odvětví, region (kromě Prahy), technologickou náročnost výroby, technickou vyspělost výrobku, apod. Jedinými kritérii je hodnota investice provedené do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktuálně je min. 100 mil. Kč a v některých lokalitách dokonce pouze 50 mil. Kč) a počet vytvořených pracovních míst (ve výrobě 20). Toto nastavení vede i k podpoře technologicky nenáročných výrob či výroby produktů, které jsou jen striktním subdodavatelským mezičlánkem bez možnosti vlastní inovace. Systém investičních pobídek v tuto chvíli ani neumožňuje zvýhodnit projekty, které jsou více technologicky náročné, mají větší podíl zapojení do výzkumu a vývoje nebo vyšší podíl kvalifikovanější pracovní síly.

Široká dostupnost investičních pobídek ve výrobě nemotivuje společnosti k investicím do náročnějších aktivit. Pokud jde o nevýrobní projekty, tj. projekty technologických center nebo strategických služeb, pro které jsou investiční pobídky také dostupné, zde se zatím zvýšení počtu předkládaných žádostí neprojevilo. Od roku 2012, kdy byla do zákona o investičních pobídkách zavedena podpora technologických center a center strategických služeb, bylo k 31. prosinci 2017 přijato celkem 502 žádostí o podporu, z toho 8 žádostí bylo z oblasti technologických center a 22 z oblasti center strategických služeb.

Nízký podíl malých a středních podniků v systému investičních pobídek

Segment malých a středních podniků má v systému investičních pobídek dlouhodobě nízké zastoupení (v roce 2017 tvořil podíl malých a středních podniků 14,5 % na celku podaných záměrů získat investiční pobídku v tomto roce). Malé a střední podniky přitom představují významnou součást každé vyspělé ekonomiky. Jsou významnou hnací silou inovací i konkurenceschopnosti a představují také významného zaměstnavatele. Jako celek reprezentují malé a střední podniky v České republice více než 1 milion ekonomických subjektů, přičemž podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2016 činil 56 % a podíl zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v roce 2016 činil 59 %. V rámci systému investičních pobídek by proto měl být podpořen větší podíl malých a středních podniků na účasti v tomto systému podpory. Protože je však na malé a střední podniky cílena velká řada dalších programů, z nichž často naopak bývají velké podniky zcela vyloučeny, neměla by jít snaha o podporu malých a středních podniků v rámci investičních pobídek na úkor jednotnosti systému podpory a zachování efektivity i pro velké investory.

Nízká flexibilita systému investičních pobídek

Aby mohli příjemci investičních pobídek čerpat daňové úlevy je oproti standardním dotačním programům nezbytné ukotvení systému investičních pobídek přímo v zákoně. Zákonná úprava je pro investory také více transparentní a zamezuje vzniku potenciálně korupčních situací. Navíc poskytuje investorům jistotu při procesu posuzování jejich žádostí i při vlastním čerpání investičních pobídek.

Zákon však přímo také stanovuje i konkrétní parametry podporovaných investic (výše investice u jednotlivých typů investičních akcí, počet nových pracovních míst, apod.). Současný systém investičních pobídek v případě změny ekonomické situace není schopný pružně reagovat na tyto změny, a to ani dílčími úpravami. Jakékoli změny je zapotřebí realizovat pouze změnou zákona, což s sebou nese výraznou časovou prodlevu (průměrná doba potřebná ke změně v systému je nyní rok a půl) a odráží se i v počtu novel zákona o investičních pobídkách.

Podrobné vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy je uvedeno v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad.

D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 41 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá,

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,

- ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Navrhovaná právní úprava respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. K dané problematice neexistují nálezy Ústavního soudu.

E) ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Zákona o investičních pobídkách se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:  Smlouva o fungování Evropské unie, zejména čl. 107 a čl. 108 této smlouvy,  nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“),  nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů,  nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,  směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014-2020,  rozhodnutí Evropské komise ze dne 4. února 2014, kterým se schvaluje mapa regionální podpory České republiky na období 2014-2020,  rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. prosince 2014, kterým se schvaluje Plán hodnocení režimu státní podpory GBER: Investiční pobídky v České republice a prodlužuje se vynětí režimu investičních pobídek podle obecného nařízení o blokových výjimkách do 31. prosince 2020.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které v případě, že se členský stát rozhodne investiční pobídky jako nástroj hospodářské politiky využívat, vytváří rámec pro poskytování veřejné podpory. Investiční pobídky spadají do kategorií podpor regionální investiční podpora (upravená čl. 13 a 14 obecného nařízení o blokových výjimkách) a podpora na vzdělávání (upravená v čl. 31 téhož nařízení).

