zákon č. 22/2006 Sb.

K čl. I bodu 1

Zúžení okruhu nemovitostí, u kterých při jejich bezúplatném převodu do vlastnictví státu darovací smlouva podléhá schválení Ministerstvem financí, je motivováno především snahou eliminovat ze schvalovacího procesu podmiňujícího platnost smlouvy ty případy, kdy sama právní povaha převáděné věci není vždy zcela spolehlivě zjistitelná, takže někdy nelze spolehlivě určit, zda konkrétní smlouva ke své platnosti schválení vyžaduje či nikoli. V dosavadní podobě zákon pro schválení uvažuje všechny nemovité věci, tedy i ty, které se do katastru nemovitostí nezapisují. Přitom u některých případů „staveb“ nelze bez rizika jiného právního posouzení (především ze strany soudu, pokud by se povaha převáděného majetku stala předmětem sporu nebo byla v rámci sporu předběžně soudem posuzována) určit, zda převáděný majetek je vůbec samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním a zda je věcí movitou nebo nemovitou. Pokud by Ministerstvo financí v konkrétním případě dospělo k závěru, že se nejedná o případ, u kterého smlouva ke své platnosti vyžaduje schválení, a toto schválení jen z uvedeného důvodu neposkytlo, mohlo by takovým závěrem, jestliže by později neobstál u soudu, založit důvod pro neplatnost daného právního úkonu. Navrhovanou redukcí schvalováním dotčených nemovitostí pouze na pozemky a stavby evidované podle § 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, v katastru nemovitostí se tedy především posílí právní jistota smluvních stran; zvolená formulace přitom vylučuje aplikaci na případy, kdy by předmětem smlouvy byla nemovitost, která není v katastru nemovitostí evidována, ale přitom by v katastru nemovitostí evidována být měla. Smlouva o převodu takové nemovitosti samozřejmě bude nadále ke své platnosti schválení vyžadovat, nehledě k tomu, že pro účely převodu vlastnictví (vkladu vlastnického práva pro nového vlastníka) bude muset být tak jako tak stav v katastru nemovitostí uveden do souladu se skutečným stavem, tj. stavba bude muset být v katastru nemovitostí předem zapsána.

Vyloučení schvalovacího režimu pro případy nabývání silničních pozemků státem z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace na takovém pozemku je na místě z obdobného důvodu, pro který je to již navrženo u převodů státního majetku uvedeného v § 22 odst. 3 písm. i) (a obdobně v odstavcích 4 a 5 § 22). Tedy z důvodu odstranění dosavadní částečné kolize mezi § 3 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, který počítá s uzavíráním smluv o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k pozemní komunikaci jako podmínkou pro vydání správního rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace, a § 40 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., který v případech, kde je platnost budoucí smlouvy podle tohoto zákona podmíněna schválením, sjednání smlouvy o takové smlouvě budoucí zakazuje. Pominutí této logické a žádoucí úpravy by znamenalo zjevnou nedůslednost režimu upraveného v § 12 odst. 2 cit. zákona oproti úpravě v § 22 odst. 3, 4 a 5 cit. zákona.

Současně se z důvodu jednoznačnosti zpřesňuje ustanovení tak, aby byl pokryt původní úmysl zákonodárce podřídit schvalovacímu režimu nejen pouze smlouvy darovací, nýbrž obecně jakékoli smlouvy o bezúplatném převodu vybraného majetku do vlastnictví státu; důvodem je skutečnost, že v praxi dochází stále výrazněji k využívání nepojmenovaných smluv o převodu majetku, který je sjednán jako bezúplatný, a k významovému odlišování těchto smluv v různých souvislostech. I když v praxi Ministerstvo financí i smlouvy o bezúplatném převodu běžně schvaluje, navrhovaná změna v každém případě posílí jednotnost vyjadřování zákona jako celku, a v důsledku toho i jednotnost jeho výkladu a aplikace.

K čl. I bodu 2

Úprava odstavce 3, 4 a 5 dosavadního § 22 je z důvodu většího množství dílčích zásahů řešena komplexním návrhem znění těchto ustanovení. Při té příležitosti se současně sjednocuje používání jednotného čísla u substantiv.

Ve vztahu k Ministerstvu financí návrh po věcné stránce přináší především obdobnou a obdobně cílenou změnu jako v bodu 1, avšak vtělenou do ustanovení týkajícího se převodu již státního majetku do vlastnictví nestátních subjektů.

