Důvodová zpráva — zákon č. 216/2006 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Autorský zákon č. 121/2000 Sb. nabyl účinnosti 1. prosince 2000 a nahradil předchozí autorský zákon č. 35/1965 Sb., který byl po roce 1989 šestkrát novelizován v souvislosti s převzetím acquis communautaire v oblasti duševního vlastnictví a závazků z mezinárodních úmluv a smluv, jimiž je Česká republika vázána. Zákon č. 121/2000 Sb. představuje komplexní úpravu práva autorského a práv s autorským právem souvisejících, včetně zvláštního práva pořizovatele databáze, které upravuje směrnice o právní ochraně databází. Autorský zákon je moderní právní úpravou práv duševního vlastnictví a ochrany těchto práv. Česká republika byla jedním z prvních států, který převzal do svého právního řádu ustanovení tzv. internetových smluv Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z roku 1996 reagujících na moderní technologie šíření autorských děl a jiných předmětů ochrany. Ač ještě nebyla členem Evropské unie, mohla tak v předstihu převzít podstatnou měrou do svého právního řádu ustanovení směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, která z internetových smluv WIPO vychází.

Během necelých pěti let aplikace platného autorského zákona se ukázala nutnost některá jeho ustanovení zpřesnit a doplnit. Tato nutnost vyplývá zejména ze skutečnosti, že v době tvorby tohoto zákona dvě relevantní směrnice Evropských společenství (již zmíněná směrnice 2001/29/ES a směrnice 2001/84/ES o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla) existovaly pouze ve formě návrhu a ve svém později přijatém normativně závazném znění doznaly určitých změn, které je nezbytné do zákona promítnout. Kromě toho je nutné do právního řádu ČR transponovat zatím poslední pro oblast duševního vlastnictví vydanou evropskou normu, kterou je směrnice 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví. Tato směrnice vyžaduje určitou změnu občanského soudního řádu a novou zákonnou úpravu vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (návrh příslušného zákona připravuje Úřad průmyslového vlastnictví).

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů ve vztahu k rovnosti můžu a žen

Navrhovanou právní úpravou se především sleduje úplná harmonizace autorského práva s příslušnými směrnicemi ES. Kromě toho se do návrhu promítají zkušenosti s interpretací a aplikací dosud platné české právní úpravy.

Navrhuje se komplexně upravit výjimky a omezení práva autorského a práv s ním souvisejících a volné užití autorských děl. Jednotná úprava výjimek a omezení souvisí s fungováním vnitřního trhu s předměty ochrany podle práva autorského a s jejich šířením v digitálním prostředí. Pro dočasné rozmnoženiny díla se ustavuje výjimka, jejímž smyslem je vyloučit z výlučného práva autora úkony rozmnožování nezbytné z hlediska poskytování služeb on-line. V souladu se směrnicí 92/100/EHS se upravuje právo na odměnu v souvislosti s půjčováním knih a publikací veřejnými knihovnami, které nebylo dosud v autorském zákoně upraveno. V souvislosti s tím se upravuje výše odměny a její hrazení ze státního rozpočtu. Podrobné odůvodnění je uvedeno ve

i důvodové zprávy k § 37.

Podstatné úpravy se navrhují v oblasti ochrany práva autorského a vyplývají ze směrnice 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví. Směrnice i navrhovaná úprava vychází z Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví, která upravuje správní, civilní a trestní prostředky ochrany těchto práv. Zpřesňuje se právo autora požadovat informace o neoprávněném užití předmětů ochrany a sjednocují se nápravná opatření, kterých se může autor domáhat v případě neoprávněného zásahu do jeho práva.

Technické prostředky ochrany byly upraveny v autorském zákoně nedostatečně na základě návrhu směrnice, která v konečné verzi doznala podstatných změn. Stejné platí i o ochraně elektronické informace o správě práv. Jde o důležité instituty ochrany práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí, které jsou navrhovanou úpravou uváděny do plného souladu s platnými evropskými normami.

Autorský zákon se doplňuje o úpravu sjednávání sazebníku odměn. Na její absenci úpravy upozorňovali uživatelé při uzavírání smluv s kolektivními správci práv. Upravují se jednotlivé fáze sjednávání sazebníku a postavení zprostředkovací komise, které smluvní strany předkládají návrhy na úpravy sazebníku odměn v případě, že se nedohodnou.

Rovněž se doplňuje ustanovení o dohledu ministerstva nad činností kolektivních správců, kterým ministerstvo udělilo oprávnění ke kolektivní správě práv. Navrhovaná úprava je vyvolána požadavkem uživatelské veřejnosti na zvýšení úlohy orgánu dohledu.

V souladu s novou koncepcí správního trestání se v autorském zákoně upravují přestupky a správní delikty.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné ke splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Cílem je harmonizovat českou právní úpravu s úpravou komunitární tak, aby byly předměty ochrany podle práva autorského chráněny v digitálním prostředí neznajícím hranice mezi státy srovnatelně ve všech členských státech EU. Ochranu děl na mezinárodně uznávaném principu teritoriality není možné pro některé moderní způsoby šíření děl aplikovat. Toliko na komunitární úrovni lze např. upravit určitá pravidla práva autorského, která se aplikují pro satelitní vysílání a určují, kde k takovému vysílání či sdělování pomocí satelitu dochází. Sjednocení právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví je podmínkou pro fungování evropského jednotného trhu s předměty ochrany podle práva autorského a pro poskytování služeb on demand.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Ústavním východiskem navrhované právní úpravy je čl. 34 Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava odpovídá mezinárodním závazkům, jimiž je Česká republika vázána. Jde zejména o tyto mezinárodní autorskoprávní smlouvy a úmluvy:

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (revize Paříž 1971),
Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací - Řím 1964,
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), kterou ČR uplatňuje od l. l. 1996,
Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (WCT), Ženeva 1996, a
Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (WPPT), Ženeva 1996.

Zhodnocení slučitelnosti s akty práva ES/EU

Oblast autorského práva a práv s ním souvisejících je upravena osmi směrnicemi ES resp. EHS:

Směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů, v platném znění,
Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a na půjčování, jakož i o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví, v platném znění,
Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv s ním souvisejících vztahujících se na satelitní vysílání a na kabelový přenos,
Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv s ním souvisejících, v platném znění,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví.

Platný autorský zákon, s ohledem na dobu svého přijetí, je zcela v souladu se směrnicemi, které byly přijaty před datem jeho schválení, tj. před dubnem 2000, s výjimkou směrnice Rady 92/100/EHS o právu na pronájem a na půjčování, jakož i o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví, v platném znění. Nedostatečnou transpozici této směrnice napravuje předložený návrh úpravou obsaženou v § 37.

Pokud jde o směrnice 2001/29/EHS a 2001/84/ES vycházela úprava obsažená v autorském zákoně z návrhů těchto směrnic, které ovšem doznaly v průběhu jejich projednávání v evropských institucích podstatných změn. Platná úprava proto neodpovídá zcela konečnému znění uvedených směrnic a předložený návrh novely dotčená ustanovení rovněž zpřesňuje a slaďuje s těmito směrnicemi.

Směrnice 2001/84/ES by měla být transponována do 31.12.2005 a zatím poslední směrnice z roku 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví by měla být transponována do 29. 4. 2006.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava bude mít určitý každoroční dopad na státní rozpočet. Navrhuje se, aby odměna za půjčování knih a časopisů ve veřejných knihovnách podle § 37 a přílohy zákona byla autorům hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Národní knihovny ČR, která je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Odůvodnění této navrhované úpravy je podrobně uvedeno ve

i k bodu 28. Odměna podle propočtu bude činit cca 25 mil. Kč ročně.

Z hlediska dalších teoreticky možných dopadů na veřejné rozpočty sice dochází ke zvýšení počtu skutkových podstat u přestupků a k úpravě správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, ovšem fakticky se nejedná o zásadní rozšíření kompetence obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle platné právní úpravy. Půjde totiž ve většině případů o souběh několika skutkových podstat, tj. například o neoprávněný zásah do technických prostředků ochrany a neoprávněné užití chráněných předmětů ochrany, přičemž posledně uvedenou skutkovou podstatu projednávají již dnes.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na osoby samostatně výdělečně činné ani na malé a střední podnikatele. Rovněž nebude mít negativní sociální dopady ani dopad na životní prostředí.

K části první

K bodu 1 - § 1

Doplňuje se odkaz na směrnice ES upravující práva k duševnímu vlastnictví, resp. právo autorské a práva s ním související a uplatnění těchto práv. Všech 8 směrnic stanoví povinnost odkázat v transpozičním právním předpise na transponovanou směrnici. Úprava odstavce 1 písm. a) souvisí se změnou názvu § 2 a dílu 4 hlavy II.

K bodu 2 - § 1 písm. b)

Jde o legislativně technické zpřesnění a uvedení § 1 písm. b) do souladu s označením dílu 4 hlavy II.

K bodu 3 - § 2

Zpřesňuje se nadpis § 2 upravujícího předmět práva autorského.

K bodu 4 - § 2 odst. 2

Mezinárodně uznávaným standardem ochrany počítačového programu je jeho ochrana jako díla literárního zakotvená v § 65 odst. 1 autorského zákona. Počítačové programy většinou nebudou splňovat náležitost jedinečného výsledku tvůrčí činnosti autora; takové programy budou spíše výjimkou. Podle odstavce 2 se za dílo jako předmět ochrany podle práva autorského považuje i počítačový program, který nesplňuje náležitost jedinečného autorského díla, ale je chráněn proto, že je autorovým původním výtvorem. Navrhované doplnění, že žádná jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu k ochraně se neuplatňují, je úplnou transpozicí ustanovení předmětné směrnice ES.

Stejná kritéria ochrany platí i pro databázi, která způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu není jedinečným výsledkem, nýbrž je jen původní. Navrhované doplnění je taktéž úplnou transpozicí předmětné směrnice ES.

Zpřesnění pojmu fotografie v odstavci 2 odpovídá pojmům užitým v odstavci 1; fotografické dílo a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii doplňuje výčet děl, uvedených v odstavci 2, k jejichž ochraně podle práva autorského postačuje znak původnosti.

K bodu 5 - § 2 odst. 5

Ustanovení vymezuje pojem díla souborného. Vypuštěn byl odkaz na databáze a § 88, neboť kritéria pro stanovení ochrany databáze jsou již uvedena v odstavci 2.

K bodu 6 - § 3 písm. c)

Zrušení ustanovení souvisí s úpravou úřední a zpravodajské licence podle § 34, která se doplňuje o nové ustanovení písmene d) upravující bezúplatnou zákonnou licenci k užití veřejně přednesených politických projevů nebo řečí v rozsahu odůvodněném informativním účelem. Užití nad rámec tohoto informativního účelu, např. užití těchto děl v souboru, je vyhrazeno výlučně autorovi. Navrhovaný přesun z výjimek z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu podle § 3 do zákonných licencí je transpozicí směrnice 2001/29/ES. I pro uplatnění této zákonné licence platí obecné podmínky stanovené v § 29 (tzv. třístupňový test).

K bodu 7 - § 5 odst. 2

Navrhované zrušení nadbytečné úpravy vyplývá z logického závěru, že dílo souborné je samostatným předmětem ochrany a právo k němu existuje vedle práv autorů děl do souboru zařazených.

K bodu 8 - § 9 odst. 5

Zrušení odstavce 5 souvisí s úpravou bezúplatné zákonné licence k dílům architektonickým podle § 38d, podle které se rekonstrukcí nezasahuje do práva autorského za podmínek zde uvedených. Jde o omezení práva autorského ve prospěch vlastníka stavby.

K bodům 9 a 10 - § 11 odst. 2 a 5

Právo na autorské označení při zveřejnění díla se, zejména v souvislosti s moderními způsoby šíření děl, doplňuje i o právo rozhodnout, jak má být autorství uvedeno při dalším užití. Toto ustanovení souvisí i s ochranou elektronické informace o správě práv podle § 44. Právo na autorské označení autor nemá, není-li uvedení jména při užití obvyklé, např. je-li autorské dílo součástí ochranné známky.

K bodu 11 - § 12 odst. 1

Právo dílo užít se vztahuje tradičně na dílo jak v původní, tak zpracované nebo jinak změněné podobě. Navrhovaná úprava není nijak nová, spíše jde o zakotvení doktrinálních výkladů. K užití díla v původní nebo zpracované podobě, jakož i k užití díla v souboru nebo ve spojení s jiným dílem je třeba vždy souhlasu autora, který autor uděluje licenční smlouvou a vykonává tak svá majetková práva. Není pochyb o tom, že jde o majetková práva, která po smrti autora vykonávají osoby uvedené v § 26, i když jde o práva se silným osobnostním základem. Navrhovaná úprava souvisí s omezením nabyvatele licence podle § 51, pokud jde o úpravy a změny díla, spojení díla s jiným dílem a zařazení díla do díla souborného.

K bodu 12 - § 12 odst. 5

Právo dílo užít se konkretizuje právy k jednotlivým způsobům užití. Nejde však o úplný výčet práv, ale o výčet pouze příkladmý. Potřeba výslovně stanovit tuto demonstrativnost vyplývá z některých dosavadních sporných výkladů tohoto ustanovení.

K bodu 13 - § 13 odst. 1

Zpřesněné ustanovení o rozmnožování díla je transpozicí předmětné směrnice a smlouvy WCT, neobsahující žádné účelové vymezení zhotovování rozmnoženin díla nebo jeho části. I když se autorský zákon vztahuje podle § 2 odst. 3 na dílo i jeho části, zpřesnění tohoto ustanovení odpovídá zájmu právní jistoty.

K bodu 14 - § 14 odst. 2

Ustanovení upravuje komunitární princip vyčerpání práva, upravený několika směrnicemi (ve směrnici 91/250/EHS, 92/100/EHS, 96/9/ES a 2001/29/ES), a týká se rozšiřování děl v hmotné podobě. Platná právní úprava provedená novelou autorského zákona č. 81/2005 Sb., není s komunitárním principem v souladu, resp. stejně jako úprava z roku 2000 stanoví vyčerpání práva na národní, nikoli komunitární úrovni. Komunitární princip vyčerpání práva znamená, že autor, který dal souhlas k rozšiřování rozmnoženiny svého díla v hmotné podobě (kniha, CD apod.) v jednom členském státě, nemůže bránit jejímu rozšiřování na území jednotného evropského trhu a na území smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Zůstává mu však zachováno právo kontrolovat dovoz rozmnoženin svého díla ze třetích zemí. Vyčerpání práva se nedotýká pronájmu a půjčování, ani sdělování díla veřejnosti, jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 3.

K bodům 15 a 16 - § 15 a 16

Definice pronájmu a půjčování se zpřesňují. Jde o úplnou transpozici předmětné směrnice. V § 15 se poprvé užívá pojem „přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch, v § 16 pak pojem „nikoliv za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu“.

Přímým nebo nepřímým hospodářským nebo obchodním prospěchem se rozumí jakýkoli prospěch hmotný (zejména finanční) či nehmotný (zvýšení prestiže, konkurenceschopnosti apod.) jdoucí nad rámec osobní potřeby fyzické osoby, tzn. potřeby této osoby samotné a jejích blízkých (členů její rodiny a osobních přátel). Jde o pojmy vycházející ze směrnice 92/100/EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v jejíž preambuli je v souvislosti s půjčováním děl veřejně přístupnými zařízeními uvedeno, že o přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch nejde, pokud při půjčování za úplatu takovými zařízeními nepřesahuje výše této úplaty částku nezbytnou na pokrytí provozních nákladů daného zařízení.

K bodu 17 - § 17

Vypouští se nadbytečná věta, neboť již z věty první vyplývá, že se úprava týká jen vystavování děl v hmotné podobě.

K bodu 18 - § 18 odst. 2

Tento bod zpřesňuje platné znění.

K bodu 19 - § 18 odst. 3

Autorský zákon obsahuje pozitivní vymezení práva na sdělování veřejnosti v § 18 a násl. Negativní vymezení, které se navrhuje zrušit, bylo nesprávně vykládáno. Místo toho se navrhuje upravit, že nedochází k vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti, tedy díla v jeho nehmotné podobě. Navrhované ustanovení je transpozicí čl. 3 odst. 3 směrnice 2001/29/ES.

K bodu 20 – § 21 odst. 2 a 3

Doplňuje se chybějící definice pojmu družice, která odpovídá definici uvedené ve směrnici 93/83/EHS. Nové znění odstavce 3 je legislativně technickou úpravou – spojením stávajícího znění odstavců 2 a 3.

K bodu 21 - § 21 odst. 5 až 7

V souvislosti se vstupem ČR do EU se zpřesňují ustanovení upravující určitá pravidla práva autorského, která se aplikují pro satelitní vysílání a zejména určují, kde k takovému vysílání, resp. sdělování pomocí satelitu dochází.

V autorském právu se na základě mezinárodních smluv tradičně projevuje princip teritoriality znamenající, že se uplatňuje právo té země, kde k užití autorského díla dochází, resp., kde se o ochranu autorského práva žádá. Princip teritoriality, kdy se použije několik národních právních předpisů na jediné vysílání, je v případě sdělování pomocí satelitu neaplikovatelný. Úprava vylučuje kumulativní aplikaci právních úprav několika států, ve kterých lze signály přijímat. Rozhodné je proto právo země původu, tzn. toho členského státu, kde je programový signál vložen pod kontrolou odpovědné vysílací organizace na nepřerušený sdělovací řetěz, který vede k družici a od ní zpět na Zem.

Za určitých okolností uvedených v odstavcích 6 a 7 se sdělování pomocí družice ze třetích zemí považuje za uskutečněné v členském státě Společenství.

K bodu 22 - § 22 odst. 3

Zpřesňuje se ustanovení odstavce 3, které bylo do autorského zákona vloženo novelou č. 81/2005 Sb. Podmínky, za kterých se zpřístupňování díla pomocí společné televizní antény nepovažuje za užití díla, se vztahují jen na analogové vysílání a na společný příjem, který není využíván pro přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch. Tato terminologická změna vyplývá z kontextu jiných ustanovení autorského zákona, např. z ustanovení upravujících zákonné licence, které jsou v řadě případů dovolené právě ve vztahu k užití, které nesleduje přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch. Jde o užší vymezení vztahující se na příjem pomocí společných televizních antén, které se nepovažuje za užití díla. Zpřístupňování jiného vysílání nad rámec vymezený tímto ustanovením je užitím podle autorského zákona, ke kterému je třeba souhlasu nositelů práv.

K bodu 23 - § 23

Vypuštění odkazu na § 18 odst. 3 souvisí s navrhovanou novou úpravou podle bodu 20.

K bodu 24

- § 24

Úprava práva na odměnu při opětném prodeji podle § 24 autorského zákona byla navrhována v době, kdy ještě nebyla přijata příslušná směrnice ES. Cílem navrhovaných změn § 24 a přílohy k autorskému zákonu je odstranění nesrovnalostí a dosažení plné transpozice směrnice tak, jak to vyžaduje jednotný trh s uměleckými díly.

Právu na odměnu podléhají všechny prodeje, kterých se účastní profesionální obchodník s uměním. Tento obchodník se může konkrétního prodeje účastnit jako kupující nebo prodávající nebo jako zprostředkovatel, např. v případě komisního prodeje. Minimální výše kupní ceny, která představuje celkovou částku, za kterou byl opětný prodej realizován, je nově uvedena v EUR. Vyhovuje se tím požadavku zástupců trhu s uměním. (Předkladatel upozorňuje na nepřesný český překlad čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/84/ES. Z toho důvodu doplnil do srovnávací tabulky pro informaci i anglické a německé znění uvedeného ustanovení směrnice.)

