Důvodová zpráva

zákon č. 222/2006 Sb.

Rok: 2006Zákon: č. 222/2006 Sb.Sněmovní tisk: č. 1148, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.
Důvodová zpráva

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb.,

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

a) Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Základem současné právní úpravy integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) je zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), dále jen „zákon“. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2003. Zákon byl v průběhu roku 2002 novelizován zákonem č. 521/2002 Sb. a v roce 2004 zákonem č. 437/2004 Sb. a zákonem č. 695/2004 Sb.

Smyslem zákona o integrované prevenci je prosazovat integrovaný přístup v ochraně životního prostředí a tím dosáhnout vysokého stupně ochrany životního prostředí jako celku. Základními principy, na kterých integrovaná prevence stojí jsou: posouzení dopadů činnosti ve všech oblastech životního prostředí (odklon od složkového přístupu), aplikace nejlepších dostupných technik, vyjednávání mezi provozovatelem a regulátorem, kompromis a široká účast veřejnosti na celém procesu.

Zákon o integrované prevenci je transpozičním právním předpisem, který zcela nově řeší nový přístup k ochraně životního prostředí, a to v souladu se směrnicí Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice o IPPC).

Na samotný návrh zákona navazuje řada prováděcích právních předpisů, které potom podrobněji řeší dílčí oblasti IPPC.

S naplňováním agendy, kterou zákon o integrované prevenci upravuje, nebyly před jeho účinností žádné praktické zkušenosti (ochrana životního prostředí byla naplňována složkovým přístupem), a z toho důvodu jsou některá jeho ustanovení v praxi obtížně realizovatelná, popř. neřeší všechny varianty, které průmyslové činnosti přinášejí. Je tak nezbytné napravit věcné a procesní, jakož i systémové nedostatky tohoto zákona.

Nedostatky se objevily především v nedůsledné integraci všech rozhodnutí a povolení vydávaných podle složkových předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, v nepřesných nebo chybějících definicích základních pojmů zejména ve vztahu ke směrnici o IPPC, v nevyjasněných rolích některých účastníků řízení, v nastaveném kontrolním mechanismu apod.

Problematická je také velká administrativní náročnost procesu integrovaného povolování a délka procesu vydávání integrovaného povolení, zejména pokud jde o změny integrovaného povolení.

Kromě výše uvedeného je nezbytné provést transpozici nové evropské směrnice, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Z větší části se jedná o oblast, která je v současném znění zákona a v dalších právních předpisech (např. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) již zakotvena, nicméně dílčí úpravy je nutno provést.

Současná právní úprava nemá dopady na rovné příležitosti mužů a žen, neboť se vztahuje generálně ke všem subjektům ve vazbě na vymezená zařízení spadající do přílohy zákona o integrované prevenci.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Předložený návrh směřuje k naplnění jednoho ze základních principů zákona o integrované prevenci, kterým je integrovaný přístup k povolování zařízení vyplývající ze směrnice 96/61/ES. Integrovaným přístupem se má docílit zejména:

  1. zvýšení prevence znečišťování životního prostředí jako celku,

  2. zamezení přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé,

  3. zjednodušení administrativních procedur pro provozovatele zařízení,

  4. zvýšení právní jistoty vycházející z jednotného přístupu k ochraně životního prostředí.

Hlavní body novely se tak týkají následujících okruhů:

- definice pojmů, vymezení zařízení

- náročnost (časová a administrativní) povolovacího procesu

- vyjasnění role odborně způsobilých osob

- princip vyjednávání provozovatele s úřadem – předjednání žádosti

- změnová řízení

- kontrolní mechanismus

- koncepce sankcí ve vztahu k zásadám správních deliktů

- změna ve vztahu ke zmocnění k vydání nařízení vlády o výměně informací o nejlepších dostupných technikách (§ 27 odst. 3 zákona; požadavek na změnu plyne z usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003)

- rozsah integrace ve vztahu ke složkovým právním aktům

- účast veřejnosti (změna směrnice o IPPC) – požadavky směrnice 2003/35/ES

- kompetenční zpřesnění

- vazba integrovaného povolení na další právní předpisy regulující investiční výstavbu.

Navrhovaná úprava nemění stávající stav ve vztahu k rovným příležitostem mužů a žen (viz bod a).

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku.

Cílem navrhované novely je vytvoření účinného systému horizontální ochrany životního prostředí, která bude vycházet z praktických zkušeností aplikace zákona na národní úrovni, a zároveň z nově nabytých zkušeností a informací v rámci ES. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast, která se v otázce technologické neustále vyvíjí, je nutno tento posun sledovat a v rámci připravované právní úpravy reflektovat. Dále je možno postihnout vazby na další právní předpisy v oblasti investic a vymezit jejich vzájemné vztahy tak, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj, tj. reflektovány požadavky na ekonomické cíle a zároveň na ochranu životního prostředí.

Nezbytné je též vyzdvihnout princip vyjednávání, který ač není výslovně zachycen v textu zákona, je nedílnou součástí integrovaného povolování skrze institut správní úvahy úřadu, předběžného projednání, obsahu žádosti, kde provozovatel sám navrhuje závazné podmínky provozu apod.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Návrh zákona je zcela v souladu s českým ústavním pořádkem.

e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právem Evropských společenství

Pokud jde o mezinárodní závazky, v rozsahu předložené novely není Česká republika, kromě závazků vůči Evropským společenstvím, vázána žádnou mezinárodní smlouvou, pouze je nutno upozornit na požadavky Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR), který je prováděcím protokolem úmluvy EHK/OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen Aarhuská úmluva), a který je postupem mezinárodního vývoje přejímán do podoby evropského registru zavedeného rozhodnutím Komise č. 479/2000/ES o zavedení EPER podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

V rámci práva Evropských společenství nutno konstatovat, že návrh na změnu zákona o integrované prevenci upřesňuje dílčí ustanovení tak, aby plně odpovídala transponované směrnici Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice o IPPC). Krom toho se zapracovávají požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu ke spravedlnosti, která je obsahově v zásadě naplněna stávajícím zněním zákona, nicméně dílčí úpravy je nutno provést. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že v uvedené směrnici se jedná zejména posílení účasti veřejnosti v rámci procesu a obecně o požadavek na otevřenost řízení a zveřejňování všech relevantních informací. Směrnice přináší např. celou přílohu č. 5, která upravuje požadavky na poskytování informací. Vzhledem k tomu, že tato data jsou již v současné době veřejnosti předávána, není nezbytné doslovně převádět do českého práva text směrnice. Nicméně vedle dílčích legislativních úprav bude nutno řešit tyto otázky kvalitním metodickým vedením krajských úřadů tak, aby nedocházelo ke sporům mezi jejich činností a postoji účastníků řízení.

Pouze okrajově se novela dotýká oblasti upravené rozhodnutím Komise č. 479/2000/ES o zavedení EPER podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jehož transpozice byla naplněna jednak zákonem a zejména jeho prováděcími předpisy (nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování). Na tomto místě je v každém případě nezbytné zmínit přípravu nového nařízení o zřízení Evropského registru emisí a přenosů znečišťujících látek, kterým se mění směrnice o IPPC. S ohledem na současnou podobu integrovaného registru znečišťování je nutno říci, že budoucí úprava evropského nařízení si vyžádá úpravu ve směru zrušení ustanovení, která se budou překrývat. To se ovšem nedotkne samotné existence IRZ, protože ten je koncipován jako součást celého automatizovaného ohlašovacího systému se vstupní centrální ohlašovnou a na základě zmocnění zákona o integrované prevenci je dále řešeno celkové propojení složkových evidencí v oblasti životního prostředí.

f) Předpokládané ekonomické dopady právní úpravy

Ekonomické dopady zákona o integrované prevenci byly součástí jeho návrhu a byly také vládou schváleny. Předkládaná novela přináší upřesnění a zjednodušení, popř. lepší koordinaci agend, a nezasahuje do stávající úpravy ve směru zvýšení ekonomických nároků. Nepředpokládají se tedy dopady na veřejné rozpočty ani na hospodářské subjekty.