Dochází též k vyloučení dalšího okruhu pozemků, na kterých je stavba cizího vlastníka, ze schvalovacího procesu. Protože jsou v této souvislosti uvažovány pouze jednotlivé a řadové garáže, sledovaný efekt se projeví zejména u případů, kdy vlastníkem takových garáží jsou fyzické osoby. Naopak schvalování by mělo zůstat zachováno u pozemků zastavěných hromadnými garážemi (srov. § 56 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). Dílčí formulační změna pokud jde o „navazující pozemek“ v prvé části ustanovení, korespondující s dikcí užitou v novém písmeni g) (viz dále), sleduje pouze přesnější vyjádření podmínky přímé návaznosti (sousedství) pozemků, tak jak ostatně byla do současné doby i při dosavadním znění interpretována.

Změna spočívající v redukci schvalovacího oprávnění Ministerstva financí, pokud jde o smlouvy, jimiž se převádí stavby na pozemcích ve zvláště chráněných územích podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, souvisí se současně navrhovaným dílčím rozšířením schvalovacího oprávnění Ministerstva životního prostředí (viz dále bod 6). V praxi tímto způsobem dojde především ke sjednocení schvalovacího oprávnění v rukou téhož ministerstva ve vztahu k pozemkům i ke stavbám na těchto pozemcích; stávající podoba zákona totiž vyžaduje při současném převodu pozemku ve zvláště chráněném území a stavby na tomto pozemku schválení obou ministerstev, což se nutně projevuje na celkové délce schvalovacího procesu, ale může i zkomplikovat majetkoprávní jednání v případě, že jedno ministerstvo schválení poskytne a druhé nikoli. Na druhou stranu by ovšem Ministerstvo financí napříště nemělo schvalovat ani smlouvy o převodu samotných staveb nacházejících se na pozemku ve zvláště chráněném území, což rovněž koresponduje s od počátku sledovanou prioritou posuzování majetkoprávních dispozic v těchto lokalitách ze strany Ministerstva životního prostředí.

Navrhovaná úprava nově vyjímá z dosavadního schvalovacího režimu také smlouvy týkající se převodu samostatných nezastavěných pozemků v relativně nízké výměře, což napomůže částečnému zrychlení majetkoprávního jednání státu tam, kde zpravidla půjde o dokupování pro stát nevyužitelných pozemků nevhodného tvaru a zanedbatelné výměry, zbytkových pozemků apod. vlastníky sousedních pozemků. Vzhledem k navržené dikci přitom nadále zůstávají schvalovacímu režimu podřízeny smlouvy, jimiž budou na stejného nabyvatele převáděny pozemky o výměře nepřesahující stanovenou hranici, které spolu sousedí a vytvářejí tak dohromady větší celek. Obdobně by nemělo dojít ke zneužívání tohoto ustanovení formou účelového rozdělení většího pozemku na části nepřesahující stanovenou výměru při současném převodu těchto částí toutéž smlouvou či několika smlouvami témuž nabyvateli. Naopak tato úprava umožní bez schválení převést část pozemku vyčleněnou z většího celku, který je ve zbytku nadále pro stát potřebný, např. za účelem zajištění nezbytného přístupu k nemovitosti pro sousedního vlastníka, či reálně rozdělit větší a pro stát trvale nepotřebný pozemek a převést jeho části různým nabyvatelům (např. pokud by šlo o příjezdy ke garážím v bytových domech).

Nově se rovněž navrhuje reagovat na speciální právní úpravu týkající se pozemních komunikací, obsaženou v zákoně č. 13/1997 Sb., především pokud jde o obecné určení, který subjekt by měl být vlastníkem jednotlivých kategorií pozemních komunikací. Protože sama existence komunikace zásadním způsobem ovlivňuje způsob využití pozemku, na kterém je vybudována (a v tomto smyslu podle aktuální judikatury tvoří součást pozemku, zatímco pojetí zákona o pozemních komunikacích by zase mohlo nasvědčovat chápání komunikace jako samostatné věci sui generis), vyjímají se ze schvalovacího oprávnění Ministerstva financí smlouvy, jimiž jsou převáděny pozemky, na kterých jsou vybudovány vybrané pozemní komunikace, do vlastnictví osob v souladu s určením dle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o kraje a obce, a obdobně i smlouvy týkající se převodu státních pozemků teprve určených k vybudování pozemních komunikací, které budou ve vlastnictví kraje či obce. Uvedená redukce schvalovací působnosti se však v zájmu zachování dosavadní úrovně sledování netýká pozemků, na nichž jsou nebo budou vybudovány účelové komunikace, jejichž vlastníky mohou být podle zákona o komunikacích obecně právnické i fyzické osoby.

Naopak pokud jde o případy převodů pozemků, na kterých jsou již pozemní komunikace vybudovány, a pouze dochází k takové změně jejich kategorie nebo třídy, která podle zákona o pozemních komunikací vyžaduje i změnu vlastnických vztahů, navrhuje se redukce schvalovacího oprávnění Ministerstva financí nejen bude-li kategorie (třída) pozemní komunikace změněna na takovou, jejímž vlastníkem má být podle zákona o pozemních komunikacích kraj nebo obec, ale též bude-li dosavadní pozemní komunikace nově určena jako účelová, která může být ve vlastnictví právnické nebo fyzické osoby. Tím bude současně odstraněna dosavadní částečná kolize mezi § 3 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, který počítá s uzavíráním smluv o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k pozemní komunikaci jako podmínkou pro vydání správního rozhodnutí o změně kategorie (třídy) pozemní komunikace, a § 40 odst. 1 ZMS, který v případech, kde je platnost budoucí smlouvy podle ZMS podmíněna schválením, sjednání smlouvy o takové smlouvě budoucí zakazuje.

Pokud jde o samotné pozemní komunikace, tak jak jsou specifikovány v zákoně o pozemních komunikacích, a zjevnou nejednoznačnost jejich právní povahy (viz výše), pak navržená změna v § 12 odst. 2 ZMS (viz bod 1) a v úvodu § 22 odst. 3 ZMS (tj. omezení schvalování pouze na případy nemovitostí, které se evidují v katastru nemovitostí) v každém případě vyloučí ze schvalování ty smlouvy, jimiž by byla převáděna pozemní komunikace jako samostatná věc, pokud by ovšem vůbec měla charakter věci nemovité. V té souvislosti je nutno pro úplnost uvést, že podle katastrálního zákona (srov. § 2 odst. 1) se pozemní komunikace v katastru nemovitostí neevidují a v rámci platné právní úpravy také žádný zvláštní právní předpis o pozemních komunikacích nestanoví, že by se evidovaly v katastru nemovitostí (srov. § 2 odst. 1 písm. f) katastrálního zákona).

K dílčí úpravě v návaznosti na předešlé dochází u schvalovacího oprávnění Ministerstva kultury, kde – při zachování stávajícího vymezení smluv podléhajících schválení – musí být obdobně jako u Ministerstva financí eliminována dosavadní možná kolize ZMS se zákonem o pozemních komunikacích.

Ve vztahu k Ministerstvu životního prostředí se sjednocuje schvalovací oprávnění k pozemkům a ke stavbám (a to i samostatně převáděným) na těchto pozemcích, pokud se nacházejí ve zvláště chráněném území, tak aby schvalovací proces v těchto případech, relativně četných, probíhal podle jednotných kritérií. Pokud jde o věcné určení okruhu staveb, které by mělo Ministerstvo životního prostředí nově schvalovat, navrhuje se obdobná redukce jako u Ministerstva financí, tedy pouze na stavby, které se evidují v katastru nemovitostí. Současně se ze schvalovacího oprávnění i tohoto ministerstva vyjímají silniční pozemky dotčené změnou kategorie pozemní komunikace, tak aby nedocházelo k případné kolizi se zákonem o pozemních komunikacích.

K čl. I bodu 3 a 4

Navrhované vypuštění specifikace smluvního typu výslovně jako smlouvy darovací jednak navazuje na významové rozšíření v § 12 odst. 2, a současně tím řeší závažný výkladový a aplikační problém vázaný na § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, který vylučuje uzavření darovací smlouvy s manžely, jíž by byl majetek nabyt do společného jmění manželů. Přitom v případech, které § 60a a v jeho rámci konkrétně související odstavec 5 řeší, je nezbytné, aby bylo možno bezúplatně převést vybrané pozemky do společného jmění manželů, kteří již mají ve svém společném jmění bytové resp. nebytové jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. I když v praxi jsou za tím účelem běžně uzavírány smlouvy o bezúplatném převodu, nelze vyloučit případné zpochybnění této praxe právě s poukazem na dosavadní výslovné použití označení „darovací smlouva“ v § 60a odst. 6 a 7.