Podle odstavce 2 jsou osobami povinnými platit odměnu prodávající a obchodník, tak, jak to umožňuje předmětná směrnice. Navržená úprava zajistí vymahatelnost práva na odměnu, která by mohla být značně ztížena v případě, kdy by povinnou osobou byl pouze prodávající. V případech obchodování s uměleckými díly je časté, že si prodávající i kupující nepřejí z bezpečnostních důvodů zveřejňovat své jméno, adresu ap. Kolektivní správce by nebyl v takových případech schopen zjistit, na koho se má obrátit v případě, že by prodávající svou povinnost zaplatit odměnu nesplnil. Společná odpovědnost prodávajícího a obchodníka odpovídá rovněž podstatě a smyslu práva na odměnu podle § 24 odst. 1. Odměna má zajistit autorům a jejich dědicům podíl na hospodářském úspěchu originálů jejich děl, ze kterého mají prospěch jak prodávající, tak obchodník.

V odstavci 3 se uvádí demonstrativní výčet druhů uměleckých děl, kterých se právo na odměnu týká. Definuje se též rozmnoženina považovaná za originál, se kterou je spjata odměna při jejím opětném prodeji. Dále se negativně vymezují díla, u kterých se toto právo neuplatňuje.

Výjimka z práva na odměnu při opětném prodeji, kterou připouští směrnice v zájmu podpory rozvoje obchodu s uměleckými díly, je upravena v odstavci 4.

Pro výpočet odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty a tato cena se uplatňuje v rámci celého evropského trhu s originály výtvarných děl. Daň z přidané hodnoty se nezapočítává do základu pro výpočet odměny, pokud bylo dílo prodáno za cenu včetně DPH. .

Oznamovací povinnost obchodníka stanoví odstavec 6. Pro umožnění řádného výkonu kolektivní správy je obchodník povinen umožnit příslušnému kolektivnímu správci nahlížet v nezbytném rozsahu do účetních knih a jiných dokumentů, souvisejících s prodejem podle § 24 odst. 1. Odměnu na základě specifikace prodaných originálů a prodejní ceny vyúčtuje kolektivní správce. Nově je stanovena splatnost odměny. Lhůta začíná běžet okamžikem, kdy obchodník obdrží od kolektivního správce vyúčtování odměny. Smluvní strany mohou dohodnout ve smlouvě uzavřené podle § 100 odst. 1 písm. h) bod 3 splatnost jinak.

V příloze k autorskému zákonu pod bodem 1 jsou nově upraveny sazby odměn při opětném prodeji. Výše odměn vychází z jednotné úpravy v příslušné směrnici a nelze se od uvedených procentních sazeb odchýlit s výjimkou podle písm. a), kde státy mohou místo 4 % upravit odměnu ve výši 5%. Nižší procento se navrhuje v souvislosti s tím, že se podle odstavce 1 budou odměny vybírat již z minimální prodejní ceny 1 000 EUR, což odpovídá dosavadní české úpravě, zatímco směrnice umožňuje stanovit tuto minimální prodejní cenu až ve výši 3 000 EUR. Jednotně stanovené sazby mají umožnit růst trhu s originály výtvarných děl ve všech členských zemích. Také úprava horní hranice odměny, která nesmí přesáhnout 12 500 EUR, vyplývá z předmětné směrnice.

- § 25

Navrhovaná úprava odstavce 1 souvisí s úpravou volného užití děl podle § 30 a rozmnožováním děl na papír nebo na podobný podklad podle § 30a. Nejde v zásadě o novou úpravu. Již platný autorský zákon upravuje právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu pomocí fotokopírovacích přístrojů a přístrojů ke zhotovování zvukových a zvukově obrazových záznamů děl. Ustanovení se zpřesňuje podle směrnice 2001/29/ES. Zatímco právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním na papír (fotopřístroje) se upravuje nejen pro osobní potřebu fyzické osoby, ale i pro vlastní potřebu právnické osoby, není tomu tak u rozmnožování na podkladě zvukových, zvukově obrazových nebo jiných záznamů (např. elektronické knihy). Rozmnožování těchto záznamů je možné jen pro osobní potřebu fyzické osoby podle § 30.

Úprava odstavce 2, 3, 4 a 7 souvisí se vstupem ČR do EU. Dovoz a vývoz se po 1. 5. 2004 týká jen třetích zemí; v rámci ES jde o příjem nebo odeslání. V souladu se zavedenou mezinárodní praxí jsou vyloučeny přístroje a nenahrané nosiče, které jsou z ČR vyváženy nebo odesílány, neboť tyto přístroje a nosiče slouží k rozmnožování pro osobní potřebu v zemích, kam byly vyvezeny nebo do kterých byly odeslány, a jsou zpoplatňovány v těchto zemích. Podle odstavce 2 se úprava práva na odměnu týká všech přístrojů a nosičů umožňujících zhotovování zvukových a zvukově obrazových záznamů děl, stejně jako jiných záznamů umožňujících např. zaznamenat v elektronické podobě díla literární a jiná díla umělecká a díla vědecká.

Pro určení odměny, kterou platí podle odstavce 4 poskytovatelé rozmnožovacích služeb, se uplatňují v zahraničí různá kritéria; od rigidního způsobu uplatňovaného v severských zemích podle skutečného počtu zhotovených rozmnoženin pro osobní potřebu (fotopřístroje) až po pravděpodobný počet zhotovených rozmnoženin děl. Navrhuje se, aby pro určení celkové odměny bylo rozhodující, kde je fotopřístroj umístěn (srov. bod 8 přílohy k autorskému zákonu, např. v knihovnách nebo úřadech) a k čemu je obvykle užíván (pro zhotovování kopií autorských děl nebo pro zhotovování např. úředních kopií). Předpokládá se uzavření smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bod 3, ve které se určí způsob placení odměn, mj. i výše pravděpodobného počtu; pro případ, že se smluvní strany nedohodnou, upravuje

k zákonu pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl u poskytovatelů rozmnožovacích služeb. Nelze totiž na poskytovatelích rozmnožovacích služeb požadovat, aby monitorovali každou rozmnoženinu a posuzovali, zda jde o autorské dílo nebo zda ještě trvá doba ochrany autorských práv.

Úprava podle odstavce 5 logicky vyplývá z úprav předchozích odstavců. Povinnost poskytovatele rozmnožovacích služeb za úplatu informovat o celkovém počtu tiskových rozmnoženin souvisí s úpravou pravděpodobného počtu zhotovených rozmnoženin podle sazebníku odměn.

V odstavci 6 se nově navrhuje stanovit typy přístrojů a nosičů, ze kterých přísluší autorovi odměna podle odstavce 3 vyhláškou Ministerstva kultury.

Stejně jako podle stávající úpravy se odměna neplatí ze všech přístrojů a nenahraných nosičů. Tradičně byly vyloučeny přístroje a nosiče, které byly použity k provozní potřebě osoby při jejím vlastním podnikání. Výklad tohoto ustanovení činil v praxi značné problémy. Nově se proto navrhuje upravit, co je smyslem této výjimky, a to výslovně vyloučit nenahrané nosiče a přístroje, které slouží k rozmnožování děl osobami při jejich vlastní činnosti podle licenčních smluv, na základě kterých přísluší odměna konkrétnímu autorovi.

K bodu 25 - § 26 odst. 2

Stát může být dědicem majetkových práv autora nebo mu majetková práva připadnou odúmrtí. V obou případech vykonávají majetková práva státní fondy zde uvedené.

K bodu 26 - § 26 odst. 3

Podle nového odstavce 3 připadnou státu majetková práva také v případě zrušení právnické osoby bez právního nástupce, která zdědila majetková práva k dílu (např. nadace, jíž autor nebo dědic odkázal majetková práva autorská). I v takovém případě majetková práva vykonávají subjekty uvedené v odstavci 2.

K bodu 27 - § 26 odst. 4

Jde o legislativně technické vyjádření změn předchozích odstavců 2 a 3.

K bodu 28 - Díl 4

Navrhuje se nová úprava celého dílu 4, která převážně souvisí s transpozicí směrnice 2001/29/ES a její úpravou výjimek a omezení práva autorského. Článek 5 směrnice upravuje seznam dovolených výjimek vyčerpávajícím způsobem a tam uvedené výjimky předkladatel do návrhu novely zahrnul všechny. Členské státy nemohou upravit výjimky nad tento rámec a musí respektovat podmínky stanovené směrnicí, např. tzv. třístupňový test. Záměrem této úpravy je dosažení vysoké úrovně harmonizace pro potřeby jednotného trhu.

- § 29 odst. 1 a 2

Pro uplatnění všech výjimek a omezení práva autorského platí tzv. třístupňový test, který upravuje Bernská úmluva v čl. 9 u práva na rozmnožování, dále tzv. internetové smlouvy WIPO z roku 1996, které výjimky a omezení podle Bernské úmluvy rozšířily i na digitální prostředí, a konečně i směrnice 2001/29/ES. Jedná se o zpřesnění ustanovení platného autorského zákona.

Výjimky a omezení práva autorského, pokud jde o rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti, se týkají děl již zveřejněných podle § 4 autorského zákona, o jejichž zveřejnění autor výlučně rozhodl podle § 11 odst. 1 autorského zákona. Z tohoto zásadního požadavku na užití výjimek a omezení činí zákon výjimku v případě užití na základě licencí uvedených v odstavci 2.

- § 30

Navrhované zpřesnění odstavce 1 odpovídá dosavadnímu restriktivnímu výkladu pojmu užití pro osobní potřebu fyzické osoby. Vlastní osobní potřebou není užití pro účely hospodářské. K pojmu přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch srov. část důvodové zprávy k bodům 15 a 16.

Na rozdíl od úpravy obsažené v odstavci 1 stanoví odstavec 2, co je užitím podle autorského zákona. Již podle platné právní úpravy se volné užití pro osobní potřebu nevztahovalo na zhotovení rozmnoženiny počítačového programu, elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou s ohledem na to, že v těchto případech by zhotovení takové rozmnoženiny bylo vážným zásahem do práva autorského.

V odstavcích 3 a 4 se přebírá dosavadní právní úprava.

S užitím díla pro osobní potřebu se upravuje, jako dosud, právo na náhradní odměnu autora v souvislosti s rozmnožováním jeho díla pro osobní potřebu podle § 25. I při užití pro osobní potřebu musí fyzická osoba respektovat podle odstavce 5 omezení spočívající v rozhodnutí autora opatřit dílo technickými prostředky ochrany a elektronickou informací o správě práv. Užití technických prostředků ochrany podle § 43 se bere v úvahu při rozúčtování odměn, jak je uvedeno v § 96 odst. 3.

- § 30a

V § 30a se upravuje volné užití díla rozmnožováním pro osobní potřebu na papír nebo podobný podklad a zákonná licence v souvislosti s rozmnožováním pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo se zhotovením rozmnoženiny na objednávku. Rozšíření zákonné licence ve prospěch právnické osoby vyplývá ze směrnice 2001/29/ES. V případě rozmnožování na papír nebo na podobný nosič pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) nepůjde o přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch takových osob tehdy, pokud takto pořízené rozmnoženiny budou použity pouze pro vnitřní potřebu takové osoby. Ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nelze zhotovit tiskovou rozmnoženinu vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického; tím se nahrazuje nepřesný pojem partitura hudebního díla. Jde o omezení vyplývající ze směrnice 2001/29/ES. Za rozmnožování na papír nebo podobný nosič podle § 30 přísluší autorovi odměna podle § 25. Užití na základě zákonné licence je v případě rozmnožování za úplatu dále podmíněno řádným a včasným zaplacením odměny náležející autorovi, jinak jde o zásah do autorského práva, resp. užitím, ke kterému je třeba souhlasu autora podle autorského zákona.

- § 30b

Jde o zpřesnění již existující výjimky.

- § 31

Tradiční úprava citace se uvádí do souladu se směrnicí 2001/29/ES, rozsah této zákonné licence však zůstává v podstatě nedotčen.

V novém odstavci 2 je výslovně stanoveno, že výňatky z díla či drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) a b), lze dále užít stejnými způsoby, jakými se užívá dílo, do kterého bylo citováno, za předpokladu, že je uvedeno (je-li to možné) jméno autora, název díla a pramen.

- § 31a

Jde o novou zákonnou licenci k vytvoření nového autorského díla splňujícího znak jedinečnosti podle § 2, která se upravuje v souladu se směrnicí 2001/29/ES. Cizí předloha (chráněné dílo) může být volně zpracována (parafráze) nebo může být komicky napodobena (parodie) nebo může jít o literární či výtvarnou karikaturu. V případě uměleckého díla vzniklého lepením různých druhů papíru, reprodukcí a ústřižků často kombinovaných s malbou či kresbou, jde o koláž. Ve všech těchto případech lze volně užít chráněné dílo jiného autora, avšak pouze v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem a v souladu s dobrými mravy. Užití nad rámec tohoto omezení bez souhlasu autora původního díla by bylo zásahem do jeho autorského práva. Mohlo by jít např. o zpracování díla, ke kterému je třeba vždy souhlasu autora díla, které se zpracovává, nebo o nedovolenou napodobeninu díla.

- § 32

Zpřesňuje se existující úprava tzv. katalogové licence v souladu se směrnicí 2001/29/ES. Doplňuje se účel a rozsah dovoleného užití na základě této licence. Jakékoli komerční užití je možné jen se souhlasem autora.

- § 33

Také tato již existující licence se zpřesňuje. V souladu se směrnicí 2001/29/ES dochází k užší úpravě, neboť na základě této výjimky lze zaznamenat nebo vyjádřit jen dílo trvale umístěné na veřejném prostranství; výjimka se tak v podstatě týká díla architektonického a díla sochařského.

- § 34

Úřední a zpravodajská licence se zpřesňuje podle směrnice 2001/29/ES. Pro všechna užití na základě této licence platí podmínka užití v odůvodněné či odpovídající míře nebo v rozsahu odpovídajícím účelu této licence.

Rozsah užití díla ve zpravodajství o aktuální události musí být opodstatněný informativním účelem. Zpravodajská licence uvedená v písm. c) se týká přetisku nebo převzetí rozhlasem, televizí nebo tiskem díla již uveřejněného v jiném hromadném sdělovacím prostředku, není-li převzetí a jiné následné užití zapovězeno.

Do § 34 bylo zařazeno nové písm. d) týkající se bezúplatné zákonné licence pro užití politického projevu. Navrhovaná úprava souvisí s úpravou uvedenou v bodu 6 a vyplývá ze směrnice 2001/29/ES.

- § 35

Ustanovení se zpřesňuje v souladu se směrnicí 2001/29/ES. Bezúplatná zákonná licence se vztahuje tradičně na užití díla při občanských a náboženských obřadech a nově se rozšiřuje v souladu se směrnicí i na užití díla při oslavách pořádaných orgány veřejné správy. Užití na základě této licence je podmíněno nekomerčním účelem. Za komerční účel se nepovažuje vybírání správních poplatků v souvislosti s občanskými obřady. Doplnění odstavců 2 a 3 souvisí s užitím díla při školních představeních a užitím školního díla, a to jen pro nekomerční účely. Užití nad rámec tohoto omezení je možné jen se souhlasem autora.

- § 37

Navrhuje se samostatně upravit tzv. knihovní licenci pro užití díla knihovnou, archivem, muzeem, galerií, školou, vysokou školou a jiným nevýdělečným školským a vzdělávacím zařízením.

Navrhovaná úprava vychází ze směrnic 92/100/EHS a 2001/29/ES. Cílem této úpravy je při zachování úrovně ochrany práv podle autorského zákona umožnit uvedeným subjektům plnit úkoly veřejné služby stanovené právními předpisy. Směrnice 2001/29/ES zavazuje členské státy, aby upravily výjimky a omezení práva autorského ve prospěch organizací jako jsou veřejně přístupné knihovny a podobné instituce. Výjimky by však měly být omezeny na zvláštní případy, na které se vztahuje právo na rozmnožování, a neměly by zahrnovat užití chráněných děl v souvislosti s on-line dodávkami.

Bezúplatná zákonná licence uvedená v písm. a) a b) zahrnuje zhotovení rozmnoženiny díla výlučně pro účely archivní a konzervační a dále rozmnoženiny díla nahrazující rozmnoženinu poškozenou nebo ztracenou. V souladu se směrnicí se bezúplatná zákonná licence týká i zpřístupňování děl veřejnosti výhradně pro účely výzkumu a soukromého studia na terminálech umístěných v knihovnách za podmínek uvedených v písm. c). Zpřístupňování díla prostřednictvím Internetu on-line interaktivně nebo on demand (na požádání) je užitím, ke kterému je třeba souhlasu nositele práv.

V odstavci 2 se upravuje úplatná zákonná licence pro půjčování knih a časopisů veřejnosti přístupnými knihovnami a dalšími subjekty, v jejichž prospěch se omezuje výlučné právo autora na půjčování podle § 16. Autor tak obdrží odměnu za volné půjčování svých děl veřejnosti přístupnými knihovnami. Toto právo na půjčování je tradiční v řadě evropských a jiných zemí. První zemí, která přiznala právo na veřejné půjčování bylo Dánsko v roce 1946; následovalo Norsko v roce 1947 a Švédsko v roce 1954, Německo v roce 1972, Anglie v roce 1979 a Francie v roce 2003. Právo na veřejné půjčování zavedly také nové členské státy EU jako Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Malta, Kypr, Slovensko a Slovinsko, i když se uplatnění tohoto práva v některých zemích dolaďuje. Portugalsku, Španělsku, Itálii, Irsku a Lucembursku vytkla EK, že právo na veřejné půjčování nedostatečně upravily a předložila věc Evropskému soudnímu dvoru. Důvodem pro toto rozhodnutí EK byla nedostatečná právní úprava, která nezaručuje odměňování autorů za veřejné půjčování. V této souvislosti EK v tiskové zprávě IP/05/347 z 21. 3. 2005 výslovně uvádí, že stát musí zajistit odměňování autorů i v případě, že jsou jejich díla půjčována veřejnosti bezplatně.

Právo na veřejné půjčování je upraveno v řadě států jako právo výlučné nebo jako právo na odměnu nebo jako součást státní podpory kultury. V Německu, Rakousku a Nizozemsku je výlučným právem autora spravovaným kolektivními organizacemi, které v případě Německa a Rakouska vyjednávají se zemskými vládami a vládou federální, v případě Nizozemska přímo s knihovnami. Ve většině zemí je v souvislosti s veřejným půjčováním upraveno jen právo na odměnu, které je spravováno kolektivními správci. Ve skandinávských zemích má povahu státní podpory kultury a příspěvky jsou určeny k podpoře tvorby děl autorů píšících v národních jazycích těchto států. Tuto praxi skandinávských zemí kritizuje EK, neboť není v souladu s uplatňováním zásady nediskriminace v rámci jednotného evropského trhu.

Pro výpočet odměny se uplatňují dva způsoby - podle počtu děl v knihovnách nebo podle počtu výpůjček. První způsob výpočtu se uplatňuje např. v Kanadě, Austrálii, Novém Zélandě a v Dánsku. Druhý způsob uplatňuje Švédsko, Německo, Anglie a další státy. V Německu na základě tohoto výpočtu činila celková částka vyplacená v roce 2003 autorům cca 13,2 mil. EUR (cca 397 mil. Kč) a nositelům práv souvisejících 1,7 mil. EUR (cca 50 mil. Kč). Na úhradě této částky se podílely 90% zemské vlády a 10% federální vláda. Příjemcem odměn je Zentralstelle Bibliothekstantieme, který odpovídá za jejich rozdělení kolektivním správcům práv. Norský stát zaplatil v roce 2000 cca 54 mil. NOK (cca 200 mil Kč) prostřednictvím rozpočtu Ministerstva kultury fondům založeným autorskými organizacemi. Z těchto fondů se poskytují granty a v některých případech plynou odměny konkrétním autorům v závislosti na počtu vydaných děl.

