zákon č. 214/2022 Sb.

K části první (zvláštní důvody pro zastavení exekuce):

K § 1:

Právní úprava tzv. milostivého léta se podle předkládaného materiálu bude vztahovat na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. v ustanovení upravujícím tzv. milostivé léto, tedy před 28. říjnem 2021. Navrhovaná právní úprava směřuje k tomu, aby bylo možno v zásadě za obdobných podmínek, jaké byly nastaveny v právní úpravě obsažené v části druhé čl. IV bodu 25 zákona č. 286/2021 Sb., zastavit exekuci vedenou k vymožení pohledávky veřejnoprávního věřitele. Nově by tedy mělo být umožněno těm povinným, kteří zejména z důvodů energetické krize a rostoucí inflace nebyli schopni uhradit jistinu a částku nákladů exekuce v požadované výši, aby tak učinili od 1. září 2022. Jde však pouze o povinné z řízení, která byla zahájena před 28. říjnem 2021. Povinnému se ve srovnání s právní úpravou obsaženou v části druhé čl. IV bodu 25 zákona č. 286/2021 Sb. nově stanoví povinnost sdělit soudnímu exekutorovi písemně do 30. listopadu 2022, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. milostivého léta. Tímto způsobem bude zajištěno, že částka uhrazená povinným od 1. září 2022 do 30. listopadu 2022 bude použita k úhradě nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny vymáhané v exekučním řízení a paušální náhrady nákladů exekuce nebo že soudní exekutor bude informován, že má postupovat podle této části návrhu, protože do dne 31. srpna 2022 byla v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce (a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob). Sdělení povinnému adresované soudnímu exekutorovi by mělo mít náležitosti podle § 42 odst. 4 o.s.ř. Podmínku tzv. milostivého léta spočívající v uhrazení nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny a paušální náhrady nákladů exekuce by povinný měl splnit od 1. září 2022 do 30. listopadu 2022. Tato možnost se v novém zákoně obnovuje opět na dobu 3 měsíců. Právní úprava částky nákladů exekuce se nahrazuje odkazem na nový § 3, v němž je tato částka vymezena podrobněji. Dále se do návrhu zařazuje postup pro případ, kdy soudní exekutor nedodrží procesní lhůtu pro sdělení výše částky, kterou musí povinný uhradit, aby byla splněna podmínka pro zastavení exekuce podle tohoto ustanovení. Lhůta je mu stanovena v § 2 (15 dnů). Návrh poskytuje ochranu povinnému, který o sdělení výše příslušné částky požádá do 15. listopadu 2022, tedy 15 dnů před skončením lhůty pro plnění § 1 odst. 2 písm. a). Pokud soudní exekutor při odpovědi na takovou žádost povinného překročí stanovenou lhůtu, bude se lhůta k úhradě prodlužovat o počet dnů, o který soudní exekutor stanovenou lhůtu překročil. Je třeba zdůraznit, že lhůta stanovená soudnímu exekutorovi je lhůtou procesní, podle § 57 odst. 3 o.s.ř. je procesní lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Lhůta se tedy bude prodlužovat o počet dnů, které uplynou od 15. dne od doručení žádosti soudnímu exekutorovi do dne, kdy soudní exekutor odpověď na žádost odeslal. Protože cílem tzv. milostivého léta je umožnit co nejširšímu okruhu povinných, vůči nimž je vymáhána pohledávka veřejnoprávních věřitelů, aby se po uhrazení příslušné částky vymáhaného dluhu zbavili a exekuce, v níž je tato pohledávka vymáhána, byla zastavena, navrhuje se dále, aby v případě, že povinný požádá o sdělení příslušné částky do 15. listopadu 2022, lhůta k úhradě nekončila dříve než 5 dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď soudního exekutora. Tímto způsobem bude umožněno uhradit příslušnou částku např. i povinnému, který požádá soudního exekutora o sdělení výše částky, kterou má uhradit, dne 15. listopadu 2022, a odpověď soudního exekutora, který dodržel lhůtu 15 dnů, je mu doručena 2. prosince 2022; v tomto případě lhůta k úhradě skončí dne 7. prosince 2022. Podmínka tzv. milostivého léta spočívající v tom, že před určeným datem má být v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce, se vztahuje ke dni 31. srpna 2022. Tzv. milostivé léto tedy bude použitelné v exekučních řízeních, která byla zahájena do 28. října 2022, ale v nichž byly uvedené částky vymoženy do 31. srpna 2022. Právní úprava částky nákladů exekuce se nahrazuje odkazem na nový § 3, v němž je tato částka vymezena podrobněji. Z novelizovaného ustanovení se dále vypouští konkretizace příslušenství, na které se právní úprava tzv. milostivého léta vztahuje. Podle platné právní úpravy se má za to, že celá jistina byla vymožena, pokud je exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva. Vzniká pochybnost, zda se takto formulovaná právní úprava vztahuje na náklady řízení, když např. podle § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Komentář WK k tomuto ustanovení dodává, že v obecné rovině právo na náhradu nákladů řízení vyplývá přímo ze zákona, z norem práva procesního, nicméně konkrétní nárok na náhradu konkrétních nákladů řízení se zakládá až rozhodnutím soudu. Proto doktrína i judikatura konstantně setrvává na závěru, že rozhodnutí soudu o povinnosti k náhradě nákladů řízení je rozhodnutím konstitutivním a teprve jím konkrétní právo na náhradu nákladů řízení vzniká. Právo na náhradu nákladů v nalézacím řízení podle občanského soudního řádu tedy vzniká rozhodnutím soudu v tomto řízení, nikoliv podle hmotného práva. V důsledku navrhované změny bude zřejmé, že se tzv. milostivé léto vztahuje i na případy, kdy je exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého jinak než podle hmotného práva. Dále se vyvratitelná domněnka předpokládající, že v případě řízení, v němž je vymáháno pouze příslušenství, byla celá jistina vymožena, nahrazuje fikcí, která bude použitelná pouze pro účely tzv. milostivého léta (celá jistina bude považována za uhrazenou ode dne 1. září 2022). Tímto způsobem budou vyloučeny pochybnosti o tom, zda lze vyvratitelnou domněnku vyvrátit, když je jistina vymáhána v jiném řízení, a bude postaveno na jisto, že řízení, v nichž je vymáháno pouze příslušenství, spadají do režimu podle části první předkládaného materiálu, tedy že v těchto řízeních se jistina považuje za uhrazenou, ale k tomu, aby exekuce byla zastavena, je třeba ještě doplatit paušální náhradu nákladů exekuce. Při aplikaci právní úpravy tzv. milostivého léta od 28. října 2021 vznikaly v některých případech především na straně oprávněných pochybnosti, zda je penále podle veřejnoprávních předpisů, především penále k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, příslušenstvím, a zda je tedy možno o něm rozhodnout podle části druhé čl. IV bodu 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb., tedy po zaplacení jistiny povinného osvobodit od placení takového příslušenství, případně pokud bylo vymáháno samotné penále, použít ustanovení o tzv. milostivém létu přiměřeně. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. č. j. 10Ad 1/2019 - 47 plyne, že podle