K čl. II a III

Účinnost se v zájmu urychleného promítnutí v praxi navrhuje stanovit dnem vyhlášení. Z hlediska smluv, které v době vyhlášení budou již předloženy příslušnému ministerstvu, stejně jako smluv dosud příslušnému ministerstvu ke schválení nepředložených, ale již smluvními stranami dříve podepsaných, bude platit dosavadní postup aplikovaný pro obdobné případy (srov. dílčí změny provedené v § 22 ZMS zákonem č. 202/20002 Sb.). Tzn. tam, kde již schválení příslušného ministerstva nebude zapotřebí, budou tyto smlouvy s uvedeným odůvodněním vráceny žadateli bez schválení, popřípadě budou postoupeny nově příslušnému Ministerstvu životního prostředí, resp. již nebudou ke schválení vůbec zasílány anebo budou zaslány pouze Ministerstvu životního prostředí jako příslušnému namísto dosavadního Ministerstva financí. Pokud jde o platnost těch existujících smluv, které v důsledku změny ustanovení ZMS nebudou již vyžadovat žádné schválení, ta z pozice státu (resp. státní organizace) jako smluvní strany nastane nikoli zpětně dnem podpisu smlouvy, nýbrž teprve dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona.

Vzhledem k tomu, že změna rozsahu schvalovacích oprávnění se může v daném případě jednorázově dotknout většího počtu smluv podepsaných již před nabytím účinnosti novely, navrhuje se z důvodu právní jistoty zařadit současně do navrhovaného zákona jako samostatný čl. II přechodné ustanovení formulačně navazující na rámcový § 44 odst. 1 a 4 ZMS, který výslovně označuje schválení vybraných právních úkonů jako podmínku jejich platnosti. Navržená dikce přitom zohledňuje fakt, že podmínka platnosti stanovená ZMS se týká pouze jednání státu (a státních organizací v působnosti ZMS), zatímco právní úkon druhého účastníka (v případě dvoustranného právního úkonu) také může mít stanoveny speciální podmínky pro platnost (srov. např. vybrané právní úkony územních samosprávných celků) a že tedy při posuzování platnosti konkrétního dvoustranného právního úkonu musí být vzaty v úvahy všechny aktuálně existující podmínky jeho platnosti.

V Praze dne 18. května 2005

předseda vlády

Ing. Jiří P a r o u b e k  v.r.

1. místopředseda vlády a ministr financí

Mgr. Bohuslav S o b o t k a v.r.

TEXT ČÁSTI ZÁKONA V  PLATNÉM ZNĚNÍ

s vyznačením navrhovaných změn

§ 12

(1) Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s podpisy na jedné listině i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy nevylučuje zákon anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, jíž se bezúplatně převádí ve prospěch státu majetek bez určení příslušné organizační složky (§ 9), uzavírá za stát organizační složka, jejíž příslušnost se určí podle ustanovení § 11.

(2) Darovací smlouva, kterou se do vlastnictví státu nabývá nemovitá věc Darovací nebo jiná smlouva, kterou se do vlastnictví státu bezúplatně nabývá nemovitá věc, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i byt nebo nebytový prostor, a smlouva, kterou se ve prospěch státu bezúplatně převádí majetková účast v jiné obchodní společnosti než akciové, vyžaduje schválení Ministerstvem financí.

(3) Za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) a příslušné organizační složce (§ 9) bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu.

(4) Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat¹⁶⁾ pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu.¹⁷⁾ Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.^17a)

(5) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě^17a), je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,¹⁸⁾ platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.

(6) Zřizovatel si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování smluv o úplatném nabytí nemovité věci, bytu nebo nebytového prostoru státem, uzavíraných jím zřízenými organizačními složkami. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování uvedených smluv takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

(7) Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papíry. Ostatní organizační složky nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu ani cenné papíry, ani majetkové účasti v jiných obchodních společnostech než

akciových.

(8) Organizační složky nemohou uzavírat smlouvu o poskytnutí věci, bytu nebo nebytového prostoru (dále jen "věc") do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu. Za účelem nákupu nemovité věci v zahraničí pro potřebu zastupitelských úřadů tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí.

_______________________________________

¹⁶⁾ Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷⁾ Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o

oceňování majetku).

^17a) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸⁾ Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.

______________________

Převody vlastnictví

§ 21

(1) Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby převést smlouvou věc pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 22 až 24 a jen tehdy, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19 odst. 3).

(2) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2; ustanovení § 22 odst. 3 až 6 a § 23 se však nepoužijí.

§ 22

(1) Při úplatném převodu věci se cena sjednává¹⁶⁾ nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.³⁵⁾ Zásady postupu při zjišťování zájemců o koupi, nepůjde-li o přímý prodej vybrané osobě, upraví prováděcí právní předpis.

(2) Bezúplatně lze věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(3) Schválení Ministerstvem financí vyžadují smlouvy o převodu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostorů, nejde-li o převod

a) pozemku zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci³⁶⁾ ve

vlastnictví nabyvatele a pozemku s ním přímo souvisejícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2 tomuto nabyvateli,

b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka na základě předkupního práva^36a)

anebo spoluvlastnického podílu na pozemku ve prospěch vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zvláštního právního předpisu,³⁷⁾

c) nemovité věci podle odstavce 4,

d) pozemku podle odstavce 5,

e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,³⁸⁾

f) pozemku směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka.

(4) Schválení Ministerstvem kultury vyžadují smlouvy o převodu movitých a nemovitých věcí prohlášených za kulturní památku a sbírek muzejní povahy.

(5) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžadují smlouvy o převodu pozemků ve zvláště chráněných územích, nejde-li o smlouvy podléhající schválení podle odstavce 4.

(3) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje smlouva o převodu nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, jakož i smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru, nejde-li o převod

a) pozemku zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci³⁶⁾

ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku zastavěného jednotlivou nebo řadovou garáží ve vlastnictví nabyvatele,

b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka na základě předkupního

práva^36a) anebo spoluvlastnického podílu na pozemku ve prospěch vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zvláštního právního předpisu,³⁷⁾

c) nemovité věci podle odstavce 4,

d) pozemku podle odstavce 5, anebo stavby nacházející se na takovém pozemku,

e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,³⁸⁾

f) pozemku směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka,

g) nezastavěného pozemku ve výměře nepřesahující 100 m², pokud tento pozemek

nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli,

h) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se

zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu^38a) kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,

i) silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní

komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu^38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou.

(4) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje smlouva o převodu movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 3 písm. i) a smlouva o převodu sbírky muzejní povahy.

(5) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje smlouva o převodu pozemku ve zvláště chráněném území s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 3 písm. i) a smlouva o převodu stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud se nachází na pozemku ve zvláště chráněném území, nejde-li o smlouvu podléhající schválení podle odstavce 4.

(6) Zřizovatel si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování smluv o převodu movitých věcí nepodléhajících schválení podle odstavce 4, pokud je uzavírají jím zřízené organizační složky a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování uvedených smluv takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

------------------------------------------------------------------

¹⁶⁾ Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵⁾ Například § 1 odst. 6, § 3 a násl. zákona č. 526/1990 Sb.

³⁶⁾ § 3 písm. b), c) a d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na

výstavbu.

^36a) § 140 občanského zákoníku.

³⁷⁾ § 21 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.

³⁸⁾ § 9a odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech,

ve znění zákona č. 38/1993 Sb.

^38a) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona

č. 132/2000 Sb.

§ 23

Při převodu věci mající strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu si může schválení podle ustanovení § 22 odst. 3, 4 a 5 tohoto zákona vyhradit vláda.

§ 24

(1) Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části.³⁹⁾

(2) Při prodeji věci ve veřejné dražbě postupuje podle zvláštního právního předpisu;⁴⁰⁾ tím není dotčeno ustanovení odstavce 1 ani ustanovení § 21 odst. 2, § 22 odst. 3, 4, 5, 6 a § 23.

------------------------------------------------------------------

³⁹⁾ § 476 a násl. obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁰⁾ Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

_________________________

§ 60a

(1) Příslušná organizační složka (§ 9 a 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek

a) s rodinným domem⁸⁶⁾ a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží ve

vlastnictví bytového družstva, pokud rodinný dům byl vystavěn bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě⁸⁷⁾ a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,

b) s garáží, popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva, na financování jejichž

výstavby se podílely fyzické osoby - členové bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.

(3) Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.

(4) Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva, popřípadě družstva, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.

(5) Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně

a) do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru

v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva, podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů , nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo

b) do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru

v takovém domě, jestliže bytové družstvo jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva podle zákona o vlastnictví bytů, nebo

c) do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru

uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo

d) do vlastnictví bytového družstva, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo

nebytových prostorů v takovém domě.

(6) K platnosti darovacích smluv uzavíraných podle odstavců 1 až 5 není zapotřebí schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3 ani Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5.

(7) Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5, s nímž příslušná organizační složka uzavřela darovací smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.

§ 60b

Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9 a 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.

----------------------------------------------------------------------

⁸⁶⁾ § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu.

⁸⁷⁾ § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a

individuální bytové výstavbě.