Adaptace obecného nařízení o blokových výjimkách byla provedena novelou zákona o investičních pobídkách, konkrétně zákonem č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela obecného nařízení o blokových výjimkách ze dne 14. června 2017 se podmínek, které dopadají na investiční pobídky, dotýká spíše okrajově. Touto novelou došlo ve vztahu k investičním pobídkám zejména k těmto změnám:

- v rámci podpory na vzdělávání k zpřesnění způsobilých nákladů. Tyto náklady nejsou vnitrostátním předpisem vyjmenovány a při uzavírání dohod s Úřadem práce ČR se aplikují přímo podle obecného nařízení o blokových výjimkách,

- v rámci regionální investiční podpory došlo k těmto změnám:

a. ke zpřesnění podmínky nepřemístění činnosti v rámci Evropského

hospodářského prostoru, která byla nahrazena podmínkou nepřemístění činnosti z jiného členského státu Evropského hospodářského prostoru do provozovny, kde bude realizována podpořená investice,

b. k omezení testu použitého majetku při rozšíření výroby formou zásadní změny

výrobního postupu pouze na velké podniky, což je zlepšením pro malé a střední podniky,

c. k povolení prodeje hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb jakožto

transparentní podpory podle obecného nařízení o blokových výjimkách. Tato změna umožňuje ponechání prodeje pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu jako jednu z forem investiční pobídky.

Výše uvedené změny vstoupily pro stávající režimy podpory v účinnost dne 10. ledna 2018. Protože je obecné nařízení o blokových výjimkách přímo použitelným předpisem k zákonu o investičních pobídkách, jsou pro systém investičních pobídek přímo aplikovatelné.

Z pohledu evropských předpisů pro oblast veřejné podpory je systém investičních pobídek velkým režimem státní podpory, neboť průměrný rozpočet přesahuje 150 mil. EUR ročně. Byl proto sestaven plán hodnocení, podle kterého je průběžně ověřováno, zda jsou naplňovány předpoklady a podmínky slučitelnosti systému investičních pobídek s vnitřním trhem Evropské unie. Protože Evropská komise svým rozhodnutím ze dne 10. prosince 2014 schválila tento plán hodnocení, prodloužila tím i možnost pro poskytování investičních pobídek podle blokové výjimky stanovené nařízením Komise (EU) č. 651/2014 až do 31. prosince 2020. V souladu s výše uvedeným rozhodnutím je Česká republika povinna oznámit Evropské komisi veškeré změny, které mají být v systému investičních pobídek provedeny.

Judikatura soudních orgánů Evropské unie, která by se týkala toho, že státy mohou, ale nemusí poskytovat investiční pobídky, neexistuje. Evropská judikatura se týká pouze splnění/nesplnění podmínek pro poskytování veřejné podpory v konkrétních případech.

F) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

G) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA RODINY A DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Navrhovaná právní úprava jednoznačně posílí mezinárodní konkurenceschopnost České republiky, a to při potřebě nižších nároků na státní rozpočet než doposud, jelikož je

očekáván pokles počtu žádostí o investiční pobídku z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou.

Nároky na státní rozpočet by v diskontované hodnotě měly dosahovat 3,135 mld. Kč ročně

oproti 4,354 mld. Kč při ponechání stávajícího stavu. Výdaje na hmotnou podporu založené na základě této novely budou uplatněny v rámci přípravy rozpočtových dokumentů na příslušné roky.

Přínos pro státní rozpočet, který poplyne především z nových pracovních míst vytvořených podpořenými projekty, byl vyčíslen ve výši 4,271 mld. Kč. Jedná se o zvýšené inkaso státu ze

sociálního a zdravotního pojištění a daní z příjmů fyzických osob z nově vytvořených pracovních míst při zohlednění možného efektu přetahování zaměstnanců. Kalkulace přínosů byla provedena v minimalistické verzi, kdy byly počítány přínosy pouze z 30 % nově vytvořených pracovních míst. Pro nedostatek důvěryhodných dat nebyl do přínosů kalkulován multiplikační efekt investic, který je vyvolán podpořenými investicemi, příjmy z nepřímých daní plynoucí z vyšší produktivity investic či příjmy z daní z příjmů odvedených nad rámec přislíbené pobídky.