judikatury správních soudů je penále vždy příslušenstvím dlužného pojistného nebo daně a sleduje tak jejich osud, a to bez ohledu na to, zda se jedná o penále v oblasti daňové, pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Nejhojnější je judikatura ve vztahu k daňové úpravě, avšak právní principy

pro ukládání penále v ní vyslovené platí rovněž v dalších jmenovaných oblastech. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 Ads 23/2013 - 56 ze dne 30. 10. 2013, „při ukládání penále v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti přiměřeně platí principy uznávané i v jiných právních odvětvích – především v oblasti práva daňového. […] Analogicky lze z toho dovodit, že penále je také příslušenstvím pojistného, případně záloh na pojistné, a sleduje jeho osud. Uvedená úvaha má oporu i v tzv. principu bezrozpornosti právního řádu... Konkrétně ve vztahu k penále v oblasti veřejného zdravotního pojištění potvrdil tento závěr Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 Ads 67/2014

- 49 … Penále je tedy příslušenstvím pojistného a nikdy se nevyskytuje samostatně.

Z výše uvedeného lze dovodit, že penále k pojistnému je vždy příslušenstvím dlužného pojistného. Daňový řád stanoví v § 2 odst. 5, že příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Pokud jde o smluvní pokutu, je třeba poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/2000, podle kterého smlouva o přepravě v městské hromadné dopravě je uzavírána konkludentním jednáním spočívajícím na straně cestujícího v nástupu do příslušného dopravního prostředku… Tím, že cestující nastoupí do dopravního prostředku, pak

