„Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech
Způsoby využívání odpadů
R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů R 6 Regenerace kyselin nebo zásad R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10 R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R
R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky. K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů. K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11. K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“.
CELEX 32008L0098
„Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech
Způsoby odstraňování odpadů
D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování) D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě) D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu) D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun) D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí) D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace)
D 10 Spalování na pevnině D 11 Spalování na moři D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů) D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D
D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem) Poznámky K bodu D 11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami. K bodu D 13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12. K bodu D 15 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.“.
CELEX 32008L0098
„Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech
Vzorec pro výpočet energetické účinnosti
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef)) Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok). Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok). EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok). Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok). 0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1 Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60.
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.“.
CELEX 32008L0098
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví sdělí osobám, které byly nebo budou pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona před 1. lednem 2016, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. prosince 2015.
2. Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob, pokud jde o
a) knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015,
b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo
c) ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.
3. Obce jsou povinny zaslat hlášení podle § 39 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní rok 2016.
4. Identifikační čísla zařízení přidělená před účinností tohoto zákona a zveřejněná na portálu veřejné správy se považují za identifikační čísla zařízení přidělená podle § 39 odst. 13 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona, a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiděleno, případně není zveřejněno na portálu veřejné správy krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení přidělí těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.
6. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d) podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června 2016.
7. Přede dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Plány odpadového hospodářství přijaté podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po stanovenou dobu jejich platnosti. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství se použijí § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracovává naposledy za rok 2014.
CELEX 32006L0066 CELEX 32013L0056
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se v čl. I body č. 24, 58 až 67 a 104 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2015 s výjimkou článku I bodů 21 a 23, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2015, bodů 11 až 14, bodů 32, 33 § 39 odst. 6 až 10 a 12 a bodu 34, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a bodu 22 § 31a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
CELEX 32013L0056
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. 6. 2015 (zákon jako celek), 1. 10. 2015 (baterie
Zpracovatel / zástupce předkladatele:a akumulátory), 1.1. 2016 (hodnocení Ministerstvo životního prostředínebezpečných vlastností odpadů, přeprava
nebezpečných dopadů, ohlašování evidencí), 1.1. 2017(baterie a akumulátory)
Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano):
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 10/2015 (směrnice 2013/56/EU)
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano
2. Cíl návrhu zákona Návrh novely zákona o odpadech je reakcí na infrigementové řízení, které je s ČR vedeno ze strany EK k nesprávné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách č. 3, 4 a 12. Návrhem dochází též k transpozici směrnice 2013/56/EU a k adaptaci na nařízení 2012/493/EU (oblast odpadních baterií a akumulátorů). Návrh též zajišťuje adaptaci na nařízení EU č. 1257/2013 o recyklaci lodí a nařízení EU č. 660/2014, kterým se mění nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, v oblasti kontroly přepravy odpadů. Návrh reaguje rovněž na podněty z další etapy aktualizace ekoauditu, které se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností a k vynětí minerálních olejů ze zpětného odběru. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
- nepatrné navýšení administrativní zátěže spojené s vydáním přihlašovacích údajů do ISPOP a kontrolou POH krajů (dův. zpráva bod 1),
- přínosem je soulad POH krajů s POH ČR v souvislosti s jeho kontrolou (dův. zpráva bod 1),
- po uplynutí doby 4 let možnost využít volnou licenci v ISPOP - úspora cca 350 tis. Kč (dův. zpráva bod 2),
- možnost uložit sankce do výše 500 tis. Kč zpracovatelům odpadních baterií a akumulátorů, kteří nesplní povinnost zaslat MŽP zprávu o recyklační účinnosti (dův. zpráva bod 3),
- administrativní zátěž spojená se zpracováním doručených zpráv o recyklační účinnosti ve výši cca 3 tis. Kč ročně (dův. zpráva bod 3),
3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano
- navýšení administrativní zátěže spojené s přihlašováním do ISPOP, vedením průběžné evidence,ročním hlášením a žádostí o povolení (dův. zpráva bod 1),
- administrativní zátěž spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti (dův. zpráva bod 3),
- větší srozumitelnost požadavků na zpracovatele (dův. zpráva bod 3),
- navýšení nákladů na recyklaci (dův. zpráva bod 4),
- snížení administrativní zátěže spojené s evidencí přepravy NO a s ohlašováním provozu zařízení (dův. zpráva bod 5),
- mírné navýšení administrativní zátěže spojené s žádostí o identifikační číslo (dův. zpráva bod 5),
- nastavení reálných lhůt pro nahlášení přepravy NO (dův. zpráva bod 5),. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano
- přínosem je soulad POH krajů s POH ČR v souvislosti s jeho kontrolou (dův. zpráva bod 1),
- minimální navýšení administrativní zátěže spojené s vydávání povolení dle § 14 dalším subjektům (dův. zpráva bod 1),
- mírné navýšení administrativní zátěže spojené s vydáváním identifikačního čísla zařízení (dův. zpráva bod 5) 3.4 Sociální dopady: Ne
- návrh nepřináší žádnou přímou zátěž na občany, ani na subjekty zpracovávající komunální odpady, které by mohly navýšení nákladů promítnout do cen účtovaných obcím za nakládání s odpady z obcí . 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano
- soulad POH krajů s POH ČR - efektivnější nakládání s odpady (dův. zpráva bod 1),
- lepší kontrola pohybu odpadních minerálních olejů (dův. zpráva bod 2),
- snížení využití rtuti a kadmia mající negativní dopad na životní prostředí (dův. zpráva bod 4),
- zlepšení kontroly provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (dův. zpráva bod 5)
- aktuální a podrobná kontrola pohybu nebezpečných odpadů (dův. zpráva bod 5),
1 Změna v působnosti zákona, definicích, hierarchii nakládání s odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadů
1.1 Důvod předložení a cíle
1.1.1 Definice problému
Evropská komise dne 21. května 2013 požádala v rámci projektu EU Pilot, o vyjádření České republiky k námitce nesprávné transpozice je směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice“). Žádost obsahovala 47 námitek vztahujících se k jednotlivým ustanovením směrnice a odpovídajícím ustanovením zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“, vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Úř. věst. L 312, 22. 11. 2008, s. 3. Oprava: Úř. věst. L 99, 5. 4. 2012, s. 35.
a vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Dne 16. dubna 2014 zaslala Evropská komise České republice pod č. 2014/2057 Výzvu týkající se porušení Smlouvy o založení Evropské unie, v této výtce již nebyly obsaženy výtky, jejichž vysvětlení Komise akceptovala, přesto je třeba na základě většiny výtek provést úpravu české odpadové legislativy. Na základě největší části námitek musí být provedeny úpravy zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). V případě jedné námitky bude provedena úprava vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady a šest námitek bude napraveno úpravou vyhlášky o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. V zákoně o odpadech musí být upravena jednak ustanovení působnosti, zde se nejdůležitější změny týkají zejména vyjmutí odpadních vod a sedimentů z působnosti zákona o odpadech, kdy je současné vynětí širší než vynětí požadované rámcovou směrnicí.
1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon o odpadech vylučuje v § 2 ze své působnosti odpadní vody, odpady drahých kovů, plastických trhavin, výbušnin a munice, dále pak dva druhy sedimentů. Rámcová směrnice ze své působnosti odpady drahých kovů nevylučuje, proto je zákon o odpadech, kterým je rámcová směrnice do českého práva transponovaná, s touto směrnicí v rozporu. Odpadní vody jsou z působnosti rámcové směrnice vyloučeny pouze v rozsahu, ve kterém se na ně vztahuje jiná právní úprava, v současné chvíli jsou však odpadní vody z působnosti zákona o odpadech vyloučeny zcela. Protože zákon o odpadech vyřazuje ze své působnosti odpady plastických trhavin, výbušnin a munice, je takovéto vyloučení odlišné od vyloučení týkajícího pouze vyřazených výbušnin, pod takovéto vymezení je možné podřadit jak vyřazené plastické trhaviny a munici nikoliv však jakýkoliv odpad pocházející z plastických trhavin, výbušnin a munice, proto je také v tomto bodě zákon o odpadech v rozporu s rámcovou směrnicí. Zákon o odpadech vylučuje ze své působnosti jednak sedimenty dle § 2 odst. 1 písm. h) vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovující limitům znečištění v příloze č. 9 k zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů a dále sedimenty dle § 2 odst. 1 písm. i) tedy sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností. Rámcová směrnice ovšem vylučuje ze své působnosti pouze druhé z výše uvedených sedimentů. V oblasti definic v zákoně o odpadech chybí oproti rámcové směrnici definování odděleného sběru a předcházení vzniku odpadů. Definici nakládání s odpady je pak nezbytné doplnit o činnost obchodování s odpady, definici sběru o to že zahrnuje také předběžné skladování a předběžné třídění sebraných odpadů. Obchodník s odpady je v současném znění definován odlišně od rámcové směrnice o odpadech, protože nezdůrazňuje, že zahrnuje také obchodníky, kteří nemají odpad v držení. Paragraf 9a zákona o odpadech zahrnuje hierarchii nakládání s odpady odpovídající hierarchii vymezené v čl. 4 rámcové směrnice. Formulace v rámcové směrnici však zdůrazňuje, že možné odchýlení se od postupu dle hierarchie na základě prokázané vhodnosti s ohledem na posuzování životního cyklu je vázáno pouze na prokázání vhodnosti z hlediska ochrany životního prostředí. Obdobný nedostatek pak vykazují požadavky na obsah plánů odpadového hospodářství, kdy § 42 a 43 nekladou důraz na šetrnost k životnímu prostředí ve vztahu k požadavkům na přípravu na opětovné použití a recyklaci, a nestanovují některé další požadavky. Zákon o odpadech dále postrádá vymezení některých obecných požadavků na plány odpadového hospodářství, které klade na obsah plánů odpadového hospodářství rámcová směrnice. Jedná se zejména o analýzu aktuálního stavu odpadového hospodářství. V požadavcích na obsah Plánu odpadového hospodářství, plánů odpadového hospodářství krajů a plánů odpadového hospodářství obcí musí být proto doplněny požadavky na analytické části těchto plánů. Posledním nedostatkem, který nese současné nastavení zákona o odpadech ve vztahu k rámcové směrnici, je vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách č. 3, 4 a 12, kde se ve všech případech jedná o textové nepřesnosti, nejzávažnějším nedostatkem je, že vyšší energetická účinnost pro zařazení pod kód využívání R1 je nastavena pouze na zařízení, která získala souhlas po 31. prosinci 2008, nikoliv na zařízení, která začala být provozována po 31. prosinci 2008.
1.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) původci odpadů,
b) provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady,
c) Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo),
d) krajské úřady (KÚ).
1.1.4 Popis cílového stavu
Plný soulad zákona o odpadech s rámcovou směrnicí.
1.1.5 Zhodnocení rizika
S ohledem na skutečnost, že příslušná ustanovení jsou novelizována v návaznosti na formální upozornění ze strany Evropské komise týkajícího se porušení povinnosti transponovat do českého práva rámcovou směrnici, nese tato varianta riziko sankce z důvodu porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přetrvávající porušení povinnosti transponovat rámcovou směrnici by také mohlo ohrozit čerpání prostředků v rámci Operačního programu životní prostředí.
1.2 Návrh variant řešení
1.2.1 Varianta 0
Současný stav, se zákon o odpadech od rámcové směrnice liší v těchto bodech: − působnost zákona, − oblast definic, − oblast hierarchie nakládání s odpady, − oblast požadavků na obsah POH, − oblast způsobů využívání a odstraňování odpadů.
1.2.2 Varianta 1
Úprava zákona o odpadech, aby korespondoval s rámcovou směrnicí.
1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Aktuální stav nepředstavuje žádné přínosy, naopak mezi náklady můžeme zařadit riziko sankcí z důvodu porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Přetrvávající porušení povinnosti transponovat rámcovou směrnici by také mohlo ohrozit čerpání prostředků v rámci Operačního programu životní prostředí.
b) Varianta 1
Změna v působnosti zákona
Tato varianta rozšiřuje povinnost nakládat s odpady drahých kovů, odpadními vodami, sedimenty a odpady plastických trhavin, výbušnin a munice v režimu zákona o odpadech. Tato povinnost sebou přináší navýšení administrativní zátěže jednak na straně původců těchto odpadů a částečně také na straně zařízení zpracovávajících tyto odpady. Odpady drahých kovů budou nově zcela podléhat zákonu o odpadech, přesto nelze předpokládat, že se všemi residui pocházejícími ze zpracování drahých kovů bude nakládáno v odpadovém režimu, řada těchto produktů naplní s ohledem na svou využitelnost a hodnotu definici vedlejšího produktu, což znamená, že se na ně požadavky na nakládání s odpady nebudou vztahovat ani dle nové právní úpravy. Obdobně tomu bude v případě odpadních vod, kde se odpadový režim zavádí pouze u odpadních vod, u nichž není nakládání plně pokryto jinými právními předpisy. S ohledem na širokou úpravu nakládání s odpadními vodami v jiných právních předpisech včetně požadavku na předávání odpadních vod akumulovaných v bezodtokých jímkách k likvidaci do zařízení k tomuto účelu určených a povinnosti v případě kontroly toto prokázat se bude zákon vztahovat na nakládání s odpadními vodami velmi okrajově. Z působnosti zákona budou vyloučeny všechny legální způsoby nakládání popsané v jiných předpisech včetně výše zmíněné akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich přepravy k likvidaci legálním způsobem. Zákon o odpadech se tak bude vztahovat pouze na případy nelegálního nakládání s odpadními vodami, které není pokryto sankčními ustanoveními jiných právních předpisů. Fakticky půjde zřejmě pouze o situaci, kdy dojde k nelegálnímu vypouštění odpadních vod a zároveň nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod. Celkový počet takových případů nyní není možné z dostupných dat odhadnout. V případě sedimentů nově nebude možné nakládat mimo odpadový režim se sedimenty vytěženými z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanoveným v příloze č. 9 k zákonu o odpadech, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu. Sedimenty budou nově využívány jako odpady. Sedimenty využívané na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor budou využívány v režimu § 14 odst. 2 a za podmínek vyhlášky č. 294/2005 Sb., o ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Tato vyhláška však bude upravena tak, aby obsahovala ustanovení specificky upravující využívání sedimentů na povrchu terénu. Sedimenty využívané na zemědělském půdním fondu budou při splnění podmínek zákona o hnojivech a prováděcí vyhlášky využívány v režimu § 14 odst. 2, takové zařízení však nepovede evidenci a nebude podávat hlášení podle § 39.
Uvedené změny představují dopady na státní rozpočet, územní samosprávné celky a podnikatelské subjekty. Uvedená změna legislativy představuje navýšení nákladů spojených s administrativní zátěží v těchto oblastech.
Průběžná evidence a roční hlášení
V případě sedimentů využívaných na zemědělském půdním fondu nevede v souladu s § 37t odst. 4 původce sedimentů ani osoba, která sedimenty využije na zemědělském půdním fondu, odpadovou evidenci ani nepodává hlášení, a to včetně hlášení o provozu zařízení. Vedení odpadové evidence není nezbytné, protože pro tyto sedimenty je vedena evidence dle zvláštních právních předpisů. Provozovatel zařízení, které využívá odpady na povrchu terénu či jako stavební materiál nebo jiným způsobem dle zákona o odpadech, bude muset vést odpadovou evidenci a podávat hlášení včetně ohlášení údajů o zařízení obci s rozšířenou působností. Rovněž původci takto využívaných sedimentů budou mít povinnost vést průběžnou evidenci a v případě překročení limitu produkce 100 tun v daném kalendářním roce také zasílat roční hlášení. Rozsah administrativní zátěže spojené s průběžnou evidencí nejsme v tuto chvíli schopni odhadnout, předpokládáme však, že nebude tak rozsáhlý jako u ostatních druhů odpadů, protože se sice jedná objemově o velké množství odpadů, ale je to vše jednodruhový odpad, který je z daného místa odvážen ve většině případů v rámci projektů, takže o jeho množství mají tyto subjekty informaci již v současné době. Výjimkou může být nakládání se sedimenty v rámci rychlého odstraňování škod po povodních. Náklady mohou vzniknout v případě subjektů, které budou muset nově podávat roční hlášení. Tyto subjekty budou muset zažádat o přístup do ISPOP a poté každý rok podávat hlášení, které vychází z průběžné evidence. Jelikož v současné době nejsme schopni odhadnout náklady, pokusíme se na příkladu ukázat náklady, které mohou pro jeden subjekt vzniknout v rámci této nové povinnosti. Uvedené odhady časových náročností vycházejí z konzultací, které probíhaly v rámci přípravy RIA v oblasti zpětného odběru odpadních pneumatik. Společnost, nakládající se sedimenty, vlastní 5 poboček, kde jeden pracovník každé pobočky stráví každý týden 1 hodinu prováděním průběžné evidence a po skončení roku jeden pracovník dané společnosti sumarizuje data z 5 uvedených poboček a pošle hlášení do ISPOP, u kterého musí první rok zažádat o přístupové údaje.
Tabulka 1: Výpočet nákladů pro uvedený příklad - časová náročnost je hrubým odhadem Přihlášení do systému ISPOP Vyřízení přihlašovacích údajů do systému ISPOP
| Popis | Časová náročnost (hod.) | Průměrné hodinové náklady (Kč/hod.) | Celkové náklady (Kč) |
|---|---|---|---|
| Ohlašovatel: CENIA: Časová náročnost na vyplnění formuláře - odhad (hod.) | 1 | 250 | 370 |
| Celkové náklady spojené se získáním přihlašovacích údajů | 250 92,5 | ||
| do systému ISPOP (Kč/subjekt) | |||
| Vedení průběžné evidence | 52 | 8 | |
| Roční hlášení | |||
| Počet poboček | 5 | ||
| Časová náročnost na vedení průběžné evidence | 52 | 8 | |
| Celková časová náročnost na vedení průběžné evidence | 260 9 | ||
| Celková časová náročnost na odeslání ročního hlášení | |||
| Průměrné hodinové náklady včetně odvodů a režie v oblasti | 250 | 250 | |
| odpadů a stavebnictví (Kč/hod.) - viz Metodika MPO | |||
| Celkové náklady spojené s vedením průběžné evidence | 65 000 2 250 |
Pramen: [uveďte zdroj]
| Popis | Hodnota |
|---|---|
| platová třída referenta | 13 |
| hodinové náklady zaměstnance včetně odvodů a režijních nákladů (Kč/hod.) | 370 |
| počet řádných POH 1 x za 10 let (ks/let) | 14 |
| počet změnových POH za období 10 let (cca ks/let) | 3 |
| odhad časové náročnosti na kontrolu 1 POH (hod./POH) | 24 |
| celková časová náročnost na kontrolu řádných POH (hod.) | 336 |
| celková časová náročnost na kontrolu změnových POH (hod.) | 72 |
Odhad jednorázových nákladů spojených s kontrolou řádných POH - 1 x za 10 let (Kč)
124 320
Odhad nákladů spojených s kontrolou změnových POH - v průběhu 10 let (Kč)
26 640
Výše uvedené náklady budou pokryty v rámci pracovní náplně zaměstnanců odboru odpadů ministerstva, tzn. nebude požadováno navýšení kapitoly 315 Ministerstva životního prostředí.
Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů
| Varianta | Stručný obsah | Přínosy | Hodnocení | Náklady | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|---|
| Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty | - - - - | - - - - | vydání přihlašovacích soulad POH krajů s ****údajů ohlašovatelům* POH ČR (CENIA) | ||
| Podnikatelské subjekty | nemusí provádět některé činnosti dle* až **** zákona o odpadech | získání přihlašovacích údajů do systému* ISPOP vedení průběžné evidence (sedimenty,* až *** odpadní vody) změny v působnosti zákona, definicích,roční hlášení * až *** hierarchii nakládání s (sedimenty) | |||
| Územní samosprávné celky (obce, kraje) | KÚ nemusí vydávat | soulad POH krajů svydání povolení dle § **** ** POH ČR 14 dalším subjektům | |||
| Varianta 0 současný stav | povolení subjektům, ** které přeprodávají sedimenty dle §14 | odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadůžádost o povolení ** | |||
| Sociální dopady | - - - - | - - - - | |||
| Životní prostředí | - - - - | - - - - | |||
| Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty | vydání přihlašovacích soulad POH krajů s ****údajů ohlašovatelům* POH ČR (CENIA) | kontrola POH krajů cca 130 tis. (Kč/10 let) | |||
| Podnikatelské subjekty | získání přihlašovacích údajů do systému* ISPOP vedení průběžné evidence (sedimenty,* až *** odpadní vody) změny v působnosti zákona, definicích,roční hlášení * až *** hierarchii nakládání s (sedimenty) | ||||
| Varianta 1 | odpady, obsahu POH a způsobu využívání a odstraňování odpadůžádost o povolení ** | ||||
| Územní samosprávné celky (obce, kraje) | soulad POH krajů svydání povolení dle § **** ** POH ČR 14 dalším subjektům | ||||
| Sociální dopady | - - - - | - - - - | |||
| Životní prostředí | soulad POH krajů s **** - - POH ČR | - bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké | |||
| 1.4 Návrh řešení | |||||
| 1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 | |||||
| 2. Varianta 0 Varianta 0 představuje riziko s ohledem na možné sankce ze strany Evropské unie a to jednak s ohledem porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v podobě správné transpozice rámcové směrnice do českého práva či v podobě omezení čerpání prostředků prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Varianta 1 oproti současnému stavu přináší navýšení administrativní zátěže. Na druhou stranu přináší také větší možnost kontroly nakládání s některými druhy odpadů, což může mít pozitivní vliv na životní prostředí. Zároveň při realizaci Varianty 1 bude uveden zákon o odpadech do souladu s rámcovou směrnicí a bude odvrácena hrozba sankcí ze strany Evropské komise. Jelikož v případě tohoto návrhu není dána možnost diskrece a současně návrh nejde nad rámec požadavků práva EU, doporučujeme přijmout Variantu 1. | |||||
| 2 Oblast zpětného odběru minerálních olejů – vynětí z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru | |||||
| 2.1 Důvod předložení a cíle | |||||
| 2.1.1 Definice problému | Koneční uživatelé mají možnost odevzdávat odpadní minerální oleje ke zpětnému odběru. Tato možnost je však v praxi velmi málo využívána, neboť většina olejů je od uživatelů motorových vozidel odebírána v autoservisech, odkud tyto oleje zpravidla nejsou odevzdávány ke zpětnému odběru, ale je s nimi nakládáno již jen v odpadovém režimu podle obecných ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zvláštních požadavků stanovených v části čtvrté hlavě II dílu 2 zákona o odpadech. Úroveň zpětného odběru minerálních olejů se dlouhodobě pohybuje okolo 4 %. Tato situace ve svém důsledku ztěžuje evidenci odpadních olejů a u dotčených osob (povinné osoby, původci odpadu, oprávněné osoby, koneční uživatelé) v praxi často vyvolává nejasnosti ohledně toho, jaká jsou jejich práva a povinnosti, pokud jde o odpadní minerální oleje. |
Pramen/zdroj: důvodová zpráva
Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
| Stručný obsah | Přínosy | Hodnocení | Náklady | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|
| životní prostředí - současný stav - riziko nelegálního možnost sběru nakládání s odpady | životní prostředí -podnikatelské možnost sledovat****subjekty - navýšení- až * zrušení možnosti pohyb této komoditynákladů na ZO sběru minerálních | |||
| Varianta 0minerálních olejů v*** | (např. spalování ve režimu zpětného spalovacích a odběru stacionárních zdrojích) | |||
| olejů v rámci zpětného odběruMŽP - úspora 1 licence 350 tis. koneční uživatelé - v ISPOP (Kč) | - bez dopadů, * vel mi nízké, ** nízké, *** s třední, **** vys oké, ***** vel mi vys oké |
2.4 Návrh řešení
2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která zjednoduší nakládání a evidenci s odpadními oleji bez zbytečných nákladů.
3 Oblast zpětného odběru baterií a akumulátorů
3.1 Důvod předložení a cíle
3.1.1 Definice problému
Zákon o odpadech v § 31j předpokládá, že pravidla pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů budou stanovena prováděcím právním předpisem. Tato pravidla, resp. pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů jsou však s účinností od 1. ledna 2014 stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie – nařízením Komise (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.
Úř. věst. L 151, 12. 6. 2012, s. 9.
3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Platný zákon o odpadech hovoří o minimální účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů. Pravidla pro výpočet účinnosti těchto procesů má stanovit prováděcí právní předpis, který však dosud nebyl vydán.
3.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) zpracovatelé odpadních baterií a akumulátorů.
3.1.4 Popis cílového stavu
Adaptace zákona o odpadech na nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, včetně přizpůsobení terminologie.
3.1.5 Zhodnocení rizika
Tato úprava nepředstavuje žádná rizika. Pouze v případě neprovedení změny se ČR vystavuje sankcí ze strany EU.
3.2 Návrh variant řešení
3.2.1 Varianta 0
Ponechání současného stavu, kdy zákon hovoří o minimální účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů a obsahuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví pravidla pro výpočet účinnosti těchto procesů.
3.2.2 Varianta 1
Změna terminologie v zákoně o odpadech, nahrazení zákonného zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu odkazem na přímo použitelný předpis EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, určení ministerstva jako orgánu příslušného pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti podle tohoto nařízení a stanovení sankcí za nesplnění ohlašovací povinnosti zpracovatelů odpadních baterií a akumulátorů vyplývající z tohoto nařízení.
3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Odlišná terminologie v národní legislativě v porovnání s legislativou EU může být pro zpracovatele odpadních baterií a akumulátorů matoucí. Bez určení příslušného orgánu nemohou zpracovatelé odpadních baterií a akumulátorů splnit svou ohlašovací povinnost podle nařízení Komise (EU) č. 493/2012. Bez stanovení sankcí nelze zajistit vynutitelnost této povinnosti.
b) Varianta 1
Hlavním přínosem navrhované změny je zajištění provázanosti vnitrostátní právní úpravy s přímo použitelným předpisem EU a zajištění jeho vynutitelnosti.
Povinnost zpracovatele vypočítat recyklační účinnost procesů recyklace a zasílat dané údaje ministerstvu vyplývá z přímo použitelného předpisu EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, které je již nyní v platnosti. Tato povinnost je poprvé stanovena pro zpracování zprávy o recyklační účinnosti za rok 2014, kterou je třeba zaslat ministerstvu do 30. dubna 2015. Pro příští roky očekáváme administrativní zátěž ministerstva na zpracování doručených zpráv o recyklační účinnosti v délce 1 pracovního dne, tj. cca 3 tis. Kč (13. platová třída, dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na státní správu). Tento náklad bude v rámci narozpočtovaných prostředků na platy v kapitole 315 Ministerstva životního prostředí. Z pohledu zpracovatelů baterií a akumulátorů jde o větší administrativní zatížení, protože určitý čas stráví sběrem dat, poté požadovanými výpočty a nakonec zasláním na ministerstvo. Povinnost zpracovat a zaslat příslušnému orgánu zprávu o recyklační účinnosti však nevyplývá z navrhovaného zákona, ale z přímo použitelného předpisu EU. V současné době nedisponujeme žádnými odhady výše této administrativní zátěže, protože ani sami zpracovatelé zatím o ní nemají žádnou přesnější představu.
