Podobu státních symbolů České republiky stanoví zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. Způsob užívání státních symbolů upravuje především zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Dílčí otázky užívání státních symbolů České republiky jsou upraveny i i v dalších právních předpisech (blíže k tomu viz níže). Platná právní úprava stanoví státní symboly, slovně uvádí jejich popis, zachycuje jejich barevné provedení a obsahuje pravidla pro jejich užívání.
Platná právní úprava užívání státních symbolů neumožňuje oprávněným osobám užívat velký státní znak na vizitkách, internetových stránkách a při mediální prezentaci.
Platná právní úprava výslovně neupravuje povinnost oprávněných osob vyvěsit státní vlajku v den, který je vyhlášen dnem smutku nebo dnem státního smutku.
Navrhovaná právní úprava:
- rozšiřuje možnost užít velký státní znak oprávněnými osobami i při oficiální komunikaci, resp. prezentaci České republiky
- upravuje možnost popoužívání jednobarevných napodobenin státních symbolů,
- stanoví povinnost vyvěsit státní vlajku v den smutku a v den státního smutku a stanoví způsob jejich vyhlášení,u,
- přesouvá skutkovou podstatu přestupku chránícího státní symboly ze zákona o přestupcích do zákona o užívání státních symbolů.
Usnesením vlády č. 74 ze dne 19. ledna 2005 byla schválena Koncepce jednotné prezentace České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra byl uložen úkol vytvořit závaznou grafickou podobu státních symbolů. K realizaci vládou schválené Koncepce jednotné prezentace České republiky je nezbytné novelizovat zákon č. . 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky. Novelizací citovaného zákona bude rozšířena možnost užívat státní znak České republiky oprávněnými osobami při výkonu jejich působnosti (tj. i na hlavičkových papírech, vizitkách, internetových stránkách, při mediální prezentaci apod.).
V souvislosti s novelizací zákona o užívání státních symbolů České republiky se zároveň nově upravuje používání státní vlajky při příležitosti vyhlášení dne smutku a dne státního smutku a a v souladu s legislativními principy v oblasti správního trestání se novelou „přesouvá“ již existující přestupek ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, do zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, přičemž se zvyšuje sankce za jeho spáchání ze 3.000,- Kč na 10.000,- Kč.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Užívání státních symbolů není upraveno právem Evropské unie ani judikaturou Evropského soudního dvora. Mezinárodní závazky neurčují konkrétní způsoby úpravy užívání státních symbolů, s výjimkou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhláška č. . 64/1975 Sb.), která zakazuje bez zvláštního zmocnění příslušných míst užívat jako tovární nebo obchodní známky nebo jako části těchto známek, vlajky a jiné znaky státní svrchovanosti.
Navrhovaná právní úprava nebude mít hospodářský ani finanční dosah na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky ani sociální dopady a a dopady na životní prostředí, neboť státní znaky vyhotovené do nabytí účinnosti navrhované právní úpravy nebude třeba vyměňovat..
K části první - Změna zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky
K bodu 1Pravidla pro užívání státních symbolů nejsou v současné době stanovena pouze v zákoně o užívání státních symbolů, ale i v příslušných ustanoveních jiných zákonů. Jedná se např. o § 33 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, o § 17 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § § 29 odst. 5 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § 31 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § 47 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, o § 108 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, o o § § 64b zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, či o o § § 76 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Protože užívání státních symbolů neupravuje výlučně zákon o užívání státních symbolů, navrhuje se zrušení textu vyjadřujícího požadavek, že státní symboly je možné užívat pouze v souladu se zákonem o užívání státních symbolů. Požadavek na užívání státních symbolů České republiky výhradně na základě zákona vyplývá přímo z ustanovení čl. 14 odst. 2 Ústavy ČR, není proto třeba jej uvádět výslovně v zákoně o užívání státních symbolů.
K bodu 2Zrušením slova „ozbrojené“ se dosahuje souladu se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
K bodům 3 a 4 Navrhovanou změnou se dosahuje souladu vymezení okruhu oprávněných osob v § 2 odst. 1 písm. r) s terminologií nového zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.
K bodům bodu 35Pojem správní akt není v právním řádu vymezen. Předpokládané vymezení v novém správním řádu nakonec nebylo přijato. Dochází proto k upřesnění a a zjednodušení těchto ustanovení.
K bodu 4 Navrhovanou změnou se dosahuje souladu vymezení okruhu oprávněných osob v § 2 odst. 1 písm. r) s terminologií nového zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.
