zákon č. 220/2025 Sb.

ČÁST PRVNÍ

Změna trestního řádu

Navrhuje se provedení ryze terminologické změny odrážející pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře, která byla vyčleněna do samostatného nového zákona o munici.

ČÁST DRUHÁ

Změna kompetenčního zákona

Návrh reflektuje novou systematiku právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře, která nově vyčleňuje nakládání s municí do samostatného právního předpisu. Proto se ministerstvu výslovně svěřuje kompetence v oblasti zbraní, střeliva i munice.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

K § 1

Ustanovení § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb. v současnosti vylučuje z působnosti zákona mj. bezdýmný prach, který drží podnikatel v oboru zbraní a střeliva za účelem jeho prodeje. Tato úprava reagovala na množstevní omezení v současném znění zákona č. 119/2002 Sb. a v prováděcím nařízení vlády tak, aby podnikatelé prodávající omezené množství mj. bezdýmného prachu nebyli limitováni předpisy na úseku výbušnin. Nově však návrh zákona o zbraních a střelivu žádné limity nestanovuje. Tzn. obchodníci mj. s bezdýmným prachem by zcela vypadli z působnosti zákona č. 61/1988 Sb., a to bez ohledu na skutečnost, zda jde o jejich hlavní nebo vedlejší obchodní činnost. To by znamenalo významné snížení bezpečnosti a nejednotný přístup v podmínkách pro nakládání mj. s bezdýmným prachem, neboť podnikatel držící bezdýmný prach pro účely výroby munice by musel plnit povinnost mj. podle zákona č. 61/1988 Sb., zatímco podnikatel obchodující s bezdýmným prachem již nikoliv, ačkoliv by teoreticky mohl nakládat s daleko větším množstvím výbušné látky, než s nímž nakládá podnikatel, který jej drží pro účely výroby munice.

Výslovně se stanoví, že zákon č. 61/1988 Sb. se nevztahuje na výbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumu a na bezdýmný prach, černý prach a zápalky, se kterými se nakládá za podmínek zákona o zbraních a střelivu. Zákon o zbraních a střelivu v ustanovení § 96 stanoví některé další podmínky pro nakládání se střelivem. Reflektuje zde současný stav nakládání se střelivem, konkrétně rozšířenost uživatelského přebíjení střeliva, resp. jeho výroby z na trhu dostupných komponentů. Tím však není dotčeno omezení stanovené zákonem o zbraních a střelivu v úvodních ustanoveních, a sice že se střelivem je oprávněn v rámci podnikatelské činnosti v oboru zbraní a střeliva nakládat toliko držitel zbrojní licence skupiny ZL1. Oprávnění zhotovovat střelivo svědčí pouze osobám přebíjejícím střelivo pro vlastní potřebu.

Na nakládání s aktivními komponenty střeliva (zápalkami, bezdýmným a černým prachem) v množství větším, než které stanoví vláda v nařízení, se použijí obdobně právní předpisy upravující nakládání s výbušninami; toto nakládání tedy nebude vyňato z režimu zákona č. 61/1988 Sb.

K § 21

Definice výbušnin, dlouhodobě obsažená v ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., je na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU (konsolidované znění z 25. 6. 2019) založena funkčně na odkazu na přílohu A k ADR – s negativním výčtem mj. „střeliva“. Pokud dojde k zahrnutí aktivních komponent střeliva (černý prach, bezdýmný prach a kalíškové zápalky) v navrženém znění § 2 odst. 3 zákona o zbraních a střelivu výslovně mezi střelivo, povinnosti uplatňované na tyto komponenty podle zákona č. 61/1988 Sb. by pro ně přestaly platit, neboť by se na ně, jakožto na střelivo, zákon přestal vztahovat. Zákon č. 61/1988 Sb. vůči těmto komponentám oproti jiným výbušninám sice v současné době v některých případech uplatňuje výjimky (blíže např. § 25, § 25c zákona č. 61/1988 Sb.), ale v dalších ohledech také pro tyto komponenty v plném rozsahu povinnosti kladené na výbušniny platí. Zněním obsaženým v návrhu zákona by tak došlo k popření požadavku směrnice 2014/28/EU i požadavků stanovených zákonem č. 61/1988 Sb., což nelze akceptovat. Na uvedené definici výbušnin podle zákona č. 61/1988 Sb. je navíc kromě jiného postavena i problematika posuzování výrobků a jejich dodávání na trh podle zákona č. 90/2016 Sb. a nařízení vlády č. 97/2016 Sb. i problematika evidence a sledovatelnosti podle zákona č. 83/2013 Sb.

Výslovně se proto stanoví, že výbušninou se rozumí i bezdýmný prach, černý prach a kalíškové zápalky; na nakládání s nimi se budou vztahovat (až na stanovené výjimky) povinnosti dané zákonem č. 61/1988 Sb.

K § 23

Ve vazbě na novou právní úpravu nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře se v živnostenském zákoně mění rozsah, resp. název koncesované živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice“. Změnu jmenované koncese v živnostenském zákoně je nutné zohlednit rovněž v ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., v němž je uveden dosavadní název této koncesované živnosti.

K § 25 a 25d

Terminologická změna související s názvem nového zákona o zbraních a střelivu, na který dotčená ustanovení odkazují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o právu shromažďovacím

Navrhuje se provedení ryze terminologické změny odrážející pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře, která byla vyčleněna do samostatného nového zákona o munici.

ČÁST PÁTÁ

Změna živnostenského zákona

V souladu se závěry Analýzy legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních se navrhuje nepodřazovat nadále podnikání související s nakládáním se zbraněmi, střelivem, municí, provozování střelnic, výuku a výcvik ve střelbě a provádění pyrotechnického průzkumu mezi koncesované živnosti. Speciální právní úprava způsobilosti k výkonu této činnosti bude nadále obsažena v příslušných zákonech. Tím dojde k odstranění nadbytečných duplicit a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů.

Podle dnešní právní úpravy musí podnikatel v oblasti zbraní, střeliva a munice splnit podmínky stanovené zákonem o zbraních i zákonem o živnostenském podnikání (obecné podmínky provozování živnosti a podmínky stanovené u konkrétní koncesované živnosti podle přílohy č. 3). Některé podmínky (např. bezúhonnost, odborná způsobilost) jsou stanoveny oběma předpisy a částečně se překrývají. Jde tak částečně o duplicitní úpravu.

Cílem předkladatele je odstranit nadbytečné duplicity a přispět ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Předkladatel v této souvislosti zvažoval, jakou formu veřejnosprávní úpravy podnikatelského oprávnění zvolit. Nabízelo se zachování podnikání v některém z režimů živnostenského zákona, anebo úplné vyloučení podnikaní s tímto zbožím z režimu živnostenského zákona.

Ministerstvo vnitra po konzultacích s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které je gestorem živnostenského zákona, navrhuje vyjmutí výše zmíněných činností z kategorie živností koncesovaných a přesun celého povolovacího řízení týkajícího se výkonu činnosti v oboru zbraní, střeliva a munice k Policii ČR.

Při vyloučení podnikání v oblasti zbraní, střeliva, munice atd. z režimu živnostenského zákona (§ 3), bude nezbytné provést úpravy ve zvláštních zákonech (zákoně o zbraních a střelivu a zákoně o munici). Výkon agendy se bude koncentrovat u Policie ČR, která vede centrální registr zbraní.

Hlavními nositeli podmínek kladených na podnikatele/držitele pak budou příslušné zvláštní zákony (zákon o zbraních a střelivu, zákon o munici). Ty budou upravovat podmínky, za kterých bude možné s danými předměty nakládat.

Podle předkladatele je nutné zcela odmítnou opačnou konstrukci, podle které by kompletní souhrn podmínek stanovil zákonodárce již ve vztahu k získání podnikatelského oprávnění. Je nutné si uvědomit, že ne všichni legální držitelé (zejména zbraní) v oblasti zbraní podnikají. Právní úprava by tak na značnou část držitelů nedopadla. Pokud by měly být orgánem vykonávajícím agendu ve věcech podnikatelského oprávnění nadále obecní živnostenské úřady, nelze objektivně očekávat, že by jejich pracovníci měli dostatečné informace a zkušenosti na to, aby posoudili případnou nebezpečnost potenciálního podnikatele/držitele.