3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
| Stručný obsah | Přínosy | Hodnocení | Náklady | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|
| podnikatelské subjekty *** (zpracovatelé) - riziko současný stav - odlišná neplnění povinností terminologie, bez | ||||
| sankcí za neodeslání podnikatelské požadovaného hlášení subjekty *** (zpracovatelé) - riziko nejasností podnikatelské MŽP - náklady na zpracování doručených (zpracovatelé) -***cca 3 tis. zpráv o recyklační sjednocenost účinnosti (Kč/ročně) terminologie, srozumitelnost požadavků | ||||
| Varianta 1 nařízením Komise (EU) podnikatelské č. 493/2012, možnost subjekty - uložit sankce MŽP - funkční nástroj administrativní zátěž ****** až *** pro vymáhání dat spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti | - bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké |
Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů
| Varianta | Stručný obsah | Přínosy | Hodnocení | Náklady | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|---|
| nekompatibilita s | |||||
| Varianta 0 současný stav životní prostředí -předpisy EU - možné***** | sankce | podnikatelské subjekty -navýšení zrušení výjimek pro životní prostředí *** nákladů na recyklaci - knoflíkové baterie a NiCd baterie mají na | |||
| Varianta 1přenosné BA v** | zpracovatelském trhu bezšňůrových el. splnění požadavků oproti Li-ion přístrojích***** směrnice 2006/66/ES náhradám pozitivní hodnotu | - bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké |
4.4 Návrh řešení
4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, protože z důvodu členství České republiky v Evropské unii nemáme jinou možnost.
5 Změna v oblasti hodnocení NO a evidence přepravy NO
5.1 Důvod předložení a cíle
5.1.1 Definice problému
Další úpravou, kterou předkládaný návrh přináší, je změna ustanovení zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ekoauditová novela“), zavádějících do zákona o odpadech mimo jiné elektronizaci hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a evidence přepravy nebezpečných odpadů a další změny v evidenci a ohlašování včetně zavedení označování zařízení pro nakládání s odpady identifikačními čísly. Návrh tohoto novelizačního zákona byl vypracován na základě úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 419 ze dne 31. května 2010, kterým byl schválen materiál „Informace o návrhu opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“. Ekoauditová novela byla ve sbírce zákonů zveřejněna 21. června 2013 a z větší části nabyla účinnosti k 1. říjnu 2013. Odložená účinnost byla nastavena u již zmíněného zavedení povinnosti provádět hodnocení nebezpečných odpadů a evidenci přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a u změn prováděných v § 39 upravujícího další evidenční ohlašovací povinnosti, týkající se jednak produkce odpadů a jednak ohlašování provozu zařízení pro nakládání s odpady, přičemž bylo nově v zákoně zavedeno označování zařízení identifikačními čísly. V rámci přípravy této elektronizace a prováděcích vyhlášek bylo odhaleno, že by stávající znění této novely nebylo v praxi zcela realizovatelné a přinášelo by nadměrnou administrativní zátěž. Je proto vhodné text ještě před nabytím účinnosti upravit tak, aby byla zajištěna plná funkčnost nového způsobu realizace těchto agend. Zároveň je nezbytné doplnit další podrobnosti týkající se přidělování identifikačních čísel zařízení.
5.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon o odpadech bude od nabytí účinnosti odpovídajících ustanovení již platné ekoauditové novely stanovovat povinnost provádět hodnocení nebezpečných odpadů a evidenci přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a u změn prováděných. Nabytí účinnosti je nastaveno na 1. října 2014. Aktuálně byl však Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen návrh zákona, který novelizuje ekoauditovou novelu tak, aby byla tato účinnost posunuta na 1. ledna 2016. Platné znění zákona o odpadech je v otázce hodnocení nebezpečných vlastností odpadů v rozporu se současnou praxí, a změnu v tomto ohledu nepřináší ani ekoauditová novela, předpokládá vypracovávání stanoviska k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jednou pověřenou osobou. To není v praxi realizovatelné, protože až na několik výjimek neexistují osoby, které by byly pověřeny k hodnocení všech nebezpečných vlastností. S nabytím účinnosti ekoauditové novely bude v odpadech realizována změna týkající ohlašování provozu zařízení pro nakládání s odpady, a postupování údajů z těchto hlášení v rámci státní správy, u kterých je ponechán již zastaralý způsob přenosu dat prostřednictvím technických nosičů dat. Důležitou součástí těchto změn je zavedení označování zařízení pro nakládání s odpady identifikačními čísly. V textu ekoauditové novely však chybí některá upřesnění nezbytná k tomu, aby bylo přidělování identifikačních čísel zařízení funkčně zavedeno, a aby byla při vedení evidence a ohlašování tato čísla používána.
Výraznou změnou, kterou ekoauditová novela přináší, je elektronizace evidence přepravy nebezpečných odpadů. Elektronizací této agendy má dojít jednak ke zjednodušení jejího provádění, ale také ke zvýšení transparentnosti celého procesu a ke zvýšení možnosti kontroly. Některé požadavky aktuálního nastavení, jako je například povinnost potvrdit dokončení přepravy během jednoho dne, či stejný termín pro doplnění údajů do systému v případě jeho výpadku a opětovného zahájení provozu, však mohou být v praxi realizovány jen velmi obtížně. Další problém představuje zbytečné zatížení původců odpadů administrativní zátěží, kterou musí dle legislativy vykonávat. Praxe však ukazuje, že je pro všechny subjekty jednodušší, pokud evidenci přepravy nebezpečných odpadů zajišťuje v celém rozsahu příjemce odpadu (subjektů, na které povinnost dopadá je cca 80 tis., z toho cca 70 tis. je drobných původců).
5.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) původci odpadů,
b) provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady,
c) osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
d) obce,
e) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP),
f) krajské úřady (KÚ)
5.1.4 Popis cílového stavu
Záměrem navrhované právní úpravy je zachovat zavedení elektronizace hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a vedení evidence přepravy nebezpečných odpadů a také změny ve vedení evidence a ohlašování některých odpadů a zařízení pro nakládání s odpady. Text zákona proto musí být odpovídajícím způsobem upraven, tak aby mohl být elektronický systém připraven v souladu s legislativou, a bylo možné tyto agendy skutečně tímto způsobem efektivně provádět. Zároveň je třeba nastavit bližší podmínky přidělování identifikačních čísel zařízení a také povinnost jejich používání tak, aby tato čísla byla skutečně funkčně používána a umožňovala zamýšlené zjednodušení vedení evidence a ohlašování odpadů. Ve vztahu k ohlašování zařízení a nakládání s odpady je také nezbytné zrychlit proces zpracování dat, tak aby bylo možné účelně vyhodnocovat plány odpadového hospodářství a plnit reportingovou povinnost vůči Evropské komisi.
5.1.5 Zhodnocení rizika
V případě, že nebudou ekoauditová novela a zákon o odpadech upraveny, nebude možné v praxi provádět změny, které ekoauditová novela zavádí, jednak z důvodů, že jediný možný způsob provádění hodnocení nebezpečných odpadů ve spolupráci několika pověřených osob bude protizákonný, či v případě evidence přepravy nebezpečných odpadů budou požadavky na povinné subjekty natolik náročné, že nebude možné z jejich strany postupovat souladu se zákonem.
5.2 Návrh variant řešení
5.2.1 Varianta 0
Zachování současně platného znění ekoauditové novely.
5.2.2 Varianta 1
Zrušení odpovídajících ustanovení zákona č. 169/2013 Sb. a jejich opětovná novelizace zákona č. 185/2001 Sb. v mírně pozměněné podobě, tak aby bylo možné tyto změny navrhované ekoauditovou novelou v praxi skutečně provádět.
Hodnocení nebezpečných vlastností
Návrh zavádí do zákona možnost, aby mohlo jedno hodnocení provádět více pověřených osob, což je v praxi téměř jediný způsob, kterým je hodnocení prováděno.
Identifikační číslo zařízení
Ukotvení vydávání identifikačního čísla do české legislativy, jedná se úkon, který je již v praxi prováděn, jen nemá legislativní oporu, a v zákoně č. 169/2013 Sb. nebyly upraveny všechny souvislosti.
které by měly být upraveny na úrovni zákona.Ohlašování provozu zařízení
Novelizační návrh odpovídá potřebě aktuálních informací o zařízení provozovaných v České republice, navrhuje proto zkrácení lhůty pro ohlášení zahájení, přerušení či ukončení provozu zařízení.
Evidence přepravy nebezpečných odpadů
Novela zohledňuje fungování současné praxe tak, že přepravu nebezpečných odpadů bude moci ohlašovat příjemce odpadu také za původce odpadu. Dále pak bude prodloužena doba pro zadání údajů o dokončení přepravy z jednoho na tři pracovní dny, a stejným způsobem bude prodloužena doba pro zadání údajů do Integrovaného systému ohlašovacích povinností v případě obnovení provozu po jeho přerušení.
5.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Současné nastavení hodnocení nebezpečných odpadů neumožňuje spolupráci několika pověřených osob, která je však jediným způsobem, jak může být v současné době tato agenda realizována, jakákoliv budoucí praxe ale také nastavení elektronického systému bude muset být v rozporu se zákonem. V případě evidence přepravy nebezpečných odpadů jsou aktuálně nastavené požadavky na povinné subjekty natolik náročné, že nebude možné z jejich strany postupovat souladu se zákonem. Nebude existovat jednotný systém v přidělování identifikačních čísel a jejich používání pouze některými subjekty bude znamenat jejich faktickou zbytečnost.
b) Varianta 1
Hodnocení nebezpečných vlastností
Jedno hodnocení bude moci dle nové právní úpravy provádět více pověřených osob, což je vítaný a v praxi téměř jediný způsob, kterým je hodnocení prováděno, touto změnou dochází k odstranění rozporu mezi nezbytnou praxí a ne zcela vhodnou formulací zákona. Zavedením nové právní úpravy tak nedojde k žádné změně administrativní a finanční zátěže, kterou provádění této agendy přináší.
Identifikační číslo zařízení
Oproti nastavení, které přináší ekoauditová novela by nemělo dojít k navýšení administrativní finanční zátěže. Pouze u provozovatelů zařízení, které doposud nemají přidělené identifikační číslo zařízení, budou muset na základě přechodného ustanovení jednorázově ohlásit příslušnému krajskému úřadu provoz zařízení. V tuto chvíli není možné odhadnout, kolik zařízení v současné době nemá přidělená identifikační čísla, jedná se o množství v řádu jednotek až desítek v každém kraji, přičemž mezi jednotlivými kraji se množství bude výrazně lišit v závislosti na tom, kdy daný kraj začal identifikační čísla přidělovat. Ohlášení proběhne v rámci Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, přičemž všechny subjekty, kterých se tato povinnost bude týkat, musí mít v současné době s ohledem na povinnost ohlašovat každoročně nakládání s odpady do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností přístup. Předpokládáme, že administrativní zátěž vznikne jak na straně provozovatele, tak i na straně krajského úřadu. Výše této zátěže bude závislá na rozsahu připravovaného prováděcího právního předpisu, ke kterému bude zpracováno hodnocení dopadů regulace, které se bude více zabývat danou problematikou.
Ohlašování provozu zařízení
U ustanovení, které upravuje ohlašování provozu zařízení obecně § 39 odst. 3, dojde ke zkrácení doby pro ohlášení ze dvou měsíců na 15 dní. Ke změně administrativní zátěže v tomto případě nedochází, protože náročnost celého úkonu se nemění, pouze se zajišťuje skutečná aktuálnost informací o provozu zařízení a to také v seznamu zveřejňovaném krajem, který je zároveň informací pro zákazníky daného zařízení. Dochází také k odstranění výjimky, která stanovovala, že zařízení, které zahájí provoz ke dni vydání souhlasu, nemusí podávat hlášení, a zároveň stanovovala povinnost ohlásit do patnácti dní, pokud zařízení ke dni vydání souhlasu s provozem zařízení provoz nezahájilo. Fakticky však taková výjimka přinášela větší zátěž, protože dle § 14 odst. 4 je možné vydat kolaudační souhlas až po vydání souhlasu s provozem zařízení a do doby vydání kolaudačního souhlasu není možné zahájit provoz. Každý provozovatel zařízení by tak musel hlásit dvakrát, jednou že provoz ke dni vydání souhlasu nezahájil a podruhé v okamžik zahájení provozu. Odstranění této výjimky tak fakticky administrativní zátěž snižuje. K navýšení zátěže dojde ve vztahu k hlášení o množství vybraných prostředků za uložení odpadů na skládky, protože doposud bylo toto hlášení zasíláno ministerstvu. Výše této zátěže bude stejně jako v předchozím bodě závislá na rozsahu připravovaného prováděcího právního předpisu, ke kterému bude zpracováno hodnocení dopadů regulace, které se bude více zabývat danou problematikou.
Evidence přepravy nebezpečných odpadů
V případě agendy evidence přepravy nebezpečných odpadů, která bude nově označována jako ohlašování přepravy nebezpečných odpadů by mělo dojít k výraznému snížení administrativní zátěže, protože bude umožněno, aby příjemce odpadu hlásil přepravu za původce. Tato změna představuje snížení administrativní zátěže ve dvou případech:
1. původce, který nemá povinnost podávat roční hlášení, tak nebude muset žádat o přihlašovací údaje do ISPOP
Časová úspora je odhadována na straně původce cca 1 hodina, tzn. jednorázová finanční úspora cca 250 Kč (průměr za podnikatelskou sféru včetně odvodů a režie dle Metodiky MPO). V případě, že by se dle aktuální legislativy tato povinnost dotkla cca 70 tis. drobných původců odpadů (například zdravotnická zařízení apod.), tak celková finanční úspora je odhadována na cca 17,5 mil. Kč.
2. původce nebude muset vyplňovat požadované formuláře a bude umožněno tuto činnost přenechat příjemci
Předpokládáme, že příjemcem jsou osoby, které mají zkušenosti v daném oboru a tak vyplnění požadovaných formulářů pro ně bude jednodušší a časově méně náročné než pro osoby, jejichž hlavním oborem není odpadové hospodářství. Nedisponujeme daty pro odhad celkové úspory v tomto případě, pokud by ale drobní původci (například lékárna, která má nasmlouvaný měsíční odvoz odpadu) ušetřili měsíčně 10 minut, tak roční úspora při počtu cca 70 tis. by byla cca 35 mil. Kč (jedná se o velmi hrubý odhad).
5.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
| Stručný obsah | Přínosy | Hodnocení | Náklady | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|
| administrativní zátěž spojená s evidencí***** přepravy NO zbytečně vysoké požadavky na evidenci *** dopravy - velmi krátké lhůty | ||||
| snížení administrativníadministrativní zátěž zátěže spojené s****spojená se žádostí o* evidencí přepravy NOidentifikační číslo nastavení reálných změna v oblasti lhůt pro nahlášení*** | ||||
| dopravy NO evidence přepravy snížení administrativní zátěže spojené s * až *** ohlašováním provozu zařízení | ||||
| administrativní zátěž zahrnutí prováděných spojená s vyřízením činností do legislativy -*** žádosti o identifikační identifikační číslo číslo | - bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké | |||
| odpady, obsahu POH avedení průběžné evidence* až *** způsobu využívání a(sedimenty, odpadní vody) odstraňování odpadůpodnikatelské subjekty - * až *** roční hlášení (sedimenty) podnikatelské subjekty - životní prostředí - soulad** ****žádost o povolení POH krajů s POH ČR územní samosprávné celky - vydání povolení dle § 14* dalším subjektům životní prostředí - možnost podnikatelské subjekty - sledovat pohyb této**** - až * zrušení možnosti navýšení nákladů na ZO komodity sběru minerálních | ||||
| olejů v rámcistátní rozpočet (MŽP) - zpětného odběruúspora 1 licence v ISPOP350 tis. koneční uživatelé - (Kč) MŽP - náklady na zpracování podnikatelské subjekty doručených zpráv o sjednocení(zpracovatelé) -***cca 3 tis. recyklační účinnosti terminologie ssrozumitelnost požadavků (Kč/ročně) | ||||
| podnikatelské subjekty - č. 493/2012, možnost MŽP - funkční nástroj proadministrativní zátěž uložit sankce****** až *** vymáhání dat spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti podnikatelské subjekty - zrušení výjimek pro životní prostředí ***navýšení nákladů na knoflíkové baterie a recyklaci - NiCd baterie mají | ||||
| na zpracovatelském trhu bezšňůrových el.splnění požadavků směrnice *****oproti Li-ion náhradám přístrojích2006/66/ES pozitivní hodnotu podnikatelské subjekty - snížení administrativní ****podnikatelské subjekty - zátěže spojené s evidencí administrativní zátěž přepravy NO* spojená se žádostí o podnikatelské subjekty - identifikační číslo nastavení reálných lhůt pro*** nahlášení dopravy NO změna v oblasti | ||||
| na zpracovatelském trhu bezšňůrových el.splnění požadavků směrnice *****oproti Li-ion náhradám přístrojích2006/66/ES pozitivní hodnotu podnikatelské subjekty - snížení administrativní ****podnikatelské subjekty - zátěže spojené s evidencí administrativní zátěž přepravy NO* spojená se žádostí o podnikatelské subjekty - identifikační číslo nastavení reálných lhůt pro*** nahlášení dopravy NO změna v oblasti | ||||
| podnikatelské subjekty - č. 493/2012, možnost MŽP - funkční nástroj proadministrativní zátěž uložit sankce****** až *** vymáhání dat spojená se zasíláním zpráv o recyklační účinnosti podnikatelské subjekty - zrušení výjimek pro životní prostředí ***navýšení nákladů na knoflíkové baterie a recyklaci - NiCd baterie mají |
10 Seznam použitých zkratek
CENIA CENIA česká informační agentura životního prostředí
ISPOP Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KÚ krajský úřad
Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů
Metodika MPO
(Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013) Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy
Metodika MV
(Ministerstvo vnitra, 2007)
MF Ministerstvo financí MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NO nebezpečný odpad OÚ obecní úřad OÚ ORP obecní úřad obce s rozšířenou působností POH Plán odpadového hospodářství ZO zpětný odběr
B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Jedná se zejména o zásady uplatňování státní moci pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a ukládání povinností jen na základě zákona a v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod (čl. 4 Listiny základních práv a svobod). Navrhovaná právní úprava respektuje práva uvedená v čl. 35 Listiny základních práv a svobod, a to právo na příznivé životní prostředí, právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů a povinnost při výkonu práv neohrožovat ani nepoškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblasti, která je předmětem navrhované právní úpravy, se obecně dotýká směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (tzv. rámcová směrnice o odpadech). Tato novela reaguje na formální upozornění Evropské komise a uvádí zákon o odpadech do souladu s touto směrnicí. Upravuje rovněž některé požadavky na nakládání s odpadními oleji. Nestanoví však, že pro odpadní oleje musí být zajištěn zpětný odběr na základě principu rozšířené odpovědnosti výrobce. Zvláštní právní úprava pro odpadní pneumatiky nebyla na úrovni EU přijata. Oblast odpadních baterií a akumulátorů upravuje specificky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS. Na tuto směrnici navazuje nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, přičemž navrhovaný zákon má kromě jiného za cíl zajistit adaptaci zákona o odpadech na toto nařízení. Směrnice 2006/66/ES byla novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů, a knoflíkových článků s nízkým obsahem rtuti, a kterou se zrušuje rozhodnutí Komise 2009/603/ES. Cílem navrhovaného zákona je zajistit transpozici této směrnice, která se týká především časového omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia. Navrhovaná právní úprava je s uvedenými předpisy i s právem Evropské unie jako celkem plně v souladu. Dále navrhovaná právní úprava zajišťuje adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES. Do zákona o odpadech se doplňují ustanovení o podmínkách provozu zařízení na recyklaci lodí a související kompetenční a sankční ustanovení. Předkládaný návrh zákona též zajišťuje adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 660/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Na základě požadavků daného nařízení se do zákona o odpadech doplňuje kompetence České inspekce životního prostředí ke zpracovávání plánů kontrol přepravy odpadů podle tohoto nařízení a kompetence Ministerstva životního prostředí k jejich schvalování.
Na oblast navrhované právní úpravy se nevztahuje žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
D Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí a dopady na životní prostředí jsou podrobněji řešeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen. Platná právní úprava ani navrhované řešení nezakládají v žádném ohledu nerovnost, která by odporovala zákazu diskriminace z jakéhokoliv důvodu. Návrh nepřináší výrazné finanční dopady na povinné osoby. Ve vztahu k zavedení odpadového režimu pro některé odpady, které doposud byly vyloučeny z působnosti zákona o odpadech, dojde k mírnému navýšení administrativní zátěž. Již ekoauditová novela snižovala finanční náročnost na straně osob provádějících evidenci přepravy nebezpečných odpadů, to je současným návrhem zachováno, přičemž aktuální návrh je ještě méně administrativně náročný.
Nakládání s odpady v režimu zákona o odpadech má vždy pozitivní vliv na kontrolovatelnost tohoto nakládání, zaručuje tak vysokou ochranu životního prostředí. Elektronizace provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a evidence přepravy nebezpečných odpadů přispívají k transparentnosti a kontrolovatelnosti provádění těchto činností a snižuje možnosti obcházení legislativy upravující nakládání s nebezpečnými odpady, jež může mít velmi závažný dopad na životní prostředí. V tomto ohledu předkládaný návrh nijak nesnižuje účinnost původní novelizace. Dopad návrhu na životní prostředí je tak velmi pozitivní.
E Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh zákona zachovává pozitivní dopad, který přináší provádění agend hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů prostřednictvím ISPOP na ochranu osobních údajů. V současné době jsou dokumenty vztahující se k těmto agendám zasílány správním úřadům poštou či datovou schránkou, přístup k údajům z těchto dokumentů mají tak všechny osoby na daných správních úřadech zpracovávajících běžnou poštovní agendu. Nově budou mít k těmto údajům přístup vždy pouze příslušné úřední osoby.
F Zhodnocení korupčních rizik
Lze konstatovat, že předkládaný návrh zákona nevyvolává korupční rizika.
K Čl. I
K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. a)
Upravuje se text ustanovení o působnosti zákona o odpadech ve vztahu k odpadním vodám tak, aby odpovídal textu rámcové směrnice, vyjmutí se bude vztahovat na odpadní vody, na něž dopadá právní úprava jiných právních předpisů.
K bodu 2 (§ 2 odst. 1 písm. b) S ohledem na soulad s rámcovou směrnicí se v § 2 odst. 1 ruší vyjmutí z působnosti pro odpady drahých kovů.
K bodu 3 Za účelem zajištění adaptace na nařízení Komise (EU) č. 1357/2004, kterým se nahrazuje příloha III rámcové směrnice o odpadech, se v § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) a § 13 odst. 2 písm. a) odkaz na přílohu 2 nahrazuje odkazem na dané evropské nařízení. S touto změnou souvisí zrušení přílohy č. 2 (bod 51)
K bodu 4 (§ 2 odst. 1 písm. f)
Vyjmutí z působnosti zákona o odpadech týkající se plastických trhavin, výbušnin a munice se upravuje tak, aby text neumožňoval odlišný výklad než text rámcové směrnice. Zároveň byly s ohledem na význam těchto slov v českém jazyce a souvislost s dalšími právními předpisy upraveny použité termíny.
K bodům 5 a 30 (§ 2 odst. 1 písm. h) a § 37t) Pro dosažení souladu s rámcovou směrnicí se ruší vyjmutí z působnosti pro sedimenty vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků vyhovující limitům znečištění v příloze č. 9 k zákonu, a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů. Zároveň se doplňuje § 37t, který jednoznačně upravuje povinnosti při nakládání s odpadními kaly a zamezuje dvojímu vedení evidence a hlášení v případě sedimentů využívaných na zemědělském půdním fondu.
K bodu 6 (§ 4 odst. 1 písm. e) Do definice nakládání s odpady se doplňuje také činnost obchodování s odpady.
K bodu 7 (§ 4 odst. 1 písm. m) Definice sběru odpadů se doplňuje tak, aby obdobně jako definice v rámcové směrnici zahrnovala také předběžné třídění a skladování odpadů.
K bodu 8 (§ 4 odst. 1 písm. n) V souladu s rámcovou směrnicí se doplňuje definice tříděného sběru.
K bodu 9 (§ 4 odst. 1 písm. z) V návaznosti na rámcovou směrnici se mění definice obchodníka s odpady tak, aby zahrnovala také osoby, které nemají odpad v držení.
K bodu 10 (§ 4 odst. 2 písm. f) V zájmu dosažení plného souladu s rámcovou směrnicí se doplňuje definice předcházení vzniku odpadu.
K bodům 11 až 14 (§ 6 a 9) Zejména s ohledem na elektronizaci provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadu je v textu § 6 a § 9 třeba doplnit výslovné vyjádření, že hodnocení nebezpečných vlastností odpadu může být prováděno více pověřenými osobami. V § 9 odst. 1 se upravuje vydávání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností.
K bodu 15 (§ 9 odst. 6) Doplňuje se zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou obsah sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností. V současné době je zmocnění nastaveno pouze na osvědčení, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, podoba sdělení není dle současné právní úpravy zřejmá.
K bodům 16 a 17 (§ 9a) Ustanovení upravující podmínky odchýlení se od hierarchie nakládání s odpady se doplňuje tak, aby bylo zřejmé, že se posuzováním životního cyklu sleduje cíl nalezení nejlepšího výsledku z hlediska životního prostředí. Dále se doplňuje nový odstavec 3, který zapracovává úvodní články směrnice, které umožňují větší pochopení zásad, které je nezbytné do uplatňování hierarchie promítnout.
K bodům 18 a 19 (§ 18 odst. 5 a 11)
V § 18 odst. 5 se vymezují možné způsoby bezhotovostní platby za vymezené druhy odpadů. Nově bude možná pouze úhrada převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. Zmocňovací ustanovení § 18 odst. 11 se upravuje v návaznosti na tuto změnu a současně se celkově zpřesňuje.
K bodům 20 a 31 (§ 29 odst. 2 a § 38 odst. 1 písm. a) V návaznosti na usnesení vlády ze dne 30. ledna 2013 č. 72 k tzv. ekouauditu je navrhováno vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru.
K bodu 21 (§ 31a odst. 1 písm. a) Směrnice 2013/56/EU pozměňující směrnici 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a zrušení směrnice 91/157/EHS omezuje dobu použití výjimky ze zákazu uvádět na trh baterie nebo akumulátory obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti pro knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní do 1. října 2015. Z toho důvodu je navrhováno zrušení příslušné části ustanovení s odloženou účinností od 1. října 2015.
K bodu 22 (§ 31a odst. 2 a 3) Směrnice 2013/56/EU omezuje dobu použití výjimky ze zákazu uvádět na trh přenosné baterie nebo akumulátory obsahující více než 0,002 % hmotnostních kadmia pro přenosné baterie a akumulátory určené pro použití bezšňůrových elektrických nástrojích do 31. prosince 2016. Z toho důvodu je navrhováno vypuštění písmene c) s odloženou účinností od 1. ledna 2017. Zároveň se z návětí odstraňuje výjimka pro přenosné baterie nebo akumulátory, které byly uvedeny na trh v některé členské zemi Evropské unie před 27. zářím 2008, neboť tuto situaci bude řešit přechodné ustanovení v bodě 2 k navrhovanému zákonu, které vychází z nové úpravy ve směrnici 2013/56/EU. Změna v § 31a odst. 3 reaguje na rozšířené znění čl. 11 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU, který upravuje vyjímání odpadních baterií a akumulátorů.
K bodu 23 (§ 31a odst. 5) Platné znění § 31a odst. 5 vycházelo z toho, že zákazy uvádění baterií nebo akumulátorů na trh podle § 31a odst. 1 stanovila směrnice 2006/66/ES od 26. září 2008. Navrhovaným zákonem se však zrušením stávajících výjimek stanoví s účinností od 1. října 2015, resp. 1. ledna 2017 další zákazy uvádění baterií nebo akumulátorů na trh. Podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU je přitom možné baterie a akumulátory, které byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy přede dnem použitelnosti příslušných zákazů, prodávat až do vyčerpání zásob. Z toho důvodu se datum 26. září 2008 v § 31a odst. 5 vypouští s tím, že výjimku z povinnosti stáhnout z trhu baterie a akumulátory nevyhovující příslušným zákazům, jestliže byly uvedeny na trh před účinností těchto zákazů, bude upravovat přechodné ustanovení v bodě 2 k navrhovanému zákonu.
K bodu 24 (§ 31j odst. 3) Ustanovení § 31j odst. 3 je třeba přizpůsobit z hlediska terminologie právní úpravě EU, kde se hovoří o minimální recyklační účinnosti procesů recyklace (srov. nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES).
K bodu 25 (§ 31j odst. 6) Jelikož pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů stanoví s účinností od 1. ledna 2014 přímo použitelný předpis EU – nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, je třeba zrušit zmocnění k vydání vyhlášky ministerstva za účelem stanovení pravidel pro výpočet účinnosti procesů materiálového využití odpadních baterií a akumulátorů a nahradit je odkazem na toto nařízení.
K bodu 26 (§ 32 odst. 1 písm. a) Definice kalu pro účely dané části zákona se upravuje tak, aby bylo jednoznačné, že v tomto případě jedná o kaly organického původu. S ohledem na dosavadní znění bodu 3 definice neplnila účel, kterým je jednoznačné určení kalu, který může být za splnění dalších podmínek této části zákona používán na zemědělské půdě.
K bodům 27 a 28 (§ 32 odst. 1 písm. a) V roce 2010 došlo na základě transpozice rámcové směrnice ke změně definice původce odpadů. Adekvátně však nebyla změněna ustanovení upravující používání kalů na zemědělské půdě a omylem tak došlo k narušení základního principu používání kalů na zemědělské půdě tedy předání jednoznačně určitelného kalu s konkrétními vlastnostmi, který má původ v jedné konkrétní čistírně odpadních vod, na předem vymezené pozemky. Text návrhu uvádí tento princip do původní podoby, tak jak platil od roku 2002 do roku 2010.
K bodu 29 (§37s odst. 3 písm. e) Jde o legislativně technickou úpravu.
K bodům 30, 40, 46, 49 a 49 (§ 37u, § 37v, § 37w, § 66 odst. 3 a § 72 odst. 3 písm. b), § 76 odst. 1 písm. m) a § 78 odst. 2 písm.y) Text návrhu adaptuje zákon o odpadech na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES. Vyjasňuje se, že v případě zařízení na recyklaci lodí dle nařízení se jedná o zařízení na využívání nebo odstraňování odpadu dle zákona o odpadech. Je však doplněn specifický postup vydávání žádosti, kdy je v rámci řízení o žádosti o vydání souhlasu požadováno vyjádření Ministerstva dopravy a krajské hygienické stanice. Dále se doplňuje procesní úprava schvalování Plánu recyklace lodi, který je nařízením pro recyklaci jednotlivých lodí vyžadován. Rovněž se doplňuje kontrolní kompetence inspekce a kompetence krajského úřadu ke schválení plánu recyklace lodi
K bodu 30 (§ 37t) Text § 37t stanoví podmínky pro některé způsoby využívání sedimentů vytěžených z koryt vodních toků a nádrží. Jednak se vymezuje povinnost využívat tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu pouze v souladu se zvláštními právními předpisy. Zároveň je jednoznačně stanoveno, že tento způsob využívání je využíváním v souladu s § 14 odst. 2, které nevyžaduje povolení krajského úřadu. Zároveň je pro sedimenty využívané na zemědělském půdním fondu stanovena výjimka z povinnosti vést odpadovou evidenci a podávat hlášení a to jak pro původce tak osobu, která tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu využije. Dále je stanoveno, že sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží je možné využívat na povrchu terénu a rovněž k zavážení podzemních prostor pouze za splnění požadavků stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. To, že budou obecné podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu vztaženy také na zavážení podzemních prostor, odpovídá předchozí regulaci v příloze č. 9 zákona. Ustanovení dále specifikuje, že jako stavební materiál je možné sedimenty využívat pouze za splnění podmínek pro stavební materiály stanovené jinými právními předpisy.
K bodu 32 (§ 39 odst. 3 a 4) S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je třeba text odstavce 3 nově zavést, tak aby bylo možné k němu navázat přechodné ustanovení. Z důvodu zajištění souladu s rámcovou směrnicí o odpadech se do odstavce 3 rovněž doplňuje ohlašovací povinnost dopravců odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadu podle § 12 odst. 3. Tuto povinnost obsahuje dosud účinná právní úprava v zákoně o odpadech, a nejedná se tedy o stanovení nové povinnosti. Text odstavce 4 je oproti verzi ve znění zákona č. 169/2013 Sb. upraven tak, aby bylo zřejmé, že pouze stav vytvořené finanční rezervy je třeba dokládat výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky. Návrh znění § 39 odst. 3 nově zkracuje termín pro hlášení o zařízení a to ze dvou měsíců na patnáct dní. Touto změnou se zajišťuje aktuálnost informací o provozu zařízení pro nakládání s odpady v České republice. Dále je odstraněna výjimka z, povinnosti ohlašovat zařízení pro zařízení, které zahájí provoz ke dni vydání souhlasu, zároveň se odstraňuje povinnost ohlásit do patnácti dnů, pokud zařízení ke dni vydání souhlasu s provozem zařízení provoz nezahájilo. Taková výjimka přinášela větší zátěž, protože dle § 14 odst. 4 je možné vydat kolaudační souhlas až po vydání souhlasu s provozem zařízení a do doby vydání kolaudačního souhlasu není možné zahájit provoz. Každý provozovatel zařízení by tak musel hlásit dvakrát, jednou, že provoz ke dni vydání souhlasu nezahájil a podruhé v okamžik zahájení provozu. Dále se do odstavce 4 doplňuje povinnost zasílat hlášení o poplatcích za ukládání odpadů na skládky. V tomto případě se jedná o převod statistických zjišťování z nařízení vlády o statistických zjišťováních do resortních předpisů na základě usnesení vlády České republiky č. 634 ze dne 29. srpna 2012 č. 634 k Záměru zefektivnění výkonu státní statistické služby.
K bodu 33 a 43 (§ 39 odst. 6 až 14, § 72 odst. 1 písm. j) Povinnost, která měla být zavedena odstavcem 6 ve znění zákona č. 169/2013 Sb., bude zjednodušena tak, že obce nebudou muset zasílat údaje o provozovaných sběrných dvorech krajskému úřadu, ale ve vyhlášce č. 383/2001 Sb. bude náležitě upraven formulář pro podávání hlášení dle § 39 odst. 2 tak, aby tyto údaje byly zasílány za kalendářní rok společně s ročním hlášením o produkci a nakládání s odpady. Zároveň bude zrušena povinnost ministerstva zveřejňovat údaje o sběrných dvorech, k jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1. S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je dále třeba nově zavést odstavce 7 a 9. V odstavci 7 byla zkrácena lhůta pro zaslání zpracovaných údajů. Důvodem je potřeba dřívějšího zpracování dat, aby bylo možné vyhodnocovat plány odpadovému hospodářství a plnit reportingovou povinnost. V textu odstavce 8 byly oproti verzi ve znění zákona č. 169/2013 Sb. upraveny některé textové nepřesnosti přetrvávající již od dřívější novelizace. Zároveň bude ministerstvu uloženo zajistit přístup Českému statistickému úřadu k hlášením podávaným ze strany původci odpadů a oprávněnými osobami tak, aby mohl Český statistický úřad tato data v případě potřeby využít. V návaznosti na výše odůvodněné změny v odstavci 6 bylo oproti znění dle zákona č. 169/2013 Sb. nutné vypustit odkaz na tento odstavec. Obdobně jak v předchozím bodě je zde ministerstvu uloženo zajistit přístup Českému statistickému úřadu k údajům z hlášení o zařízeních k nakládání s odpady. S ohledem na změnu odstavce 6 bylo třeba upravit zmocnění k vydání vyhlášky.
Zákon č. 169/2013 Sb. zavedl jednoznačnou povinnost označovat zařízení identifikačním číslem zařízení. Na úrovni zákona však nebyly dostatečně nastaveny povinnosti jak na straně krajských úřadů, které tato identifikační čísla přidělují, tak na straně původců a provozovatelů zařízení, kteří musí tato identifikační čísla při plnění povinností dle této části zákona používat. S ohledem na zrušení odpovídajícího novelizačního bodu v zákoně č. 169/2013 Sb. je třeba text odstavce původního odstavce 14 nově zavést, zároveň byl částečně opraven, aby lépe odpovídal původnímu účelu.
K bodu 34 (§ 40) S ohledem na skutečnost, že se v případě zadávání údajů o přepravě do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností jedná fakticky o ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, je oproti současnému znění zákona o odpadech změněno označení této agendy. Nastavení systému elektronického ohlašování bylo oproti podobě ve znění zákona č. 169/2013 Sb. zjednodušeno. Některé požadavky aktuálního nastavení, jako je například povinnost potvrdit dokončení přepravy během jednoho dne, či stejný termín pro doplnění údajů do systému v případě jeho výpadku a opětovného zahájení provozu. Dále je jednodušeji upraven postup v případě přerušení provozu integrovaného systému ohlašovacích povinností. Dle aktuálního návrhu může za odesílatele povinnost ohlášení přepravy nebezpečných odpadů nově splnit příjemce odpadů.
K bodu 35 (§ 41a) V zájmu přehlednosti a s ohledem na přípravu Programu předcházení vzniku odpadu jsou do zákona vloženy požadavky na obsah Programu předcházení vzniku odpadu. Zároveň se vymezuje způsob jeho zveřejnění a vyhodnocování.
K bodům 36 až 38 (§ 42 až 44) S ohledem na požadavky na obsah plánů odpadového hospodářství, které stanoví rámcová směrnice je změněn text § 42 odstavce 5 písm. f) v tom smyslu, že závazná část plánu musí obsahovat cíle pro přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí. Dále jsou nově v zákoně vymezeny požadavky na obsah analytické části Plánu odpadového hospodářství České republiky. Odpovídající změny jsou provedeny také v § 43 u plánů odpadového hospodářství krajů. U krajských plánů odpadového hospodářství je nově nastaven způsob kontroly obsahu ze strany Ministerstvy životního prostředí s ohledem na soulad těchto plánů s Plánem odpadového hospodářství. Odpovídajícím způsobem byla doplněna také struktura plánu odpadového hospodářství obce.
K bodu 39 (§ 45) Změna textu má pouze technický charakter, upravuje ustanovení tak, aby bylo jednoznačné, že omezení technického zabezpečení skládek se týká pouze jeho zpoplatnění.
K bodu 40 (§ 66 odst. 3) Doplňují se skutkové podstaty správních deliktů ve vztahu k provozu zařízení na recyklaci lodí.
K bodu 41 (§ 66 odst. 7) Za účelem zajištění vynutitelnosti povinnosti stanovené nařízením Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, se doplňuje nová skutková podstata správního deliktu, jehož se dopustí fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nezašle ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Výše sankce je zvolena s ohledem na článek 25 směrnice 2006/66/ES, který požaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijaly všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Povinnost zasílat zprávu o recyklační účinnosti je základním nástrojem pro ověřování plnění základní povinnosti, která ze směrnice vyplývá a tou je zajištění minimální recyklační účinnosti procesů recyklace. Dosažení odpovídající úrovně recyklační účinnosti je velmi nákladné, což by mohlo povinné osoby motivovat k obcházení povinnosti podávat zprávu o recyklační účinnosti a tedy o tom, jakým způsobem a zda dochází ke splnění povinnosti dané novým §31j odstavec 3. Sankce musí být proto dostatečně vysoká, aby povinné subjekty od takového jednání odrazovala. Zároveň neinformování o úrovni recyklační účinnosti nemá přímý dopad na životní prostředí, maximální výše byla proto zvolena výrazněn nižší než je tomu v případě ostatních sankčních ustanovení zákona o odpadech.
K bodům 42 a 45 (§ 72 odst. 1 písm. i) a q) V návaznosti na nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, se upravují kompetence ministerstva, které bude plnit úlohu příslušného orgánu dle tohoto nařízení.
K bodu 44 (§ 72 odst. 1 písm. j) Doplňuje se kompetence ministerstva vést seznam dopravců. odpadů. Podle dosud účinné právní úpravy v zákoně o odpadech náleží ministerstvu kompetence zpracovávat a vést souhrnnou evidenci o dopravcích odpadů.
K bodu 46 (§ 72 odst. 3) V návaznosti na změnu u plánu odpadového hospodářství kraje, se doplňuje kompetence ministerstva posuzovat návrhy plánů odpadového hospodářství krajů. Dále se doplňují kompetence ve vztahu k adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014 kde se doplňuje, že ministerstvo schvaluje plány kontrol přeprav vypracované Českou inspekcí životního prostředí. Dále se doplňuje kompetenční ustanovení, že ministerstvo je příslušným orgánem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.
K bodu 47 (§ 76 odst. 1 písm. g) Z důvodu adaptace na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 se zavádí povinnost České inspekce životního prostředí zpracovávat plán kontrol přepravy odpadů podle tohoto předpisu.
K bodu 49 a 50 (§ 76 odst. 1 písm. l) a § 78 odst. 2 písm. y) Doplňují se kompetenční ustanovení České inspekce životního prostředí a krajských úřadů ve vztahu k nařízení o recyklaci lodí.
K bodům 48 a 49 (§ 82 odst. 3) Jak měl již měnit zákon č. 169/2013 Sb. povinnost zasílat roční zprávy o bateriích, údaje o stavu finanční rezervy, a volné kapacitě skládky, a o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů bude nově prováděna prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Stejným způsobem bude zasíláno také hlášení o vybraných poplatcích za ukládání odpadů na skládku.
K bodům 50 až 55 (přílohy č. 3, 4 a 12, zrušení příloh č. 2 a 9) Ve vymezení způsobů využívání a nakládání je třeba textově uvést do souladu s rámcovou směrnicí, zejména je třeba doplnit poznámky, k některým způsobům využívání a odstraňování. Poznámku ke kódu využívání R1 má Česká republika provedenu samostatně v příloze č. 12 zákona o odpadech. V textu této přílohy je třeba provést drobnou úpravu textu tak, aby se nižší minimální účinnost vztahovala na zařízení nejen odsouhlasená, ale také provozovaná před 1. lednem 2009. Příloha č. 2 se zrušuje v rámci adaptace na nařízení komise (EU) č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III rámcové směrnice o odpadech. Příloha č. 9 se zrušuje v návaznosti na vypuštění § 2 odst. 1 písm. h).
K čl. II
K bodu 1 Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zdravotnictví se ukládá do doby, kdy budou muset žadatelé o hodnocení a pověřené osoby postupovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností přidělit pověřeným osobám přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností.
K bodu 2
Přechodným ustanovením je prováděn čl. 6 odst. 2 směrnice 2006/66/ES ve znění směrnice 2013/56/EU, podle kterého mohou být baterie a akumulátory, které nesplňují požadavky této směrnice, avšak byly uvedeny na trh přede dnem použitelnosti příslušných zákazů, prodávány až do vyčerpání zásob. Navrhované přechodné ustanovení pokrývá jak nové zákazy pro knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti a přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, účinné od 1. října 2015, resp. 1. ledna 2017, tak i stávající zákazy podle § 31a odst. 1 účinné již od přijetí této právní úpravy v zákoně o odpadech, pro které je v souladu se směrnicí 2006/66/ES rozhodným datem 26. září 2008
K bodu 3 Protože se v případě zasílání požadovaných údajů jedná o data za kalendářní rok, je nezbytné, aby povinné obce měly možnost tato data po celý kalendářní rok v požadovaném rozsahu sbírat. Povinnost hlášení, tak může být splněna až za rok 2016, přičemž toto hlášení musí být zasláno do 15. února 2017.
K bodu 4 Již v současné době krajské úřady přidělují identifikační čísla zařízení. Ač tato čísla byla přidělena ještě před účinností tohoto zákona, je třeba je považovat za identifikační čísla ve smyslu § 39 odst. 10 zákona o odpadech ve znění tohoto zákona.
K bodu 5 S ohledem na skutečnost, že ne všechna zařízení mají přiděleno identifikační číslo zařízení, přičemž v řadě případů nemají v současné době krajské úřady informace o existenci všech provozovaných zařízení, je třeba, aby provozovatelé zařízení, která nemají identifikační číslo zařízení přidělené, ohlásili krajskému úřadu provoz takovéhoto zařízení, a aby jim bylo identifikační číslo přiděleno. Zároveň je třeba odpovídajícím způsobem posunout povinnost používat identifikační čísla zařízení při vedení evidence a ohlašování.
K bodu 6 Osobám, kterým je uložena povinnost zaslat ministerstvu evidenci tzv. lehce kontaminovaných zařízení, je umožněno splnit tuto povinnost do 30. června 2016.
K bodu 7 V rámci přípravy elektronického systému, jehož prostřednictvím bude hlášení přepravy nebezpečných odpadů prováděno, je nezbytné umožnit přechodné období, v němž bude možné plnit povinnosti spojené s přepravou nebezpečných odpadů oběma způsoby, aby mohlo dojít k dostatečnému odzkoušení funkčnosti systému, bez zvýšených nákladů u povinných subjektů.
K bodu 8
Daným přechodným ustanovením je u plánů odpadového hospodářství zajištěna kontinuita s platnou právní úpravou.
K bodu 9
V souvislosti s navrhovaným vyřazením minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, se v přechodném stanoví, že roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok se zpracovává naposledy za rok 2014. Údaje za část roku 2015 do nabytí účinnosti navrhovaného zákona nemají pro ministerstvo význam, proto je zákon (v podobě jakési „dílčí“ roční zprávy) nebude vyžadovat.
K Čl. III
S ohledem na přehlednost je třeba v zákoně č. 169/2013 Sb. zrušit všechny body, které mají nabýt účinnosti k 1. lednu 2016, odpovídající změny budou v zákoně o odpadech zavedeny tímto zákonem s novou účinností a v potřebných případech s odpovídajícími přechodnými ustanoveními.
K Čl. IV
S ohledem na nezbytnost pokud možno nejrychlejšího splnění požadavků evropského práva a zároveň na dobu potřebnou k projednání návrhu tohoto zákona je navrženo nabytí účinnosti zákona na 1. červen 2015. Výjimku představují body, které upravují výjimky z uvádění baterií a akumulátoru na trh, konkrétně body 21 a 23, který v souladu se směrnicí 2013/56/EU nabývá účinnosti dnem 1. října 2015, a bod 22 (§ 31a odst. 2), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, a body 11 až 14, 32, 33 (§ 39 odst. 6 až 10 a 12) a 34, které, s ohledem na nezbytnost přípravy elektronických systémů na tuto agendu nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.
V Praze dne 23. února 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r. předseda vlády
Mgr. Richard Brabec, v.r. ministr životního prostředí