A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Rezervy tvořené podle zvláštních právních předpisů jsou zejména rezervy v oblasti atomového zákona (dále jen „AZ“), zákona o odpadech (dále jen „ZO“) a horního zákona (dále jen „HZ“). Zvláštní předpisy s výjimkou HZ rovněž zajišťují povinnost deponovat peněžní prostředky ve výši vytvořených rezerv na zvláštním vázaném účtu tak, aby byly zajištěny reálné zdroje na financování výdajů v oblastech, na které byly rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Na tyto základní principy zvláštních předpisů navazuje i daňová úprava v § 10a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“). Kromě podpory povinnosti deponovat tyto zdroje rezerv řeší ZoR i ochranu prostředků deponovaných rezerv na zvláštních vázaných účtech v případě konkursů poplatníků tyto rezervy vytvářejících.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „ZDP“ ) zajišťuje osvobození výnosů z prostředků z účtů rezerv (přímo u AZ a nepřímo u ZO). Výjimku tvoří opět HZ, který sice stanoví povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků, protože však nestanoví přímo povinnost tvorby v peněžních prostředcích, začali poplatníci toto ustanovení HZ obcházet a v současné době vlastně zdroje rezerv ve výši vytvořených a daňově uplatněných rezerv dle HZ do konce roku 2004 reálně prakticky nikdo nedeponoval.
HZ na rozdíl od ostatních obdobných předpisů nezajišťuje povinnost deponovat na zvláštním vázaném účtu zdroje alespoň ve výši daňově uplatněných rezerv, není tedy zajištěna ochrana těchto peněžních prostředků pro případ konkursu těžebních společností a dle platného znění HZ se tak zvyšuje riziko povinnosti hradit zajištění a likvidaci starých důlních děl ze strany státu. Zneužívání nedostatků HZ umožňuje rovněž obejít i povinnosti stanovené platným zněním ZoR, který počínaje zdaňovacím obdobím 2004 stanoví povinnost deponovat peněžní prostředky rezerv tím, že nově vytvářené a daňově uplatňované rezervy mohou být nesprávně využívány na financování starých výdajů na sanace, rekultivace a odstraňování následků těžby, přestože ve vztahu k těmto starým následkům těžby byly v minulosti rezervy vytvořeny a daňově uplatněny. Dalším problémem je i skutečnost, že na rozdíl od ZO a AZ není zajištěno, aby prostředky rezerv tvořených dle HZ mohly být reálně chráněny při konkursu důlních společností nebo v případě dalších těžkostí firmy, a to z toho důvodu, že rezervy dle HZ jsou kryty převážně hmotným majetkem, který není ve většině případů reálným zdrojem peněžních prostředků na sanace a rekultivace (mnohdy se naopak při ukončení těžby stává bezcenným břemenem), a který nelze například ani reálně vyčlenit z konkursní podstaty.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Navržená úprava zajišťuje sjednocení principu daňového uplatňování a deponování peněžních zdrojů rezerv u všech srovnatelných zákonů, rozšiřuje stávající ochranu těchto zdrojů před konkursem o ochranu těchto peněžních prostředků i před výkonem rozhodnutí a exekucí vůči těžebním společnostem. Dosáhne se tak stavu, že stejně jako v případě rezerv u AZ a ZO budou zajištěny i v oblasti HZ reálné zdroje na provedení sanací, rekultivací a vypořádání důlních škod.
Současně bude sjednocen princip daňového osvobození výnosů ze zdrojů rezerv tvořených podle všech srovnatelných právních předpisů.
Návrh novely řeší rovněž vytvoření prostoru pro další možnost efektivního zhodnocení peněžních prostředků rezerv a v případě zájmu poplatníků tvořících rezervy bude kromě bankovního sektoru možno zhodnocovat prostředky i ve státních dluhopisech.
C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V JEJÍM CELKU
Návrh novely obsahuje novelu ZoR, ZDP a rozpočtových pravidel ČR. Tento komplex návrhů zajistí realizaci výše uvedených záměrů.
D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY
Návrh na doplnění a změny zákonů jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
E) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA A JEJÍ SLUČITELNOST S PRÁVNÍMI AKTY EVROPSKÉ UNIE
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a je plně slučitelná s právními akty Evropské unie.
F) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet
Nepředpokládá se.
K § 10a
Cílem návrhu je úprava způsobu daňové tvorby rezerv tak, že navržený systém by měl eliminovat v současnosti existující prostor pro jejich nadhodnocování při současně nedostatečném reálném krytí těchto rezerv. Zároveň bude v případě nové daňové tvorby rezerv striktně vyžadováno i jejich reálné krytí v podobě deponování peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet.
Návrh řeší i zajištění eliminace inflace vytvořených prostředků rezerv s využitím buď bankovního depozita nebo „účtu správy prostředků rezerv“, na který dle rozhodnutí poplatníka budou prostředky rezerv uloženy. S ohledem na nezbytnost zajištění maximální možné bezpečnosti a ochrany prostředků rezerv a jejich vyčlenění z běžného podnikatelského rizika, je vyloučena možnost jejich komerčního investování s nesrovnatelně vyšším rizikem, než je depozitum u bank nebo investování do státních dluhopisů, současně je však zajištěna ochrana těchto zdrojů v případě konkursu poplatníka nebo výkonu rozhodnutí vůči němu. Přijetím návrhu tak budou v reálné hodnotě zajištěny zdroje na odstranění následků činností, v souvislosti s nimiž byly rezervy tvořeny a daňově uplatněny.
Návrh novely nově umožňuje deponovat peněžní prostředky rezerv v bankách se sídlem na území členského státu EU, a to přesto, že nelze tyto zdroje označit jako volně pohybující se investici a tedy kapitál. Realizuje se tak záměr možnosti efektivně nakládat s uvedenými zdroji a úspěšně eliminovat inflační rizika. Návrh současně respektuje odpovědnost „gestorů“ jednotlivých rezerv (v případě atomového zákona – SURAO, v případě zákona o odpadech – krajský úřad a v případě horního zákona – obvodní báňský úřad)za nakládání s prostředky těchto rezerv, a proto je možnost ukládat tyto zdroje v zahraničí vázána vždy na souhlas příslušného gestora. Do doby zavedení jednotné měny existují totiž kursová a další s tím spojená rizika (například v případě krachu důlních společností a neexistenci právního nástupce přechází ze zákona břemeno odstranění následků těžby na stát), která je nezbytné ze strany gestorů posoudit.
ČÁST DRUHÁ
K článku III
Změna zákona o daních zpříjmů
K bodu 1 - § 19 odst. 1 písm. p)
Jedná se o odstranění duplicity s § 19 odst. 1 písm. zl) při poskytování osvobození výnosů z prostředků zvláštního vázaného účtu v souvislosti s tvorbou rezerv dle atomového zákona.
K bodu 2 - § 19 odst. 1 písm. zl)
Navržené znění sjednocuje tvorbu a krytí rezerv v oblasti horního zákona s tvorbou ostatních obdobných rezerv dle zákona o odpadech a atomového zákona. V uvedených oblastech se sjednocuje i přístup k prostředkům rezerv z daňového pohledu.Vzhledem k tomu, že výnosy z ukládání prostředků rezerv dle atomového zákona jsou již od daně osvobozeny, navrhujeme stejný princip uplatnit i u výnosů rezerv tvořených dle horního zákona a zákona o odpadech. Úrokové výnosy tak budou od daně osvobozeny pouze v případě, kdy se stanou nedílnou součástí rezerv deponovaných na zvláštním vázaném účtu a budou využívány na odstranění následků těžby, sanace a rekultivace. Tento princip byl již v minulosti přijat i pro atomový zákon.
ČÁST TŘETÍ
K článku IV
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
K bodům 1 a 2 - § 34 odst. 4
Navržená změna má zajistit vlastní podstatu fungování „účtu správy prostředků rezerv“ - tj. umožnit dlouhodobé investování prostředků rezerv do bezpečných produktů.
Doplnění jaderného účtu podle atomového zákona má za cíl odstranit stávající rozpor mezi rozsahem možností nakládat s jaderným účtem uvedeným v § 27 odst. 4 zákona č. 18/1997, atomový zákon, a omezeními, která vyplývají z § 34 odst. 4 rozpočtových pravidel. Prostředky spravované na jaderném účtu mají dlouhodobý charakter a z tohoto důvodu je třeba umožnit investovat je i dlouhodobě.
Stávající text byl formulován pouze pro krátkodobé investování přebytkových zdrojů.
Převedení uvedených prostředků na účet správy prostředků rezerv (státní finanční aktiva) spravovaný MF a jejich použití ministerstvem nesmí znemožnit osobě, z jejíhož vázaného účtu u banky se příslušné prostředky na účet spravovaný MF převedly, tyto prostředky v případě potřeby použít na zákonem daný účel (sanace atd.)
K bodu 3 - § 36 odst. 3 písm. b)
Důvodem navrhované změny je nezbytnost právně vymezit a do rámce státních finančních aktiv zahrnout „účet správy prostředků rezerv“, na kterém budou soustředěny peněžní prostředky rezerv tvořených dle zvláštního právního předpisu převedené ze zvláštních vázaných účtů poplatníků.
Výše uvedený záměr je nezbytné provést novelou rozpočtových pravidel proto, že převodem prostředků rezerv poplatníka na účet státních finančních aktiv se tyto prostředky stávají „jinými peněžními prostředky státu“ ve smyslu § 3 rozpočtových pravidel.
K bodu 4 - § 36 odst. 4
Pro vyřešení vztahu ke státnímu rozpočtu se navrhuje zmocňovací ustanovení pro překročení celkových výdajů státního rozpočtu a pro změnu salda státního rozpočtu a příslušné financující položky.
ČÁST ČTVRTÁ
K článku V
Účinnost zákona v tomto případě je možná nejdříve k začátku zdaňovacího období následujícím po období v němž zákon bude schválen, protože musí platit po celé zdaňovací období, tj. od 1. 1. 2006.
V Praze dne 7. září 2005
předseda vlády
1. místopředseda vlády a ministr financí