k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Základem současné právní úpravy integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) je zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), dále jen „zákon“. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2003. Zákon byl v průběhu roku 2002 novelizován zákonem č. 521/2002 Sb. a v roce 2004 zákonem č. 437/2004 Sb. a zákonem č. 695/2004 Sb.
Smyslem zákona o integrované prevenci je prosazovat integrovaný přístup v ochraně životního prostředí a tím dosáhnout vysokého stupně ochrany životního prostředí jako celku. Základními principy, na kterých integrovaná prevence stojí jsou: posouzení dopadů činnosti ve všech oblastech životního prostředí (odklon od složkového přístupu), aplikace nejlepších dostupných technik, vyjednávání mezi provozovatelem a regulátorem, kompromis a široká účast veřejnosti na celém procesu.
Zákon o integrované prevenci je transpozičním právním předpisem, který zcela nově řeší nový přístup k ochraně životního prostředí, a to v souladu se směrnicí Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice o IPPC).
Na samotný návrh zákona navazuje řada prováděcích právních předpisů, které potom podrobněji řeší dílčí oblasti IPPC.
S naplňováním agendy, kterou zákon o integrované prevenci upravuje, nebyly před jeho účinností žádné praktické zkušenosti (ochrana životního prostředí byla naplňována složkovým přístupem), a z toho důvodu jsou některá jeho ustanovení v praxi obtížně realizovatelná, popř. neřeší všechny varianty, které průmyslové činnosti přinášejí. Je tak nezbytné napravit věcné a procesní, jakož i systémové nedostatky tohoto zákona.
Nedostatky se objevily především v nedůsledné integraci všech rozhodnutí a povolení vydávaných podle složkových předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, v nepřesných nebo chybějících definicích základních pojmů zejména ve vztahu ke směrnici o IPPC, v nevyjasněných rolích některých účastníků řízení, v nastaveném kontrolním mechanismu apod.
Problematická je také velká administrativní náročnost procesu integrovaného povolování a délka procesu vydávání integrovaného povolení, zejména pokud jde o změny integrovaného povolení.
Kromě výše uvedeného je nezbytné provést transpozici nové evropské směrnice, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Z větší části se jedná o oblast, která je v současném znění zákona a v dalších právních předpisech (např. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) již zakotvena, nicméně dílčí úpravy je nutno provést.
Současná právní úprava nemá dopady na rovné příležitosti mužů a žen, neboť se vztahuje generálně ke všem subjektům ve vazbě na vymezená zařízení spadající do přílohy zákona o integrované prevenci.
Předložený návrh směřuje k naplnění jednoho ze základních principů zákona o integrované prevenci, kterým je integrovaný přístup k povolování zařízení vyplývající ze směrnice 96/61/ES. Integrovaným přístupem se má docílit zejména:
zvýšení prevence znečišťování životního prostředí jako celku,
zamezení přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé,
zjednodušení administrativních procedur pro provozovatele zařízení,
zvýšení právní jistoty vycházející z jednotného přístupu k ochraně životního prostředí.
Hlavní body novely se tak týkají následujících okruhů:
- definice pojmů, vymezení zařízení
- náročnost (časová a administrativní) povolovacího procesu
- vyjasnění role odborně způsobilých osob
- princip vyjednávání provozovatele s úřadem – předjednání žádosti
- změnová řízení
- kontrolní mechanismus
- koncepce sankcí ve vztahu k zásadám správních deliktů
- změna ve vztahu ke zmocnění k vydání nařízení vlády o výměně informací o nejlepších dostupných technikách (§ 27 odst. 3 zákona; požadavek na změnu plyne z usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003)
- rozsah integrace ve vztahu ke složkovým právním aktům
- účast veřejnosti (změna směrnice o IPPC) – požadavky směrnice 2003/35/ES
- kompetenční zpřesnění
- vazba integrovaného povolení na další právní předpisy regulující investiční výstavbu.
Navrhovaná úprava nemění stávající stav ve vztahu k rovným příležitostem mužů a žen (viz bod a).
Cílem navrhované novely je vytvoření účinného systému horizontální ochrany životního prostředí, která bude vycházet z praktických zkušeností aplikace zákona na národní úrovni, a zároveň z nově nabytých zkušeností a informací v rámci ES. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast, která se v otázce technologické neustále vyvíjí, je nutno tento posun sledovat a v rámci připravované právní úpravy reflektovat. Dále je možno postihnout vazby na další právní předpisy v oblasti investic a vymezit jejich vzájemné vztahy tak, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj, tj. reflektovány požadavky na ekonomické cíle a zároveň na ochranu životního prostředí.
Nezbytné je též vyzdvihnout princip vyjednávání, který ač není výslovně zachycen v textu zákona, je nedílnou součástí integrovaného povolování skrze institut správní úvahy úřadu, předběžného projednání, obsahu žádosti, kde provozovatel sám navrhuje závazné podmínky provozu apod.
Návrh zákona je zcela v souladu s českým ústavním pořádkem.
e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právem Evropských společenství
Pokud jde o mezinárodní závazky, v rozsahu předložené novely není Česká republika, kromě závazků vůči Evropským společenstvím, vázána žádnou mezinárodní smlouvou, pouze je nutno upozornit na požadavky Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR), který je prováděcím protokolem úmluvy EHK/OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen Aarhuská úmluva), a který je postupem mezinárodního vývoje přejímán do podoby evropského registru zavedeného rozhodnutím Komise č. 479/2000/ES o zavedení EPER podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).
V rámci práva Evropských společenství nutno konstatovat, že návrh na změnu zákona o integrované prevenci upřesňuje dílčí ustanovení tak, aby plně odpovídala transponované směrnici Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice o IPPC). Krom toho se zapracovávají požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu ke spravedlnosti, která je obsahově v zásadě naplněna stávajícím zněním zákona, nicméně dílčí úpravy je nutno provést. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že v uvedené směrnici se jedná zejména posílení účasti veřejnosti v rámci procesu a obecně o požadavek na otevřenost řízení a zveřejňování všech relevantních informací. Směrnice přináší např. celou přílohu č. 5, která upravuje požadavky na poskytování informací. Vzhledem k tomu, že tato data jsou již v současné době veřejnosti předávána, není nezbytné doslovně převádět do českého práva text směrnice. Nicméně vedle dílčích legislativních úprav bude nutno řešit tyto otázky kvalitním metodickým vedením krajských úřadů tak, aby nedocházelo ke sporům mezi jejich činností a postoji účastníků řízení.
Pouze okrajově se novela dotýká oblasti upravené rozhodnutím Komise č. 479/2000/ES o zavedení EPER podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jehož transpozice byla naplněna jednak zákonem a zejména jeho prováděcími předpisy (nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování). Na tomto místě je v každém případě nezbytné zmínit přípravu nového nařízení o zřízení Evropského registru emisí a přenosů znečišťujících látek, kterým se mění směrnice o IPPC. S ohledem na současnou podobu integrovaného registru znečišťování je nutno říci, že budoucí úprava evropského nařízení si vyžádá úpravu ve směru zrušení ustanovení, která se budou překrývat. To se ovšem nedotkne samotné existence IRZ, protože ten je koncipován jako součást celého automatizovaného ohlašovacího systému se vstupní centrální ohlašovnou a na základě zmocnění zákona o integrované prevenci je dále řešeno celkové propojení složkových evidencí v oblasti životního prostředí.
Ekonomické dopady zákona o integrované prevenci byly součástí jeho návrhu a byly také vládou schváleny. Předkládaná novela přináší upřesnění a zjednodušení, popř. lepší koordinaci agend, a nezasahuje do stávající úpravy ve směru zvýšení ekonomických nároků. Nepředpokládají se tedy dopady na veřejné rozpočty ani na hospodářské subjekty.
K části první, Čl.I
V § 1 je v prvním odstavci upřesněn účel zákona, cílem této změny je přesněji vyjádřit pojem integrace. Smyslem integrace podle tohoto zákona je nastavení povinností provozovatele ve vztahu k ochraně životního prostředí tak, aby bylo dosaženo integrované prevence a omezování znečištění, zabránění přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí apod.
Doplněná poznámka pod čarou reflektuje nově přijatou směrnici 2003/35/ES, která novelizuje směrnici 96/61/ES.
V § 2 dochází ke zpřesnění definicí, tak aby lépe navazovaly na faktický stav a vyhovovaly praktickým požadavkům.
Definice zařízení v písm. a) se uvádí do souladu se směrnicí o IPPC. Do definice bylo vloženo slovo „stacionární“, což má zabránit zařazování mobilních jednotek, které překračují limitní hodnoty v příloze č. 1 zákona, a bylo doplněno slovo „průmyslový“ ve vazbě na relevantní činnosti.
V písm. c) se upravuje definice emise tak, aby byly výslovně podchyceny jak přímé tak nepřímé toky.
V písm. d) byla změněna definice emisního limitu. Do definice byla převzata obecnější definice emisního limitu ze směrnice o IPPC.
V písm. e) se nahrazuje nevyhovující definice přenosu, která neodpovídá účelu požadovanému zákonem. Nově se užívá definice odpovídající protokolu PRTR, a vyhovující potřebám tohoto zákona pokud jde o ohlašování do integrovaného registru znečišťování a jeho vymezení „provozovny“.
V písm. f) se definice nejlepší dostupné techniky uvádí do souladu s definicí uvedenou ve směrnici o IPPC.
V písm. j) dochází k upřesnění definice změny s ohledem na praktické požadavky.
Upravuje se definice provozovatele zařízení v písm. k) s ohledem na praktické požadavky jednoznačného vymezení.
Definice uživatele registrované látky v písm. l) reflektuje změny definic přenosu a zařízení a odstraňuje odkaz na látky zpracovávané, jejichž zařazení vedlo v praxi k nadměrnému rozšiřování ohlašovací povinnosti. Definice dále upřesňuje (vypuštěním odkazu na provozovatele zařízení), že uživatelem je jakákoliv právnická či fyzická osoba, která splní zákonné předpoklady, přičemž touto osobou je za stejných podmínek i provozovatel zařízení.
Vkládá se nové písm. m) – definice podstatné změny zařízení. Důvodem pro přidání takové definice je jednak nutnost přesného oddělení podstatných změn v provozu zařízení od změn jiných a jednak zpřesňující požadavek směrnice 2003/35/ES.
Dochází ke zpřesnění označení Hlavy II. Nové označení lépe vystihuje obsah této části zákona.
V § 3dochází ke změnám zejména s ohledem na formu podávání žádosti, a to v souladu s požadavky Ministerstva informatiky. Namísto striktního požadavku předložení listinné a zároveň elektronické podoby žádosti v plném rozsahu se jednak nechává na výběr provozovateli jakou podobu zvolí a jednak se zavádí úleva ve vztahu k elektronické podobě, pokud jde o nedostupné nebo těžko dostupné podklady. Nastavením této možnosti se usnadňuje zpracování žádosti provozovatelem, kdy nadále nebude nucen některé podklady převádět do elektronické podoby. Kromě toho je umožněno úřadu, aby si vyžádala některé podklady i v jiné než předložené podobě (doplnění listinných podkladů).
Nově se též upravuje možnost úřadu požadovat dodání dalších kopií žádosti tak, aby byl zajištěn jejich dostatečný počet pro povolovací řízení. Úřad tak může vyzvat k doplnění kopií žádosti, nicméně v rámci této úvahy by se opět měl uplatnit institut vyjednávání.
Dále se upravuje možnost doplňování žádosti v průběhu řízení, jejíž absence dostávala provozovatele a povolující úřad do neřešitelné situace. Teprve v průběhu řízení může úřad skutečně komplexně posoudit žádost a příslušné složkové úřady mohou vznášet specifičtější požadavky na informace od provozovatele. Doplněné informace je nutno zpřístupnit účastníkům řízení tak, aby byli seznámeni se všemi podklady řízení. Zároveň je nutné nastavit odpovědnost provozovatele ve vztahu k dodání všech potřebných podkladů (odst. 6).
Doplnění písm. b) žádosti je vázáno na vyloučení diskriminace mezi občany ČR a ostatními občany států EU.
Doplňuje se nové písmeno p), které uvádí nový požadavek na obsah žádosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Jedná se opět o prvek vyjednávání provozovatele s úřadem a posílení role provozovatele, pokud jde o jeho iniciativu k aplikaci BAT technologií.
Vzhledem k tomu, že tento návrh pod písmenem p) má být součástí stručného shrnutí žádosti, které se zveřejňuje, došlo v tomto směru též k doplnění písm. d).
Činnost odborně způsobilých osob je třeba nastavit vyváženějším způsobem. Návrh tak směřuje jednak k tomu, že postavení a role Agentury integrované prevence založené podle § 5 bude napříště shodné s postavením ostatních odborně způsobilých osob, tj. Agentura musí získat odbornou způsobilost podle § 6.
Dále se posuzovací činnost rozšiřuje z právnických osob též na jednotlivé fyzické osoby a v tomto směru se upravují podmínky pro získání odborné způsobilosti.
V návaznosti na praktické zkušenosti s využitím odborně způsobilých osob se rozvolňuje povinné vyjadřování podle § 11 (viz dále).
Odborná úroveň odborně způsobilých osob musí zahrnout odbornost ve vztahu k BAT technologiím a zároveň ke komplexnímu posouzení celé žádosti. Na tyto požadavky je nutno klást důraz v procesu udělování odborné způsobilosti.
Na základě požadavků kompatibility s evropským právem je nezbytné doplnit ustanovení, která odstraňují diskriminaci ve vztahu k odborně kvalifikovaným osobám z jiných států EU. Za tímto účelem byl doplněna ustanovení § 6 novými odstavci 6 až 8 , které upravují možnost výkonu odborně způsobilé činnosti v ČR pro zahraniční fyzické či právnické osoby.
V § 7 odst. 1 písm. d) je navrženo zkrácení lhůty pro písemné přihlášení ze 30 dnů na 8 pracovních dnů.
Smyslem této změny je zkrácení celkové doby řízení o vydání integrovaného povolení, přičemž nově zavedená lhůta je pro danou oblast dostačující, neboť zákon o integrované prevenci zajišťuje kvalitní tok dat ve směru k veřejnosti již od zahájení řízení (informační systém IPPC).
Dochází ke zpřesnění názvu § 8 tak, aby odpovídal jeho obsahu.
V § 8 se jedná o změny, které mají usnadnit a vyjasnit některé oblasti povolovacího procesu. Jednak jde o zpřesnění počátku běhu lhůt po přezkoumání žádosti (zde je nezbytné počítat 7 denní lhůtu teprve po přezkoumání zahájeném podáním žádosti dle § 3, na které je určena lhůta 20 dnů, resp. ode dne, kdy úřadu dojde doplněná žádost) a jednak o ponechání přeshraničních povolování (v souladu s § 10) na příslušném úřadu a mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána (zde se opět jedná o zjednodušení, resp. zkrácení procesu ve vztahu k počtu zapojených úřadů, viz odst. 3).
Z povinného rozesílání žádosti je vypuštěna odborně způsobilá osoba, a to ve vazbě na zavedenou fakultativnost vyjadřovací činnosti (§ 11).
V ustanovení § 9 dochází jednak k formálním (gramatickým) zpřesněním a jednak ke zrovnoprávnění váhy vyjádření účastníků a příslušných správních úřadů. Pro všechna vyjádření platí, že se k nim nepřihlíží, jsou-li zaslána po stanovené lhůtě. Tento institut má vést k zodpovědnému přístupu zainteresovaných příslušných orgánů, jakož i účastníků řízení k posuzování žádosti.
Úřad však i v případě opožděného zaslání vyjádření musí reflektovat požadavky složkových předpisů. Úprava v odstavci 4 tak nemůže být na újmu kvalitního a odborně správného posouzení žádosti.
Změna v tomto ustanovení odpovídá přístupu naznačenému v § 8 a vede k tomu, že přeshraniční proces bude závislý na mezinárodních smlouvách jej upravujících, které samy určí konkrétní kompetentní vyjednávací subjekty/orgány.
V návaznosti na praktické zkušenosti s využitím odborně způsobilých osob se rozvolňuje povinné vyjadřování podle § 11.
Odborně způsobilá osoba je povinna vypracovat návrh vyjádření pouze k hodnocení nejlepších dostupných technik, což je její základní podpůrná role v procesu, teprve ve složitých případech se vyjadřuje k celé žádosti.
Odborné posouzení se nastavuje jako fakultativní krok úřadu, přičemž důvodem pro tuto změnu je nadbytečné administrativní zatěžování v případě, že krajský úřad je sám dostatečně odborně vybaven, popř. jde o jednoduché případy.
Zároveň dochází k rozdělení 75 denní lhůty k vyjádření. Vzhledem k tomu, že odpadá obligatorní zasílání žádosti odborně způsobilé osobě podle § 8, záleží pouze na zvážení úřadu, v jaké fázi řízení (a zda vůbec) zašle žádost k posouzení. Na samotnou vyjadřovací činnost odborně způsobilé osoby je ponecháno 45 dní, a to s ohledem na to, že žádost je již minimálně 30 dnů přístupná veřejnosti, a od této chvíle může být odborně způsobilá osoba informována o zamýšleném předložení žádosti k vyjádření. Velmi důležitá je tu její úzká spolupráce s úřadem.
Dalším prostorem pro vyjadřovací činnost je ústní jednání.