konkludentně přistupuje na celý rozsah poskytované služby. Mlčky přistupuje i na další, obecně známé vedlejší ujednání smlouvy, totiž mít u sebe platnou jízdenku a na vyzvání ji předložit ke kontrole. Pokud však cestující nezaplatí před zahájením přepravy řádně a včas jízdné, které je cenou za poskytované služby, mlčky souhlasí i s tím, že mu bude účtována smluvní pokuta

stanovená a vymáhaná pověřeným pracovníkem dopravce… Sankce, kterou zákon o silniční dopravě umožňuje pověřenou osobou dopravce uložit cestujícímu, který se neprokáže platným

jízdním dokladem, je svou povahou smluvní sankcí za nesplnění povinnosti zaplatit jízdné za

poskytované služby… Nastoupením do vozidla je smlouva uzavřena s tím, že cestující přistoupil na podmínky dopravce, včetně výše a způsobu uložení přirážky k jízdnému. Přirážku k jízdnému, na jejíž vymáhání v exekuci se postup v rámci tzv. milostivého léta rovněž může vztahovat, považuje Ústavní soud za smluvní pokutu. Smluvní pokuta však podle občanského zákoníku není příslušenstvím - podle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. V rámci samostatného zákona obnovujícího tzv. milostivé léto, jehož účelem je kromě jiného i snížení počtu vícečetných exekucí, se navrhuje jasně promítnout uvedené závěry, tj. že penále i smluvní pokuta jsou považovány za příslušenství a povinný má být od jejich placení za splnění dalších zákonných podmínek osvobozen.

V dalším se odkazuje na odůvodnění k pozměňovacímu návrhu č. 5291 k tisku 545, který obsahoval právní úpravu tzv. milostivého léta posléze zařazenou do zákona č. 286/2021 Sb.

K § 2:

Nově ve srovnání s právní úpravou podle části druhé čl. IV b. 25 zákona č. 286/2021 Sb. vkládá ustanovení, které povinnému umožňuje zjistit od soudního exekutora výši částky, která má být uhrazena, má-li být splněna podmínka pro zastavení exekuce spočívající v uhrazení nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny vymáhané v exekučním řízení a paušální náhrady nákladů exekuce, případně mu umožňuje zjistit skutečnost, že do dne 31. srpna 2022 byla v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. Tímto způsobem se bude povinný moci zorientovat v exekučním řízení a zjistit, co může učinit, aby byla exekuce v rámci tzv. milostivého léta zastavena, případně zjistit i to, že příslušné částky jsou již v exekuci vymoženy a, pokud to povinný již neučinil, je třeba pouze sdělit soudnímu exekutorovi, že žádá o zahájení postupu v rámci tzv. milostivého léta.

Soudnímu exekutorovi se rovněž stanovuje lhůta, v níž je povinen na žádost povinného odpovědět. Tato změna je důležitá především s ohledem na časově omezenou možnost uhradit stanovenou částku v rámci právní úpravy tzv. milostivého léta. Důsledky nedodržení lhůty 15 dnů ze strany soudního exekutora jsou upraveny v § 1 odst. 2 písm. a) - pokud povinný požádá o sdělení částky, kterou je třeba uhradit, do 15. listopadu 2022, prodlužuje se lhůta k úhradě o počet dnů, o který soudní exekutor lhůtu překročil. Aby povinný mohl zjistit, o kolik se lhůta k úhradě prodloužila, bude soudní exekutor povinen ve své odpovědi uvést den, v němž mu byla žádost doručena (od následujícího dne běží lhůta 15 dnů pro odpověď), a den, v němž odeslal odpověď. Obecné náležitosti podání účastníka řízení jsou upraveny v § 42 o.s.ř. Z § 42 odst. 4 o.s.ř. plyne, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Pro účely tzv. milostivého léta se vylučuje povinnost doplnění písemného podání učiněného telefaxem nebo v elektronické podobě do 3 dnů předložením originálu podle § 42 odst. 2 o.s.ř. Podle § 42 odst. 3 o.s.ř. platí, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (uznávaný elektronický podpis podle § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů) se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle § 42 odst. 2 o.s.ř. V rámci tzv. milostivého léta i v případě, že elektronické podání povinného nebude opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, nebude požadováno, aby toto podání bylo doplněno předložením originálu, protože bylo vyloučeno použití § 42 odst. 2 o.s.ř. Dále se v zájmu zjednodušení doručování odpovědi na žádost povinného prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu stanoví, že se nepoužijí ustanovení § 47 odst. 2 a 3 o.s.ř. Podle § 47 odst. 2 o.s.ř. při doručování na elektronickou adresu soudní exekutor adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou adresátem. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Z § 47 odst. 3 o.s.ř. plyne, že doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné,

- jestliže se písemnost vrátila soudu jako nedoručitelná, nebo

- jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou. Podle návrhu tedy nebude soudní exekutor vyzývat povinného, aby potvrdil doručení odpovědi datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a doručení nebude neúčinné, pokud povinný nepotvrdí její přijetí podepsanou datovou zprávou. I podle návrhu bude doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu neúčinné, pokud se písemnost vrátila soudu jako nedoručitelná. Návrh výslovně stanoví, že při doručování odpovědi na žádost prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu se odpověď považuje za doručenou dnem jejího odeslání. Na doručování odpovědi se nepoužije ani nová právní úprava doručování pomocí centrální úřední desky.

K § 3:

V tomto ustanovení se podrobněji upravuje paušální náhrada nákladů exekuce, jejíž uhrazení po účinnosti tohoto návrhu nebo vymožení před účinností tohoto návrhu je jednou z podmínek zastavení exekuce v rámci tzv. milostivého léta. Nově se stanoví, že paušální náhrada nákladů exekuce bude činit 1 500 Kč a bude nahrazovat náklady exekuce podle § 87 odst. 1 ex.ř., tedy odměnu soudního exekutora, náhradu paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhradu za ztrátu času při exekuci, náhradu za doručení písemností, odměnu a náhradu nákladů správce obchodního závodu a správce nemovité věci. Bude-li soudní exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, bude se paušální náhrada nákladů exekuce zvyšovat o příslušnou daň z přidané hodnoty. Návrh dále výslovně upravuje postup týkající se nákladů exekuce, které byly vymoženy přede dnem 1. září 2022 a o nichž bylo před tímto datem rozhodnuto (vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce nebo jiné rozhodnutí). Předkládaná právní úprava vychází z toho, že tyto náklady exekuce budou soudnímu exekutorovi náležet buďto zcela, pokud v rámci tzv. milostivého léta bude exekuce zastavována po zaplacení (zbytku) jistiny a paušální náhrady nákladů exekuce, k němuž došlo po 1. září 2022, nebo ve výši přesahující paušální náhradu nákladů exekuce, pokud bude exekuce zastavována poté, co bylo zjištěno, že do dne 31. srpna 2022 byla vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. Výslovně se stanoví, že další náklady exekuce soudnímu exekutorovi nenáležejí, nadále by tedy v tomto ohledu neměly vznikat pochybnosti. Obdobně se upravují i náklady oprávněného - stanoví se, že oprávněnému náležejí náklady oprávněného, o kterých bylo rozhodnuto přede dnem 1. září 2022 a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy, další náklady oprávněnému nenáležejí. Ke zvýšení částky nákladů exekuce došlo zejména z toho důvodu, že nová právní úprava přináší soudním exekutorům při postupu v rámci tzv. milostivého léta novou povinnost - sdělení výše částky, která má být v rámci tzv. milostivého léta doplacena, nebo sdělení skutečnosti, že částky postačující k zastavení exekuce již byly před 1. zářím 2022 vymoženy. Pro splnění této povinnosti se soudním exekutorům stanoví lhůta. Další důvod pro zvýšení uvedené částky spočívá v tom, že jsou do ní zahrnuty všechny položky nákladů exekuce, nikoliv pouze odměna a hotové výdaje soudního exekutora, jak je tomu v platné právní úpravě.

K § 4:

Upravuje se postup týkající se zastavování exekuce a osvobození od placení dalších vymáhaných pohledávek.

V dalším se odkazuje na odůvodnění k pozměňovacímu návrhu č. 5291 k tisku 545, který obsahoval právní úpravu tzv. milostivého léta posléze zařazenou do zákona č. 286/2021 Sb.

K § 5:

Dále se vymezují pohledávky, na které se tzv. milostivé léto vztahuje.

V dalším se odkazuje na odůvodnění k pozměňovacímu návrhu č. 5291 k tisku 545, který obsahoval právní úpravu tzv. milostivého léta posléze zařazenou do zákona č. 286/2021 Sb.

K § 6:

Výslovně se zakotvuje podpůrné užití exekučního řádu.

K § 7:

Navrhuje se zařadit přechodné ustanovení, které zajistí, aby postup v rámci tzv. milostivého léta, v němž byly přede dnem 28. ledna 2022 splněny podmínky tzv. milostivého léta spočívající v uhrazení nebo vymožení stanovené částky, byl dokončen podle právní úpravy účinné od 28. října 2021.

K části druhé (změna občanského soudního řádu):

Podle § 317 odst. 2 o.s.ř. výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče,

dávky pomoci v hmotné nouzi, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Komentář WK k § 317 odst. 2 o.s.ř. uvádí, že v tomto ustanovení se rozumějí dávkami sociální péče - příspěvek na mobilitu (§ 6 a násl. zákona č. 329/2011 Sb.), - příspěvek na zvláštní pomůcku (§ 9 a násl. zákona č. 329/2011 Sb.). (Jirsa, Jaromír a kol., Občanské soudní řízení, 4. část. Wolters Kluwer (ČR), Praha 2019) Zákon č. 329/2011 Sb. používá pojem „dávka sociální péče“ pouze v přechodných ustanoveních nebo v novelizovaných souvisejících zákonech, kde je tento termín nahrazen slovy „dávky osobám se zdravotním postižením“. Podle § 2 zákona č. 329/2011 Sb. se osobám se zdravotním postižením poskytují tyto dávky: příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Zákon č. 329/2011 Sb. ruší vyhlášku č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a definitivně ruší zbylá ustanovení zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje příspěvek na péči, termín „dávka sociální péče“ nepoužívá. Občanský soudní řád tedy v § 317 odst. 2 používá termín, který ani zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ani zákon o sociálních službách neznají. Dávky sociální péče upravoval zákon č. 100/1988 Sb. ve znění účinném před tím, než byl zcela zrušen, v části třetí s nadpisem „Sociální péče“. Z § 73 odst. 6 náležejícího do části třetí plynulo, že v rámci sociální péče se poskytují zejména peněžité a věcné dávky a mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených. Podrobněji dávky sociální péče upravovala vyhláška č. 182/1991 Sb., která v části třetí (Poskytování dávek sociální péče) před svým zrušením zákonem č. 329/2011 Sb. zakotvovala mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany a jako jednorázové peněžité dávky jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvky na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu a jako opakující se peněžitou dávku příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Z důvodové zprávy k zákonu č. 329/2011 Sb. plyne, že (text se vztahuje ke změně zákona o hmotné nouzi obsažené v zákoně č. 329/2011 Sb.) změna zákona o pomoci v hmotné nouzi souvisí se zrušením dávek sociální péče podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. a jejich nahrazením příspěvkem na mobilitu a příspěvkem na zvláštní pomůcku. Příspěvek na péči je upraven v zákoně č. 108/2006 Sb. Z důvodové zprávy k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, lze dovodit, že do příspěvku na péči bylo transformováno zrušené zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu byl rovněž upraven v zákoně č. 100/1988 Sb. Podle § 18 zákona č. 329/2011 Sb. dávky podle tohoto zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí, obdobné ustanovení obsahuje zákon č. 108/2006 Sb. v § 17 odst. 2 ohledně příspěvku na péči. Příjmy, které mohou být převáděny na chráněný účet a v důsledku toho ochráněny před výkonem rozhodnutí (exekucí), jsou vypočteny v § 304d odst. 1 o.s.ř. - kromě jiného jde o příjmy podle § 317 odst. 2 o.s.ř. Předkládaný návrh tedy nahrazuje termín „dávky sociální péče“ poukazem na dávky podle zákona č. 329/2011 Sb., které je nahradily, a dále do § 317 odst. 2 o.s.ř. výslovně zařazuje příspěvek na péči. Nejenom že tak bude přímo z občanského soudního řádu zřejmé, že tyto dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí (exekuci), ale bude možno dovodit, že je po splnění podmínek stanovených zákonem lze převádět na chráněný účet. V části osmé zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., jsou s účinností od 1. 1. 2022 upraveny dvě nové dávky náležející mladým dospělým osobám, které byly do dne nabytí zletilosti nebo plné svéprávnosti v pěstounské péči nebo v ústavní výchově. Těmito dávkami jdou opakující se zaopatřovací příspěvek (§ 50b) a jednorázový zaopatřovací příspěvek (§ 50c). Z hlediska ochrany obou těchto zaopatřovacích příspěvků před výkonem rozhodnutí a exekucí je v ustanovení § 50j odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb. zakotveno, že zaopatřovací příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuce a nemůže být předmětem dohody o srážkách. I přes citovanou zvláštní úpravu v ustanovení § 50j odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb. se navrhuje, aby zaopatřovací příspěvky byly doplněny do výčtu dávek nepodléhajících výkonu rozhodnutí v ustanovení § 317 odst. 2 občanského soudního řádu, a to z toho důvodu, aby i tyto dávky bylo možno při splnění podmínek § 304c a násl. o.s.ř. převádět na chráněný účet povinného. Jestliže ustanovení § 304c odst. 1 ve spojení s § 304d odst. 1 a 3 o.s.ř. odkazují na výčet chráněných pohledávek v § 317 odst. 1 až 3 o.s.ř., kde zaopatřovací příspěvky uvedeny nejsou, nepostačuje vyloučení výkonu rozhodnutí a exekuce proti zaopatřovacím příspěvkům podle speciální úpravy zákona č. 359/1999 Sb. k tomu, aby na chráněný účet povinného byly převedeny peněžní prostředky vyplacené krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky z titulu zaopatřovacích příspěvků.

K části třetí (změna exekučního řádu):

K bodu 1 (§ 55 odst. 7 a 11 ex.ř.):

V právní úpravě zastavování bezvýsledných exekucí zařazené do exekučního řádu zákonem č. 286/2021 Sb. se mění podmínka vymezující bezvýslednou exekuci. Soudní exekutor by nově měl postupovat podle § 55 odst. 7 a násl. ex.ř. v případě, že po stanovenou dobu v exekuci nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc. Podle platné právní úpravy by tak měl učinit, pokud nedošlo ani k částečnému spokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a exekucí nebyla postižena nemovitá věc.

Nově se tedy budou stanoveným postupem zastavovat pouze ty exekuce, v nichž nebylo vymoženo nic. Odpadnou tedy pochybnosti o tom, jaká má být výše vymoženého plnění postačujícího alespoň ke krytí nákladů exekuce.

K bodu 2 (§ 94 odst. 6 ex.ř.):

Předkládanou právní úpravou se mění právní úprava finančního přehledu. V důsledku této změny bude moci účastník exekučního řízení zjistit z tohoto dokumentu nejen celkovou výši plnění, které již v exekuci bylo vymoženo, ale i výši vymožené jistiny, vymoženého příslušenství a výši plnění, které ještě má být vymoženo, podle stavu ke dni vydání informace. Uvedená změna umožní lepší orientaci účastníků v exekučním řízení. Informaci o celkové výši vymáhaného peněžitého plnění, která bude vždy ke konci kalendářního roku aktualizována, zjistí povinný i z centrální evidence exekucí.

K § 10 (přechodná ustanovení k novelizaci exekučního řádu):

K bodu 1 přechodných ustanovení:

Nové přechodné ustanovení staví na jisto, že v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. se použije § 55 odst. 7 až 13 ex.ř. a že i v těchto řízeních lze za splnění dalších zákonných podmínek bezvýsledné exekuce zastavovat. Vzhledem k textaci přechodných ustanovení zákona č. 286/2021 Sb., která počítá s pravidly pro řízení zahájená před účinností zákona č. 286/2021 Sb. (tj. před 1. lednem 2022), je zřejmé, že úmyslem bylo na tato řízení aplikaci § 55 odst. 7 až 13 ex. ř. ve znění zákona 286/2021 Sb. vztáhnout, nicméně vzhledem k absenci explicitního ustanovení se v praxi objevily pochybnosti. Navrhuje se tedy jednoznačně tyto pochybnosti odstranit. Dále se do přechodného ustanovení promítá změna provedená v § 55 odst. 7 a 11 ex.ř., podle kterého se nově budou zastavovat exekuce, v nichž ve stanovené lhůtě nebylo nic vymoženo (a byly splněny další podmínky pro zastavení stanovené zákonem). Vzhledem k formulaci vkládaného přechodného ustanovení se předpokládá, že bude de facto použito namísto části druhé čl. IV bodu 11 zákona č. 286/2021 Sb. (přechodné ustanovení k § 55 ex.ř.).

K bodu 2 přechodných ustanovení:

Z části druhé čl. IV bodu 1 zákona č. 286/2021 Sb. (přechodná ustanovení k novelizaci exekučního řádu) plyne, že není-li dále stanoveno jinak, dokončí se exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. nelze použít nová ustanovení týkající se doručování pomocí centrální úřední desky (§ 56a, 56b a 125a ex.ř.). Pomocí centrální úřední desky má být podle platné právní úpravy doručováno v případě, že by jinak při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb mělo být doručováno na místo trvalého pobytu, které se nachází v místě ohlašovny podle zákona o evidenci obyvatel (§ 56a ex.ř.). Soudní exekutor v takovém případě uloží doručovanou písemnost u sebe a na centrální úřední desce zveřejní výzvu k vyzvednutí písemnosti. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Tento způsob doručování nelze použít např. v případě doručování prvních písemností doručovaných účastníkům exekučního řízení. Tento způsob doručování, který by měl přispět ke zrychlení exekučního řízení a ke snížení nákladů exekuce, lze použít i v dalších případech (§ 56b ex.ř.) - u písemnosti, která je doručována poté, co byla v řízení adresátovi soudním exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu, nebo byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno. Navrhuje se, aby v exekučních řízeních zahájených před 1. lednem 2022 bylo na doručování konkrétních písemností, nebylo-li doručování těchto konkrétních písemností započato přede dnem nabytí účinnosti předkládaného návrhu, možno použít § 56a, 56b a 125a ex.ř. Předmětná ustanovení bude možno použít na doručování každé jednotlivé písemnosti, jejíž doručování započne po účinnosti předkládaného návrhu (tedy i pokud před účinností již byly v daném exekučním řízení doručovány jiné písemnosti). U doručování podle § 56b ex.ř. se ve prospěch adresátů stanoví, že toto ustanovení lze použít v případě, že i písemnosti, u nichž v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu, nebo byly vráceny z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, byly doručeny po dni účinnosti předkládaného návrhu.

K bodu 3 přechodných ustanovení:

Z části druhé čl. IV bodu 1 zákona č. 286/2021 Sb. (přechodná ustanovení k novelizaci exekučního řádu) plyne, že není-li dále stanoveno jinak, dokončí se exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V dalších bodech přechodných ustanovení není zmíněn nový § 67 ex.ř., toto ustanovení lze tedy použít pouze v řízeních, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. § 67 ex.ř. upravuje postup soudního exekutora v exekuci prodejem movitých věcí v případě, že povinný má nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující základní sazbu minimální mzdy, je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni nebo je-li v exekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného. Je-li exekuce prodejem movitých věcí vedena proti výše vymezenému zranitelnému povinnému, může se týkat pouze věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela a jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům. V případě ostatních povinných se podle § 322 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí (exekuce) nemůže týkat těch věcí, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům. Podle § 322 odst. 1 o.s.ř. tedy nelze prodat věci nezbytné a dále věci, které odpovídají obvyklým majetkovým poměrům, pokud by jejich prodej byl v rozporu s dobrými mravy. Komentář Beck k tomu uvádí, že princip ochrany povinného ve výkonu rozhodnutí (exekuci) vyjádřený v tomto ustanovení je limitován tím, o co v tomto řízení především jde, totiž vymoci (a nikoli naopak) plnění, jež bylo povinnému uloženo exekučním titulem. Dané ustanovení je

tedy třeba vykládat restriktivně a podřadit pod něj pouze věci, které povinný nemůže postrádat,

aniž by tím byla snížena jeho lidská důstojnost. Prodat lze věci, které odpovídají obvyklým majetkovým poměrům, jejichž prodej není v rozporu s dobrými mravy, a věci, které obvyklým majetkovým poměrům neodpovídají. Ustanovení je třeba vykládat restriktivně.

Podle § 67 odst. 1 ex.ř. lze v případě exekuce vedené proti zranitelnému povinnému prodat pouze věci, které obvyklým majetkovým poměrům neodpovídají. Zákon stanoví i případy, kdy se tento postup nepoužije, např. v exekuci k vymožení výživného. Protože § 67 ex.ř. přináší opatření ve prospěch zranitelných povinných, návrh směřuje k tomu, aby bylo toto ustanovení možno použít i v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. Navrhuje se, aby § 67 ex.ř. byl použit v těch řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto návrhu nebude proveden soupis movitých věcí nebo bude proveden pouze soupis movitých věcí podle § 327a o.s.ř. Za provádění soupisu je třeba považovat i situaci, kdy nakonec k soupisu žádných věcí nedojde, protože se nepodařilo sepsat žádnou (postižitelnou) věc (§ 326a o.s.ř.) - i v tomto případě jsou činěny kroky k provedení soupisu, v důsledku nedostatku postižitelných věcí však nakonec žádné sepsány nejsou. V § 327a o.s.ř. je upraven soupis zápisem do protokolu, který se provádí v případě, že je údaj o věci povinného znám z rejstříku, případně seznamu zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem. V případě, že jde o soupis podle § 327a o.s.ř., se podle § 67 odst. 2 písm. b) ex.ř. ustanovení § 67 odst. 1 ex.ř. zakotvující ochranu zranitelných povinných nepoužije. Není tedy důvod, aby bylo na provedení soupisu podle § 327a o.s.ř. použití § 67 ex.ř. ve prospěch zranitelných povinných vázáno.

Podle přechodných ustanovení k novelizaci exekučního řádu obsažených v zákoně č. 286/2021 Sb. (b. 10) na řízení o návrhu na odklad podaném v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 54 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Z platné právní úpravy tedy plyne, že podá-li povinný návrh na odklad exekuce podle § 54 odst. 7 (odložení exekuce prodejem movitých věcí, sdělí-li povinný, že bude pravidelně splácet nejméně stanovené částky) v řízení zahájeném před 1. lednem 2022, řízení o odkladu exekuce z tohoto důvodu tím bude zahájeno. V řízeních zahájených ode dne účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. je možno podle § 54 odst. 7 ex.ř. rozhodnout o odkladu exekuce i bez návrhu, ale i v tomto případě zákon požaduje úkon povinného - písemné sdělení o tom, že bude zasílat měsíční splátky na zvláštní účet soudního exekutora.

K bodu 4 přechodných ustanovení:

Podle § 94 odst. 3 ex.ř., který byl do exekučního řádu zařazen zákonem č. 286/2021 Sb., je soudní exekutor povinen na základě písemné žádosti účastníků řízení a dalších oprávněných osob zpřístupnit elektronicky kopii exekučního spisu vedeného v elektronické podobě, nebo tuto kopii zaslat na datovém nosiči oprávněné osobě. Za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů. Toto ustanovení se podle platné právní úpravy nepoužije v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., tedy před 1. lednem 2022. Protože však jde o opatření, které by mělo přispět k lepší orientaci oprávněných osob, především účastníků, v exekučním řízení, a tedy i k zefektivnění exekučního řízení, navrhuje se, aby toto ustanovení týkající se výhradně spisů vedených v elektronické podobě bylo možno použít i v řízeních zahájených před 1. lednem 2022. Zneužívání dané možnosti ze strany oprávněných osob brání možnost soudního exekutora požadovat za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu úhradu nákladů.

K části čtvrté (účinnost):

Navrhuje se účinnost od 1. září 2022. Předkládaný materiál umožňuje povinným, kteří zejména z důvodů uvedených výše nemohli využít institutu tzv. milostivého léta v době od 28. října 2021 do 28. ledna 2022, aby tak učinili znovu. Naléhavý obecný zájem odůvodňující jinou než zákonem stanovenou účinnost návrhu lze spatřovat v tom, že je na místě postup v rámci tzv. milostivého léta uplatnit co nejdříve po skončení účinnosti tohoto institutu v lednu 2022 (jde v podstatě o prodloužení možnosti postupu povinného v rámci tohoto institutu) a zároveň je vhodné připravit co nejpříznivější podmínky pro další využití tohoto institutu, a to jak pro povinné, tak pro soudní exekutory. Vhodnější se proto jeví tzv. milostivé léto obnovit od září 2022, nikoliv v průběhu letních měsíců. Povinný bude moci splnit částečně svoji povinnost v rámci tzv. milostivého léta pouze po dobu 3 měsíců. Je třeba připomenout, že co nejširší využití tzv. milostivého léta má význam jak pro samotné povinné, tak pro oprávněné (bude jim vyplacena alespoň část vymáhaných pohledávek) a pro soudní exekutory (bude jim uhrazena alespoň část nákladů exekuce, k čemuž u bezvýsledných exekucí nedochází), ale i význam celospolečenský, protože snížení počtu exekucí by mělo přispět ke snížení počtu osob pohybujících se v šedé ekonomice a snížení nároků na sociální systém. Co nejdřívější účinnost předkládaného návrhu také zúží prostor pro ty povinné, kteří by případně chtěli přestat splácet svůj dluh za standardních podmínek a čekali by na výhodnější tzv. milostivé léto. I když jsou využívány všechny zákonné možnosti urychlující postup v legislativním procesu, není reálné, že bude ukončen dříve než v průběhu letních měsíců. Poté by měla následovat alespoň minimální legisvakance, která účastníkům exekučního řízení, zejména povinným, a soudním exekutorům umožní přípravu na další tzv. milostivé léto od 1. září 2022.

V Praze dne 18. května 2022

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.

Ministr spravedlnosti:

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., v.r.