K bodu 56Upravuje se užívání státních symbolů jednotlivými fyzickými osobami, které při v souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob úřední činnosti za tyto osoby jednají za oprávněné osoby. Které fyzické osoby mohou jednat za oprávněné osoby (např. za ministerstva), pak vyplývá z interních aktů řízení.
K bodům 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13 14 a 15 156 V souvislosti se členěním § 2 na odstavce se tato změna promítá i do § 3 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) a c) , § 4 odst. 1 a 3, § 5 a § 7 odst. 4. Bod 7 nadto zohledňuje připomínku Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro ochranu osobních údajů o tom, že by tyto instituce měly mít výslovné oprávnění užít na významných listinách velký státní znak. V bodu 1234 se navíc dále vypouští slovní spojení „úřední akty“, neboť není zcela zřejmé, o jaké akty se jedná, a ani např. nový správní řád takový pojem nezná.
K bodu 8 Tento bod zohledňuje připomínku Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro ochranu osobních údajů o tom, že by tyto instituce měly mít výslovné oprávnění užít na významných listinách velký státní znak.
K bodu 9 10 Tento bod je jádrem novely zákona o užívání státních symbolů. Sleduje se cíl legalizovat v současné době již rozšířený trend užívání velkého státního znaku na hlavičkových papírech, vizitkách a webové prezentaci oprávněných osob. S ohledem na vládou schválenou Koncepci jednotné prezentace České republiky se navrhuje rozšíření možnosti užívání velkého státního znaku oprávněnými osobami v souvislosti s výkonem jejich působnosti. V souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob bude možné užívat velký státní znak nejen při činnosti, při níž jsou vydávány oprávněnými osobami správní akty, ale i činnosti, která je ve své podstatě „prezentací“ oprávněných osob (např. právě i užívání velkého státního znaku na hlavičkových papírech, vizitkách a webové prezentaci oprávněnými oprávněných osobamiosob).
Velký státní znak tak podle navrhované úpravy budou moci za oprávněné osoby, uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) až t), užívat i fyzické osoby, oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů oprávněné osoby nebo pověřené vedoucím oprávněné osoby. Takovým vnitřním předpisem může být například i organizační řád obecního či krajského úřadu.
K bodu 1322Upravuje se užívání napodobeniny velkého státního znaku České republiky. Toto ustanovení uvádí do souladu se zákonnou úpravou praxi, kdy často dochází k užívání jednobarevného napodobeniny namísto velkého státního znaku České republiky na místech, kde je užití velkého státního znaku předepsáno, jako v případě označení budov úřadů,…, které bývá provedeno např. umělecky provedeným zpodobněním velkého státního znaku např. z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálukamene, skla, dřeva či jiného materiálu.
, ke kterému často dochází.
Variantně se přitom předkládá úprava jednobarevné napodobeniny a napodobeniny (tj. i vícebarevné. Varianta I. zavádí jednobarevnou napodobeninu, varianta II pak napodobeninu bez barevné specifikace (tedy i vícebarevnou napodobeninu).
Pro umožnění vícebarevné napodobeniny hovoří to, že napodobenina nebývá zhotovena pouze jednobarevně, i když se jedná o napodobeninu z kovu, kamene, skla nebo keramiky. Někdy bývají v těchto případech zvoleny nejméně dvě mírně odlišné barvy, vyjádřené například různou povrchovou úpravou materiálu, které umožňují odlišení jednotlivých polí. Problematickým by se zde mohl jevit i výklad samotného pojmu jednobarevný.
Proti umožnění používání vícebarevné napodobeniny hovoří to, že by mohlo dojít k rozvolnění barevné podoby velkého státního znaku České republiky. Toto rozvolnění barevné podoby velkého státního znaku České republiky by mohlo být vnímáno jako rozporné s úkolem uloženým usnesením vlády č. 74 ze dne 19. ledna 2005, tj. vytvořit závaznou grafickou podobu státních symbolů České republiky. Užití napodobenin velkého státního znaku na místo velkého státního znaku by mělo být spíše výjimkou, než pravidlem. Tato výjimka by přitom měla být jednak důvodná, jednak by neměla snižovat vážnost velkého státního znaku. V současné době jsou napodobeniny velkého státního znaku České republiky hojně užívány zejména k označení budov, kde sídlí oprávněné osoby, a na čelních stranách místností, kde zasedají orgány oprávněných osob. Jedná se zejména o jednobarevné napodobeniny, někdy různých odstínů a povrchové úpravy (ale téže barvy).
Užití této podoby velkého státního znaku lze přitom v řadě případů označit i za vhodnější (historická hodnota budovy, umělecké provedení velkého státního znaku).