Navrhuje se, aby odměnu hradil autorům stát prostřednictvím Národní knihovny ČR; za tím účelem se navrhuje v části třetí změna knihovního zákona. Výše odměny za výpůjčku 0,50 Kč je upravena v příloze zákona. Tato odměna náleží za jednu výpůjčku hmotného substrátu díla, jako je např. kniha, ve kterém může být zachyceno i více autorských děl (dílo literární, jeho překlad, dílo výtvarné – ilustrace, atp.). Podíly autorů jednotlivých složek jsou stanoveny v § 104 odst. 3. Celková odměna závisí na počtu výpůjček vykazovaných veřejnými knihovnami a knihovnami muzeí a galerií. Podle výkazu Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) bylo za rok 2003 evidováno cca 70 mil. výpůjček. Od tohoto základu se odečítá cca 30% za půjčování volných děl a za prezenční výpůjčky (viz níže), které nejsou v dostupných statistikách NIPOS odděleny od výpůjček, za něž podle autorského zákona odměna náleží. Odměna placená ze státního rozpočtu při tomto propočtu činí cca 25 mil. Kč ročně.

K rozúčtování odměn kolektivním správcem, kterému bylo uděleno příslušné oprávnění, jsou knihovny povinny podle odstavce 5, lze-li to na nich spravedlivě žádat a jsou-li o to kolektivním správcem požádány, předkládat informace o počtu uskutečněných výpůjček. Specifikace toho, které knihovny budou kolektivnímu správci poskytovat údaje potřebné pro rozúčtování odměn v daném roce a určení, jaké údaje budou takto poskytovány, by měly být obsaženy ve smlouvě uzavřené podle § 100 odst. 1 písm. h) autorského zákona mezi příslušným kolektivním správcem a Národní knihovnou ČR.

Podle odstavce 2 nepřísluší odměna za presenční půjčování v knihovnách na místě samém (presenční půjčování) ani za půjčování (i absenční) zde uvedenými knihovnami. Vyjmutí určitých kategorií knihoven z povinnosti platit odměnu odpovídá čl. 5 odst. 3 směrnice 92/100/EHS.

Vzájemné poskytování předmětů ochrany mezi veřejně přístupnými zařízeními uvedenými v § 37 odst. 1 (např. v rámci meziknihovních výpůjčních služeb) není samostatným užitím díla. To odpovídá preambuli směrnice 92/100/EHS, která tento způsob nakládání s předměty ochrany také nepovažuje za půjčování.

Úplatná zákonná licence podle odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoženiny děl zaznamenaných na zvukové či zvukově obrazové záznamy, s výjimkou půjčování na místě samém po uplynutí 3 měsíců od počátku oprávněného rozšiřování takových záznamů. Osoby uvedené v odstavci 1 jsou zároveň povinny při takovém půjčování zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.

Navrhovanou úpravou nedochází k zúžení veřejné služby poskytované knihovnami. Knihovny mohou absenčně půjčovat zvukové záznamy na základě licenční smlouvy. Taková smlouva byla v lednu 2004 uzavřena mezi kolektivními správci OSA, Dilia, INTERGRAM a Národní knihovnou ČR. Obdobnou smlouvou se podle platné úpravy může řešit i půjčování zvukově obrazových záznamů. Výroba zvukových a zvukově obrazových záznamů je značně nákladná a z hlediska ochrany práv výrobců a jejich investice a ostatních nositelů práv lze půjčování v knihovnách realizovat jen prostřednictvím licenčních smluv. Užití záznamů zahraničních audiovizuálních děl na území ČR upravují výhradní časově omezené licenční smlouvy a po uplynutí doby, na kterou byla licence udělena, nelze audiovizuální dílo užívat vůbec, a to ani půjčováním v knihovnách.

V odstavci 4 se upravuje bezúplatná licence pro užití děl v knihovním katalogu. Jde o obdobu tzv. katalogové licence podle § 32. Rozmnoženina výtvarného díla zpřístupněného v rámci knihovního katalogu musí být zabezpečena před zhotovením kvalitní rozmnoženiny, např. omezením její kvality počtem pixelů. Navrhovanou bezúplatnou zákonnou licencí se umožňuje knihovnám a dalším subjektům plnit ve vztahu k veřejnosti informační povinnost stanovenou zvláštními právními předpisy, např. zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platné znění, který v § 10 a odst. 2 písm. d) ukládá muzeím a galeriím zajišťovat průběžné poskytování informací o sbírce, kterou poskytovatel spravuje.

- § 38

Komplexně se upravuje zákonná licence k užití díla pro potřeby zdravotně postižených a nahrazuje se dosavadní roztříštěná úprava obsažená v několika ustanoveních.

Zákonná licence pro zdravotně postižené odpovídá směrnici 2001/29/ES a také mezinárodním trendům umožňovat zdravotně postiženým přístup k autorským dílům a jiným předmětům ochrany. Podmínkou užití díla na základě této licence je nekomerční povaha užití a zhotovení rozmnoženiny v rozsahu odpovídajícím zdravotnímu postižení. Výjimka podle písm. b) se vztahuje jen ke zvukové složce záznamu audiovizuálního díla, která je pro potřeby zrakově postižených doplněna slovním vyjádřením obrazové složky.

V odstavci 2 se přebírá dosavadní úprava bezúplatné zákonné licence pro půjčování výlučně zdravotně postiženým.

- § 38a

Licenci pro dočasné rozmnoženiny autorský zákon již upravoval. Ke zpřesnění dochází v souladu se směrnicí 2001/29/ES. V odstavci 1 se upravuje jediná povinná výjimka z práva autorského a práv s ním souvisejících vyplývající z uvedené směrnice. Jejím smyslem je vyloučit z výlučného práva autora takové úkony rozmnožování, které samy o sobě nemají žádnou vlastní hospodářskou hodnotu. Úkony splňující tyto náležitosti umožňují prohlížení (browsing), ukládání do vyrovnávací paměti (caching) a účinné fungování přenosových systémů, a to za předpokladu, že zprostředkovatel neupravuje informace a jeho činnost není v rozporu s oprávněným užíváním technologie k získávání údajů o užívání informací. Užívání se považuje za oprávněné, pokud k němu nositel práva udělil souhlas nebo pokud není omezeno právním předpisem. K těmto úkonům např. dochází při přenosu on demand z databáze poskytovatele do počítače uživatele. Výjimka umožňuje volný pohyb zboží a služeb a zejména služby on-line obsahující předměty ochrany podle práva autorského.

Zařazení výjimky z výlučného práva autora na rozmnožování záznamu díla ve prospěch rozhlasového a televizního vysílatele souvisí se zrušením § 50 odst. 6, do kterého byla tato výjimka nesprávně zařazena ( viz bod 44) Výjimka je rovněž uváděna do souladu se směrnicí 2001/29/ES.

- § 38b

Uvedenou licenci již stávající autorský zákon upravuje. Licencí se řeší konflikt mezi autorským právem autora díla fotografického a oprávněné osoby, která je na fotografii zobrazena.

- § 38c

Jde o novou licenci odpovídající směrnici 2001/29/ES. Podmínkou užití na základě této licence je náhodné (nezamýšlené) užití díla v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla, např. při natáčení filmu.

- § 38d

Upravuje zákonnou licenci již uvedenou v § 38 odst. 3. Dosavadní licence zahrnující pronájem a půjčování se podle písm. a) rozšiřuje i na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla užitého umění.

V písm. b) se uvádí licence, která byla nesprávně zařazena do § 9 odst. 5. Jde o omezení práva autorského ve prospěch vlastníka či zhotovitele stavby. Uvedená licence odpovídá směrnici 2001/29/ES.

- § 38e

V souladu se směrnicí 2001/29/ES se upravuje nová výjimka z výlučného práva na zhotovení záznamu vysílaného díla pro sociální zařízení (jako nemocnice, ústavy sociální péče nebo věznice), která nebyla zřízena za účelem dosažení zisku. Licence zahrnuje i provozování takového záznamu podle § 20 pro účely zde uvedené. Směrnice stanoví v souvislosti s tímto omezením právo autora na náhradní odměnu, která je zajištěna podle § 25 v souvislosti s vybíráním odměn z nenahraných nosičů a přístrojů umožňujících zhotovení záznamu vysílaného díla.

- § 39

Ustanovení upravuje tzv. výstavní licenci. Na rozdíl od stávající úpravy se navrhuje rozšíření této licence i na osobu, která si od vlastníka originál nebo rozmnoženinu díla k vystavení vypůjčí. Ustanovení řeší střet zájmu práva autorského s právem vlastnickým. Autor však může uplatnění této licence vyloučit tím, že vystavení svého díla zapoví.

K bodům 29 až 32

Navrhované změny vyplývají ze směrnice 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví. Směrnice sleduje sjednocení národních právních úprav vymáhání práv duševního vlastnictví obecně a dotýká se zejména práva autorského a práv s ním souvisejících a práv průmyslového vlastnictví. Dotýká se významnou měrou také občanského soudního řízení. Cílem směrnice je odstranit existující rozdíly v právních úpravách vymáhání práv duševního vlastnictví jednotlivých členských států EU, které představují významnou překážku rozvoje vnitřního trhu, a zabraňovat padělání, pirátství a dalšího porušování práv duševního vlastnictví.

S ohledem na průřezový charakter této směrnice bylo dohodnuto s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem průmyslu a obchodu, resp. Úřadem průmyslového vlastnictví, že každý resort připraví novelizaci předpisů spadajících do jejich věcné kompetence. Změna občanského soudního řádu je součástí předkládaného návrhu zákona, návrh zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem průmyslového vlastnictví a byl schválen vládou současně s tímto návrhem zákona.

Předmětná směrnice vychází z Dohody TRIPS, která je pro ČR závazná již od roku 1996, a proto autorský zákon řadu jejích ustanovení již obsahuje. Tam, kde platná úprava není zcela v souladu se směrnicí, navrhuje se doplnění nebo zpřesnění.

- § 40 odst. 1 písm. c)

Návrh doplňuje stávající úpravu podle požadavků směrnice, pokud jde o obsah informace a dále specifikuje, od kterých osob zejména může autor takové informace požadovat.

- § 40 odst. 1 písm. d)

Doplňuje se stávající úprava podle příslušných ustanovení směrnice týkajících se tzv. nápravných opatření. Opatření se podle návrhu mohou týkat nejen neoprávněně zhotovených rozmnoženin nebo napodobenin díla, zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43, ale i materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k nelegální výrobě rozmnoženin nebo napodobenin díla.

- § 40 odst. 1 písm. f)

Nově je upraveno právo autora domáhat se zákazu poskytovat službu, která je třetí stranou využívána k porušování jeho práv. Autor se bude moci na základě tohoto ustanovení domáhat např. toho, aby service provider (poskytovatel volného prostoru na internetu) odstranil nebo zamezil přístup veřejnosti k určitým internetovým stránkám, které porušují nebo ohrožují právo autora k jeho dílu. Ustanovení je transpozicí směrnic 2001/29/ES a 2004/48/ES.

- § 40 odst. 2

Nové ustanovení odpovídá požadavku směrnice, aby soud při rozhodování o nápravném opatření bral v úvahu jednak míru závažnosti porušení práva, jednak zájmy třetích stran, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

- § 40 odst. 4

Směrnice 2004/48/ES obsahuje ustanovení týkající se náhrady škody, resp. způsobu výpočtu její výše. Příslušný článek 13 nerozlišuje mezi škodou (skutečnou či ušlým ziskem), bezdůvodným obohacením či morální újmou a používá pouze pojem „damages“, přičemž z uvedených kritérií, která mají být brána v úvahu při jejím výpočtu vyplývá, že může jít o všechny výše uvedené případy. Směrnice zavádí dva možné způsoby výpočtu výše náhrad – buď je náhrada vypočtena na základě uvedených kritérií (nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, neoprávněné zisky porušovatele práva, příp. i jiné než hospodářské důsledky jako např. morální újma) nebo alternativně alespoň ve výši autorské odměny, kterou by porušovatel práva musel zaplatit, kdyby o udělení oprávnění k užití díla řádně požádal.

Stávající ustanovení upravující nárok autora na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení je v návaznosti na výše uvedený článek směrnice doplněno o variantu výpočtu náhrady škody, resp. ušlého zisku, přičemž vychází z obdobné úpravy v § 381 obchodního zákoníku.

K bodu 33 - § 41

Upravují se odkazy na příslušné odstavce změněného § 40.

K bodům 34 až 36 - § 42

Navrhované úpravy souvisí se vstupem ČR do EU. Doplnění práva požadovat informace týkající se jiných než zvukových a zvukově obrazových záznamů navazuje na širší úpravu práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu podle § 25. Okruh osob oprávněných požadovat informace se rozšiřuje o nositele výhradní licence a vykonavatele majetkových práv k zaměstnaneckému dílu podle § 58.

K bodu 37 - § 42a

V současné době celní orgány zabezpečují kontrolu provádění Nařízení Rady (ES) č. 3295/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví opatření s cílem zakázat propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, režimu vývozu, zpětného vývozu nebo do některého režimu s podmíněným osvobozením od cla, a Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 týkající se celního zásahu proti zboží podezřelému z porušování určitých práv duševního vlastnictví a opatření, jež mají být přijata proti zboží, které prokazatelně taková práva porušilo, a zákona č.191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zboží, které je na území ČR dovezeno z třetích zemí.

Aby celní orgány mohly komplexně realizovat ochranu práv duševního vlastnictví na území České republiky i závazky z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, je nezbytné, aby měly působnost stanovenou přímo v autorském zákoně.

Návrh novely § 42a spočívá v zajištění podezřelého zboží celními úřady při jejich běžných kontrolách z hlediska porušení autorských práv a následné spolupráci celních úřadů s autory, kolektivními správci nebo právnickými osobami oprávněnými hájit zájmy autorů, např. IFPI a ČPU. Jedná se o ustanovení, které pomůže autorům lépe vymáhat jejich autorská práva bez ohledu na celní status zboží.

K bodu 38

- § 43

Technické prostředky ochrany byly upraveny v autorském zákoně nedostatečně na základě návrhu směrnice 2001/29/ES. Navrhovaná úprava vychází z článku 6 této směrnice . Technické prostředky ochrany jsou významné v prostředí digitálního šíření děl a jiných předmětů ochrany a vztahují se na právo autorské, práva s ním související i na zvláštní právo pořizovatele databáze podle § 88 autorského zákona. Nové technologie šíření děl usnadňují přístup k dílům a jiným předmětům ochrany, jejich užití v digitální síti a rychlé a kvalitní digitální rozmnožování. Digitální technologie zároveň umožňují nositelům práv, aby užívali technické prostředky určené k zabránění nebo omezení nakládání s dílem způsobem, ke kterému nositelé práv nedali souhlas, a ke kontrole užití předmětů ochrany a přístupu k nim. Technické prostředky umožňují kontrolu rozmnožování a kontrolu přístupu prostřednictvím zařízení jako jsou smart karty, speciální počítačové programy apod. Autorský zákon neukládá autorovi povinnost dílo takto zabezpečit, pokud však takový způsob ochrany zvolí, může se domáhat ochrany proti jednáním uvedeným v § 43.

V odstavci 1 je upravena právní kvalifikace zásahu do autorského práva. Rozhodující pro vymezení tohoto zásahu je dále to, aby šlo o účinný, tedy správně fungující, technický prostředek ochrany. Ochrana se např. nepřizná technickému prostředku, kterým se zasahuje do samotné funkce přístroje (např. CD opatřené technickou ochranou nekomunikuje s přehrávacím zařízením). Bez interakce technického prostředku a zařízení není technický prostředek funkční.

Právní ochrana před obcházením technických prostředků by byla nedostatečná, pokud by se nevztahovala i na zařízení a služby sloužící či napomáhající k obcházení technických prostředků. Podle odstavce 2 jsou zásahem do práva autorského také jednání zde uvedená. Takto široké vymezení však neznamená, že lze považovat za nezákonné např. multifunkční přístroje jako jsou počítače jenom proto, že mohou být využívány k obcházení technických prostředků ochrany; vždy bude třeba brát v úvahu účel nebo užití přístroje. Jenom takové přístroje mohou být považovány za nezákonné, které mají podle odst. 2 písm. b) jen omezený obchodně významný účel nebo užití jiné než umožnit či usnadnit obcházení technických prostředků ochrany.

Používání technických prostředků ochrany nemůže bránit oprávněnému užití v případech stanovených v odstavci 4. V těchto případech je autor povinen zpřístupnit své dílo osobám zde uvedeným v rozsahu nezbytném pro využití zákonné licence. Tuto povinnost autor splní, poskytne-li sám technické prostředky k odstranění zabezpečení nebo dohodne-li tak s oprávněným uživatelem.

Uložit autorovi povinnost podle odstavce 4 nelze v případě, kdy autor své dílo zpřístupňuje za dohodnutých smluvních podmínek sdělováním veřejnosti interaktivní formou on-line podle § 18 odst. 2.

Právní prostředky ochrany jsou upraveny v § 40.

Právní ochrana technických prostředků ve vztahu k počítačovým programům je specificky upravena v navrhovaném ustanovení § 66 odst. 7 a 8.

S úpravou souvisí i nové skutkové podstaty přestupku a správního deliktu (srov. bod 109).

- § 44

V souladu se směrnicí 2001/29/ES se navrhuje upravit ochranu elektronické informace o správě práv. Také tato ochrana byla v autorském zákoně upravena nedostatečně na základě návrhu uvedené směrnice. Úprava podle směrnice vychází z čl. 12 Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. Úprava předjímá budoucí vývoj a zavedení systému elektronické správy práv, který má přispět k vytvoření bezpečného digitálního prostředí pro šíření autorských děl.

V odstavci jedna se upravují dvě skutkové podstaty zásahu do autorského práva. Zásahu podle odst. 1 písm. a) se dopustí ten, kdo bez svolení autora odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv k dílu. Musí jít o aktivní jednání porušovatele spočívající v tom, že manipuluje s informací samotnou nebo tuto informaci pozměňuje, popř. odstraňuje. To může způsobit, že technický prostředek ochrany zhotovování rozmnoženiny podle § 43 nebude účinný.

Do práva autorského zasahuje podle písm. b) také ten, kdo jakkoli rozšiřuje hmotné výtisky nebo šíří v nehmotné podobě dílo, ze kterého byla informace o správě práv bez souhlasu autora odstraněna nebo změněna.

Tyto zásahy se týkají všech děl nebo jejich rozmnoženin včetně počítačových programů a databází.

O zásah do autorského práva nejde v případě jednání, ke kterému autor svolil nebo které je dovolené na základě zákona (např. užití volného díla).

Jednání uvedená ad písm. a) a b) musí porušovat právo nebo porušování práva umožňovat, usnadňovat nebo zastírat. V praxi může docházet k nejrůznějším případům, např. uvedení nesprávného jména umožní neoprávněné užití, porušení licenčních podmínek, neoprávněné rozmnožování díla, ovlivní kontrolní systém rozmnožování podle § 43, nesprávné odměňování apod.

Příkladem chráněné elektronické informace je digitální kód nebo vodoznak začleněný do díla nebo rozmnoženiny díla v elektronické formě, např. informace objevující se u digitálního vysílání apod.

Ochrana podle § 44 se vztahuje jak na výlučné majetkové právo, tak na právo na odměnu podle tohoto zákona.