K příloze č. 3 živnostenského zákona

Ruší se příslušné koncesované živnosti pro podnikání s municí, zbraněmi a střelivem a pro provádění pyrotechnického průzkumu, provozování střelnic a výuku ve střelbě.

Podnikání v oblasti výbušnin zůstává koncesovanou živností nadále.

V případě koncesované živnosti opravňující k podnikání s bezpečnostním materiálem předkladatel po konzultacích ponechal podnikání s tímto typem předmětů v režimu koncesované živnosti.

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení reagují na skutečnost, že dojde ke zrušení několika koncesovaných živností. V případě dnešní koncese upravující podnikaní v oblasti výbušnin a munice, zůstává podnikání v oblasti výbušnin nadále koncesovanou živností.

Neskončená řízení o udělení některé z dotčených koncesí, se dokončí podle nové právní úpravy.

Údaje vedené v živnostenském rejstříku budou předány správci centrálního registru zbraní.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o obecní polici

K § 4a

Bezúhonnost je jedním z předpokladů pro výkon práce, který musí uchazeč o zaměstnání strážníka splňovat. Osoba, která tento předpoklad nesplňuje, nemůže být strážníkem, u strážníka, který tento předpoklad pozbude, je to důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Aby obec mohla splnění nebo pozbytí tohoto předpokladu hodnověrným způsobem ověřit, navrhujeme obci stanovit oprávnění požádat za tímto účelem o vydání opisu z rejstříku trestů. Současně se navrhuje stanovit způsob podání žádosti a poskytnutí opisu.

Úprava ustanovení zákona o obecní polici majících vazbu na (R)rejstřík trestů je reakcí na aktuální dikci ustanovení § 16 a odst. 2 zákona o Rejstříku trestů. Tím dochází ke sjednocení právní úpravy na daném úseku. Z pohledu nově používaných termínů („rejstřík trestů“, „evidence přestupků spravovaná Ministerstvem spravedlnosti“) se pak jedná o zohlednění novely zákona o Rejstříku trestů (zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), kdy dochází ke zrušení Rejstříku trestů jako samostatné organizační složky státu.

K § 4b

S ohledem na novou právní úpravu nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře se zpřesňuje vymezení přestupků v této oblasti, která je rovněž významná z hlediska posuzování spolehlivosti čekatele a strážníka. Za spolehlivého nebude považován ten, kdo se, při splnění ostatních podmínek, dopustí přestupku nejen podle zákona o zbraních, ale na celém úseku nakládání se zbraněmi, střelivem nebo municí, tedy kdo poruší povinnost stanovenou zákonem o zbraních a střelivu, zákonem o munici nebo zákonem č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.

Spolehlivost je jedním z předpokladů pro výkon práce, který musí uchazeč o zaměstnání strážníka splňovat. Osoba, která tento předpoklad nesplňuje, nemůže být strážníkem, u strážníka, který tento předpoklad pozbude, je to důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Aby obec mohla splnění nebo pozbytí tohoto předpokladu hodnověrným způsobem ověřit, navrhujeme obci stanovit oprávnění požádat za tímto účelem o vydání opisu z evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti. Současně se navrhuje stanovit způsob podání žádosti a poskytnutí opisu.

K § 4h

Navrhuje se v prováděcím právním předpise, vyhlášce Ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon o obecní policii, podrobněji vymezit rozsah školení a výcviku čekatele a strážníka, který je držitelem osvědčení na dobu určitou a do budoucna se tak ještě podrobí zkoušce odborné způsobilosti před zkušební komisí Ministerstva vnitra, a rozsah školení a výcviku strážníka, který je držitelem osvědčení na dobu neurčitou a do budoucna se již nepodrobí zkoušce odborné způsobilosti. Předkladatel považuje za důležité stanovit minimální rozsah tohoto pravidelného (vždy po 5 letech) školení a výcviku, které bude zajišťovat obec, jejímž orgánem je obecní policie, jejímž zaměstnancem je strážník splňující uvedenou podmínku, a tím také minimální úroveň předaných teoretických a praktických znalostí.

K § 5

Strážníkovi, který přestal splňovat mimo jiné podmínky bezúhonnosti nebo spolehlivosti, je Ministerstvo vnitra povinno odejmout osvědčení. O odnětí osvědčení rozhoduje ve správním řízení. Aby Ministerstvo vnitra mohlo nesplnění podmínek bezúhonnosti nebo spolehlivosti hodnověrným způsobem ověřit, stanoví se Ministerstvu vnitra oprávnění požádat za tímto účelem o vydání opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti. Současně se stanoví způsob podání žádosti a poskytnutí opisu.

K § 11a

Pro řádné plnění úkolů obecní policie je nezbytné, aby obecní policie byla oprávněna požadovat poskytnutí údajů z informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních a jejich držitelích, z centrálního registru zbraní. Při využívání těchto údajů zůstává zachována podmínka nezbytného rozsahu a sledovaného účelu jejic h využití.

Co se týče kompetenčního ustanovení § 11a odst. 1 písm. d) ZOP, k jeho změně dochází v rámci zákona č. 427/2023 Sb. (ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o obecní policii).

K § 14

Návrh reflektuje novou terminologii a systematiku právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí a promítá je do právní úpravy postupu strážníka při vydání nebo odebrání zbraně.

Zvlášť je přitom upraven postup strážníka v případě, že se jedná o zbraň, nikoli však střelnou, ale o zbraň jako cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším; zákon zde odkazuje na vymezení zbraně v § 118 trestního zákoníku.

Zvlášť je dále upraven postup strážníka v případě, že se jedná o střelnou zbraň nebo střelivo podle zákona o zbraních a střelivu. Zde strážník převzatou zbraň nebo střelivo předává nejbližšímu útvaru policie, kde budou uloženy; místo uložení (název a sídlo útvaru policie) uvede strážník v potvrzení o převzetí zbraně. O vrácení zbraně nebo střeliva se osoba hlásí nikoli na úřadovně obecní policie, ale u útvaru policie uvedeného v potvrzení. Pokud se osoba o zbraň nebo střelivo nepřihlásí, lze zvažovat analogický postup podle § 116 zákona o zbraních a střelivu, který upravuje postup policie v případě nalezené nebo opuštěné zbraně.

Zvlášť je konečně upraven postup strážníka v případě, že se jedná o munici, výbušninu nebo předmět, o kterém se strážník domnívá, že obsahuje výbušninu. S takovými předměty strážník zbytečně nemanipuluje, zabezpečí je vhodným způsobem tak, aby s nimi nemohla manipulovat jiná neoprávněná osoba, místo označí a hlídá a bez zbytečného odkladu přivolá na místo policii. Strážník i osoba, která tyto předměty vydala nebo které byly odňaty, setrvají na místě do příjezdu policie.

K § 17

Pozměňovacím návrhem Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v rámci minulého volebního období byla provedena změna ustanovení § 34 odst. 3 zákona o Policii České republiky, spočívající v doplnění zvýrazněného (podtrženého) textu:

„(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě se vrátí osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.“.

Podle předkladatele návrhu zákona je zapotřebí nalézt řešení, které umožní i strážníkům obecních policií postupovat obdobně, jako je tomu u příslušníků Policie České republiky (policisty), ve stejných situacích, kdy je projednáváno identické protiprávní jednání osob; není důvod, aby obsah obdobných oprávnění Policie České republiky a obecní policie byl rozdílný.

Jedná se o situace, kdy je objektivně zjištěn skutkový stav na místě spáchání přestupku, avšak přestupek není projednán na místě formou uložení správního trestu pokuty příkazem na místě a kdy odňatá věc, která byla obvykle přestupkem získána, podléhá rychlé zkáze.

Typicky se jedná o případy, kdy zejména v souvislosti s přestupkem krádeže podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je na výzvu strážníka vydáno, popř. pachateli odňato zboží, které podléhá rychlé zkáze (maso, mléčné výrobky apod.) a jehož majitel je na místě přestupku zřejmý. Pokud nedojde k projednání přestupku pachatele v příkazním řízení na místě, je takovou věc strážník povinen předat orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout, což pak obvykle vede ke znehodnocení věci. Navíc obecní policie, resp. správní orgány nedisponují odpovídajícím i skladovacími kapacitami zabraňujícími znehodnocení vydané nebo odňaté věci.

Z pohledu legislativně technického bylo předmětné ustanovení upraveno v souladu s předchozími odstavci tohoto ustanovení (odstavec 1 a 2), tedy v tom směru, aby i v tomto případě byla reflektována posloupnost kroků strážníka obecní policie při realizaci tohoto oprávnění (výzva k vydání věci, její případné dobrovolné vydání pachatelem přestupku a teprve v případě neuposlechnutí výzvy strážníka její odejmutí).

K § 18

Cílem návrhu je umožnit obecním policím využití taseru, coby neletálního donucovacího prostředku. Aktuálně sice obecní policie mohou používat tasery jako střelné zbraně kategorie C-I podle zákona o zbraních, nicméně jejich výslovné zařazení mezi donucovací prostředky zásadním způsobem přispěje k lepší srozumitelnosti zákona. Rovněž se zásadně zvýší právní jistota strážníků obecních policií i adresátů zákona o obecní policii.

V dané souvislosti je však třeba podotknout, že navrhovaná úprava § 18 odst. 1 písm. b) (doplnění slov „který může mít i povahu střelné zbraně,“) byla zvolena s cílem umožnit (mj. i na základě aktuálního i předpokládaného budoucího technického vývoje) použití nových typů neletálních donucovacích prostředků na straně obecní policie. Ustanovení je třeba vykládat tak, že povahu střelné zbraně může mít jak slzotvorný, tak elektrický, tak jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek.

Použití donucovacích prostředků při výkonu povinností a oprávnění strážníka je nutno považovat za největší možný zásah do práv a svobod osob, resp. do jejich fyzické (případně psychické) integrity. Z tohoto důvodu je tedy třeba klást velký důraz na co možná největší míru eliminace vzniku nenávratných škod na životě, zdraví (případně i majetku) při použití donucovacích prostředků strážníkem, za současného naplnění předmětu dotčených ustanovení zákona o obecní policii přiměřeně účinnými nástroji (ochrana bezpečnosti jiné osoby nebo strážníka, majetku, zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek).

S ohledem na výše uvedené se taser a případné další neletální prostředky jeví jako ideální a přiměřené nástroje obecní policie, sloužící k prosazování práva a ochraně oprávněných zájmů všech adresátů (nejenom) zákona o obecní policii.

K § 18a

V souladu s platnou právní úpravou zabezpečuje obecní policie dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice. V této souvislosti zákon o obecní policii stanoví obecné pravidlo, že pro zajištění dopravy intoxikované osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice může strážník obecní policie vůči takové osobě použít všechna svá oprávnění a povinnosti (tedy včetně donucovacích prostředků).

Nicméně § 18a zákona o obecní policii specifikuje případy, kdy strážník obecní policie může použít pouta. Z dikce stávajícího odstavce 1 tohoto ustanovení však není přímo a jednoznačně patrné, že by pouta mohla být přiložena i z důvodů preventivních, tedy pro případ, kdy osoba, která je v podroušeném stavu (zatím) fyzicky nenapadá jinou osobu nebo strážníka, neohrožuje vlastní život nebo zdraví, nebo nepoškozuje cizí majetek.

Strážníci obecních policií se pravidelně setkávají při zajišťování dopravy osob do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice se situacemi, kdy osoba při zahájení přepravy se nechová agresivně, ale po určité době (zejména v případech, kdy je doprava zajišťována na dlouhé vzdálenosti) se její chování diametrálně mění a dochází k útokům na strážníky a majetek obce (vozidla obecní policie a jejich vybavení).

Z důvodu právní jistoty dopravovaných osob a strážníků obecních policií, jakož i s ohledem na nezbytnost předcházení fyzickým útokům na strážníky a ničení obecního majetku se navrhuje doplnění § 18 odst. 1 o nové písm. c). Za stejným účelem se navrhuje i doplnění odstavce 2.

Spoutání představuje podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva opatření, které zasahuje do lidské důstojnosti a je samo o sobě ponižující. Při spoutání proto musí být prokázána jeho nezbytnost vyplývající z okolností daného případu. Také čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, umožňuje členským státům používat donucovací prostředky spočívající ve fyzickém omezení jen pokud „jsou nezbytné z důvodů daných konkrétním případem a jejichž cílem je zajistit bezpečnost nebo zabránit podezřelé nebo obviněné osobě, aby uprchla či navazovala kontakt se třetími osobami“. S výše uvedenými zásadami je návrh plně v souladu.

Dále se navrhuje doplnění (§ 18a odst. 3), aby nebyly pochybnosti o tom, že technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla je tak strážník oprávněn použít jak podle § 18 odst. 2, tak i podle § 18a zákona o obecní policii.

K § 20

Vzhledem k širokému okruhu činností, které strážníci obecní policie vykonávají při plnění úkolů svěřených obecní policii, a na základě poznatků získaných rozborem případů použití služební zbraně považuje navrhovatel za důvodné, aby se nově pojem „služební zbraň“ vztahoval nejen na krátkou, ale také na dlouhou palnou zbraň. Použití dlouhé zbraně se pro dosažení sledovaného účelu jeví v některých případech jako efektivnější.

Zároveň se s ohledem na zvýšení právní jistoty strážníků a ostatních adresátů normy zakotvuje výslovně i do zákona o obecní policii oprávnění strážníka nosit služební zbraň viditelně.

V pracovní době je strážník oprávněn nosit pouze tuto služební zbraň. Z tohoto pravidla je však stanovena výjimka, kdy při plnění činností podle veterinárního zákona může strážník nosit i plynovou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních nebo mechanickou zbraň. Vlastníkem plynové nebo mechanické zbraně je obec.

S účinností od 1. ledna 2026 se navrhuje sjednotit zde používanou terminologii s terminologií a systematikou nového zákona o zbraních a střelivu. Služební zbraní se nově rozumí střelná zbraň (bez dělení na krátká nebo dlouhá; rozumí se jí obě), se kterou je oprávněna nakládat obec jako nevyňatá veřejnoprávní instituce podle zákona o zbraních a střelivu. Zachováno zůstává výslovné oprávnění strážníka nosit zbraň viditelně.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o výkonu vazby

Návrh reflektuje novou systematiku právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře. Obviněnému je zakázáno přechovávat a rozšiřovat také tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití munice.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

K § 2, § 22a a §22e

Přesněji se vymezují v zákoně používané pojmy „členský stát“ a „členský stát Evropské unie“.

Směrnice 2009/43 se vztahuje na členské státy EU, na základě rozhodnutí Smíšeného výboru EHP se vztahuje na sáty EHP s výjimkou Lichtenštejnska (vztahuje se tedy na státy EU, Norsko a Island). Spojené království již není členským státem EU, vztahy se Spojeným královstvím se řídí ustanoveními smlouvy mezi Spojeným královstvím a EU uzavřené v procesu vystoupení Spojeného království z EU, výstupové dohody nijak neupravují uplatnitelnosti acquis z oblasti zahraničního obchodu s citlivými položkami na obchod mezi EU a Spojeným královstvím.

K § 19a a § 19b

Stanoví se podmínky pro podání žádosti o vydání dočasné licence a její náležitosti, dále podmínky pro rozhodnutí o vydání / nevydání dočasné licence nebo její odejmutí.

Ustanovení týkající se institutu dočasné licence výrazným způsobem zlepšuje konkurenceschopnost českých výrobků a výrobců na mezinárodním trhu s touto komoditou, kdy umožňuje za výrazně jednodušších podmínek předvádění těchto výrobků v zahraničí zejména za účelem následného uzavření případných obchodních smluv. Zaváděná právní konstrukce znamená výraznou úsporu časové a administrativní náročnosti úkonů spojených s akcemi typu mezinárodních výstav, veletrhů apod. na straně výrobců a dalších osob spojených s nakládáním s vojenským materiálem a představuje zásadní nástroj prosazení oprávněných ekonomických zájmů českých podnikatelských subjektů, jakož i České republiky v zahraničí.

Tato úprava se vztahuje výlučně na licence do třetích zemí, nikoliv na tzv. transferní licence (obecné, souhrnné, individuální) dle směrnice 2009/43/ES.

K § 21

Zpřesňuje se formulace povinnosti držitele povolení uskutečnit řízení o propuštění do celního režimu.

K § 23a

Navrhuje se zákon upravit tak, aby podpořil vzájemnou výměnu informací mezi dotčenými orgány státní správy, mezi Generálním ředitelstvím cel a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Výslovně se stanoví, že poskytnutí údajů Generálním ředitelstvím cel, které vznikly při činnosti celních úřadů a vztahují se k využívaní licencí podle tohoto zákona, není porušením povinnosti mlčenlivosti podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

K § 24

Navrhuje se sdílení informací vůči Centrálnímu registru zbraní za účelem efektivní výměny informací podstatných pro kontrolu nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.

K § 25

Změny provedené v předchozích ustanoveních zákona se navrhuje promítnout také do ustanovení § 25, který upravuje přestupky právnických a podnikajících fyzických osob.

K § 30 a § 30a

V souvislosti se zavedením institutu dočasných licencí dochází k aktualizaci odkazů.

K přechodným ustanovením

Správní řízení zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 38/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nikoli podle nové právní úpravy.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna veterinárního zákona

Návrh reaguje na novou terminologii používanou v zákoně o zbraních a střelivu, kdy zbrojní průkaz nahrazuje zbrojní oprávnění, a dále nahrazuje pojem „znalec v oboru balistiky“ pojmem „znalec zapsaný v seznamu znalců“. Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, již znalecký obor „balistika“ nezná, balistika není vymezena ani jako samostatné znalecké odvětví ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví. Platná právní úprava vymezuje znalecký obor „Zbraně a střelivo“. Aby do budoucna nemuselo být při každé změně názvu znaleckého oboru měněno příslušné ustanovení veterinárního zákona, navrhuje se užívat obecnější pojem „znalec zapsaný v seznamu znalců“. S ohledem na obsah posudku, kterým má být posouzení situačního nákresu farmy nebo hospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, nebude problém ani při budoucí změně názvu znaleckého oboru určit, jaký znalecký obor musí mít znalec zapsaný, aby byl oprávněn tento posudek zpracovat.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Návrh reflektuje novou systematiku právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře. Odsouzenému je zakázáno přechovávat a rozšiřovat také tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití munice.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o námořní plavbě

Navrhuje se provedení ryze terminologické změny odrážející pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře, která byla vyčleněna do samostatného nového zákona o munici.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva

Navrhuje se sladit zákon č. 156/2000 Sb. s novou zbraňovou legislativou z terminologického hlediska.

K § 1

Návrh reaguje na novou terminologii používanou v novém zákoně o zbraních a střelivu, ruší nadále nepoužívaný pojem „průkaz zbraně“.

K § 2a

Vzhledem k charakteru členění druhů zbraní v Příloze 1 návrhu zákona o zbraních a střelivu, zejména pak s ohledem na členění v bodech 1.9 - akustická a salutní zbraň, 1.10 - poplašná a signalizační zbraň a 1.14 - paintballová a airsoftová zbraň, které již v současnosti náleží pod stanovené střelné zbraně podléhající ověřování, a to podle § 2a odst. 1 písm. a), bod 11. a písm. b), bod. 4., zákona č. 156/2000 Sb., se navrhuje zpřesnění označení druhů ověřovaných střelných zbraní.

K § 3

Návrh sjednocuje používanou terminologii, do zákona zavádí pojem „vyňatá veřejnoprávní instituce“, kterou je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky, bezpečnostní sbor České republiky nebo Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (viz § 1 odst. 2 zákona o zbraních a střelivu).

Zpřesňuje se vymezení střelných zbraní, které nejsou určeny ke střelbě – zbraní, na které se tento zákon nepoužije.

K § 10

Stanoví se lhůta, ve které může výrobce nebo dovozce požádat Úřad o prodloužení platnosti certifikátu o typové kontrole střeliva, a to nejméně 3 měsíce před uplynutím doby platnosti certifikátu, aby měl Úřad možnost řádně přezkoumat splnění stanovených technických požadavků.

Jedná se o lhůtu pořádkovou. Pokud bude žádost podána ve lhůtě kratší, může o ní správní orgán rozhodnout, ale žadatel ztrácí nárok, že o jeho žádosti bude (včas) rozhodnuto. Správní orgán nemusí v kratší lhůtě stihnout posoudit žádost a vydat rozhodnutí. Správní orgán žádost převezme a koná v souladu s postupem inspekční kontroly. Pokud úřad vydá rozhodnutí o prodloužení certifikátu typu střeliva po lhůtě platnosti certifikátu, předkladatel po dobu vydání rozhodnutí nemůže tento typ střeliva uvádět na trh.

K § 16 (a k § 22a)

Návrh sjednocuje používanou terminologii s novým zákonem o zbraních a střelivu, nahrazuje odpovídajícím způsobem pojem „průkaz zbraně“, příp. dotčené ustanovení ruší (vizte § 16 odst. 5).

Držiteli zbrojní licence, opravci, se za účelem kontroly provedení stanoví povinnost předložit Úřadu ke kontrole zbraň, u níž byla provedena nevratná úprava ve smyslu § 92 a násl. zákona o zbraních a střelivu nebo oprava, při které byla vyměněna některá z hlavních částí. Za nevratnou úpravu zbraně se mimo jiné považuje znehodnocení zbraně a zhotovení řezu zbraně, které podléhá kontrolnímu procesu Úřadu. Nesplnění této povinnosti je postihováno jako přestupek [viz § 22a odst. 5 písm. b) zákona].

K § 17

Návrh reaguje na novou terminologii používanou v zákoně o zbraních a střelivu a tomto smyslu zpřesňuje formulaci výkonu působnosti Úřadu v oblasti rozhodování o zařazení zbraní nebo střeliva nebo jejich „součástí“ do příslušné kategorie podle zákona o zbraních a střelivu.

V souvislosti s novelou příslušných ustanovení živnostenského zákona, kdy se ruší příslušné koncesované živnosti pro podnikání s municí, zbraněmi a střelivem a pro provádění pyrotechnického průzkumu, provozování střelnic a výuku ve střelbě, dochází také ke zrušení působnosti (plnění úkolu) Úřadu v oblasti vydávání stanovisek k žádostem o koncesi.

ČÁST TŘINÁCTÁ a PATNÁCTÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

V návaznosti na změnu trestního zákoníku navrhovanou ve vztahu k pyrotechnickým výrobkům, pro něž je vyžadována odborná způsobilost při zacházení s nimi (pyrotechnické výrobky kategorie F4, T2, P2), se upravuje rovněž zákon o majetku ČR a zákon o výkonu zajištění majetku v trestním řízení.

V případě obou uvedených zákonů se považuje za žádoucí, aby pyrotechnické výrobky kategorie F4, T2, P2 spadaly do stejného režimu zacházení, jako je tomu v případě zbraní, střeliva, munice či výbušnin, tedy aby pro hospodaření s nimi byla příslušná policie (v případě zákona o majetku ČR), resp. aby policie zajišťovala správu těchto pyrotechnických výrobků, pokud budou zajištěny (v případě zákona o výkonu zajištění majetku v trestním řízení).

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o myslivosti

Navrhuje se upravit text zákona o myslivosti tak, aby odpovídal terminologii nové zbraňové legislativy a současně aby odpovídal jejímu obsahu, zejména s ohledem na zrušení obligatorních listinných dokladů typu zbrojního průkazu a průkazu zbraně. Dochází k úpravě terminologie v označování zbraní.

K § 12

Návrh sjednocuje používanou terminologii, nahrazuje dosud užívaný pojem „zbrojní průkaz“ pojmem „zbrojní oprávnění“.

K § 14

Návrh reaguje na zrušení povinných listinných dokladů, v tomto smyslu redukuje oprávnění myslivecké stráže požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní, předložení některých dokladů.

Myslivecké stráži se výslovně stanoví oprávnění nosit zbraň při výkonu své činnosti viditelně.

K § 35

Návrh reaguje na změnu používané terminologie v zákoně o zbraních a střelivu.

K § 45

Nová terminologie používaná v zákoně o zbraních a střelivu a poznatky získané při provádění lovu zvěře v praxi se promítají do menších změn v zakázaných způsobech lovu, kdy se z tohoto zákazu vypouští používání zaměřovačů zbraní konstruovaných na principu noktovizoru, zakázaných zbraní, jejich doplňků a střeliva a mírně se rozšiřuje okruh druhů zvěře, které lze lovit v noci, za použití vhodné pozorovací a střelecké optiky.

V návaznosti na pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře, která byla vyčleněna do samostatného nového zákona o munici, se lov zvěře s pomocí munice doplňuje mezi zakázané způsoby lovu.

K § 45 odst. 1 písm. j)

Dále se zavádí možnost využití dostřelné rány vhodnou krátkou zbraní. Dostřelnou ránou je v tomto případě myšleno rychlé a bezpečné usmrcení poraněné zvěře. V praxi se v některých případech ukázalo použití dlouhé zbraně při dostřelu jako nepraktické a nebezpečné. Cílení dostřelné rány přes klasický puškohled je kvůli blízkosti prakticky nemožné, což mohlo vést k váhání střelce s ránou a prodlužování utrpení poraněného kusu zvěře, který byl navíc o to nebezpečnější pro lovecké psy v bezprostřední blízkosti. Samozřejmě vzrůstalo i nebezpečí minutí a přímé ohrožení zdraví či života jiného účastníka lovu, či loveckého psa. Zavedení této možnosti je proto z důvodu praktičnosti provedení rychlého usmrcení poraněné zvěře a vhledem k vyšší bezpečnosti ostatních účastníků lovu, včetně loveckých psů, pochopitelné. Z důvodu omezené možnosti použití dlouhé zbraně na krátkou vzdálenost a s ní i zvyšujícím se rizikům bezpečnosti se tato možnost povoluje také i pro lov zvěře v odchytovém zařízení.

K výše uvedenému je však nutné doplnit, že osobou oprávněnou použít krátkou zbraň k dostřelné ráně nebo k usmrcení zvěře v odchytovém zařízení je osoba, která je oprávněna takovou zbraň podle zákona o zbraních a střelivu nosit.

K tomuto účelu je doporučeno použít krátkou zbraň (typicky pistole nebo revolver) v ráži, která je přiměřená použití pro dostřelnou ránu nebo usmrcení zvěře v odchytovém zařízení. Ráže této krátké zbraně musí být z hlediska své úsťové energie i konstrukce střely vhodná pro bezpečné usmrcení zvěře z bezprostřední vzdálenosti. Úsťová energie použitého střeliva by neměla být nižší než 300 J.

Toto ustanovení také zavádí možnost lovit na společných lovech brokovnicí s jednotnou střelou prase divoké bez ohledu na věk (v původním znění platilo pouze pro sele a lončáka). Tato změna vycházela především z té skutečnosti, že při společném lovu nelze spolehlivě určit věk zvěře. Z pohledu lovce pak tato skutečnost mohla vést k tomu, že se k výstřelu raději neodvážil. Energie jednotné střely je však dostatečná pro ulovení i dospělého jedince prasete divokého a není důvod jednotnou střelu do brokovnice využívat výlučně jen pro sele a lončáka. Současná situace s rozšiřováním nákazy afrického moru prasat a škod působených rostoucí početností populace prasete divokého jsou navíc dalšími důvody pro toto opatření, a to i vzhledem k tomu, že společný lov je jedním z nejefektivnějších způsobů lovu.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

K položce 22

Obecní policie mají zásadní význam pro zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Mimo to plní další úkoly, které jim stanoví zákon o obecní policii nebo zvláštní zákony. Okruh těchto úkolů se neustále rozšiřuje, což s sebou nutně přináší i zvýšené finanční nároky na jejich fungování. Obce musí obecní policie nejen odpovídajícím způsobem materiálně zabezpečit, ale musí také zajistit nezbytná školení a výcvik strážníků, a to „vstupní“ – před první zkouškou odborné způsobilosti, ale i periodická. Navrhované osvobození vydání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka má tyto neustále se zvyšující finanční nároky alespoň částečně kompenzovat.

Navrhuje se přestrukturovat stávající položky přílohy zákona o správních poplatcích tak, aby odpovídaly koncepci nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře, a to zejména s ohledem na rozdělení této právní úpravy do 3 samostatných zákonů.

K položce 30, 31, 32, 33 a 160

Jednotlivé správní poplatky se stanovují v intuitivně zapamatovatelné výši. Správní poplatek za podání žádosti o registraci zbraně se ruší bez náhrady. Je v bytostném zájmu státu, aby veškeré zbraně byly zaregistrovány, a proto by tato povinnost neměla být zpoplatňována.

Správní poplatek za podání žádosti o vydání zbrojního oprávnění v sobě již zahrnuje úhradu odměny zkušebního komisaře, popř. nákladů komisionální zkoušky. V tomto jediném případě je uhrazovací funkce správního poplatku dominantní, ve všech ostatních případech mají správní poplatky na úseku zbraní a střeliva především regulativní funkci.

Elektronický způsob komunikace mezi žadatelem a státem je podporován i tím, že je od správního poplatku osvobozeno podání, které žadatel činí elektronicky se zaručenou identitou.

K položce 104

Úprava je navrhována v souvislosti se zavedením institutu dočasných licencí v zákoně č. 38/1994 Sb., které se zavádějí z důvodu snížení administrativní zátěže pro podnikatele dočasně vyvážející vojenský materiál z území České republiky do jiného než členského státu EU za účelem předvádění vzorků na výstavách, veletrzích nebo prezentacích, průzkumu trhu nebo při účasti na výběrovém řízení, nebo testování, zkoušení nebo hodnocení. Dočasné licence jsou osvobozeny od správních poplatků.

K položce 160

Navrhovaná změna souvisí se změnou účelu vydávání zbrojního průvodního listu pro účely dočasného přeshraničního přemístění podle návrhu nového zákona o zbraních a střelivu (viz § 98 a násl.)

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona, o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů

K § 3

S ohledem na zrušení vydávání zbrojních průvodních listů pro trvalé přemístění zbraní a střeliva v rámci EU v zákoně o zbraních a střelivu a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění) upravující možnost zamítnutí povolení pro převod palných zbraní do jiného členského státu z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby, se stanoví možnost vydání povolení k přepravě a dovozu výrobků, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Tato úprava vychází z kompetenčního zákona, dle kterého je Ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti.

K § 12

Navrhuje se zákon upravit tak, aby podpořil vzájemnou výměnu informací mezi dotčenými orgány státní správy. Výslovně se stanoví, že poskytnutí údajů, nejčastěji údajů týkajících se celního řízení, Generálním ředitelstvím cel, není porušením povinnosti mlčenlivosti podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Obdobná úprava se zavádí i v zákoně č. 38/1994 Sb., srov. odstavec 4 v § 23a.

K přechodným ustanovením

Navrhuje se dokončit ta správní řízení, která byla zahájena, ne však pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle zákona o č. 228/2005 Sb. ve znění před touto novelou.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o ověřování

Návrh navazuje na změnu terminologie v zákoně o zbraních a střelivu, především na zrušení obligatorních listinných dokladů typu zbrojního průkazu a průkazu zbraně.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Navrhuje se provedení ryze terminologické změny odrážející pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře, která byla vyčleněna do samostatného nového zákona o munici.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákoníku práce

Navrhuje se provedení ryze terminologického doplnění odrážejícího pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence

Návrh reflektuje novou systematiku právní úpravy nakládání s municí v civilní sféře. Chovanci je zakázáno přechovávat a rozšiřovat také tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití munice.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o Policii ČR

Navrhuje se provedení terminologických změn odrážejících pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Návrh navazuje na změnu terminologie v zákoně o zbraních a střelivu, především na zrušení obligatorních listinných dokladů typu zbrojního průkazu a průkazu zbraně.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna trestního zákoníku

K § 261

Navrhovaná úprava odstraňuje exitující disproporci v trestnosti protiprávního zahraničního obchodu v případě vojenských zbraní na jedné a civilních zbraní na druhé straně, dochází ke sbližování trestních sazeb, výměr trestů odnětí svobody, které lze za dané činy uložit. Není rozšiřována základní skutková podstata v § 261 odst. 1, ale zavádí se kvalifikovaná skutková podstata v § 261 odst. 2 písm. d). Porušení povinnosti se týká zbraní, střeliva nebo munice, nikoli i souvisejícího zboží.

K § 279 odst. 1

Jedná se o terminologické změny, které jsou nutné proto, aby trestněprávní úprava odpovídala pojmosloví a konstrukci nové zbraňové a muniční legislativy např. zrušení definice zakázaných doplňků zbraní či zavedení samostatné právní úpravy munice, která byla doposud nepříliš šťastně vnímána jako jedna ze zbraní hromadně účinných ve smyslu tohoto ustanovení trestního zákoníku.

Tlumiče hluku výstřelu byly ve zrušeném zákoně č. 119/2002 Sb., o zbraních, definičně zařazeny mezi zbraně kategorie A – zakázané zbraně. Právní režim, který se na ně uplatňoval, byl totožný jako v případě ostatních zbraní kategorie A. Nově nebudou tlumiče hluku výstřelu považovány za zbraně, ale za regulované součásti zbraní. Tlumiče hluku výstřelu budou podléhat obdobné právní regulaci jako zbraně kategorie R4, tj. jejich oprávněný držitel bude muset být držitelem zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence. Z tohoto důvodu došlo k výslovnému zařazení tlumičů hluku výstřelu i do vymezení skutkové podstaty trestného činu uvedené v § 279 odst. 1.

Pokud jde o problematiku stanovených součástí zbraní, cílem je zachovat odlišení jednání spočívajícího v nakládání s „hotovými“ hlavními částmi zbraní a s polotovary hlavních částí. V případě polotovarů hlavních částí je nebezpečí pro společnost stále výrazně nižší než v případě hotové (a přímo použitelné) hlavní části. U polotovarů hlavních částí je tedy navrhován trestněprávní postih až při nakládání ve větším množství.

V případě součástí umožňujících samočinnou střelbu není realistický trestní postih samotného držení těchto součástí. Z technického pohledu jsou tyto součásti totiž značně primitivní (např. tzv. bump-fire pažba je reálně normální, obvykle plastovou, pažbou, která je pouze vybavena pružinou a prostorem pro cca 1,5cm suvný pohyb zbraně; tzv. "vyřazovač přerušovače" pro zbraně typu Glock je pouhým cca 3 cm dlouhým kovovým trnem uchyceným na zadní destičku závěru; automatické spušťadlo řady zbraní se od poloautomatického spušťadla odlišuje jen absencí přerušovače). Montáží těchto součástí na příslušnou zbraň se však taková zbraň stává zbraní hromadně účinnou. Toto jednání pak lze postihnout podle ustanovení § 279 odst. 3.

K § 279 odst. 2

Navrhuje se vypuštění speciální skutkové podstaty nedovoleného ozbrojování spočívající ve třech různých možných jednáních, zejména v tzv. reaktivaci znehodnocené zbraně, resp. v provádění konstrukčních úprav na znehodnocené zbrani směřujících k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu, a dále pak v provádění konstrukčních změn na zbrani, které směřují ke zvýšení její účinnosti, čímž ovšem nedochází k dekriminalizaci takového jednání, jak je uvedeno dále.

Pokud jde o první dva typy jednání, která se týkají uvádění znehodnocených z braní do střelbyschopného stavu, vychází návrh ze skutečnosti, že provedením takových technických úprav, které směřují k uvedení znehodnocené zbraně do střelbyschopného stavu, přestává daná zbraň odpovídat specifikacím pro znehodnocené zbraně, a je třeba ji považovat za zbraň její původní kategorie, a takové jednání je tedy logičtěji postižitelné v rámci skutkové podstaty uvedené v § 279 odst. 1 trestního zákoníku. Současná přehnaně kazuistická právní úprava navíc vytváří prostor pro pachatele, kteří sice znehodnocenou zbraň po technické stránce z valné většiny (byť stále neúplně) reaktivují, avšak nepodaří se prokázat jejich úmysl směřující k uvedení dané zbraně do střelbyschopného stavu. A dále stávající text trestního zákoníku v § 279 odst. 2 první alinea vede k paradoxní situaci, kdy např. „vytěžení“ součástí z jedné znehodnocené zbraně, přičemž tyto součásti jsou pak spolu se součástmi z jiných zdrojů využity pro zhotovení střelbyschopné zbraně, je postihováno podle jiného ustanovení než reaktivace jedné konkrétní zbraně. V praxi přitom bývá obvyklé, že k nelegální reaktivaci zbraně jsou vedle součástí původně znehodnocené zbraně využity samostatně opatřené polotovary hlavních částí (zejména v případě hlavně), součásti dříve volně dostupných zbraní (např. poplašných) a případně součásti nově vyrobené pachatelem. V takovém případě je evidentní, že rozdíl mezi nově nelegálně zhotovenou (opatřenou) zbraní a uvedením znehodnocené zbraně do střelbyschopného stavu je spíše jen otázkou míry a původu použitých součástí. Škodlivé jednání, resp. následek spočívající v nelegálním opatřování si zbraní podléhajících jinak přísné právní regulaci, jsou nicméně v případě obou skutkových podstat, tj. jak podle § 279 odst. 1 tak podle odst. 2 alinea první, shodné, a trestní zákoník nestanovuje pro tato jednání ani odlišnou výši trestní sazby.

V případě jednání spočívajícího v konstrukčních úpravách směřujících ke zvýšení účinnosti určité zbraně jde v podstatě o obdobu reaktivace znehodnocené zbraně, avšak v tomto případě bude jednání pachatele směřovat vůči jiným typům zbraní spadajícím do méně přísně regulovaných kategorií. Typicky se může jednat o úpravu poplašné (expanzní) zbraně na zbraň umožňující ostrou střelbu. Rovněž v těchto případech bude obdobně platit to, co bylo uvedeno k problematické aplikaci speciální skutkové podstaty spočívající v reaktivaci znehodnocené zbraně. Je třeba zdůraznit, že zvýšením účinnosti je prakticky nevyhnutelně již dnes míněna taková konstrukční změna, která vede ke klasifikaci dané zbraně ve vyšší (přísněji regulované) kategorii, a takové jednání je tedy zcela adekvátně postižitelné v rámci základní skutkové podstaty podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku. Jiné úpravy než takové, které by vedly k zařazení upravené zbraně do vyšší kategorie ve smyslu zákona o zbraních, ačkoli by vedly ke zvýšení účinnosti (efektivnosti) dané zbraně (jako např. instalace optického zaměřovače, zlepšení ergonomie a doplňků zbraně, úpravy vedoucí ke zvýšení precize střelby atd.), nejsou právem vesměs regulovány, resp. je lze provést legálně. Přitom cílem zákonodárce nepochybně je postihovat trestní represí toliko jednání škodlivé a právem zapovězené, což je v optimální míře vyjádřeno již v základní skutkové podstatě trestného činu nedovoleného ozbrojování, a to dikcí „kdo bez povolení“.

Návrh rovněž dále vychází jednak z principu obsaženého v evropské směrnici o zbraních (2021/555) a převzatém do nového zákona o zbraních a střelivu, podle kterého i předměty, které mají toliko vzhled zbraně a lze je na funkční palné zbraně upravit, mají být posouzeny jako funkční palné zbraně příslušné kategorie. Tento přístup se dotýká zejména právě zbraní znehodnocených a expanzních, které neodpovídají technickým požadavkům stanoveným příslušnými technickými předpisy (s tím, že výjimky jsou rovněž stanoveny pro zbraně uvedené ve své době legálně do oběhu před tím, než byly dané technické požadavky právně závazným způsobem stanoveny).

K § 279 odst. 3

Navrhuje se rozšířit postih o nedovolené nakládání s municí, a to rovněž v množství větším než malém.

Dále se zavádí postih neoprávněné výroby, opatření sobě nebo jinému nebo přechovávání pyrotechnických výrobků v množství větším než malém, pokud je pro zacházení s těmito pyrotechnickými výrobky potřeba odborná způsobilost.

Trestní postih tohoto neoprávněného nakládání s pyrotechnickými výrobky tak nastupuje při kumulativním splnění dvou podmínek:

Musí se jednat o pyrotechnický výrobek, pokud je pro zacházení s ním třeba odborné způsobilosti. Tato formulace odkazuje na § 36 zákona o pyrotechnice, podle něhož je odborná způsobilost vyžadována pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorií P2, T2 nebo F4. Podle přílohy č. 1 k zákonu o pyrotechnice je pyrotechnický výrobek kategorie F4 druhem zábavní pyrotechniky, která představuje velké nebezpečí, je určena pro použití pouze osobami s odbornou způsobilostí a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví. Kategorie T2 je druhem divadelní pyrotechniky, kterou mohou používat pouze osoby s odbornou způsobilostí, a kategorie P2 spadá do okruhu tzv. ostatních pyrotechnických výrobků, které jsou rovněž určeny pro manipulaci nebo použití pouze osobami s odbornou způsobilostí.

Druhou podmínkou je naplnění kvantitativního hlediska, kdy množství takovýchto pyrotechnických výrobků, s nimiž je neoprávněně nakládáno, musí být větší než malé. Tato hranice tak bude nastavená totožně, jako je tomu v případě výbušnin, neboť účinky pyrotechnických výrobků P2, T2 nebo F4 jsou z hlediska svých destrukčních, třaskavých a auditivních vlastností srovnatelné s výbušninami. Podle judikatury trestních soudů je u výbušniny za množství větší než malé nutné považovat takové množství, které má účinky srovnatelné s účinkem jedné zbraně hromadně výbušné, tedy je způsobilé usmrtit více lidí nebo jim způsobit újmu na zdraví [Srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 7.10.1976, sp. zn. Tzv 24/76 (R 44/1977)]. Stejně jako je tomu dnes u výbušnin, i u pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 bude záležet na posouzení v každé věci, za jakých množstevních předpokladů může u konkrétního pyrotechnického výrobku dojít k usmrcení nebo újmě na zdraví více lidí.

K § 280

Jedná se o terminologické upřesnění. Municí zakázanou zákonem nebo mezinárodní smlouvou ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí munice zakázaná zákonem o munici, tj. munice, se kterou zakazuje nakládat mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Jedná se například o Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních m in a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 29/2000 Sb. m. s., Úmluvu o kazetové munici, vyhlášenou pod č. 18/2012 Sb. m. s., Úmluvu o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášenou pod č. 96/1975 Sb., Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášenou pod č. 14/2009 Sb. m. s., a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, vyhlášenou pod č. 61/1974 Sb.

K § 311

Navrhuje se postihnout jako teroristický útok také nedovolené nakládání s municí, které je vedeno úmyslem poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky nebo ohrozit nebo narušit jiný zájem chráněný ustanovením § 311 odst. 2 trestního zákoníku.

K § 312e a § 321a

Jedná se o terminologické změny nutné proto, aby trestněprávní úprava odpovídala pojmosloví a konstrukci nové legislativy, zavedení samostatné právní úpravy munice.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů

Navrhuje se provedení ryze terminologických změn odrážejících pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o celní správě

Navrhuje se provedení ryze terminologických změn odrážejících pojmosloví a systematiku nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí v civilní sféře.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem

K §1

Jedná se o terminologické změny, které jsou nutné v souvislosti přijetím nového zákona o zbraních a střelivu a se zavedením pojmu vyňaté veřejnoprávní instituce.

K § 2

Nově se vymezuje, co je považováno za vojenský bezpečnostní materiál a za významný bezpečnostní materiál. Regulován do budoucna bude vojenský bezpečnostní materiál, k němuž se vztahují závazky ČR obsažené ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Za významný bezpečnostní materiál budou považována zde blíže specifikovaná zařízení pro elektronická protiopatření a ochranu proti nim.

Dále se stanoví příslušnost orgánů k rozhodování v pochybnostech, zda je či není konkrétní předmět vojenský bezpečnostní materiál nebo významný bezpečnostní materiál.

K § 3 - § 5

Zrušují se pro nadbytečnost.

K § 6

Stanovuje se, kdo je oprávněn nakládat s bezpečnostním materiálem a za jakých podmínek.

Povinnosti držitelů bezpečnostního materiálu jsou nastaveny tak, aby bylo České republice prostřednictvím Ministerstva obrany umožněno plnit své mezinárodní závazky plynoucí ze Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.

K § 7a § 8

Zrušují se pro nadbytečnost.

K § 9

Nově se upravuje způsob vedení evidence bezpečnostního materiálu.

K § 10

Zrušen pro nadbytečnost.

K § 11

Soupis vojenského bezpečnostního materiálu vede Ministerstvo obrany, jehož prostřednictvím ČR plní své mezinárodně právní závazky.

K § 12 a § 13

Zrušují se pro nadbytečnost.

K § 14

Upravuje se výkon státní správy, kterou v případě vojenského bezpečnostního materiálu vykonává Ministerstvo obrany a v případě významného bezpečnostního materiálu Ministerstvo vnitra a Policie ČR.

K § 15

Upravuje příslušnost ke kontrole. Pro účely výkonu kontroly podle tohoto ustanovení a ustanovení § 6 odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. c) se užije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol; zvláštní procesní postupy ani výjimky z použití kontrolního řádu se nestanoví.

K § 16

Upravuje přestupky a tresty za ně, ukládání pokut.

K § 17

Zrušen.

K § 20

Upravuje příslušnost k vedení řízení o přestupcích. Přestupková řízení budou vedena podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky

K § 2 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 2, § 8 odst. 3 a 4, § 10 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 3, § 17 odst. 3 a § 21

Terminologické změny související s názvem nového zákona o zbraních a střelivu.

K § 8

Změna navazuje na nové znění § 16.

Navrhuje se pozastavit aprobaci v systému střelecké přípravy po dobu, kdy je pozastaveno zbrojní oprávnění podle § 21 zákona o zbraních a střelivu. Je-li zde riziko ovlivňující potenciálně platnost zbrojního oprávnění, je na místě pozastavit také aprobaci podle tohoto zákona. Na rozdíl od pozastavení zbrojního oprávnění, kdy musí příslušný útvar policie vydat v řízení rozhodnutí, k pozastavení aprobace není takové rozhodnutí třeba. Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění má bez dalšího za následek pozastavení aprobace, a to až do doby zrušení rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění.

K § 8 odst. 5, § 10 a § 13

Jedná se o terminologické změny, které jsou nutné v souvislosti přijetím nového

zákona o zbraních a střelivu a se zavedením pojmů zbrojní oprávnění, zbrojní licence skupiny ZL1, ZL2 a ZL3, vyňaté veřejnoprávní instituce.

K § 10

Namísto zasílání seznamu účastníků kurzu a informace o místu a době konání kurzu útvaru policie vyznačí akreditovaná osoba tyto údaje přímo v centrálním registru zbraní, kde vede i další údaje související se zajišťováním kurzů v rámci programu střelecké přípravy. Přímý zápis údajů do centrálního registru zbraní je rychlejší a administrativně méně náročný.

Mezi povinnosti ukládané tímto zákonem akreditovaným osobám se doplňuje povinnost vést evidenci související se zajišťováním kurzů v centrálním registru zbraní. V dalších bodech návrh blíže stanoví okruh zapisovaných údajů.

K § 12

Navrhuje se pozastavit akreditaci po dobu, kdy je pozastavena zbrojní licence podle § 43 zákona o zbraních a střelivu. Je-li zde riziko ovlivňující potenciálně platnost zbrojní licence, je na místě pozastavit také akreditaci podle tohoto zákona. Na rozdíl od pozastavení zbrojní licence, kdy musí příslušný útvar policie vydat v řízení rozhodnutí, k pozastavení akreditace není takové rozhodnutí třeba. Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojní licence má bez dalšího za následek pozastavení akreditace.

Mezi důvody pro odejmutí akreditace nebo zákaz vykonávat činnost odborného instruktora se doplňuje také porušení povinností na úseku nakládání s municí, které je nově upraveno v samostatném zákoně o munici.

K § 13

Návrh nově stanoví jako obecné požadavky na výkon činnosti odborného instruktora, které je třeba ověřit při žádosti o udělení akreditace, držení rozšířeného zbrojního oprávnění nepřetržitě alespoň po dobu 3 let a ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou.

V návaznosti na to se navrhuje omezit rozhodování ministerstva vnitra o zákazu vykonávat činnost odborného instruktora pouze na případy porušení povinností stanovených osobě tímto zákonem, zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici. Osoba, která přestane být držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění, nemůže činnost odborného instruktora vykonávat, rozhodnutí v takovém případě není třeba.

K § 14a až 14d

Návrh nově podrobněji stanoví rozsah a způsob vedení údajů v informačním systému veřejné správy, v centrálním registru zbraní. Stanovuje také přístup akreditované osoby do centrálního registru zbraní prostřednictvím elektronické identifikace. Dále stanoví rozsah údajů zapisovaných akreditovanou osobou, navazuje zde na nově stanovenou povinnost vést evidenci v centrálním registru zbraní (§ 10 odst. 3). Stanoví se také lhůta, po kterou je třeba vedené údaje uchovávat a po jejímž uplynutí je třeba údaje vymazat. Tato povinnost svědčí správci centrálního registru zbraní.

K § 16

Podobně jako u jiných informačních systémů veřejné správy se i zde navrhuje opatření k zajištění evidenční ochrany údajů, a to sledováním přístupu do systému, poskytnutí a využití údajů. Informace o poskytnutí a využití údajů z informačního systému a žádosti o jejich poskytnutí se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup, tedy on-line.

K § 21

Z pohledu nově používaných termínů („rejstřík trestů“, „evidence přestupků spravovaná Ministerstvem spravedlnosti“) se pak jedná o zohlednění novely zákona o Rejstříku trestů (zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), kdy dochází ke zrušení Rejstříku trestů jako samostatné organizační složky státu.

S ohledem na obecné požadavky na informační systémy veřejné správy a na zajištění bezproblémového předávání informací mezi dotčenými orgány se ve formulaci způsobu předávání opisu z rejstříku trestů, opisu z evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti a žádosti o jejich vydání, který je stanoven jako elektronický umožňující dálkový přístup, doplňuje „prostřednictvím referenčního rozhraní“, u kterého se předpokládá potřebná technická způsobilost.

K § 22

Předepsané formuláře podle tohoto zákona budou nově pouze pro přihlášku k účasti na programu střelecké přípravy, žádost o vydání aprobace a žádost o udělení akreditace. Ostatní se pro nadbytečnost ruší.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Navrhuje se zrušení vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 295/2014 Sb., o členění bezpečnostního materiálu, neboť členění bezpečnostního materiálu bude vymezeno přímo v zákoně.

ČÁST TŘICÁTÁ ÚČINNOST

Změny v živnostenském zákoně nabývají účinnosti 1. ledna 2028. Ponechává se dostatečně dlouhá lhůta pro přípravu plynulého přechodu celého procesu povolování výkonu činnosti v oblasti zbraní, střeliva a munice k Policii ČR, předání údajů vedených v živnostenském rejstříku a pro provedení nezbytných změn v zákoně o zbraních a střelivu a zákoně o munici a také v centrálním registru zbraní.

Vybraná ustanovení zákona o obecní policii a zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky mající vazbu na zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a nově používané termíny „rejstřík trestů“ a „evidence přestupků spravovaná Ministerstvem spravedlnosti“ nabývají účinnosti 1. ledna 2025 stejně jako uvedený zákon. V případě vybraných ustanovení zákona č. 553/1991 Sb., zákona č. 38/1994 Sb. a zákona č. 634/2004 Sb. se vzhledem k urgentnosti řešeného problému navrhuje nabytí účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.

Ministerstvo vnitra považuje za potřebné co nejrychleji napravit nedostatky zjištěné při dalším vzdělávání strážníků obecních policií poté, kdy obdrží osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů na dobu neurčitou. Poté, kdy zákonem č. 248/2017 Sb. (účinnost od 1. ledna 2018) musí čekatel/strážník ověřit svoji odbornou způsobilost před zkušební komisí Ministerstva vnitra dohromady jenom čtyřikrát, je nadále jeho odborná způsobilost ověřována pouze školícím zařízením akreditovaným Ministerstvem školství a mládeže a tělovýchovy. V dané souvislosti se dlouhodobě vyskytuje řada případů, kdy tento proces má čistě formální úroveň a neplní tak svůj účel. Snahou předkladatele, který odpovídá za odbornou způsobilost strážníků, je tedy stanovit jasný rozsah a obsah předpokladů pro ověřování odborné způsobilosti u těchto osob, aby u obecních policií působily pouze řádně vyškolené a vycvičené osoby. Dalším důvodem urychlení procesu přijetí nové právní úpravy v oblasti zkvalitnění školení, ale zejména výcviku čekatelů a strážníků obecních policií je rozšíření spektra neletálních donucovacích prostředkům (taser, který může mít povahu střelné zbraně, rozšíření oprávnění k použití pout). S ohledem na aktuální vývoj bezpečnostní situace a gradaci bezpečnostních incidentů, kterých jsou účastni strážníci obecních policií, se rovněž umožňuje obecním policiím nadále používat i dlouhé služební zbraně. K tomu, aby obce mohly takové zbraně nabývat, je rovněž zapotřebí, aby s nimi fyzicky nakládaly způsobilé osoby, které jsou řádně vyškoleny a vycvičeny. Proces školení a výcviku nelze zvládnout během krátkého časového úseku, ale je třeba zcela nově a včas nastavit jeho parametry.

V případě zákona č. 38/1994 Sb. je důvodem nabytí dřívější účinnosti dokončení plné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství ve vztahu ke kapitole XIX přílohy II Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kterou jsou ustanovení uvedené směrnice vztažena rovněž na Norsko a Island.

Navrhované osvobození vydání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka v zákoně 634/2004 Sb. navazuje na návrh na provedení změn rozsahu školení a výcviku čekatele nebo strážníka, ať už vstupního nebo periodického, a má alespoň částečně kompenzovat neustále se zvyšující finanční náklady obcí na zajištění tohoto výcviku a školení. Změna by proto měla nabýt účinnosti ke stejnému datu jako související změny v zákoně č. 553/1991 Sb.

Ostatní části zákona o změně některých zákonů musí nabýt účinnosti ke stejnému datu jako zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici, tj. k 1. lednu 2026.

V Praze dne 30. dubna 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:

Mgr. Bc. Vít Rakušan

podepsáno elektronicky