Obligatorní ústní jednání působí v praxi značné obtíže a působí jako nadbytečně byrokratický prvek, což se projevuje zejména ve zcela jasných a jednoduchých povolovacích řízeních nebo v řízeních o změně integrovaného povolení. Navrhovaná úprava ponechává na vůli správního úřadu, aby rozhodl, zda dané řízení vyžaduje ústní projednání či nikoliv. Zároveň je poskytnut prostor účastníkům řízení, kteří mohou o ústní jednání požádat, přičemž úřad je pak povinen ústní jednání nařídit. Diskusní prostor na ústním jednání může vést ve složitých případech k vyjasnění sporných nebo komplikovaných bodů žádosti a plně respektuje požadavek otevřenosti úředního postupu.
Široké zapojení veřejnosti a možnost připomínkovat řízení požaduje směrnice 2003/35/ES, proto je možnost požadovat ústní jednání otevřena všem účastníkům řízení. Tím je zajištěna též jejich rovnost v procesních právech.
Úpravy v § 13 reagují v odstavci 1a 2 na odstranění obligatornosti ústního jednání a s tím spojenou nutnost úpravy lhůt.
Dále se ve znění závazných podmínek – písm. f) využívá formulace „opatření pro hospodárné využívání surovin a energie“ tak, aby byla lépe označena věcná podstata.
Upřesnění se týká též odvolacího procesu, kdy Ministerstvo zdravotnictví se k odvolání vyjadřuje pouze k závazným podmínkám provozu zdroje hluku nebo vibrací a z hlediska ochrany veřejného zdraví. Účelem této změny je omezení administrativní zátěže Ministerstva zdravotnictví a bližší určení jeho odborné působnosti v odvolacím řízení.
Dále se požaduje, aby současně s odvoláním byla zasílána příslušným resortům též kopie rozhodnutí o žádosti a samotné žádosti.
V případě, že je žádost projednávána se zapojením dotčeného státu, je nezbytné tento stát uvědomit o rozhodnutí o žádosti (viz požadavek směrnice 2003/35/ES).
Namísto označení „kraj“ se nadále užívá označení „krajský úřad“ z důvodu jednoznačného vyjádření přenesené působnosti.
Změnou daného ustanovení je reflektována změna ve vymezení definice „změny“ v § 2 písm. j).
V § 17 se zrušuje nadpis, což lépe odpovídá struktuře zákona.
V systému kontrol integrovaného povolení dochází k úpravě kompetencí. Přezkum (což je označení lépe vystihující kontrolní praxi) provádí v zásadě úřad.
Dále dochází k doplnění systému s ohledem na potřebu rozlišování charakteru změn zařízení, resp. jejich podstatnosti či nepodstatnosti. Napříště tedy kontrola bude fakultativní ve vazbě na úvahu úřadu (viz odst. 3). Cílem je snížit nepřiměřenou zátěž kontrolních orgánů v případě drobných úprav na zařízení a poskytnout v této oblasti prostor úvaze úřadu, který zná dané zařízení v lokálních a časových podmínkách.
Dále se zajišťuje informační tok k pokutujícím orgánům (inspekce a hygiena) a vysvětluje pojem „přezkum“.
Na přezkoumanou činnost se vztahují obecné předpisy o státní kontrole.
Dochází k upřesnění výstupů z kontroly tak, aby úprava byla jednoznačnější a pro praxi vhodnější. Na výstupy z kontroly navazuje formulace flexibilních a časově nenáročných změn integrovaných povolení, tak aby nebylo bráněno pozitivním úpravám zařízení a byly respektovány investiční a stavební cykly (navazující § 19a).
Z ustanovení § 19 vypadla definice podstatné změny, která byla zařazena do úvodních pojmů v § 2.
Aplikací odstavce 4 má být zajištěno, že budou vždy uplatněna nápravná opatření podle složkových předpisů v případě, že se jedná o oblast která není integrována v rámci IPPC, popř. je integrována, nicméně dopady nápravného opatření již nikoliv, přičemž bez jejich aplikace může být ohroženo životní prostředí a požadavky stanovené složkovými předpisy.
Je-li tedy potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů, není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno. Smyslem ustanovení je prohloubit propojení mezi IPPC a složkovými oblastmi.
Po dobu provádění opatření k nápravě podle IPPC se vylučuje aplikace sankčních ustanovení zákona z toho důvodu, aby byl provozovateli poskytnut dostatečný prostor k realizaci uložené nápravy.
V § 19a se zavádí institut změnového řízení jako zcela nezbytný nástroj pro řádnou a v praxi přijatelnou realizaci četných změn zařízení. Rozlišuje se mezi změnou podstatnou, kdy je nezbytné vést řízení přiměřeně podle ustanovení odpovídajících povolovacímu procesu bez velkých možností krácení řízení. Cílem je zabránit unáhlenému povolení změn, které by mohly mít významný negativní dopad na životní prostředí. Nicméně i zde je na úvaze úřadu, aby posoudil, zda se jedná o podstatnou změnu či nikoliv, přičemž musí respektovat její vymezení v § 2 odst. 1 písm. m). Pro tuto oblast budou v rámci metodické činnosti Ministerstva životního prostředí vydány relevantní příručky.
Povolování podstatných změn v režimu procesu IPPC požaduje směrnice 96/61/ES a 2003/35/ES. Pokud se bude jednat o jiné změny než podstatné, zde je na místě zjednodušené řízení podle § 19a odst. 2. Na tomto místě se využívá řízení podle správního řádu.
Úpravy zde provedené zajišťují formulační sladění s definicemi v § 2 (přenosy a emise) a ruší se jimi povinnost provozovatele zařízení ohlašovat do integrovaného registru znečišťování údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením vzhledem k tomu, že je toto hlášení nadbytečné ve vztahu k registru, a monitoring zůstává obligatorní podle závazných podmínek integrovaného povolení a jako takový je také předmětem kontroly, popř. sankcí podle zákona.
Smyslem upřesněné úpravy je výslovné zakotvení toho, že v rámci jednotného informačního systému se jedná o změnu toku dat. Navrženou úpravou by měla být odstraněna obava z rozšiřování rozsahu ohlašovaných údajů.
V rámci dané úpravy jde o vhodné a účinné propojení již existujících evidencí s nově založeným integrovaným registrem znečišťování.
Podrobnosti k této problematice upravuje nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.
Tato ustanovení se mění na základě požadavku usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003, v němž bylo uloženo v novele zákona o integrované prevenci zapracovat požadované změny. V průběhu legislativního procesu přijímání nařízení vlády o systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách (viz nařízení vlády č. 63/2003 Sb.) se ukázalo, že tato oblast je vhodná spíše k úpravě „neformální cestou“, např. organizačními předpisy, nikoliv obecně závazným právním předpisem.
Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách se tak stanoví dohodou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství, přičemž garantem zabezpečení systému výměny informací o BAT je v kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu (viz kompetenční ustanovení - § 30 písm. d) zákona)
Uvedení kompetenčních ustanovení do souladu se změnami v zákoně o ochraně veřejného zdraví, kde namísto krajského hygienika vystupuje krajská hygienická stanice, a k vyjasnění přenesené působnosti krajských úřadů.
Dochází k úpravě kompetenčních ustanovení. V případě Ministerstva životního prostředí jsou reflektovány změny ustanovení o přezkumu integrovaného povolení a označení krajského úřadu coby povolujícího úřadu.
Kromě toho je zaveden institut předběžné informace o úplnosti žádosti, který by měl umožnit flexibilnější přístup k integrovanému povolování. Toto „předjednání“ je nabízeno jako možnost pro provozovatele a zároveň jako určitá podpora činnosti úřadu ve směru principu vyjednávání. Možnost předjednání je otevřeným prostorem pro aktivní přístup provozovatele. Předběžná informace ze strany Ministerstva životního prostředí je směřována vůči provozovatelům zařízení s možným přeshraničním vlivem.
Dochází ke změně textu tak, aby odpovídal změněnému názvu přílohy č. 1 zákona.
V rámci výčtu kompetencí krajského úřadu dochází k úpravě ve vazbě na novou konstrukci sankčních ustanovení, kontroly integrovaného povolení a změnových řízení (§ 18 až 19a). Vkládá se nové písmeno g), které umožňuje aktivní přístup k IPPC ve vztahu ke spolupráci a koordinaci řízení.
Kromě toho je zaveden institut předběžné informace o úplnosti žádosti, který by měl umožnit flexibilnější přístup k integrovanému povolování. Toto „předjednání“ je nabízeno jako možnost pro provozovatele a zároveň jako určitá podpora činnosti úřadu ve směru principu vyjednávání. Možnost předjednání je otevřeným prostorem pro aktivní přístup provozovatele.
Ve vymezení kompetencí inspekce jde o sladění se zavedenou legislativní zkratkou. Dále se upravuje písmeno a), kde se rozšiřuje možnost kontrolní činnosti inspekce.
Vkládá se nové písmeno b), které stanoví inspekci novou kompetenci kontrolovat vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1 a zároveň v rámci svých kompetencí kontrolovat údaje ohlašované uživateli registrované látky do registru. Doplněním kompetence se doplňuje sankční část zákonem uložené povinnosti.
Další zpřesnění se vztahují k nové konstrukci sankčních ustanovení.
V kompetencích krajské hygienické stanice dochází k úpravě ve vazbě na novou konstrukci sankčních ustanovení a zobecnění postavení ve vyjadřovací činnosti k žádosti o vydání integrovaného povolení („posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví“).
Řešení kontrolních pravomocí a povinností je obecně ponecháno na zvláštní právní úpravě, kterou zakotvuje zákona o státní kontrole (zákon č. 552/1991 Sb., státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů). Speciálně jsou řešena pouze pořádková opatření k zajištění aktivního přístupu provozovatele zařízení.
Právní úprava sankčních ustanovení (Hlava VI), která je těmito body dotčena, byla zpracována ve spolupráci s Ministerstvem vnitra v souladu s vládou schválenou koncepcí reformy správního trestání. Při úpravách byly využit materiál „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů“.
V rámci změn byla jednotlivá ustanovení skutkových podstat přeskupena. Do společných ustanovení byla přesunuta veškerá zbývající ustanovení včetně kompetenčních otázek.
Úprava tak byla celkově zjednodušena a zpřehledněna.
Vzhledem k tomu, že obsah § 45 a 46 je spíše než závěrečným ustanovením, ustanovením společným, mění se název této části zákona.
Nadpis § 45 se mění v souladu se změnou nadpisu Hlavy VII.
Odstavec 1 je v zásadě ponechán původní úpravě a provozovatel je nadále povinen získat integrované povolení před stavebním povolením. Cílem je zabránit výstavbě takových zařízení, která by nebyla schopna naplnit požadavky zákona, resp. směrnice, a tento požadavek je pro realizaci IPPC zcela zásadní.
Základní systematika integrovaného povolování ve vztahu k ostatním povolovacím procesům zůstává zachována. Nově se předpokládá využití institutu společného řízení podle nového správního řádu (viz § 140 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), který bude umožněn podle návrhu nového stavebního zákona, podle kterého mají být krajské úřady povolující IPPC zařízení zároveň speciálními stavebními úřady. Touto cestou dojde ke zjednodušení řízení a k možnosti integrovaného posouzení zařízení z pohledu stavebněprávního, jakož i ochrany životního prostředí.
Vzhledem k tomu, že účinnost navrhovaného stavebního zákona je stanovena ke dni 1.1.2007, je možné využít společné řízení, které je vázané na společnou kompetenci, teprve od tohoto data. Do té doby bude využito zkrácení řízení jednak s ohledem na zkrácení lhůt v řízení a fakultativnost některých kroků a jednak s ohledem na to, že integrované povolení není vyžadováno jako podklad pro samotné zahájení stavebního řízení, ale teprve jako podmínka pro jeho vydání. Procesy tak mohou probíhat paralelně a z hlediska času dojde k rozlišení teprve ve fázi před vydáním stavebního povolení.
Odst. 2 obsahuje charakterem přechodné ustanovení pro provozovatele zařízení, který podal žádost o stavební povolení do 31.12.2002, jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení. Dochází ke specifikaci pojmů odkazem na stavební zákon.
Odst. 3 směřuje k tomu, aby změny zařízení naplnily požadavek integrace a směrnice 2003/35/ES. Jedná-li se o podstatné změny zařízení, které vyžadují vydání stavebního povolení, tyto změny mohou být uskutečněny pouze na základě schválené změny integrovaného povolení podle § 19a, přičemž je využit obdobný postup jako při vydávání integrovaného povolení (stavební povolení na změnu bude řešeno ve společném řízení se změnou integrovaného povolení, resp. do účinnosti nového stavebního zákona v souběžně). Ostatní podstatné změny lze uskutečnit teprve po pravomocně ukončeném změnovém řízení dle § 19a.
Ustanovení odst. 5 se vypouští, neboť bylo již zahrnuto v novém ustanovení § 19a.
Dále se upravuje vztah speciality, resp. subsidiarity ke správnímu řádu.
Tento bod souvisí s úpravou § 27 odst. 3 (viz bod 50) a požadavky usnesení vlády č. 48 ze dne 13.1.2003, v němž bylo uloženo v novele zákona o integrované prevenci zapracovat požadované změny.
V příloze č. 1 k zákonu se upravuje nadpis: „Kategorie průmyslových činností“, který lépe vystihuje klasifikaci povolovaných zařízení. V příloze se z důvodu přehlednosti a v souladu se směrnicí IPPC nově číslují skupiny kategorií.
Dílčí změny v příloze č. 1 se týkají formálních chyb, popř. chyb zjištěných v praktickém uplatňování zákona, a nápravy nedostatků ve vztahu ke směrnici IPPC.
V příloze č. 3 dochází ke změně ve směru zakotvení správní úvahy při klasifikaci BAT. Tato změna vede k otevření prostoru pro vyjednávání s provozovatelem a možnosti respektovat specifika jednotlivých zařízení.
K části první, Čl.II
V rámci přechodných ustanovení navrhovaného zákona se řeší postup v již zahájených řízeních, která nebudou v okamžiku nabytí jeho účinnosti dokončena.
K části první, Čl.III
Vzhledem k poměrně rozsáhlé novelizaci zákona se navrhuje vyhlášení úplného znění. Cílem je zajištění přehlednosti právní úpravy v oblasti IPPC ve vztahu k široké veřejnosti. Tímto se směřuje též k právní jistotě zainteresovaných subjektů.
Jedná se o přímé novely složkových předpisů, které byly prostřednictvím integrace dílčích rozhodnutí, stanovisek, vyjádření apod. zahrnuty do problematiky IPPC. Praxe ukázala, že v některých případech integrace nebyla vhodně provedena, popř. že dochází k faktické nemožnosti nahrazení některých složkových aktů. V tomto směru byly prozkoumány integrované prvky a navržené novely reflektují praktické obtíže způsobené zejména časovou sousledností procesu IPPC a procesů podle stavebního zákona.
Kromě dílčích úprav se zcela zrušuje integrace ve vztahu k oblasti ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny a naopak se integrují emisní záležitosti zákona o vodovodech a kanalizacích.
V rámci IPPC se zachovává integrace technických oblastí životního prostředí (tj. ochrana vod, ochrana ovzduší a nakládání s odpady), oblasti ochrany veřejného zdraví, pokud jde o hluk a vibrace, a oblast lázeňského zákona, pokud se jedná o agendu realizovanou po územním rozhodnutí.
Touto úpravou by měla být zajištěna integrace v plném rozsahu požadavků směrnice IPPC a zároveň by se soustředěním pouze na technické oblasti, resp. zdroje ohrožení,odstranily rozpory povolovacího řízení.
Tímto ustanovením se stanoví účinnost zákona. Vzhledem k aktuálnosti navrhovaných úprav (v praxi a ve vztahu k evropskému právu) a ve vazbě na další nové právní úpravy (správní řád, stavební zákon) se navrhuje nabytí prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 14. září 2005
Předseda vlády
Ministr životního prostředí
Změna zákona o integrované prevenci
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství,1)
dosáhnout integrované prevence a
omezování znečištění vznikajícího průmyslovými činnostmi
uvedenými v příloze č.1 k tomuto zákonu a
vysoké úrovně ochrany životního
prostředí jako celku2)
, zabezpečit integrovaný výkon
veřejné správy při povolování provozu zařízení,
a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování
životního prostředí.
(2) Tento zákon
a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,
b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení,
c) zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho,
d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí,
e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,
f) upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
g) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(3) Tento zákon se nevztahuje na
a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí,
b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3)
c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zařízením
technická jednotka a technologická jednotka uvedená v příloze č.
1 k tomuto zákonu nebo soubor souvisejících technických a
technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu,
jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 k
tomuto zákonu a nejde-li o jednotky používané k výzkumu, vývoji
a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považují
i další technické jednotky a technologické jednotky nebo jejich
soubor neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže
provozovatel zařízení pro ně požádá o vydání integrovaného
povolení,
zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ni požádá o vydání integrovaného povolení,
b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5)
c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí,
d) emisním
limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky,
vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření,
které lze vypustit do životního prostředí ze zařízení, pokud
způsobuje znečištění vyjádřené pomocí
1. hmotnostních
nebo objemových koncentrací,
2. hmotnostních
toků znečišťujících látek za jednotku času,
3. hmotnostních
množství znečišťujících látek vztažených na jednotku
produkce, nebo
4. specifických
parametrů, jako je například hladina akustického výkonu,
emisním limitem nejvýše přípustná emise znečišťujících látek vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
e) přenosem
tok látek určených ke skladování, úpravě nebo využití,
přenosem přesun znečišťujících látek v odpadech nebo odpadů určených k odstranění nebo využití mimo hranice provozovny a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice provozovny,
f) nejlepšími
dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň
vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování,
které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v
příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky
přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud
jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a
zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního
prostředí jako celku,
nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž
technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu,
dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,
při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
g) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,
h) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy5) umožňují,
i) integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále jen "integrovaný registr znečišťování") databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích,
j) změnou v provozu zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí,
k) provozovatelem
zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která
provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání
územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě
jiného obdobného povolení podle zvláštních právních
předpisů,7)
provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje nebo bude provozovat zařízení,
l) uživatelem
registrované látky provozovatel zařízení, jakož i jiná
právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou
nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo
produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.
uživatelem registrované látky právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje stacionární technickou nebo technologickou jednotku, z níž je v emisích nebo přenosech produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování,
m) podstatnou změnou v provozu zařízení7a) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě dosáhnou prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
HLAVA II
INTEGROVANÉ
ROZHODOVÁNÍ
povolení
§ 3
(1) Žádost o vydání
integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává
provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u
správního úřadu, který je místně příslušný k vydání
integrovaného povolení (dále jen "úřad"). Řízení o
vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla
žádost v listinné podobě doručena úřadu.