Právní prostředky ochrany elektronické informace o správě práv upravuje § 40.

S úpravou souvisí i nové skutkové podstaty přestupku a správního deliktu (srov. bod 112).

K bodu 39 - § 46 odst. 1

Jde o legislativně technickou úpravu.

K bodu 40 - § 46 odst. 5 a 6

Jde o úpravu speciální k obecné úpravě uzavírání smluv podle § 43 a násl. občanského zákoníku. Speciální úprava licenční smlouvy na užití předmětů ochrany podle práva autorského vyplývá ze specifického prostředí internetu, které umožňuje sjednávání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku neumožňující individuální jednání. Sjednávání smluv upraveným způsobem se týká nejen oprávněného užití volně šiřitelných počítačových programů zpřístupněných se zdrojovým kódem, ale též děl hudebních, literárních apod. Upravuje se, kdy jde o podání návrhu a jeho přijetí. Ustanovením odstavce 6 se přebírá úprava podle § 275 odst. 4 obchodního zákoníku.

K bodům 41 a 42 - § 48 odst. 2 a 3

Jde o zpřesňující úpravu týkající se přechodu licence v případě prodeje podniku či jeho části v novém odstavci 3 a s tím související úpravu odstavce 2.

K bodu 43 - § 49 odst. 7

Navrhovanou změnou se sleduje posílení smluvní pozice autora.

K bodu 44 - § 50 odst. 6

Zrušení odstavce 6 souvisí s úpravou licence pro dočasné rozmnoženiny podle § 38a, do kterého bylo příslušné ustanovení začleněno.

K bodu 45 a 46 - § 55

Navrhovaná úprava je vhodnějším legislativním vyjádřením.

K bodu 47 - § 56 odst. 1

Používá se legislativní zkratka již uvedená v § 2 odst. 2.

K bodu 48 - § 56 odst. 5

Navrhovaná úprava je vhodnějším legislativním vyjádřením a zároveň se upravuje, kdy dochází k zániku licence udělené licenční nakladatelskou smlouvou.

K bodu 49 - § 58 odst. 5

Navrhovaná úprava je vhodnějším legislativním vyjádřením zániku závazku zaměstnance.

K bodu 50 - § 58 odst. 7

Navrhovaná změna je zpřesnění dosavadní právní úpravy.

K bodu 51 - § 58 odst. 9 a 10

Odstavec 9 reagujena novelu zákoníku práce, která nově upravila tzv. agenturní zaměstnávání (§ 38a a 38b zákoníku práce). Z hlediska výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu, bylo třeba upravit, že za zaměstnavatele se považuje osoba, u které zaměstnanec agentury dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, pokud není jinak dohodnuto.

Ustanovení v novém odstavci 10 je nezbytné s ohledem na absenci zvláštní úpravy pro vztahy mezi osobami podle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku.

K bodu 52 - § 61 odst. 1

Navrhovaná úprava je vhodnějším legislativním vyjádřením.

K bodu 53 - § 63 odst. 1

Navrhovaná úprava je vhodnějším legislativním vyjádřením.

K bodům 54 a 56 - § 63 odst. 3 písm. a) a § 64 odst. l písm. b)

K ochraně investice výrobce audiovizuálního díla je třeba, aby výrobce měl výhradní oprávnění ke všem způsobům užití zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla. Navrhuje se proto, aby zákonná domněnka výkonu autorských práv výrobcem zahrnovala i majetková práva, na která se dosud nevztahovala.

K bodům 55 a 57 - § 63 odst. 3 písm. b) a § 64 odst. 1 písm. c)

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající z předchozích ustanovení.

K bodu 58 - § 66

Navrhované úpravy směřují k přesnější transpozici směrnice 91/250/EHS. Ustanovení odstavce 3 vychází z mezinárodních smluv, konkrétně z Dohody TRIPS a Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. Ustanovení se doplňují novými odstavci 6, 7 a 8. V odstavci 6 se definuje oprávněný uživatel počítačového programu. Tento návrh je vyvolán dosavadní nedostatečnou úpravou vyvolávající pochybnosti, zda oprávněným uživatelem je jen oprávněný nabyvatel licence nebo i oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu.

Zároveň se upravuje minimální rozsah užití počítačového programu, který nemůže být dohodou zúžen. Na užití počítačového programu se nevztahují zákonné licence v rozsahu uvedeném v odstavci 7.

V odstavci 8 se upravuje dopad technických prostředků ochrany na počítačové programy. Technickými prostředky ochrany nelze bránit tomu, aby byla zkoumána funkčnost počítačového programu a bylo prováděno zpětné inženýrství v rozsahu, v jakém je právo autora k počítačovému programu omezeno podle odst. 1 písm. d) a e). Dále se upravuje povinnost autora sdělit oprávněnému uživateli potřebné informace k tomu, aby mohl počítačový program chráněný technickými prostředky užívat v rozsahu dovoleném zákonem.

K bodu 59 - § 67 odst. 1

Zpřesnění vyplývá ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, která byla přijata v roce 1996.

K bodu 60 - § 70 odst. 2

Zpřesnění se týká práva výkonného umělce rozhodnout o uvedení svého jména nejen při zveřejnění, ale i při dalším užití uměleckého výkonu a souvisí i s ochranou elektronické informace o správě práv k uměleckému výkonu podle § 44.

K bodu 61 - § 70 odst. 4

Zpřesnění vyplývá ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. I na výkonné umělce se vztahuje licence upravená v § 31a, která vylučuje za podmínek zde uvedených zásah do práva výkonného umělce podle odstavce 4.

K bodu 62 - § 71 odst. 1

Ustanovení se doplňuje obdobně jako u majetkového práva autora podle § 12. Bez souhlasu výkonného umělce nelze zpracovat nebo jinak měnit jeho zaznamenaný výkon.

K bodu 63 - § 72 odst. 2

Zpřesnění vyplývá ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. Pouze pro účely zákonné licence upravené v § 72 se zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům rozumí i nehmotný záznam, který byl zpřístupněn veřejnosti internetem. V ostatních případech užití výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový záznam platí dosavadní úprava, podle které je zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům pouze takový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem. Totéž platí podle § 76 odst. 3 i pro výrobce zvukového záznamu.

K bodům 64, 66, 68 a 70 - §§ 74, 78, 82 a 86

Odkazuje se na konkrétní ustanovení podle hlavy I, která se použijí obdobně i pro výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů, výrobce zvukově obrazových záznamů, vysílatele a pořizovatele databáze.

K bodu 65 - § 77

Ustanovení § 77 upravuje počátek běhu doby ochrany práva výrobce zvukového záznamu (zvukových nosičů, např. kazet, CD apod.). Podle stávající úpravy běžela lhůta od okamžiku pořízení záznamu (nahrání zvukového nosiče), popř. od jeho prvního zveřejnění jakýmkoli způsobem (např. vysíláním v rozhlase, vydáním zvukového nosiče apod.). Úprava vycházela ze směrnice 93/98/EHS o harmonizaci doby ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících. Podle navrhované úpravy se počátek běhu lhůty řídí okamžikem pořízením záznamu, popř. vydáním zvukového záznamu. Nová úprava rozlišuje jednotlivé způsoby zveřejnění (vydání hmotných nosičů a „nehmotné“ sdělení veřejnosti – např. přednesením na koncertě, vysíláním v rozhlase apod.). Okamžikem nehmotného sdělení záznamu veřejnosti se počátek doby ochrany řídí pouze v případě, že záznam nebyl nikdy vydán v hmotné podobě. Nová úprava vychází ze směrnice 2001/29/ES a ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996. Se změnou § 77 souvisí i přechodné ustanovení v Čl. II bodu 2.

K bodu 67 - § 80 odst. 3

Jde o opravu zjevné chyby.

K bodu 69

Změna názvu dílu souvisí se změnou ustanovení § 1 písm. b) bodu 4.

K bodu 71 až 73 - § 88 a § 88a

Navrhovaná úprava nemění stávající úpravu, je pouze lepším legislativním vyjádřením. V § 88 je nově uvedena pouze definice pojmu databáze, v novém § 88a je samostatně definováno zvláštní právo k databázi, přičemž nová formulace lépe odpovídá směrnici 96/9/ES o právní ochraně databází.

K bodu 74 - § 92 písm. a)

Změna souvisí s novou úpravou v § 30.

K bodu 75 - § 94

Odkazuje se na konkrétní ustanovení podle hlavy I, která se použijí obdobně i pro pořizovatele databáze. Vypouští se odkaz na § 3 písm. a) upravující výjimky z ochrany ve veřejném zájmu. Navržená právní úprava sjednocuje obecnou právní úpravu všech databází, bez ohledu na to, zda mají povahu úředního díla v souladu s úpravou, která chrání právo pořizovatele k souborům údajů v informačních systémech. Předmětem poskytování informací mohou být také údaje vedené v různých databázích a shromážděné za použití nemalých prostředků povinnými subjekty k plnění svých úkolů. S ohledem na prostředky, které stát vynaložil na zřízení a vedení těchto databází, je žádoucí, aby v okamžiku, kdy existují jasná pravidla pro poskytování dat z těchto databází, byly tyto databáze účinně chráněny před neoprávněným vytěžováním. Úprava chrání databázi jako celek, stávající úprava přístupu k jednotlivým údajům v databázi podle zvláštních zákonů není tímto ustanovením dotčena. Zařazením veřejně přístupných rejstříků a dalších databází pořizovaných státem do režimu zvláštního práva pořizovatele databáze se sleduje především ochrana investic veřejného sektoru do takovýchto databází. V současné době mohou žadatelé databáze využívat naprosto (rozsahově) neomezeně i k ryze komerčním účelům. Tento trend je podle názoru předkladatele potřebné určitým způsobem regulovat. Navrhovaná úprava nebrání v přístupu veřejnosti k datům uloženým v databázích, ani jejich využití, stanoví pouze přesné podmínky, za nichž je možné takový postup uskutečnit, a postavení (oprávnění a povinnosti) povinného subjektu v tomto procesu. Z této regulační úpravy však musí být vyloučeny takové databáze, jako jsou různé rejstříky, seznamy, výčty, které jsou součástí (přílohou) právních předpisů. Jinak by původce takové databáze (autor - pořizovatel), obzvlášť pokud by jím byl někdo jiný než povinný subjekt, měl možnost všem bránit v jejich užívání, což by mohlo ohrozit obecnou přístupnost právních předpisů, jejichž jsou součástí.

K bodu 76 - § 96 odst. l písm. a) bod 3

Úprava souvisí s navrhovanou úpravou § 25. Právo povinně kolektivně spravované na odměnu za zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu se rozšiřuje i na zhotovení rozmnoženiny na podkladě jiného záznamu (např. elektronická kniha).

K bodu 77 - § 96 odst. 1 písm. a) bod 4

Úprava souvisí s navrhovanou úpravou § 25.

K bodu 78 - § 96 odst. 1 bod 6

Do povinně kolektivně spravovaných práv se zařazuje právo na odměnu za půjčování veřejnými knihovnami v souvislosti s úpravou zákonné licence podle § 37 odst. 2.

K bodu 79 - § 96 odst. 1 písm. c)

Jde o doplnění zvukově obrazového záznamu, který chyběl v uvedení předmětů ochrany, ke kterým se právo na užití kabelovým přenosem povinně kolektivně spravuje. Navíc se doplňuje dosud chybějící transpozice článku 10 směrnice 93/83/EHS o satelitním vysílání a kabelovém přenosu.

K bodu 80 - § 96 odst. 2

Doplňuje se okruh nároků, kterých se při výkonu povinné kolektivní správy domáhá vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv kolektivní správce.

K bodu 81 - § 96 odst. 3

Podle zpřesněného ustanovení přihlíží kolektivní správce při rozdělování a vyplácení odměn jen k předmětům ochrany již zveřejněným, a tedy užitým. Stejně tak musí kolektivní správce při rozúčtování přihlížet k použitým technickým prostředkům ochrany, které oprávněné užití omezují.

K bodu 82 - § 97 odst. 2

Ustanovení se zpřesňuje s ohledem na nejasnost pojmu nepřímé sdružování.

K bodu 83 - § 98 odst. 1

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnou § 25 odst. 6.

K bodům 84 a 85 - § 98 odst. 3 písm. d) a písm. e)

Doplňují se náležitosti požadované při předložení žádosti o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv. S ohledem na význam správního řízení, z hlediska rozhodování o udělení oprávnění k výkonu majetkových práv osob, které nejsou účastníky řízení, stanoví se povinnost žádost doložit seznamem zveřejněných předmětů ochrany nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv, a v to rozsahu odůvodněném účelem řízení. K žádosti musí žadatel přiložit také seznam členů sdružení a jejich zveřejněných předmětů ochrany. I v tomto případě je žadatel povinen předložit seznam zveřejněných předmětů ochrany pouze v rozsahu odůvodněném účelem tohoto řízení.

K bodu 86 - § 98 odst. 6 písm. a)

Výslovně se stanoví, že žádost o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy musí obsahovat nejen údaje uvedené v § 98 odst. 2, ale i přílohy uvedené v odstavci 3.

K bodu 87 - § 98 odst. 6 písm. c)

Jde o zpřesnění platné úpravy. Stejná formulace je již použita v § 100 odst. 1 písm. b).

K bodu 88 - § 98 odst. 7

Navrhované ustanovení vyplývá z aplikační praxe. V případě odměn podle § 25 a 37 odst. 2 autorský zákon upravuje výši odměn i osobu povinnou platit odměnu. Je proto v zájmu povinných osob a také efektivního výkonu kolektivní správy těchto práv na odměnu udělit oprávnění k vybírání odměn pro autory jen jednomu kolektivnímu správci. Oprávnění jiného kolektivního správce v takovém případě zahrnuje jen rozúčtování odměn autorům, které ze zákona zastupuje. Pro rozdělení odměn vybraných jedním kolektivním správcem se uplatní pravidla podle § 104 nebo pravidla, která mezi sebou kolektivní správci dohodnou.

K bodu 89 - § 98 odst. 8

Upřesňuje se povinnost správního orgánu, pokud jde o publikaci výroku rozhodnutí, přičemž nově bude výroková část rozhodnutí zveřejňována pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách Ministerstva kultury.

K bodu 90 - § 99 odst. 5

Změna souvisí s doplněním odstavce 7 do § 98.

K bodu 91 - § 100 odst. 1 písm. e)

Ustanovení se zpřesňuje s ohledem na znění § 96 odst. 3.

K bodu 92 - § 100 odst. 1 písm. h)

Kolektivní správci budou nově uzavírat smlouvy podle tohoto ustanovení i s osobami oprávněnými zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního zákona. Úprava souvisí s novou úpravou dobrovolně kolektivně spravovaných práv v § 101 odst. 9 písm. e) a f).Zrušený bod 3 je nadbytečný, kritéria pro uzavírání hromadných smluv kolektivními správci jsou upravena kritéria v odstavci 6.

K bodu 93 - § 100 odst. 1 písm. i)

Jde o rozšíření výčtu nároků, kterých je kolektivní správce povinen se vlastním jménem a na účet autora domáhat.

K bodu 94, 95 a 96 - § 100 odst. 1 písm. m), n) a o)

Změna souvisí se změnou účetních předpisů.

K bodu 97 - § 100 odst. 1 písm. s)

Změna souvisí s navrhovanou úpravou sjednávání sazebníku odměn podle § 102a.

K bodu 98 - § 100 odst. 2

Ustanovení se zrušuje jako diskriminační ve vztahu k nositelům práv z členských zemí EU.

K bodu 99 - § 100 odst. 4

Doplňuje se zákonná konstrukce, která byla vypuštěna novelou č. 81/2005 Sb. Její vypuštění ztížilo uplatnění majetkových práv autorů kolektivním správcem, který práva na veřejné hudební provozování spravuje. Ustanovení nezavazuje provozovatele k ničemu jinému, než aby sdělil kolektivnímu správci, kdo je skutečným provozovatelem hudební produkce. Pokud tak neučiní, považuje se za provozovatele hudební produkce.

K bodu 100 - § 100 odst. 5

Doplňuje se zákonná domněnka, která byla vypuštěna novelou č. 81/2005 Sb. Její vypuštění ztížilo výkon majetkových práv kolektivním správcem. Provozovatel, který neoznámí včas kolektivnímu správci program živé veřejné hudební produkce, odpovídá kolektivnímu správci, neboť se má za to, že na veřejné hudební produkci budou provozována díla, pro která kolektivní správce právo na živé provozování hudebních děl spravuje. Vypuštění věty prvé souvisí s navrhovaným doplněním zákonné domněnky. Autorský zákon nezná pojem dodavatele živé hudební produkce ani nelze tomuto pojmu dát jasný obsah.

K bodu 101 - § 100a odst. 1

Doplnění souvisí s novou úpravou § 40 odst. 5, § 96 odst. 2 a § 100 odst. 1 písm. i).

K bodu 102 - § 101 odst. 8

Zrušuje se nepřevoditelnost licence poskytované uživateli kolektivním správcem. Kolektivní správce nemůže omezit nabyvatele nevýhradní licence, aby nemohl uzavřít podlicenční smlouvu.

K bodům 103 a 104 - § 101 odst. 9

Doplnění ustanovení v písm. e) souvisí s úpravou knihovní licence podle § 37. Půjčování osobami uvedenými v § 37 odst. 1 nad rámec knihovní licence podle § 37 odst. 2 je možné na základě hromadné licenční smlouvy uzavřené s kolektivním správcem práv, přičemž platí, že takto poskytnutá licence je poskytnuta nejen za smluvně zastupované nositele práv, ale za všechny ostatní, kteří se pak považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální, ani díla audiovizuálně užitá, ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí. Navrhovaná úprava se nevztahuje na půjčování počítačových programů. V současnosti se již půjčují zvukové záznamy na základě smlouvy uzavřené mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci OSA, Dilia a INTERGRAM.

V písm. f) se upravuje zpřístupňování vydaných děl on demand knihovnou. Navrhovaná úprava se nevztahuje na předměty ochrany výslovně uvedené a nemůže zahrnovat ani vydaná díla zpřístupňovaná knihovnou na základě licenční smlouvy nebo jestliže je takové užití v prodejních podmínkách zakázáno. I v tomto případě se vyhovuje požadavku knihoven poskytujících veřejné knihovní služby. Také v tomto případě budou odměnu poskytovat knihovny na základě uzavřené hromadné smlouvy s kolektivním správcem.

K bodu 105 - § 101 odst. 10

Upravuje se povinnost kolektivního správce vyzvat k evidenci za účelem rozdělení vybraných odměn i ty nositele práv, pro které odměny vybral a kteří mu jsou známí, avšak nepřihlásili se dosud k evidenci. Kolektivní správce nesmí být vůči těmto nositelům práv nečinný.

K bodu 106 - § 101 odst. 12

Toto ustanovení navazuje na novou úpravu v § 98 odst. 7 a upravuje povinnost kolektivního správce, kterému bylo uděleno oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory (tedy i pro ty, které on sám nezastupuje), poskytnout příslušnou část z vybraných odměn náležejících autorům zastupovaným jiným kolektivním správcem, k rozdělení a vyplacení tomuto jinému kolektivnímu správci.

K bodu 107 - § 102a

Sjednávání sazebníku odměn (tarifu) v autorském zákoně chybělo. Na tento nedostatek úpravy upozorňovali uživatelé při uzavírání smluv s kolektivními správci vyžadujícími odměny podle jimi zpracovaných tarifů.