K části první, Čl.I

K bodu 1 a 2

V § 1 je v prvním odstavci upřesněn účel zákona, cílem této změny je přesněji vyjádřit pojem integrace. Smyslem integrace podle tohoto zákona je nastavení povinností provozovatele ve vztahu k ochraně životního prostředí tak, aby bylo dosaženo integrované prevence a omezování znečištění, zabránění přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí apod.

Doplněná poznámka pod čarou reflektuje nově přijatou směrnici 2003/35/ES, která novelizuje směrnici 96/61/ES.

K bodu 3 až 11

V § 2 dochází ke zpřesnění definicí, tak aby lépe navazovaly na faktický stav a vyhovovaly praktickým požadavkům.

Definice zařízení v písm. a) se uvádí do souladu se směrnicí o IPPC. Do definice bylo vloženo slovo „stacionární“, což má zabránit zařazování mobilních jednotek, které překračují limitní hodnoty v příloze č. 1 zákona, a bylo doplněno slovo „průmyslový“ ve vazbě na relevantní činnosti.

V písm. c) se upravuje definice emise tak, aby byly výslovně podchyceny jak přímé tak nepřímé toky.

V písm. d) byla změněna definice emisního limitu. Do definice byla převzata obecnější definice emisního limitu ze směrnice o IPPC.

V písm. e) se nahrazuje nevyhovující definice přenosu, která neodpovídá účelu požadovanému zákonem. Nově se užívá definice odpovídající protokolu PRTR, a vyhovující potřebám tohoto zákona pokud jde o ohlašování do integrovaného registru znečišťování a jeho vymezení „provozovny“.

V písm. f) se definice nejlepší dostupné techniky uvádí do souladu s definicí uvedenou ve směrnici o IPPC.

V písm. j) dochází k upřesnění definice změny s ohledem na praktické požadavky.

Upravuje se definice provozovatele zařízení v písm. k) s ohledem na praktické požadavky jednoznačného vymezení.

Definice uživatele registrované látky v písm. l) reflektuje změny definic přenosu a zařízení a odstraňuje odkaz na látky zpracovávané, jejichž zařazení vedlo v praxi k nadměrnému rozšiřování ohlašovací povinnosti. Definice dále upřesňuje (vypuštěním odkazu na provozovatele zařízení), že uživatelem je jakákoliv právnická či fyzická osoba, která splní zákonné předpoklady, přičemž touto osobou je za stejných podmínek i provozovatel zařízení.

Vkládá se nové písm. m) – definice podstatné změny zařízení. Důvodem pro přidání takové definice je jednak nutnost přesného oddělení podstatných změn v provozu zařízení od změn jiných a jednak zpřesňující požadavek směrnice 2003/35/ES.

K bodu 14

Dochází ke zpřesnění označení Hlavy II. Nové označení lépe vystihuje obsah této části zákona.

K bodu 13

V § 3dochází ke změnám zejména s ohledem na formu podávání žádosti, a to v souladu s požadavky Ministerstva informatiky. Namísto striktního požadavku předložení listinné a zároveň elektronické podoby žádosti v plném rozsahu se jednak nechává na výběr provozovateli jakou podobu zvolí a jednak se zavádí úleva ve vztahu k elektronické podobě, pokud jde o nedostupné nebo těžko dostupné podklady. Nastavením této možnosti se usnadňuje zpracování žádosti provozovatelem, kdy nadále nebude nucen některé podklady převádět do elektronické podoby. Kromě toho je umožněno úřadu, aby si vyžádala některé podklady i v jiné než předložené podobě (doplnění listinných podkladů).

Nově se též upravuje možnost úřadu požadovat dodání dalších kopií žádosti tak, aby byl zajištěn jejich dostatečný počet pro povolovací řízení. Úřad tak může vyzvat k doplnění kopií žádosti, nicméně v rámci této úvahy by se opět měl uplatnit institut vyjednávání.

Dále se upravuje možnost doplňování žádosti v průběhu řízení, jejíž absence dostávala provozovatele a povolující úřad do neřešitelné situace. Teprve v průběhu řízení může úřad skutečně komplexně posoudit žádost a příslušné složkové úřady mohou vznášet specifičtější požadavky na informace od provozovatele. Doplněné informace je nutno zpřístupnit účastníkům řízení tak, aby byli seznámeni se všemi podklady řízení. Zároveň je nutné nastavit odpovědnost provozovatele ve vztahu k dodání všech potřebných podkladů (odst. 6).

K bodu 14 až 16

Doplnění písm. b) žádosti je vázáno na vyloučení diskriminace mezi občany ČR a ostatními občany států EU.

Doplňuje se nové písmeno p), které uvádí nový požadavek na obsah žádosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Jedná se opět o prvek vyjednávání provozovatele s úřadem a posílení role provozovatele, pokud jde o jeho iniciativu k aplikaci BAT technologií.

Vzhledem k tomu, že tento návrh pod písmenem p) má být součástí stručného shrnutí žádosti, které se zveřejňuje, došlo v tomto směru též k doplnění písm. d).

K bodu 17 až 23

Činnost odborně způsobilých osob je třeba nastavit vyváženějším způsobem. Návrh tak směřuje jednak k tomu, že postavení a role Agentury integrované prevence založené podle § 5 bude napříště shodné s postavením ostatních odborně způsobilých osob, tj. Agentura musí získat odbornou způsobilost podle § 6.

Dále se posuzovací činnost rozšiřuje z právnických osob též na jednotlivé fyzické osoby a v tomto směru se upravují podmínky pro získání odborné způsobilosti.

V návaznosti na praktické zkušenosti s využitím odborně způsobilých osob se rozvolňuje povinné vyjadřování podle § 11 (viz dále).

Odborná úroveň odborně způsobilých osob musí zahrnout odbornost ve vztahu k BAT technologiím a zároveň ke komplexnímu posouzení celé žádosti. Na tyto požadavky je nutno klást důraz v procesu udělování odborné způsobilosti.

Na základě požadavků kompatibility s evropským právem je nezbytné doplnit ustanovení, která odstraňují diskriminaci ve vztahu k odborně kvalifikovaným osobám z jiných států EU. Za tímto účelem byl doplněna ustanovení § 6 novými odstavci 6 až 8 , které upravují možnost výkonu odborně způsobilé činnosti v ČR pro zahraniční fyzické či právnické osoby.

K bodu 24

V § 7 odst. 1 písm. d) je navrženo zkrácení lhůty pro písemné přihlášení ze 30 dnů na 8 pracovních dnů.

Smyslem této změny je zkrácení celkové doby řízení o vydání integrovaného povolení, přičemž nově zavedená lhůta je pro danou oblast dostačující, neboť zákon o integrované prevenci zajišťuje kvalitní tok dat ve směru k veřejnosti již od zahájení řízení (informační systém IPPC).

K bodu 25

Dochází ke zpřesnění názvu § 8 tak, aby odpovídal jeho obsahu.

K bodu 26 až 28

V § 8 se jedná o změny, které mají usnadnit a vyjasnit některé oblasti povolovacího procesu. Jednak jde o zpřesnění počátku běhu lhůt po přezkoumání žádosti (zde je nezbytné počítat 7 denní lhůtu teprve po přezkoumání zahájeném podáním žádosti dle § 3, na které je určena lhůta 20 dnů, resp. ode dne, kdy úřadu dojde doplněná žádost) a jednak o ponechání přeshraničních povolování (v souladu s § 10) na příslušném úřadu a mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána (zde se opět jedná o zjednodušení, resp. zkrácení procesu ve vztahu k počtu zapojených úřadů, viz odst. 3).

Z povinného rozesílání žádosti je vypuštěna odborně způsobilá osoba, a to ve vazbě na zavedenou fakultativnost vyjadřovací činnosti (§ 11).

K bodu 29 až 31

V ustanovení § 9 dochází jednak k formálním (gramatickým) zpřesněním a jednak ke zrovnoprávnění váhy vyjádření účastníků a příslušných správních úřadů. Pro všechna vyjádření platí, že se k nim nepřihlíží, jsou-li zaslána po stanovené lhůtě. Tento institut má vést k zodpovědnému přístupu zainteresovaných příslušných orgánů, jakož i účastníků řízení k posuzování žádosti.

Úřad však i v případě opožděného zaslání vyjádření musí reflektovat požadavky složkových předpisů. Úprava v odstavci 4 tak nemůže být na újmu kvalitního a odborně správného posouzení žádosti.

K bodu 32

Změna v tomto ustanovení odpovídá přístupu naznačenému v § 8 a vede k tomu, že přeshraniční proces bude závislý na mezinárodních smlouvách jej upravujících, které samy určí konkrétní kompetentní vyjednávací subjekty/orgány.

K bodu 33

V návaznosti na praktické zkušenosti s využitím odborně způsobilých osob se rozvolňuje povinné vyjadřování podle § 11.

Odborně způsobilá osoba je povinna vypracovat návrh vyjádření pouze k hodnocení nejlepších dostupných technik, což je její základní podpůrná role v procesu, teprve ve složitých případech se vyjadřuje k celé žádosti.

Odborné posouzení se nastavuje jako fakultativní krok úřadu, přičemž důvodem pro tuto změnu je nadbytečné administrativní zatěžování v případě, že krajský úřad je sám dostatečně odborně vybaven, popř. jde o jednoduché případy.

Zároveň dochází k rozdělení 75 denní lhůty k vyjádření. Vzhledem k tomu, že odpadá obligatorní zasílání žádosti odborně způsobilé osobě podle § 8, záleží pouze na zvážení úřadu, v jaké fázi řízení (a zda vůbec) zašle žádost k posouzení. Na samotnou vyjadřovací činnost odborně způsobilé osoby je ponecháno 45 dní, a to s ohledem na to, že žádost je již minimálně 30 dnů přístupná veřejnosti, a od této chvíle může být odborně způsobilá osoba informována o zamýšleném předložení žádosti k vyjádření. Velmi důležitá je tu její úzká spolupráce s úřadem.

Dalším prostorem pro vyjadřovací činnost je ústní jednání.

K bodu 34

Obligatorní ústní jednání působí v praxi značné obtíže a působí jako nadbytečně byrokratický prvek, což se projevuje zejména ve zcela jasných a jednoduchých povolovacích řízeních nebo v řízeních o změně integrovaného povolení. Navrhovaná úprava ponechává na vůli správního úřadu, aby rozhodl, zda dané řízení vyžaduje ústní projednání či nikoliv. Zároveň je poskytnut prostor účastníkům řízení, kteří mohou o ústní jednání požádat, přičemž úřad je pak povinen ústní jednání nařídit. Diskusní prostor na ústním jednání může vést ve složitých případech k vyjasnění sporných nebo komplikovaných bodů žádosti a plně respektuje požadavek otevřenosti úředního postupu.

Široké zapojení veřejnosti a možnost připomínkovat řízení požaduje směrnice 2003/35/ES, proto je možnost požadovat ústní jednání otevřena všem účastníkům řízení. Tím je zajištěna též jejich rovnost v procesních právech.

K bodu 35 až 40

Úpravy v § 13 reagují v odstavci 1a 2 na odstranění obligatornosti ústního jednání a s tím spojenou nutnost úpravy lhůt.

Dále se ve znění závazných podmínek – písm. f) využívá formulace „opatření pro hospodárné využívání surovin a energie“ tak, aby byla lépe označena věcná podstata.

Upřesnění se týká též odvolacího procesu, kdy Ministerstvo zdravotnictví se k odvolání vyjadřuje pouze k závazným podmínkám provozu zdroje hluku nebo vibrací a z hlediska ochrany veřejného zdraví. Účelem této změny je omezení administrativní zátěže Ministerstva zdravotnictví a bližší určení jeho odborné působnosti v odvolacím řízení.

Dále se požaduje, aby současně s odvoláním byla zasílána příslušným resortům též kopie rozhodnutí o žádosti a samotné žádosti.

V případě, že je žádost projednávána se zapojením dotčeného státu, je nezbytné tento stát uvědomit o rozhodnutí o žádosti (viz požadavek směrnice 2003/35/ES).

Namísto označení „kraj“ se nadále užívá označení „krajský úřad“ z důvodu jednoznačného vyjádření přenesené působnosti.

K bodu 41

Změnou daného ustanovení je reflektována změna ve vymezení definice „změny“ v § 2 písm. j).

K bodu 42

V § 17 se zrušuje nadpis, což lépe odpovídá struktuře zákona.

K bodu 43

V systému kontrol integrovaného povolení dochází k úpravě kompetencí. Přezkum (což je označení lépe vystihující kontrolní praxi) provádí v zásadě úřad.

Dále dochází k doplnění systému s ohledem na potřebu rozlišování charakteru změn zařízení, resp. jejich podstatnosti či nepodstatnosti. Napříště tedy kontrola bude fakultativní ve vazbě na úvahu úřadu (viz odst. 3). Cílem je snížit nepřiměřenou zátěž kontrolních orgánů v případě drobných úprav na zařízení a poskytnout v této oblasti prostor úvaze úřadu, který zná dané zařízení v lokálních a časových podmínkách.

Dále se zajišťuje informační tok k pokutujícím orgánům (inspekce a hygiena) a vysvětluje pojem „přezkum“.

Na přezkoumanou činnost se vztahují obecné předpisy o státní kontrole.

K bodu 44

Dochází k upřesnění výstupů z kontroly tak, aby úprava byla jednoznačnější a pro praxi vhodnější. Na výstupy z kontroly navazuje formulace flexibilních a časově nenáročných změn integrovaných povolení, tak aby nebylo bráněno pozitivním úpravám zařízení a byly respektovány investiční a stavební cykly (navazující § 19a).

Z ustanovení § 19 vypadla definice podstatné změny, která byla zařazena do úvodních pojmů v § 2.

Aplikací odstavce 4 má být zajištěno, že budou vždy uplatněna nápravná opatření podle složkových předpisů v případě, že se jedná o oblast která není integrována v rámci IPPC, popř. je integrována, nicméně dopady nápravného opatření již nikoliv, přičemž bez jejich aplikace může být ohroženo životní prostředí a požadavky stanovené složkovými předpisy.

Je-li tedy potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů, není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno. Smyslem ustanovení je prohloubit propojení mezi IPPC a složkovými oblastmi.

Po dobu provádění opatření k nápravě podle IPPC se vylučuje aplikace sankčních ustanovení zákona z toho důvodu, aby byl provozovateli poskytnut dostatečný prostor k realizaci uložené nápravy.

K bodu 45

V § 19a se zavádí institut změnového řízení jako zcela nezbytný nástroj pro řádnou a v praxi přijatelnou realizaci četných změn zařízení. Rozlišuje se mezi změnou podstatnou, kdy je nezbytné vést řízení přiměřeně podle ustanovení odpovídajících povolovacímu procesu bez velkých možností krácení řízení. Cílem je zabránit unáhlenému povolení změn, které by mohly mít významný negativní dopad na životní prostředí. Nicméně i zde je na úvaze úřadu, aby posoudil, zda se jedná o podstatnou změnu či nikoliv, přičemž musí respektovat její vymezení v § 2 odst. 1 písm. m). Pro tuto oblast budou v rámci metodické činnosti Ministerstva životního prostředí vydány relevantní příručky.

Povolování podstatných změn v režimu procesu IPPC požaduje směrnice 96/61/ES a 2003/35/ES. Pokud se bude jednat o jiné změny než podstatné, zde je na místě zjednodušené řízení podle § 19a odst. 2. Na tomto místě se využívá řízení podle správního řádu.

K bodu 46 a 47

Úpravy zde provedené zajišťují formulační sladění s definicemi v § 2 (přenosy a emise) a ruší se jimi povinnost provozovatele zařízení ohlašovat do integrovaného registru znečišťování údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením vzhledem k tomu, že je toto hlášení nadbytečné ve vztahu k registru, a monitoring zůstává obligatorní podle závazných podmínek integrovaného povolení a jako takový je také předmětem kontroly, popř. sankcí podle zákona.

K bodu 48

Smyslem upřesněné úpravy je výslovné zakotvení toho, že v rámci jednotného informačního systému se jedná o změnu toku dat. Navrženou úpravou by měla být odstraněna obava z rozšiřování rozsahu ohlašovaných údajů.

V rámci dané úpravy jde o vhodné a účinné propojení již existujících evidencí s nově založeným integrovaným registrem znečišťování.

Podrobnosti k této problematice upravuje nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

K bodu 50

Tato ustanovení se mění na základě požadavku usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003, v němž bylo uloženo v novele zákona o integrované prevenci zapracovat požadované změny. V průběhu legislativního procesu přijímání nařízení vlády o systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách (viz nařízení vlády č. 63/2003 Sb.) se ukázalo, že tato oblast je vhodná spíše k úpravě „neformální cestou“, např. organizačními předpisy, nikoliv obecně závazným právním předpisem.

Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách se tak stanoví dohodou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství, přičemž garantem zabezpečení systému výměny informací o BAT je v kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu (viz kompetenční ustanovení - § 30 písm. d) zákona)

K bodu 51 a 53

Uvedení kompetenčních ustanovení do souladu se změnami v zákoně o ochraně veřejného zdraví, kde namísto krajského hygienika vystupuje krajská hygienická stanice, a k vyjasnění přenesené působnosti krajských úřadů.

K bodu 54 a 55

Dochází k úpravě kompetenčních ustanovení. V případě Ministerstva životního prostředí jsou reflektovány změny ustanovení o přezkumu integrovaného povolení a označení krajského úřadu coby povolujícího úřadu.

Kromě toho je zaveden institut předběžné informace o úplnosti žádosti, který by měl umožnit flexibilnější přístup k integrovanému povolování. Toto „předjednání“ je nabízeno jako možnost pro provozovatele a zároveň jako určitá podpora činnosti úřadu ve směru principu vyjednávání. Možnost předjednání je otevřeným prostorem pro aktivní přístup provozovatele. Předběžná informace ze strany Ministerstva životního prostředí je směřována vůči provozovatelům zařízení s možným přeshraničním vlivem.

K bodu 56

Dochází ke změně textu tak, aby odpovídal změněnému názvu přílohy č. 1 zákona.

K bodu 57

V rámci výčtu kompetencí krajského úřadu dochází k úpravě ve vazbě na novou konstrukci sankčních ustanovení, kontroly integrovaného povolení a změnových řízení (§ 18 až 19a). Vkládá se nové písmeno g), které umožňuje aktivní přístup k IPPC ve vztahu ke spolupráci a koordinaci řízení.

Kromě toho je zaveden institut předběžné informace o úplnosti žádosti, který by měl umožnit flexibilnější přístup k integrovanému povolování. Toto „předjednání“ je nabízeno jako možnost pro provozovatele a zároveň jako určitá podpora činnosti úřadu ve směru principu vyjednávání. Možnost předjednání je otevřeným prostorem pro aktivní přístup provozovatele.

Ve vymezení kompetencí inspekce jde o sladění se zavedenou legislativní zkratkou. Dále se upravuje písmeno a), kde se rozšiřuje možnost kontrolní činnosti inspekce.

Vkládá se nové písmeno b), které stanoví inspekci novou kompetenci kontrolovat vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1 a zároveň v rámci svých kompetencí kontrolovat údaje ohlašované uživateli registrované látky do registru. Doplněním kompetence se doplňuje sankční část zákonem uložené povinnosti.

Další zpřesnění se vztahují k nové konstrukci sankčních ustanovení.

V kompetencích krajské hygienické stanice dochází k úpravě ve vazbě na novou konstrukci sankčních ustanovení a zobecnění postavení ve vyjadřovací činnosti k žádosti o vydání integrovaného povolení („posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví“).

K bodu 58

Řešení kontrolních pravomocí a povinností je obecně ponecháno na zvláštní právní úpravě, kterou zakotvuje zákona o státní kontrole (zákon č. 552/1991 Sb., státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů). Speciálně jsou řešena pouze pořádková opatření k zajištění aktivního přístupu provozovatele zařízení.

K bodům 59 a 60

Právní úprava sankčních ustanovení (Hlava VI), která je těmito body dotčena, byla zpracována ve spolupráci s Ministerstvem vnitra v souladu s vládou schválenou koncepcí reformy správního trestání. Při úpravách byly využit materiál „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů“.

V rámci změn byla jednotlivá ustanovení skutkových podstat přeskupena. Do společných ustanovení byla přesunuta veškerá zbývající ustanovení včetně kompetenčních otázek.

Úprava tak byla celkově zjednodušena a zpřehledněna.

K bodu 61

Vzhledem k tomu, že obsah § 45 a 46 je spíše než závěrečným ustanovením, ustanovením společným, mění se název této části zákona.

K bodu 62 a 63

Nadpis § 45 se mění v souladu se změnou nadpisu Hlavy VII.

Odstavec 1 je v zásadě ponechán původní úpravě a provozovatel je nadále povinen získat integrované povolení před stavebním povolením. Cílem je zabránit výstavbě takových zařízení, která by nebyla schopna naplnit požadavky zákona, resp. směrnice, a tento požadavek je pro realizaci IPPC zcela zásadní.

Základní systematika integrovaného povolování ve vztahu k ostatním povolovacím procesům zůstává zachována. Nově se předpokládá využití institutu společného řízení podle nového správního řádu (viz § 140 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), který bude umožněn podle návrhu nového stavebního zákona, podle kterého mají být krajské úřady povolující IPPC zařízení zároveň speciálními stavebními úřady. Touto cestou dojde ke zjednodušení řízení a k možnosti integrovaného posouzení zařízení z pohledu stavebněprávního, jakož i ochrany životního prostředí.

Vzhledem k tomu, že účinnost navrhovaného stavebního zákona je stanovena ke dni 1.1.2007, je možné využít společné řízení, které je vázané na společnou kompetenci, teprve od tohoto data. Do té doby bude využito zkrácení řízení jednak s ohledem na zkrácení lhůt v řízení a fakultativnost některých kroků a jednak s ohledem na to, že integrované povolení není vyžadováno jako podklad pro samotné zahájení stavebního řízení, ale teprve jako podmínka pro jeho vydání. Procesy tak mohou probíhat paralelně a z hlediska času dojde k rozlišení teprve ve fázi před vydáním stavebního povolení.

Odst. 2 obsahuje charakterem přechodné ustanovení pro provozovatele zařízení, který podal žádost o stavební povolení do 31.12.2002, jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení. Dochází ke specifikaci pojmů odkazem na stavební zákon.

Odst. 3 směřuje k tomu, aby změny zařízení naplnily požadavek integrace a směrnice 2003/35/ES. Jedná-li se o podstatné změny zařízení, které vyžadují vydání stavebního povolení, tyto změny mohou být uskutečněny pouze na základě schválené změny integrovaného povolení podle § 19a, přičemž je využit obdobný postup jako při vydávání integrovaného povolení (stavební povolení na změnu bude řešeno ve společném řízení se změnou integrovaného povolení, resp. do účinnosti nového stavebního zákona v souběžně). Ostatní podstatné změny lze uskutečnit teprve po pravomocně ukončeném změnovém řízení dle § 19a.

K bodu 64 a 65

Ustanovení odst. 5 se vypouští, neboť bylo již zahrnuto v novém ustanovení § 19a.

Dále se upravuje vztah speciality, resp. subsidiarity ke správnímu řádu.

K bodu 66

Tento bod souvisí s úpravou § 27 odst. 3 (viz bod 50) a požadavky usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003, v němž bylo uloženo v novele zákona o integrované prevenci zapracovat požadované změny.

K bodu 67

č. 1

V příloze č. 1 k zákonu se upravuje nadpis: „Kategorie průmyslových činností“, který lépe vystihuje klasifikaci povolovaných zařízení. V příloze se z důvodu přehlednosti a v souladu se směrnicí IPPC nově číslují skupiny kategorií.

Dílčí změny v příloze č. 1 se týkají formálních chyb, popř. chyb zjištěných v praktickém uplatňování zákona, a nápravy nedostatků ve vztahu ke směrnici IPPC.

K bodu 68

V příloze č. 3 dochází ke změně ve směru zakotvení správní úvahy při klasifikaci BAT. Tato změna vede k otevření prostoru pro vyjednávání s provozovatelem a možnosti respektovat specifika jednotlivých zařízení.

K části první, Čl.II

V rámci přechodných ustanovení navrhovaného zákona se řeší postup v již zahájených řízeních, která nebudou v okamžiku nabytí jeho účinnosti dokončena.

K části první, Čl.III

Vzhledem k poměrně rozsáhlé novelizaci zákona se navrhuje vyhlášení úplného znění. Cílem je zajištění přehlednosti právní úpravy v oblasti IPPC ve vztahu k široké veřejnosti. Tímto se směřuje též k právní jistotě zainteresovaných subjektů.

K části druhé až desáté

Jedná se o přímé novely složkových předpisů, které byly prostřednictvím integrace dílčích rozhodnutí, stanovisek, vyjádření apod. zahrnuty do problematiky IPPC. Praxe ukázala, že v některých případech integrace nebyla vhodně provedena, popř. že dochází k faktické nemožnosti nahrazení některých složkových aktů. V tomto směru byly prozkoumány integrované prvky a navržené novely reflektují praktické obtíže způsobené zejména časovou sousledností procesu IPPC a procesů podle stavebního zákona.

Kromě dílčích úprav se zcela zrušuje integrace ve vztahu k oblasti ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny a naopak se integrují emisní záležitosti zákona o vodovodech a kanalizacích.

V rámci IPPC se zachovává integrace technických oblastí životního prostředí (tj. ochrana vod, ochrana ovzduší a nakládání s odpady), oblasti ochrany veřejného zdraví, pokud jde o hluk a vibrace, a oblast lázeňského zákona, pokud se jedná o agendu realizovanou po územním rozhodnutí.

Touto úpravou by měla být zajištěna integrace v plném rozsahu požadavků směrnice IPPC a zároveň by se soustředěním pouze na technické oblasti, resp. zdroje ohrožení,odstranily rozpory povolovacího řízení.

K části jedenácté

Tímto ustanovením se stanoví účinnost zákona. Vzhledem k aktuálnosti navrhovaných úprav (v praxi a ve vztahu k evropskému právu) a ve vazbě na další nové právní úpravy (správní řád, stavební zákon) se navrhuje nabytí prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

V Praze dne 14. září 2005

Předseda vlády

Ministr životního prostředí

Platná znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o integrované prevenci

Úplné znění zákona o integrované prevenci se zapracovanými změnami

podle návrhu novely

ZÁKON č. 76/2002 Sb.

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel a předmět zákona

(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství,1) dosáhnout integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č.1 k tomuto zákonu a vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku2) , zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení, a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí.

(2) Tento zákon

a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,

b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení,

c) zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho,

d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí,

e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,

f) upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

g) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí,

b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3)

c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zařízením technická jednotka a technologická jednotka uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo soubor souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a nejde-li o jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považují i další technické jednotky a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ně požádá o vydání integrovaného povolení,

zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ni požádá o vydání integrovaného povolení,

b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5)

c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí,

d) emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření, které lze vypustit do životního prostředí ze zařízení, pokud způsobuje znečištění vyjádřené pomocí

1. hmotnostních nebo objemových koncentrací,

2. hmotnostních toků znečišťujících látek za jednotku času,

3. hmotnostních množství znečišťujících látek vztažených na jednotku produkce, nebo

4. specifických parametrů, jako je například hladina akustického výkonu,

emisním limitem nejvýše přípustná emise znečišťujících látek vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

e) přenosem tok látek určených ke skladování, úpravě nebo využití,

přenosem přesun znečišťujících látek v odpadech nebo odpadů určených k odstranění nebo využití mimo hranice provozovny a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice provozovny,

f) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku,

nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž

  1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu,

  2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,

  3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí;

při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

g) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,

h) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy5) umožňují,

i) integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále jen "integrovaný registr znečišťování") databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích,

j) změnou v provozu zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí,

k) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného obdobného povolení podle zvláštních právních předpisů,7)

provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje nebo bude provozovat zařízení,

l) uživatelem registrované látky provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.

uživatelem registrované látky právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje stacionární technickou nebo technologickou jednotku, z níž je v emisích nebo přenosech produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování,

m) podstatnou změnou v provozu zařízení7a) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě dosáhnou prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

HLAVA II

INTEGROVANÉ ROZHODOVÁNÍ povolení

Řízení o vydání integrovaného povolení

§ 3

Žádost o vydání integrovaného povolení

(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen "úřad"). Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost v listinné podobě doručena úřadu.

(2) Úřad do 20 dnů ode dne obdržení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti.

(3) Jestliže žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4), úřad vyzve provozovatele zařízení k doplnění chybějících náležitostí žádosti v přiměřené lhůtě, která nesmí být delší než

4 měsíce, a řízení o vydání integrovaného povolení přeruší do doby doplnění všech chybějících náležitostí žádosti.

(4) Nedojde-li k doplnění žádosti ve lhůtě stanovené podle odstavce 3, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.

(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává provozovatel zařízení úřadu

a) v elektronické podobě nebo

b) v listinné a elektronické podobě.

Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.

(2) V případě podání dle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.

(3) V případě podání dle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti.

(4) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.

(5) Pokud úřad v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění podkladů není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k doplnění podkladů, s nimiž musí být seznámeni všichni účastníci řízení. K tomuto doplnění úřad stanoví po dohodě s provozovatelem zařízení přiměřenou lhůtu. Po dobu doplňování podkladů se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.

(6) Nedojde-li k doplnění žádosti nebo k doplnění podkladů ve stanovených lhůtách, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.

§ 4

Obsah žádosti

(1) Žádost musí obsahovat

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c) a e) až l) a p)všeobecně srozumitelným způsobem,

e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,

f) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,

g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,

h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,

i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením,

j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,

k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9)

m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),

n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,

o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),

p) přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení 7a).

(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

§ 5

Odborná podpora výkonu státní správy

Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen "agentura"). Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence. Agentura se považuje za odborně způsobilou osobu podle § 6.

§ 6

Odborně způsobilá osoba

(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(2) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3, (dále jen "odborně způsobilá osoba"). Seznam odborně způsobilých osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy.11) Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.

(3) Odborná způsobilost právnické nebo fyzické osoby podle odstavce 1 musí být prokázána podklady, ze kterých vyplývá

a) dostatečná odborná úroveň,

b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,

c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odbornou praxi v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu.

(4) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(5) Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba

a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,

b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo

c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v odstavci 4.

(6) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že

  1. byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a

  2. je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(7) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že

  1. je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

  2. je držitelem oprávnění k výkonu činností, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(8) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) a b) nebo odstavce 7 písm. a) až b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně odstavec 4.

§ 7

Účastníci řízení

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy

a) provozovatel zařízení,

b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,

c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,

d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,12) dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 30 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutíúdajů ze žádosti podle § 8.

(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

§ 8

Postoupení Rozeslání žádosti a její zveřejnění

(1) Úřad do 7 dnů ode dne obdržení žádosti obsahující všechny předepsané náležitosti a v téže lhůtě ode dne doplnění neúplné žádosti všemi předepsanými náležitostmi zašle žádost, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření

a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,

b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,

c) odborně způsobilé osobě,

dc) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").

(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu veřejné správy,11) na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11)

(3) Úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).

§ 9

Vyjádření příslušných správních úřadů

a účastníků řízení

(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.

(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaných zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími.

(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

(4) Vyjádření podle odstavců 1 a 3 zaslaná úřadu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 je úřad povinen zaslat odborně způsobilé osobě nejpozději do 5 dnů ode dne jejich obdržení.

(54) K vyjádřením podle odstavce 1 zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.

§ 10

Vyjádření dotčeného státu

Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují.

§ 11

Účast odborně způsobilé osoby

(1) Zajišťuje-li odborné vyjádření k žádosti jiná odborně způsobilá osoba než agentura, je úřad povinen smluvně zabezpečit, aby tato odborně způsobilá osoba postupovala obdobným způsobem a ve lhůtách podle odstavců 2 a 3.

(2) Agentura je povinna vypracovat návrh vyjádření k celému obsahu žádosti a k vyjádřením příslušných správních úřadů a účastníků řízení. Dále při vypracování návrhu vyjádření agentura přihlédne k vyjádření veřejnosti a dotčeného státu, pokud je od úřadu obdržela. O vypracovaném návrhu vyjádření je agentura povinna neprodleně provozovatele zařízení uvědomit a tento návrh vyjádření s ním projednat, projeví-li provozovatel zařízení o to zájem do 5 dnů ode dne uvědomění, a podle výsledku tohoto projednání vypracovat své vyjádření.

(3) Agentura své vyjádření vypracované podle odstavce 2 zašle úřadu v elektronické i v listinné podobě do 75 dnů ode dne, kdy žádost obdržela.

(4) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy.11)

Vyjádření odborně způsobilé osoby

(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

(2) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy žádost obdržela.

(3) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy11).

§ 12

Ústní jednání o žádosti

Úřad do 5 dnů ode dne obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby nařídí k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání přizve kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu a příslušné správní úřady.

(1) Úřad může do 5 dnů od uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo v případě využití postupu podle § 11 odst. 1 do 5 dnů ode dne obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení.

(2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 2.

§ 13

Rozhodnutí o žádosti

(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení o vydání integrovaného povolení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby. Ve složitějších případech tuto lhůtu odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) prodlouží o 45 dnů.

(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření. Ve složitějších případech může odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) na žádost úřadu tuto lhůtu prodloužit o 45 dnů.

(2) Pokud po projednání žádosti podle § 12 úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění zařízení,

d) podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu").

(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví

a) emisní limity (§ 14),

b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít,

c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady,

d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny,

e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,

f) podmínky opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,

g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků,

h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka,

i) způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování,

j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,

k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením.

(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.

(7) Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti včetně rozhodnutí o žádosti a kopii žádosti Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti a Ministerstvu zdravotnictví k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti zašle dále Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví.Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu z těchto vyjádření vychází.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné správy11) a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.

(9) Kraj Krajský úřad je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

Způsob stanovení závazných podmínek provozu

§ 14

(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.

(2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není vyšší úroveň znečištění životního prostředí.

(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6)

(4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.

§ 15

(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.

(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.

(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

§ 16

Základní povinnosti provozovatele zařízení

(1) Provozovatel zařízení je povinen

a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,

b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,

c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,

d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,

e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

Přechod, kontrola, změna a zánik

integrovaného povolení

§ 17

Přechod integrovaného povolení

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13)

§ 18

Kontrola

(1) Úřad provede ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou alespoň každých 8 let kontrolu, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení.

(2) Dále úřad ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou vždy zkontroluje integrované povolení anebo provoz zařízení,

a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení nebo, že zařízení je provozováno bez platného integrovaného povolení,

b) ohlásí-li mu provozovatel zařízení plánovanou změnu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),

c) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení pro provozovatele zařízení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,

d) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,

e) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů,6) nebo

f) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

Přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení

(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.

(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení

a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení,

b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,

c) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,

d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů,6) nebo

e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

(3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení.

(4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem.

(5) O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici.

(6) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.13a)

§ 19

(1) Výsledky kontroly provedené podle § 18 úřad projedná do 15 dnů od ukončení kontroly s provozovatelem zařízení.

(2) Na podkladě závěrů z projednání kontroly je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě stanovené úřadem opatření k nápravě,

b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti (§ 4) se nevyžadují, nebo

c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části;

nepostupuje-li úřad podle písmen a) až c), potvrdí soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.

(3) Zjistí-li úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné měně, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b). Zjistí-li úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné změně v důsledku porušení podmínek integrovaného povolení, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b) nebo vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle odstavce 2 písm. c). Podstatnou změnou se rozumí každá změna, která může mít významný negativní vliv na životní prostředí nebo na zdraví člověka. Změna, která byla nebo má být předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) se vždy považuje za podstatnou změnu.

(4) Úřad může též vydat rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, nepodá-li provozovatel zařízení ve lhůtě podle odstavce 2 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

(5) Při postupu podle odstavců 3 a 4 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení uvedených v § 13 odst. 4 písm. b).

(6) Při rozhodování podle odstavců 2 až 4 musí být přihlédnuto k požadavkům na ochranu veřejného zdraví stanoveným krajským hygienikem.

(1) Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38,

b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,

c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

(3) Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(4) Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů6), není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno.

§ 19a

Řízení o změně integrovaného povolení

(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15.

(2) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad.

§ 20

Zánik integrovaného povolení

Integrované povolení zaniká při

a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,

b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo

c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.

HLAVA III

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ

§ 21

Zřízení integrovaného registru znečišťování

Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy. 11)

§ 22

Ohlašovací povinnost

(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen "ohlašovaná látka").

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 23

Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.

§ 24

(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného registru znečišťování a dalších evidencí tak, aby zajišťoval jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob ohlašování a způsob vedení integrovaného registru znečišťování jakož i dalších evidencí v oblasti životního prostředí tak, aby byla zajištěna jednota informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 25

Vedení evidence

(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)

§ 26

Zveřejňování údajů z integrovaného registru

znečišťování

(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy. 11) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky.18)

HLAVA IV

SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH

DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH

§ 27

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:

a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen "dokumenty Evropských společenství") a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,

b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,

c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,

d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci

1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,

2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,

3. výsledků provedených kontrol,

e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.

(2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí (dále jen "inspekce")inspekcí, kraji krajskými úřady a agenturou.

(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.

(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách se stanoví dohodou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.

HLAVA V

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 28

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo životního prostředí,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) Ministerstvo zdravotnictví,

e) kraj krajské úřady,

f) inspekce,

g) krajský hygienik krajské hygienické stanice.19)

§ 29

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí

a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje krajského úřadu,

d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,

e) provádí přezkum plnění závazných podmínek kontrolu integrovaného povolení anebo provozu pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a podle tohoto zákona postupuje na základě výsledků kontroly,

f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,

i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,

j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,

k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

§ 30

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení činností1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

§ 31

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení činností6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

§ 32

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

§ 33

Kraj

Kraj v přenesené působnosti

a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

b) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3,

d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,

e) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,

f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 34

Česká inspekce životního prostředí

Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením s výjimkou kontroly podle § 18,

b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5,

d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,

e) předává kraji výsledky z provedených kontrol, pokud na základě

těchto kontrol zjistí porušení povinností, za které ukládá pokuty kraj,

f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 35

Krajský hygienik

(1) Krajský hygienik

a) stanovuje v řízení o vydání integrovaného povolení závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity,

b) kontroluje z hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu projednaném s inspekcí nebo v případě postupu podle § 18 v termínu projednaném s úřadem integrované povolení anebo

provoz zařízení,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,

d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6.

(2) Za podmínek podle zvláštního právního předpisu20) mohou kontrolní zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické stanice.

Krajské úřady

Krajský úřad

a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,

b) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4,

d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,

e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům,

f) vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1

písm. c) a § 19 odst. 2,

g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

§ 34

Inspekce

Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením,

b) v rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

d) rozhoduje o správních deliktech podle § 37,

e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 35

Krajské hygienické stanice

Krajská hygienická stanice

a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví,

b) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4.

§ 36

Úřad nebo inspekce může provozovateli zařízení uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, jestliže nesplní povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) tím, že neumožní inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků anebo jiným obdobným způsobem neposkytne součinnost při přezkumu. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

HLAVA VI

POKUTY

§ 37

(1) Pokutu do výše 500 000 Kč inspekce uloží uživateli registrované látky, jestliže:

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22,

b) nedoplní ve stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného registru znečišťování, nebo

c) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé údaje.

(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč kraj uloží provozovateli zařízení nebo inspekce uloží provozovateli zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, jestliže

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d),

b) uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 4, které mohou mít vliv na rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19 odst. 2 písm. b).

(3) Pokutu do výše 2 000 000 Kč uloží kraj, inspekce nebo krajský hygienik, jestliže provozovatel zařízení nesplnil povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c), a to tím, že neumožnil inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního prostředí a zaměstnancům krajské hygienické stanice při kontrole podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a neposkytl jim součinnost. Pokutu uloží ten orgán státní správy, kterému nebyla prokazatelně poskytnuta spolupráce; v případě, že tato povinnost nebyla splněna vůči více orgánům státní správy, uloží pokutu inspekce.

(4) Pokutu do výše 4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení nebo neplní podmínky integrovaného povolení.

(5) Pokutu do výše 7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže

a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje životní prostředí,

b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje životní prostředí,

c) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo

d) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí podle § 34 písm. b).

(6) Pokutu do výše 7 000 000 Kč krajský hygienik uloží provozovateli zařízení, jestliže:

a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje zdraví člověka,

b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje zdraví člověka, nebo

c) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí vydaného podle § 35 odst. 1 písm. c).

§ 38

(1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský hygienik přihlíží zejména k závažnosti porušení povinnosti, době trvání protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných právních předpisů6) za porušení obdobných povinností.

(2) Dojde-li v době do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejných povinností, za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo krajský hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode dne, kdy se inspekce, kraj nebo krajský hygienik dověděli o tom, že provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z integrovaného povolení a současně ze zvláštního právního předpisu,6) uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.

(5) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením nelze uložit pokutu podle zvláštních právních předpisů.6)

§ 39

(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení

pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti,

b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu, a

c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu 1 roku.

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 37

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel registrované látky dopustí správního deliktu tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 22 nebo uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nesprávné údaje.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo d),

b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nebo

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1 nebo 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s podmínkami integrovaného povolení.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené podle § 19 odst. 1 písm. a) opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c).

(5) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

c) do 7 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 a 4.

§ 38

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.

(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze od uložení pokuty upustit, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspekce. Správní delikty podle § 37 odst. 2 až 4 projednává v prvním stupni též krajský úřad nebo krajská hygienická stanice, přičemž příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a vymáhá finanční úřad, příjem z pokut je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad, příjem z pokut je příjmem kraje.

§ 39

zrušen

(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti,

b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu, a

c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu 1 roku.

§ 40

zrušen

Výnos z pokut

Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje a jsou vybírány a vymáhány příslušným finančním úřadem. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.22) Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj, výnos z pokut je příjmem kraje. Vybírání, vymáhání a výnos z pokut uložených krajským hygienikem se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví.23)

§ 41

zrušen

Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona zaslat toto rozhodnutí příslušnému finančnímu úřadu.

HLAVA VII

PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ

USTANOVENÍ

Přechodná ustanovení

§ 42

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

§ 43

Provozovatel zařízení, které

a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,

b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24)

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

§ 44

(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

ZávěrečnáSpolečná ustanovení

§ 45

(1) Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.

(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu24). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.

(3) Podstatná změna v provozu zařízení může být uskutečněna pouze na základě pravomocně

schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se obdobně podle odstavce 1.

§ 46

(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují.

(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.

(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)

(5) V řízení o změně integrovaného povolení se postupuje podle § 3 až 15.

(6 5) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.25) Na § 6 se nevztahuje správní řád.25) Na postup podle § 6 a 11 se správní řád nevztahuje.

(76) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26)

§ 47

Zmocnění k vydání prováděcích

právních předpisů

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3 a § 27 odst. 3.

(2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.

(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.

Pozn.: Část druhá až jedenáctá zákona č. 76/2002 Sb. představuje novely složkových předpisů. Tyto jsou v navrhované úpravě opět řešeny jako přímé novely. Viz část druhá až desátá textu návrhu.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 58

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Poznámky pod čarou:

1) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES ze dne 17. července 2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.

9) Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č. 353/1999 Sb.

10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.

11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.

13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 552/1991 Sb., státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 100/2001 Sb.

14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.

17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.

19) § 81 82 zákona č. 258/2000 Sb.

20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.

21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

21a)§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 93 odst. 4 a 5 zákona č. 258/2000 Sb.

24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pří1oha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Kategorie zařízení průmyslových činností

1. Energetika

1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW.

1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.

1.3. Koksovací pece.

1.4. Zařízení na zplynování zplyňovánía zkapalňování uhlí.

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).

2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

2.3. Zařízení na zpracování železných kovů

a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,

b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je tepelný výkon větší než 20 MW,

c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t tundenně.

2.5. Zařízení

a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,

b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů,

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah objem lázní větší než 30 m3.

3. Zpracování nerostů

3.1. Zařízení na výrobu cementového cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně.

3.2. Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu, produkce výrobků s obsahem azbestu produktů s obsahem azbestu.

3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

3.4. Zařízení na tavení nerostných minerálních materiálů, včetně výroby nerostných minerálních vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.

3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.

4. Chemický průmysl

U kategorií zařízení uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických reakcí podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6.

U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů podle výčtu v oddílech 4.1. až 4.6.

4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),

b) organické sloučeniny obsahující kyslík kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

h) základní plastické hmoty (na bázi syntetických a přírodních polymerůsyntetická

vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy),

i) syntetické kaučuky,

j) barviva a pigmenty,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou:

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,

b) kyseliny, jako kyselina chromóvá, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,

d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.

4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).

4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.

4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů.

4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.

5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.

5.3. Zařízení na zneškodňování odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.

5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

6. Ostatní zařízení průmyslové činnosti

6.1. Průmyslové závody na výrobu

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,

b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.

6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.

6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,

b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv

- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,

- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).

6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl odstraňování nebo využitívedlejších produktů živočišného původu konfiskátů živočišného původua živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.

6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než

a) 40 000 kusů drůbeže,

b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo

c) 750 kusů prasnic.

6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.

6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora uvedeného výčtu, pak se kapacity výstupů zprahové hodnoty těchto zařízení sčítají.

č. 2 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů

OVZDUŠÍ

1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.

2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.

3. Oxid uhelnatý.

4. Těkavé organické sloučeniny.

5. Kovy a jejich sloučeniny.

6. Prach.

7. Azbest (suspendované částice, vlákna).

8. Chlor a jeho sloučeniny.

9. Fluor a jeho sloučeniny.

10. Arzen a jeho sloučeniny.

11. Kyanidy.

12. Látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno; že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.

13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

VODA

1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet.

2. Organické sloučeniny fosforu.

3. Organické sloučeniny cínu.

4. Látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou

ovlivnit reprodukci.

5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arzen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi.

11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).

12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.).

č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik

Hlediska, která musí úřad k nimž úřad přihlíží při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům prevence a předběžné opatrnosti, zohlednit jsou:

1. Použití nízkoodpadové technologie.

2. Použití látek méně nebezpečných.

3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu.

4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.

5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci.

6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.

7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.

8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.

9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost.

10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.

11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.

12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o vodách

Čl. IV

V § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se za slova „§ 8 odst. 1,“ vkládají slova „§ 12 odst. 1,“ a slova „a vyjádření podle § 18 odst. 1“ se zrušují.

§ 126

Společná ustanovení

(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1,§ 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o ochraně ovzduší

Čl. V

V § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), se za slovo „Rozhodnutí“ vkládají slova „nebo opatření“ a slova „a 8, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 17 odst. 2 písm. c), f), g) a i)“ se nahrazují slovy „, 7, 8, 10 a 11, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až h) a i)“.

§ 53

Společná ustanovení

(3) Rozhodnutí nebo opatření podle § 5 odst. 4, 6 a 8, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 17 odst. 2 písm. c), f), g) a i) 7, 8, 10 a 11, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až h) a i) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. 23) Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Čl. VI

V § 23 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 5 zrušuje.

§ 23

(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. ( § 1 odst. 4 , § 2 , 3 , 4 , 5 , § 12 odst. 4 , § 13a , 14 , 15 , 19 , 21 a 27 ) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. , před účinností tohoto zákona, se nevykoná.

(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.

(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. , který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.

(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o lesích

Čl. VII

V § 58 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 4 zrušuje.

§ 58

Ustanovení společná

(1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených tímto zákonem podle správního řádu. 30)

(3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem.

(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o ochraně přírody a krajiny

Čl. VIII

V § 90 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 5 až 13.

§ 90

Ustanovení společná

(1) Obecné předpisy o správním řízení 43) se nevztahují na řízení podle § 24, 27, 38, § 45i odst. 1, § 46 odst. 2, § 52 a 69 tohoto zákona. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zastavení činnosti podle § 66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89. Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná k plánům, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení, s výjimkou závazného stanoviska k lesním hospodářským plánům a lesním hospodářským osnovám.

(2) Na území sloužící zájmům obrany státu 41) se nevztahují ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 6, 8, 12, § 40 odst. 4, § 49 odst. 1, § 63, § 68 odst. 3 a § 70 tohoto zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů 44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle zvláštního předpisu. 45)

(4) Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství. 46)

(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

(65) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody, se převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(76) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky (§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(87) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) ministerstvem životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

(98) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).

(109) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).

(1110) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních výborů 47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).

(1211) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit obecně závazným právním předpisem v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem nebo správou podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45.

(1312) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 12 a § 49 odst. 1 se nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic. 47a) Případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

(1413) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.47b)

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o odpadech

Čl. IX

V § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se slova „§ 16 odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 5 písm. b) až e)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 5, souhlas podle § 51 odst. 1, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)“.

§ 82

Společné ustanovení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád . 13)

(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. b) až e)§ 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 5, souhlas podle § 51 odst. 1, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

Čl. X

V § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Krajské hygienické stanici dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.“.

§ 82

Krajské hygienické stanice

(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví

č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Ředitele krajské hygienické stanice jmenuje a odvolává zástupce generálního ředitele státní služby. 43a)

(2) Krajské hygienické stanici náleží

a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,

b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu, 44)

c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,

d) stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),

e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků rizikovým faktorům pracovních podmínek,

1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a

2. minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i

3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské preventivní prohlídky"); následné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem, 33a)

f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, 45)

h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,

i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,

j) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu, 46)

k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,

l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných 26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

m) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

n) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním předpisem 47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem,

o) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu 38) ani podle správního řádu,

p) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji,

r) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví,

s) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,

t) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných 26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči informuje o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství, které následnou lékařskou preventivní prohlídku provede.

(5) Krajské hygienické stanici dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna lázeňského zákona

Čl. XI

V § 37 odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se za slova „a podle odstavce 3“ vkládají slova „,pokud se jedná o souhlas vydávaný pro vydání stavebního povolení,“.

§ 37

Souhlas k některým činnostem

(1) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu 22) dotčeným správním úřadem.

(2) V ochranném pásmu zdroje, pokud dále není stanoveno jinak, a na území lázeňského místa nelze podle zvláštních právních předpisů 23) bez souhlasu ministerstva

a) vydat územní rozhodnutí o umístění stavby, územní rozhodnutí o využití území, stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a rozhodnutí o odstranění stavby pro

1. stavby a změny staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby,

2. stavby ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu zdroje II. stupně, které nemají charakter rodinných domů, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, staveb a zařízení pro informace, reklamu a propagaci, jednoduchých a drobných staveb a které nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, a liniových staveb, které nezasahují do hloubky více než 1,5 metru pod úroveň terénu; souhlas se též nepožaduje ke stavebním úpravám, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby,

3. stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa,

b) schválit vodohospodářský plán,

c) vydat rozhodnutí o změně v užívání stavby ve vnitřním území lázeňského místa,

d) vydat rozhodnutí o povolení terénních úprav,

e) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,

f) vydat povolení k provedení trhacích prací,

g) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,

h) vydat povolení k nakládání s vodami, k vodním stavbám a některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud se nepostupuje podle písmene a),

i) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.

(3) V ochranných pásmech nelze bez souhlasu ministerstva, pokud není dále stanoveno jinak, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.

(4) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 a 3.

(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3, pokud se jedná o souhlas vydávaný pro vydání stavebního povolení, nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o vodovodech a kanalizacích

Čl. XII

V § 39 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 39

(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.

(3) Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.

(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.

(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.

(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Návrh zákona

Odpovídající ustanovení komunitárního práva

Ustanovení

(bod, paragraf)

Obsah

CELEX

Ustanovení

Obsah

Stupeň slučitelnosti

Pozn.

§ 2 odst. 1 písm. m)

podstatnou změnou v provozu zařízení7a) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě dosáhnou prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

32003L0035

Čl.4, bod 1

1. Článek 2 se mění takto:

a) v bodě 10 písm. b) se doplňuje nová věta, která zní:

„Pro účely této definice se každá změna nebo rozšíření provozu

považují za podstatné, pokud změna nebo rozšíření samy o sobě

dosahují prahových hodnot případně stanovených v příloze I.“;

PL

§ 3 odst. 1 písm. p)

přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení7a).

V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „a e) až l)“ nahrazují slovy „, e) až l) a p)“.

32003L0035

Čl. 4, bod 2

2. V čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:„– hlavních náhradních řešení, jsou-li taková, prověřených žadatelem, ve formě přehledu.“

PL

§ 13 odst. 8

V § 13 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.“.

32003L0035

Čl. 4, bod 5

Příslušný orgán uvědomí každý členský stát, s nímž byly vedeny konzultace podle odstavce 1, o rozhodnutí o žádosti a poskytne mu informace podle čl. 15 odst. 5. Tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil zpřístupnění těchto informací vhodným způsobem zainteresované veřejnosti na svém území.“;

PL

Seznam dotčených předpisů komunitárního práva

32003L0035

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací