1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Podle § 3 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 91 odst. 1 zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu (kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, tj. sobot a nedělí).
Podle zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit práci ve dnech pracovního klidu jen výjimečně (§ 91 odst. 2). V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech; mezi tyto práce patří též práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva (§ 91 odst. 3 písm. f/), za něž se běžně považuje i prodej v maloobchodě.
Záměrem návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě je upravit oblast vztahů, která nyní právními předpisy upravena není, byť historicky byla.
Navrhovaný zákon bude zvláštním k zákoníku práce, pokud jde o úpravu pracovní doby. Bude též doplňovat právní úpravu obsaženou v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a to v duchu dřívějších právních předpisů svátkového práva, které upravovaly pracovní klid (srovnej například zákon č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé).
Hlavním cílem návrhu zákona je upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak,
aby byl stanoven obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenované svátky a omezení prodejní doby na Štědrý den. Zákon se nebude týkat prodejen, jejichž plocha nepřesahuje stanovenou
plochu a nebude se týkat ani provozování čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích a prodejen ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to ve všech případech bez ohledu na prodejní plochu. Dále zákaz nebude platit v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje ani mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána.
Lze jen podotknout, že právo Evropské unie sice nemá společný předpis týkající se výhradně prodejní doby nebo pracovní doby v obchodech, ale má obecnou právní úpravu pracovní doby obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Navržená úprava této směrnici neodporuje.
Evropská unie klade zvláštní důraz na sladění pracovního a rodinného života (reconciliation of work and family life). Zaměstnanci pracující ve svátek se nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí (ostatní veřejné rozpočty)
Co se týká výdajů ze státního rozpočtu a jiných veřejných rozpočtů (rozpočtů krajů a obcí), budou spočívat v nákladech na správní dozor nad dodržováním zákona. Příjmy státního rozpočtu budou sníženy o zdanění zisků z tržeb z prodejů ve svátek. Lze však předpokládat, že se větší část tržeb přesune do menších prodejen a do standardní prodejní doby, a proto k výpadku zdanění nedojde. Na druhé straně lze předpokládat vyšší příjem v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit. Nároky na státní rozpočet jsou předem neodhadnutelné, avšak minimálního rozsahu.
Dopad na hospodářské subjekty, dotčené podnikatele, bude spočívat na jedné straně v omezení tržeb z prodejů ve svátek, na druhé straně v úspoře mzdových nákladů a části režijních nákladů. To se však týká jen velkých podnikatelů. Dopad na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů.
Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života.
K § 1 a 2
V § 1 návrhu zákona se výčtovým způsobem stanovují státní svátky a ostatní svátky, po dobu kterých se zakazuje prodej v maloobchodě a velkoobchodě. Dále se stanovuje, že v den 24. prosince, tj. o Štědrém dnu je prodej v maloobchodě i velkoobchodě zakázán po stanovenou dobu.
Výčtovým způsobem se v návrhu zákona stanoví prodejny, na které se omezení prodejní doby nebude vztahovat. Omezení prodejní doby se nebude vztahovat např. na prodejny, ve kterých prodejní plocha nepřesáhne 200 ma ani na provozování lékáren.
Omezení prodeje se bude vztahovat i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, na prodejny určené k obchodování s použitým zbožím a na zařízení určené ke sběru a výkupu odpadu, a to bez ohledu na velikost prodejní či výkupní plochy.
Omezení prodejní doby v maloobchodě i velkoobchodě se rovněž nepoužije v případě vyhlášení stavu nebezpečí podle krizového zákona a nouzového stavu a stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
K § 3
Definují se správní delikty a stanovuje se výše pokuty za porušení zákona.
Dozor nad dodržováním povinností spojených se zákazem prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě ve stanovených provozovnách bude vykonávat Česká obchodní inspekce.
K § 4
Účinnost zákona se stanovuje na první den třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení a umožní využití legisvakanční lhůty k tomu, aby se prodejci mohli včas na novou právní situaci připravit a aby stanovení účinnosti nebylo na újmu podnikatelské sféry.
V Praze dne 24. července 2014
Milan Štěch, v. r. předseda Senátu