zákon č. 219/2005 Sb.

Přijetím zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, byla vyřešena absence právní úpravy řešící stabilitu a rozvoj sportu v České republice. Tento zákon vymezuje zejména postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti, stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků při podpoře sportu.

Podle § 3 odst. 1 písm. d), g) a odst. 2 citovaného zákona je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy uloženo vytvářet podmínky pro státní sportovní reprezentaci a pro přípravu sportovních talentů a zřídit rezortní sportovní centrum jako organizační složku státu. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou obdobné úkoly uloženy také Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra, včetně zřízení rezortních sportovních center jako organizačních složek státu.

Zákonem o podpoře sportu nebyla jednotlivá rezortní sportovní centra přímo vytvořena, je však tímto zákonem uloženo rezortní sportovní centra v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra zřídit. Realizace tohoto úkolu se řídí ustanovením § 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Nová organizační složka se zřizuje opatřením výše zmíněných ministerstvech a po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Takto zřízené organizační složky státu jsou samostatnou účetní jednotkou a ve smyslu § 9 výše citovaného zákona jím přísluší hospodařit s majetkem státu. Vazba na příslušné ministerstvo je v tomto případě zajištěna pouze prostřednictvím rozpočtové kapitoly státního rozpočtu a oblastmi, u nich si ministr vymíní rozhodovací pravomoci.

Rezortní sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,které mělo postavení státní příspěvkové organizace, bylo ke dni 28. února 2003 zrušeno a k 1. březnu 2003 zřízeno jako organizační složka státu. Zřízení organizační složky státu z rezortního sportovního centra Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nevyvolalo potřebu dodatečného navýšení finančních, lidských ani věcných zdrojů, neboť rezortní sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyvíjelo činnost na pronajatých nemovitostech nebo s jiným majetkem, ke kterému nepříslušelo právo hospodaření státu.

Ve srovnání s výše uvedeným byla do 31. prosince 2000 rezortní sportovní centra rozpočtovými součástmi struktur Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra. Od 1. ledna 2001 působí jakou součásti organizačních složek státu Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra. Rezortní sportovní centrum Ministerstva obrany, kterým je Armádní sportovní centrum DUKLA, je přímo podřízený organizační útvar Ministerstva obrany. Rezortním sportovním centrem Ministerstva vnitra je Odbor sportu Ministerstva vnitra, které je začleněno do organizační struktury tohoto správního úřadu. Stávající model se v plné míře osvědčil; jsou tak vytvořeny kvalitní podmínky pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci, včetně přípravy sportovních talentů. Význam možnosti využívání movitého i nemovitého rezortního majetku včetně logistické podpory dokumentuje dlouhá úspěšná sportovní výslednost s vysokým podílem na výslednosti státní sportovní reprezentace jako celku, jak je uvedeno v tabulce výslednosti za léta 1994-2002.

Nepochybně lze konstatovat, že zřízení nových organizačních složek státu Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra by přineslo nárůst finančních nákladů a zvýšení počtu zabezpečujícího personálu. Vzniklé organizační složky by byly nuceny zabezpečovat hospodaření s přiděleným majetkem, komplexní péči o investiční činnosti, údržbu a provoz tělovýchovných zařízení, obdobným způsobem i problematiku vnitřní kontroly včetně kontroly finanční a interního auditu, styk se správními a finančními úřady, plnit úkoly v oblasti účetnictví a výkaznictví, dále v oblasti daňové a personální. Uvedené oblasti jsou v současné době zajišťovány rezortními sportovními centry Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra minimálními počty osob ve vazbě na kompetentní složky příslušných rezortů, které ve své působnosti tyto činnosti zajišťují a poskytují i odborné a metodické vedení. Navrhovaná právní úprava si proto klade za cíl ponechat stávající postavení rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra a nevytvářet z nich organizační složky státu.

Návrh novely zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s mezinárodními smlouvami uzavřenými podle čl. 10 Ústavy České republiky ani není v rozporu se závazky, které má Česká republika a její ozbrojené síly na základě členství v mezinárodních organizacích (OSN, NATO, EU). Návrh není dále v rozporu s komunitárním právem právem Evropských společenství, neboť se jedná o věc, která je působnosti národních právních řádů členských států EU.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad v případě zřízení organizačních složek v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra by přinesl, jak bylo výše uvedeno, navýšení počtu zabezpečujícího personálu a zejména nároky na státní rozpočet.

V případě změny rezortního sportovního centra Ministerstva obrany na organizační složku státu by došlo k nezbytnému nárůstu lidských zdrojů v počtu minimálně 10 osob potřebných:

• k vytvoření dvou nových pracovišť v rámci stávající organizační struktury v oblasti péče o nemovitosti, které převede Ministerstvo obrany rezortnímu sportovnímu centru, a dále v oblasti vnitřní kontroly a interního auditu (8 osob),

• k posílení systému logistického zabezpečení rezortního sportovního centra Ministerstva obrany v oblasti akviziční činnosti, evidence a účetnictví (2 osoby).

Ekonomická náročnost související s vytvořením podmínek pro práci těchto odborných orgánů představuje jednorázové navýšení rozpočtu o cca 1,3 mil. Kč (z toho 0,36 mil. Kč na investice). Zabezpečení činnosti nově vytvořených resp. posílených pracovišť si vyžádá navýšení potřeb pravidelných ročních neinvestičních výdajů v objemu cca 4,2 mil. Kč.

V případě rezortního sportovního centra Ministerstva vnitra jako organizační složky státu se jedná o nárůst lidských zdrojů v počtu o minimálně 2 osob potřebných:

• k personálnímu zajištění výkonu vnitřní kontroly a interního auditu (1 osoba),

• k posílení péče o převedenou nemovitou infrastrukturu (1 osoba).

Ekonomická náročnost výše uvedeného nárůstu lidských zdrojů vyžaduje nutnost navýšit roční rozpočet neinvestičních výdajů o cca 0,9 mil. Kč. Související zabezpečení činnosti a provozu nové organizační složky státu (zajištění služeb – stravování, výkonu ostrahy, správy vozového parku, prádelny, služeb v souvislosti se stavebním řízením apod.) vyžaduje nutnost navýšit rozpočet neinvestičních výdajů o dalších 1,65 mil. ročně.

Zatížení státního rozpočtu v případě zřízení rezortních sportovních center Ministerstva

obrany a Ministerstva vnitra jako organizačních složek státu by celkem znamenalo nárůst lidských zdrojů o minimálně 12 osob, finanční nárok jednorázově by činil 1,3 mil. Kč a každoroční nárůst by byl cca 6,75 mil. Kč.

Vedle popsaných úspor vůči státnímu rozpočtu nemá předložený návrh žádné rozpočtové dopady vůči státnímu rozpočtu ani vůči jiným veřejným rozpočtům či státním fondům.

Předkladatelé navrhují, aby návrh zákona byl projednán podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tak, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Důvodem návrhu na zrychlené projednání je skutečnost, že naplněním zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, by rezortní sportovní centra měla být začleněna v rámci ministerstev obrany a vnitra jako samostatné organizační složky státu. Vytvořením organizačních jednotek státu z resortních sportovních center znamená další zatížení státního rozpočtu pro r. 2005 o cca 7 mil. Kč. S ohledem na skutečnost, že se jedná o splnění povinnosti dle zákona o podpoře sportu, lze tento nárůst výdajů charakterizovat jako mandatorní výdaj. Vzhledem k tomu, že státní rozpočet na rok 2005 je již vládou schválen a nelze tedy požadovat jeho další nárůst, je schůdným řešením schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve lhůtě co nejkratší. Jedinou cestou je tedy projednání a schválení zákona v prvním čtení.