zákon č. 216/2005 Sb.

K čl. I.

K bodu 1.:

Ustanovení současného § 3 obch. zák. se neruší, nýbrž přemisťuje do nového § 33. Zákon sjednocuje úpravu a v ust. odstavce 1 formuluje, že zvláštní zákon může stanovit zápis jiné osoby, jedno zda fyzické či právnické (v důsledku se tak nepřebírá dnešní odst. 3 písm. c), které je subsumováno.

K bodu 2.:

Vzhledem k tomu, že tento zákon vkládá do obchodního zákoníku rozšířenou úpravu a paragrafované rozmezí tomu nepostačuje, návrh formuluje nová ustanovení pod § 27 až § 34 a § 34a až §34o.

Návrh zákona není celkovou rekodifikací, proto v řadě ustavení odkazuje na dosavadní pojetí a dosavadní argumentaci a zaměřuje se pouze na změny a doprovodná vysvětlení.

§ 27:

Obecné pojetí obchodního rejstříku jakožto veřejného seznamu zůstává nezměněno. Nadále je to registr, který je veden soudy, a zanáší se do něj údaje o podnikatelích (tedy nejen českých, ale i zahraničních osobách a o jejich podnicích apod. – v tomto se již nerozlišuje, protože i zápis o podniku nebo jeho organizační složce je zápisem o podnikateli). Povinnost vést samostatnou složku pro každého podnikatele nebo organizační složku podniku bude zobecněna na celý rejstřík, nikoliv pouze pro sbírku listin (důvodem je čl. 3 odst. 1 1. směrnice).

S odkazem na zmiňovanou změnu 1. směrnice je formulováno, že je obchodní rejstřík veden v digitální podobě, tedy dosavadní listinný rejstřík by byl nahrazen novým elektronickým médiem, které by bylo snadněji kontrolovatelné a případně propojitelné s Evropským obchodním rejstříkem (ECR).

§ 28:

Princip formální publicity zůstává zachován. Jedná se tedy o rejstřík veřejně přístupný, když každý z něj může požadovat určité informace a takováto služba může být přiměřeně zpoplatněna.

Pro případ digitalizace systému se formulují nová pravidla pro listinný nebo elektronický výpis. Podle čl. 3 změněné směrnice se předpokládá přednostní vydávání výpisu v elektronické podobě, ledaže se o listinný výpis výslovně požádá. Ověřený (certifikovaný) výpis v elektronické podobě je však možné požadovat, jen jsou-li splněny požadavky zvláštního zákona. Povinná informace v listinné podobě o skutečnostech a listinách z doby před 1.1.1997 vychází ze směrnicí předpokládané lhůty 10 let, před kterou nemusí členský stát rejstřík „překlápět“.

§ 29:

Princip negativní i pozitivní materiální publicity zůstává rovněž zachován. Účinnost zápisu tak bude vázána na zveřejnění, resp. 16. den od zveřejnění, ledaže se prokáže důkazní předpoklad zákona.

Odstavec 6 navazuje na nově předpokládanou možnost ukládání listin do sbírky listin i v jiných jazycích a formuluje tak ochranu třetích stran – srov. § 34n odst. 4. – je tak reagováno na změnu 1. směrnice.

§ 30:

Dosavadní pojetí vazby vzniku funkce statutárního orgánu nebo jeho člena na zápis resp. odmítnutí zápisu je zachováno v souladu s dosavadním § 27 odst. 6 a 7 – je přestylizováno.

§ 31:

V souvislosti se změnou procesněprávní úpravy a v souladu s řadou právních úprav v Evropě se zavádí povinné formuláře. Oproti některým úvahám se z důvodu nového pojetí soudního přezkumu zavádí povinnost podat návrh na formuláři, který pro tyto účely vydá MSP – není tedy možné podívat návrh na vlastním formuláři, byť by byl obsahově stejný. Došlý návrh, bude-li na zákonném formuláři, bude přezkoumáván v zásadě pouze formálně (viz návrh změny o.s.ř.) a každý podnikatel tak bude odpovídat za případné prodlevy v řízení z důvodu nedostatku vyplnění apod. V zákoně se pro zvýšení právní jistoty a přehlednosti stanoví, že MSP vydá předpokládané formuláře vyhláškou a zároveň je umístí na webové stránky tak, aby k nim měl každý a zdarma přístup a mohl si je pro potřeby návrhu „stáhnout“ – zdarma je vázáno na službu poskytovanou MSP konečným účastníkům, nikoli na poplatky za internetové služby apod.

Současně s návrhem formulářů bude obdobně vydán a uveřejněn seznam všech povinných příloh – soud nebude oprávněn požadovat více, než kolik předpokládají formuláře a seznam příloh. Seznam by měl „opsat“ požadavky z dosavadního zákona – oproti slovenské úpravě se však nepředpokládá novela obchodního zákoníku v tom smyslu, že by se obdobná ustanovení derogovala. Úpravy budou shodné a záleží na konečné podobě nového obchodního zákona, bude-li přijat.

§ 32:

V souladu s předpokladem změny v důsledku 1. směrnice se navrhuje možnost podávat návrh elektronicky. Zákon rovněž přepokládá, že v případě listinného návrhu soud převede došlou dokumentaci do elektronické podoby a v této ji bude uchovávat. Postup při převedení a archivaci by měl upravit zvláštní právní předpis.

§ 33:

Ustanovení sleduje obsah dosavadního § 3, byť jej přestylizovává.

§ 34 - § 34a:

Obě ustanovení jsou převedením dnešního ustanovení § 28 odst. 1 a 2 obch.zák.

§ 34b:

Ustanovení nesleduje dnešní dikci § 30 obch.zák.

Obdobně není převzat dosavadní § 30 odst. 2 vyžadující prokázání vykonávání určitých živností prostřednictvím oprávněné fyzické osoby, a to proto, že tento požadavek je věcí spadající pod živnostenský zákon, který tuto problematiku řeší v § 7.

Po zkušenostech s doručováním do zahraničí a z důvodu stále sílícího tlaku praxe a střetu s evropským právem, kdy omezení povolení k pobytu pro zahraniční osoby, které se mají stát statutárním orgánem nebo jeho členem, porušuje volný pohyb osob a služeb – srov. rozsudek ESD ve věci C-350/96 Clean Car Autoservice, podle něhož výkon vedoucího pobočky nelze podmínit jeho pobytem v cílovém členském státě, se nepřebírá dosavadní § 30 odst. 3. Každá zahraniční osoba si bude muset buď zvolit doručovací adresu na území ČR nebo zmocněnce pro doručování – to platí bez rozdílu pro všechny zahraniční osoby. Listina obsahující sdělení doručovací adresy nebo zmocněnce bude přílohou návrhu – nebude-li tedy přiloženo, soud vyzve k nápravě (formální přezkum), jinak zamítne zápis – toto ustanovení je speciálním k § 49 odst. 2 občanského soudního řádu. Dosavadní odst. 3 bude ostatně muset být po vstupu ČR do EU vykládán v tomto smyslu i bez případné změny.

Specifické doručování, resp. fikce doručení nemají význam a § 46 a § 47 o.s.ř. se uplatní pro všechny subjekty stejně.

§ 34c - § 34h:

Ustanovení jsou shodná s dikcí dosavadního § 28a.

§ 34i:

Ustanovení je shodné s dosavadními § 28 odst. 1 písm. f) a § 29.

§ 34j:

Ustanovení je shodné s dosavadním § 28 odst. 6.

§ 34k:

Ustanovení sleduje dosavadní § 28 odst. 3, resp. 4. Namísto předmětu podnikání organizační složky podniku se zavádí předmět činnosti – protože podniká zahraniční osoba, nikoliv věc (hromadná), kterou má tato v majetku. Obecně se zde v dané chvíli neřeší případy, kdy zahraniční osoba má sice sídlo skutečně v zahraničí, ale podnik má pouze na území ČR – v tomto smyslu se předpokládá hlubší debata nejen na území EU (v rámci návrhu 14. směrnice o přeshraničním přesunu sídla), ale také v ČR v souvislosti s novým obchodním zákonem.

§ 34l - § 34m:

V rovině sbírky listin je sledována dikce § 27a odst. 2 an. Oproti dnešní úpravě je formulována výjimka nejen pro pobočky bank, ale pro všechny finanční a úvěrové instituce, a to v souladu s 11. směrnicí Rady 89/666/EHS o povinnosti zveřejňovat údaje o pobočkách otevřených v některém členském státě společnostmi, které se řídí právem jiného členského státu. Obdobně je oproti dnešní úpravě vyjmuta povinnost ukládat oceňující znalecký posudek na vklad komanditisty, a to z důvodu předchozí změny obchodního zákoníku a nadbytečnosti takovéto povinnosti.

Ukládané účetní dokumenty jsou uvedeny v soulad s čl. 50 4. směrnice – ukládá se také návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky.

§ 34n:

Ustanovení sleduje dosavadní § 27a odst. 7 a 8, avšak se změnami váznoucími na multilingualitě EU a nové dikci 1. směrnice.