(2) Úřad do 20 dnů
ode dne obdržení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny
předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve
provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti,
platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti.
(3) Jestliže žádost
neobsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4), úřad vyzve
provozovatele zařízení k doplnění chybějících náležitostí
žádosti v přiměřené lhůtě, která nesmí být delší než
4 měsíce, a řízení
o vydání integrovaného povolení přeruší do doby doplnění
všech chybějících náležitostí žádosti.
(4) Nedojde-li
k doplnění žádosti ve lhůtě stanovené podle odstavce 3, úřad
řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.
Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.
(2) V případě podání dle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.
(3) V případě podání dle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti.
(4) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.
(5) Pokud úřad v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění podkladů není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k doplnění podkladů, s nimiž musí být seznámeni všichni účastníci řízení. K tomuto doplnění úřad stanoví po dohodě s provozovatelem zařízení přiměřenou lhůtu. Po dobu doplňování podkladů se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.
(6) Nedojde-li k doplnění žádosti nebo k doplnění podkladů ve stanovených lhůtách, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.
§ 4
(1) Žádost musí obsahovat
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
b) jméno
a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo
dokladu, který jej nahrazuje, trvalý
pobyt adresu místa
trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování,
je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není
podnikatelem,
c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c) a e) až l) a p)všeobecně srozumitelným způsobem,
e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,
f) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,
g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,
h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,
i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením,
j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,
k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,
l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9)
m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),
n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,
o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),
p) přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení 7a).
(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.
§ 5
Ministerstvo
životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní
správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené
příspěvkové organizace (dále jen "agentura").
Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří hlavní
činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s
větou první a rozšíří její organizační uspořádání o
útvar integrované prevence. Agentura
se považuje za odborně způsobilou osobu podle § 6.
§ 6
(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.
(2) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3, (dále jen "odborně způsobilá osoba"). Seznam odborně způsobilých osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy.11) Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.
(3) Odborná způsobilost právnické nebo fyzické osoby podle odstavce 1 musí být prokázána podklady, ze kterých vyplývá
a) dostatečná odborná úroveň,
b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,
c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odbornou praxi v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu.
(4) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.
(5) Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba
a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,
b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo
c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v odstavci 4.
(6) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že
byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a
je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(7) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že
je držitelem oprávnění k výkonu činností, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(8) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) a b) nebo odstavce 7 písm. a) až b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně odstavec 4.
§ 7
(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy
a) provozovatel zařízení,
b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,
d) občanská
sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské
svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je
prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů
podle zvláštních právních předpisů,12)
dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení
ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně
přihlásily úřadu do 30
8
dnů ode dne zveřejnění stručného
shrnutíúdajů
ze žádosti podle § 8.
(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.
§ 8
Postoupení
Rozeslání žádosti
a její zveřejnění
(1) Úřad
do 7 dnů ode dne obdržení
žádosti obsahující všechny předepsané náležitosti a v téže
lhůtě ode dne doplnění neúplné žádosti všemi předepsanými
náležitostmi zašle žádost,
kdy žádost shledá úplnou, ji
zašle k vyjádření
a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,
b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,
c) odborně
způsobilé osobě,
dc) státu,
jehož životní prostředí může být významně nepříznivě
ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").
(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu veřejné správy,11) na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11)
(3) Úřad
ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí dále
postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž
postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká
republika vázána.
(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).
§ 9
(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.
(2)
Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaných
zasílaná
úřadu nejsou správními rozhodnutími.
(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(4) Vyjádření podle
odstavců 1 a 3 zaslaná úřadu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 je
úřad povinen zaslat odborně způsobilé osobě nejpozději do 5
dnů ode dne jejich obdržení.
(54)
K vyjádřením podle odstavce 1
zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.
§ 10
Pokud
dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané
žádosti, postupuje úřad ve
spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a v
souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika
vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se
lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto
zákonem prodlužují.
§ 11
Účast odborně
způsobilé osoby
(1) Zajišťuje-li
odborné vyjádření k žádosti jiná odborně způsobilá osoba
než agentura, je úřad povinen smluvně zabezpečit, aby tato
odborně způsobilá osoba postupovala obdobným způsobem a ve
lhůtách podle odstavců 2 a 3.
(2) Agentura je
povinna vypracovat návrh vyjádření k celému obsahu
žádosti a k vyjádřením příslušných správních úřadů
a účastníků řízení. Dále při vypracování návrhu vyjádření
agentura přihlédne k vyjádření veřejnosti a dotčeného
státu, pokud je od úřadu obdržela. O vypracovaném návrhu
vyjádření je agentura povinna neprodleně provozovatele
zařízení uvědomit a tento návrh vyjádření s ním projednat,
projeví-li provozovatel zařízení o to zájem do 5 dnů ode
dne uvědomění, a podle výsledku tohoto projednání
vypracovat své vyjádření.
(3) Agentura své
vyjádření vypracované podle odstavce 2 zašle úřadu v
elektronické i v listinné podobě do 75 dnů ode dne, kdy žádost
obdržela.
(4) Úřad
vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení
zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu
veřejné správy.11)
(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.
(2) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy žádost obdržela.
(3) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy11).
§ 12
Úřad do 5 dnů ode
dne obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby nařídí k
projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání
přizve kromě účastníků řízení též odborně způsobilou
osobu a příslušné správní úřady.
(1) Úřad může do 5 dnů od uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo v případě využití postupu podle § 11 odst. 1 do 5 dnů ode dne obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení.
(2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 2.
§ 13
(1) Úřad o
žádosti provozovatele zařízení o vydání integrovaného
povolení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne obdržení
vyjádření odborně způsobilé osoby. Ve složitějších
případech tuto lhůtu odvolací orgán (orgán příslušný
rozhodnout o rozkladu) prodlouží o 45 dnů.
(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření. Ve složitějších případech může odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) na žádost úřadu tuto lhůtu prodloužit o 45 dnů.
(2)
Pokud po projednání žádosti podle
§ 12 úřad zjistí, že záměr
provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje
požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6)
nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z
technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání
integrovaného povolení zamítne.
(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c) popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění zařízení,
d) podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu").
(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví
a) emisní limity (§ 14),
b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít,
c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady,
d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny,
e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,
f) podmínky
opatření pro
hospodárné využívání surovin a energie,
g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků,
h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka,
i) způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování,
j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,
k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením.
(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.
(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.
(7)
Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad
proti rozhodnutí o žádosti včetně rozhodnutí o žádosti a
kopii žádosti Ministerstvu
průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti
jejich působnosti a
Ministerstvu zdravotnictví k
posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších
dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu.
Odvolání nebo rozklad proti
rozhodnutí o žádosti zašle dále Ministerstvu zdravotnictví,
které se k odvolání vyjádří z hlediska ochrany
veřejného zdraví.Tyto
ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů
ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému
rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr
životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo
rozkladu z těchto vyjádření vychází.
(8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné správy11) a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.
(9) Kraj
Krajský úřad
je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí tato
rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto
rozhodnutí.
§ 14
(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.
(2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není vyšší úroveň znečištění životního prostředí.
(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6)
(4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.
§ 15
(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.
(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.
(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.
§ 16
(1) Provozovatel zařízení je povinen
a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,
b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,
c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,
d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,
e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.
Přechod, kontrola,
změna a zánik
integrovaného
povolení
§ 17
Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13)
§ 18
Kontrola
(1) Úřad provede ve
spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a
agenturou alespoň každých 8 let kontrolu, zda nedošlo ke
změně okolností, které mohou vést ke změně
integrovaného povolení.