Z porovnání pobídkových systémů v zahraničí vyplývá, že společným prvkem pro nejvyspělejší ekonomiky je podpora zaměřená na výzkum, vývoj a inovace. Změna systému investičních pobídek proto s sebou přináší posun v zaměření investičních pobídek od plošné podpory výrobních investic k provázanosti podporovaných investic s výzkumem a vývojem nebo službami. Nová opatření by tak měla přispět ke zvyšování inovačního potenciálu české ekonomiky, růstu produktivity práce, tvorbě pracovních míst s vyšší kvalifikací a obecně ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky.

Navrhovaná právní úprava by měla zlepšit podnikatelské a investiční prostředí v České republice. Za účelem posílení podpory činností s vyšší přidanou hodnotou dojde k navýšení

dotačních forem podpory pro technologická centra a centra strategických služeb. Zásadní změnou je také úprava výpočtu nových pracovních míst, která se nově budou počítat jen za místo realizace investiční akce. Taková úprava by měla usnadnit zejména podporu nevýrobních činností. Také dojde k odstranění některých administrativních překážek při zaměstnávání nových pracovníků v rámci realizace podpořených investic. Bude zavedena možnost zaměstnat na nových pracovních místech pracovníky na částečné úvazky či dlouhodobě pobývající rezidenty, čímž se usnadní situace zaměstnavatelů při získávání nových pracovníků v rámci investičních pobídek. U výrobních projektů bude zcela odstraněn požadavek na tvorbu nových pracovních míst, u technologických center a strategických služeb bude požadavek ponechán, což povede k tvorbě nových pracovních míst s vyššími kvalifikačními nároky. V rámci změn se také navrhuje zlepšení v dostupnosti investičních pobídek pro malé a střední podniky úpravou vstupních limitů, kdy se snižuje povinná výše investice i povinný počet nových pracovních míst na polovinu.

Realizací navrhovaných změn se dále umožní lepší provázanost investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací. Systém investičních pobídek by již nebyl vymezen pouze

zákonem, ale konkretizace parametrů pro jednotlivé investice by byla provedena prováděcím právním předpisem, který představuje až o polovinu rychlejší nástroj pro úpravu systému podpory. Systém tak bude schopný mnohem flexibilněji reagovat na změny v ekonomice a přizpůsobovat upřesnění kvalifikačních požadavků na investice bez potřeby změny celého zákona.

Celkové přínosy navrhované právní úpravy jednoznačně převyšují její náklady.

Navrhovaná změna systému investičních pobídek neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Systém investičních pobídek je přístupný pouze pro podnikající osoby. Z hlediska rovnosti žen

a mužů je návrh neutrální, postavení žen a mužů je v dané oblasti rovné.

Pro podmínku vyšší přidané hodnoty, která bude konkretizována nařízením vlády, se

předpokládá využití některých dat, které jsou zveřejňovány Českým statistickým úřadem.

Jedná se zejména o údaje k průměrným měsíčním hrubým mzdám v jednotlivých krajích, které budou využity jako základ pro úroveň mezd zaměstnanců příjemce investiční pobídky. Navrhovaná právní úprava proto předpokládá, že tyto údaje budou v budoucnu i nadále veřejně dostupné a pravidelně aktualizované (na roční bázi).

Podrobné zhodnocení všech výše uvedených dopadů je uvedeno v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace.

H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů.

Stávající, ani navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek, se nedotýká fyzických osob, ale pouze podnikajících osob. Nejsou proto vyžadovány osobní údaje. Veškeré údaje, které žadatel o investiční pobídku vyplňuje při předkládání záměru získat investiční pobídku, se týkají jeho podnikatelské činnosti. Údaje jsou vyplňovány do standardizovaného tiskopisu, který v současné době tvoří přílohu k zákonu o investičních pobídkách a nově by měl být stanoven prováděcím předpisem.

V záměru získat investiční pobídku žadatel uvádí tyto identifikační údaje: obchodní firmu nebo název, příp. jméno a příjmení podnikající fyzické osoby, sídlo, údaje o ovládající osobě a informace o statutárním orgánu (jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo či datum a místo narození). Veškerá požadovaná data jsou uváděná i ve veřejných rejstřících či listinách. Tyto listiny žadatel k žádosti nemusí předkládat, pokud jsou uveřejněny ve sbírce listin. Údaje nejsou dále zpracovávány. Účel shromažďování uvedených údajů je především identifikační, evidenční a kontrolní.