V souvislosti s problematikou barevnosti, resp. jednobarevnosti napodobenin je vhodné upozornit, že pokud v minulosti právní normy umožňovaly užití napodobeniny velkého státního znaku, jednalo se (až na jednu výjimku) vždy o napodobeniny jednobarevné.
K bodu 145 Dochází ke změně vyhlašování příležitostí republikového významu. Domníváme se, že za republiku by o vyhlášení příležitosti celostátního významu měla rozhodovat vláda (je je vhodné, aby se vyjádřilo zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí a a další resorty, kterých se příležitost celostátního významu nejčastěji dotýká). V současné době není zákonem stanoveno, kdo den smutku a den státního smutku vyhlašuje. Praxe je taková, že den smutku vyhlašuje vláda (od nabytí účinnosti zákona o užívání státních symbolů vláda vyhlásila den smutku dvakrát).
Navrhovaná úprava tak výslovně upravuje dosavadní praxi vyhlašování dne smutku nebo dne státního smutku, jakož i jejich zařazení mezi příležitosti celostátního významu. V důsledku této úpravy bude v případě vyhlášení dne smutku nebo dne státního smutku vládou následovat automatický postup oprávněných osob a nebude nutno k vyvěšení státní vlajky na půl žerdi dávat výslovný pokyn (postup vypočtených oprávněných osob bude totožný obdobný jako v případech státních svátků). Způsob vyvěšení státní vlajky na znamení smutku pak vyplývá z již existujícího § 9 písm. h) zákona o užívání státních symbolů. Dosavadní pojem „příležitost republikového významu“ je nahrazen pojmem „příležitost celostátního významu“. Jedná se o o terminologické upřesnění. Přídavné jméno "„republikový" “ je v platném právním řádu pro označení územního rozsahu užíváno jen zcela výjimečně. Naopak označení "„celostátní" “ je užíváno k tomuto účelu velmi hojně. Z tohoto hlediska (i z hlediska svého obecnějšího významu) se přídavné jméno "celostátní" jeví jako přiléhavější.
K bodům 167 a 178 V souladu se zásadami koncepce správního trestání byla zcela přepracována sankční ustanovení zákona.
Přeformulováno bylo například ustanovení o udělování pokuty za jiný správní delikt, které je nyní obligatorní. Na správním uvážení orgánu zůstává nadále pouze výše udělené pokuty. Byly doplněny i liberační důvody.
Poškození, zneužití a hrubé znevážení státního symbolu České republiky lze postihovat v rámci trestní odpovědnosti, zejména jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona nebo jako trestný čin výtržnictví podle § 202 trestního zákona. Nedovolenou výrobu a držení státní pečeti a úředního razítka lze postihovat jako trestný čin nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka podle § 176a trestního zákona.
V určitých případech, zejména z důvodu absence materiálního znaku trestného činu, se poškození, zneužití a hrubé znevážení státního symbolu České republiky dosud stíhá jako přestupek, v současné době jako přestupek na úseku všeobecné vnitřní správy podle § 42 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. Přesunem tohoto přestupku do zákona o užívání státních symbolů se naplňuje zásada koncepce správního trestání, podle níž by měly být jednotlivé skutkové podstaty přestupků obsaženy ve zvláštních zákonech, a zákon o přestupcích by měl upravovat řízení o přestupku a obecné otázky přestupkového práva. S přesunem citovaného přestupku se zároveň navrhuje zvýšení sankce pokuty za spáchání tohoto přestupku, a to jednak z důvodů inflačních, jednak z důvodu dosažení vyšší ochrany státních symbolů.
Projednávání tohoto přestupku a ukládání pokut za jeho spáchání je výkonem přenesené působnosti (viz § 95a zákona o přestupcích). Skutková podstata přestupku byla přeformulována tak, aby byl dle zásad koncepce správního trestání upřesněn požadavek úmyslu spáchat přestupek.
V souladu se zásadami koncepce správního trestání je nově stanovena věcná příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, příslušnost k vybírání a vymáhání uložených pokut a rozpočtové určení pokut, které jsou příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil a zásady pro určení výměry ukládané pokuty.
K části druhé - Změna zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Přesunem tohoto přestupku do zákona o užívání státních symbolů se naplňuje koncepce správního trestání, podle níž by měly být jednotlivé skutkové podstaty přestupků obsaženy ve zvláštních zákonech, a zákon o přestupcích by měl upravovat řízení o přestupku a obecné otázky přestupkového práva. Při formulaci tohoto ustanovení bylo postupováno podle čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.
K části třetí - Účinnost
Stanoví se legisvakanční období třiceti dnů.
V Praze dne 16. listopadu 2005
předseda vlády
ministr vnitra