(2) Dále úřad ve
spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a
agenturou vždy zkontroluje integrované povolení anebo provoz
zařízení,
a) má-li za to, že
došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného
povolení nebo, že zařízení je provozováno bez platného
integrovaného povolení,
b) ohlásí-li mu
provozovatel zařízení plánovanou změnu zařízení podle §
16 odst. 1 písm. b),
c) došlo-li k takové
změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní
významné snížení emisí bez vynaložení pro
provozovatele zařízení ekonomicky neúnosných nákladů na
jejich zavedení,
d) zjistí-li, že
provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení
vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,
e) vyžaduje-li to
změna emisních limitů nebo standardů kvality životního
prostředí provedená na základě jiných právních
předpisů,6) nebo
f) je-li znečištění
životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak
značné, že významně přesahuje standard kvality životního
prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než změnou
závazných podmínek provozu zařízení.
(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.
b) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,
d) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů,6) nebo
e) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než změnou závazných podmínek provozu zařízení.
(3) Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení.
(4) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem.
§ 19
(1) Výsledky
kontroly provedené podle § 18 úřad projedná do 15 dnů od
ukončení kontroly s provozovatelem zařízení.
(2) Na podkladě
závěrů z projednání kontroly je úřad oprávněn
a) uložit
provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě
stanovené úřadem opatření k nápravě,
b) vyzvat
provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené
úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení,
přičemž může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti
(§ 4) se nevyžadují, nebo
c) vydat
provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu
zařízení nebo jeho části;
nepostupuje-li úřad
podle písmen a) až c), potvrdí soulad provozu zařízení s
integrovaným povolením.
(3) Zjistí-li úřad,
že v provozu zařízení došlo k podstatné měně, vyzve
provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu
integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b). Zjistí-li
úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné změně v
důsledku porušení podmínek integrovaného povolení, vyzve
provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu
integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b) nebo vydá
rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle
odstavce 2 písm. c). Podstatnou změnou se rozumí každá změna,
která může mít významný negativní vliv na životní
prostředí nebo na zdraví člověka. Změna, která byla nebo má
být předmětem posuzování vlivů záměru na životní
prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) se vždy
považuje za podstatnou změnu.
(4) Úřad může
též vydat rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo
jeho části, nepodá-li provozovatel zařízení ve lhůtě podle
odstavce 2 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.
(5) Při postupu
podle odstavců 3 a 4 může úřad stanovit, že odvolání proti
tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení
provozu zařízení nebo jeho části není dotčena
vykonatelnost podmínek integrovaného povolení uvedených v §
13 odst. 4 písm. b).
(6) Při
rozhodování podle odstavců 2 až 4 musí být přihlédnuto
k požadavkům na ochranu veřejného zdraví stanoveným krajským
hygienikem.
a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38,
b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,
(2) Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.
(3) Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).
(4) Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů6), není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno.
(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15.
(2) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad.
§ 20
Integrované povolení zaniká při
a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,
b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo
c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.
HLAVA III
INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 21
Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy. 11)
§ 22
(1)
Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů
do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit,
vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a
přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud
je jejich vyráběné nebo
použité množství nebo
množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s
množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise
(dále jen "ohlašovaná látka").
(2)
Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu
životního prostředí údaje podle odstavce 1 a
provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování
uloženého integrovaným povolením
do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v
listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a
vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování
stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací
povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé
registrované látky splní k 15. únoru 2005.
(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.
(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.
§ 23
Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.
§ 24
(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.
(2) Vláda může
nařízením stanovit způsob vedení integrovaného registru
znečišťování a dalších evidencí tak, aby zajišťoval jednotu
informačního systému v oblasti životního prostředí.
(2) Vláda může nařízením stanovit způsob ohlašování a způsob vedení integrovaného registru znečišťování jakož i dalších evidencí v oblasti životního prostředí tak, aby byla zajištěna jednota informačního systému v oblasti životního prostředí.
§ 25
(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)
(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)
§ 26
(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy. 11) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.
(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.
(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky.18)
HLAVA IV
SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH
DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH
§ 27
(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:
a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen "dokumenty Evropských společenství") a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,
b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,
c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,
d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci
1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,
2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,
3. výsledků provedených kontrol,
e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.
(2)
Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a
obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,
Ministerstvem zemědělství, Českou
inspekcí životního prostředí (dále jen "inspekce")inspekcí,
kraji
krajskými úřady
a agenturou.
(3) Způsob a rozsah
zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných
technikách stanoví vláda nařízením.
(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách se stanoví dohodou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 28
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a) Ministerstvo životního prostředí,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Ministerstvo zdravotnictví,
e) kraj
krajské úřady,
f) inspekce,
g) krajský
hygienik krajské
hygienické stanice.19)
§ 29
Ministerstvo životního prostředí
a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c) rozhoduje
o odvoláních proti rozhodnutím kraje
krajského úřadu,
d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,
e) provádí
přezkum plnění závazných
podmínek kontrolu
integrovaného povolení anebo
provozu pro zařízení, jehož
provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí
dotčeného státu, a podle
tohoto zákona postupuje na základě výsledků
kontroly,
f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,
i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,
j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,
k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.
§ 30
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) zabezpečuje
v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných
technik pro kategorie zařízení
činností1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a
6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto
technik obsažených v dokumentech Evropských společenství,
zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje
tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace
o vývoji nejlepších dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.
§ 31
Ministerstvo zemědělství
a) zabezpečuje
v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných
technik pro kategorie zařízení
činností6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze
č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v
dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované
překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně
svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších
dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.
§ 33
Kraj
Kraj v přenesené
působnosti
a) rozhoduje o žádosti
o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož
provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní
prostředí dotčeného státu,
b) provádí kontrolu
integrovaného povolení anebo provozu zařízení s výjimkou
zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě
ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c) ukládá pokuty
podle § 37 odst. 2 a 3,
d) rozhoduje o
přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
e) vyzývá
provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání
integrovaného povolení podle § 42,
f) hodnotí aplikaci
nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich
vývoji příslušným správním úřadům.
§ 34
Česká inspekce
životního prostředí
Inspekce
a) kontroluje plnění
povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným
povolením s výjimkou kontroly podle § 18,
b) omezuje nebo
zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho
dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození
životního prostředí nebo značné materiální škody,
c) ukládá pokuty
podle § 37 odst. 1 až 5,
d) rozhoduje o
přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
e) předává kraji
výsledky z provedených kontrol, pokud na základě
těchto kontrol
zjistí porušení povinností, za které ukládá pokuty kraj,
f) hodnotí aplikaci
nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich
vývoji příslušným správním úřadům.
§ 35
Krajský hygienik
(1) Krajský
hygienik
a) stanovuje v
řízení o vydání integrovaného povolení závazné podmínky
provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet
hygienické limity,
b) kontroluje z
hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu projednaném s
inspekcí nebo v případě postupu podle § 18 v termínu
projednaném s úřadem integrované povolení anebo
provoz zařízení,
c) omezuje nebo
zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho
dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví
člověka,
d) ukládá pokuty
podle § 37 odst. 3 a 6.
(2) Za podmínek
podle zvláštního právního předpisu20) mohou kontrolní
zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické
stanice.
a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,
b) provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
f) vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1
písm. c) a § 19 odst. 2,
g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.
§ 34
Inspekce
b) v rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1,
c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,
§ 35
§ 36
Úřad nebo inspekce může provozovateli zařízení uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, jestliže nesplní povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) tím, že neumožní inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků anebo jiným obdobným způsobem neposkytne součinnost při přezkumu. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA VI
POKUTY
§ 37
(1) Pokutu do výše
500 000 Kč inspekce uloží uživateli registrované látky,
jestliže:
a) nesplní ohlašovací
povinnost podle § 22,
b) nedoplní ve
stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného registru
znečišťování, nebo
c) uvede při plnění
ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé údaje.
(2) Pokutu do výše
1 000 000 Kč kraj uloží provozovateli zařízení nebo inspekce
uloží provozovateli zařízení, jehož provoz může významně
nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
jestliže
a)
nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d),
b) uvede nepravdivé
údaje v žádosti podle § 4, které mohou mít vliv na
rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo
c) nepodá žádost o
změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle
§ 19 odst. 2 písm. b).
(3) Pokutu do výše
2 000 000 Kč uloží kraj, inspekce nebo krajský hygienik,
jestliže provozovatel zařízení nesplnil povinnost podle §
16 odst. 1 písm. c), a to tím, že neumožnil inspektorům
inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního
prostředí a zaměstnancům krajské hygienické stanice při
kontrole podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti,
odebírání vzorků a neposkytl jim součinnost. Pokutu uloží
ten orgán státní správy, kterému nebyla prokazatelně
poskytnuta spolupráce; v případě, že tato povinnost nebyla
splněna vůči více orgánům státní správy, uloží pokutu
inspekce.
(4) Pokutu do výše
4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže
provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení nebo
neplní podmínky integrovaného povolení.
(5) Pokutu do výše
7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže
a) neplněním
podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení
bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje
životní prostředí,
b) neplněním
podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení
bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje
životní prostředí,
c) nesplní ve
stanovené lhůtě opatření k nápravě nebo nezastaví provoz
zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo
d) neomezí nebo
nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí podle § 34
písm. b).