Nedohodne-li se kolektivní správce s osobami sdružujícími uživatele, bude návrh předložen zprostředkovací komisi, která si stanoví jednací řád, podle něhož bude postupovat. Pro jednání smluvních stran a zprostředkovací komise se stanoví pořádkové lhůty, aby se jednání o sazebníku zbytečně neprodlužovalo.

K bodu 108 - § 103

Doplňuje se ustanovení o dohledu ministerstva nad činností kolektivních správců práv. Z hlediska možných kompetenčních sporů se stanoví výslovně, že dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s ohledem na dominantní postavení kolektivních správců vyplývající ze zákona.

K bodu 109 - § 104 odst. 1 písm. b)

Nová úprava v písm. b) odstraňuje zjevně chybné zařazení autorů dělchoreografických a pantomimických mezi nositele práv souvisejících s právem autorským a ruší taxativní výčet autorů děl audiovizuálně užitých včetně stanovení poměru mezi těmito autory. Nové písm. c) stanoví poměr pro rozdělování odměn z jiných než zvukových či zvukově obrazových záznamů a z přístrojů k zhotovení takových záznamů.

K bodu 110 - § 104 odst. 2

Ustanovení se nově vztahuje i na rozdělování odměn z přístrojů a nosičů sloužících k pořizování jiných než zvukových či zvukově obrazových záznamů.

K bodu 111 - § 104 odst. 3

Ustanovení souvisí s novou úpravou práva na odměnu podle § 37 odst. 2.

K bodu 112 -§ 105a až 105c

V souladu s novou koncepcí správního trestání se v autorském zákoně upravují přestupky a správní delikty.

V ustanovení § 105a jsou nově upraveny přestupky na úseku autorského práva, zároveň je navrženo zrušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích (viz část druhá návrhu zákona). V tomto ustanovení jsou konkretizována jednání natolik porušující autorská práva, že je třeba je sankcionovat i jinak než pouze soukromoprávními prostředky.

V odstavci 1 písm. a) je převzata úprava obsažená ve stávajícím znění § 32 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. V písmenu b) je obsažena zvláštní skutková podstata porušování práv k dílu spočívající v jednání podle § 43 odst. 1 nebo 2 a v jednání podle § 44 odst. 1. Úprava odpovídá příslušnému ustanovení směrnice 2001/29/ES. V písmenu c) je postihováno nesplnění informační povinnosti v souvislosti s opětným prodejem originálu uměleckého díla.

Skutkové postaty správních deliktů jsou obdobou skutkových podstat přestupků a může se na ně tedy vztáhnout to, co je uvedeno výše.

K bodu 113 -

Nová úprava bodu 1 sazebníku obsahuje degresivní procentní sazby odměn příslušejících autorovi podle § 24 a odpovídá směrnici 2001/84/ES. Odměnu odvádí příslušnému kolektivnímu správci osoby uvedené v § 24 odst. 6, tj. obchodníci ve smyslu § 24 odst. 1. Důvodem této úpravy je zajištění vymahatelnosti práva na odměnu podle § 24 (srov. část důvodové zprávy k bodu 24). V souladu se směrnicí je doplněna horní hranice, kterou nesmí odměna náležející autorovi přesáhnout.

V bodech 7 a 8 se upravují nově odměny placené poskytovateli rozmnožovacích služeb za úplatu a upravuje se také pravděpodobný počet zhotovených rozmnoženin v návaznosti na místo, kde se tyto služby poskytují.

V bodech 11 a 12 se upravuje, kdo a v jaké výši platí odměnu podle § 37 odst. 2 v souvislosti s půjčováním originálů nebo rozmnoženin děl knihovnami a jinými nevýdělečnými zařízeními uvedenými v § 37 odst. 1. Odměnu hradí stát Národní knihovně ČR, která provádí úhradu příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění v rozsahu vybírání odměn podle § 37 odst. 2. Za tím účelem se navrhuje změna příslušného ustanovení knihovního zákona.

K přechodným a závěrečným ustanovením

K bodu 1

V souvislosti s úpravou § 24 odst. 1 a bodu 1 přílohy se stanoví kurz rozhodný pro přepočet měn v případech, kdy se prodej podle § 24 uskutečňuje v jiné měně než v EUR.

K bodu 2

Přechodné ustanovení souvisí s novou úpravou § 77 transponující směrnici 2001/29/ES.

K bodu 3

Úprava je zpřesněním ve vztahu k § 106 odst. 4 zákona.

K bodům 4 a 5

Tato ustanovení upravují, jak se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují a čím se řídí správní řízení zahájené a právní vztahy vzniklé za účinnosti dosavadní právní úpravy.

K části druhé

Změna přestupkového zákona souvisí s úpravou přestupků a správních deliktů podle hlavy VI zákona.

K části třetí

Navrhovaná změna knihovního zákona souvisí s úpravou odměny za půjčování knih a časopisů, kterou hradí stát prostřednictvím Národní knihovny ČR.

K části čtvrté

Transpozice směrnice 2004/48/ES o vymáhání práv z duševního vlastnictví s sebou přináší rovněž potřebu změny některých procesních norem obsažených v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Větší část procesních ustanovení směrnice již sice občanský soudní řád obsahuje (např. institut předběžného opatření), nicméně některá ustanovení představují pro český právní řád novum, které je potřeba příslušným způsobem upravit.

K bodům 1 a 2

Směrnice 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví vyjmenovává v článku 4 osoby, které se mohou domáhat uplatnění opatření a postupů podle této směrnice. Kromě samotných nositelů práv a držitelů licence jsou uvedeny orgány kolektivní správy práv a dále profesní orgány ochrany práv; v ČR jde např. o IFPI, Českou protipirátskou unii apod. Navrhovaná úprava novely § 26 občanského soudního řádu zohledňuje specifika předmětů ochrany a porušování práv a specifika řízení o porušování práv k těmto předmětům ochrany. V oblasti porušování práv duševního vlastnictví je typické, že postižených je často velmi mnoho, bývá velmi obtížné získat vyjádření jejich obchodních zástupců a soudní řízení se tak velmi prodlužují. V praxi se často stává, že nositelé práv chráněných autorským zákonem, zejména výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů, jichž se problém porušování práv duševního vlastnictví (např. pirátstvím) nejvíce dotýká, uplatňují v trestním řízení nárok na náhradu škody prostřednictvím společného zmocněnce, ovšem v civilním řízení, kam jsou často následně odkázáni s nárokem na náhradu škody, již společného zmocněnce mít nemohou.

K bodu 3

V navrhovaných ustanovení § 78b až 78e se upravuje zajištění důkazu ve sporech týkajících se práv z duševního vlastnictví jako speciální institut. Na rozdíl od úpravy zajištěnídůkazu podle § 78 a 78a o.s.ř. požaduje článek 7 směrnice, aby tato opatření (která lze přijmout jak před zahájením řízení, tak v jeho průběhu) mohla zahrnovat rovněž fyzické zabavení zboží, o kterém existuje podezření, že jeho výrobou bylo porušeno nebo ohroženo právo z duševního vlastnictví (popř. vzorků tohoto zboží), nebo fyzické zabavení materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a rovněž tak dokumentů vztahujících se k tomuto zboží. Proto vznikla potřeba upravit takovýto postup soudu jako samostatný specifický institut zajištění důkazů. Takto zajištěné důkazy se pak provádějí podle potřeby v průběhu řízení. Transpozice výše uvedených principů je provedena v § 78b.

Návrh na zajištění důkazu musí navrhovatel řádně odůvodnit a podložit důkazy podporujícími jeho tvrzení. Pokud soud přistoupí k zajištění důkazu podle § 78b, určí zároveň navrhovateli lhůtu, ve které musí podat návrh na zahájení řízení. Pokud tak navrhovatel neučiní, dojde k zániku takovéhoto předběžného zajištění a zajištěné předměty se vrátí tomu, komu byly odňaty (viz nový § 78f).

Zajištění důkazů se provádí za účasti protistrany, nicméně v případě nebezpečí z prodlení nebo v případě obavy, že důkaz nebude možno později provést, lze předběžně zajistit důkazy i bez slyšení protistrany.

Směrnice rovněž požaduje, aby opatření k zajištění důkazů mohla být podmíněna složením jistoty, a to pro případ náhrady jakékoli škody, ke které by v souvislosti se zajištěním důkazu došlo. Tento požadavek je transponován do ustanovení § 78d. Nesložení jistoty ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu na zajištění důkazu.

K bodu 4

Doplnění ustanovení § 102 souvisí s navrhovanou úpravou zajištění důkazů. Uvedená ustanovení se použijí obdobně i pro zajištění důkazů po zahájení řízení ve věci samé.

K bodu 5

Nové ustanovení odpovídá čl. 6 odst. 1 směrnice, podle kterého přijmou soudy členských států jako dostatečný důkazní prostředek pouhý reprezentativní vzorek zboží, jehož výrobou bylo porušeno právo z duševního vlastnictví. Znamená to, že se soudu nemusí předkládat veškeré takovéto zboží, ale pouze určitý přiměřený vzorek z celkového množství.

K bodu 6

Článek 15 směrnice požaduje, aby soud mohl na žádost navrhovatele nařídit porušovateli práv zveřejnění informací týkajících se rozhodnutí, včetně zveřejnění rozhodnutí soudu. Podobný institut obsahuje občanský soudní řád v § 155 odst. 4 pro spory ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním a ve věcech ochrany spotřebitelů. S ohledem na tuto skutečnost je článek 15 transponován právě do tohoto ustanovení s tím, že (nad rámec směrnice) umožňuje publikaci rozhodnutí nejenom žalujícímu, ale rovněž žalovanému. Není důvod, aby takovéto oprávnění měl pouze žalující (jak požaduje směrnice), neboť v případě neoprávněné žaloby může dojít k poškození dobrého jména žalovaného.

K bodu 7

Ustanovení § 210a o autoremeduře se použije i v případech rozhodování podle § 78d odst. 2.

K bodu 8

Ustanovení § 239 odst. 3 o přípustnosti, resp. nepřípustnosti dovolání se vztahuje i na odmítnutí návrhu na zajištění důkazu podle §78d.

K části páté

Termín nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. dubna 2006.

V Praze dne 31. srpna 2005

předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek v. r.

ministr kultury

Mgr. Vítězslav Jandák v. r.

Platné znění zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^¹) a upravuje

a) práva autora k jeho autorskému dílu,

b) práva související s právem autorským:

1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,

2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,

3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,

4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho ~~původnímu~~ vysílání,

5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,

6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,

c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,

d) ochranu práv podle tohoto zákona,

e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

HLAVA I

PRÁVO AUTORSKÉ

DÍL 1

Předmět práva autorského

§ 2

~~Dílo~~

Autorské dílo

(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní ve smyslu věty prvé, je chráněna jako dílo fotografické.

(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.

CELEX: 31991L0250, 31996L0009

(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.

(4) Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze (§ 88), je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je dílem souborným

(5) Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.

(6) Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.

§ 3

Výjimky z ochrany podle práva autorského

ve veřejném zájmu

Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na

a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,

b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,

~~c) politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání; autorovo právo k užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno.~~

§ 4

Zveřejnění a vydání díla

(1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.

(2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno.

DÍL 2

Autorství

§ 5

Autor

(1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.

(2) Autorem díla souborného ~~jako celku~~ je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

§ 6

Zákonná domněnka autorství

Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.

§ 7

Anonym a pseudonym

(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

(2) Dokud se autor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí, zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak; veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.

§ 8

Spoluautoři

(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.

(2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

(3) Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.

(4) O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.

(5) Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

DÍL 3

Vznik a obsah práva autorského

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

§ 9

Vznik práva autorského

(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.

(3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.

(4) Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze ~~zvláštního právního předpisu nebo z tohoto~~ zákona jinak.

(5) Vlastník nebo jiný uživatel stavby, která je vyjádřením architektonického díla, je oprávněn provést bez svolení autora přiměřené změny takového díla v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla. Pokud jsou tyto změny potřebné k uskutečnění technického nebo provozního určení stavby, jehož nelze dosáhnout jinak, je ten, kdo hodlá provést změnu, povinen, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, předem uvědomit o svém úmyslu autora a poskytnout mu dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před zahájením stavebních změn.

§ 10

Obsah práva autorského

Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).

ODDÍL 2

Osobnostní práva

§ 11

(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.

(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.

(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno.

(5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých,¹⁾^¹a)toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona (§ 97).

ODDÍL 3

Majetková práva

§ 12

Právo dílo užít

(1) Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.

(3) Autor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.

(4) Právem dílo užít je

a) právo na rozmnožování díla (§ 13),

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),

e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),

f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména

1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),

2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),

3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),

4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).

(5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce 4 se pro účely tohoto zákona vymezují v ustanoveních § 13 až 23. Dílo lze užít i jiným způsobem než způsoby uvedenými v odstavci 4.

§ 13

Rozmnožování

(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě~~, za účelem zpřístupňování díla prostřednictvím těchto rozmnoženin.~~

(2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.

§ 14

Rozšiřování

(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.

(2) Prvním prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, kterým je dílo oprávněně rozšířeno na území členského státu Evropské unie nebojiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla autorovo právo na rozšiřování pro území členského státu Evropské unie nebo jinésmluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem a právo na půjčování zůstávají nedotčena.

(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.

CELEX: 31991L0250, 31992L0100, 31996L0009, 32001L0029

§ 15

Pronájem

Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla ~~k dočasné osobní potřebě~~na dobu určitou.

CELEX: 31992L0100

§ 16

Půjčování

Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla ~~k dočasné osobní potřebě~~ na dobu určitou.

CELEX: 31992L0100

§ 17

Vystavování

Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického. ~~Vystavováním není zpřístupnění díla podle ustanovení § 18 odst. 2.~~

Sdělování veřejnosti

§ 18

Obecná ustanovení

(1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.

(2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.

~~(3) Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.~~

(3) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k vyčerpání práva autora na sdělování díla veřejnosti.

CELEX: 32001L0029

§ 19

Živé provozování a jeho přenos

(1) Živým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického.

(2) Přenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.

§ 20

Provozování ze záznamu a jeho přenos

(1) Provozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.

(2) Přenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.

§ 21

Vysílání rozhlasem nebo televizí

(1) Vysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.

~~(2)~~ Vysíláním díla pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost.

(3) Jsou-li signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o vysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.

(2) Družicí se v tomto zákoně rozumí družice pracující na frekvenčních pásmech, která jsou

podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace vyhrazena pro vysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu, srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).

CELEX 31993L0083

(3) Vysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o vysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.

(4) Vysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí, uskutečňuje-li je týž vysílatel.

(5) Vysílání díla pomocí družice se uskutečňuje na území České republiky, jestliže signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností jsou uvedeny pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět kzemi, na území České republiky.

(5) Vysílání díla pomocí družice se uskutečňuje na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve kterých jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi.

CELEX: 31993L0083

(6) Vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území České republiky, jestliže signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností jsou uvedeny pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi, na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, a přenos je uskutečňován ze stanice, která je umístěna na území České republiky. V tomto případě lze práva podle tohoto zákona uplatnit proti osobě, která provozuje takovou stanici.

(6) Pokud se vysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání pomocí družice za uskutečněné na území toho členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kde

a) je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na družici nebo

b) je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v písmenu a).

Právo k vysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která provozuje stanici podle písmene a) nebo vůči vysílateli podle písmene b).

CELEX: 31993L0083

(7) Vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území České republiky i tehdy, jestliže jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi, na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, na podnět vysílatele, který na území České republiky má umístěny své řídící orgány, a taková srovnatelná ochrana není již poskytována na území státu, kde je umístěna stanice, ze které je přenos uskutečňován. Práva podle tohoto zákona lze pak uplatnit vůči takovému vysílateli.

(7) Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem na družici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos uskutečňován, není na území jiného členského státu Evropských společenství, vysílání díla pomocí družice se považuje za uskutečněné na území takového členského státu Evropských společenství, kde má umístěny své řídící orgányvysílatel, na jehož podnět se vysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak uplatnit vůči takovému vysílateli.

CELEX: 31993L0083

§ 22

Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání

(1) Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než vysílatel takového vysílání.

(2) Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání díla je takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.

(3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem není ~~obchodně~~ využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

§ 23

Provozování rozhlasového či televizního vysílání

Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se ~~podle § 18 odst. 3~~ nepovažuje zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se ~~podle § 18 odst. 3~~ rovněž nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních.

ODDÍL 4

Jiná majetková práva

~~§ 24~~

~~Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého~~

(1) Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván, má autor právo na odměnu stanovenou v příloze tohoto zákona, uskutečňuje-li prodej provozovatel galerie, dražebník, a dále jiná osoba při výkonu svého podnikání (dále jen "prodávající"), bez ohledu na to, jedná-li na svůj účet, nebo na účet vlastníka.

~~(2) Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 je prodávající.~~

(3) Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 se originálem díla uměleckého rozumí zejména originální obraz, kresba, malba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu se nevztahuje na díla architektonická, díla užitého umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů.

(4) Prodávající, který je povinen poskytnout autorovi odměnu podle odstavce 1, oznámí prodej příslušnému kolektivnímu správci do konce měsíce ledna následujícího kalendářního roku po roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznamovací povinnost se vztahuje na specifikaci prodaných originálů a na informaci o skutečné prodejní ceně; zahrnuje i povinnost umožnit příslušnému kolektivnímu správci nahlížet v nezbytném rozsahu do účetních knih a jiných dokumentů prodávajícího.

§ 24

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého

(1) Je-li originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 000 EUR a více a jestliže se takového prodeje účastní, jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel, provozovatel galerie, dražebník, nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen „obchodník“). má autor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem díla právo na odměnu stanovenou v příloze k tomuto zákonu.

CELEX: 32001L0084

(2) Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 příslušnému kolektivnímu správci jsou prodávající a obchodník společně a nerozdílně.

CELEX: 32001L0084

(3) Originálem díla uměleckého podle odstavce 1 se rozumí výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.

CELEX: 32001L0084

(4) Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na první opětný prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od autora méně než tři roky před takovým opětným prodejem a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.

CELEX: 32001L0084

(5) Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 a výpočtu příslušné odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.

CELEX: 32001L0084

(6) Obchodník, který podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je povinen oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do konce měsíce ledna následujícího kalendářního roku po roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznámení podle věty první musí obsahovat specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a informaci o skutečné prodejní ceně. Obchodník je dále povinen umožnit příslušnému kolektivnímu správci nahlížet v nezbytném rozsahu do svých účetních knih a jiných souvisejících záznamů a evidencí. Odměna je splatná na základě vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dní, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.

CELEX: 32001L0084

~~§ 25~~

~~Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla~~

~~pro osobní potřebu~~

~~(1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat pro osobní potřebu na podkladě~~

~~a) zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo~~

~~b) rozhlasového či televizního vysílání, anebo~~

~~c) tiskového či jiného grafického vyjádření~~

jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu nebo pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, má autor právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu.

~~(2) Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 je~~

~~a) výrobce nebo dovozce přístrojů k zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů,~~

~~b) výrobce nebo dovozce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin,~~

~~c) výrobce nebo dovozce nenahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů,~~

d) dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c), pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce či výrobce,

e) poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové rozmnoženiny; poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových rozmnoženin.

~~(3) Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a) až d) v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší při dovozu nebo při prvním prodeji~~

~~a) přístroje k zhotovení rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů,~~

~~b) přístroje k zhotovení tiskových rozmnoženin,~~

~~c) nenahraných nosičů zvukových nebo zvukově obrazových záznamů.~~

~~(4) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e), přísluší v závislosti na počtu zhotovených tiskových rozmnoženin.~~

(5) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, tj. zejména o druhu a počtu prodaných nebo dovezených přístrojů k zhotovování rozmnoženin zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů, jakož i o počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.

~~(6) Výši odměny upravují sazebníky stanovené v příloze.~~

(7) Odměna se neplatí v případě vývozu přístrojů uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) a vývozu nenahraných nosičů zvukových nebo zvukově obrazových záznamů za účelem jejich dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k provozní potřebě osob při jejich vlastním podnikání.

§ 25

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla

pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu

(1) U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat

a) pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) na podkladě tiskového či jiného grafického vyjádření pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, anebo

b) pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílání, jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu

má autor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním díla.

CELEX: 32001L0029

(2) Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu podle odstavce 1 je

a) výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto přístrojů ze třetích zemí (dále jen „dovozce“) nebo příjemce těchto přístrojů z členských států Evropských společenství (dále jen „příjemce“),

b) výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin,

c) výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,

e) poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových rozmnoženin.

(3) Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a) až d) v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší autorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji

a) přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,

b) přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,

c) nenahraných nosičů záznamů.

(4) Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Při určení celkové odměny se bere v úvahu druh a rozsah užití přístroje zejména s ohledem na jeho umístění a obvyklé používání. Není-li dohodnuto jinak do 2 měsíců od podání návrhu na uzavření smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bodu 3, platí počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl stanovený v příloze k tomuto zákonu.

(5) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.

(6) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1. Výše odměny je stanovena v příloze k tomuto zákonu.

(7) Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a vývozu nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k rozmnožování děl na základě licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.

ODDÍL 5

Společná ustanovení pro majetková práva

§ 26

(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.

(2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. ~~Připadnou-li takto majetková práva státu~~ Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky,2) a pokud jde o díla audiovizuální, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.

(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.

~~(3)~~ (4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví~~, jehož nenabude žádný dědic~~ podle odstavců 2 a 3.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.

3) Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění zákona č. 273/1993 Sb.

ODDÍL 6

Trvání majetkových práv

§ 27

(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.

(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2.

(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková práva k dílu kolektivnímu (§ 59) trvají 70 let od zveřejnění.

(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.

(6) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

(7) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.

ODDÍL 7

Volné dílo a první zveřejnění nezveřejněného volného díla

§ 28

(1) Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; ustanovení odstavce 2 a § 11 odst. 5 věty prvé tím není dotčeno.

(2) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.

(3) Právo podle odstavce 2 trvá 25 let od zveřejnění díla. Ustanovení § 27 odst. 7 platí obdobně.

~~DÍL 4~~

~~Omezení práva autorského~~

~~ODDÍL 1~~

~~Obecné ustanovení~~

~~§ 29~~

(1) Omezení práva autorského jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně; nesmějí být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon práv autorských a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora.

(2) V rozsahu odůvodněném účelem oprávněného zhotovení rozmnoženiny podle ustanovení § 31 písm. a) a b), § 32 až 34 a § 37 odst. 2 písm. b) a c) může být takto zhotovená rozmnoženina také nevýdělečně rozšiřována.

~~ODDÍL 2~~

~~Volná užití~~

~~§ 30~~

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.

~~(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo~~

~~a) pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla; rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného musí být jako taková zřetelně označena,~~

b) při prodeji originálu nebo rozmnoženin děl, přístrojů pro jejich rozmnožování nebo pro jejich sdělování veřejnosti, rozhlasových nebo televizních přijímačů a počítačů, šíří nebo dočasně zhotoví rozmnoženinu díla v rozsahu nezbytném pro předvedení zboží zákazníkovi.

(3) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo zhotoví na objednávku pro osobní potřebu objednatele tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky za předpokladu, že nejde o vydanou partituru díla hudebního a že řádně a včas platí odměnu podle § 25.

~~(4) Rozmnoženina zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu.~~

~~(5) Ustanoveními odstavců 1 a 3 nejsou dotčena ustanovení § 43 až 45.~~

~~ODDÍL 3~~

~~Bezúplatné zákonné licence~~

~~§ 31~~

~~Citace~~

~~Do práva autorského nezasahuje ten, kdo~~

~~a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů,~~

~~b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla,~~

~~c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům;~~

~~vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.~~

~~§ 32~~

~~Katalogová licence~~

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zařadí do katalogu jím pořádané výstavy, dražby, veletrhu nebo podobné akce vyobrazení díla vystaveného při takové příležitosti; autorovo svolení není třeba ani pro užití vyobrazení tohoto díla rozmnožováním a rozšiřováním katalogu. Vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

~~§ 33~~

~~Užití díla umístěného na veřejném prostranství~~

~~(1)~~ Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; autorovo svolení není třeba ani pro rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti díla takto zaznamenaného nebo vyjádřeného. Ustanovení § 31 věty za středníkem se použije přiměřeně.

~~(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na rozmnožování a rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.~~

~~§ 34~~

~~Úřední a zpravodajská licence~~

~~(1)~~ ~~Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije~~

~~a) k úřednímu účelu na základě zákona,~~

~~b) při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito,~~

c) převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku, či jejich překlad; takové převzetí není přípustné, je-li výslovně zapovězeno.

~~(2) Ustanovení § 31 věty za středníkem se použije přiměřeně.~~

~~§ 35~~

~~Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního~~

~~(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo~~ ~~nevýdělečně~~ ~~užije dílo při občanských a náboženských obřadech.~~

(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nevýdělečně ke své vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).

~~(4) Ustanovení § 31 věty za středníkem se pro odstavce 1 až 3 použije přiměřeně.~~

~~§ 36~~

~~Omezení práva autorského k dílu soubornému~~

~~Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.~~

~~§ 37~~

~~Užití díla rozmnožováním a rozšiřováním rozmnoženin~~

(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení,4) zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.

~~(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo~~

a) zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému,

~~b) zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno,~~

~~c) výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.~~

~~(3) Ustanovení § 30 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně.~~

~~------------------------------------------------------------------~~

~~4) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb.~~

~~Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.~~

~~Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.~~

~~Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.~~

~~Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).~~

~~§ 38~~

~~Užití díla půjčováním a pronájmem originálu nebo rozmnoženiny~~

~~(1) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl.~~

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na počítačové programy a na rozmnoženiny zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, ledaže jde o půjčování výlučně pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením.

(3) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo pronajímá nebo půjčuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou.

~~§ 39~~

~~Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného~~

~~nebo díla fotografického jeho vystavením~~

Do práva autorského nezasahuje vlastník originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo díla fotografického, který takové dílo vystavuje nebo k vystavení bezplatně poskytne, pokud takové užití autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině díla nevyloučil.

Díl 4

Výjimky a omezení práva autorského

Oddíl 1

Obecné ustanovení

§ 29

(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

CELEX: 32001L0029

(2) Zákonné licence s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c) se vztahují pouze na dílo zveřejněné.

ODDÍL 2

Volná užití a zákonné licence

§ 30

Volná užití

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

CELEX: 32001L0029

(2) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a).

(3) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.

(4) Rozmnoženina zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.

(5) Ustanovení § 25, 43 a 44 není odstavcem 1 dotčeno.

CELEX:32001L0029

§ 30a

Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad

(1) Do práva autorského nezasahuje

a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,

b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,

c) ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,

d) ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby

zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.

(2) Ustanovení § 30 odst. 3 až 5 se použijí obdobně.

CELEX: 32001L0029

§ 30b

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.

CELEX: 32001L0029

§ 31

Citace

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;

vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

CELEX: 32001L0029

(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.

§ 31a

Karikatura, parodie, parafráze a koláž

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury, parodie, parafráze nebo koláže, pokud takové užití bude v souladu s dobrými mravy a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem.

CELEX: 32001L0029

§ 32

Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

(2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.

CELEX: 32001L0029

§ 33

Užití díla umístěného na veřejném prostranství

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

CELEX: 32001L0029

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.

§ 34

Úřední a zpravodajská licence

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije

a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,

b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,

c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít. Převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,

d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;

v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.

CELEX: 32001L0029

§ 35

Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo oslav pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při občanských či náboženských obřadech nebo oslavách pořádaných orgány veřejné správy.

CELEX: 32001L0029

(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).

(4) Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1 až 3 použije přiměřeně.

§ 36

Omezení práva autorského k dílu soubornému

Do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.

§ 37

Knihovní licence

(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení^⁴)

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby,

b) zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit, že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla, jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,

c) zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek, a jehož užití není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, jeho sdělováním jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených terminálů umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit rozmnoženinu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou dotčena.

CELEX: 32001L0029

(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl a zaplatí-li odměnu, která přísluší autorům ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém nebo půjčují-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna v Brně, Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Národní pedagogická knihovna Komenského, Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního filmového archivu a Parlamentní knihovna České republiky.

CELEX: 31992L0100

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na rozmnoženiny děl zaznamenaných na zvukové či zvukově obrazové záznamy, ledaže jde o půjčování na místě samém po uplynutí 3 měsíců od počátku jejich oprávněného rozšiřování (§ 14). Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při takovém půjčování zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu.

(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek, užije rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.

(5) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna, lze-li to na ni spravedlivě požadovat, předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček a informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.

§ 38

Licence pro zdravotně postižené

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení, a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

b) výhradně pro potřeby zrakově postižených, a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

(2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením.

(3) Ustanovení § 30 odst. 4 se použije přiměřeně.

CELEX:32001L0029

§38a

Licence pro dočasné rozmnoženiny

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit

a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami uskutečněný prostředníkem nebo

b) oprávněné užití díla.

(2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní vysílání.

CELEX: 32001L0029

§ 38b

Licence pro fotografickou podobiznu

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít, není-li takové užití zapovězeno.

§ 38c

Nepodstatné vedlejší užití díla

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.

CELEX: 32001L0029

§ 38d

Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou,

b) zpracuje, upraví nebo jinak změní architektonické dílo v souvislosti se zhotovením stavby nebo změnou takové stavby v míře nezbytně nutné a takto zpracované, upravené či jinak změněné dílo užije v rozsahu oprávnění, které měl k dílu před provedením zpracování, úprav nebo jiných změn; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání a jeho náklady mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.

CELEX: 32001L0029

§ 38e

Licence pro sociální zařízení

Do práva autorského nezasahuje také zdravotní, nebo sociální zařízení, které nebylo zřízeno nebo založeno za účelem dosažení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na odměnu podle § 25 není dotčeno.

CELEX: 32001L0029

§ 39

Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením

Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v rejstříku vedeném za tím účelem kolektivním správcem.

DÍL 5

Ochrana práva autorského

§ 40

(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména

a) určení svého autorství,

b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,

c) sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní,4.

c) sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která

má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo

4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení,výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,

CELEX: 32004L0048

~~d) odstranění následků zásahu do práva, zejména~~

~~1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo pomůcky podle § 43 z obchodování nebo jiného užití,~~

~~2. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo pomůcky podle § 43,~~

d) odstranění následků zásahu do práva, zejména

1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,

2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

CELEX: 31991L0250, 32004L0048

e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména

1. omluvou,

2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání . ,

f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

CELEX: 32001L0029, 32004L0048

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

CELEX: 32004L0048

~~(2)~~ (3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

~~(3)~~ (4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. ~~výše~~ Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

CELEX: 32004L0048

§ 41

Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k dílu svěřen ze zákona, má právo se domáhat nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2 3 a 3 4 pouze osoba, jejíž takto smluvně nebo zákonem nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno; právo autora domáhat se ostatních nároků, jakož i v této souvislosti nároku podle § 40 odst. 2 3 zůstává nedotčeno.

§ 42

~~(1) Autor může požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které~~

~~a) je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým či zvukově obrazovým záznamem takového díla,~~

~~b) má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič),~~

~~c) je přístrojem k zhotovení zvukových nebo zvukově obrazových záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo~~

~~d) je pomůckami podle § 43,~~

a nahlížet do celních dokumentů, aby zjistil, zda dovoz takového zboží k užití na území České republiky je oprávněný podle tohoto zákona, nebo aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících.

(1) Autor může požadovat od celních orgánů a orgánů vykonávajících státní statistickou službu informace o obsahu a rozsahu dovozu nebo přijetí zboží, které

a) je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo jiným záznamem takového díla,

b) má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič),

c) je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo

d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,

a nahlížet do celních a statistických dokumentů v rozsahu nezbytném k tomu, aby zjistil, zda dovoz nebo přijetí takového zboží k užití na území celé České republiky jsou oprávněné podle tohoto zákona, nebo aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu nebo při odeslání zboží .

(3) Informace podle odstavců 1 a 2 může požadovat také příslušný kolektivní správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů, nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.

§ 42a

(1) Celní úřad může při výkonu dohledu a kontroly podle zvláštního právního předpisu^⁴a) zajistit věc, u které má podezření, že její držitel neoprávněně zasahuje do práva autorského podle tohoto zákona, bez ohledu na její celní status, a to na dobu nejvýše 1 měsíce ode dne vydání rozhodnutí o zajištění věci. Proti rozhodnutí o zajištění věci se nelze odvolat.

(2) Celní úřad, který zajistil věc podle odstavce 1, doručí bezodkladně písemné oznámení o zajištění věci autorovi, příslušnému kolektivnímu správci, právnické osobě oprávněné hájit zájmy autorů nebo osobám, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu. Toto oznámení se souběžně doručuje též veřejnou vyhláškou na dobu nejméně 15 dnů.

(3) Autor, příslušný kolektivní správce, právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů nebo osoba, které ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, písemně sdělí celnímu úřadu nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne vydání rozhodnutí o zajištění věci, zda hodlá uplatnit nárok na ochranu práva autorského u soudu. Pokud v této lhůtě písemně sdělí, že nehodlá uplatnit nárok u soudu nebo v případě marného uplynutí lhůty podle věty první, vrátí celní úřad zajištěné věci osobě, které byly zajištěny; tato osoba nemá nárok na náhradu majetkové újmy od státu.

(4) Rozhodne-li pravomocně soud, že bylo neoprávněně zasaženo do práva autorského, předá celní úřad zajištěné věci osobě, která uplatnila nárok na ochranu práva autorského u soudu, a učiní o tom záznam do spisu. Veškeré náklady spojené se zajištěním, uskladněním a předáním zajištěného zboží je povinna uhradit osoba, které byly věci zajištěny.

(5) Náklady podle odstavce 4 předepíše celní úřad rozhodnutím. Odvolání proti rozhodnutí celního úřadu o předepsání nákladů nemá odkladný účinek. Náklady jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Náklady neuhrazené ve lhůtě splatnosti vybírá a vymáhá celní úřad, který je předepsal, podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a jsou příjmem státního rozpočtu.

~~§ 43~~

(1) Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv.

(2) Za jiné prostředky podle odstavce 1 se považují jakýkoli postup, výrobek nebo součástka vložené do postupu, přístroje nebo výrobku, jež mají předcházet, omezit nebo zabránit neoprávněnému zásahu do práva autorského k dílu, které je zpřístupňováno jen s použitím kódu nebo jiným způsobem umožňujícím odkódování.

§ 43

(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.

CELEX: 32001L0029

(2) Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které

a) jsou za účelem obcházení účinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh,

b) mají vedle obcházení účinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo

c) jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředků.

CELEX: 31991L0250, 32001L0029

(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.

CELEX: 32001L0029

(4) Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, 31 písm. b), 34 odst. 1 písm. a), 37 odst. 1 písm. a) a b), 38, 38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.

CELEX: 32001L0029

(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autorem či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.

CELEX: 32001L0029

(6) Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavce 4 používané autorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany podle odstavců 1, 2 a 3.

CELEX: 32001L0029

~~§ 44~~

~~(1) Neoprávněným zásahem do práva autorského je i~~

~~a) odstranění nebo změna jakékoli elektronické informace o identifikaci práv k dílu,~~

b) rozšiřování rozmnoženiny díla včetně jejich dovozu, jakož i sdělování díla veřejnosti, u nichž byly elektronické informace o identifikaci práv k dílu odstraněny nebo pozměněny,

~~bez svolení autora.~~

(2) Informací o identifikaci práv k dílu podle odstavce 1 je taková informace, která je vyjádřena v číslech, kódech nebo jinak a která podle rozhodnutí autora provází dílo, aby dílo a práva k němu identifikovala.

§ 44

(1) Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autora způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského tím, že

a) odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv k dílu, nebo

b) rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo změněna.

CELEX: 32001L0029

(2) Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli informace určená autorem, která identifikuje dílo, autora nebo jiného nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.

CELEX: 32001L0029

§ 45

Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.

DÍL 6

Úprava smluvních typů

ODDÍL 1

Licenční smlouva

§ 46

Základní ustanovení

(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 3 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.

(2) Autor nemůže poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám.

(3) Nabyvatel je povinen licenci využít, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak. Ustanovení § 53 tím není dotčeno.

(4) Smlouva vyžaduje písemnou formu, poskytuje-li se licence jako výhradní.

O podání návrhu jde i tehdy, směřuje-li projev vůle i vůči neurčitému okruhu osob.
S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem, může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo přijme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn.

§ 47

Výhradní nebo nevýhradní licence

(1) Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní.

(2) V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.

(3) V případě nevýhradní licence je autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí licence třetím osobám.

(4) Nevýhradní licence získaná nabyvatelem před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak.

(5) Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná, ledaže nabyvatel výhradní licence k uzavření takové smlouvy udělí písemný souhlas.

§ 48

Poskytnutí oprávnění třetí osobě

(1) Je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Ustanovení § 46 odst. 3 se použije obdobně.

(2) Nabyvatel může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora; o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu. ~~K prodeji podniku, jehož součástí je i licence, či takové části podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, se souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak.~~

(3) Při prodeji podniku či jeho části, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, se k přechodu licence souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak.

§ 49

Odměna

(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení.

(2) Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy

a) z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo

b) strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

(3) Pokud autor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.

(4) Je-li výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití licence, je nabyvatel povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné účetní nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li nabyvatel takto autorovi informace označené nabyvatelem jako důvěrné, nesmí je autor prozradit třetí osobě ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty.

(5) Nabyvatel je povinen poskytovat autorovi pravidelná vyúčtování odměny podle odstavce 4 ve sjednaných časových obdobích; není-li sjednáno jinak, je povinen tak učinit alespoň jednou ročně.

(6) Není-li odměna stanovena v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu díla pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu ~~, není-li sjednáno jinak~~ .

§ 50

Omezení licence

(1) Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla; způsoby užití díla mohou být omezeny rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času.

(2) Nestanoví-li smlouva, ke kterým jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy.

(3) Nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, že

a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky,

b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání,

c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.

(4) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, a pokud jde o rozmnoženiny v elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak i off-line.

(5) Nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin.

(6) Nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, zahrnuje licence k vysílání díla i oprávnění k zhotovení záznamu díla vysílatelem jeho vlastními prostředky a pro jedno vlastní vysílání.

§ 51

Omezení nabyvatele licence

Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakož i při zařazení díla do díla souborného.

§ 52

Rozmnoženina pro autora

Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnožování díla spravedlivě požadovat a je-li to obvyklé, je nabyvatel povinen poskytnout autorovi na své náklady alespoň jednu rozmnoženinu autorova díla z rozmnoženin jím pořízených na základě příslušné licence.

§ 53

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

(1) Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit. To neplatí v případě, že nevyužívání nebo nedostatečné využívání licence je způsobeno okolnostmi převážně spočívajícími na straně autora.

(2) Autor může z důvodů uvedených v odstavci 1 od smlouvy odstoupit teprve poté, kdy nabyvatele vyzve, aby v přiměřené lhůtě od dojití výzvy licenci dostatečně využil, a nabyvatel oprávnění dostatečně nevyužije ani přes tuto výzvu. Na možnost odstoupení jako následek marného uplynutí přiměřené lhůty musí autor nabyvatele ve výzvě upozornit. Výzvy není třeba, jestliže využití oprávnění nabyvatelem není možné anebo jestliže nabyvatel prohlásí, že licenci nevyužije.

(3) Nestanoví-li smlouva jinak, autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 uplatnit před uplynutím dvou let od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, od takového odevzdání; u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou činí tato lhůta tři měsíce a u ostatního periodického tisku jeden rok. Je-li třeba před odstoupením od smlouvy učinit výzvu podle odstavce 2, nelze před uvedenou lhůtou učinit ani takovou výzvu.

(4) Smlouva se ruší dnem doručení odstoupení nabyvateli.

(5) Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu odstoupením od smlouvy mu vzniklou, jestliže k tomu existují důvody zvláštního zřetele hodné. V úvahu se přitom vezmou zejména důvody, pro něž nabyvatel licenci dostatečně nevyužil.

(6) Nedošlo-li k využití licence vůbec, je autor povinen vrátit nabyvateli odměnu, kterou od něj přijal na základě smlouvy, od které odstoupil; došlo-li k využití licence pouze nedostatečně, je povinen vrátit odměnu sníženou o část, která s ohledem na poměr uskutečněného a smlouvou nebo zákonem stanoveného rozsahu využití licence připadá na uskutečněné využití.

(7) Byl-li nabyvatel povinen licenci využít a porušil-li tuto povinnost, zůstává autorův nárok na odměnu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 nedotčen; pokud byla výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z užití díla, má se za to, že autorovi vznikl nárok na odměnu ve výši, v jaké by mu vznikl, kdyby nabyvatel v době před odstoupením od smlouvy licenci dostatečně využil.

§ 54

Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

(1) Autor může písemně odstoupit od smlouvy, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli.

(2) Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 vznikla.

(3) Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 opětovný zájem o užití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými.

(4) Ustanovení § 53 odst. 7 se použije obdobně.

§ 55

Zánik licence

~~(1)Zánikem~~Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit.

~~(2) Smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice, pokud to licenční smlouva připouští.~~

ODDÍL 2

Zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou

§ 56

(1) Licenční smlouva, kterou autor poskytuje nabyvateli licenci k rozmnožování a rozšiřování díla slovesného, hudebně dramatického nebo hudebního, výtvarného, ~~díla fotografického~~ fotografie či díla vyjádřeného způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci, je licenční smlouvou nakladatelskou.

(2) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že licence je poskytnuta výhradně; to neplatí, jde-li o rozmnožování a rozšiřování díla v periodické publikaci.

(3) Nestanoví-li smlouva jinak, autor je oprávněn před vydáním díla v přiměřené lhůtě poskytnuté nabyvatelem provést drobné tvůrčí změny díla, pokud nevyvolají na straně nabyvatele potřebu vynaložení nepřiměřených nákladů nebo nezmění-li se jimi povaha díla, (autorská korektura).

(4) Neumožní-li nabyvatel autorovi provedení autorské korektury, může autor od smlouvy odstoupit, došlo-li by v důsledku toho k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu.

(5) Je-li množstevní rozsah licence omezen na určitý počet rozmnoženin a tyto rozmnoženiny byly rozebrány před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, a smluvní strany se nedohodnou na zvýšení množstevního rozsahu licence do 6 měsíců ode dne, kdy autor vyzval nabyvatele k takové změně smlouvy, zaniká licence, ~~nedohodnou-li se smluvní strany na zvýšení množstevního rozsahu do šesti měsíců ode dne, kdy autor nabyvatele k takové změně smlouvy vyzve~~ pokud ještě trvá, marným uplynutím této lhůty.

ODDÍL 3

Podlicenční smlouva

§ 57

Pro podlicenční smlouvu platí ustanovení § 46 až 56 obdobně.

DÍL 7

Zvláštní ustanovení o některých dílech

§ 58

Zaměstnanecké dílo

(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.

(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že bude přes výzvu k dodatečnému plnění v prodlení s vytvořením zaměstnaneckého díla, anebo zanikne-li jeho závazek dokončit takové dílo smrtí nebo pro nemožnost plnění.

(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.

(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak.

(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, ~~byla-li vytvořena~~ byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.

(9) V případě agenturního zaměstnání^⁴b) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti^⁴c); obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na díla vzniklá podle tohoto odstavce nevztahuje.

§ 59

Kolektivní dílo

(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.

§ 60

Školní dílo

(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

§ 61

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

(1) ~~Objednatel může užít dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku) pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.~~ Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).

Dílo audiovizuální

§ 62

Obecná ustanovení

(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.

§ 63

Autor audiovizuálního díla

(1) ~~Za autora audiovizuálního díla se považuje jeho režisér.~~ Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých.

(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením v takovém rejstříku.

(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla ~~písemné svolení~~ písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že

a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci~~, s výjimkou užití podle § 13, pokud jde o pořizování rozmnoženin pro účely jejich rozšiřování, § 14 a § 18 odst. 2~~, k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že

b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 3 písm. a) obvyklá.

(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení § 54 nepoužije, ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.

§ 64

Díla audiovizuálně užitá

(1) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla ~~písemné svolení~~ písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci

a) udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že

b) mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci~~, s výjimkou užití podle § 13, pokud jde o pořizování rozmnoženin pro účely jejich rozšiřování, § 14 a § 18 odst. 2,~~ k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že

c) se s ním dohodl na odměně ve výši, která je ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 3 písm. a) obvyklá.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého podle odstavce 1 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí deseti let od udělení svolení podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.

Počítačové programy

§ 65

Obecná ustanovení

(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.

(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.

~~§ 66~~

~~Omezení rozsahu autorových práv k počítačovému programu~~

~~(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže~~

a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to potřebné k užití počítačového programu v souladu s jeho určením, včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak,

~~b) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho užívání,~~

c) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu,

d) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, a to ať již sám nebo jím pověřená osoba, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby jinak snadno dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

(2) Za rozmnožování počítačového programu se považuje i zhotovení rozmnoženiny, která je nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.

(3) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. d) nesmějí být poskytnuty jiným osobám ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu v podstatě podobného v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.

~~(4) Ustanovení odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 nesmí být vykládána nepřiměřeně na újmu oprávněných zájmů autora ani v rozporu s běžným využíváním počítačového programu.~~

~~(5) Není-li sjednáno jinak, ustanovení § 54 se na počítačový program nevztahují.~~

§ 66

Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu

(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,

b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,

c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,

d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,

e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

CELEX: 31991L0250

(2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.

CELEX: 31991L0250

(3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.

(4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.

CELEX: 31991L0250

(5) Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce 1 platí ustanovení § 29 odst. 1.

CELEX: 31991L0250

(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.

CELEX: 31991L0250

(7) Ustanovení § 30a až 33, § 34 písm. b), c) a d), § 35 až 38, § 38a odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 38b až 39, § 43 odst. 1 a 4 až 6 a § 54 se na počítačový program nevztahují.

(8) Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití těchto omezení. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.

CELEX: 32001L0029

HLAVA II

PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

DÍL 1

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

§ 67

Umělecký výkon a výkonný umělec

(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo ~~včetně výtvorů~~ a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.

(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

§ 68

Společný zástupce výkonných umělců

(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.

(2) Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.

§ 69

Obsah práva výkonného umělce

Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).

§ 70

Osobnostní práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.

(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí věty.

(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech odůvodněných způsobem užití výkonu.

(4) Výkonný umělec má právo na to, aby jeho umělecký výkon, je-li užíván jinou osobou, nebyl užit způsobem snižujícím hodnotu výkonu; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.

(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.

§ 71

Majetková práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem umělecký výkon užít je

a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

b) právo na záznam živého výkonu,

c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

§ 72

Úplatná zákonná licence

(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.

(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst. 2.

(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.

(4) Do práva výkonného umělce zasahuje i ten, komu příslušný kolektivní správce zakázal další užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1, protože je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob užití a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím účelem mu kolektivním správcem poskytnuté. Neomezí-li kolektivní správce takový zákaz na kratší dobu, trvá zákaz až do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu splněn nebo jinak zanikne; dojde-li k porušení zákazu, neskončí však bez souhlasu kolektivního správce trvání zákazu dříve, než budou vypořádány i nároky z takového porušení vzniklé.

§ 73

Trvání majetkových práv výkonného umělce

Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.

~~§ 74~~

~~Použití úpravy hlavy I~~

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6 a 7, § 9 odst. 1 až 4, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25 a 26, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 4 a 5, § 31,§ 34 odst. 1 písm. a) a b), § 35, § 37 odst. 1, § 38 odst. 1 a 2, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50 a 51, § 53 až 55, § 57 a § 64 odst. 1 a 3 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.

§ 74

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6 a 7, § 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25 a 26, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 4 a 5, § 30b až 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 38a, § 38c, § 38e, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 až 51, § 53 až 55, § 57 a 58, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 1 a 3 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.

DÍL 2

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

§ 75

Zvukový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.

(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 76

Obsah práva výrobce zvukového záznamu

(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukový záznam užít je

a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.

(3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.

(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.

§ 77

Trvání práva výrobce zvukového záznamu

Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. ~~Je-li však v této době zvukový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění~~. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového vydání. Nedojde-li během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené právo uplynutím 50 let ode dne tohoto sdělení.

CELEX 32001L0029

~~§ 78~~

~~Použití úpravy hlavy I~~

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 4 a 5, § 31, § 34 odst. 1písm. a) a b), § 35 odst. 1 a 4, § 37 odst. 1, § 38 odst. 1 a 2, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50, 51, 55 a 57 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.

§ 78

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 4 a 5, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až c), § 35 , § 37 až 38a, § 38c, § 38e, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1, 3 až 6, § 50, § 51, § 55, § 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.

DÍL 3

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

§ 79

Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 80

Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu

(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je

a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.

(3) Výrobce ~~zvukového~~ zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.

§ 81

Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.

~~§ 82~~

~~Použití úpravy hlavy I~~

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 4 a 5, § 31, § 34 odst. 1 písm. a) a b), § 35 odst. 1 a 4, § 37 odst. 1, § 38 odst. 1 a 2, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50, 51, 55 a 57 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.

§ 82

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 4 a 5, § 30b až 31a, § 34 písm. a) až c), § 35 , § 37 až 38a, § 38c, § 38e, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1, 3 až 6, § 50, § 51, § 55, § 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.

DÍL 4

~~Právo rozhlasového a televizního vysílatele~~

Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

§ 83

Vysílání a vysílatel

(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.

(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 84

Obsah práva vysílatele

(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem vysílání užít je

a) právo na záznam vysílání,

b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,

d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.

(3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.

§ 85

Trvání práva vysílatele

Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.

~~§ 86~~

~~Použití úpravy hlavy I~~

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 2, 4 a 5, § 31, § 34 odst. 1 písm. a) a b), § 35 odst. 1 a 4, § 37 odst. 1, § 38 odst. 1 a 2, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50, 51, 55 a 57 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání.

§ 86

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, 4 a 5, § 30b, § 31, § 34 písm. a) až c), § 35 odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 38 odst. 1 písm. a), § 38a, § 38c, § 38e, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1, 3 až 6, § 50, § 51, § 55, § 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání.

Díl 5

Právo nakladatele

§ 87

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla. Ustanovení § 27 odst. 7 platí obdobně.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE

§ 88

Vymezení pojmu

~~(1)~~ Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.

(2) Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva podle § 93.

§ 88a

(1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.

§ 89

Pořizovatel databáze

Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 90

Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze

(1) Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.

(2) Vytěžováním podle odstavce 1 trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem.

(3) Zužitkováním podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.

(4) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny (§ 16) databáze není vytěžování podle odstavce 2 ani zužitkování podle odstavce 3.

(5) Opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.

(6) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.

§ 91

Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze

Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.

§ 92

Bezúplatné zákonné licence

Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze

a) pro svou osobní potřebu; ~~ustanovení § 30 odst. 1 věty za středníkem zůstává nedotčeno~~ ustanovení § 30 odst. 2 zůstává nedotčeno,

b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a

c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

§ 93

Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi

Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.

~~§ 94~~

~~Použití úpravy hlavy I~~

Ustanovení § 3 písm. a), § 4 a 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50, 51, 55 a 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.

§ 94

Použití úpravy hlavy I

(1) Ustanovení § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2 a 3, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1, § 29, § 30 odst. 1 a 2, § 40 až 44, § 46 až 48, § 49 odst. 1, 3 až 6, § 50, 51, 55 a 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.

(2) Ustanovení § 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze, která je součástí právního předpisu.

HLAVA IV

KOLEKTIVNÍ SPRÁVA PRÁV

§ 95

(1) Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona (dále jen "kolektivní správa") je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

(2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší

a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,

b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58), nebo

c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci

(dále jen "nositelé práv") k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům (dále jen "předměty ochrany"), pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv je nedovolený (§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.

(3) Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.

§ 96

Práva povinně kolektivně spravovaná

(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

a) právo na odměnu za

1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1),

2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 76 odst. 3),

3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu [§ 25 ~~odst. 1 písm. a) a b)~~ odst. 1 písm. b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3],

4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu na podkladě grafického vyjádření jejím přenesením pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na jiný hmotný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [§ 25 ~~odst. 1 písm. c)~~ odst. 1 písm. a), § 28 odst. 2, § 87],

5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24),

6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2,

CELEX: 31992L0100

b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,

c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům [písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům [písmeno a) bod 2]; a dále s výjimkou případů, kdy právo na kabelový přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva.

CELEX: 31993L0083

(2) Nositelé práv jsou pro výkon práv podle odstavce 1, jakož i pro domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

(3) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn či příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž ~~jiná~~ práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere příslušný kolektivní správce v úvahu použití technických prostředků ochrany podle § 43.

CELEX: 32001L0029

(4) Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních právních předpisů^⁵), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.

§ 97

Kolektivní správce

(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy.

(2) Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice, a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje.

(2) Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba se sídlem v České republice, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje.

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.

(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět činnosti.

(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o

a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,

b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.

(6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.

(7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy zastupovaným nositelům práv.

(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou soutěž podle zvláštních předpisů.

§ 98

Oprávnění k výkonu kolektivní správy

(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen "oprávnění") rozhoduje ~~Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo")~~ ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Žádost musí obsahovat

a) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele,

b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,

c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i vymezení jejich druhu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit

a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle § 97 odst. 2,

b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu kolektivní správy,

c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,

d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich ~~bydliště a státního občanství~~ místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

e) f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,

f) g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.

(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.

(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu kolektivní správy.

(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,

a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle ~~odstavce 2~~ odstavců 2 a 3,

b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy kolektivní výkon je účelný,

~~c) jestliže pro týž předmět práv, a pokud jde o díla, i pro týž druh nemá oprávnění již jiná osoba, a~~

c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiná osoba, a

d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní správy.

(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem autorským jím zastupovaným.

~~(7)~~(8) ~~Rozhodnutí~~ Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní ~~v Obchodním věstníku~~ způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.

~~(8)~~ (9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení^⁶), pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 99

Odnětí oprávnění

(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže

a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení oprávnění odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,

b) kolektivní správce o to požádá.

(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.

(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení oprávnění odejmuto.

(4)Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější; mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v rozhodnutí nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.

(5) Ustanovení § 98 odstavců 7 8 a 8 9 platí obdobně.

§ 100

Vztahy kolektivního správce k zastupovaným

nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany

(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění

a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje,

b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení § 97 odst. 5 písm. a),

c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s ním sjednaném,

d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,

e) vést rejstřík ~~smluvně zastupovaných nositelů práva~~ nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík nositelů práv přihlášených k evidenci; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

f) vést rejstřík předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravují práva, pokud mu jsou tyto předměty známy; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,

h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů, nebo s osobami oprávněnými zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního právního předpisu^⁶a⁾, kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele

1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují,

2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a sleduje jejich plnění,

~~3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno,~~

4. 3. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,

i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,

CELEX 32004L0048

j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení, rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem,

k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,

l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z bezdůvodného obohacení,

m) ~~účtovat v soustavě podvojného účetnictví,roční účetní~~ ~~závěrku ověřovat~~ vyhotovovat řádnou účetnízávěrku, ověřovat ji auditorem a předkládat ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního správce,

n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a hospodaření (dále jen "výroční zpráva") za uplynulý kalendářní rok, obsahující též ~~roční~~ řádnou účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,

o) zveřejňovat ~~roční~~ řádnou účetní závěrku včetně zprávy auditora bez zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,

p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v osobě, která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od takové změny,

r) poskytnout ministerstvu kopii

1. změny dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,

2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

3. smlouvy podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany ~~návrh výše odměn nebo způsob jejich určení~~ sazebník odměn,

t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost.

~~(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se vztahuje pouze na nositele práv, který je státním občanem České republiky nebo má na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo.~~

~~(3)~~ (2) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně. Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

~~(4)~~ (3) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout poskytnutí k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí informace zjištěné při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat řádné a včasné plnění smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní správy; uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn či jiní účastníci takových smluv jsou povinni kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.

~~(5)~~ (4) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen "veřejná hudební produkce") je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné hudební produkce. Jestliže tuto povinnost nesplní, považuje se za provozovatele veřejné hudební produkce.

~~(6)~~ (5) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen ~~tento~~ program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci,a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak; jestliže tuto povinnost nesplní, má se za to, že na veřejné hudební produkci budou provozována pouze díla autorů, pro které kolektivní správce právo na živé provozování hudebních děl spravuje.

~~(7)~~ (6) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména k

a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné hospodářské činnosti,

b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany,

c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k užití předmětu ochrany,

d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.

(8) (7) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.

§ 100a

(1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže uplatňovat zdržovací nárok § 40 odst. 1 písm. b), ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 3 5) z neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102).

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních předpisů^⁶a).

(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů^⁶a).

§ 101

Kolektivní a hromadné smlouvy

(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h) bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany (pro účely tohoto zákona "hromadná smlouva") a pokud jsou pro rozdělení vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bodů 2 a 3.

(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.

(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k takovému předmětu ochrany.

(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona "kolektivní smlouva") kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.

(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté, dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem oprávněn.

(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72 odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé, tak i pro všechny výkony a zvukové záznamy, k nimž práva kolektivně spravuje.

(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní ~~a nepřevoditelné~~.

(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný kolektivní správce licenci

a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,

b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,

c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,

d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,

e) k půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla s výjimkou počítačového programu nebo k půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů, jakož i k půjčování děl zaznamenaných na jiných než zvukových nebo zvukově obrazových záznamech,

f) k zpřístupňování díla, zahrnující i zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, knihovnou^6a) jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle § 18 odst. 2 pro účely výzkumu a soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, zvukové a zvukově obrazové záznamy, vydané notové záznamy díla hudebního či hudebně dramatického a na díla, která jsou předmětem licenčních smluv nebo jestliže to nositel práva zakázal,

platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmene c) a e), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).

(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci. Je povinen vyzvat k evidenci ty, pro které odměny vybral a kteří mu jsou známi.

(11) V případě, kdy uživatel předmětu ochrany uzavírá smlouvu nejméně se třemi kolektivními správci, jsou uživatel nebo jejich sdružení oprávněni požadovat, aby příslušní kolektivní správci pověřili společného zástupce, který uzavře s uživatelem smlouvu jejich jménem.

(12) Kolektivní správce, kterému bylo podle § 98 odst. 7 uděleno oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory, je povinen poskytnout odměny jinému kolektivnímu správci k rozdělení autorům, jejichž práva tento jiný kolektivní správce spravuje.

§ 102

Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv

(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho nebo více zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z nezávislých odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může být zletilá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, která souhlasí s výkonem této činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede jej ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů, popř. jejich sdružení.

(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do 14 dnů od předložení žádosti.

(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana písemně. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a stanovisko druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.

(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od předložení žádosti.

(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej strany přijaly.

(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou^⁷). Odměnu zprostředkovatele a náklady spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.

§ 102a

Sjednávání sazebníku odměn

(1) Návrh sazebníku odměn připraví kolektivní správce a předloží ho zástupcům právnických osob sdružujících uživatele (profesní sdružení) nebo osobám oprávněným zastupovat zájmy uživatelů podle zvláštního zákona ^6a) k projednání.

(2) Nedojde-li ke sjednání sazebníku odměn do 2 měsíců od jeho předložení, smluvní strany předloží své návrhy zprostředkovací komisi, ledaže se dohodnou na prodloužení této lhůty.

(3) Každá strana navrhne stejný počet členů zprostředkovací komise z řad zprostředkovatelů zapsaných na seznamu podle § 102 odst. 1 a předsedu, se kterým vysloví souhlas obě strany. Nedohodnou-li se strany na osobě předsedy zapsaného v seznamu podle věty první do 30 dnů od návrhu učiněného jednou ze stran, jmenuje předsedu ministr kultury ze seznamu zprostředkovatelů. Na jmenování předsedy komise a její činnost se nevztahuje správní řád.

(4) Smluvní strany jsou povinny poskytovat předsedovi zprostředkovací komise podklady a potřebnou součinnost. Zprostředkovací komise je povinna předložit smluvním stranám návrh sazebníku odměn do 2 měsíců od předložení návrhu podle odstavce 2. Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu sazebníku odměn zprostředkovací komisí námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej strany přijaly.

(5) Předseda komise a její členové mají nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů,. Nedohodnou-li se smluvní strany na odměně předsedy a členů zprostředkovací komise, činí odměna předsedy trojnásobek a odměna členů zprostředkovací komise dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou⁷⁾. Odměnu předsedy a členů zprostředkovací komise a náklady spojené s její činností nesou rovným dílem smluvní strany.

(6) Zprostředkovací komise jedná podle jednacího řádu, v němž stanoví podrobnosti o jednání zprostředkovací komise. Nedojde-li k dohodě na základě jednání zprostředkovací komise, rozhodne o sazebníku odměn věcně a místně příslušný soud.

~~§103~~

~~Dozor~~ ~~ministerstva~~

~~(1) Ministerstvo je oprávněno~~

~~a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dozoru,~~

~~b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených touto částí zákona, zejména ustanovení § 100 odst. 7,~~

~~c) ukládat při zjištění závad v dodržování této části zákona povinnost k nápravě při stanovení přiměřené lhůty a ukládat pokuty.~~

(2) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce, které pro něj vyplývají z této části zákona, uloží kolektivnímu správci povinnost k nápravě a stanoví k jejímu splnění přiměřenou lhůtu. Ministerstvo může rovněž uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku. Pokuty jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky; ministerstvo je vymáhá podle zvláštních právních předpisů^⁸).

§ 103 Dohled ministerstva

(1) Ministerstvo vykonává dohled podle tohoto zákona nad kolektivními správci práv oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona

(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno

a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dohledu,

b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,

c) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.

(3) Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem poskytnout pravdivé a úplné informace a součinnost odpovídající oprávněním ministerstva podle odstavce 2.

(4) Náklady vzniklé kolektivnímu správci v souvislosti s prováděním dohledu ministerstva podle odstavce 2 nese tento kolektivní správce.

(5) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.

(6) Kolektivnímu správci, který nesplnil povinnost podle odstavce 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně, nesplnil-li povinnost ani ve lhůtě nově stanovené ministerstvem. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit nejpozději do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(7) Donucovací pokuty a pořádkové pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.

(8) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(9) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu^⁸).

§ 104

Pravidla pro rozdělování odměn vybraných

kolektivním správcem

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům (z toho 15 % autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, 14 % režisérům, 11 % kameramanům, 11 % autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, 9 % architektům, scénografům a výtvarníkům audiovizuálních děl), a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů děl (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů děl a 15 % výkonným umělcům , autorům děl choreografických a pantomimických),

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům).

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejedná-li se o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 přísluší 75% autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, a 25% autorům děl výtvarných.

HLAVA V

SOUBĚH OCHRANY

§ 105

Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.

HLAVA VI

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 105a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč.

§ 105b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 150 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 Kč.

§ 105c

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby ^⁸a)nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

~~HLAVA VI~~

HLAVA VII

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 106

Ustanovení přechodná

(1) Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.

(4) Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv.9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, se považuje tento fond.

(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.

(6) Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.

(7) Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.

(8) Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.

------------------------------------------------------------------

9) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.

10) Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. § 14 zákona č. 273/1993 Sb.

§ 107

Ustanovení závěrečná

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.

(2) Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.

(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.

(4) Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla^¹1).

(5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.

(6) Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílání, zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o oceňování majetku

§ 108

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se mění takto:

1. V nadpisu § 17 se za slovo "poznatků" vkládá čárka a doplňují se slova "některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze".

2. V § 17 odst. 1 se za slovo "(know-how)" vkládá čárka a vkládají se slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) "majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a)

------------------------------------------------------------------

17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".

3. V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy "písmene b),"

doplňují slova "c) nebo d),".

4. V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

"c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a

d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).".

5. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.".

ČÁST TŘETÍ

Změna trestního zákona

§ 109

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:

1. V části druhé hlavě druhé v nadpisu oddílu čtvrtého se za slovo "právu" vkládá čárka a doplňují se slova "proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi".

2. V nadpisu § 152 se za slovo "práva" vkládá čárka a doplňují se slova "práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi".

3. V § 152 odstavec 1 zní:

"(1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o přestupcích

§ 110

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 32 odst. 1 písmeno a) zní:

"a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,".

2. V § 32 odstavec 2 zní:

"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 5 000 Kč.".

ČÁST PÁTÁ

Změna živnostenského zákona

§ 111

V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a) znějí:

"b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)

c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

2a) Zákon č. 121/2000 Sb.".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

§ 112

V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod čarou č. 64a) zní:

"ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.

------------------------------------------------------------------

64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.

Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o některých podmínkách výroby,

šíření a archivování audiovizuálních děl

§ 113

V § 1 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, písmeno a) zní:

"a) výrobcem audiovizuálního díla osoba, z jejíhož podnětu a na jejíž odpovědnost byl záznam audiovizuálního díla poprvé pořízen,".

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o hromadné správě autorských práv

a práv autorskému právu příbuzných

§ 114

V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se část I zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží

porušujícího některá práva duševního vlastnictví

§ 115

V zákoně č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, se část druhá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového

a televizního vysílání

§ 116

V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., se § 26 zrušuje.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 117

Zrušují se:

1. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

2. Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

3. Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 118

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

~~Příl.~~

~~Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého~~

~~a v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu~~

1. Osoby uvedené v § 24 odst. 2 jsou povinny příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob, odvést při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky odměnu z prodejní ceny, která činí:

~~a) 5 % při prodejní ceně nad 30 000 Kč do 150 000 Kč~~

~~b) 4 % při prodejní ceně nad 150 000 Kč do 1 500 000 Kč~~

~~c) 3 % při prodejní ceně nad 1 500 000 Kč do 7 500 000 Kč~~

~~d) 2 % při prodejní ceně nad 7 500 000 Kč.~~

2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popř. písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popř. pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo při prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženiny zvukového nebo zvukově obrazového záznamu činí 3 % z prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje slouží k nahrávání jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných přijímačů.

3. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popř. pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

~~Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo při prvním prodeji přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin činí:~~

~~u výkonnostní kapacity 4 až 12 rozmnoženin za minutu 650 Kč~~

~~u výkonnostní kapacity 13 až 35 rozmnoženin za minutu 1 300 Kč~~

~~u výkonnostní kapacity 36 až 70 rozmnoženin za minutu 1 600 Kč~~

~~u výkonnostní kapacity více než 70 rozmnoženin za minutu 12 000 Kč.~~

4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu příslušející podle § 25 odst. 4 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

~~Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu~~

~~a) černobílou 0,10 Kč~~

~~b) barevnou 0,20 Kč.~~

5. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), které mají sídlo nebo bydliště, místo trvalého pobytu, popř. pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

Odměny za zhotovování rozmnoženin zvukového nebo zvukově obrazového záznamu činí 4 % z prodejní ceny nenahraných zvukových a zvukově obrazových nosičů k pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu.

k zákonu č. 121/2000 Sb.

Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého,

v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s půjčováním děl

1. Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí:

a) 4% z části kupní ceny od 1 000 EUR do 50 000 EUR

b) 3% z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR

c) 1% z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR

d) 0,5% z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR

e) 0,25% z části kupní ceny nad 500 000 EUR

Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.

CELEX: 32001L0084

2. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

3. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných přijímačů. U ostatních multifunkčních přístrojů se odměna vypočítává z ceny té části přístroje, která umožňuje zhotovení rozmnoženiny.

4. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

5. Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním prodeji přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin činí:

u výkonnostní kapacity 4 až 12 rozmnoženin za minutu 650 Kč

u výkonnostní kapacity 13 až 35 rozmnoženin za minutu 1 300 Kč

u výkonnostní kapacity 36 až 70 rozmnoženin za minutu 1 600 Kč

u výkonnostní kapacity více než 70 rozmnoženin za minutu 12 000 Kč.

6. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu příslušející podle § 25 odst. 4 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

7. Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla

a) černobílou 0,20 Kč za stránku

b) barevnou 0,40 Kč za stránku.

8. Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u poskytovatelů rozmnožovacích služeb:

a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení 70% z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,

b) v prostorách archivů v prostorách knižních a časopiseckých obchodů, internetových kaváren, státních úřadů a úřadů územních samosprávných celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu.

9. Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.

10. Odměny za zhotovování rozmnoženin záznamů činí 4 % z prodejní ceny nenahraných nosičů k pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu.

11. Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 platí odměnu podle § 37 odst. 2 stát jednou ročně Národní knihovně.

12. Odměna za půjčování činí 0,50 Kč za jednu výpůjčku.

Ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 32

Přestupky na úseku kultury

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

~~a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,~~

a) b) poruší zvláštním právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,

b) c) poruší zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.

Ustanovení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování knihovních a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 9

Národní knihovna

(1) Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy. Národní knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.

(2) Národní knihovna je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména

a) formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám,

b) zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému,

c) plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin,

d) plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky,

e) plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací, 6)

f) zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití ~~autorských děl~~ předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu ⁷) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování,

g) zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.

____________________

6) Vyhláška č. 12/1965 Sb. , o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.

7) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 26

(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.

(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "Úřad") může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.

(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu,57c) k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.

(4) Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.

CELEX 32004L0048

~~(4)~~ (5) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavce 3 nebo 4 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.

  

Zajištění důkazu

§ 78

Před zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek.
Zajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsaným pro důkaz, o který jde. Není-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být přítomni u zajištění důkazu.

§ 78a

Důkaz může být zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci.

Zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví

§ 78b

(1) Ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví lze před zahájením řízení o věci samé na návrh toho, kdo osvědčil porušení práva z duševního vlastnictví, za účelem provedení důkazu (§ 130 odst. 1) zajistit

a) zboží, popřípadě přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví,

b) materiál a nástroje, které byly použity k výrobě nebo rozšiřování zboží uvedeného v odstavci 1 písm. a),

c) dokumenty týkající se zboží uvedeného v odstavci 1 písm. a).

(2) Zajištění podle odstavce 1 je přípustné jen tehdy, nebylo-li zboží, materiál, nástroje nebo dokumenty předmětem zajištění důkazu podle § 78 nebo 78a, popřípadě jestliže pomocí takovéhoto zajištění důkazu nebylo možné postihnout všechny okolnosti, významné pro rozhodnutí věci samé.

§ 78c

(1) K zajištění předmětu důkazního prostředku je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je zajišťovaný předmět důkazního prostředku.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu, a ten, kdo má zajišťovaný předmět důkazního prostředku u sebe.

§ 78d

(1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla zajištěním předmětu důkazního prostředku, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku, jistotu ve výši 100.000,- Kč. Podalo-li návrh více navrhovatelů, jsou povinni jistotu složit společně a nerozdílně.

(2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 včas složena, předseda senátu návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku odmítne; zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.

(3) Byl-li návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku pravomocně zamítnut nebo odmítnut, popřípadě bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil zajištění předmětu důkazního prostředku, bude jistota vrácena, jestliže zajištění předmětu důkazního prostředku zaniklo podle § 78f odst.1 písm.a), jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 78g odst.2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí o žalobě podané podle § 78g odst.2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.

§ 78e

(1) Nepostupoval-li předseda senátu podle § 78d odst.2 a jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 78b, předseda senátu usnesením nařídí zajištění předmětu důkazního prostředku.

(2) O návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku soud rozhodne bez slyšení účastníků. Pro zajištění předmětu důkazního prostředku je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

(3) V usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku předseda senátu navrhovateli uloží, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu žalobu.

(4) Předmět důkazního prostředku, o jehož zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, se složí u soudu nebo u vhodného schovatele; tomu, kdo má předmět u sebe a odmítne jej předat dobrovolně, bude soudem odebrán, a to ihned poté, co mu bude usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku doručeno.

§ 78f

(1) Zajištění předmětu důkazního prostředku zanikne, jestliže

a) navrhovatel nepodal ve lhůtě určené soudem žalobu,

b) v řízení o věci samé byl proveden důkaz ohledáním zajištěného předmětu důkazního prostředku,

c) řízení o věci samé bylo pravomocně skončeno, aniž by v něm byl proveden důkaz ohledáním zajištěného předmětu důkazního prostředku.

(2) Předseda senátu zajištění předmětu důkazního prostředku usnesením zruší, jestliže pominuly důvody, pro které bylo nařízeno.

(3) Poté, co zajištění zanikne nebo co bude pravomocně zrušeno, vrátí se předmět důkazního prostředku tomu, kdo jej předložil soudu nebo komu byl soudem odebrán.

§ 78g

(1) Zaniklo-li zajištění předmětu důkazního prostředku podle § 78f odst. 1 písm. a) nebo nebylo-li žalobě ve věci samé pravomocným rozhodnutím ani zčásti vyhověno, aniž by právo navrhovatele bylo byť jen zčásti uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu zajištěním předmětu důkazního prostředku vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.

(2) Žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy zajištění předmětu důkazního prostředku zaniklo podle § 78f odst. 1 písm. a) nebo kdy bylo o žalobě ve věci samé pravomocně rozhodnuto, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

(3) Příslušným k projednání žaloby podle odstavce 2 a k rozhodnutí o ní je příslušný soud uvedený v § 78c odst. 1.

(4) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.“.

CELEX 32004L0048

  

§ 102

(1) Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

(2) Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.

(3) Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75 odst. 1 věta druhá, § 75 odst. 2 a 4, § 75a, 75b, § 75c odst. 1 písm. a), § 75c odst. 2 až 4, § 76, 76b, 76c, 76d, 76e, 76f, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.

(4) Po zahájení řízení může soud na návrh zajistit předmět důkazního prostředku ve sporech týkajících se práv z duševního vlastnictví; § 78b odst.1, § 78d, 78e odst.1, 2 a 4, § 78f odst.1 písm.b) a c), § 78f odst.2 a 3 a § 78g zde platí obdobně.

CELEX 32004L0048

  

Hodnocení důkazů

§ 132

Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

§ 133

Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

§ 133a

(1) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

(2) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

§ 133b

Byl-li ohledán přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví, má soud zjištění z ohledání vyplývající za prokázané vůči veškerému zboží.

CELEX 32004L0048

§ 134

Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

§ 135

(1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

(2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

§ 136

Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

  

§ 155

(1) Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.

(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže

plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy⁶⁵⁾ umožňují tuzemci,⁶⁶⁾ který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
některý z účastníků je cizozemcem.⁶⁷⁾

(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.

Ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním^62a⁾, ochrany práv z duševního vlastnictvía ve věcech ochrany práv spotřebitelů^62b) může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.

CELEX 32004L0048

  

§ 210a

Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a, může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.

  

Přípustnost dovolání

§ 236

(1) Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

(2) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

§ 237

(1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné

a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,

b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

(3) Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

§ 238

(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).

(2) Ustanovení § 237 platí obdobně.

§ 238a

(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.

(2) Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.

§ 239

(1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a a § 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku (§ 78d).

1⁾Směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů.

Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví, v platném znění.

Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se práva autorského a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.

Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany práva autorského a určitých práv s ním souvisejících, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů práva autorského a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví.

1⁾^1a) § 116 občanského zákoníku.

4⁾Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

4^a) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4^b) § 38a a 38b zákoníku práce.

4^c)§ 66 odst. 2 obchodního zákoníku.

5⁾ Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

6⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

6^a ) Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění zákona č. 1/2005 Sb.

6^a) § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7⁾ § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

8⁾ ~~Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.~~

8⁾Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

8^a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

1¹⁾ Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).

zákon č. 216/2006 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů ve vztahu k rovnosti můžu a žen

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Zhodnocení slučitelnosti s akty práva ES/EU

K části první

K bodu 1 - § 1

K bodu 2 - § 1 písm. b)

K bodu 3 - § 2

K bodu 4 - § 2 odst. 2

K bodu 5 - § 2 odst. 5

K bodu 6 - § 3 písm. c)

K bodu 7 - § 5 odst. 2

K bodu 8 - § 9 odst. 5

K bodům 9 a 10 - § 11 odst. 2 a 5

K bodu 11 - § 12 odst. 1

K bodu 12 - § 12 odst. 5

K bodu 13 - § 13 odst. 1

K bodu 14 - § 14 odst. 2

K bodům 15 a 16 - § 15 a 16

K bodu 17 - § 17

K bodu 18 - § 18 odst. 2

K bodu 19 - § 18 odst. 3

K bodu 20 – § 21 odst. 2 a 3

K bodu 21 - § 21 odst. 5 až 7

K bodu 22 - § 22 odst. 3

K bodu 23 - § 23

K bodu 24

- § 24

- § 25

K bodu 25 - § 26 odst. 2

K bodu 26 - § 26 odst. 3

K bodu 27 - § 26 odst. 4

K bodu 28 - Díl 4

- § 29 odst. 1 a 2

- § 30

- § 30a

- § 30b

- § 31

- § 31a

- § 32

- § 33

- § 34

- § 35

- § 37

- § 38

- § 38a

- § 38b

- § 38c

- § 38d

- § 38e

- § 39

K bodům 29 až 32

- § 40 odst. 1 písm. c)

- § 40 odst. 1 písm. d)

- § 40 odst. 1 písm. f)

- § 40 odst. 2

- § 40 odst. 4

K bodu 33 - § 41

K bodům 34 až 36 - § 42

K bodu 37 - § 42a

K bodu 38

- § 43

- § 44

K bodu 39 - § 46 odst. 1

K bodu 40 - § 46 odst. 5 a 6

K bodům 41 a 42 - § 48 odst. 2 a 3

K bodu 43 - § 49 odst. 7

K bodu 44 - § 50 odst. 6

K bodu 45 a 46 - § 55

K bodu 47 - § 56 odst. 1

K bodu 48 - § 56 odst. 5

K bodu 49 - § 58 odst. 5

K bodu 50 - § 58 odst. 7

K bodu 51 - § 58 odst. 9 a 10

K bodu 52 - § 61 odst. 1

K bodu 53 - § 63 odst. 1

K bodům 54 a 56 - § 63 odst. 3 písm. a) a § 64 odst. l písm. b)