V žádosti žadatel dále také uvádí údaje ke kontaktní osobě, a to v tomto rozsahu: jméno a příjmení, funkce, telefonní a e-mailové spojení (pracovní). Tyto údaje jsou vyžadovány pro potřeby urychlení a zjednodušení komunikace v případě, kdy je žádost nutné doplnit či opravit. Ani tyto údaje nejsou dále zpracovávány, ani zveřejňovány, jsou pouze později využity pro účely koordinace kontrol a jako kontaktní spojení na příjemce podpory pro účely nezbytného vyhodnocování systému veřejné podpory, které je prováděno na základě povinnosti plynoucí z evropských předpisů.

Dále žadatel uvádí vybrané ekonomické údaje za svou podnikající osobu a údaje o investiční akci, na niž je žádána veřejná podpora, a to v rozsahu nezbytném pro řádné posouzení předpokladů splnění všech relevantních podmínek pro poskytnutí veřejné podpory.

Údaje jsou uchovávány po celou dobu uplatňování veřejné podpory, nejméně však po dobu 10 let jako součást podkladů pro poskytnutí veřejné podpory.

V obecné rovině jsou pravidla pro nakládání a manipulaci s dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu stanovena ve Spisovém řádu ministerstva, který vychází ze zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

Zákon o investičních pobídkách, ani žádná z částí zákona o zaměstnanosti dotčená předloženým návrhem zákona, neuvažuje se sběrem osobních údajů a navrhovaná právní úprava nezakládá žádné nové požadavky na předkládání a zpracování osobních údajů.

V rámci nově navrhované podmínky vyšší přidané hodnoty se u výrobních projektů předpokládá předložení pracovně právních informací souvisejících s určením výše mzdy a náplně práce zaměstnanců. Bude také ověřováno i nejvyšší dosažené vzdělání u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Tyto informace nebudou vyžadovány při předkládání žádostí o investiční pobídku, ale budou až předmětem kontroly na místě. Informace o zaměstnancích nebudou shromažďovány, ani dále používány. Bude pouze nahlíženo do příslušných dokumentů při výkonu kontroly. Smyslem podmínky není sběr dat za konkrétní zaměstnance, ale ověřování agregovaných dat za celou provozovnu.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Identifikace korupčních rizik

1. Povaha právní úpravy

a) Přiměřenost Mezi hlavní cíle novely zákona o investičních pobídkách patří především zlepšení flexibility systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, nicméně při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech. Protože je systém investičních pobídek upraven na zákonné úrovni, veškeré jeho změny je možné činit pouze prostřednictvím zákona.

V rámci předkládané právní úpravy se navrhuje:

- zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to:

a) posílením podpory technologických center a center strategických služeb,

b) zavedením dodatečných podmínek pro podporu výrobních projektů,

- zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele,

- zachovat intenzivní podporu v hospodářsky problémových regionech,

- zvýšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci.

Zákon o investičních pobídkách je realizován od roku 2000 a jeho současné procesní nastavení a rozvržení kompetencí se ukázalo jako dostatečně efektivní. Kompetence orgánů veřejné správy jsou návrhem zákona upravovány pouze v nezbytném rozsahu.

Rozsah dokumentů, které žadatelé o investiční pobídky předkládají, se navrhovanou novelou zákona o investičních pobídkách v zásadě nemění. Pouze v případě, že žadatel nemá ve sbírce listin zveřejněné výroční zprávy nebo účetní závěrky, pak je povinen tyto dokumenty ke své žádosti doložit. Nejedná se ovšem o zvýšenou zátěž pro žadatele, a to vzhledem k tomu, že žadatelé vyplňují v žádosti vybrané ekonomické ukazatele podle účetní závěrky nebo výroční zprávy, kterou mají k dispozici. Žadatelé v záměru získat investiční pobídku provedou nově i analýzu předpokládaných přínosů investiční akce.

Veřejná správa je schopna kontrolovat a vynucovat dodržování regulace v dané oblasti. Kontrola a vynucování jsou upraveny v ustanovení § 7 zákona o investičních pobídkách, které vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením jednotlivých podmínek a povinností.

b) Jednoznačnost Kompetence, práva a povinnosti jednotlivých dotčených subjektů v systému investičních pobídek jsou upraveny zákonem o investičních pobídkách. Tento zákon konkrétně vymezuje podmínky pro poskytnutí investiční pobídky, postup při jejich poskytování, orgány příslušné k posuzování plnění jednotlivých zákonem stanovených podmínek i k jejich kontrole, lhůty pro jejich kontrolu i sankce za jejich nedodržení.

Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím zákonem určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách a v jeho prováděcích předpisech a po obdržení kladných stanovisek všech příslušných dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících právních předpisů. Dotčenými orgány při posuzování předpokladů splnění zákonných podmínek pro poskytnutí investiční pobídky, jakož i kontrolními orgány k těmto podmínkám a jednotlivým investičním pobídkám, jsou:  Ministerstvo průmyslu a obchodu – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a jedné formy investiční pobídky (hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci),  Ministerstvo financí a příslušné finanční úřady – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (slevy na daních z příjmů a osvobození od daně z nemovitých věcí),  Ministerstvo životního prostředí – posouzení a kontrola jedné vybrané podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách,  Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců),  Ministerstvo zemědělství – posouzení jedné vybrané podmínky zákona o investičních pobídkách.

Příslušné pravomoci jsou tak jednoznačně rozloženy mezi několik orgánů veřejné správy, a to vždy s ohledem na věcnou působnost těchto orgánů.

Zákon o investičních pobídkách přesně určuje práva a povinnosti jednotlivých účastníků příslušného řízení a v ustanovení § 7 jmenovitě vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách. Sankce za porušení zvláštních podmínek, stanovených v souvisejících právních předpisech, jsou pak upraveny v rámci těchto předpisů. V rámci stávajícího systému poskytování investičních pobídek tak již existuje funkční systém kontroly včetně sankčního mechanismu.

c) Standardnost V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v případě skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem.

Navrhovanou novelou zákona o investičních pobídkách se nezavádí nové instituty, které by byly nekonzistentní s jinými právními úpravami. Proces schvalování žádosti o investiční pobídku a postup při vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky zůstává navrhovanou novelou zákona zachován. Navrhovaná právní úprava nemění zavedené rozhodovací ani kontrolní mechanismy.

d) Motivace ke korupci v regulované oblasti Povinnosti investorů podporovaných v rámci zákona o investičních pobídkách nejsou zásadním způsobem zpřísňovány. Pouze v případě strategických investičních akcí se nově zavádí povinnost zachovat při realizaci investiční akce její předpokládaný rozsah uvedený v žádosti.

Důvodem je skutečnost, že o podpoře takové investice rozhoduje vláda a je nezbytné, aby tedy údaje v žádosti nebyly nadhodnocovány, ale aby byly posuzovány reálné předpoklady.

Účast investorů na systému investičních pobídek je dobrovolná. Pokud investor podá žádost o investiční pobídku a splní zákonné podmínky, poskytuje se mu investiční pobídka ve výši určené v souladu s prováděcím právním předpisem k zákonu o investičních pobídkách.

Postoj pracovníků veřejné správy ke korupci lze označit za negativní. Vládou byl schválen Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, na jehož základě jsou přijímány vnitřní předpisy jednotlivých úřadů.

Etické kodexy ani korupční kauzy zájmové skupiny příjemců investičních pobídek nejsou známy.

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně zákonem definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání.

2. Rozhodování

a) Rozhodovací pravomoc Řízení o poskytnutí investiční pobídky je správním řízením, ve kterém rozhoduje jeden orgán veřejné správy – Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Žádost investora je posuzována z hlediska předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti, zákona o dani z nemovitých věcí, prováděcích právních předpisů k těmto zákonům a z hlediska souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie. V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům, které jednoznačně vymezuje zákon o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí. Současnou a ani navrhovanou právní úpravou nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí u jednoho správního orgánu. Jednotlivé orgány jsou na rozhodování vzájemně nezávislé a jejich pravomoci jsou rozděleny.

Vzhledem k tomu, že schvalování žádostí o investiční pobídku a následná kontrola příjemců investiční pobídky je rozdělena mezi několik orgánů veřejné správy, pak je tento proces objektivní. Každá žádost se posuzuje individuálně, ale zároveň se hodnotí předpoklady splnění všeobecných a zvláštních podmínek, které jsou přesně definované v zákoně o investičních pobídkách a dalších souvisejících právních předpisech.

Každý účastník řízení má možnost seznámit se s podklady příslušného rozhodnutí. Náležitosti rozhodnutí a podrobnosti ve věci správního řízení stanovuje správní řád.

Rozhodnutí jsou vydávána průběžně na základě podaných žádostí jednotlivých investorů. Četnost rozhodování vykazuje meziroční výkyvy a je ovlivněna jednak nabídkou investiční podpory a také aktuálním ekonomickým vývojem.

b) Kontrolovatelnost rozhodování Dokumenty pro podání žádosti o investiční pobídku jsou veřejně dostupné na webových stránkách agentury CzechInvest. Každý občan se s nimi může seznámit. Dále jsou na těchto webových stránkách zveřejňovány informace o vydaných rozhodnutích o příslibu investiční pobídky.

Způsob schvalování žádostí o investiční pobídku je jednotný, postup schvalování investiční pobídky je stanoven v § 4, 5 a 5a zákona o investičních pobídkách.

Výkon státní správy v oblasti investičních pobídek vyžaduje důkladnou znalost zákona o investičních pobídkách a jeho prováděcích právních předpisů a dalších souvisejících zákonů, zejména správního řádu, kontrolního řádu, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z nemovitých věcí. Při posuzování žádostí je spolupracováno i s oborově příslušnými útvary sekce průmyslu Ministerstva průmyslu a obchodu podle zařazení investiční akce v klasifikaci CZ-NACE.

Veškerá rozhodnutí vydávaná v rámci systému investičních pobídek jsou připravována oddělením investičních pobídek Ministerstva průmyslu a obchodu. Kontrola jednotného rozhodování tak probíhá v rámci tohoto jednoho oddělení.

c) Odpovědnost Rozhodnutí jsou připravována oddělením investičních pobídek Ministerstva průmyslu a obchodu, k vedení řízení je určena vždy konkrétní úřední osoba, která je uvedena v příslušném spisu.

V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům vymezeným zákonem o investičních pobídkách. Příslušné pravomoci jsou tak rozloženy mezi několik orgánů veřejné správy podle jejich kompetencí. Závazná stanoviska těchto dotčených orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí, v každém stanovisku je vždy uvedena osoba, jež danou věc vyřizuje.

Při kontrole investičních pobídek a při vyvozování důsledků za porušení podmínek spolu příslušné kontrolní orgány spolupracují a navzájem si poskytují součinnost. Na každém kontrolním protokolu jsou uvedeny osoby, které kontrolu vykonaly.

Kárná odpovědnost státních zaměstnanců je upravena zákonem 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

d) Opravné prostředky V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v případě skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem.

Protože v rámci individuálních správních aktů musí správní orgán umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a hájit oprávněné zájmy, je účastníkům řízení dávána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a se stanovisky dotčených orgánů před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a uplatnit svoje připomínky. Správní řád rovněž určuje možnosti uplatnění opravných prostředků. Rozhodnutí vydávaná v rámci zákona o investičních pobídkách obsahují všechny nezbytné náležitosti rozhodnutí podle správního řádu, včetně poučení adresáta o možnosti podat opravný prostředek a o lhůtě pro jeho podání.

3. Transparentnost

Návrh zákona nevytváří žádné povinnosti ke zveřejňování informací, neboť tato povinnost je upravena na úrovni evropské legislativy. Údaje o přiznaných investičních pobídkách a jejich příjemcích jsou veřejně dostupnou informací uveřejňovanou na internetových stránkách agentury CzechInvest, která je podřízenou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Informace jsou uváděny od roku 1998 v souhrnných číslech i za jednotlivé projekty v podobě tabulky ve formátu .xls. Informace jsou zveřejňovány až po vydání konečného rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Přístup k těmto informacím není podmíněn předchozí registrací.

Podle čl. 9 nařízení Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 je každý členský stát povinen zajistit zveřejňování informací o poskytnutých veřejných podporách na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za tímto účelem zajistil pro Českou republiku plnění této povinnosti transparentnosti prostřednictvím elektronického systému Evropské komise Transparency Award Module, kde jsou uveřejňovány požadované informace o poskytnutých podporách, včetně investičních pobídek.

Data, na která se vztahují právní předpisy upravující povinnost mlčenlivosti, se nezveřejňují.

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Významnost a eliminace korupčních rizik

Korupční rizika jsou v případě novely zákona o investičních pobídkách významně nízká.

Postup při poskytování investičních pobídek, stejně jako systém kontroly a sankcí, je upraven zákonem o investičních pobídkách již od r. 2000. Za svoji existenci byl zákon několikrát novelizován. V rámci těchto novel byla postupně precizována ustanovení, která vytvářela překážky v aplikaci zákona nebo zaváděla neúměrně přísné sankce.

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny přímo zákonem o investičních pobídkách nebo souvisejícími právními předpisy. Při realizaci systému investičních pobídek nedochází ke koncentraci pravomocí a je vykonávána kontrolní činnost.

J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.