(6) Pokutu do výše
7 000 000 Kč krajský hygienik uloží provozovateli zařízení,
jestliže:
a) neplněním
podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení
bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje
zdraví člověka,
b) neplněním
podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení
bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje
zdraví člověka, nebo
c) neomezí nebo
nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí vydaného
podle § 35 odst. 1 písm. c).
§ 38
(1) Při rozhodování
o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský hygienik přihlíží
zejména k závažnosti porušení povinnosti, době trvání
protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým
následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti
zdraví člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných
právních předpisů6) za porušení obdobných povinností.
(2) Dojde-li v době
do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o
uložení pokuty k opětovnému porušení stejných povinností,
za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo krajský
hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice
sazby.
(3) Řízení o
uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode dne, kdy se
inspekce, kraj nebo krajský hygienik dověděli o tom, že
provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil
stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.
(4) Je-li porušena
povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z integrovaného
povolení a současně ze zvláštního právního předpisu,6)
uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.
(5) Za porušení
povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným
povolením nelze uložit pokutu podle zvláštních právních
předpisů.6)
§ 39
(1) Inspekce, kraj
nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele
zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení
pokuty podle tohoto
zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) provozovatel
zařízení zajistil odstranění následků porušení
povinnosti,
b) provozovatel
zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo
obnově protiprávního stavu, a
c) uložení pokuty by
vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k
nepřiměřené tvrdosti.
(2) Z důvodu
provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může
inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na
žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu
1 roku.
§ 37
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel registrované látky dopustí správního deliktu tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 22 nebo uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nesprávné údaje.
b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nebo
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s podmínkami integrovaného povolení.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené podle § 19 odst. 1 písm. a) opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c).
§ 38
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.
(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze od uložení pokuty upustit, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspekce. Správní delikty podle § 37 odst. 2 až 4 projednává v prvním stupni též krajský úřad nebo krajská hygienická stanice, přičemž příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první.
(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(7)
Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a
vymáhá finanční úřad, příjem z pokut je z 50 % příjmem
Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 %
příjmem rozpočtu kraje. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá
a vymáhá krajský úřad,
příjem z pokut je příjmem kraje.
§ 39
zrušen
(1) Inspekce, kraj
nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení
rozhodne o zastavení řízení o uložení pokuty podle tohoto
zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) provozovatel
zařízení zajistil odstranění následků porušení
povinnosti,
b) provozovatel
zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo
obnově protiprávního stavu, a
c) uložení pokuty by
vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k
nepřiměřené tvrdosti.
(2) Z důvodu
provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může
inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na
žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu
1 roku.
§ 40
zrušen
Výnos z pokut
Pokuty uložené
inspekcí jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního
prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje
a jsou vybírány a vymáhány příslušným finančním úřadem.
Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle
zvláštního právního předpisu.22) Pokuty uložené krajem
vybírá a vymáhá kraj, výnos z pokut je příjmem kraje.
Vybírání, vymáhání a výnos z pokut uložených krajským
hygienikem se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví.23)
§ 41
zrušen
Inspekce je povinna
neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení
pokuty podle tohoto zákona zaslat toto rozhodnutí příslušnému
finančnímu úřadu.
HLAVA VII
PŘECHODNÁ,
ZÁVĚREČNÁ
SPOLEČNÁ
A ZMOCŇOVACÍ
USTANOVENÍ
§ 42
Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.
§ 43
Provozovatel zařízení, které
a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,
b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24)
podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.
§ 44
(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)
(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.
(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.
ZávěrečnáSpolečná
ustanovení
§ 45
(1) Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.
(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu24). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.
schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se obdobně podle odstavce 1.
§ 46
(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují.
(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.
(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.
(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)
(5) V řízení o
změně integrovaného povolení se postupuje podle § 3 až 15.
(6
5) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na
řízení podle tohoto zákona správní řád.25)
Na § 6 se nevztahuje správní
řád.25)
Na postup podle § 6 a 11 se správní řád nevztahuje.
(76)
Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí
zákonem o ochraně osobních údajů.26)
§ 47
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3 a
§ 27 odst. 3.
(2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.
(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.
Pozn.: Část druhá až jedenáctá zákona č. 76/2002 Sb. představuje novely složkových předpisů. Tyto jsou v navrhované úpravě opět řešeny jako přímé novely. Viz část druhá až desátá textu návrhu.
§ 58
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.
Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES ze dne 17. července 2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.
8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.
9) Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č. 353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.
13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13a) Zákon č. 552/1991 Sb., státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 100/2001 Sb.
14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.
17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.
19) § 81
82 zákona č. 258/2000 Sb.
20) § 87 a 88 zákona
č. 258/2000 Sb.
21) Zákon č.
552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
21a)§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
22) Zákon č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
23) § 93 odst. 4 a 5
zákona č. 258/2000 Sb.
24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pří1oha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.
Kategorie
zařízení
průmyslových činností
1. Energetika
1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW.
1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.
1.3. Koksovací pece.
1.4.
Zařízení na zplynování
zplyňovánía zkapalňování uhlí.
2. Výroba a zpracování kovů
2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).
2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.
2.3. Zařízení na zpracování železných kovů
a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,
b)
kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde
spotřeba tepelné energie
je tepelný výkon
větší než 20 MW,
c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.
2.4.
Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t
tundenně.
2.5. Zařízení
a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,
b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů,
2.6.
Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím
elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah
objem
lázní větší než 30 m3.
3. Zpracování nerostů
3.1.
Zařízení na výrobu cementového
cementářského
slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500
t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní
kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní
kapacitě větší než 50 t denně.
3.2.
Zařízení na výrobu azbestu a produktů
na bázi azbestu, produkce výrobků s obsahem azbestu
produktů s obsahem azbestu.
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.
3.4.
Zařízení na tavení nerostných
minerálních materiálů,
včetně výroby nerostných
minerálních vláken, o kapacitě
tavení větší než 20 t denně.
3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.
4. Chemický průmysl
U kategorií zařízení
uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v
průmyslovém měřítku pomocí chemických reakcí podle výčtu v
oddílech 4.1 až 4.6.
U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů podle výčtu v oddílech 4.1. až 4.6.
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou
a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),
b)
organické sloučeniny
obsahující kyslík kyslíkaté deriváty
uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy,
ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy,
epoxidové pryskyřice,
c) organické sloučeniny síry,
d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,
e) organické sloučeniny fosforu,
f) halogenderiváty uhlovodíků,
g) organokovové sloučeniny,
h)
základní plastické hmoty (na bázi syntetických
a přírodních polymerůsyntetická
vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy),
i) syntetické kaučuky,
j) barviva a pigmenty,
k) povrchově aktivní látky.
4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou:
a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,
b) kyseliny, jako kyselina chromóvá, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,
c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,
d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,
e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.
4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).
4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.
4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů.
4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.
5. Nakládání s odpady
5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.
5.3.
Zařízení na zneškodňování
odstraňování odpadu
neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než
50 t denně.
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.
6.
Ostatní zařízení
průmyslové činnosti
6.1. Průmyslové závody na výrobu
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,
b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.
6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.
6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.
6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,
b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv
- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,
- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),
c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).
6.5.
Zařízení na zneškodňování
nebo zhodnocování zvířecích těl odstraňování
nebo využitívedlejších
produktů živočišného původu konfiskátů
živočišného původua
živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t
denně.
6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než
a) 40 000 kusů drůbeže,
b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo
c) 750 kusů prasnic.
6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.
6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.
Poznámka:
Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k
projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru
zařízení. Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje
více zařízení ve stejném místě, která spadají pod totéž
označení podle shora uvedeného výčtu, pak se kapacity
výstupů zprahové
hodnoty těchto zařízení
sčítají.
Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů
OVZDUŠÍ
1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.
2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.
3. Oxid uhelnatý.
4. Těkavé organické sloučeniny.
5. Kovy a jejich sloučeniny.
6. Prach.
7. Azbest (suspendované částice, vlákna).
8. Chlor a jeho sloučeniny.
9. Fluor a jeho sloučeniny.
10. Arzen a jeho sloučeniny.
11. Kyanidy.
12. Látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno; že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.
13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.
VODA
1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet.
2. Organické sloučeniny fosforu.
3. Organické sloučeniny cínu.
4. Látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou
ovlivnit reprodukci.
5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky.
6. Kyanidy.
7. Kovy a jejich sloučeniny.
8. Arzen a jeho sloučeniny.
9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10. Materiály v suspenzi.
11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.).
Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik
Hlediska,
která musí úřad
k nimž úřad přihlíží
při určování nejlepších dostupných technik buď obecně, anebo
v určitých případech, se zřetelem k očekávaným nákladům a
přínosům plánovaného opatření a se zřetelem k principům
prevence a předběžné opatrnosti, zohlednit
jsou:
1. Použití nízkoodpadové technologie.
2. Použití látek méně nebezpečných.
3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu.