Do sbírky listin se i nadále ukládají překlady listin vyhotovených v jiném jazyce než českém, avšak úřední překlad se vyžaduje jen u překladů z jazyků „třetích zemí“ (tj. z jazyků, které nejsou úředním jazykem v žádném členském státu Evropské unie, Švýcarské konfederace nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor).

S ohledem na nadnárodní povahu obchodu a korporací se v souladu se změnou v 1. směrnici zavádí možnost, aby do sbírky listin byly uloženy základní listiny i v jiné jazykové mutaci s tím, že v případě sporu platí český překlad.

§ 34o:

Toto ustanovení sleduje dnešní § 31a a je pouze přestylizováno s tím, že je opuštěn dosavadní odst. 8, který je duplicitní, neboť již dnes plynul z odstavce 1.

Zařazení tohoto ustanovení do oblasti obchodního rejstříku je vadné, nicméně vzhledem k dosavadní podobě zákona a jeho celkové nesystematičnosti, se nemění a i návrh tohoto zákona ho ponechává ve stejné hlavě. Přesun se předpokládá v novém obchodním zákoně, kde se také předpokládá celková věcná změna (srov. příslušné ustanovení v návrhu obchodního zákona a důvodovou zprávu.)

K čl. II.:

K bodu 1.:

Vzhledem k tomu, že tento zákon vkládá do občanského soudního řádu rozšířenou úpravu a paragrafované rozmezí tomu nepostačuje, návrh formuluje nová ustanovení pod § 200a až §200c a § 200da až § 200df.

§ 200a:

Návrh § 200a sleduje dosavadní § 200a.

V souladu s novým pojetím se využívá dikce zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a stanoví se, že rozhoduje vyšší soudní úředník, ledaže zákon stanoví jinak. Platí tedy, že užívá-li zákon slov „rejstříkový soud“, myslí tím vyššího soudního úředníka. Případy, kdy rozhoduje soudce, jsou stanoveny výslovně (prodloužení lhůty pro zápis, přezkum apod.).

Úprava účasti vyššího soudního úředníka je specifikací oprávnění, které vyšší soudní úředník může mít podle cit. zákona. V daném případě však úkoly vyššímu soudnímu úředníkovi nedává soudce, ale přímo zákon, ačkoliv cit. zákon se v ostatním použije (tedy např. i § 7, kdy je dána povinnost vyššímu soudnímu úředníkovi předložit komplikovaný případ přímo soudci – tím však nejsou dotčeny lhůty podle tohoto zákona – pakliže by soudce vyššího soudního úředníka případu zprostil, nerozhoduje on, ale určí jiného vyššího soudního úředníka – jinak by v rámci autoremedury rozhodoval soudce o svém předchozím rozhodnutí, což by popíralo konstrukci tohoto zákona) – avšak vnitřní přesun případů či problémy s odborností jednotlivých úředníků nesmí poškozovat oprávněné a očekávatelné zájmy navrhovatele.

Česká republika tak neopouští soudní přezkum zakládání společností a jejích právní existence, nýbrž pouze technicky přesouvá prvotní rozhodování na nižší stupeň soudního rozhodování a pro případný spor zavádí autoremeduru – viz dále.

§ 200b:

Řízení o zápisu do obchodního rejstříku se v zásadě zahajuje na návrh podaný na zvláštním formuláři (viz výše). Z důvodu rychlosti celého řízení, možnosti zapsat údaj marným uplynutím lhůty a z důvodu zásadní absence věcného přezkumu se zakazuje zpětvzetí návrhu, ledaže je navrhovatel vyzván k doplnění – pak v určené lhůtě může namísto doplnění vzít návrh zpět. Dosavadní formulace zpětvzetí návrhu při zahájení ex officio se nepřebírá, protože při tomto zahájení není zpětvzetí návrhu pojmově možné – pakliže soud zahájí řízení sám, neexistuje návrh.

V případě rozhodování ex officio zákon v souladu s dnešní úpravou § 200b a § 32 obch. zák. upravuje povinou ingerenci ostatních státních orgánů a také to, že soud rozhoduje usnesením, které doručuje účastníkům – to je výslovně řečeno proto, že se pro případný opravný prostředek nepoužije zvláštní řízení podle návrhu, ale standardní odvolání proti usnesení podle § 201 an. o.s.ř.

§ 200c:

Definice účastníka pro potřeby řízení ve věcech obchodního rejstříku je k obecné definici účastníka lex specialis. Jak bylo řečeno výše, účastníkem je pouze podnikatel – tedy zapsaná nebo zapisovaná osoba a nikdo jiný. Osoby, kterých se jinak zápis dotýká (např. zapisovaní členové statutárního orgánu apod.) účastníky nejsou a soud jejich zápis provede pouze tehdy, jsou-li doloženy jejich souhlasy. V tomto není důvodné zvyšovat jejich ochranu, když proces jejich ustanovování vyžaduje jejich účast a oni požadované prohlášení vystavit mohou. Zákon předpokládá buď výslovné souhlasné prohlášení nebo jiný listinný důkaz, ze kterého souhlas plyne. V tomto návrh zákona nesleduje argumentaci důvodové zprávy k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se měnil o.s.ř., protože vhodná ingerence zapisované osoby je dána jeho souhlasem, resp. odmítnutím zápisu při jeho absenci – další ochrana zapisované osoby je nadbytečná a jdoucí nad rámec platné zásady vigilantibus iura.

§ 200da:

Rejstříkový soud z důvodu přehlednosti celého systému, ochrany zákonnosti a zabránění matení veřejnosti formálně návrh přezkoumá, zda splňuje požadavky zákona, zda navržená firma není zaměnitelná nebo klamavá podle obchodního zákoníku a zda je předmět podnikání v souladu s vydanými oprávněními. Kromě zákonem výslovně určených bodů není soud oprávněn provádět jinou kontrolu došlého návrhu, s výjimkou § 200db. Rejstříkový soud tak zjistí, zda je návrh podán v souladu se zákonem na formuláři a s požadovanými listinami a zda je mezi nimi soulad.

Pakliže jsou zjištěny nedostatky, zákon oproti slovenské úpravě dává soudu povinnost, aby vyzval navrhovatele k doplnění a zároveň mu sdělil, v čem spatřuje vadu – soud určí také přiměřenou lhůtu k doplnění. Tato lhůta je propadná. Navrhovatel může namísto doplnění vzít návrh zpět. Soud v případě nesplnění doplnění nebo v případě vadného doplnění další lhůtu neurčí a postupuje podle § 200de. Každý navrhovatel má tak v případě formálních nedostatků návodnou možnost opravy, avšak pouze jednou.

V konkrétním případě zákon nijak neřeší, zda se vyšší soudní úředník za účelem odstranění vady s navrhovatelem sejde, či zda s ním vstoupí v jednání jiným způsobem. Výzva, kterou zákon požaduje, není nijak formalizována a je věcí konkrétního jednání, kterak bude splněna. Zákon se nepouští do kasuistiky a neformuluje způsoby jednání vyššího soudního úředníka.

§ 200db:

Vzhledem k ochraně třetích stran a výsledné publicitě obchodního rejstříku je v některých evropských zemích zachován určitý stupeň materiálního přezkumu. V tomto se pravděpodobně vychází z dikce čl. 10 1. směrnice, který vyžaduje určitou předchozí kontrolu – neřeší ovšem, jakým způsobem má být takovýto kontrola dosažena, jen formuluje obecnou maximu. Český zákonodárce šel cestou soudního přezkumu s tím, že tato původní myšlenka byla následně vývojem narušena stále narůstající rolí notářských zápisů. Stávající úprava tak de facto vytváří dvojí věcný přezkum, kdy notářský zápis s povahou veřejné listiny sice určité jednání osvědčí, soud se však s takovouto informací nespokojí a provádí v souladu s o.s.ř. vlastní přezkum - toto řešení je nejen zdlouhavé a zbytečné, ale zejména je značně nadstandardním a přísným splněním cit. čl. 10. Ten totiž implicitně počítá s případnou rolí notáře a tedy absencí soudního přezkumu. Tuto úvahu vzali za své v řadě států EU, kde existenci notářských zápisů (s imanentní odpovědností notáře) považují za dostatečný přezkum z pohledu čl. 10 cit. směrnice.

Některé státy tak opouštějí hmotněprávní přezkum vůbec a některé ho formulují pouze z části. Inspirativní slovenská úprava vyjmenovává jednání, která přezkumu podléhají, oproti tomu např. nová úprava izraelská, čerpající z úpravy britské, formuluje jen obecná přezkoumatelná témata. Bylo by nesprávné, vzhledem k dopadu pro třetí strany a vzhledem k dikci čl. 10 cit. směrnice, hmotněprávní přezkum zcela opustit. Jistě má své místo v otázkách statusové povahy a případných dopadů na třetí osoby. V tomto také návrh zákona postupuje a formuluje povinnosti soudu přezkoumat věcné splnění podmínek týkajících se vzniku korporace, osobního složení společnosti (tedy zda jsou společníky osoby oprávněné jimi být, zda jsou např. v k. s. komplementář a komanditista, zda je zákonný počet společníků apod.) – soud zde je samozřejmě vázán zákonem, tedy nemůže požadovat něco, co zákon jako povinnost navrhovateli neukládá. Je nutné držet maximu, že soud by měl vyžadovat pouze takové údaje, které zákon zná. Zároveň se vychází z toho, že je-li určitý údaj zřejmý z nějaké listiny, není nutné dokládat znovu obdobnou listinu byť s jiným označením (např. souhlas osoby pro její jmenování statutárním orgánem). Platí tedy, že soud je jako každý jiný orgán veřejné moci vázán obecnou ústavní kautelou – enumerativnosti státních pretenzí (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny).

V souladu s čl. 10 cit. směrnice a rolí notářských zápisů coby veřejných listin nadaných presumpcí správnosti se hmotněprávní přezkum však vylučuje v případech, kdy o jinak přezkoumávaných skutečnostech byl pořízen notářský zápis nebo zápisy. Soud tedy v případě, že existují relevantní notářské zápisy, hmotné právo nepřezkoumává a pouze formálně zjistí, zda jsou tvrzené údaje v souladu s těmito zápisy. Jsou-li zápisy pouze o některých z přezkoumávaných skutečností, soud zbylé údaje přezkoumá podle zákona.

Je samozřejmé, a plyne to i z notářského řádu, že notář v tomto případě má zvýšenou roli. Zákon proto formuluje povinnost notáře, aby se přímo v zápise vyjádřil, že jím ověřované jednání je v souladu s právními předpisy, případně zakladatelskými listinami (obdobně § 80a odst. 2 notářského řádu). V konkrétním případě je tak věcí samotného podnikatele a jeho statutárních orgánů, zda dodají notáři veškeré relevantní údaje a listiny, aby mohl v souladu se zákonem notářský zápis provést. Notář samozřejmě postupuje podle zákona a v případě, že má vážné a důvodné pochybnosti o správnosti ověřovaného jednání, může o tomto učinit do zápisu výhradu – zde je předpokladem, že nejdříve upozorní samotného podnikatele a ten případné vady odstraní – zásada vigilantibus iura navádí, že tato problematika není věcí soudu, ale samotného podnikatele. Pakliže notář takovouto výhradu učiní a notářský zápis je v této podobě dodán na soud, případně není-li notářský zápis z pohledu zákona platným úkonem, soud provede přezkum, jakoby notářský zápis neexistoval. Fakticky by však k tomuto docházet nemělo, protože jednání, která podléhají věcnému přezkumu podle návrhu tohoto zákona, jsou jednáními, ke kterým obchodní zákoník vyžaduje notářský zápis a ty se ve valné většině pořizují jako notářské zápisy podle § 80a notářského řádu.

Za veškeré vady notářského zápisu, stejně jako za případy, kdy notář vydal potvrzení, které se však nezakládalo na pravdě, notář odpovídá. V tomto se ostatně opět nic nemění, protože odpovědnost notáře je založena již stávajícími právními předpisy.

Řešení minimalizace hmotněprávního přezkumu samozřejmě nastoluje, resp. může nastolovat celou řadu problémů. Předně je třeba říci, že rejstříkový soud nesmí zkoumat takové údaje a listiny, které nejsou určeny v textu tohoto paragrafu. Vyplývá z toho, že celou řadu dnes zkoumaných skutečností soud již zkoumat nebude, a to i když o nich nebude předložen notářský zápis. V tomto se vychází z teze, že základem obchodní společnosti je smlouva, a údaje, které je nutné pro ochranu třetích osob zapisovat, nejsou veškeré údaje o společnosti. Stejně jako u smlouvy o tichém společenství a u jiných smluv není vyžadováno zapsání a zveřejnění relevantních údajů a listin do obchodního rejstříku, aniž by byly poškozeny oprávněné zájmy třetích stran, tak ani u obchodních společností toto není nutné. Řada zapisovaných údajů je věcí vnitřního života společnosti a dopadu na třetí osoby je nulový. Pakliže tomu tak není, je třetí osoba chráněna nejen principem publicity obchodního rejstříku, ale také zásadou dobré víry a teorií ochrany řádně nabytých práv. Účelem zákona nemůže být neomezená ochrana proti podvodnému jednání či různým raritním jednáním, která mohou nastat, když tato problematika je věcí soukromého sporu a jako taková by měla být řešena v rámci civilního sporu, případně za ingerence policie apod. Případů, kdy bude zapsána skutečnost vycházející z padělaného dokumentu apod., nebude jistě mnoho a jejich problém bude řešitelný spoluprácí státních orgánů a aktivitou poškozené osoby – dnes je to ostatně částečně řešeno v § 131 obch. zák., který je touto novelou nedotčen. Soud tak v případě, že je mu předložena řádná dokumentace, zaeviduje navrhované skutečnosti a případný rozpor o pravosti předložených listin apod. je mimo jeho rozhodovací pravomoc a i mimo jeho zájem – on pouze eviduje. Hmotněprávní rozpory uvnitř procesu vzniku jednání podléhajících zápisu jsou věcí jiných řízení a jiných orgánů státní správy či dokonce orgánů rozhodčích apod.

Nápomocným, byť vcelku silným argumentem budiž také dikce cit. čl. 10 1. směrnice, která o věcněprávním přezkumu ničeho nestanoví. V zásadě by česká právní úprava mohla být formulována tak, že by se věcněprávní přezkum opustil zcela a vystačilo by se pouze s notářskými zápisy a jinou ingerencí notáře, kterou stávající právní řád zná. Pakliže je možné opustit věcněprávní přezkum úplně, pak jeho částečné zachování není nic, co by porušovalo zásady či co by narušovalo právní jistotu. Zákon sice vychází z dílčího a podmíněného zachování věcného přezkumu proto, že i nadále uznává fiktivnost právnické osoby a tedy zvýšenou potřebu ochrany třetích stran, ale hlavní důvod je jinde. Tím je dosavadní doktrinální podoba obchodního zákoníku a paradigmatické pojetí nauky obchodního práva, kdy posun obchodního rejstříku (evidence) blíže k evidenčnímu náhledu je věcí komplexnější změny obchodního práva.

§ 200dc:

Pro rychlost celého procesu je stanovena kogentní lhůta, v níž musí být rozhodnuto. V tomto se vychází ze zahraničních zkušeností a z reálných možností českých soudů. Jsou-li splněny požadavky zákona, případně je-li v řádné lhůtě doručeno doplnění, soud rozhodne do 5 pracovních dnů. Lhůta je obdobná se slovenskou úpravou a také se lhůtou navrhovanou zákonem o registrátorech. Je samozřejmé, že lhůta by mohla být i kratší, ve světě není ostatně nezvyklé, že zápis se provede do několika málo hodin, nicméně z důvodu dále popsané domněnky zápisu a z důvodu reálných možností českých soudů se uznává za vhodnou a dostatečnou lhůta 5 pracovních dnů – nic samozřejmě nebrání tomu, aby bylo rozhodnuto dříve. Kratší dobou, o které zákon mluví, je např. doba 3 dnů podle § 206 odst. 3 obchodního zákoníku.

Některé případy samozřejmě mohou být obtížné, případně posouzení vyžaduje delší dobu. V takovém případě může vyšší soudní úředník požádat příslušného soudce o prodloužení lhůty. Soudce návrhu vyhoví jen tehdy, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a lhůtu prodlouží – maximálně však o dalších 5 pracovních dnů. Souhrnná doba tak nesmí překročit 10 pracovních dnů. Z důvodu existence domněnky zápisu je stanoveno, že prodloužení lhůty je účinné jen tehdy, je-li účastníkovi sděleno před uplynutím zákonné lhůty 5 dnů (případně kratší), aby byl informován a nemohl předpokládat následky domněnky zápisu.

Rejstříkový soud ve věci nenařizuje jednání. Vyhoví-li se návrhu, nevyhotovuje se písemné rozhodnutí, ale provede se bez dalšího zápis a účastník řízení se o tom písemně vyrozumí (s přiloženým výpisem) – zápis se tak považuje za rozhodnutí ipso iure. V případě, že je zcela vyhověno návrhu, vylučuje se možnost přezkumu. Materiální publicita podle obchodního zákoníku tím není dotčena.

Absence rozhodnutí, kterou se může argumentovat, je pouze zdánlivá. Rejstříkový soud rozhodne zápisem a zápis se provádí ke dni určenému v návrhu. Pakliže určený den není, resp. rejstříkový soud tento termín nestihl, provede se zápis ke dni následujícímu po dni zápisu – je tedy rozlišováno faktické provedení zápisu nahrazující rozhodnutí a den, ke které se zápis provádí. Obecně to znamená, že zápis se fakticky může provést např. 1.5.2004 dopoledne, avšak k 2.5.2004 s tím, že pro jeho účinnost vůči třetím osobám platí obecná ustanovení obchodního zákoníku o materiální publicitě.

Vzhledem k přiměřenosti předpokládané délky řízení se nenavrhují „urychlovací“ poplatky, neboť jsou nadbytečné. Jejich zavedení by nebylo protiústavní, obdobnou úpravu má české právo u vydávání pasů.

§ 200dd:

Vzhledem k účasti notáře a vzhledem k tomu, že orgán veřejné moci (soud) má povinnost jednat bezodkladně, je formulována domněnka zápisu pro marné uplynutí zákonné lhůty. Domněnka zápisu, které využívá obchodní zákoník např. ve sféře souhlasu KCP při nabídkách převzetí, není ničím neznámým a její ideový základ je převzat z návrhu zákona o registrátorech. Je samozřejmé, že se s ohledem na dikci čl. 10 cit. směrnice a na konstitutivní účinky některých zápisů objeví celá řada argumentů proti zavedení této domněnky. Tyto argumenty nejsou správné a pro obhajobu domněnky zápisu lze uvést zejména následující:

• konstitutivní či deklaratorní povaha zápisu není předmětem řízení podle o.s.ř., ale věcí obchodního zákoníku,

• soud, stejně jako každý jiný orgán nadaný veřejnou mocí, je povinen jednat tak rychle a kvalitně, aby nepoškozoval zájmy občanů – pakliže tedy je dána přiměřená a dostatečná lhůta pro rozhodování soudů a jedná se o nespornou agendu, není možné ponechávat obranu proti nečinnosti či pomalosti soudů na účastnících řízení,

• navrhovaná lhůta, stejně jako povinnost formulářů a příloh, poskytuje soudu dostatečný čas na to, aby rozhodl nebo si lhůtu v případě naléhavé potřeby podle zákona prodloužil,

• nedostatek osobních kapacit rejstříkových soudů není možné klást na bedra podnikatelů, kteří samozřejmě za požadovanou službu platí soudní poplatky,

• ochrana oprávněných osob a jejich zájmů je zachována zvláštní možností odvolání podle odstavce 3,

• zkušenosti s lhůtami napříč EU jsou dobré a po skutečně funkčních lhůtách je v řízení ve věci obchodního rejstříku voláno již dlouho,

• návrh zákona předpokládá kvalitu návrhů a jejich obsahu a vylučuje opakovaný “pingpong“ výzev k doplnění a vyjádření účastníka,

• jak bylo řečeno, údaje, které jsou pod věcněprávním přezkumem, jsou podle obchodního zákoníku v režimu nutných notářských zápisů, čímž se věcněprávní přezkum soudu prakticky minimalizuje a soudy tak budou mít dostatek času na pouhé formální zjištění shody,

• soud může také zjistit náležitosti návrhu a ponechat uplynout lhůtu záměrně.

Platí tedy, že uplynutím lhůty se zápis považuje za provedený v souladu s návrhem a rejstříkový soud o této skutečnosti vyrozumí účastníka s výslovným upozorněním, že zápis nastal domněnkou.

Je samozřejmé, že důsledky domněnky zápisu je nutné řešit také ve vztahu k třetím osobám. Může se stát, že uplynutím lhůty dojde k zápisu skutečností, které neodpovídají zákonu apod. – v takovém případě, který je důsledkem nesprávného úředního postupu se všemi dopady, se samozřejmé oprávněná osoba může dovolávat neprovedení zápisu. Vzhledem k materiální publicitě obchodního rejstříku se však stanoví, že odvolatel musí být osobou, které svědčí právní zájem a musí odvolání učinit do jednoho měsíce od zápisu. Takovouto osobou tak může být např. zapsaný jednatel, pokud prokáže, že z předložené dokumentace neplyne jeho souhlas se zapsáním apod. Pakliže však půjde o kvalitativně hrubší zásah do oprávněných zájmů určité osoby, může soudce uznat také odvolání podané do 3 měsíců ode dne zápisu. Uplynutím 3 měsíců dochází ke konečné prekluzi.

Problematika domněnky zápisu souvisí s problematikou dosavadního § 206 odst. 2, kde je leckdy dovozována protiústavnost tohoto ustanovení. Tento zákon vychází z celkové změny konstrukce účasti soudu, a tedy i derogace jeho přezkoumávací role. Vzhledem k účasti notáře a s ohledem na možnost specifické ochrany až po dobu 3 měsíců toto řešení protiústavním není. Zákon navíc vychází z teze, že ani dosavadní pojetí § 206 odst. 2 není ustanovením protiústavním, s tím, že zásah do oprávněných práv a zájmů soukromých osob zde dán není. Tato práva jsou chráněna jednak ingerencí notáře, jednak aplikací zásady péče řádného hospodáře členů představenstva.

§ 200de:

Je-li návrh nesouladný se zákonem anebo není není-li včas doplněn, rejstříkový soud zápis odmítne ve stejné lhůtě, kterou má pro zápis, ledaže je lhůta v souladu se zákonem jiná. O odmítnutí soud vyrozumí účastníka s tím, že mu výslovně uvede, které důvody vedly k zamítnutí návrhu, a upozorní ho na možnost odvolání.

V reakci na dosavadní praxi a s ohledem na materiální povahu zápisu se stanoví, kdy soud nemůže zápis odmítnout, resp. co je nebo není oprávněn po navrhovateli požadovat. Zejména nemůže vyžadovat něco, co české právo nezná (viz výše zásada enumerativnosti státních pretenzí). Obdobně nesmí požadovat listinu či údaj, který podle práva, kterým se zapisovaná zahraniční osoba řídí, není možné vydat a doložit, a to i v případě, že takovýto doklad český subjekt dokládá. Proti rigidnímu formalismu je stanoveno, že soud zápis nesmí odmítnout také tehdy, pokud jsou některé dokumenty špatně označeny nebo neúplné, pakliže požadovaná informace vyplývá z jiného předloženého dokumentu – to však neplatí, pokud by měl soud za účelem zjištění takovýchto informací provádět věcný přezkum návrhu – opětovně je akcentována pečlivost navrhovatele a jeho povinnost řádného návrhu.

§ 200df:

Z povahy věci je zřejmé, že zamítavé rozhodnutí soudu není možné ponechat bez možnosti přezkumu. Vzhledem k přesunu celé agendy na nižší stupeň rozhodovacích činitelů zákon vychází z pojetí založeného na autoremeduře na základě cit. zákona o vyšších soudních úřednících. Oprávněná osoba je tak oprávněna ve lhůtě do 15 dnů podat písemné odvolání k rejstříkovému soudu. O odvolání rozhoduje vždy soudce (§ 8 cit. zákona) a je oprávněn provádět přezkum opět jen v  tímto zákonem předpokládaném rozsahu. Toto odvolání je tedy řádný opravný prostředek směřující přímo k orgánu, který rozhodnutí vydal. Samotné rozhodnutí soudce, kterým se odvolání nevyhovuje, je rozhodnutím první instance a je tedy napadnutelné odvoláním podle § 201 an. Odvolání podle § 200df není odvoláním ve smyslu § 201 an. – slovenský pojem „námitky“ užívaný namísto „odvolání“ je sice jazykově vhodnější, nicméně v rozporu s obdobným institutem podle cit. zákona o vyšších soudních úřednících.

Povinnost důkazního tvrzení a jeho zvládnutí stíhá odvolatele bez dalšího a soud rozhoduje na základě toho, co je mu v odvolání předloženo – odvolatel tak může v rámci odvolání doplnit údaje a listiny, které byly ve vyrozumění o zamítnutí zápisu uvedeny, a soud po přezkumu podle tohoto zákona a zjištění bezvadnosti zápis provede.

K čl. III.:

V souladu s dosavadním pojetím v jiných zákonech se návrh vyhýbá retroaktivitě a stanoví, že řízení započaté přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí právní úpravou platnou ke dni zahájení řízení.

K čl. IV.:

Předpokládá se účinnost k 1. 7. 2005, s výjimkou vyjmenovaných ustanovení, jejichž účinnost je v souladu s povinností transpozice změny 1. směrnice posunuta na 1. 1. 2007.

Legisvakance po dobu ca. 18 měsíců od doby podání návrhu zákona by měla zajistit, že ke dni účinnosti zákona budou připraveny všechny potřebné podzákonné předpisy a příslušné formuláře pro podávání návrhů. Po dobu odložení účinnosti bude rovněž dostatek času na to, aby ministerstvo spravedlnosti provedlo potřebná personální a organizační opatření na rejstříkových odděleních krajských soudů a případně doplnilo počet vyšších soudních úředníků na těch soudech, na nichž se to ukáže potřebné.

Platné znění příslušných ustanovení obchodního zákoníku s vyznačením navrhovaných změn

§ 3

(1) Do obchodního rejstříku se zapisují:

a) obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon,

b) zahraniční osoby podle § 21 odst. 4.

(2) Fyzická osoba s trvalým pobytem (dále jen „bydliště”) na území České republiky nebo s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona (§ 2 odst. 2 písm. b) až d), se zapíše do obchodního rejstříku na vlastní žádost.

(3) Fyzická osoba, která je podnikatelem ve smyslu tohoto zákona (§ 2 odst. 2 písm. b) až d), se zapisuje do obchodního rejstříku též, jestliže

a) výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 000 000 Kč,

b) provozuje živnost průmyslovým způsobem, nebo

c) tak stanoví zvláštní právní předpis.

(4) Fyzická osoba zapisovaná do obchodního rejstříku podle odstavce 3 je povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co jí tato povinnost vznikla.

***

Hlava III

Obchodní rejstřík

§ 27

(1) Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním právním předpisem (dále jen „rejstříkový soud”).

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak.

(3) Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může osoba, které se zápis týká, namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy. Tyto údaje a obsah listin však není možno namítat vůči třetím osobám do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoby prokážou, že o nich nemohly vědět. Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění; vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu v obchodním rejstříku, jsou však účinné ode dne tohoto zápisu.

(4) Jestliže mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami je nesoulad, není možno namítat vůči třetím osobám zveřejněné znění; třetí osoby se však mohou dovolávat zveřejněného znění, neprokáže-li zapsaná osoba, že jim byly známy údaje zapsané v obchodním rejstříku nebo obsah listin tam uložených.

(5) Třetí osoby se mohou vždy dovolávat obsahu listin a údajů, ohledně nichž nebyla dosud splněna povinnost zápisu do obchodního rejstříku a zveřejnění, neodnímá-li jim tento nedostatek účinnost nebo platnost.

(6) Od zápisu osob, které jsou oprávněny právnickou osobu zavazovat jako její orgány nebo členové orgánů, do obchodního rejstříku, se nikdo nemůže vůči třetím osobám dovolávat porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování orgánů nebo jejich členů, ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla. Tím nejsou dotčena ustanovení § 131, 183 a 242.

(7) Jestliže rejstříkový soud zamítne návrh na povolení zápisu osoby, která je oprávněna právnickou osobu zavazovat jako její orgán nebo člen orgánu, do obchodního rejstříku, považuje se její volba nebo jmenování od počátku za neplatnou. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní. Až do tohoto zveřejnění nemůže právnická osoba namítat neplatnost volby nebo jmenování vůči třetím osobám, ledaže by prokázala, že o neplatnosti věděly.

§ 27a

(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá rejstříkový soud úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo potvrzení o tom, že v obchodním rejstříku určitý zápis není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu nebo výpisu se zápisem v obchodním rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin.

(2) Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující

a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva, stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, a zakládací listinu státního podniku (dále jen „zakladatelské dokumenty”) a jejich pozdější změny; po každé změně zakladatelského dokumentu nebo stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění,

b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, konkursním správcem, vyrovnacím správcem, nuceným správcem anebo vedoucím organizační složky podniku (§ 13 odst. 3) nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole společnosti,

c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis a je-li uložena povinnost ověření účetní závěrky, také zprávu auditora o něm, mezitímní účetní závěrky, pokud jejich sestavení vyžaduje tento zákon, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují,

d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby a rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6,

e) rozhodnutí o změně právní formy a zprávu o změně právní formy, smlouvu o fúzi, o převodu jmění nebo o rozdělení, a písemný návrh takové smlouvy, projekt rozdělení, zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, znaleckou zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení,

f) rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady o změně právní formy, fúzi, převodu jmění nebo rozdělení a o neplatnosti smlouvy o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení anebo o neplatnosti projektu rozdělení,

g) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu komanditisty do komanditní společnosti, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách právnických osob (§ 69) a na ocenění majetku podle § 196a odst. 3,

h) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání,

i) smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, včetně oznámení o jejím prodloužení podle § 488f odst. 1 a návrhy uvedených smluv, případné listiny prokazující zánik nájmu, usnesení soudu o nabytí podniku děděním,

j) ovládací smlouvu (§ 190b) a smlouvu o převodu zisku (§ 190a), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy,

k) doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo,

l) smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu,

m) usnesení valné hromady podle § 210,

n) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení a zrušení exekuce,

o) rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola,

p) další listiny, o kterých tak stanoví zákon.

(3) Zapisuje-li se do obchodního rejstříku organizační složka podniku nebo podnik zahraniční osoby, musí být do sbírky listin uloženy

a) účetní záznamy týkající se činnosti organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby, v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže tato úprava není v souladu s požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, musí být ve sbírce listin uloženy účetní záznamy, které se vztahují k činnosti organizační složky, uvedené v § 27a odst. 2 písm. c),

b) společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, včetně jejich změn a úplného znění,

c) osvědčení obchodního rejstříku nebo jiné evidence země sídla zahraniční osoby o jejím zápisu do této evidence,

d) údaj nebo doklad o zatížení majetku společnosti v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho uveřejnění.

(4) Zapisuje-li se do obchodního rejstříku organizační složka podniku nebo podnik zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie, musí být do sbírky listin uloženy pouze listiny uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a c).

(5) Povinnost podle odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na pobočky zahraničních bank.

(6) Ve sbírce listin musí být uloženy podpisové vzory osob, které jsou zapsány jako osoby zavazující společnost podle odstavce 2 písm. b), a vedoucích organizačních složek podniků zahraničních osob a podniků zahraničních osob.

(7) Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen bez zbytečného odkladu předložit ve dvojím vyhotovení rejstříkovému soudu listiny, které se zakládají do sbírky listin. Listiny, jimiž se nedokládají zapisované skutečnosti (§ 31 odst. 2), se předkládají v jednom vyhotovení. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, založí do sbírky listin soud. Jestliže je určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, ale ve sbírce listin není uložen odpovídající dokument, je rejstříkový soud, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinen to ve sbírce listin poznamenat a podnikatele vyzvat, aby dokument bez zbytečného odkladu do sbírky listin založil.

(8) Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, je rejstříkový soud oprávněn vyžádat, aby byl do sbírky listin uložen i úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka.

§ 27b

Rejstříkový soud je povinen vést pro každého zapsaného podnikatele, organizační složku podniku nebo podnik zahraniční osoby ve sbírce listin zvláštní složku.

§ 27c

Jestliže na území České republiky působí několik organizačních složek podniku jedné zahraniční osoby, mohou být dokumenty uvedené v § 27a odst. 3 uloženy ve složce sbírky listin jenom jedné z nich, podle volby zahraniční osoby. V takovém případě musí být ve složce sbírky listin ostatních organizačních složek podniku téže zahraniční osoby uveden odkaz na rejstříkový soud zvolené organizační složky včetně čísla zápisu.

§ 28

(1) Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje:

a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

b) identifikační číslo,

c) předmět podnikání (činnosti),

d) právní forma právnické osoby,

e) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; jestliže je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,

f) označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku (§ 7 odst. 2), jméno vedoucího a jeho bydliště,

g) jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná,

h) další skutečnosti, stanoví-li to zákon.

(2) Do obchodního rejstříku se dále zapisují

a) u veřejné obchodní společnosti jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka,

b) u komanditní společnosti jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka, s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu každého komanditisty do základního kapitálu a rozsah jeho splacení,

c) u společnosti s ručením omezeným jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše obchodního podílu každého společníka, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce a zástavní právo k obchodnímu podílu, je-li zřízeno,

d) u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; pokud má společnost jediného akcionáře, zapisuje se i firma nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště tohoto akcionáře,

e) u družstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základních členských vkladů,

f) u státního podniku zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovat, a určený majetek.

(3) U podniku zahraniční osoby a u organizační složky podniku zahraniční osoby se do obchodního rejstříku zapisuje

a) označení a sídlo organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby a její identifikační číslo,

b) předmět podnikání organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby a identifikační číslo,

c) právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí,

d) jestliže to stanoví právo uvedené pod písmenem c), obchodní rejstřík nebo jiná evidence, do které je zapsána zahraniční osoba, a číslo zápisu,

e) firma nebo název či jméno zahraniční osoby, její právní forma, předmět podnikání, popřípadě výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně,

f) údaje uvedené v odstavci 1 písm. e) a jméno a bydliště, popřípadě místo pobytu vedoucího organizační složky podniku nebo podniku,

g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátorů, ukončení likvidace zahraniční osoby,

h) prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby,

i) uzavření organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby v České republice.

(4) U podniku zahraniční osoby a u organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie, se do obchodního rejstříku zapisuje pouze

a) sídlo organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby a identifikační číslo,

b) předmět podnikání organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby,

c) rejstřík, do kterého je zapsána zahraniční osoba, a číslo zápisu,

d) firma a právní forma zahraniční osoby a označení organizační složky, je-li odlišné od firmy,

e) údaje uvedené v odstavci 1 písm. e) a jméno a bydliště vedoucího organizační složky podniku nebo podniku,

f) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátorů, ukončení likvidace zahraniční osoby,

g) prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby,

h) uzavření organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby v České republice.

(5) Jestliže je rozdíl mezi zveřejněnými listinami a údaji o zápisu zahraniční osoby a zapsanými údaji či zveřejněnými listinami organizační složky jejího podniku nebo jejího podniku, mají přednost zveřejněné listiny a zapsané údaje organizační složky podniku nebo podniku, jde-li o obchody uskutečněné s nimi.

(6) Do obchodního rejstříku se zapíše také zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, vstup do likvidace, jméno a bydliště nebo firma a sídlo likvidátora (likvidátorů), popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost likvidátora za právnickou osobu, prohlášení konkursu se jménem a bydlištěm nebo firmou a sídlem konkursního správce, popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost konkursního správce za právnickou osobu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, zahájení řízení o vyrovnání, nařízení exekuce, vydání exekučního příkazu k prodeji podniku a exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty v komanditní společnosti, se jménem a sídlem soudního exekutora podle zvláštního právního předpisu, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby, ukončení likvidace a právní důvod výmazu podnikatele. Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do obchodního rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení zápisu.

(7) Podnikatel je povinen podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis změny nebo zániku zapisovaných skutečností.

(8) Identifikační číslo přidělí podnikateli rejstříkový soud. Potřebná identifikační čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy.

(9) Do obchodního rejstříku se u fyzické osoby zapisuje též rodné číslo, a pokud jí nebylo přiděleno, datum jejího narození, u právnické osoby se zapisuje identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno, bez ohledu na to, z jakých důvodů jsou do obchodního rejstříku zapisovány.

§ 28a

Zápisy přeměn právnických osob

(1) Při fúzi právnických osob (§ 69 odst. 3) se zapisuje do obchodního rejstříku (dále jen „zápis fúze”) u zanikající právnické osoby, že zanikla sloučením nebo splynutím s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla nástupnické právnické osoby, popřípadě všech ostatních zanikajících právnických osob. U nástupnické právnické osoby se zapisuje

a) při sloučení (§ 69a odst. 1), že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby (osob), firma, sídlo a identifikační číslo zanikající právnické osoby (osob) a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě,

b) při splynutí (§ 69a odst. 2), kromě údajů zapisovaných při vzniku právnické osoby, že vznikla splynutím, že na ni přešlo jmění zanikajících právnických osob a firma, sídlo a identifikační číslo právnických osob, jejichž splynutím vznikla.

(2) Při převodu jmění na jednoho společníka (§ 69b) se zapisuje do obchodního rejstříku (dále jen „zápis převodu jmění”) u zanikající obchodní společnosti, že zanikla s převodem jmění na jednoho společníka, a firma, sídlo nebo bydliště a identifikační číslo společníka, na nějž přešlo jmění zanikající obchodní společnosti. U osoby, na niž přechází jmění zanikající obchodní společnosti, se zapíše, že na ni přešlo jmění zaniklé obchodní společnosti s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla této obchodní společnosti.

(3) Při rozdělení právnické osoby (§ 69 odst. 4) se zapisuje do obchodního rejstříku (dále jen „zápis rozdělení”) u zanikající právnické osoby, že zanikla rozdělením, s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla všech nástupnických právnických osob. U nástupnické právnické osoby se zapíše

a) při rozdělení založením nových právnických osob (§ 69c odst. 1) kromě údajů zapisovaných při vzniku právnické osoby, že vznikla rozdělením, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby uvedené v projektu rozdělení, firma, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla, a firmy a sídla a identifikační čísla ostatních právnických osob, jež vznikly rozdělením,

b) při rozdělení sloučením (§ 69c odst. 2), že na ni přešlo jmění uvedené v projektu rozdělení, firma, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, jež rozdělením zanikla, a firmy, sídla a identifikační čísla právnických osob, na něž přešly ostatní části jmění, včetně případných změn dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě.

(4) Při změně právní formy právnické osoby (§ 69 odst. 2) se zapisuje do obchodního rejstříku (dále jen „zápis změny právní formy”) u právnické osoby, jež mění právní formu, že změnila právní formu, a údaje, které se podle zákona zapisují při vzniku právnické osoby, jejíž právní formu dosavadní právnická osoba nabývá.

(5) Návrh na zápis fúze nebo rozdělení podávají společně všechny zanikající osoby a nástupnické osoby, popřípadě všechny osoby, jež jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nástupnických osob. Návrh na zápis převodu jmění podávají společně zanikající osoba a společník nebo člen, na něhož se převádí jmění zanikající osoby. Návrh na zápis změny právní formy podává osoba, jejíž právní forma se mění.

(6) Jestliže mají zanikající i nástupnické osoby sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, podává se návrh podle odstavce 5 u kteréhokoli z nich. O návrhu rozhodne rejstříkový soud jediným rozhodnutím o všech zapisovaných údajích k témuž dni. Po právní moci rozhodnutí o povolení zápisu provedou ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné osoby sídla, příslušné zápisy do obchodního rejstříku, který vedou.

(7) Zápis fúze, převodu jmění nebo rozdělení povolí soud u zanikající i u nástupnické osoby pouze k témuž dni.

§ 29

Odštěpný závod se zapíše do obchodního rejstříku, v němž je podle sídla, popřípadě místa podnikání nebo bydliště podnikatel zapsán. Jestliže je odštěpný závod umístěn v obvodu jiného rejstříkového soudu, musí být zapsán do obchodního rejstříku i u tohoto soudu. Totéž platí o jiné organizační jednotce uvedené v § 7 odst. 2.

§ 30

(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je žadatel o zápis do obchodního rejstříku povinen prokázat, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět jeho podnikání (činnosti) zapsána do obchodního rejstříku.

(2) Jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva se zapíše činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jen jestliže žadatel prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle těchto předpisů.

(3) U zahraniční fyzické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku jako osoba oprávněná jednat jménem podnikatele, se vyžaduje doklad o povolení k pobytu v České republice.

(4) Před zápisem do obchodního rejstříku jsou navrhovatelé povinni prokázat právní důvod užívání místností, do nichž umístili sídlo nebo místo podnikání zapisované osoby. Zahraniční osoba je povinna prokázat právní důvod užívání místností, v nichž má být umístěna organizační složka jejího podniku nebo její podnik. To platí i v případě změny sídla nebo místa podnikání.

§ 31

(1) Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává oprávněná osoba, jíž se zápis týká, nebo osoby oprávněné k tomu podle zákona nebo osoby písemně zmocněné k tomu těmito osobami.

(2) Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

(3) Povinnosti týkající se obchodního rejstříku je podnikatel povinen splnit bez zbytečného odkladu poté, co nastala rozhodná skutečnost. V případě zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby má tyto povinnosti jeho vedoucí.

(4) Zápis se provede ke dni určenému v návrhu na zápis. Nabude-li usnesení o povolení zápisu právní moci později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení.

(5) Pravost podpisu osob podávajících návrh na zápis do obchodního rejstříku a podpisů plné moci podle odstavce 1 musí být úředně ověřena.

§ 31a

(1) Statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku.

(2) Překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu na její majetek.

(3) Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu tří let ode dne právní moci

a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo

b) usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

(4) K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží,

a) zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3,

b) jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podle § 72 odst. 2,

c) jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo

d) jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

(5) Překážka podle odstavce 1 odpadá

a) pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a

b) příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn.

(6) Nastane-li skutečnost uvedená v odstavci 1 v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán, jakmile se o tom dozví, ji odvolá, anebo potvrdí její volbu či jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty.

(7) Jde-li o společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, překážka podle odstavce 1 odpadá nebo je společník ve funkci podle odstavce 6 potvrzen, uzavřou-li o tom společníci dohodu v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.

(8) Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně i na družstva a jiné právnické osoby, které jsou podnikateli.

§ 32

Soudy nebo jiné orgány upozorní rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo. Jestliže obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy postupem podle zvláštního právního předpisu, vyzve rejstříkový soud osobu, které se zápis týká, ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a tato osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení a likvidaci. Tím není dotčeno ustanovení § 131, 183 a 242.

§ 33

(1) Provedení zápisu do obchodního rejstříku a uložení listiny do sbírky listin rejstříkový soud bez zbytečného odkladu zveřejní, neukládá-li zákon tuto povinnost někomu jinému.

(2) Zápis podnikatele a předmětu podnikání (činnosti), jakož i zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností oznámí rejstříkový soud příslušnému daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.

§ 34

Prováděcí předpis upraví rozsah a způsob zveřejnění oznámení o uložení listiny do sbírky listin.

§ 27

(1) Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě.

(2) Obchodní rejstřík vede k tomu zvláštním právním předpisem určený soud (dále jen »rejstříkový soud«).

(3) Rejstříkový soud vede pro každého zapsaného podnikatele, organizační složku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační složku zvláštní složku, ledaže zákon stanoví jinak. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin.

(4) Rejstříkový soud zveřejní zápis do obchodního rejstříku, jeho změnu či výmaz, jakož i uložení listiny do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu, ledaže právní předpis ukládá tuto povinnost někomu jinému. Zveřejňované údaje rejstříkový soud nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu oznámí také příslušnému daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.

(5) Rozsah a způsob zveřejnění upraví vláda České republiky prováděcím předpisem.

§ 28

(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy.

(2) Na požádání rejstříkový soud vydá žadateli úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není. Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu se zápisem v obchodním rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin.

(3) Rejstříkový soud může požadovat za vydání opisu úhradu nákladů, jejichž výše nesmí překročit výši skutečných a účelných administrativních nákladů.

§ 28

(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý do něj může nahlížet, pořizovat si z něj kopie či výpisy.

(2) Na žádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není, ledaže žadatel výslovně požádá o opis úředně neověřený.

(3) Nebude-li výslovně požádáno o listinný částečný nebo úplný opis podle odstavce 2, vydá rejstříkový soud částečný nebo úplný opis vždy v elektronické podobě. O úředně ověřený elektronický opis může žadatel požádat jen, je-li jeho žádost podepsána zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu¹².

(4) Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu se zápisem v obchodním rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin.

(5) V případě, že je požadován listinný opis o skutečnostech nebo listinách obsažených v obchodním rejstříku, vydá rejstříkový soud opis v elektronické podobě; odstavec 2 tím není dotčen. Však o skutečnostech a listinách uložených do obchodního rejstříku před 1.lednem 1997 vydá rejstříkový soud vždy listinný opis.

(6) Rejstříkový soud může požadovat za vydání opisu úhradu nákladů, jejíž výše nesmí překročit výši skutečných a účelných administrativních nákladů, vč. nákladů spojených s převedením skutečností a listin uložených v listinné podobě do podoby elektronické.

účinnost k 1.1.2007

§ 29

(1) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti.

(2) Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osobě bylo provedení zápisu známo dříve.

(3) Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.

(4) Při nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo mezi uloženými a zveřejněnými listinami se není možné dovolat vůči třetím osobám zveřejněného znění. Třetí osoba se však zveřejněného znění může dovolat jen tehdy, pokud zapsaná osoba neprokáže, že této třetí osobě byly zapsané údaje nebo obsah uložených listin známy.

(5) Třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin, neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost.

(6) Údajů obsažených v listinách uložených ve sbírce listin v některém z úředních jazyků Evropské unie (§ 34n odst. 4), se může třetí osoba dovolat, ledaže zapsaná osoba prokáže, že taková osoba věděla o rozporu s listinami zveřejňovanými v českém jazyce. Zapsaná osoba se může dovolat jen údajů obsažených v listinách zveřejněných v českém jazyce.

§ 30

(1) Od okamžiku zveřejnění zápisu osoby, která je orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, se nikdo nemůže vůči třetím osobám dovolávat porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování uvedených orgánů nebo jejich členů, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o porušení věděla. Tím nejsou dotčena ustanovení § 131, § 183 a § 242.

(2) Jestliže rejstříkový soud zamítne návrh na povolení zápisu osoby, která je orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, považuje se její volba nebo jmenování od počátku za neplatnou; tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní. Do zveřejnění nemůže právnická osoba namítat neplatnost volby nebo jmenování vůči třetím osobám, ledaže prokáže, že o neplatnosti tyto osoby věděly.

§ 31

(1) Návrh na zápis nebo změnu zápisu lze podat pouze na formuláři podle zvláštního právního předpisu; podpis musí být úředně ověřen.

(2) Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

(3) Návrh na zápis změny nebo výmaz zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.

(4) Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví vyhláškou závazné formuláře na podávání návrhů na zápis a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají. Formuláře a seznam přikládaných listin Ministerstvo spravedlnosti České republiky zároveň uveřejní na internetových stránkách tak, aby k nim měl kdokoli dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

§ 32

(1) Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin.

(2) Návrhy v elektronické podobě může podávat pouze osoba podepsaná zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu¹³.

(3) Návrhy a listiny uchovává rejstříkový soud pouze v elektronické podobě. Návrhy a listiny doručené v listinné podobě převede rejstříkový soud bez zbytečného odkladu do elektronické podoby.

(4) Ministerstvo spravedlnosti České republiky vyhláškou stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, jakož i způsob nakládání s převedenými listinami. Rovněž může vyhláškou stanovit, které návrhy na zápis a listiny lze podávat pouze v elektronické podobě.

§ 33

(1) Do obchodního rejstříku se zapisují:

a) obchodní společnosti a družstva,

b) zahraniční osoby podle § 21 odst. 4,

c) fyzické osoby, která jsou podnikateli a mají trvalý pobyt nebo bydliště v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, pokud o zápis požádají, a

d) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže:

a) výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů korun českých, nebo

b) provozuje živnost průmyslovým způsobem.

(3) Fyzická osoba, která splní kteroukoliv z podmínek podle odstavce 1, podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku.

(4) Fyzická osoba, která splnila povinnost podle předchozího odstavce, může podat návrh na výmaz z obchodního rejstříku, jestliže přestane splňovat podmínky podle odstavce 2.

§ 34

Do obchodního rejstříku se zapíší:

1. firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

2. předmět podnikání (činnosti),

3. právní forma právnické osoby,

4. u fyzické osoby rodné číslo nebo datum jejího narození, nebylo-li jí rodné číslo přiděleno,

5. identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud; potřebná identifikační čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy,

6. jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce,

7. jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná,

8. další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

§ 34a

Do obchodního rejstříku se dále zapíší tyto údaje týkající se právnických osob:

1. u veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků,

2. u komanditní společnosti jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výši vkladu každého komanditisty a rozsah jeho splacení,

3. u společnosti s ručením omezeným jméno a bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce,

4. u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště, nebo firma a sídlo tohoto akcionáře,

5. u družstva výše zapisovaného základního kapitálu,

6. u státních podniků zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek.

§ 34b

(1) Navrhovatel zápisu do obchodního rejstříku prokáže, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání (činnosti) do obchodního rejstříku zapsána, ledaže zvláštní právní předpis stanoví jinak.

(2) Navrhovatel před zápisem do obchodního rejstříku prokáže právní důvod užívání místností, do nichž umístil sídlo; to platí obdobně také pro případnou změnu sídla. K prokázání právního důvodu užívání místností postačí písemné prohlášení vlastníka místností nebo osoby oprávněné s místnostmi jinak nakládat, že s umístěním sídla souhlasí.

(3) Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí rejstříkovému soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice; to platí obdobně pro každou změnu těchto údajů.

(4) Listina prokazující splnění povinností podle odstavců 1 až 3 se přikládá k návrhu na zápis.

§ 34c

(1) Při fúzi právnických osob (dále jen »zápis fúze«) se do obchodního rejstříku u každé zanikající právnické osoby zapíše údaj o tom, že zanikla sloučením nebo splynutím s uvedením firmy, sídla a identifikačního čísla nástupnické právnické osoby.

(2) U nástupnické právnické osoby se zapíší:

1. při sloučení údaj o tom, že došlo ke sloučení, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby (osob), firma, sídlo a identifikační číslo zanikající právnické osoby (osob), a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě,

2. při splynutí, kromě údajů zapisovaných při vzniku právnické osoby, údaj o tom, že vznikla splynutím, že na ni přešlo jmění zanikajících právnických osob, firma, sídlo a identifikační číslo zanikajících právnických osob.

§ 34d

(1) Při převodu jmění na společníka (dále jen »zápis převodu jmění«) se do obchodního rejstříku u zanikající obchodní společnosti zapíše údaj, že zanikla s převodem jmění na společníka, a firma, sídlo nebo bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště, a identifikační číslo společníka, na něhož přešlo jmění zanikající obchodní společnosti.

(2) U osoby, na niž jmění zaniklé obchodní společnosti přechází, se zapíše údaj o přechodu, firma, sídlo a identifikační číslo zanikající obchodní společnosti.

§ 34e

(1) Při rozdělení právnické osoby (dále jen »zápis rozdělení«) se do obchodního rejstříku u zanikající právnické osoby zapíše údaj, že zanikla rozdělením, a firmy, sídla a identifikační čísla všech nástupnických právnických osob.

(2) U nástupnické osoby se zapíší:

1. při rozdělení se založením nových právnických osob, kromě údajů zapisovaných při vzniku právnické osoby, údaj, že vznikla rozdělením, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozdělení, firma, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla, a firmy, sídla a identifikační čísla ostatních právnických osob, které současně rozdělením vznikly,

2. při rozdělení sloučením právnických osob údaj, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozdělení, firma, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která rozdělením zanikla, a firmy, sídla a identifikační čísla ostatních právnických osob, na které přešly ostatní části jmění zanikající právnické osoby, a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě.

§ 34f

Při změně právní formy právnické osoby (dále jen »zápis změny právní formy«) se do obchodního rejstříku u právnické osoby, která mění právní formu, zapisují údaje o této změně a údaje zapisované při vzniku právnické osoby, jejíž právní formu dosavadní právnická osoba nabývá.

§ 34g

(1) Návrh na zápis fúze nebo zápis rozdělení podávají všechny zanikající a nástupnické právnické osoby společně, popřípadě všechny osoby, jež jsou statutárními orgány nástupnických osob nebo jeho členy.

(2) Návrh na zápis převodu jmění podávají společně zanikající právnická osoba a společník, na něhož se jmění převádí. Návrh transformace podává právnická osoba, jejíž právní forma se mění.

§ 34h

(1) Jestliže mají zanikající i nástupnické osoby sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, podává se návrh u kteréhokoli z nich.

(2) Rejstříkový soud o povolení zápisu skutečností rozhodne jediným rozhodnutím k témuž dni. Po právní moci rozhodnutí o povolení zápisu provedou ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné právnické osoby sídla, do obchodního rejstříku příslušné zápisy.

(3) Zápis fúze, převodu jmění nebo rozdělení povolí rejstříkový soud u zanikající i nástupnické právnické osoby pouze k témuž dni.

§ 34i

(1) Do obchodního rejstříku se ohledně odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku zapisují její označení, sídlo (umístění), předmět činnosti, jméno a bydliště jejího vedoucího.

(2) Odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku se zapíše do obchodního rejstříku u rejstříkového soudu, v jehož obvodu je podle sídla, popřípadě bydliště nebo místa podnikání, liší-li se od bydliště, podnikatel zapsán.

(3) Odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku umístěná v obvodu jiného rejstříkového soudu se zapíše do obchodního rejstříku také u tohoto soudu.

§ 34j

(1) Do obchodního rejstříku se zapíše také zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, vstup do likvidace, jméno a bydliště nebo firma a sídlo likvidátora (likvidátorů), popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost likvidátora za právnickou osobu, prohlášení konkursu se jménem a bydlištěm nebo firmou a sídlem správce konkursní podstaty, popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost správce konkursní podstaty za právnickou osobu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, zahájení řízení o vyrovnání, nařízení exekuce, vydání exekučního příkazu k prodeji podniku a exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo podílu komanditisty v komanditní společnosti, se jménem a sídlem soudního exekutora podle zvláštního právního předpisu, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby, ukončení likvidace a právní důvod výmazu podnikatele.

(2) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do obchodního rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení zápisu, je-li toto rozhodnutí zvláštním právním předpisem vyžadováno.

§ 34k

(1) Do obchodního rejstříku se ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku zapíší:

1. označení a sídlo (umístění) podniku nebo jeho organizační složky a identifikační číslo,

2. předmět činnosti podniku nebo jeho organizační složky,

3. právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí a, přikazuje-li toto právo zápis, pak také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo zápisu,

4. firma nebo název zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován,

5. zapisované údaje požadované tímto zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena,

6. zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího organizační složky podniku a místo jeho pobytu nebo bydliště,

7. zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora, ukončení likvidace zahraniční osoby,

8. prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a

9. ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační složky v České republice.

(2) U podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, se do obchodního rejstříku zapíší:

1. označení a sídlo (umístění) podniku nebo jeho organizační složky, liší-li se od názvu nebo firmy zahraniční osoby, a identifikační číslo,

2. předmět činnosti podniku nebo jeho organizační složky,

3. evidenci, do které je zahraniční osoba zapsána, je-li zapsána, a číslo zápisu,

4. firma nebo název zahraniční osoby a její právní forma,

5. zapisované údaje požadované tímto zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena,

6. zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího organizační složky podniku a místo jeho pobytu nebo bydliště,

7. zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora, ukončení likvidace zahraniční osoby,

8. prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a

9. ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační složky v České republice.

§ 34l

(1) Sbírka listin obsahuje:

1. společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahující usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva, stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, a zakládací listinu státního podniku (dále jen „zakladatelské dokumenty") a jejich pozdější změny; po každé změně zakladatelského dokumentu nebo stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění,

2. rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, správcem konkursní podstaty, vyrovnacím správcem, nuceným správcem anebo vedoucím organizační složky podniku (§ 13 odst. 3) nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole společnosti,

3. výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny také identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují,

4. rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby a rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6,

5. rozhodnutí o změně právní formy a zprávu o změně právní formy, smlouvu o fúzi, o převodu jmění nebo o rozdělení, a písemný návrh takové smlouvy, projekt rozdělení, zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, znaleckou zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení,

6. rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady o změně právní formy, fúzi, převodu jmění nebo rozdělení a o neplatnosti smlouvy o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení anebo o neplatnosti projektu rozdělení,

7. posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách právnických osob (§ 69) a na ocenění majetku podle § 196a odst. 3,

8. rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání,

9. smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, včetně oznámení o jejím prodloužení podle § 488f odst. 1 a návrhy uvedených smluv, případné listiny prokazující zánik nájmu, usnesení soudu o nabytí podniku děděním,

10. ovládací smlouvu (§ 190b) a smlouvu o převodu zisku (§ 190a), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy,

11. doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo,

12. smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu,

13. usnesení valné hromady podle § 210,

14. rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení a zrušení exekuce,

15. rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zvláštního právního předpisu,

16. další listiny, o kterých tak stanoví právní předpis.

(2) Do sbírky listin se dále ukládají podpisové vzory osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby.

§ 34m

(1) Do sbírky listin se ohledně zahraniční osoby, jejího podniku a jeho organizační složky uloží:

1. účetní záznamy týkající se podniku zahraniční osoby nebo jeho organizační složky v souladu s povinnostmi podle práva, kterým se zahraniční osoba řídí, alespoň však ty, které jsou vyžadovány podle § 34l odst. 1 písm.c),

2. společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, a jejich změny a úplná znění,

3. osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, že je v této evidenci zapsána, jestliže právo sídelního státu takovouto evidenci přikazuje,

4. údaj nebo doklad o zatížení majetku společnosti v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění a

5. podpisový vzor vedoucího organizační složky.

(2) U zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, se do sbírky listin uloží jen listiny uvedené v předchozím odstavci písm. a), b) a c).

(3) Povinnost uložení účetních záznamů podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 neplatí pro organizační složky (pobočky) zahraničních úvěrových a finančních institucí.

(4) Působí-li na území České republiky několik organizačních složek podniku jedné zahraniční osoby, mohou být dokumenty uvedené v odst. 1 nebo 2 uloženy ve složce sbírky listin jen jedné z nich, a to podle volby zahraniční osoby. V takovém případě musí být ve složce sbírky listin ostatních organizačních složek podniku téže zahraniční osoby uveden odkaz na rejstříkový soud zvolené organizační složky, včetně čísla zápisu.

§ 34n

(1) Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu do sbírky listin zakládané listiny, a to ve dvojím vyhotovení. Listiny, jimiž se nedokládají zapisované skutečnosti (§ 31 odst. 2), se předkládají v jednom vyhotovení.

(2) Rozhodnutí soudu, která se ukládají do sbírky listin, založí rejstříkový soud. Jestliže je určitý údaj zapsán v obchodním rejstříku, avšak ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, poznamená rejstříkový soud tuto skutečnost do sbírky listin a vyzve podnikatele, aby listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin uložil.

(3) Rejstříkový soud uloží podnikateli, aby do sbírky listin uložil také překlad listiny, jestliže listina není vyhotovena v českém jazyce. V případě, že se jedná o překlad z jazyka, který není úředním jazykem nebo některým z úředních jazyků členského státu Evropské unie, Švýcarské konfederace nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být překlad úředně ověřen.

(4) Zahraniční osoba se sídlem v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, může do sbírky listin uložit listiny také v některém z úředních jazyků Evropské unie; odstavec 3 tím není dotčen.

§ 34o

(1) Statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku.

(2) Překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu na její majetek.

(3) Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu tří let ode dne právní moci

1. usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo

2. usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

(4) K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží,

1. zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3,

2. jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podle § 72 odst. 2,

3. jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce po prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, nebo

4. jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

(5) Překážka podle odstavce 1 odpadá,

1. pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a

2. příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn.

(6) Nastane-li skutečnost uvedená v odstavci 1 v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán, jakmile se o tom dozví, ji odvolá, anebo potvrdí její volbu či jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty.

(7) Jde-li o společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, překážka podle odstavce 1 odpadá nebo je společník ve funkci podle odstavce 6 potvrzen, uzavřou-li o tom společníci dohodu v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.

Platné znění příslušných ustanovení občanského soudního řádu s vyznačením navrhovaných změn

Řízení ve věcech obchodního rejstříku

§ 200a

(1) K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud”), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen „podnikatel”). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.

(2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.

(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.

§ 200b

(1) Řízení se zahajuje na návrh.

(2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

(3) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.

§ 200c

(1) Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.

(2) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.

(3) V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci.

§ 200d

(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.

(2) O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.

(3) Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne samostatným usnesením.

(4) Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.

(5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin anebo jestliže nepodal návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku, ač byl k jeho podání podle zvláštního právního předpisu povinen. Postupuje přitom obdobně podle § 53.

§ 200a

(1) K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud“), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, které se zápis v rejstříku týká (dále jen „podnikatel“). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo organizační složka.

(2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní právní předpis, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.

(3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na nově příslušný soud; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy provedou do obchodního rejstříku vedeného u nově příslušného soudu.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, vykonává úkony rejstříkového soudu vyšší soudní úředník podle zvláštního právního předpisu¹⁴.

§ 200b

(1) Řízení se zahajuje na návrh. Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, ledaže rejstříkový soud vyzve účastníka řízení k doplnění chybějících údajů podle § 220da odst. 3. Po doplnění chybějících údajů se použije první část předchozí věty obdobně.

(2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. Soudy nebo jiné orgány upozorní rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo.

(3) Jestliže obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy postupem podle zvláštního právního předpisu, vyzve rejstříkový soud podnikatele ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a tato osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

(4) Řízení podle odst. 2 nebo 3 se zahajuje usnesením, které se doručuje podnikateli. Rejstříkový soud ve věci samé rozhoduje usnesením, na jehož základě provede zápis.

§ 200c

(1) Účastníkem řízení je podnikatel; ustanovení § 94 odst.1 se nepoužije.

(2) Účastník řízení současně s návrhem na zahájení řízení doloží písemný souhlas osob, které se zapisují podle zvláštního právního předpisu do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných listin, které jsou k návrhu dokládány.

(3) Zvláštní právní předpis¹⁵ stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zahájení řízení podat, jakým způsobem se návrh podává a jakými listinami (