4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.
5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci.
6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.
7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.
8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.
9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost.
10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.
11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.
12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.
Změna zákona o vodách
Čl. IV
V § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se za slova „§ 8 odst. 1,“ vkládají slova „§ 12 odst. 1,“ a slova „a vyjádření podle § 18 odst. 1“ se zrušují.
§ 126
Společná ustanovení
(5)
Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12
odst. 1,§ 16 odst. 1, §
17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a
vyjádření podle § 18 odst. 1 se
nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. V
V § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), se za slovo „Rozhodnutí“ vkládají slova „nebo opatření“ a slova „a 8, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 17 odst. 2 písm. c), f), g) a i)“ se nahrazují slovy „, 7, 8, 10 a 11, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až h) a i)“.
§ 53
Společná ustanovení
(3)
Rozhodnutí nebo opatření
podle § 5 odst. 4, 6 a
8, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 17 odst. 2
písm. c), f), g) a i) 7, 8, 10 a 11, §
9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až
h) a i) se nevydají podle
tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení
o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované
prevenci. 23) Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou
dotčena.
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. VI
V § 23 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 5 zrušuje.
§ 23
(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. ( § 1 odst. 4 , § 2 , 3 , 4 , 5 , § 12 odst. 4 , § 13a , 14 , 15 , 19 , 21 a 27 ) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. , před účinností tohoto zákona, se nevykoná.
(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.
(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb. , ve znění zákona č. 75/1976 Sb. , který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.
(5)
Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6
se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.
Změna zákona o lesích
Čl. VII
V § 58 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 4 zrušuje.
§ 58
Ustanovení společná
(1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených tímto zákonem podle správního řádu. 30)
(3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem.
(4)
Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných
lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků
určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání
pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí
o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění
funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění
funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona,
pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání
integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a
omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. VIII
V § 90 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 5 až 13.
§ 90
Ustanovení společná
(1) Obecné předpisy o správním řízení 43) se nevztahují na řízení podle § 24, 27, 38, § 45i odst. 1, § 46 odst. 2, § 52 a 69 tohoto zákona. Odkladný účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle § 13, omezení a zastavení činnosti podle § 66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89. Souhlasy a závazná stanoviska vydávaná k plánům, které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení, s výjimkou závazného stanoviska k lesním hospodářským plánům a lesním hospodářským osnovám.
(2) Na území sloužící zájmům obrany státu 41) se nevztahují ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 6, 8, 12, § 40 odst. 4, § 49 odst. 1, § 63, § 68 odst. 3 a § 70 tohoto zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů 44) lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle zvláštního předpisu. 45)
(4) Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství. 46)
(5)
Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti,
která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají
podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v
řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o
integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.
(65)
Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona
č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody, se převádějí do
kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních
rezervací (§ 33), národních přírodních památek (§ 35) nebo
přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto území stanoví
ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
(76)
Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné
studijní plochy vyhlášené podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se
vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky
(§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví ministerstvo
životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(87)
Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky
vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují
za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do kategorie
národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací
(§ 33) nebo národních přírodních památek (§ 35) ministerstvem
životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(98)
Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956
Sb. za chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní
památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).
(109)
Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle §
8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní
parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).
(1110)
Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy
okresních národních výborů 47) se tímto prohlašují za
přírodní parky (§ 12).
(1211)
Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného
podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona
ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie
přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo
životního prostředí zrušit obecně závazným právním
předpisem v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno
zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem
nebo správou podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v
§ 45.
(1312)
Ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 12 a § 49 odst. 1 se nevztahují na
činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních
hranic. 47a) Případné poškozování přírody z důvodu správy
státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně
nutnou míru.
(1413)
K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro
účely ochrany přírody a pro vymezování zvláště chráněných
území a jejich ochranných pásem jsou orgány ochrany přírody a
organizační složka státu pověřená správou ústředního
seznamu oprávněny využívat bezplatně údajů katastru
nemovitostí.47b)
Změna zákona o odpadech
Čl. IX
V § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se slova „§ 16 odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 5 písm. b) až e)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 5, souhlas podle § 51 odst. 1, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)“.
§ 82
Společné ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád . 13)
(2)
Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, §
16 odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. b) až e)§ 16 odst. 2 a 3, § 12 odst. 5, souhlas podle §
51 odst. 1, stanovení doby trvání a podmínky péče podle § 52 a
vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)
se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. X
V § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Krajské hygienické stanici dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.“.
§ 82
Krajské hygienické stanice
(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví
(2) Krajské hygienické stanici náleží
a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,
b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu, 44)
c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací,
d) stanovit za podmínek § 37 odst. 6 písm. b) rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců, nebo osoby uvedené v § 43 a jejích spolupracujících rodinných příslušníků rizikovým faktorům pracovních podmínek,
1. minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a
2. minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis, jakož i
3. lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen "následné lékařské preventivní prohlídky"); následné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem, 33a)
f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, 45)
h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
j) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu, 46)
k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,
l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných 26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
m) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
n) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním předpisem 47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem,
o) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu 38) ani podle správního řádu,
p) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji,
r) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví,
s) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,
t) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných 26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.
(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii rozhodnutí o stanovených lékařských preventivních prohlídkách, které je vykonatelné, zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo. Zařízení vykonávající závodní preventivní péči informuje o nařízení následné lékařské preventivní prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství, které následnou lékařskou preventivní prohlídku provede.
(5) Krajské hygienické stanici dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.
Změna lázeňského zákona
Čl. XI
V § 37 odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se za slova „a podle odstavce 3“ vkládají slova „,pokud se jedná o souhlas vydávaný pro vydání stavebního povolení,“.
§ 37
Souhlas k některým činnostem
(1) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu 22) dotčeným správním úřadem.
(2) V ochranném pásmu zdroje, pokud dále není stanoveno jinak, a na území lázeňského místa nelze podle zvláštních právních předpisů 23) bez souhlasu ministerstva
a) vydat územní rozhodnutí o umístění stavby, územní rozhodnutí o využití území, stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a rozhodnutí o odstranění stavby pro
1. stavby a změny staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby,
2. stavby ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu zdroje II. stupně, které nemají charakter rodinných domů, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, staveb a zařízení pro informace, reklamu a propagaci, jednoduchých a drobných staveb a které nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, a liniových staveb, které nezasahují do hloubky více než 1,5 metru pod úroveň terénu; souhlas se též nepožaduje ke stavebním úpravám, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby,
3. stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa,
b) schválit vodohospodářský plán,
c) vydat rozhodnutí o změně v užívání stavby ve vnitřním území lázeňského místa,
d) vydat rozhodnutí o povolení terénních úprav,
e) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,
f) vydat povolení k provedení trhacích prací,
g) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,
h) vydat povolení k nakládání s vodami, k vodním stavbám a některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud se nepostupuje podle písmene a),
i) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.
(3) V ochranných pásmech nelze bez souhlasu ministerstva, pokud není dále stanoveno jinak, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.
(4) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 a 3.
(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3, pokud se jedná o souhlas vydávaný pro vydání stavebního povolení, nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. XII
V § 39 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 39
(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.
(3) Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.
(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.
(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.
(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.
(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.
(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
Návrh zákona
|
Odpovídající ustanovení komunitárního práva |
|||||
Ustanovení(bod, paragraf)
|
Obsah |
CELEX |
Ustanovení |
Obsah |
Stupeň slučitelnosti |
Pozn.
|
§ 2 odst. 1 písm. m) |
podstatnou změnou v provozu zařízení7a) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě dosáhnou prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. |
32003L0035
|
Čl.4, bod 1 |
1. Článek 2 se mění takto: a) v bodě 10 písm. b) se doplňuje nová věta, která zní: „Pro účely této definice se každá změna nebo rozšíření provozu považují za podstatné, pokud změna nebo rozšíření samy o sobě dosahují prahových hodnot případně stanovených v příloze I.“;
|
PL |
|
§ 3 odst. 1 písm. p) |
přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení7a).
V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „a e) až l)“ nahrazují slovy „, e) až l) a p)“.
|
32003L0035
|
Čl. 4, bod 2 |
2. V čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová odrážka, která zní:„– hlavních náhradních řešení, jsou-li taková, prověřených žadatelem, ve formě přehledu.“
|
PL |
|
§ 13 odst. 8 |
V § 13 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.“.
|
32003L0035
|
Čl. 4, bod 5 |
Příslušný orgán uvědomí každý členský stát, s nímž byly vedeny konzultace podle odstavce 1, o rozhodnutí o žádosti a poskytne mu informace podle čl. 15 odst. 5. Tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil zpřístupnění těchto informací vhodným způsobem zainteresované veřejnosti na svém území.“;
|
PL |
|
|
|
|
|
|
|
|
Seznam dotčených předpisů komunitárního práva
32003L0035
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně
Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací